Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TÁBOR. MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TÁBOR. MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná"

Transkript

1 Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TÁBOR MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Jihlava, srpen 2010

2 Obsah 1 Úvod. 4 2 Slovníček základních pojmů Charakteristika města, základní demografické údaje Počet obyvatel Index stáří Střední délka života Úmrtnost celková Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny) Absolutní celková úmrtnost podle věku Úmrtnost podle příčin úmrtí Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Úmrtnost na zhoubné nádory Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života Absolutní úmrtnost podle příčin Reprodukční zdraví Počet narozených dětí Kojenecká a novorozenecká úmrtnost Potratovost Vrozené vývojové vady Infekční onemocnění Incidence syfilis Incidence kapavky Incidence tuberkulózy Incidence salmonelózy Incidence kampylobakterióz Incidence hepatitid Dispenzarizace Prevalence alergií Prevalence diabetes mellitus Incidence nádorových onemocnění Incidence nádorů celkem Incidence nádorů tlustého střeva Incidence nádorů recta (konečníku)

3 9.4 Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic Incidence nádorů kůže Incidence nádorů prsu Incidence nádorů děložního hrdla Incidence nádorů těla děložního Incidence nádorů vaječníků Incidence nádorů prostaty Analýza incidence nádorových onemocnění v okrese Incidence nádorů celkem Incidence nádorů žaludku Incidence nádorů tlustého střeva Incidence nádorů konečníku Incidence nádorů trachey, bronchu a plic Incidence nádorů kůže Incidence nádorů prostaty Incidence nádorů močového měchýře Incidence nádorů ledvin a močových cest Incidence nádorů prsu Incidence nádorů hrdla děložního Incidence nádorů těla děložního Incidence nádorů vaječníků Závěry

4 1 Úvod Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý z nás rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás nic nebolí, že nám nic není. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Zdraví má totiž mnoho aspektů, které se mění v průběhu života v závislosti na širokém spektru faktorů a okolností. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, stovek, někdy i tisíců faktorů. Obecně je nazýváme determinanty zdraví, případně rizikovými faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí životního stylu (způsobu života), životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam samozřejmě má i úroveň zdravotní péče, zejména léčby a prevence. To vše, za spolupůsobení celé řady dalších faktorů, utváří kvalitu našeho zdraví. Střetávají se zde především momenty biologické podstaty člověka, přírodní i společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Lidské zdraví bývá ovlivňováno zejména čtyřmi základními skupinami determinant průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu. Graf č. 1: Vliv jednotlivých skupin determinant na lidské zdraví v % 15% 15% 50% 20% životní styl životní a pracovní prostředí úroveň zdravotní péče genetická zátěž Zdravotní stav obyvatelstva obecně, i v jednotlivých regionech, tzn. i ve městě Táboře, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisejí. Ukazatelé zdravotního stavu jsou ve své podstatě založeny především na dvou důležitých událostech na úmrtí nebo na vzniku nemoci. K té první skupině ukazatelů patří zejména střední délka života a úmrtnost, a to jak celková, tak na jednotlivé diagnózy, a také úmrtnost novorozenecká a kojenecká. Ve druhé skupině ukazatelů, mající vztah k onemocnění, patří k těm nejdůležitějším zejména výskyt některých závažných neinfekčních tzv. civilizačních nemocí a úrazů, podobně jako výskyt vybraných infekčních nemocí. 4

5 Zdravotní stav obyvatelstva má samozřejmě velmi významný vliv na rozsah, strukturu a dostupnost zdravotní péče a na utváření a obsah zdravotní politiky v daném místě, podobně jako na přijímání potřebných opatření ve všech oblastech, které se zdravím, a případně s životním prostředím, významným způsobem souvisejí. Ve městech má analýza zdravotního stavu nezbytnou úlohu při tvorbě tzv. plánu zdraví, podobně jako při strategických, ale i běžných rozhodováních zastupitelstva či rady města či obce. Ukazatelé zdravotního stavu se dají vyjádřit a zhodnotit různými způsoby. Základními údaji jsou absolutní údaje (počty/čísla), které zachycují skutečné absolutní počty zemřelých nebo nemocných celkově i podle jednotlivých kritérií (např. podle příčin, tj. diagnóz, podle věku, pohlaví apod.). Tyto údaje však nelze v žádném případě srovnávat mezi jednotlivými územími (např. mezi městem, okresem, krajem a ), a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Tyto absolutní údaje lze s určitou mírou opatrnosti srovnávat v určité časové řadě v jednom jediném místě (např. městě) a posuzovat tak trend vývoje. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý konstantní počet obyvatel, na tzv. konstantu ve většině případů na 100 tisíc obyvatel (ale např. v případě kojenecké a novorozenecké úmrtnosti jsou údaje přepočítávány na 1 tisíc živě narozených dětí). Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a republikovým průměrem se používají tzv. standardizovaná data. Ta samozřejmě vychází z absolutních údajů, jsou přepočtena na relativní údaje (především na 100 tisíc obyvatel) a následně tzv. věkově standardizována, tzn. přepočtena (ve všech srovnávaných oblastech a ve všech letech) na stejnou věkovou strukturu, tzn. jako kdyby všude a ve všech letech žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat např. úmrtnost v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a průměrem. Umožňuje to získané standardizované údaje srovnat i s hodnotami v různých jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však a je to použito i v této práci se využívá tzv. evropský standard (tzn. jakýsi evropský věkový průměr). Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k okolnosti, že zejména trend vývoje je ovlivňován velikostí tzv. statistického souboru, to znamená počtem obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory v tomto případě ukazatelé vztahující se k městu mívají mnohem výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům srovnávaných, ale výrazně větších území (zejména ve vztahu ke kraji či ). Poznámka: Předkládané analýzy byly zpracovány na základě vstupních dat připravených Ústavem zdravotnických informací a statistiky v Praze. 5

6 2 Slovníček základních pojmů Individuální zdraví: je to nejen nepřítomnost nemoci, ale současně i stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Veřejné zdraví: je zdravotní stav určité populace, určité skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Přirozený přírůstek: je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a v daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech nebo častěji v relativních, v přepočtu na každých tisíc obyvatel v daném území. Střední délka života při narození: je střední hodnota počtu let, které zbývají do smrti x-letému člověku (v tomto případě v tomto roce narozenému) za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Střední délka života se za kraje počítá za období dvou let (předchozího a uvedeného). SDR standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin: jedná se o úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. věkový standard (zde evropský), tj. jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury, tj. stejného věku. Standardizace se provádí proto, aby se mohla úmrtnost v jednotlivých územích a letech srovnávat. Perinatální úmrtnost: vyjadřuje počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na každých tisíc celkem narozených dětí. Novorozenecká úmrtnost: vyjadřuje počet novorozenců zemřelých do 28 dnů svého života na každých tisíc živě narozených dětí. Kojenecká úmrtnost: vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku připadající na tisíc živě narozených dětí. Incidence: vyjadřuje počet všech nových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (event. mužů nebo žen) na obyvatel (nebo mužů či žen) v rámci určitého období (nejčastěji roku). Prevalence: vyjadřuje počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci (tj. bez ohledu na datum vzniku). 6

7 3 Charakteristika města, základní demografické údaje 3.1 Počet obyvatel V Táboře žije v posledních letech necelých 36 tisíc trvale bydlících obyvatel. Jejich počet se ve sledovaném období, tj. v letech , na rozdíl od mnohých jiných měst, trvale snižuje. Ve sledovaném šestiletém období došlo k poklesu počtu obyvatel o 734 lidí (tj. o 2,0%), za posledních 10 let dokonce o více než obyvatel (tj. o 3,4%). V Táboře trvale žije více žen než mužů v průměru o (tj. o 7%) více. Pokles počtu mužů i žen je ve sledovaném období obdobný o 2%. Tabulka č. 1: Základní demografické údaje pro město Ukazatel / rok Počet obyvatel celkem Děti ve věku 0 14 let Senioři ve věku 65 a více let Muži Ženy Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel ve městě v letech ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let CELKEM MUŽI + ŽENY Jak také vyplývá z výše uvedené tabulky a grafu, došlo v posledních letech k významnému poklesu počtu dětí a naopak ke značnému nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let. Za posledních šest let došlo k poklesu počtu dětí v Táboře o 12,2% (tj. absolutně o 666), naopak 7

8 k navýšení počtu seniorů o 6,9% (o 339)! V roce 2006 došlo ve městě Táboře historicky poprvé k tomu, že počet osob starších 65-ti let byl vyšší než byl počet dětí ve věku do 14-ti let. V roce 2008 bylo v Táboře již o 450 dětí méně než bylo seniorů. Bohužel je jisté, že tento trend nyní pokračuje, a že bude pokračovat i v následujících letech. Nebude na škodu udělat malý odhad, malou prognózu. Pokud by trendy v poklesu počtu dětí a nárůstu počtu seniorů v Táboře pokračovaly i v příštím roce, je z následujícího grafu patrné, že v roce 2011 bude v Táboře žít přibližně pouze dětí ve věku do 14-ti let a zhruba o seniorů starších 65-ti let více (tj. celkem asi 5.400). Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel ve městě v letech ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let CELKEM MUŽI + ŽENY s prognózou do roku Index stáří Tento nepříznivý vývoj a stárnutí populace potvrzuje i tzv. index stáří. Ten je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65-ti let a počtem dětí ve věku do 14-ti let (v přepočtu na 100 obyvatel). V šestiletém sledovaném období ( ) došlo jak ve městě Táboře, tak i v Jihočeském kraji a v k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu. Velmi nepříznivá pro město je zajisté skutečnost, že se index stáří navýšil výrazněji než tomu je v Jihočeském kraji a v. V Táboře bylo v tomto období zaznamenáno navýšení indexu stáří o plných 22%, zatímco v Jihočeském kraji o 16% a v o 15%. Z následujících grafů je také zřejmé, že hodnoty indexu stáří jsou u mužů i u žen trvale vyšší než je průměr v kraji a v. Neznamená to nic jiného než to, že v Táboře žije v průměru starší obyvatelstvo než v daném kraji a v. Navýšení tohoto indexu je u táborských mužů i žen prakticky stejné. Za povšimnutí stojí zajisté i fakt, že tento index, charakterizující stáří populace, je u žen výrazně vyšší než u mužů. Odpovídá to samozřejmě i tomu, že ženy se dožívají výrazně 8

9 vyššího věku než muži (cca o 6 let). Zatímco u mužů je trvale, tj. ještě i v roce 2008, tento index nižší než 90 (znamená to, že v populaci žije o více než 10% více dětí chlapců než seniorů mužů starších 65 let), tak u žen již v roce 2003 byl tento poměr vyšší než 120, a v roce 2008 se pohybuje dokonce kolem hodnoty 140! Graf č. 4: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města a, Jihočeského kraje a CELKEM MUŽI + ŽENY v letech Graf č. 5: Index stáří [100*(65+/(0-14)] obyvatel města a SROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN v letech muži ženy

10 Graf č. 6: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města a, Jihočeského kraje a MUŽI v letech Graf č. 7: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města a, Jihočeského kraje a ŽENY v letech

11 3.3 Střední délka života Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Tento ukazatel vychází z celkové (standardizované) úmrtnosti a vyjadřuje, jakého věku by se dožil člověk, narozený v daném roce, pokud by zůstala stejná úmrtnost. Někdy je tento ukazatel také nazýván pravděpodobná délka dožití. Není to tedy průměrná délka života nyní žijící populace (průměrný věk), jak se někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Čím vyšší věková kategorie se zvolí, tím lepší je informace o tzv. předčasném umírání populace. Obecně lze konstatovat, že se střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) v celé, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví, prodlužuje. Znamená to, že lidé v mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Bohužel, přesné údaje tohoto ukazatele za město nejsou k dispozici, proto v následujících grafech i hodnoceních jsou analyzována data za okres, kraj a. Nicméně se domníváme (i po konzultaci s pracovníky Ústavu zdravotnických informací a statistiky), že údaje za okres jsou velmi podobné s daty za město. Graf č. 8: Střední délka života při narození u MUŽŮ v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Na výše uvedeném grafu je znázorněn vývoj střední délky života při narození u mužů za posledních 8 let. Od roku 2000 je patrný vzestup ve všech třech sledovaných souborech. Po celou dobu sledování jsou hodnoty střední délky života při narození v okrese nad úrovní Jihočeského kraje a České republiky znamená to, že muži v Táboře i v tomto okrese 11

12 mají šanci dožívat se o něco vyššího věku, a to v průměru o 0,8 roku (tj. o zhruba 10 měsíců) vyššího než v. Pravděpodobná délka dožití je v roce 2007 u mužů v Táboře 74,8 let. Rozdíly ve střední délce života při narození u žen jsou mezi sledovanými oblastmi méně výrazné. V průměru je tento ukazatel u žen v okrese o 0,3 roku vyšší než v kraji a v, což znamená, že ženy žijící na sku mají pravděpodobnost dožívat se věku o zhruba 3-4 měsíce vyššího. Tento rozdíl není samozřejmě nikterak statisticky významný. Pravděpodobná délka dožití je v roce 2007 u žen v Táboře 80 let. Graf č. 9: Střední délka života při narození u ŽEN v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Střední délka života při narození je v celé u žen delší než u mužů v okrese tento rozdíl v průměru za sledovaných 8 let činí 5,9 let. Graf č. 10: Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v okrese v letech muži ženy

13 Střední délka života ve 45-ti nebo 65-ti letech poskytuje lepší obraz o tzv. předčasné úmrtnosti. Jsou zde eliminovány příčiny zkracující život v nižších věkových skupinách, především úrazy, ale i např. infekční onemocnění v dětství apod. Tento ukazatel dává lepší obraz o vypořádávání se s chronickými onemocněními. Střední délka života ve věku 65 let vyjadřuje, jakou mají v průměru nyní žijící lidé v tomto věku ještě šanci dlouho žít. Graf č. 11: Střední délka života u MUŽŮ ve věku 65 let v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Vývoj průměrné délky dožití u pětašedesátiletých mužů má obdobný průběh s vývojem střední délky života při narození, pouze rozdíly nejsou tak zřetelné. Takto staří muži v okrese měli v roce 2007 v průměru ještě šanci se dožít 15,4 let, což je zhruba o 0,3 roku delší šance než v a Jihočeském kraji (rozdíly nejsou statisticky významné). Za sedm let došlo v okrese k prodloužení naděje dožití v tomto věku o 1 a půl roku, což je o něco málo více než v kraji a v. U žen ve věku 65 let je pravděpodobnost dožití o 3,1 roku delší než u mužů. Rozdíl je tudíž výrazně nižší než při narození. I tento ukazatel má stoupající, tj. pozitivní trend. Za 8 let se pravděpodobná délka dožití u pětašedesátiletých žen v okrese zvýšila o 1,1 rok, což je stejné prodloužení jako v Jihočeském kraji a o 0,2 roku nižší než v. Potěšující je zajisté i skutečnost, že v posledních letech je střední délka života u 65-ti letých žen v okrese a s největší pravděpodobností i u žen ve městě mírně vyšší než je v Jihočeském kraji a v. 13

14 Graf č. 12: Střední délka života u ŽEN ve věku 65 let v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Graf č. 13: Střední délka života u MUŽŮ a ŽEN ve věku 65 let v okrese v letech muži ženy

15 4 Úmrtnost celková 4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem Celková úmrtnost (tj. na všechny příčiny) je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak, vždy tzv. věkově standardizována (jako tzv. SDR). Takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují zcela validní, nezkreslené srovnávání různých populací na různých územích, lišících se svou velikostí i věkovou strukturou. Prvotní absolutní údaje jsou relativizovány, tj. přepočteny na 100 tisíc obyvatel a následně ještě přepočteny na tzv. evropský věkový standard. Tím se vyloučí vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných územních celků. Výsledné údaje sice již nejsou vůbec totožné s absolutními počty zemřelých, ale umožňují spolehlivé srovnávání populací v různých místech i v různém čase. Výsledné údaje tak v této kapitole vyjadřují počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území s vyloučením možných rozdílů, které mohou být dány různým věkovým složením obyvatel. Pokud chceme získat lepší obrázek o vývoji daného ukazatele ve sledovaných územích je možno křivkami, které spojují hodnoty v jednotlivých letech, proložit úsečku, která pak vyjadřuje trend vývoje daného ukazatele (v tomto případě celkové standardizované úmrtnosti). Z většiny uvedených grafů v této Analýze je také patrné, že konkrétní hodnoty u menších populací (např. u města ) výrazně více kolísají, než u velkých souborů tj. velkých populací (např. v případně v Jihočeském kraji). Graf č. 14: Celková úmrtnost ve městě Táboře a v v letech CELKEM MUŽI A ŽENY Z uvedeného grafu je zřejmé, že celková úmrtnost v posledních letech v celé, tzn. v celé republice, ale i ve všech krajích, okresech (a zřejmě i ve všech městech a obcích) poměrně výrazně klesá. Je také patrné, že pokles úmrtnosti je v Táboře o něco vyšší než tomu je průměrně v rozdíl však není významný. Zatímco v poklesla úmrtnost za daných šest 15

16 let o 17%, tak v Táboře o zhruba 25%. Pokud bychom však srovnávali proti sobě delší časová období (např oproti ), tak rozdíly mezi em a už zdaleka tak velké nejsou (cca o 3%). Jak může situace vypadat při zachování letošních trendů v roce 2012 je patrné z následujícího grafu. Trend v Táboře má zajisté pozitivnější vývoj než v. Samozřejmě se jedná o prognózu, která se nemusí naplnit. Graf č. 15: Celková úmrtnost ve městě Táboře a v v letech s prognózou vývoje do roku 2012 CELKEM MUŽI A ŽENY Z následujícího grafu je patrné, že úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší (horší) než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. U mužů je mírně příznivější vývoj celkové úmrtnosti klesá v posledních letech o něco zřetelněji než tomu je u žen, což dokladují proložené trendy v podobě přímek. Graf č. 16: Celková úmrtnost MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře v letech muži ženy

17 4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů Celková (věkově standardizovaná) úmrtnost mužů samozřejmě také v posledních letech poměrně výrazně klesá. Je to trend patrný nejen v, ale také ve všech zemích Evropské unie. Mimochodem, zejména mnozí politici interpretují tuto skutečnost nepříliš objektivně. Mnohdy se užívají argumenty o tom, že se naše zdraví a zdravotní stav výrazně zlepšuje s poukázáním na stále klesající úmrtnost s tím, že tudíž není třeba dalších investic do primární, případně sekundární prevence, ale zapomíná se na to, že ve většině zemí EU úmrtnost lidí klesá výrazněji než v. Graf č. 17: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Graf č. 18: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Táboře ve srovnání s úmrtností v Jihočeském kraji v letech

18 Z výše uvedených grafů je zřejmé, že úmrtnost mužů je v Táboře nižší než je průměr v celém Jihočeském kraji a v. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc mužů zhruba 32 zemřelých mužů oproti kraji a 65 zemřelých mužů oproti průměru v za rok. Pro lepší pochopení to znamená, že kdyby byla úmrtnost mužů v Táboře na stejné úrovni jako v, umíralo by v tomto městě každým rokem zhruba o 23 mužů více. Graf č. 18 ukazuje, že i trend vývoje je v Táboře pozitivnější než tomu je v Jihočeském kraji. 4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen Graf č. 19: Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Graf č. 20: Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře ve srovnání s úmrtností v Jihočeském kraji v letech

19 Podobně jako u mužů, i u žen celková úmrtnost na všechny příčiny v posledních letech poměrně výrazně klesá, tzn. že má pozitivní trend. Je to logické, pokud již mj. víme o prodlužující se střední délce života, která je vlastně jejím zrcadlovým obrazem. Pokles v Táboře je za 6 let v přepočtu na 100 tis. žen zhruba o 23 zemřelých žen ročně, což odpovídá poklesu zhruba o 17%. Podobně jako u mužů je i úmrtnost žen v Táboře nižší než je v, v Jihočeském kraji či v okrese. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc žen zhruba 41 zemřelých žen oproti kraji i průměru v za rok. Pro lepší pochopení to znamená, že kdyby byla úmrtnost žen v Táboře na stejné úrovni jako v, umíralo by v tomto městě každým rokem zhruba o 15 žen více. Graf č. 20 ukazuje srovnání celkové úmrtnosti žen v Táboře a v Jihočeském kraji úmrtnost v Táboře je až na rok 2003 vždy nižší a i trend, který lépe ukazuje na skutečný stav, je v kraji méně příznivý, než tomu je v Táboře. Pokud by tento trend pokračoval i ve stávajících a příštích letech, byl by rozdíl např. v roce 2012 již poměrně značný zhruba 20-ti %. Tuto případnou prognózu ukazuje následující graf. Graf č. 21: Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře a v Jihočeském kraji v letech s prognózou vývoje do roku Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny) Přestože je v úvodu této Analýzy uvedeno, že absolutní údaje není vhodné příliš srovnávat, jsou zde tato srovnání využita. To proto, že jsou použita pouze ke srovnání úmrtnosti ve městě Táboře. Zde se totiž počet obyvatel a jejich věková struktura během sledovaných šesti let příliš nezměnila, proto je možno toto srovnání použít. Navíc tyto údaje jsou srozumitelnější pro představu o skutečných počtech zemřelých osob. V posledních třech letech umírá každým rokem v Táboře zhruba stejný počet lidí v průměru 796 lidí (v rozmezí osob), z toho je v průměru 407 mužů (v rozmezí ) a 389 žen (v rozmezí ). Trendy úmrtnosti v absolutních hodnotách potvrzují již uvedené trendy ve standardizované úmrtnosti jsou u mužů i žen výrazně klesající. 19

20 Grafy č : Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech celkem muži + ženy: muži a ženy muži: muži ženy: ženy

21 Graf č. 25: Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních hodnotách) ve městě Táboře v letech muži ženy Z grafu je patrné, že počet zemřelých mužů je každým rokem s výjimkou roku 2007 vyšší, než je počet zemřelých žen v průměru zemře v Táboře každoročně o 23 mužů více než žen. 4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku Uvedené grafy absolutní úmrtnosti podle věkových skupin samozřejmě ukazují na to, že úmrtnost v seniorském věku je oproti nižším věkovým skupinám výrazně několikanásobně vyšší. Graf č. 26: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech podle věkových kategorií MUŽI věk do 44 let věk let věk nad 65 let

22 Graf č. 27: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech podle věkových kategorií ŽENY věk do 44 let věk let věk nad 65 let 40 0 Zřejmě nejzajímavějším závěrem je skutečnost, že počet zemřelých mužů do tzv. seniorského věku, tj. od 64 let věku, jinými slovy v mladém a středním věku je dlouhodobě a trvale výrazně vyšší než u stejně starých (mladých) žen. Tuto skutečnost nejlépe dokládá následující graf. Zatímco každým rokem zemře v Táboře do 65. roku věku v průměru 52 žen, tak v mužské části populace zemře v průměru 126 osob, tj. více než dvojnásobek. Za pozornost stojí i fakt, že v průměru týden co týden v Táboře zemřou tři lidé mladší 65-ti let a každý měsíc pak v průměru tři lidé mladší 45-ti let. Celkem každým rokem umírá v Táboře na nejrůznější příčiny v průměru 31 mladých osob ve věku do 45-ti let. Graf č. 28: Srovnání absolutního počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře ve věku do 64 let v letech muži ženy

23 5 Úmrtnost podle příčin úmrtí Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění). Nejinak tomu je i v Táboře, a to jak u mužů, tak i u žen. V celkovém součtu na tato onemocnění, k nimž patří zejména srdeční infarkty a cévní mozkové příhody, ale i mnohá další onemocnění, umírá v Táboře 46% lidí. Tento podíl je o dost nižší než v celé, kde na tato onemocnění umírá zhruba polovina lidí, tj. 51%. Na druhém místě v příčinách úmrtí jsou zhoubné nádory s téměř 30% (v 27%). V součtu mužů i žen jsou na 3. místě v příčinách smrti poranění (úrazy) a otravy s téměř 6,6% (v 6,0%). Obecně se dá říct, že úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je v Táboře nižší než tomu je v průměru, naopak úmrtnost na zhoubné nádory a na ostatní příčiny je v Táboře o něco vyšší než tomu je v. Tabulky č. 2 4: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře a v (průměr z let ) v % muži + ženy: muži: ženy: Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 45,9 50,8 Zhoubné nádory (novotvary) 29,6 26,7 Poranění (úrazy) a otravy 6,6 6,0 Ostatní příčiny 17,9 16,5 Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 40,8 45,4 Zhoubné nádory (novotvary) 32,7 29,3 Poranění (úrazy) a otravy 8,4 8,1 Ostatní příčiny 18,1 17,2 Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 51,3 56,3 Zhoubné nádory (novotvary) 26,2 24,0 Poranění (úrazy) a otravy 4,6 3,9 Ostatní příčiny 17,9 15,2 Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v Táboře určité rozdíly. Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění podílem výrazně častěji v 51 %, muži na tyto nemoci umírají méně pouze v 41%. Muži naopak častěji umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 33% oproti 26% u žen) a na úrazy a otravy (v 8,4% oproti 4,6% u žen). Největší rozdíly oproti 23

24 procentuálnímu podílu v jsou u úmrtní na onemocnění srdce a cév u žen v o 5% častější příčina, u mužů pak o 4,6%. Grafy č : Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře (průměr z let ) v % celkem muži + ženy: 17,9% 45,9% 6,6% 29,6% KVO novotvary úrazy ostatní muži: 18,1% 40,8% 8,4% 32,7% KVO novotvary úrazy ostatní ženy: 17,9% 51,3% 4,6% 26,2% KVO novotvary úrazy ostatní 24

25 5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Jak již bylo uvedeno, lidé nejčastěji umírají na kardiovaskulární onemocnění nebo-li onemocnění srdce a cév. Nejinak tomu je i v Táboře. Úmrtnost na tato onemocnění je nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Zvláště u žen způsobují více než polovinu úmrtí. U obou pohlaví je rovněž patrný v posledních letech v počtu zemřelých na tato onemocnění sestupný trend tento pozitivní vývoj se významnou měrou podílí i na snižování celkové úmrtnosti. Podíl úmrtnosti na tyto příčiny z celkového počtu se v posledních letech v Táboře mírně snižuje zatímco v letech byl 51,8%, tak v letech již pouze 50,0%. Úmrtnost na onemocnění srdce a cév je v Táboře nižší než v a to nejenom podílem (%) ze všech úmrtí (viz předcházející kapitola), ale i ve standardizovaných, tj. srovnatelných hodnotách. V Táboře umírá na tato onemocnění v průměru za rok o zhruba 23 lidí méně, než by tomu bylo, kdyby byla tato úmrtnost na stejné úrovni, jako je v průměru v. Níže uvedený graf také ukazuje, že trend poklesu úmrtnosti v je v Táboře a v velmi podobný. Graf č. 32: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v v letech Také další graf dokazuje, že i úmrtnost na onemocnění srdce a cév u mužů je v Táboře ve sledovaném období (tj. v letech ) nižší než je průměr v, v Jihočeském kraji i v táborském okrese. Úmrtnost na tato onemocnění je v Táboře výrazně nižší zejména oproti průměru v (v Táboře průměrně 410 zemřelých oproti 496 v samozřejmě v přepočtu na 100 tisíc mužů). V praxi tyto hodnoty znamenají to, že v Táboře v průměru umírá na nemoci srdce a cév každým rokem o 15 mužů méně, než by tomu bylo, kdyby zde muži umírali na tato onemocnění stejně často jako v. 25

26 Graf č. 33: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Následující graf potvrzuje skutečnost, že v Táboře na kardiovaskulární onemocnění umírá méně lidí než tomu je v ostatních hodnocených oblastech. Úmrtnost žen na tato onemocnění je v Táboře dlouhodobě nižší než v, Jihočeském kraji i okrese. Zatímco průměrná standardizovaná úmrtnost na onemocnění srdce a cév dosahuje za sledované období v Táboře hodnoty 283 (na 100 tisíc žen), v je průměr na úrovni 335 zemřelých žen na 100 tisíc žen za rok. Znamená to, že v Táboře zemře na tato onemocnění v průměru za rok v přepočtu na 100 tisíc žen o 10 žen méně, než by tomu bylo při stejně vysoké úmrtnosti jako je v. Graf č. 34: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u ŽEN ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres

27 Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na onemocnění srdce a cév v absolutních hodnotách ve městě Táboře. Víceméně tyto trendy korespondují s trendy ve výše uvedených grafech standardizované úmrtnosti a ukazují, že trend je v posledních letech u mužů i u žen velmi pozitivní. Grafy č : Zemřelí v absolutních hodnotách na onemocnění srdce a cév ve městě Táboře v letech muži a ženy (celkem): muži + ženy muži: muži ženy: ženy

28 Následující grafy ukazují úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ve městě Táboře podle tří základních věkových skupin, tj. do 44 let, ve věku od 45 do 64 let a konečně v seniorském věku, tzn. ve věku vyšším nad 65 let. Je zřejmé a poměrně logické, že nejčastěji na tato onemocnění umírají lidé starší 65 let, nicméně skutečnost, že v průměru každým rokem umře na kardiovaskulární onemocnění v Táboře 43 lidí mladších 65 let věku, a z toho 3 osoby do 44. roku věku, je alarmující. Je také zřejmé, že mnohem častěji na onemocnění srdce a cév umírají mladší muži než ženy ročně v Táboře zemře do 65. roku věku 8 žen a 35 mužů. Graf č. 38: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév ve městě Táboře v letech v uvedených věkových skupinách věk do 44 let věk let věk nad 65 let 20 0 Graf č. 39: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév ve městě Táboře v letech v uvedených věkových skupinách věk do 44 let věk let věk nad 65 let

29 Každým rokem zemře v Táboře v průměru (za sledované období) na onemocnění srdce a cév 376 osob, z toho 204 žen a 172 mužů. Znamená to, že týden co týden s naprostou pravidelností zemře v Táboře na kardiovaskulární onemocnění 7 lidí. Nejvíce osob na tato onemocnění zemřelo v roce 2003, a to 419, nejméně pak o téměř 13% méně v letech 2006 a 2007 (vždy 363 osob). Srovnání počtu zemřelých žen a mužů v absolutních hodnotách v letech zachycuje následující graf, z něhož je mj. patrný sestupný, tj. pozitivní, trend vývoje a skutečnost, že ženy na tato onemocnění umírají častěji než muži. Jak bylo doloženo předcházejícími grafy, tak především ve vyšším věku, tj. ve věku vyšším než 65 let. Graf č. 40: Srovnání počtu zemřelých mužů a žen (v absolutních počtech) na onemocnění srdce a cév ve městě Táboře v letech ženy muži

30 5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na zhoubné nádory (novotvary) v Táboře na ně umírá téměř 30% lidí, přitom muži umírají na nádory častěji (32,7% ze všech úmrtí mužů) než ženy (26,2% ze všech úmrtí žen). Trend úmrtí na tato onemocnění je, podobně jako u nejčastější příčiny, tj. kardiovaskulárních nemocí, rovněž sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že naopak celorepublikově (tzn. i v Táboře) výskyt zhoubných nádorů vzrůstá, je tato skutečnost dána především stále se zlepšující léčbou novotvarů. Přát si můžeme alespoň to, aby stále nižší úmrtnost na zhoubné nádory byla dána i stále efektivnější sekundární prevencí, tj. tzv. monitoringem a včasným odhalováním prvních stádií zhoubných nádorů. Méně příznivější je pro město to, že zde v průměru umírá na zhoubné nádory více lidí, než je průměr v (samozřejmě po tzv. standardizaci). Rozdíly však nejsou významné, navíc trend poklesu je v Táboře výrazně příznivější, což dokládá následující graf i konkrétní údaje. Zatímco v letech zemřelo v Táboře na novotvary o 43 osob (v přepočtu na 100 tisíc obyvatel) více než v, tak v následujících letech ( ) jsou počty úmrtí na zhoubné nádory v Táboře a v již prakticky shodné. Z grafu je také zřejmý pozitivnější trend vývoje úmrtnosti v Táboře oproti. Graf č. 41: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v v letech

31 Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory je u mužů v Táboře víceméně obdobná jako je v Jihočeském kraji a v rozdíly jsou nepatrné. Úmrtnost v okrese je pak trvale nižší než v ostatních hodnocených územích, rozdíly však také nejsou statisticky významné. Graf č. 42: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u MUŽŮ ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres U žen je v průměru úmrtnost na zhoubné nádory prakticky totožná ve všech sledovaných územích. Rozdíly mezi nimi jsou i přes značnou kolísavost v počtu zemřelých žen v Táboře, která je dána především malým statistickým souborem minimální. Graf č. 43: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u ŽEN ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres 31

32 Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na zhoubné nádory v absolutních hodnotách v Táboře. Tyto trendy korespondují s vývojem ve výše uvedených grafech standardizované úmrtnosti a ukazují, že trend úmrtnosti na zhoubné nádory je v posledních letech u mužů i u žen v Táboře velmi pozitivní. Grafy č : Zemřelí (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Táboře v letech muži + ženy (celkem): muži + ženy muži: muži ženy: ženy

33 V průměru každým rokem umírá v Táboře na některý ze zhoubných nádorů 242 osob, z toho je 138 mužů a 104 žen. Znamená to, že každý měsíc na tato onemocnění umírá v tomto městě 20 lidí. Podobně jako u úmrtnosti na onemocnění srdce a cév, tak i u úmrtnosti na zhoubné nádory, logicky ve věkové struktuře zemřelých převažují osoby ve věku nad 65 let. Možná překvapující, a zajisté ne příliš radostná, je však skutečnost, že téměř 23% ze všech lidí, kteří na zhoubný nádor zemřou, umírají ve věku mladším, tj. před 65. rokem svého věku. Každý rok v Táboře umírá na zhoubné nádory 38 lidí dříve než se dožije tohoto seniorského věku. Graf č. 47: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Táboře v letech v uvedených věkových skupinách věk do 44 let věk let věk nad 65 let Graf č. 48: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Táboře v letech v uvedených věkových skupinách věk do 44 let věk let věk nad 65 let

34 Další graf, týkající se úmrtnosti na zhoubné nádory, nabízí srovnání úmrtnosti mužů a žen v Táboře na zhoubné nádory v absolutních počtech. Muži umírají na tato onemocnění častěji průměrně každým rokem zemře na novotvary o 34 (tj. o 32%) mužů více než žen. Dlouhodobý (šestiletý) trend, který je mírně pozitivní, je u mužů i u žen prakticky totožný. Graf č. 49: Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních počtech) na zhoubné nádory ve městě Táboře v letech ženy muži 40 Následující graf dokládá již v předcházejícím textu uvedené skutečnosti, a to, že se výskyt zhoubných nádorů v posledních letech v Táboře (podobně jako v celé ) mírně zvyšuje a naopak úmrtnost na zhoubné nádory poměrně významně klesá. Toto postupné rozevírání se nůžek! má nejspíše příčinu ve stále zlepšující se léčbě na straně jedné a v nepříliš kvalitní primární prevenci a podpoře zdraví na straně druhé. Graf č. 50: Srovnání výskytu zhoubných nádorů s počtem zemřelých na ně ve městě Táboře v letech (v absolutních počtech) MUŽI A ŽENY 110% 100% 90% výskyt úmrtnost 80% 34

35 5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy V součtu obou pohlaví jsou úrazy (případně ostatní poranění a otravy) po kardiovaskulárních nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. V Táboře na ně umírá více než 8% mužů (8,4% oproti 8,1% v ) a necelých 5% žen (4,6% oproti 3,9% v ) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a otravy v Táboře 6,6 % lidí, kdežto v průměru v celé České republice 6,0% lidí. Dá se proto konstatovat, že ve městě v přepočtu na 100 tis. obyvatel zemřelo ve sledovaném období na úrazy a ev. otravy o něco více lidí než v a v Jihočeském kraji. To dokumentují i následující grafy. Naopak dlouhodobý trend vývoje této úmrtnosti je v Táboře mírně příznivější než tomu je v, případně v Jihočeském kraji. Graf č. 51: Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ A ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře a v v letech Standardizované hodnoty úmrtnosti na poranění a otravy u mužů i žen v Táboře, především z důvodu statisticky malých souborů, poměrně výrazně kolísají, a to mnohem více než v dalších, větších hodnocených územích. Přesto se dá konstatovat, že úmrtnost na úrazy a ev. otravy je u obou pohlaví prakticky obdobná jako je průměr v či v Jihočeském kraji. V aritmetických či meziročních klouzavých průměrech jsou rozdíly pouze nepatrné. 35

36 Graf č. 52: Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Graf č. 53: Úmrtnost (standardizovaná) ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Následující grafy znázorňují absolutní počty zemřelých na poranění, úrazy a ev. otravy v Táboře v letech , a to celkem, a následně i podle pohlaví. S ohledem na poměrně velmi malé statistické soubory, hodnoty v jednotlivých letech logicky dost výrazně kolísají. Přesto se dá uzavřít, že v Táboře každým rokem v průměru umírá 27 osob na tyto příčiny z toho je 18 mužů a 9 žen. Ukazuje to na smutnou skutečnost, že každý měsíc zemřou v průměru v Táboře v důsledku úrazu či poranění 2 lidé. 36

37 Grafy č : Zemřelí v absolutních hodnotách na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře v letech muži + ženy celkem: muži + ženy muži: 25 - muži ženy: 12 - ženy

38 Jak již bylo konstatováno, úmrtí na poranění, úrazy a otravy jsou častější u mužů než u žen. Není to samozřejmě specifické pouze pro město, ale jedná se o běžný jev v celé. Předcházející grafy i následující graf do dokazují každým rokem v průměru umírá v Táboře na tyto příčiny v průměru dvojnásobný počet mužů (18 oproti 9 ženám). Z grafu je taky patrné, že dlouhodobý trend je u mužů oproti ženám mírně pozitivnější a trendy u obou pohlaví mají podobně jako v celé mírně klesající (tj. pozitivní) tendenci. Graf č. 57: Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře v letech SROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN 25 ženy muži Grafy na následující straně ukazují na rozložení úmrtnosti na poranění, úrazy a otravy podle základních věkových skupin. I zde podobně jako u úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a zhoubné nádory platí, že nejvyšší počet lidí (z uvedených věkových skupin) zemře v seniorském věku, tj. ve věku nad 65 let. Nicméně právě pro mladší věkové skupiny je typické, že úrazy patří k velmi častým příčinám smrti. Proto i rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami v Táboře nejsou nikterak velké. Zejména u mužů jsou úrazy a ev. otravy v obou mladších věkových skupinách stejně časté jako v seniorském věku každým rokem zemře v Táboře v každé z uvedených věkových skupin (tj. ve věku do 44 let, ve věku mezi rokem a ve věku vyšším než 65 let) v průměru vždy 6 mužů. Více než polovina (55%) úrazů či poranění jsou v Táboře příčinami úmrtí (u obou pohlaví dohromady) ve věku mladším než je věk seniorský, tj. před 65. rokem věku. U mužů dokonce více než 2/3 (67,6%) zemřelých na úrazy a poranění, případně otravy jsou věkem mladší než je 65. rok věku. 38

39 Grafy č : Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře v letech dle tří věkových kategorií (do 44 let, let a nad 65 let) muži + ženy celkem: věk do 44 let věk let věk nad 65 let muži: 10 8 věk do 44 let věk let věk nad 65 let ženy: 10 8 věk do 44 let věk let věk nad 65 let

40 5.4 Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života Jistě velmi zajímavým zjištěním je analýza úmrtnosti na jednotlivé příčiny ve věku do 65 let. Jedná se o analýzu tzv. předčasných úmrtí znamená to, že jsou zde započítána pouze úmrtí osob, které zemřely před dožitím tzv. seniorského věku. Předcházející tabulky a následující grafy taktéž srovnávají procentuálně podíly jednotlivých příčin u tzv. předčasné úmrtnosti s podíly celkové úmrtností podle příčin (tj. všech zemřelých vč. v seniorském věku. V některých aspektech jsou značné rozdíly. Lidé do seniorského věku významně méně umírají na onemocnění srdce a cév, na které umírá zhruba pouze čtvrtina z nich. Tato onemocnění jsou typickými příčinami úmrtí pro osoby starší 65 let. Ženy výrazně více umírají do svého 65. roku věku na zhoubné nádory více než polovina z nich (53%) umírá v tomto věku právě na některý ze zhoubných nádorů! Muži významně více před svým seniorským věkem umírají na úrazy pětina z nich umírá na následky úrazu ev. otravy. U žen je tato příčina mnohem méně častější, na následků úrazů umírá desetina z nich. Větší zastoupení mají u mladších věkových skupin i tzv. ostatní příčiny smrti. Tabulky č. 5 7: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře (průměr z let ) v % celkem a do věku 65 let muži + ženy: Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 45,9 23,8-22,0 Zhoubné nádory (novotvary) 29,6 39,0 + 9,4 Poranění (úrazy) a otravy 6,6 16,8 + 10,2 Ostatní příčiny 17,9 20,4 + 2,6 muži: Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 40,8 27,5-13,3 Zhoubné nádory (novotvary) 32,7 33,2 + 0,5 Poranění (úrazy) a otravy 8,4 19,1 + 10,7 Ostatní příčiny 18,1 20,2 + 2,1 ženy: Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 51,3 15,2-36,1 Zhoubné nádory (novotvary) 26,2 52,9 + 26,7 Poranění (úrazy) a otravy 4,6 10,6 + 6,0 Ostatní příčiny 17,9 21,3 + 3,4 40

41 Grafy č : Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře (průměr z let ) v % srovnání celkem a ve věku do 65 let celkem celkem muži + ženy: ve věku do 65 let 17,9% 45,9% 20,5% 23,9% 6,6% 29,6% 16,6% 39,0% KVO novotvary úrazy ostatní KVO novotvary úrazy ostatní celkem muži: ve věku do 65 let 18,1% 40,8% 20,2% 27,5% 8,4% 32,7% 19,1% 33,2% KVO novotvary úrazy ostatní KVO novotvary úrazy ostatní celkem ženy: ve věku do 65 let 17,9% 51,3% 21,3% 15,2% 4,6% 26,2% KVO novotvary úrazy ostatní 10,6% 52,9% KVO novotvary úrazy ostatní 41

42 Grafy č : Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře (průměr z let ) v % srovnání celkem a ve věku do 65 let celkem muži + ženy: celkem % ve věku 65 let % KVO novotvary úrazy ostatní muži: celkem % ve věku 65 let % 10 0 KVO novotvary úrazy ostatní ženy: celkem % ve věku 65 let % KVO novotvary úrazy ostatní 42

43 5.5 Absolutní úmrtnost podle příčin Následující tabulka ukazuje na skutečné počty zemřelých lidí ve městě Táboře na základní příčiny úmrtí, případně na tzv. ostatní příčiny. Uvedené hodnoty jsou měsíčním průměrem v posledních dvou sledovaných letech ( ) a jsou zaokrouhleny. V Táboře v průměru každým měsícem umírá na onemocnění srdce a cév 15 osob, na zhoubné nádory 10 lidí a na úrazy 2 osoby. Tabulka č. 8: Průměrný počet zemřelých osob v Táboře za každý měsíc (údaje za rok ): Příčina: z toho celkem: muži: ženy: onemocnění srdce a cév zhoubné nádory úrazy, poranění a otravy 2 1,5 0,5 ostatní příčiny Celkem: 33 17,5 15,5 6 Reprodukční zdraví Po demografické krizi na konci minulého století, způsobené stále se snižujícím počtem novorozenců, došlo v prvním desetiletí tohoto století konečně ke vzestupu počtu živě narozených dětí. Bohužel, zdá se, že tento trend pokud ještě vůbec platí nebude v následujících letech platit. Již v roce 2009 došlo k poklesu počtu živě narozených dětí a demografické prognózy hovoří spíše o klesajícím trendu. 6.1 Počet narozených dětí Údaje o počtu živě narozených dětí a počtu živě narozených dětí do váhy g nejsou k dispozici pro město, data jsou známa pouze na úroveň okresu. Protože však vývojové trendy jsou v, v Jihočeském kraji i v okrese obdobné či dokonce prakticky shodné, lze je aplikovat s určitou dávkou opatrnosti i na samotný. 43

44 Graf č. 67: Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Počet živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel prakticky od roku 2001 až do roku 2007 trvale rok od roku narůstal, což potvrzuje již zmíněný boom v počtu narozených dětí v celé. Jak již bylo také předesláno, křivky ve všech hodnocených územích jsou prakticky totožné a mají i téměř shodný vývojový trend. V roce 2008 došlo k zastavení tohoto vývoje a je velmi reálné, že tomu bude stejně i v následujících letech. Procento živě narozených dětí do váhy gramů poměrně dost kolísá, nicméně graf ukazuje, že hodnoty v okrese, v Jihočeském kraji i v jsou velmi podobné a v posledním desetiletí stále mírně narůstající. Dá se očekávat, že obdobná situace bude i v Táboře. Graf č. 68: Procento živě narozených dětí do gramů v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres

45 6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším v Evropě i na světě. I přesto se v posledních letech prakticky v celé, ve většině krajů i okresech stále tato úmrtnost snižuje. Podobně tomu je i v Táboře (a to i přesto, že je tento vývoj výrazně zatížen statisticky malými čísly), což je lépe patrné v grafu č. 70. Průměrně v Táboře ročně umírají v kojeneckém věku (tj. do roku života) 3 děti z tisíce živě narozených, z toho jedno dítě již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života. Trendy vývoje kojenecké i novorozenecké jsou v Táboře mírně pozitivnější než tomu je v průměru v. Graf č. 69: Kojenecká úmrtnost ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech okres Graf č 70: Trendy vývoje kojenecké úmrtnosti ve městě Táboře a v v letech

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města JIHLAVA. MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města JIHLAVA. MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města JIHLAVA MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem, prosinec 2010 Obsah 1 Úvod. 4

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ STRAKONICE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ STRAKONICE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ ANALÝZA A VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA STRAKONICE MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ ZDRAVÁ VYSOČINA, O.S. SRPEN 2010 Obsah 1 Úvod. 4 2 Slovníček základních pojmů.......

Více

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst Profily zdraví ve městech ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst MUDr. Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, o.s. PROFILY ZDRAVÍ souhrnný pohled na stav zdraví ve městě a na faktory

Více

Analýzy zdravotního stavu

Analýzy zdravotního stavu Analýzy zdravotního stavu zkušenosti, možnosti, výhled spolupráce MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Státní zdravotní ústav Analýzy zdravotního stavu souhrnný pohled na veřejné zdraví v daném

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města JIHLAVA II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel Zdravého města CHRUDIM II. část 2014 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města MLADÁ BOLESLAV

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města MLADÁ BOLESLAV Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města MLADÁ BOLESLAV MUDr. Miloslav Kodl Státní zdravotní ústav, Praha Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města MLADÁ BOLESLAV MUDr. Miloslav

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města ŘÍČANY MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Praha, říjen

Více

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

Zdravotní plány měst a jejich indikátory Seminář Jak dostat Zdraví 21 na úroveň místních a regionálních politik Zdravotní plány měst a jejich indikátory 22. dubna 2009 Zdravotní plány měst a jejich indikátory Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014 Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014 MUDr Jozef Král a MUDr Josef Trmal Ph.D Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje 2014 Ústí nad Labem Obsah 1. Úvod 3 2. Slovníček

Více

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS 2. Zdraví Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 6 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Česká republika Liberecký kraj Novorozenecká úmrtnost ( ) 2,7 2, 1,8

Více

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář Analýza zdravotního stavu - komentář Předkládaný materiál analyzuje a vyhodnocuje nejdůležitější ukazatele a charakteristiky zdravotního stavu obyvatelstva města a okresu a srovnává je s s průměry Zlínského

Více

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Nejčerstvější údaje o zdravotní péči o seniory jsou k dispozici za rok 213. V zásadě jde o data přebíraná od Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Zdravotní stav Jak u obyvatelstva

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Květen 212 Vypracovali: Mgr. Dana Strnisková, MUDr. Zdeněk Nakládal, Ph.D. Krajská hygienická stanice Olomouckého e se sídlem v Olomouci Předmluva

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města Analýzy zdravotního stavu obyvatel pro zdravotní plány města Seminář: Ukazatele populačního zdraví Praha 30. 3. 2016 MUDr. Stanislav Wasserbauer Ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost 6 Úmrtnost Počet zemřelých se meziročně zvýšil o 5,5 tisíce na 111,2 tisíce. Naděje dožití při narození mužů po více než dekádě nepřetržitého růstu pouze stagnovala na hodnotě 75,8 let a naděje dožití

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015 Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Aktualizované a přepracované vydání 2014 Komise pro Zdravé město a Místní agendu 21 ve Valašském

Více

6. Úmrtnost. 6.1 Zemřelí podle počtu, pohlaví, kalendářních dnů, standardizovaná míra úmrtnosti

6. Úmrtnost. 6.1 Zemřelí podle počtu, pohlaví, kalendářních dnů, standardizovaná míra úmrtnosti 196 1965 197 1975 198 1985 199 1995 2 25 21 1961 1971 1976 1986 21 26 Počet zemřelých osob Podíl zemřelých mužů na zemřelých (v %) Standardizovaná úmrtnost (na 1 tis. obyv.) 6. Úmrtnost 6.1 Zemřelí podle

Více

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže)

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže) 3.3. Zhoubné novotvary (ZN) Incidence zhoubných nádorů, tj. počet nových onemocnění v daném roce na 100 000 obyvatel je na regionální (okresní) úrovni hodnocena od roku 1980, na krajské a celostátní úrovni

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje Zdravotní stav obyvatel Královéhradeckého kraje Hradec Králové březen 2013 Předmluva Zpráva poskytuje přehled o zdravotním stavu obyvatel Královéhradeckého kraje ve vybraných ukazatelích. Ukazatele porovnává

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, 6 Úmrtnost V roce 213 zemřelo 19,2 tisíce osob, což bylo o jeden tisíc více než v předchozím roce. Oproti předchozímu roku se snížil počet zemřelých kojenců o 2 na 265 a zároveň se snížila i kojenecká

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

Na co Češi nejčastěji umírají

Na co Češi nejčastěji umírají Na co Češi nejčastěji umírají Magdaléna Poppová Tisková konference 14. listopadu 2016, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Počet zemřelých dle pohlaví v tis. osob

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura

Více

14. Srovnání údajů o sebevraždách v České republice se Slovenskou republikou

14. Srovnání údajů o sebevraždách v České republice se Slovenskou republikou 14. Srovnání údajů o sebevraždách v České republice se Slovenskou republikou Dlouhodobá existence ve společném státě a díky tomu stejná a tedy dobře srovnatelná datová základna umožnily porovnání údajů

Více

1. Demografické charakteristiky populace seniorů

1. Demografické charakteristiky populace seniorů 1. Demografické charakteristiky populace seniorů Ke konci roku 2014 žilo v Moravskoslezském kraji 1 217 676 osob, z toho 51 % žen. Za posledních deset let se počet obyvatel kraje snížil o 35,5 tis. osob.

Více

Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy

Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy Hygienická stanice hlavního města Prahy Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy 1 Praha 2015 Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy Hygienická stanice hlavního města Prahy 2015 2 Autorský

Více

Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice. PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008

Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice. PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008 Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008 Zdravotní politika města byly shromážděny podklady a data pro zpracování Zdravotního

Více

4. Sebevraždy podle pohlaví

4. Sebevraždy podle pohlaví 4. Sebevraždy podle pohlaví Úmrtí sebevraždou mužů je trvale více než u žen a to několikanásobně. V dlouhodobém srovnání (od vzniku Československa) je vývoj u obou pohlaví většinou obdobný; období vzestupu,

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Vám předkládá další ze série článků na téma Kvalita ovzduší a ochrana zdraví

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Kopřivnice

Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Kopřivnice Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel Dokument byl vytvořen v rámci projektu "Kopřivnický rok aktivního stárnutí a mezigenerační spolupráce" a byl financován v rámci Dotačního

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

3. Výdaje zdravotních pojišťoven 3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Valašské Meziříčí Komise pro Zdravé město Valašské Meziříčí 1. Úvod Zdraví je to nejcennější,

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Statistika zpracovaná na základě údajů obdržených od Ministerstva spravedlnosti ČR udává 26,1 tisíce rozvedených manželství v roce 2015, nejméně od roku 2000. Téměř třetina rozvodů byla iniciována

Více

Epidemiologie zhoubného novotvaru průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34)

Epidemiologie zhoubného novotvaru průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34) Epidemiologie zhoubného novotvaru průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic

Více

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 13.12.211, Třinec MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

VI. ÚMRTNOST. Tab. VI.2 Naděje dožití ve vybraném věku,

VI. ÚMRTNOST. Tab. VI.2 Naděje dožití ve vybraném věku, VI. ÚMRTNOST Počet zemřelých v roce 2007 dosáhl 104,6 tisíce, což bylo o necelých dvě stě osob více než v předchozím roce. Intenzita úmrtnosti podle tabulkových a standardizovaných ukazatelů však pokračovala

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Přirozený přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Praze dlouhodobě nejvyšší mezi kraji ČR (1,9 osoby v roce 2015) V Praze se za rok narodí kolem 14 tis. dětí Ke konci roku 2015

Více

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči IHS Praha 21 MUDr. Stanislav Vachek stan.vachek@gmail.com Mgr. Tomáš Roubal Schéma vymírání kohorty A- časná dětská úmrtnost téměř mizí B umírání

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Zhoubné nádory v roce 2006 Malignant neoplasms in 2006

Zhoubné nádory v roce 2006 Malignant neoplasms in 2006 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 4. 29 6 Zhoubné nádory v roce 26 Malignant neoplasms in 26 Souhrn Aktuální informace přináší data o nově hlášených

Více

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Výstupy analýzy dat zdravotnického zařízení a Národního onkologického registru ČR Prof. MUDr. Jitka

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým

Více

Zdravotní stav seniorů

Zdravotní stav seniorů Zdravotní stav seniorů 1. Střední délka zdravého života při narození a ve věku 65 let v ČR a vybraných zemích EU Zdroj: Eurostat Střední délka zdravého života vyjadřuje průměrný počet let, jež má osoba

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel v kraji nadále klesá, trvale ve správním obvodu ORP Broumov... v roce 213 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Počet obyvatel Královéhradeckého kraje dosáhl

Více

3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání

3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání 3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání průměrný věk v Jihomoravském kraji se zvyšuje, převyšuje republikový průměr 56 % obyvatel starších 15 let žije v manželství podíl vysokoškolsky vzdělaných

Více

Hodnocení populačního přežití pacientů diagnostikovaných s C20 v ČR Projekt Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe

Hodnocení populačního přežití pacientů diagnostikovaných s C20 v ČR Projekt Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe Hodnocení populačního přežití pacientů diagnostikovaných s C20 v ČR Projekt Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe CZ.2.17/1.1.00/32257 Motivace a cíle přednášky 1. Srovnání 5letého přežití

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Zhoubné nádory v roce 2005 Malignant neoplasms in 2005

Zhoubné nádory v roce 2005 Malignant neoplasms in 2005 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6. 12. 27 59 Zhoubné nádory v roce Malignant neoplasms in Souhrn Aktuální informace přináší data o nově hlášených onkologických

Více

Současné výsledky transplantací ledvin

Současné výsledky transplantací ledvin Současné výsledky transplantací ledvin MUDr. Tomáš Reischig transplantační nefrolog, I. interní klinika Úvod Není pochyb o tom, že transplantace ledviny je nejlepší léčebnou možností pro pacienty s chronickým

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.11.2002 55 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Kouření je dalším

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost V roce bylo zaznamenáno 7 38 864 potratů, z toho bylo 13 637 samovolných potratů a 24 055 umělých přerušení těhotenství. Celkový počet potratů se již třetím rokem snižoval. Úhrnná potratovost

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Zdrojem dat o důchodech a důchodcích je Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k legislativní změně, ke které došlo v roce 21 (mezi starobní důchodce se začali převádět

Více

1. Demografické charakteristiky populace seniorů

1. Demografické charakteristiky populace seniorů 1. Demografické charakteristiky populace seniorů Český statistický úřad zpracovává a publikuje údaje o počtu a složení obyvatel i jeho vývoji každé čtvrtletí. Věková struktura obyvatel je zveřejňována

Více

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Březen 2016 Zpracoval: RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 9 43 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci European Health Interview

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj počet osob v tis. počet osob v tis. 1. Demografický vývoj Pardubický kraj je pátým nejméně zalidněným krajem České republiky Podíl městského obyvatelstva činí 62 %, v krajském městě žije 17 % populace

Více

Zlomeniny v roce Fractures in 2005

Zlomeniny v roce Fractures in 2005 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.12.2006 58 Zlomeniny v roce 2005 Fractures in 2005 Souhrn Zlomeniny kostí jsou vážným následkem úrazů. Každý čtvrtý

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Výběrov rová šetření o zdraví a vybrané údaje zdravotnické statistiky, 21. října 2009 Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Nová data Národního onkologického registru ČR (NOR) za rok 2014 NZIS REPORT č. R/1 (09/2016)

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Nová data Národního onkologického registru ČR (NOR) za rok 2014 NZIS REPORT č. R/1 (09/2016) NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM NÁRODNÍ ONKGICKÝ REGISTR ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Nová data Národního onkologického registru ČR (NOR) za rok 214 NZIS REPORT č. R/1 (9/216) Nová data Národního onkologického

Více

Pacienti s vybraným chronickým onemocnění v evidenci praktického lékaře pro dospělé v Moravskoslezském kraji v letech 2009 až 2013 Zdroj: ÚZIS

Pacienti s vybraným chronickým onemocnění v evidenci praktického lékaře pro dospělé v Moravskoslezském kraji v letech 2009 až 2013 Zdroj: ÚZIS 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ze Zdravotnických ročenek krajů a ČR a z publikace Činnost zdravotnických

Více

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 4 26. 7. 2007 Potraty v Jihočeském kraji v roce 2006 Abortions in the Jihočeský

Více

Zhoubný novotvar kolorekta

Zhoubný novotvar kolorekta Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 21.1.2005 1 Zhoubný novotvar kolorekta Zhoubný novotvar kolorekta patří mezi nejčastější zhoubné novotvary (ZN). V

Více

Vrozené vady u narozených v roce Congenital malformations in births in year 2011

Vrozené vady u narozených v roce Congenital malformations in births in year 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 10. 2013 47 Souhrn Vrozené vady u narozených v roce 2011 Congenital malformations in births in year 2011 V roce

Více

Děti hospitalizované v nemocnicích ČR v letech 1999-2001

Děti hospitalizované v nemocnicích ČR v letech 1999-2001 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30.5.2003 32 Děti hospitalizované v nemocnicích ČR v letech 1999-2001 Předkládaná data se týkají všech dětí, ve věku

Více

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel začal v kraji mírně klesat v roce 211 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Vliv SLDB 211 představuje snížení početního stavu obyvatel kraje. Královéhradecký

Více