Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská

Transkript

1 Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města ŘÍČANY MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Praha, říjen 2010

2 Obsah 1 Úvod Slovníček základních pojmů Charakteristika města, základní demografické údaje Počet obyvatel Index stáří Střední délka života Úmrtnost celková Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen Úmrtnost podle příčin úmrtí Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Úmrtnost na zhoubné nádory Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy Reprodukční zdraví Počet narozených dětí Kojenecká a novorozenecká úmrtnost Potratovost Vrozené vývojové vady Infekční onemocnění Incidence syfilis Incidence gonorrhoey (kapavky) Incidence tuberkulózy Incidence salmonelózy Incidence kampylobakteriózy Incidence hepatitid Dispenzarizace Prevalence alergií Prevalence diabetes mellitus (cukrovky) Incidence nádorových onemocnění Incidence nádorů celkem Incidence nádorů tlustého střeva Incidence nádorů recta, rectosigmoideálního spojení a řitního kanálu Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic Incidence nádorů kůže Incidence nádorů prsu Incidence nádorů prostaty Závěry DOPORUČENÍ:

3 1 Úvod Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý z nás rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás nic nebolí, že nám nic není. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Zdraví má totiž mnoho aspektů, které se mění v průběhu života v závislosti na širokém spektru faktorů a okolností. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, stovek, někdy i tisíců faktorů. Obecně je nazýváme determinanty zdraví, případně rizikovými faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí jeho životního stylu (způsobu života), životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam samozřejmě má i úroveň zdravotní péče, zejména léčby a prevence. To vše za spolupůsobení celé řady dalších faktorů utváří kvalitu našeho zdraví. Střetávají se zde zejména momenty biologické podstaty člověka, přírodní i společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Lidské zdraví bývá ovlivňováno zejména čtyřmi základními skupinami determinant průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu. Graf č. 1: Vliv jednotlivých skupin determinant na lidské zdraví v % 15% 15% 50% 20% životní styl životní a pracovní prostředí úroveň zdravotní péče genetická zátěž Zdravotní stav obyvatelstva obecně, i v jednotlivých regionech, tzn. i ve městě Říčany, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisí. Ukazatelé zdravotního stavu jsou ve své podstatě založeny především na dvou důležitých událostech na úmrtí nebo na vzniku nemoci. K té první skupině ukazatelů patří zejména střední délka života a úmrtnost, a to jak celková, tak na jednotlivé diagnózy, a také úmrtnost novorozenecká a kojenecká. Ve druhé skupině ukazatelů, mající vztah k onemocnění, patří k těm nejdůležitějším zejména výskyt některých závažných neinfekčních tzv. civilizačních nemocí a úrazů, podobně jako výskyt vybraných infekčních nemocí. Zdravotní stav obyvatelstva má samozřejmě velmi významný vliv na rozsah, strukturu a dostupnost zdravotní péče a na utváření a obsah zdravotní politiky v daném místě, podobně jako na přijímání potřebných opatření ve všech oblastech, které se zdravím a případně s životním prostředím, významným způsobem souvisí. Ve městech má analýza zdravotního stavu nezbytnou úlohu při tvorbě tzv. plánu zdraví, podobně jako při strategických, ale i běžných rozhodování zastupitelstva či rady města či obce. Ukazatelé zdravotního stavu se dají vyjádřit a zhodnotit různými způsoby. Základními údaji jsou absolutní údaje (počty/čísla), které zachycují skutečné absolutní počty zemřelých nebo nemocných celkově i podle jednotlivých kritérií (např. podle příčin, tj. 3

4 diagnóz, podle věku, pohlaví apod.). Tyto údaje vak nelze v žádném případě srovnávat mezi jednotlivými územími (např. mezi městem, okresem, krajem a ČR), a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Tyto absolutní údaje lze s určitou mírou opatrnosti srovnávat v určité časové řadě v jednom jediném místě (např. městě) a posuzovat tak trend vývoje. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý konstantní počet obyvatel, na tzv. konstantu ve většině případů na 100 tisíc obyvatel (ale např. v případě kojenecké a novorozenecké úmrtnosti jsou údaje přepočítávány na 1 tisíc živě narozených dětí). Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a s republikovým průměrem se používají tzv. standardizovaná data. Ta samozřejmě vychází z absolutních údajů, jsou přepočtena na relativní údaje (především na 100 tisíc obyvatel) a následně tzv. věkově standardizována, tzn. přepočtena (ve všech srovnávaných oblastech a ve všech letech) na stejnou věkovou strukturu, tzn. jako kdyby všude a ve všech letech žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat např. úmrtnost v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a s průměrem ČR. Umožňuje to získané standardizované údaje srovnat i s hodnotami v různých jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však a je to použito i v této práci se využívá tzv. evropský standard (tzn. jakýsi evropský věkový průměr). Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k okolnosti, že zejména trend vývoje je ovlivňován velikostí tzv. statistického souboru, to znamená velikostí počtu obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory v tomto případě ukazatelé vztahující se k městu Říčany mívají mnohem výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům srovnaných, ale výrazně větších území (zejména ve vztahu ke kraji či ČR). Poznámka: Předkládané analýzy byly zpracovány na základě dat připravených Ústavem zdravotnických informací a statistiky v Praze. 4

5 2 Slovníček základních pojmů Individuální zdraví: je to nejen nepřítomnost nemoci, ale současně i stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Veřejné zdraví: je zdravotní stav určité populace, určité skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Přirozený přírůstek: je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a v daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech nebo častěji v relativních, v přepočtu na každých tisíc obyvatel v daném území. Střední délka života při narození: je střední hodnota počtu let, které zbývají do smrti x-letému člověku (v tomto případě v tomto roce narozenému) za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Střední délka života se za kraje počítá za období dvou let (předchozího a uvedeného). SDR standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin: jedná se o úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. věkový standard (zde evropský), tj. jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury, tj. stejného věku. Standardizace se provádí proto, aby se mohla úmrtnost v jednotlivých územích a letech srovnávat. Perinatální úmrtnost: vyjadřuje počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na každých tisíc celkem narozených dětí. Novorozenecká úmrtnost: vyjadřuje počet novorozenců zemřelých do 28 dnů svého života na každých tisíc živě narozených dětí. Kojenecká úmrtnost: vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku připadající na tisíc živě narozených dětí. Incidence: vyjadřuje počet všech nových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (event. mužů nebo žen) na obyvatel (nebo mužů či žen) v rámci určitého období (nejčastěji roku). Prevalence: vyjadřuje počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci (tj. bez ohledu na datum vzniku). 5

6 3 Charakteristika města, základní demografické údaje 3.1 Počet obyvatel V Říčanech žije v posledních letech zhruba 46 tisíc trvale přihlášených obyvatel. Jejich počet se ve sledovaném období, tj. v letech zvýšil o obyvatel, tj. o 22,8 %. Nárůst počtu je patrný u mužů (o ,0%) i u žen (o ,7%). Jak také vyplývá z tabulky č. 1 a níže uvedených grafů, došlo v posledních šesti sledovaných letech k významnému nárůstu počtu dětí, a to o 30,2% a také nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let, a to o téměř 14,1%. Tabulka č. 1: Základní demografické údaje pro město Říčany Ukazatel / rok Počet obyvatel celkem Děti ve věku 0 14 let Senioři ve věku 65 a více let Muži Ženy Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel ve městě Říčany v letech ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let (celkem muži + ženy) 3.2 Index stáří Tento pozitivní vývoj potvrzuje i tzv. index stáří. Ten je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65-ti let a počtem dětí ve věku do 14-ti let (v přepočtu na 100 obyvatel). Zatímco v šestiletém sledovaném období ( ) došlo v ČR k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu, a to v průměru o 16%, ve Středočeském kraji jsou jeho hodnoty spíše setrvalé a v městě Říčany je patrný sestupný trend tohoto indexu (Graf č. 3). Za povšimnutí stojí fakt, že tento index, charakterizující stáří populace, je u žen výrazně vyšší. Odpovídá to samozřejmě i tomu, že ženy se dožívají výrazně vyšší věku než muži (cca o 6 let). Zatímco u mužů je trvale, tj. ještě i v roce 2008 tento index nižší než 70 (znamená to, že v populaci žije o více než 30% více dětí - chlapců než seniorů - mužů starších 65 let), tak u 6

7 žen v roce 2003 byl tento poměr vyšší než 100 (tedy v populaci bylo méně dětí dívek než seniorek starších 65 let), ale v roce 2008 se index stáří u žen pohybuje kolem hodnoty 89, tedy v populaci žije o 11% více dětí dívek než seniorek starších 65 let. (Graf č. 4) Pro město Říčany je zajisté příznivou skutečností, že index stáří je oproti Středočeskému kraji i průměru v ČR trvale výrazně nižší, a to jak u mužů, tak i u žen. Neznamená to nic jiného než to, že v Říčanech žije v průměru mladší obyvatelstvo než v daném kraji a v ČR. Navíc se tento příznivý trend za posledních 6 let mírně (asi o 1%) zvýšil. Graf č. 3: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města Říčany, Středočeského kraje a ČR celkem (muži + ženy) Graf č. 4: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města Říčany a ČR podle pohlaví 7

8 3.3 Střední délka života Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Tento ukazatel vychází z celkové (standardizované) úmrtnosti a vyjadřuje, jakého věku by se dožil člověk narozený v daném roce, pokud by zůstala stejná úmrtnost. Někdy je tento ukazatel také nazýván jako pravděpodobná délka dožití. Není to tedy průměrná délka života žijící populace, jak se někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Čím vyšší věková kategorie se zvolí, tak tím lepší je informace o tzv. předčasném umírání populace. Obecně lze konstatovat, že se střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) v celé ČR, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví, prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Bohužel, přesné údaje tohoto ukazatele za město Říčany jsou k dispozici pouze za rok 2008 a pro okres Praha východ pouze za rok 2000, proto jsou v následujících grafech i v hodnocení analyzována data za kraj Středočeský a ČR. Nicméně se domníváme (i po konzultaci s pracovníky Ústavu zdravotnických informací a statistiky), že údaje za kraj Středočeský budou velmi podobné s daty za okres Praha východ a též za město Říčany. Graf č. 5: Střední délka života při narození u MUŽŮ v Říčanech, okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Na výše uvedeném grafu č. 5 je znázorněn vývoj střední délky života při narození u mužů za posledních 8 let. Od roku 2000 je patrný vzestup v obou sledovaných souborech. Střední délka života při narození v okrese Praha - východ byla na začátku sledovaného období pod úrovní Středočeského kraje a České republiky znamená to, že muži v tomto okrese i v Říčanech měli šanci se dožívat o něco nižšího věku, a to v průměru o 0,88 roku (tj. o zhruba 10 měsíců). V roce 2008 měli muži v Říčanech šanci dožít se v průměru 74 let. 8

9 Rozdíly ve střední délce života při narození u žen (Graf č. 6) jsou mezi sledovanými oblastmi zejména v posledních dvou letech méně výrazné. V průměru je tento ukazatel u žen v kraji Středočeském kraji nižší znamená to, že zde žijící ženy mají pravděpodobnost dožívat se věku o zhruba 5 měsíců nižšího než je tomu v průměru v celé ČR. Tento rozdíl není samozřejmě nikterak statisticky významný. Pravděpodobná délka dožití je u žen v Říčanech v průměru 80 let. Graf č. 6: Střední délka života při narození u ŽEN v Říčanech, okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Střední délka života při narození je u žen delší než u mužů a to ve všech sledovaných souborech, ve Středočeském kraji v průměru za sledovaných 8 let činí rozdíl 6,2 let. (Graf č. 7) Graf č. 7: Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v Říčanech, okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Střední délka života ve 45-ti nebo 65-ti letech poskytuje lepší obraz o tzv. předčasné úmrtnosti. Jsou zde eliminovány příhody zkracující život v nižších věkových skupinách, především úrazy, ale i např. infekční onemocnění v dětství apod. Tento ukazatel dává lepší obraz o vypořádávání se s chronickými onemocněními. 9

10 Graf č. 8: Střední délka života u MUŽŮ ve věku 65 let v Říčanech, v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Vývoj průměrné délky dožití u pětašedesátiletých mužů ve Středočeském kraji má velmi podobný průběh s vývojem střední délky života při narození (Graf č. 8). Takto staří muži mají v průměru ještě šanci se dožít 13,9 let. Za osm let došlo k prodloužení naděje dožití v tomto věku o 1,62 roku (19,7 měsíců). Stejně jako při narození je i v tomto věku střední délka života u mužů ve Středočeském kraji o něco nižší než v průměru v ČR - rozdíly však nejsou velké (v průměru o 5 měsíců). U žen ve věku 65 let je pravděpodobnost dožití o 3,1 roku delší než u mužů (Graf č. 9). Rozdíl je tudíž výrazně nižší než při narození. I tento ukazatel má stoupající, tj. pozitivní trend. Za 8 let se pravděpodobná délka dožití prodloužila ve Středočeském kraji o 1,66 roku (20,2 měsíců). Graf č. 9: Střední délka života u ŽEN ve věku 65 let v Říčanech, v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech

11 Graf č. 10: Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v Říčanech, okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Úmrtnost celková 4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem Celková úmrtnost je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak, vždy tzv. věkově standardizována, jako tzv. SDR. Takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují nezkreslené srovnávání různých populací na různých územích, lišící se svou věkovou strukturou. Prvotní absolutní údaje jsou relativizována, tj. přepočtena na 100 tisíc obyvatel a následně ještě přepočtena na tzv. evropský věkový standard. Tím se vyloučí vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných územních celků. Výsledné údaje sice již nejsou vůbec totožná s absolutními počty zemřelých, ale umožňují spolehlivé srovnávání v různých místech i v různém čase. Výsledné údaje tak v tomto případě vyjadřují počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území s vyloučením možných rozdílů, které mohou být dány různým věkovým složením obyvatel. Graf č. 11: Celková úmrtnost ve městě Říčany a v ČR v letech celkem MUŽI a ŽENY 11

12 S ohledem na skutečnost, že město Říčany tvoří výrazně menší statistický soubor než ČR, případně i než Středočeský kraj či okres Praha - východ, je z grafu č. 11 patrné, že konkrétní hodnoty u menších populací (v tomto případě u města Říčany) výrazně více kolísají, než u velkých souborů populací (tj. v ČR či v kraji nebo okrese). Z uvedeného grafu je zřejmé, že celková úmrtnost v posledních letech v celé ČR, tzn. v celé republice, ale i ve všech krajích, okresech a zřejmě i ve všech městech poměrně výrazně klesá. Z následujícího grafu je patrné, že úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. Pro muže je mírně příznivější trend vývoje celkové úmrtnosti klesá v posledních letech o něco zřetelněji, než tomu je u žen. Graf č. 12: Celková úmrtnost MUŽŮ A ŽEN ve městě Říčany a v ČR v letech Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů Celková (věkově standardizovaná) úmrtnost mužů, podobně jako v souhrnu s ženami, samozřejmě také v posledních letech klesá. Mimochodem je to trend, který je patrný nejen v České republice, ale i ve všech zemích Evropské unie. Bohužel, zejména mnozí politici interpretují tuto skutečnost nepříliš objektivně. Mnohdy se užívají argumenty o tom, že se naše zdraví a zdravotní stav výrazně lepší zejména díky stále klesající úmrtnosti, a že tudíž není třeba dalších investic do primární, případně sekundární prevence, ale zapomíná se na to, že ve většině zemí EU úmrtnost lidí klesá mnohem výrazněji než v ČR. 12

13 Graf č. 13: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Říčany ve srovnání s úmrtností v ČR v letech Z grafu č. 13 je zřejmé, že úmrtnost mužů je v Říčanech nižší, než je průměr v celé České republice. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zhruba 70 zemřelých mužů. Pro lepší pochopení to znamená, že kdyby měla být úmrtnost mužů v Říčanech na stejné úrovni jako v republice, muselo by v Říčanech umírat každým rokem o 12 mužů více. 4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen Graf č. 14: Celková úmrtnost ŽEN ve městě Říčany ve srovnání s úmrtností v ČR v letech Podobně jako u mužů, i u žen úmrtnost na všechny příčiny v posledních letech poměrně výrazně klesá, tzn., že má sestupný trend. Je to logické, pokud již mj. víme o prodlužující se střední délce života, která je vlastně jejím zrcadlovým obrazem. Podobně jako u mužů je standardizovaná úmrtnost u žen až na rok 2003 vždy nižší, než je v ČR. (Graf č. 14). Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zhruba 377 zemřelých žen. Pro lepší pochopení to opět 13

14 znamená, že kdyby měla být úmrtnost žen v Říčanech na stejné úrovni jako v republice, muselo by v Říčanech umírat každým rokem o 62 žen více. 5 Úmrtnost podle příčin úmrtí Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění). Nejinak tomu je i v Říčanech, a to jak u mužů, tak i u žen. V celkovém součtu na tato onemocnění, k nimž patří zejména srdeční infarkty a cévní mozkové příhody, ale i mnohá další onemocnění, umírá 64,1% lidí. Tento podíl je téměř stejný jako v celé ČR, kde na tato onemocnění umírá 62,1%. Na druhém místě jsou zhoubné nádory s 24,7% (v ČR 26,8%) a v součtu mužů i žen jsou pak na 3. místě poranění (úrazy) a otravy s téměř 7% úmrtí (v ČR také 7%). Obecně se dá říct, že úmrtnost na jednotlivé příčiny onemocnění je v Říčanech přibližně stejná, jako je v průměru v ČR. Tabulky č. 2 4: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti v městě Říčany a v ČR (průměr z let ) v % muži + ženy: muži: ženy: Příčina úmrtí Říčany ČR % % Onemocnění srdce a cév 64,1 62,1 Zhoubné nádory (novotvary) 24,7 26,8 Poranění (úrazy) a otravy 6,9 6,8 Ostatní příčiny 4,3 4,4 Příčina úmrtí Říčany ČR % % Onemocnění srdce a cév 58,8 57,9 Zhoubné nádory (novotvary) 27,5 28,0 Poranění (úrazy) a otravy 7,6 7,9 Ostatní příčiny 6,0 6,2 Příčina úmrtí Říčany ČR % % Onemocnění srdce a cév 70,7 67,4 Zhoubné nádory (novotvary) 22,0 26,1 Poranění (úrazy) a otravy 5,3 4,6 Ostatní příčiny 2,0 1,9 Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v Říčanech určité rozdíly. Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění častěji téměř 71 % z nich, muži na tyto nemoci umírají méně častěji, pouze 59% z nich umírá na některou z těchto nemocí. Muži naopak častěji umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 28% oproti 22% u žen) a na úrazy (7,6% oproti 5,3% u žen). 14

15 Grafy č : celkem muži + ženy: Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti v městě Říčany (průměr z let ) v % muži: ženy: 15

16 5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Jak již bylo uvedeno, lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév nejinak tomu je i v Říčanech. Úmrtnost na tzv. kardiovaskulární onemocnění je nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Zvláště u žen způsobují více než dvě třetiny úmrtí. U obou pohlaví je rovněž patrný sestupný trend tento pozitivní vývoj se významnou měrou podílí na snižování celkové úmrtnosti. Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy je v Říčanech vyšší než v ČR a to nejenom podílem ze všech úmrtí (viz předcházející kapitola), ale i ve standardizovaných, tj. srovnatelných hodnotách (Graf č. 18). V Říčanech umírá na tato onemocnění v průměru za rok o zhruba 34 lidí více, než by tomu bylo, kdyby byla tato úmrtnost na stejné úrovni jako je v průměru v ČR. Nicméně níže uvedený graf také ukazuje, že kolísání této úmrtnosti (zřejmě především z důvodu malého statistického souboru) je poměrně značné. Graf č. 18: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u OBOU POHLAVÍ ve městě Říčany a v ČR v letech Graf č. 19: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ A ŽEN ve městě Říčany a v ČR v letech

17 5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na nádorová onemocnění v Říčanech na ně umírá 27,5% mužů a 22% žen z celkového počtu zemřelých. Trend úmrtí na tato onemocnění je, podobně jako u nejčastější příčiny, tj. kardiovaskulárních nemocí, rovněž sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že celorepublikově naopak výskyt zhoubných nádorů vzrůstá, je tato skutečnost dána především stále se zlepšující léčbou novotvarů. Přát si můžeme alespoň to, aby stále nižší úmrtnost na zhoubné nádory byla dána i stále efektivnější sekundární prevencí, tj. tzv. monitoringem a včasným odhalováním prvních stádií zhoubných nádorů. Méně příznivé je pro město Říčany to, že zde v průměru umírá na zhoubné nádory více lidí, než v ČR. Rozdíly však nejsou významné. Graf č. 20 Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u OBOU POHLAVÍ ve městě Říčany a v ČR v letech Graf č. 21: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory MUŽŮ A ŽEN ve městě Říčany a v ČR v letech

18 5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy V součtu obou pohlaví jsou úrazy (případně ostatní poranění a otravy) po kardiovaskulárních nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. V Říčanech na ně umírá více než 7% mužů (7,6% oproti 7,9% v ČR) a více než 5% žen (5,3% oproti 4,0% v ČR) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a otravy v Říčanech 6,9 % lidí, kdežto v průměru v celé České republice 6,8 % lidí. Dá se proto konstatovat, že ve městě Říčany umírá na úrazy o něco více lidí než v ČR, zejména žen. To názorně dokládají i následující grafy. Tento závěr by tudíž měl vést mj. k zamyšlení (zejména pro místní politiky), zda je v Říčanech dostatečně bezpečné prostředí, případně, jaké jsou další možné příčiny tohoto stavu. Podobně i poměrně dlouhodobý trend vývoje této úmrtnosti je v Říčanech mnohem méně příznivější než tomu je v ČR a v Středočeském kraji. Graf č. 22: Úmrtnost (standardizovaná) na poranění, úrazy a otravy U OBOU POHLAVÍ ve městě Říčany a v ČR v letech Graf č. 23: Úmrtnost (standardizovaná) na poranění, úrazy a otravy U MUŽŮ A ŽEN ve městě Říčany a v ČR v letech

19 6 Reprodukční zdraví Po demografické krizi na konci minulého stolení způsobené stále se snižujícím počtem novorozenců došlo v prvním desetiletí tohoto století konečně ke vzestupu počtu živě narozených dětí. Bohužel zdá se, že tento trend nebude v následujících letech platit, již v roce 2009 došlo k poklesu počtu živě narozených dětí a demografické prognózy hovoří spíše o klesajícím trendu. 6.1 Počet narozených dětí Následující údaje nejsou k dispozici pro město Říčany, data jsou známa pouze na úroveň okresu. Protože však vývojové trendy jsou v ČR, v Středočeském kraji i v okrese Praha - východ obdobné či dokonce prakticky shodné, lze je aplikovat i na samotné Říčany. Graf č. 24 Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Graf č.:25 Procento živě narozených dětí do gramů v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech

20 6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším na světě. Přesto se v posledních letech prakticky v celé ČR, v jednotlivých krajích i okresech stále tato úmrtnost snižuje. Podobně tomu je i v Říčanech, a to přesto, že je tento vývoj výrazně zatížen statisticky malými čísly. Průměrně v Říčanech ročně umírají v kojeneckém věku (tj. do roku života) 2 děti z tisíce živě narozených, z toho jedno dítě již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života. Grafy jak kojenecké, tak i novorozenecké úmrtnosti, ukazují počet zemřelých kojenců či novorozenců na každý tisíc živě narozených dětí. Graf č. 26: Kojenecká úmrtnost ve městě Říčany, v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Graf č. 27: Novorozenecká úmrtnost ve městě Říčany, v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech

21 6.3 Potratovost Počet spontánních (samovolných) potratů v ČR ve sledovaném období stoupá, stejná situace je i v Středočeském kraji a v okrese Praha východ, v Říčanech počet samovolných potratů spíše kolísá, hodnoty jsou nižší než v Stč. kraji a ČR. Počet spontánních potratů se u žen, bydlících v Říčanech, každým rokem pohybuje kolem 41 potratů. Graf č. 28: Celkový počet SAMOVOLNÝCH potratů na 1000 žen fertilního věku v Říčanech, v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Vrozené vývojové vady Graf č. 29: Živě narozené děti s vrozenou vývojovou vadou (zjištěnou do 1 roku věku) ve městě Říčany a v ČR v letech (na živě narozených) 21

22 V průměru se v ČR rodí na tisíc živě narozených dětí 38 dětí s vrozenou vývojovou vadou, která je zjištěna do jednoho roku jejich života. V Říčanech je tato situace téměř stejná v průměru je každým rokem zjištěno 36 na 1 tisíc živě narozených dětí postižených vrozenou vývojovou vadou. 7 Infekční onemocnění Infekční onemocnění jsou onemocnění, která jsou způsobena mikroorganismem (původcem) a jsou přenosná ze zdroje nákazy na další osobu nebo osoby. Jako příčina smrti již nejsou tak časté jako v minulosti, ani jako ve většině tzv. rozvojových zemích, zejména v Africe a Asii. V naší zemi jsou však tato onemocnění jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností a absencí ve školách a také i častým důvodem hospitalizace. Jejich výskyt se nejčastěji vyjadřuje tzv. incidencí, což je relativní údaj, který se získá přepočtem absolutního počtu daných (nově zjištěných) nemocí na 100 tisíc obyvatel v určitém území (např. v kraji či okrese) a za určitý čas (nejčastěji za rok). Jedná se o údaje, které se dají vzájemně srovnávat. U většiny infekcí je jejich evidovaný, tj. oficiální výskyt velmi přesný a podléhá tzv. povinnému hlášení, řada infekčních onemocnění se však může vyskytovat skrytě (inaparentně) bez nějakých zřejmých příznaků, a taková onemocnění potom z hlášení unikají. Závažná je však skutečnost, že takový nemocný může být zdrojem onemocněné pro další spoluobčany. 7.1 Incidence syfilis Syfilis (příjice či lues) je onemocnění, které je téměř výhradně přenášené sexuálním stykem. Výskyt syfilis je ve městě Říčany v podstatě na úrovni Středočeského kraje, pod průměrem republiky a pod průměrem hl. m. Prahy. Ty byly nejvyšší v první polovině posledního desetiletí. Kolísání hodnot v Říčanech je v jednotkách případů, výskyt v posledních třech sledovaných letech vykazuje vzestupný trend výskytu podobně jako trend v hl. m. Praze a nelze jej již označit za sporadický. Graf č. 30: Syfilis hlášená onemocnění na obyvatel 22

23 7.2 Incidence gonorrhoey (kapavky) Graf č. 31 Gonorrhoea hlášená onemocnění na obyvatel Incidence kapavky (gonorrhoey), tedy dalšího onemocnění přenášeného sexuálním stykem je celkově o něco vyšší, než u syfilis. Navíc lze předpokládat, že řada onemocnění uniká ze systému povinného hlášení, takže výskyt bude ve skutečnosti ještě mnohem vyšší. Oblast Středočeského kraje je celkově spíše pod průměrem republiky a hl. m. Prahy, výskyt ve městě Říčany je přibližně na úrovni kraje. Výskyt kapavky ve městě však v posledních letech mírně stoupá. 7.3 Incidence tuberkulózy Graf č. 32: Incidence tuberkulózy - hlášená onemocnění na obyvatel Výskyt tuberkulózy u nás je spíše ojedinělý a vzestup před deseti a více lety byl spíše na účet dovezených případů. Nicméně riziko nelze podceňovat, zvláště v poslední době, kdy se stále více uvažuje o změně očkovacího kalendáře. (Očkování proti tbc je totiž prvním, které každý novorozenec podstupuje, nejčastěji ještě před odchodem z porodnice do domácí péče, takže proočkovanost je značně vysoká. Změna očkovacího kalendáře nastane od ). Vývoj ve všech sledovaných oblastech naznačuje spíše sestupný trend. Rozdíly ve výskytu 23

24 tuberkulózy mezi sledovanými lokalitami jsou minimální a nevýznamné, až na výskyt tuberkulózy v Praze. V Říčanech je incidence tuberkulózy na úrovni výskytu v České republice a Středočeském kraji. 7.4 Incidence salmonelózy Salmonelózy jsou střevními infekcemi, které stále patří mezi nejčastější nákazy. Trend vývoje je v Říčanech velmi podobný vývoji v ČR, dochází k poměrně výraznému poklesu výskytu nákazy. V Říčanech došlo k poklesu na přibližně jednu třetinu hodnot z roku 2004 a v posledním roce se tak dostaly na pozici s nejnižším výskytem onemocnění. Také ve věkové skupině nad 65 let je sestupný. Průměrně onemocnělo ve sledovaném období v Říčanech 75 lidí ročně, z toho 6 obyvatel starších 65 let. Graf č. 33: Incidence salmonelózy - hlášená onemocnění na obyvatel celkem a ve věkové skupině Incidence kampylobakteriózy Kampylobakteriózy patří rovněž mezi střevní infekce, jejich zdrojem nákazy je především drůbež (a lidé se nakazí zejména požitím nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa). Jejich výskyt je relativně nižší než výskyt salmonelóz, což však může být způsobeno i nižší záchytností. Výskyt kampylobakterióz ovšem v průběhu posledních let narůstal a zastavil se nebo alespoň zpomalil až přibližně po roce Vývoj výskytu onemocnění je v městě Říčany takřka totožný a je po celou dobu sledování pod průměrem České republiky. Průměrně onemocnělo ve sledovaném období v Říčanech 80 lidí ročně, z toho 2 obyvatelé byly starší 65 let. 24

25 Graf č. 34: Incidence kampylobakteriózy - hlášená onemocnění na obyvatel 7.6 Incidence hepatitid Hepatitidy (žloutenky) je skupina onemocnění s různými původci (zdroji nákazy), které ale podobné klinické příznaky a průběh. Podle viru, který hepatitidy způsobuje, rozlišujeme virovou hepatitidu typu A,B,C,D a E. Po prodělání jednoho typu se nevytváří imunita pro další typy onemocnění, znamená to tedy, že jeden člověk může onemocnět postupně více typy hepatitidy, někdy je to možné i najednou. Pro potřeby analýzy jsme použili jednak výskyt všech druhů hepatitidy v sumě a dále pak výskyt hepatitidy typu B, dříve nazývané sérová, vzhledem k způsobu jejího šíření a výskytu u rizikových skupin populace. Graf č. 35: Incidence hepatitid typu A+B+C - hlášená onemocnění na obyvatel Ve vývoji výskytu sumy nejčastěji se vyskytujících typů hepatitid je patrný mimořádný vzestup v roce 2004 v okrese Praha - východ. Zřejmě se jednalo o epidemický výskyt onemocnění. Nejnižší výskyt ze všech sledovaných oblastí je ve městě Říčany, trvale pod 25

26 průměrem kraje i České republiky. Vzestup hodnot v ČR svědčí opět pro epidemiologický výskyt onemocnění, zřejmě ve Středočeském kraji a Praze. Graf č. 36: Incidence hepatitidy typu B - hlášená onemocnění na obyvatel Výskyt hepatitidy typu B se ve sledovaném období vyznačuje trvalým poklesem v Říčanech, až na nulové hodnoty v posledním sledovaném roce. Výskyt je opět pod průměrem ČR. Pro lepší identifikaci vývoje by však bylo nutné vrátit se s výsledky dále do minulosti. V současné době můžeme hodnotit výskyt hepatitid v Říčanech jako sporadický a bezproblémový. 8 Dispenzarizace Lidé s nějakým chronickým onemocněním bývají sledováni ve zvláštním režimu péče, který se nazývá dispenzarizací. Děje se tak obvykle po nějakém prodělaném onemocnění (např. po infarktu myokardu, zjištěné prekanceróze apod.), nebo při zjištění příznaků nějakého onemocnění, vysokého krevního tlaku, vysokých, nebo abnormálních hodnot krevních markerů apod. Tito lidé pak docházejí častěji na pravidelné kontrolní prohlídky a jsou v evidenci příslušných poraden. Při hodnocení počtu takových dispenzarizovaných lidí pak hovoříme o jejich incidenci, tj kolik nově zjištěných nemocných přibývá, nebo prevalenci, tj. kolik jich je v současné době v evidenci. V obou případech bývá sledovaným časovým obdobím jeden kalendářní rok. 8.1 Prevalence alergií Jedním z nejčastějších důvodů dispenzarizace je výskyt alergického onemocnění. Často tomu tak bývá již od dětského věku. Výskyt alergií v posledních desetiletích poměrně strmě stoupá a je popisován odbornými lékaři alergology i epidemiology, kteří se zabývají hromadným výskytem nemocí. Na následujícím grafu je vidět situace v Říčanech ve srovnání s republikovým průměrem. V Říčanech jsou hodnoty těsně pod hodnotami ČR. 26

27 Graf č. 37: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na obyvatel 8.2 Prevalence diabetes mellitus (cukrovky) Další specializací s bohatou klientelou, která neustále roste je diabetologie. Výskyt diabetu je častější u mužů, a jeho nebezpečí není jen ve vlastním onemocnění, ale ve velmi častém spojení s dalšími chorobami, především srdce a cév. Výskyt diabetes mellitus v Říčanech mírně kolísá a je pod průměrem České republiky. Graf č. 38: Počet léčených diabetiků na obyvatel 9. Incidence nádorových onemocnění Incidence zhoubných nádorů vyjadřuje počet všech nových případů nádorových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (většinou odděleně u mužů nebo u žen, protože u obou pohlaví mohou mít různé typy nádorů odlišný průběh a samozřejmě jsou rozdíly v počtu nově zjištěných případů) v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za určité období (nejčastěji za rok). Následně jsou tyto údaje tzv. věkově standardizovány, tzn. přepočteny na 27