Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská"

Transkript

1 Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města ŘÍČANY MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Praha, říjen 2010

2 Obsah 1 Úvod Slovníček základních pojmů Charakteristika města, základní demografické údaje Počet obyvatel Index stáří Střední délka života Úmrtnost celková Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen Úmrtnost podle příčin úmrtí Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Úmrtnost na zhoubné nádory Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy Reprodukční zdraví Počet narozených dětí Kojenecká a novorozenecká úmrtnost Potratovost Vrozené vývojové vady Infekční onemocnění Incidence syfilis Incidence gonorrhoey (kapavky) Incidence tuberkulózy Incidence salmonelózy Incidence kampylobakteriózy Incidence hepatitid Dispenzarizace Prevalence alergií Prevalence diabetes mellitus (cukrovky) Incidence nádorových onemocnění Incidence nádorů celkem Incidence nádorů tlustého střeva Incidence nádorů recta, rectosigmoideálního spojení a řitního kanálu Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic Incidence nádorů kůže Incidence nádorů prsu Incidence nádorů prostaty Závěry DOPORUČENÍ:

3 1 Úvod Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý z nás rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás nic nebolí, že nám nic není. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Zdraví má totiž mnoho aspektů, které se mění v průběhu života v závislosti na širokém spektru faktorů a okolností. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, stovek, někdy i tisíců faktorů. Obecně je nazýváme determinanty zdraví, případně rizikovými faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí jeho životního stylu (způsobu života), životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam samozřejmě má i úroveň zdravotní péče, zejména léčby a prevence. To vše za spolupůsobení celé řady dalších faktorů utváří kvalitu našeho zdraví. Střetávají se zde zejména momenty biologické podstaty člověka, přírodní i společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Lidské zdraví bývá ovlivňováno zejména čtyřmi základními skupinami determinant průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu. Graf č. 1: Vliv jednotlivých skupin determinant na lidské zdraví v % 15% 15% 50% 20% životní styl životní a pracovní prostředí úroveň zdravotní péče genetická zátěž Zdravotní stav obyvatelstva obecně, i v jednotlivých regionech, tzn. i ve městě Říčany, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisí. Ukazatelé zdravotního stavu jsou ve své podstatě založeny především na dvou důležitých událostech na úmrtí nebo na vzniku nemoci. K té první skupině ukazatelů patří zejména střední délka života a úmrtnost, a to jak celková, tak na jednotlivé diagnózy, a také úmrtnost novorozenecká a kojenecká. Ve druhé skupině ukazatelů, mající vztah k onemocnění, patří k těm nejdůležitějším zejména výskyt některých závažných neinfekčních tzv. civilizačních nemocí a úrazů, podobně jako výskyt vybraných infekčních nemocí. Zdravotní stav obyvatelstva má samozřejmě velmi významný vliv na rozsah, strukturu a dostupnost zdravotní péče a na utváření a obsah zdravotní politiky v daném místě, podobně jako na přijímání potřebných opatření ve všech oblastech, které se zdravím a případně s životním prostředím, významným způsobem souvisí. Ve městech má analýza zdravotního stavu nezbytnou úlohu při tvorbě tzv. plánu zdraví, podobně jako při strategických, ale i běžných rozhodování zastupitelstva či rady města či obce. Ukazatelé zdravotního stavu se dají vyjádřit a zhodnotit různými způsoby. Základními údaji jsou absolutní údaje (počty/čísla), které zachycují skutečné absolutní počty zemřelých nebo nemocných celkově i podle jednotlivých kritérií (např. podle příčin, tj. 3

4 diagnóz, podle věku, pohlaví apod.). Tyto údaje vak nelze v žádném případě srovnávat mezi jednotlivými územími (např. mezi městem, okresem, krajem a ČR), a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Tyto absolutní údaje lze s určitou mírou opatrnosti srovnávat v určité časové řadě v jednom jediném místě (např. městě) a posuzovat tak trend vývoje. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý konstantní počet obyvatel, na tzv. konstantu ve většině případů na 100 tisíc obyvatel (ale např. v případě kojenecké a novorozenecké úmrtnosti jsou údaje přepočítávány na 1 tisíc živě narozených dětí). Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a s republikovým průměrem se používají tzv. standardizovaná data. Ta samozřejmě vychází z absolutních údajů, jsou přepočtena na relativní údaje (především na 100 tisíc obyvatel) a následně tzv. věkově standardizována, tzn. přepočtena (ve všech srovnávaných oblastech a ve všech letech) na stejnou věkovou strukturu, tzn. jako kdyby všude a ve všech letech žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat např. úmrtnost v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a s průměrem ČR. Umožňuje to získané standardizované údaje srovnat i s hodnotami v různých jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však a je to použito i v této práci se využívá tzv. evropský standard (tzn. jakýsi evropský věkový průměr). Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k okolnosti, že zejména trend vývoje je ovlivňován velikostí tzv. statistického souboru, to znamená velikostí počtu obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory v tomto případě ukazatelé vztahující se k městu Říčany mívají mnohem výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům srovnaných, ale výrazně větších území (zejména ve vztahu ke kraji či ČR). Poznámka: Předkládané analýzy byly zpracovány na základě dat připravených Ústavem zdravotnických informací a statistiky v Praze. 4

5 2 Slovníček základních pojmů Individuální zdraví: je to nejen nepřítomnost nemoci, ale současně i stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Veřejné zdraví: je zdravotní stav určité populace, určité skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Přirozený přírůstek: je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a v daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech nebo častěji v relativních, v přepočtu na každých tisíc obyvatel v daném území. Střední délka života při narození: je střední hodnota počtu let, které zbývají do smrti x-letému člověku (v tomto případě v tomto roce narozenému) za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Střední délka života se za kraje počítá za období dvou let (předchozího a uvedeného). SDR standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin: jedná se o úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. věkový standard (zde evropský), tj. jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury, tj. stejného věku. Standardizace se provádí proto, aby se mohla úmrtnost v jednotlivých územích a letech srovnávat. Perinatální úmrtnost: vyjadřuje počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na každých tisíc celkem narozených dětí. Novorozenecká úmrtnost: vyjadřuje počet novorozenců zemřelých do 28 dnů svého života na každých tisíc živě narozených dětí. Kojenecká úmrtnost: vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku připadající na tisíc živě narozených dětí. Incidence: vyjadřuje počet všech nových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (event. mužů nebo žen) na obyvatel (nebo mužů či žen) v rámci určitého období (nejčastěji roku). Prevalence: vyjadřuje počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci (tj. bez ohledu na datum vzniku). 5

6 3 Charakteristika města, základní demografické údaje 3.1 Počet obyvatel V Říčanech žije v posledních letech zhruba 46 tisíc trvale přihlášených obyvatel. Jejich počet se ve sledovaném období, tj. v letech zvýšil o obyvatel, tj. o 22,8 %. Nárůst počtu je patrný u mužů (o ,0%) i u žen (o ,7%). Jak také vyplývá z tabulky č. 1 a níže uvedených grafů, došlo v posledních šesti sledovaných letech k významnému nárůstu počtu dětí, a to o 30,2% a také nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let, a to o téměř 14,1%. Tabulka č. 1: Základní demografické údaje pro město Říčany Ukazatel / rok Počet obyvatel celkem Děti ve věku 0 14 let Senioři ve věku 65 a více let Muži Ženy Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel ve městě Říčany v letech ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let (celkem muži + ženy) 3.2 Index stáří Tento pozitivní vývoj potvrzuje i tzv. index stáří. Ten je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65-ti let a počtem dětí ve věku do 14-ti let (v přepočtu na 100 obyvatel). Zatímco v šestiletém sledovaném období ( ) došlo v ČR k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu, a to v průměru o 16%, ve Středočeském kraji jsou jeho hodnoty spíše setrvalé a v městě Říčany je patrný sestupný trend tohoto indexu (Graf č. 3). Za povšimnutí stojí fakt, že tento index, charakterizující stáří populace, je u žen výrazně vyšší. Odpovídá to samozřejmě i tomu, že ženy se dožívají výrazně vyšší věku než muži (cca o 6 let). Zatímco u mužů je trvale, tj. ještě i v roce 2008 tento index nižší než 70 (znamená to, že v populaci žije o více než 30% více dětí - chlapců než seniorů - mužů starších 65 let), tak u 6

7 žen v roce 2003 byl tento poměr vyšší než 100 (tedy v populaci bylo méně dětí dívek než seniorek starších 65 let), ale v roce 2008 se index stáří u žen pohybuje kolem hodnoty 89, tedy v populaci žije o 11% více dětí dívek než seniorek starších 65 let. (Graf č. 4) Pro město Říčany je zajisté příznivou skutečností, že index stáří je oproti Středočeskému kraji i průměru v ČR trvale výrazně nižší, a to jak u mužů, tak i u žen. Neznamená to nic jiného než to, že v Říčanech žije v průměru mladší obyvatelstvo než v daném kraji a v ČR. Navíc se tento příznivý trend za posledních 6 let mírně (asi o 1%) zvýšil. Graf č. 3: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města Říčany, Středočeského kraje a ČR celkem (muži + ženy) Graf č. 4: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města Říčany a ČR podle pohlaví 7

8 3.3 Střední délka života Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Tento ukazatel vychází z celkové (standardizované) úmrtnosti a vyjadřuje, jakého věku by se dožil člověk narozený v daném roce, pokud by zůstala stejná úmrtnost. Někdy je tento ukazatel také nazýván jako pravděpodobná délka dožití. Není to tedy průměrná délka života žijící populace, jak se někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Čím vyšší věková kategorie se zvolí, tak tím lepší je informace o tzv. předčasném umírání populace. Obecně lze konstatovat, že se střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) v celé ČR, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví, prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Bohužel, přesné údaje tohoto ukazatele za město Říčany jsou k dispozici pouze za rok 2008 a pro okres Praha východ pouze za rok 2000, proto jsou v následujících grafech i v hodnocení analyzována data za kraj Středočeský a ČR. Nicméně se domníváme (i po konzultaci s pracovníky Ústavu zdravotnických informací a statistiky), že údaje za kraj Středočeský budou velmi podobné s daty za okres Praha východ a též za město Říčany. Graf č. 5: Střední délka života při narození u MUŽŮ v Říčanech, okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Na výše uvedeném grafu č. 5 je znázorněn vývoj střední délky života při narození u mužů za posledních 8 let. Od roku 2000 je patrný vzestup v obou sledovaných souborech. Střední délka života při narození v okrese Praha - východ byla na začátku sledovaného období pod úrovní Středočeského kraje a České republiky znamená to, že muži v tomto okrese i v Říčanech měli šanci se dožívat o něco nižšího věku, a to v průměru o 0,88 roku (tj. o zhruba 10 měsíců). V roce 2008 měli muži v Říčanech šanci dožít se v průměru 74 let. 8

9 Rozdíly ve střední délce života při narození u žen (Graf č. 6) jsou mezi sledovanými oblastmi zejména v posledních dvou letech méně výrazné. V průměru je tento ukazatel u žen v kraji Středočeském kraji nižší znamená to, že zde žijící ženy mají pravděpodobnost dožívat se věku o zhruba 5 měsíců nižšího než je tomu v průměru v celé ČR. Tento rozdíl není samozřejmě nikterak statisticky významný. Pravděpodobná délka dožití je u žen v Říčanech v průměru 80 let. Graf č. 6: Střední délka života při narození u ŽEN v Říčanech, okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Střední délka života při narození je u žen delší než u mužů a to ve všech sledovaných souborech, ve Středočeském kraji v průměru za sledovaných 8 let činí rozdíl 6,2 let. (Graf č. 7) Graf č. 7: Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v Říčanech, okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Střední délka života ve 45-ti nebo 65-ti letech poskytuje lepší obraz o tzv. předčasné úmrtnosti. Jsou zde eliminovány příhody zkracující život v nižších věkových skupinách, především úrazy, ale i např. infekční onemocnění v dětství apod. Tento ukazatel dává lepší obraz o vypořádávání se s chronickými onemocněními. 9

10 Graf č. 8: Střední délka života u MUŽŮ ve věku 65 let v Říčanech, v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Vývoj průměrné délky dožití u pětašedesátiletých mužů ve Středočeském kraji má velmi podobný průběh s vývojem střední délky života při narození (Graf č. 8). Takto staří muži mají v průměru ještě šanci se dožít 13,9 let. Za osm let došlo k prodloužení naděje dožití v tomto věku o 1,62 roku (19,7 měsíců). Stejně jako při narození je i v tomto věku střední délka života u mužů ve Středočeském kraji o něco nižší než v průměru v ČR - rozdíly však nejsou velké (v průměru o 5 měsíců). U žen ve věku 65 let je pravděpodobnost dožití o 3,1 roku delší než u mužů (Graf č. 9). Rozdíl je tudíž výrazně nižší než při narození. I tento ukazatel má stoupající, tj. pozitivní trend. Za 8 let se pravděpodobná délka dožití prodloužila ve Středočeském kraji o 1,66 roku (20,2 měsíců). Graf č. 9: Střední délka života u ŽEN ve věku 65 let v Říčanech, v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech

11 Graf č. 10: Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v Říčanech, okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Úmrtnost celková 4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem Celková úmrtnost je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak, vždy tzv. věkově standardizována, jako tzv. SDR. Takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují nezkreslené srovnávání různých populací na různých územích, lišící se svou věkovou strukturou. Prvotní absolutní údaje jsou relativizována, tj. přepočtena na 100 tisíc obyvatel a následně ještě přepočtena na tzv. evropský věkový standard. Tím se vyloučí vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných územních celků. Výsledné údaje sice již nejsou vůbec totožná s absolutními počty zemřelých, ale umožňují spolehlivé srovnávání v různých místech i v různém čase. Výsledné údaje tak v tomto případě vyjadřují počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území s vyloučením možných rozdílů, které mohou být dány různým věkovým složením obyvatel. Graf č. 11: Celková úmrtnost ve městě Říčany a v ČR v letech celkem MUŽI a ŽENY 11

12 S ohledem na skutečnost, že město Říčany tvoří výrazně menší statistický soubor než ČR, případně i než Středočeský kraj či okres Praha - východ, je z grafu č. 11 patrné, že konkrétní hodnoty u menších populací (v tomto případě u města Říčany) výrazně více kolísají, než u velkých souborů populací (tj. v ČR či v kraji nebo okrese). Z uvedeného grafu je zřejmé, že celková úmrtnost v posledních letech v celé ČR, tzn. v celé republice, ale i ve všech krajích, okresech a zřejmě i ve všech městech poměrně výrazně klesá. Z následujícího grafu je patrné, že úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. Pro muže je mírně příznivější trend vývoje celkové úmrtnosti klesá v posledních letech o něco zřetelněji, než tomu je u žen. Graf č. 12: Celková úmrtnost MUŽŮ A ŽEN ve městě Říčany a v ČR v letech Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů Celková (věkově standardizovaná) úmrtnost mužů, podobně jako v souhrnu s ženami, samozřejmě také v posledních letech klesá. Mimochodem je to trend, který je patrný nejen v České republice, ale i ve všech zemích Evropské unie. Bohužel, zejména mnozí politici interpretují tuto skutečnost nepříliš objektivně. Mnohdy se užívají argumenty o tom, že se naše zdraví a zdravotní stav výrazně lepší zejména díky stále klesající úmrtnosti, a že tudíž není třeba dalších investic do primární, případně sekundární prevence, ale zapomíná se na to, že ve většině zemí EU úmrtnost lidí klesá mnohem výrazněji než v ČR. 12

13 Graf č. 13: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Říčany ve srovnání s úmrtností v ČR v letech Z grafu č. 13 je zřejmé, že úmrtnost mužů je v Říčanech nižší, než je průměr v celé České republice. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zhruba 70 zemřelých mužů. Pro lepší pochopení to znamená, že kdyby měla být úmrtnost mužů v Říčanech na stejné úrovni jako v republice, muselo by v Říčanech umírat každým rokem o 12 mužů více. 4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen Graf č. 14: Celková úmrtnost ŽEN ve městě Říčany ve srovnání s úmrtností v ČR v letech Podobně jako u mužů, i u žen úmrtnost na všechny příčiny v posledních letech poměrně výrazně klesá, tzn., že má sestupný trend. Je to logické, pokud již mj. víme o prodlužující se střední délce života, která je vlastně jejím zrcadlovým obrazem. Podobně jako u mužů je standardizovaná úmrtnost u žen až na rok 2003 vždy nižší, než je v ČR. (Graf č. 14). Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zhruba 377 zemřelých žen. Pro lepší pochopení to opět 13

14 znamená, že kdyby měla být úmrtnost žen v Říčanech na stejné úrovni jako v republice, muselo by v Říčanech umírat každým rokem o 62 žen více. 5 Úmrtnost podle příčin úmrtí Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění). Nejinak tomu je i v Říčanech, a to jak u mužů, tak i u žen. V celkovém součtu na tato onemocnění, k nimž patří zejména srdeční infarkty a cévní mozkové příhody, ale i mnohá další onemocnění, umírá 64,1% lidí. Tento podíl je téměř stejný jako v celé ČR, kde na tato onemocnění umírá 62,1%. Na druhém místě jsou zhoubné nádory s 24,7% (v ČR 26,8%) a v součtu mužů i žen jsou pak na 3. místě poranění (úrazy) a otravy s téměř 7% úmrtí (v ČR také 7%). Obecně se dá říct, že úmrtnost na jednotlivé příčiny onemocnění je v Říčanech přibližně stejná, jako je v průměru v ČR. Tabulky č. 2 4: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti v městě Říčany a v ČR (průměr z let ) v % muži + ženy: muži: ženy: Příčina úmrtí Říčany ČR % % Onemocnění srdce a cév 64,1 62,1 Zhoubné nádory (novotvary) 24,7 26,8 Poranění (úrazy) a otravy 6,9 6,8 Ostatní příčiny 4,3 4,4 Příčina úmrtí Říčany ČR % % Onemocnění srdce a cév 58,8 57,9 Zhoubné nádory (novotvary) 27,5 28,0 Poranění (úrazy) a otravy 7,6 7,9 Ostatní příčiny 6,0 6,2 Příčina úmrtí Říčany ČR % % Onemocnění srdce a cév 70,7 67,4 Zhoubné nádory (novotvary) 22,0 26,1 Poranění (úrazy) a otravy 5,3 4,6 Ostatní příčiny 2,0 1,9 Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v Říčanech určité rozdíly. Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění častěji téměř 71 % z nich, muži na tyto nemoci umírají méně častěji, pouze 59% z nich umírá na některou z těchto nemocí. Muži naopak častěji umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 28% oproti 22% u žen) a na úrazy (7,6% oproti 5,3% u žen). 14

15 Grafy č : celkem muži + ženy: Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti v městě Říčany (průměr z let ) v % muži: ženy: 15

16 5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Jak již bylo uvedeno, lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév nejinak tomu je i v Říčanech. Úmrtnost na tzv. kardiovaskulární onemocnění je nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Zvláště u žen způsobují více než dvě třetiny úmrtí. U obou pohlaví je rovněž patrný sestupný trend tento pozitivní vývoj se významnou měrou podílí na snižování celkové úmrtnosti. Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy je v Říčanech vyšší než v ČR a to nejenom podílem ze všech úmrtí (viz předcházející kapitola), ale i ve standardizovaných, tj. srovnatelných hodnotách (Graf č. 18). V Říčanech umírá na tato onemocnění v průměru za rok o zhruba 34 lidí více, než by tomu bylo, kdyby byla tato úmrtnost na stejné úrovni jako je v průměru v ČR. Nicméně níže uvedený graf také ukazuje, že kolísání této úmrtnosti (zřejmě především z důvodu malého statistického souboru) je poměrně značné. Graf č. 18: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u OBOU POHLAVÍ ve městě Říčany a v ČR v letech Graf č. 19: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ A ŽEN ve městě Říčany a v ČR v letech

17 5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na nádorová onemocnění v Říčanech na ně umírá 27,5% mužů a 22% žen z celkového počtu zemřelých. Trend úmrtí na tato onemocnění je, podobně jako u nejčastější příčiny, tj. kardiovaskulárních nemocí, rovněž sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že celorepublikově naopak výskyt zhoubných nádorů vzrůstá, je tato skutečnost dána především stále se zlepšující léčbou novotvarů. Přát si můžeme alespoň to, aby stále nižší úmrtnost na zhoubné nádory byla dána i stále efektivnější sekundární prevencí, tj. tzv. monitoringem a včasným odhalováním prvních stádií zhoubných nádorů. Méně příznivé je pro město Říčany to, že zde v průměru umírá na zhoubné nádory více lidí, než v ČR. Rozdíly však nejsou významné. Graf č. 20 Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u OBOU POHLAVÍ ve městě Říčany a v ČR v letech Graf č. 21: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory MUŽŮ A ŽEN ve městě Říčany a v ČR v letech

18 5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy V součtu obou pohlaví jsou úrazy (případně ostatní poranění a otravy) po kardiovaskulárních nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. V Říčanech na ně umírá více než 7% mužů (7,6% oproti 7,9% v ČR) a více než 5% žen (5,3% oproti 4,0% v ČR) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a otravy v Říčanech 6,9 % lidí, kdežto v průměru v celé České republice 6,8 % lidí. Dá se proto konstatovat, že ve městě Říčany umírá na úrazy o něco více lidí než v ČR, zejména žen. To názorně dokládají i následující grafy. Tento závěr by tudíž měl vést mj. k zamyšlení (zejména pro místní politiky), zda je v Říčanech dostatečně bezpečné prostředí, případně, jaké jsou další možné příčiny tohoto stavu. Podobně i poměrně dlouhodobý trend vývoje této úmrtnosti je v Říčanech mnohem méně příznivější než tomu je v ČR a v Středočeském kraji. Graf č. 22: Úmrtnost (standardizovaná) na poranění, úrazy a otravy U OBOU POHLAVÍ ve městě Říčany a v ČR v letech Graf č. 23: Úmrtnost (standardizovaná) na poranění, úrazy a otravy U MUŽŮ A ŽEN ve městě Říčany a v ČR v letech

19 6 Reprodukční zdraví Po demografické krizi na konci minulého stolení způsobené stále se snižujícím počtem novorozenců došlo v prvním desetiletí tohoto století konečně ke vzestupu počtu živě narozených dětí. Bohužel zdá se, že tento trend nebude v následujících letech platit, již v roce 2009 došlo k poklesu počtu živě narozených dětí a demografické prognózy hovoří spíše o klesajícím trendu. 6.1 Počet narozených dětí Následující údaje nejsou k dispozici pro město Říčany, data jsou známa pouze na úroveň okresu. Protože však vývojové trendy jsou v ČR, v Středočeském kraji i v okrese Praha - východ obdobné či dokonce prakticky shodné, lze je aplikovat i na samotné Říčany. Graf č. 24 Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Graf č.:25 Procento živě narozených dětí do gramů v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech

20 6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším na světě. Přesto se v posledních letech prakticky v celé ČR, v jednotlivých krajích i okresech stále tato úmrtnost snižuje. Podobně tomu je i v Říčanech, a to přesto, že je tento vývoj výrazně zatížen statisticky malými čísly. Průměrně v Říčanech ročně umírají v kojeneckém věku (tj. do roku života) 2 děti z tisíce živě narozených, z toho jedno dítě již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života. Grafy jak kojenecké, tak i novorozenecké úmrtnosti, ukazují počet zemřelých kojenců či novorozenců na každý tisíc živě narozených dětí. Graf č. 26: Kojenecká úmrtnost ve městě Říčany, v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Graf č. 27: Novorozenecká úmrtnost ve městě Říčany, v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech

21 6.3 Potratovost Počet spontánních (samovolných) potratů v ČR ve sledovaném období stoupá, stejná situace je i v Středočeském kraji a v okrese Praha východ, v Říčanech počet samovolných potratů spíše kolísá, hodnoty jsou nižší než v Stč. kraji a ČR. Počet spontánních potratů se u žen, bydlících v Říčanech, každým rokem pohybuje kolem 41 potratů. Graf č. 28: Celkový počet SAMOVOLNÝCH potratů na 1000 žen fertilního věku v Říčanech, v okrese Praha - východ, v Středočeském kraji a v ČR v letech Vrozené vývojové vady Graf č. 29: Živě narozené děti s vrozenou vývojovou vadou (zjištěnou do 1 roku věku) ve městě Říčany a v ČR v letech (na živě narozených) 21

22 V průměru se v ČR rodí na tisíc živě narozených dětí 38 dětí s vrozenou vývojovou vadou, která je zjištěna do jednoho roku jejich života. V Říčanech je tato situace téměř stejná v průměru je každým rokem zjištěno 36 na 1 tisíc živě narozených dětí postižených vrozenou vývojovou vadou. 7 Infekční onemocnění Infekční onemocnění jsou onemocnění, která jsou způsobena mikroorganismem (původcem) a jsou přenosná ze zdroje nákazy na další osobu nebo osoby. Jako příčina smrti již nejsou tak časté jako v minulosti, ani jako ve většině tzv. rozvojových zemích, zejména v Africe a Asii. V naší zemi jsou však tato onemocnění jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností a absencí ve školách a také i častým důvodem hospitalizace. Jejich výskyt se nejčastěji vyjadřuje tzv. incidencí, což je relativní údaj, který se získá přepočtem absolutního počtu daných (nově zjištěných) nemocí na 100 tisíc obyvatel v určitém území (např. v kraji či okrese) a za určitý čas (nejčastěji za rok). Jedná se o údaje, které se dají vzájemně srovnávat. U většiny infekcí je jejich evidovaný, tj. oficiální výskyt velmi přesný a podléhá tzv. povinnému hlášení, řada infekčních onemocnění se však může vyskytovat skrytě (inaparentně) bez nějakých zřejmých příznaků, a taková onemocnění potom z hlášení unikají. Závažná je však skutečnost, že takový nemocný může být zdrojem onemocněné pro další spoluobčany. 7.1 Incidence syfilis Syfilis (příjice či lues) je onemocnění, které je téměř výhradně přenášené sexuálním stykem. Výskyt syfilis je ve městě Říčany v podstatě na úrovni Středočeského kraje, pod průměrem republiky a pod průměrem hl. m. Prahy. Ty byly nejvyšší v první polovině posledního desetiletí. Kolísání hodnot v Říčanech je v jednotkách případů, výskyt v posledních třech sledovaných letech vykazuje vzestupný trend výskytu podobně jako trend v hl. m. Praze a nelze jej již označit za sporadický. Graf č. 30: Syfilis hlášená onemocnění na obyvatel 22

23 7.2 Incidence gonorrhoey (kapavky) Graf č. 31 Gonorrhoea hlášená onemocnění na obyvatel Incidence kapavky (gonorrhoey), tedy dalšího onemocnění přenášeného sexuálním stykem je celkově o něco vyšší, než u syfilis. Navíc lze předpokládat, že řada onemocnění uniká ze systému povinného hlášení, takže výskyt bude ve skutečnosti ještě mnohem vyšší. Oblast Středočeského kraje je celkově spíše pod průměrem republiky a hl. m. Prahy, výskyt ve městě Říčany je přibližně na úrovni kraje. Výskyt kapavky ve městě však v posledních letech mírně stoupá. 7.3 Incidence tuberkulózy Graf č. 32: Incidence tuberkulózy - hlášená onemocnění na obyvatel Výskyt tuberkulózy u nás je spíše ojedinělý a vzestup před deseti a více lety byl spíše na účet dovezených případů. Nicméně riziko nelze podceňovat, zvláště v poslední době, kdy se stále více uvažuje o změně očkovacího kalendáře. (Očkování proti tbc je totiž prvním, které každý novorozenec podstupuje, nejčastěji ještě před odchodem z porodnice do domácí péče, takže proočkovanost je značně vysoká. Změna očkovacího kalendáře nastane od ). Vývoj ve všech sledovaných oblastech naznačuje spíše sestupný trend. Rozdíly ve výskytu 23

24 tuberkulózy mezi sledovanými lokalitami jsou minimální a nevýznamné, až na výskyt tuberkulózy v Praze. V Říčanech je incidence tuberkulózy na úrovni výskytu v České republice a Středočeském kraji. 7.4 Incidence salmonelózy Salmonelózy jsou střevními infekcemi, které stále patří mezi nejčastější nákazy. Trend vývoje je v Říčanech velmi podobný vývoji v ČR, dochází k poměrně výraznému poklesu výskytu nákazy. V Říčanech došlo k poklesu na přibližně jednu třetinu hodnot z roku 2004 a v posledním roce se tak dostaly na pozici s nejnižším výskytem onemocnění. Také ve věkové skupině nad 65 let je sestupný. Průměrně onemocnělo ve sledovaném období v Říčanech 75 lidí ročně, z toho 6 obyvatel starších 65 let. Graf č. 33: Incidence salmonelózy - hlášená onemocnění na obyvatel celkem a ve věkové skupině Incidence kampylobakteriózy Kampylobakteriózy patří rovněž mezi střevní infekce, jejich zdrojem nákazy je především drůbež (a lidé se nakazí zejména požitím nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa). Jejich výskyt je relativně nižší než výskyt salmonelóz, což však může být způsobeno i nižší záchytností. Výskyt kampylobakterióz ovšem v průběhu posledních let narůstal a zastavil se nebo alespoň zpomalil až přibližně po roce Vývoj výskytu onemocnění je v městě Říčany takřka totožný a je po celou dobu sledování pod průměrem České republiky. Průměrně onemocnělo ve sledovaném období v Říčanech 80 lidí ročně, z toho 2 obyvatelé byly starší 65 let. 24

25 Graf č. 34: Incidence kampylobakteriózy - hlášená onemocnění na obyvatel 7.6 Incidence hepatitid Hepatitidy (žloutenky) je skupina onemocnění s různými původci (zdroji nákazy), které ale podobné klinické příznaky a průběh. Podle viru, který hepatitidy způsobuje, rozlišujeme virovou hepatitidu typu A,B,C,D a E. Po prodělání jednoho typu se nevytváří imunita pro další typy onemocnění, znamená to tedy, že jeden člověk může onemocnět postupně více typy hepatitidy, někdy je to možné i najednou. Pro potřeby analýzy jsme použili jednak výskyt všech druhů hepatitidy v sumě a dále pak výskyt hepatitidy typu B, dříve nazývané sérová, vzhledem k způsobu jejího šíření a výskytu u rizikových skupin populace. Graf č. 35: Incidence hepatitid typu A+B+C - hlášená onemocnění na obyvatel Ve vývoji výskytu sumy nejčastěji se vyskytujících typů hepatitid je patrný mimořádný vzestup v roce 2004 v okrese Praha - východ. Zřejmě se jednalo o epidemický výskyt onemocnění. Nejnižší výskyt ze všech sledovaných oblastí je ve městě Říčany, trvale pod 25

26 průměrem kraje i České republiky. Vzestup hodnot v ČR svědčí opět pro epidemiologický výskyt onemocnění, zřejmě ve Středočeském kraji a Praze. Graf č. 36: Incidence hepatitidy typu B - hlášená onemocnění na obyvatel Výskyt hepatitidy typu B se ve sledovaném období vyznačuje trvalým poklesem v Říčanech, až na nulové hodnoty v posledním sledovaném roce. Výskyt je opět pod průměrem ČR. Pro lepší identifikaci vývoje by však bylo nutné vrátit se s výsledky dále do minulosti. V současné době můžeme hodnotit výskyt hepatitid v Říčanech jako sporadický a bezproblémový. 8 Dispenzarizace Lidé s nějakým chronickým onemocněním bývají sledováni ve zvláštním režimu péče, který se nazývá dispenzarizací. Děje se tak obvykle po nějakém prodělaném onemocnění (např. po infarktu myokardu, zjištěné prekanceróze apod.), nebo při zjištění příznaků nějakého onemocnění, vysokého krevního tlaku, vysokých, nebo abnormálních hodnot krevních markerů apod. Tito lidé pak docházejí častěji na pravidelné kontrolní prohlídky a jsou v evidenci příslušných poraden. Při hodnocení počtu takových dispenzarizovaných lidí pak hovoříme o jejich incidenci, tj kolik nově zjištěných nemocných přibývá, nebo prevalenci, tj. kolik jich je v současné době v evidenci. V obou případech bývá sledovaným časovým obdobím jeden kalendářní rok. 8.1 Prevalence alergií Jedním z nejčastějších důvodů dispenzarizace je výskyt alergického onemocnění. Často tomu tak bývá již od dětského věku. Výskyt alergií v posledních desetiletích poměrně strmě stoupá a je popisován odbornými lékaři alergology i epidemiology, kteří se zabývají hromadným výskytem nemocí. Na následujícím grafu je vidět situace v Říčanech ve srovnání s republikovým průměrem. V Říčanech jsou hodnoty těsně pod hodnotami ČR. 26

27 Graf č. 37: Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na obyvatel 8.2 Prevalence diabetes mellitus (cukrovky) Další specializací s bohatou klientelou, která neustále roste je diabetologie. Výskyt diabetu je častější u mužů, a jeho nebezpečí není jen ve vlastním onemocnění, ale ve velmi častém spojení s dalšími chorobami, především srdce a cév. Výskyt diabetes mellitus v Říčanech mírně kolísá a je pod průměrem České republiky. Graf č. 38: Počet léčených diabetiků na obyvatel 9. Incidence nádorových onemocnění Incidence zhoubných nádorů vyjadřuje počet všech nových případů nádorových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (většinou odděleně u mužů nebo u žen, protože u obou pohlaví mohou mít různé typy nádorů odlišný průběh a samozřejmě jsou rozdíly v počtu nově zjištěných případů) v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za určité období (nejčastěji za rok). Následně jsou tyto údaje tzv. věkově standardizovány, tzn. přepočteny na 27

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ STRAKONICE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ STRAKONICE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ ANALÝZA A VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA STRAKONICE MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ ZDRAVÁ VYSOČINA, O.S. SRPEN 2010 Obsah 1 Úvod. 4 2 Slovníček základních pojmů.......

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města JIHLAVA. MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města JIHLAVA. MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města JIHLAVA MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem, prosinec 2010 Obsah 1 Úvod. 4

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TÁBOR. MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TÁBOR. MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TÁBOR MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Jihlava, srpen

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města JIHLAVA II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel Zdravého města CHRUDIM II. část 2014 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města MLADÁ BOLESLAV

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města MLADÁ BOLESLAV Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města MLADÁ BOLESLAV MUDr. Miloslav Kodl Státní zdravotní ústav, Praha Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města MLADÁ BOLESLAV MUDr. Miloslav

Více

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst Profily zdraví ve městech ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst MUDr. Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, o.s. PROFILY ZDRAVÍ souhrnný pohled na stav zdraví ve městě a na faktory

Více

Analýzy zdravotního stavu

Analýzy zdravotního stavu Analýzy zdravotního stavu zkušenosti, možnosti, výhled spolupráce MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Státní zdravotní ústav Analýzy zdravotního stavu souhrnný pohled na veřejné zdraví v daném

Více

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014 Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014 MUDr Jozef Král a MUDr Josef Trmal Ph.D Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje 2014 Ústí nad Labem Obsah 1. Úvod 3 2. Slovníček

Více

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

Zdravotní plány měst a jejich indikátory Seminář Jak dostat Zdraví 21 na úroveň místních a regionálních politik Zdravotní plány měst a jejich indikátory 22. dubna 2009 Zdravotní plány měst a jejich indikátory Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Aktualizované a přepracované vydání 2014 Komise pro Zdravé město a Místní agendu 21 ve Valašském

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Květen 212 Vypracovali: Mgr. Dana Strnisková, MUDr. Zdeněk Nakládal, Ph.D. Krajská hygienická stanice Olomouckého e se sídlem v Olomouci Předmluva

Více

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS 2. Zdraví Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 6 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Česká republika Liberecký kraj Novorozenecká úmrtnost ( ) 2,7 2, 1,8

Více

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář Analýza zdravotního stavu - komentář Předkládaný materiál analyzuje a vyhodnocuje nejdůležitější ukazatele a charakteristiky zdravotního stavu obyvatelstva města a okresu a srovnává je s s průměry Zlínského

Více

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5

Více

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Valašské Meziříčí Komise pro Zdravé město Valašské Meziříčí 1. Úvod Zdraví je to nejcennější,

Více

Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Kopřivnice

Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Kopřivnice Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel Dokument byl vytvořen v rámci projektu "Kopřivnický rok aktivního stárnutí a mezigenerační spolupráce" a byl financován v rámci Dotačního

Více

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje Zdravotní stav obyvatel Královéhradeckého kraje Hradec Králové březen 2013 Předmluva Zpráva poskytuje přehled o zdravotním stavu obyvatel Královéhradeckého kraje ve vybraných ukazatelích. Ukazatele porovnává

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015 Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných

Více

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost 6 Úmrtnost Počet zemřelých se meziročně zvýšil o 5,5 tisíce na 111,2 tisíce. Naděje dožití při narození mužů po více než dekádě nepřetržitého růstu pouze stagnovala na hodnotě 75,8 let a naděje dožití

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Nejčerstvější údaje o zdravotní péči o seniory jsou k dispozici za rok 213. V zásadě jde o data přebíraná od Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Zdravotní stav Jak u obyvatelstva

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže)

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže) 3.3. Zhoubné novotvary (ZN) Incidence zhoubných nádorů, tj. počet nových onemocnění v daném roce na 100 000 obyvatel je na regionální (okresní) úrovni hodnocena od roku 1980, na krajské a celostátní úrovni

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

6. Úmrtnost. 6.1 Zemřelí podle počtu, pohlaví, kalendářních dnů, standardizovaná míra úmrtnosti

6. Úmrtnost. 6.1 Zemřelí podle počtu, pohlaví, kalendářních dnů, standardizovaná míra úmrtnosti 196 1965 197 1975 198 1985 199 1995 2 25 21 1961 1971 1976 1986 21 26 Počet zemřelých osob Podíl zemřelých mužů na zemřelých (v %) Standardizovaná úmrtnost (na 1 tis. obyv.) 6. Úmrtnost 6.1 Zemřelí podle

Více

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, 6 Úmrtnost V roce 213 zemřelo 19,2 tisíce osob, což bylo o jeden tisíc více než v předchozím roce. Oproti předchozímu roku se snížil počet zemřelých kojenců o 2 na 265 a zároveň se snížila i kojenecká

Více

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 13.12.211, Třinec MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Vám předkládá další ze série článků na téma Kvalita ovzduší a ochrana zdraví

Více

Zhoubný novotvar kolorekta

Zhoubný novotvar kolorekta Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 21.1.2005 1 Zhoubný novotvar kolorekta Zhoubný novotvar kolorekta patří mezi nejčastější zhoubné novotvary (ZN). V

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Na co Češi nejčastěji umírají

Na co Češi nejčastěji umírají Na co Češi nejčastěji umírají Magdaléna Poppová Tisková konference 14. listopadu 2016, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Počet zemřelých dle pohlaví v tis. osob

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice. PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008

Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice. PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008 Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008 Zdravotní politika města byly shromážděny podklady a data pro zpracování Zdravotního

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy

Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy Hygienická stanice hlavního města Prahy Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy 1 Praha 2015 Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy Hygienická stanice hlavního města Prahy 2015 2 Autorský

Více

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

3. Výdaje zdravotních pojišťoven 3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu

Více

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města Analýzy zdravotního stavu obyvatel pro zdravotní plány města Seminář: Ukazatele populačního zdraví Praha 30. 3. 2016 MUDr. Stanislav Wasserbauer Ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravotní stav obyvatel ČR Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Metody hodnocení zdravotního stavu 1 Proč hodnotíme zdravotní stav?: Základ pro praktická opatření, prevenci a výchovu obyvatel Prevence

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

Zpracovala referentka oddělení protiepidemického pro okresy Praha-východ a Praha západ KHS Stč. kraje: Václava Zvolská

Zpracovala referentka oddělení protiepidemického pro okresy Praha-východ a Praha západ KHS Stč. kraje: Václava Zvolská Zpracovala referentka oddělení protiepidemického pro okresy Praha-východ a Praha západ KHS Stč. kraje: Václava Zvolská Datum zpracování: 2.6.216 1 Pohlavně přenosná ve Středočeském kraji rok 215 Zdrojem

Více

VI. ÚMRTNOST. Tab. VI.2 Naděje dožití ve vybraném věku,

VI. ÚMRTNOST. Tab. VI.2 Naděje dožití ve vybraném věku, VI. ÚMRTNOST Počet zemřelých v roce 2007 dosáhl 104,6 tisíce, což bylo o necelých dvě stě osob více než v předchozím roce. Intenzita úmrtnosti podle tabulkových a standardizovaných ukazatelů však pokračovala

Více

Vrozené vady u narozených v roce Congenital malformations in births in year 2011

Vrozené vady u narozených v roce Congenital malformations in births in year 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 10. 2013 47 Souhrn Vrozené vady u narozených v roce 2011 Congenital malformations in births in year 2011 V roce

Více

MMO zdravotní ukazatele

MMO zdravotní ukazatele MMO zdravotní ukazatele Vybrané demografické ukazatele a ukazatele zdravotního stavu v letech 5 až 9 (srovnání Ostrava, MSK a ČR) vše zdroj ÚZIS Počet živě narozených na obyvatel 5 6 7 8 9 MS kraj 9,73

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2006

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2006 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 11. 2007 55 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2006 Activity of the branch of diabetology, care

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 20 24.11.2003 Nemoci oběhové soustavy v Moravskoslezském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 7. 2008 31 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007 Activity of the branch of diabetology, care

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Přirozený přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Praze dlouhodobě nejvyšší mezi kraji ČR (1,9 osoby v roce 2015) V Praze se za rok narodí kolem 14 tis. dětí Ke konci roku 2015

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy toto pro Vaše zdraví důležité preventivní vyšetření: vyšetření zaměřené na včasný záchyt zhoubného nádoru děložního čípku. V České republice každoročně onemocní zhoubným nádorem děložního čípku přibližně

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Výběrov rová šetření o zdraví a vybrané údaje zdravotnické statistiky, 21. října 2009 Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

14. Srovnání údajů o sebevraždách v České republice se Slovenskou republikou

14. Srovnání údajů o sebevraždách v České republice se Slovenskou republikou 14. Srovnání údajů o sebevraždách v České republice se Slovenskou republikou Dlouhodobá existence ve společném státě a díky tomu stejná a tedy dobře srovnatelná datová základna umožnily porovnání údajů

Více

Hodnocení populačního přežití pacientů diagnostikovaných s C20 v ČR Projekt Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe

Hodnocení populačního přežití pacientů diagnostikovaných s C20 v ČR Projekt Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe Hodnocení populačního přežití pacientů diagnostikovaných s C20 v ČR Projekt Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe CZ.2.17/1.1.00/32257 Motivace a cíle přednášky 1. Srovnání 5letého přežití

Více

MANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA

MANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA MANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA metodický materiál Pracovní skupiny pro zdravotní plány a politiky při Ministerstvu zdravotnictví Obsah: 1. Úvod do problematiky 2. Indikátory zdravotního stavu 3. Postup

Více

Přenosné nemoci v ČR v roce 2002

Přenosné nemoci v ČR v roce 2002 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.7.2003 46 Přenosné nemoci v ČR v roce 2002 V této Aktuální informaci jsou použity údaje Státního zdravotního ústavu

Více

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy Příloha č. 4 - Vzorové dopisy a) Přední strana Zde vedle loga MZ Vážený pane, muž varianta 1 (50-70 let; bez K) neabsolvoval toto pro Vaše zdraví důležité preventivní vyšetření: V České republice každoročně

Více

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu

Více

Autoři: Ing. Giljan Pavlovová, MUDr. Vladimír Valenta, odbor veřejného zdravotnictví KHS LK. Adresa: UZIS Liberec Adresa: Krajská hygienická stanice

Autoři: Ing. Giljan Pavlovová, MUDr. Vladimír Valenta, odbor veřejného zdravotnictví KHS LK. Adresa: UZIS Liberec Adresa: Krajská hygienická stanice Autoři: Ing. Giljan Pavlovová, MUDr. Vladimír Valenta, odbor veřejného zdravotnictví KHS LK Adresa: UZIS Liberec Adresa: Krajská hygienická stanice Ing. Giljan Pavlovová Libereckého kraje se sídlem vedoucí

Více

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ, 1908 Zdravotnictví, zdravověda (hygiena) jest nauka, která se především obírá studiem nebezpečí

Více

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav preventivního lékařství LF MU

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav preventivního lékařství LF MU OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav preventivního lékařství LF MU ORGANIZAČNÍ POKYNY Povinné semináře, nahrazování není poskytováno Garance: Doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc., jfiala@med.muni.cz

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Liberec 7 18.6.2004 Ukončené případy pracovní neschopnosti v Libereckém kraji v roce 2003 Podkladem

Více

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví 3.11.2011, Klub Atlantik Ostrava MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Epidemiologie zhoubného novotvaru průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34)

Epidemiologie zhoubného novotvaru průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34) Epidemiologie zhoubného novotvaru průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic

Více

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky ZDRAVOTNICTVÍ VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH V LETECH

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky ZDRAVOTNICTVÍ VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH V LETECH Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky ZDRAVOTNICTVÍ VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH V LETECH 1959 2001 2003 Vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky ÚZIS ČR, 2003 ISBN:

Více

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Obsah 1 Demografické východiska... 3 1.1 Demografická východiska... 3 1.2 Obyvatelstvo... 5 1.2.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL... 5 1.2.2 PŘÍRŮSTEK

Více

Děti hospitalizované v nemocnicích ČR v letech 1999-2001

Děti hospitalizované v nemocnicích ČR v letech 1999-2001 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30.5.2003 32 Děti hospitalizované v nemocnicích ČR v letech 1999-2001 Předkládaná data se týkají všech dětí, ve věku

Více

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči IHS Praha 21 MUDr. Stanislav Vachek stan.vachek@gmail.com Mgr. Tomáš Roubal Schéma vymírání kohorty A- časná dětská úmrtnost téměř mizí B umírání

Více

Autoři: MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ing. Giljan Dobrevová MUDr. Věra Tučková

Autoři: MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ing. Giljan Dobrevová MUDr. Věra Tučková Autoři: MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ing. Giljan Dobrevová MUDr. Věra Tučková Adresa: Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci Husova 64 460 01 Liberec 1 Telefon: (+420) 485 253

Více

1. Demografické charakteristiky populace seniorů

1. Demografické charakteristiky populace seniorů 1. Demografické charakteristiky populace seniorů Ke konci roku 2014 žilo v Moravskoslezském kraji 1 217 676 osob, z toho 51 % žen. Za posledních deset let se počet obyvatel kraje snížil o 35,5 tis. osob.

Více

Výskyt tuberkulózy v ČR v roce 2001

Výskyt tuberkulózy v ČR v roce 2001 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6. 9. 2002 45 Výskyt tuberkulózy v ČR v roce 2001 Počet případů onemocnění tuberkulózou je v České republice statisticky

Více

Výskyt HIV v ČR výrazně stoupá

Výskyt HIV v ČR výrazně stoupá Výskyt HIV v ČR výrazně stoupá Vratislav Němeček, Marek Malý Souhrn V roce 2012 bylo zachyceno 212 nových případů HIV infekce u občanů ČR a cizinců s dlouhodobým pobytem (rezidentů), což je dosud nejvyšší

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Výstupy analýzy dat zdravotnického zařízení a Národního onkologického registru ČR Prof. MUDr. Jitka

Více

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava, KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava, 5.2.214 MUDr. Helena Šebáková a kol. helena.sebakova@khsova.cz

Více

Ing. Giljan Dobrevová, PhDr. Alena Riegerová MUDr. Věra Tučková

Ing. Giljan Dobrevová, PhDr. Alena Riegerová MUDr. Věra Tučková Autoři: Ing. Giljan Dobrevová, PhDr. Alena Riegerová MUDr. Věra Tučková Adresy: Krajský úřad Libereckého kraje U jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 Tel: (+420) 485 226 111 Fax: (+420) 485 226 444 E-mail: info@kraj-lbc.cz

Více

Pacienti s vybraným chronickým onemocnění v evidenci praktického lékaře pro dospělé v Moravskoslezském kraji v letech 2009 až 2013 Zdroj: ÚZIS

Pacienti s vybraným chronickým onemocnění v evidenci praktického lékaře pro dospělé v Moravskoslezském kraji v letech 2009 až 2013 Zdroj: ÚZIS 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ze Zdravotnických ročenek krajů a ČR a z publikace Činnost zdravotnických

Více

Tab Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Stárnutí populace je často používaný pojem nejen v České republice, ale i v ostatních vyspělých zemích. Délka života se prodlužuje, jeho kvalita se zlepšuje, a to zejména díky pokrokům

Více

Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS

Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS Seminář Zdravotní stav obyvatel ČR, Lékařský dům, 19. října 211 Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 2 18 16 14

Více

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) Michaela Němečková Tisková konference, 11. 9. 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kraje České republiky a jejich počet

Více