Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka kraje Vysočina (Žďársko)

Transkript

1 Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka kraje Vysočina (Žďársko)

2

3 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). V Jihlavě dne 7. prosince Podpis

4 Na tomto místě bych chtěla velmi poděkovat své vedoucí bakalářské práce paní RNDr. Ing. Martině Zámkové, Ph.D. za cenné odborné rady, veškeré poskytnuté informace, ochotu a pomoc při zpracování této bakalářské práce. Mé poděkování patří také všem respondentům, kteří se zúčastnili výzkumu. Dále děkuji své rodině a přátelům za podporu nejen při zpracování této práce, ale po celou dobu studia.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka kraje Vysočina (Žďársko) Bakalářská práce Autor: Tereza Uchytilová Vedoucí práce: RNDr. Ing. Martina Zámková, Ph.D. Jihlava 2013

6 Copyright 2012 Tereza Uchytilová

7 ABSTRAKT UCHYTILOVÁ, Tereza: Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka kraje Vysočina (Žďársko). Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Ing. Martina Zámková, Ph.D. Stupeň odporné kvalifikace: Bakalářská práce. Jihlava stran. Cílem práce je zjistit profil návštěvníků na Žďársku, speciálně se zaměřením na analýzu jednodenních a vícedenních návštěv. Teoretická část obsahuje informace o Žďársku, přírodních a kulturně správních lokalizačních a realizačních předpokladech. V praktické části je vyhodnoceno dotazníkové šetření. Ke zpracování jsou využity vhodné statistické metody. Otázky jsou zpracovány nejen graficky, ale pro studium závislostí jsou analyzovány i za pomocí kontingenčních tabulek a koeficientů. Dle zjištěných údajů a dle turistické charakteristiky vybraného regionu jsou stanovena doporučení, na základě kterých může daný region ovlivnit návštěvnost ve prospěch vícedenních pobytů. Klíčová slova: Žďársko, profil návštěvníka, dotazníkové šetření, kontingenční tabulky ABSTRACT UCHYTILOVÁ, Tereza: Exploration and statistical evaluation of profile visitors of Vysočina Region (Žďársko). Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Tourism department. The work supervizor RNDr. Ing. Martina Zámková, Ph.D. Degree of professional qualification: bachelor thesis. Jihlava pages. The intention of this bachelor thesis is to determine the profile of visitors of the region Žďársko, especially focusing on the analysis of one day and overnight visitors. The theoretical part deals with information about Žďársko region, localization and realization possibilities. In the practical part there are the questionnaires. To be processed the suitable statistical methods are used. Questions are elaborated graphically and for studying of dependencies the contingency tables and coefficients are used. Based on the data and the characteristics of selected tourist region the recommendations are set out. The recommendations are especially targeted the possibilities for growth of overnight stays. Keywords: Žďársko, profile of visitor, questionnaires, contingency tables

8 OBSAH ÚVOD...9 TEORETICKÁ ČÁST Základní informace o kraji Vysočina Žďársko Přírodní lokalizační předpoklady Povrch Vodstvo Podnebí Biosféra Kulturně správní lokalizační předpoklady Realizační předpoklady Dopravní předpoklady Ubytovací zařízení Stravovací zařízení Metoda výzkumu Statistické zjišťování Použitá metoda Kontingenční tabulky SWOT analýza PRAKTICKÁ ČÁST Dotazníkové šetření Grafické výstupy Kontingenční tabulky SWOT analýza Doporučení a návrhy ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM KONTINGENČNÍCH TABULEK PŘÍLOHY... 83

9 ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka kraje Vysočina (Žďársko). Toto téma mě zaujalo, jelikož se jedná o cestovní ruch, práci a komunikaci s návštěvníky zvolené oblasti a následné vyhodnocení pomocí statistických metod. Konkrétně Žďársko jsem si vybrala, protože v uvedené lokalitě žiji od narození, nachází se v oblasti s mnoha přírodními a kulturními památkami a patří mezi jednu z nejčistějších oblastí České republiky. Počátek své práce věnuji základním informacím o kraji Vysočina, o Žďársku, přírodních lokalizačních a kulturně správních lokalizačních předpokladech. Dále teoretická část obsahuje informace o dopravních předpokladech, ubytovacích a stravovacích zařízeních. Pro zpracování této části budu čerpat převážně z knižních a internetových zdrojů, které budou uvedeny v seznamu literatury. K vypracování praktické části je nutným podkladem dotazníkové šetření, kterého se zúčastnili náhodně vybraní respondenti v hlavní letní sezóně. Dotazníkové šetření probíhalo v turisticky atraktivních místech dané oblasti a celkem jsem získala 120 vyplněných dotazníků od různých respondentů. Tato část je tedy zaměřena na vyhodnocení dotazníků nejprve pomocí rozdělení četností, které přehledně uvádím ve sloupcových nebo koláčových grafických výstupech. Dále se s využitím kontingenčních tabulek, Pearsonova a Cramerova koeficientu zaměřuji na zjišťování intenzity závislosti mezi otázkou týkající se délky pobytu a ostatními otázkami datazníku. Závěr praktické části je věnován doporučením a návrhům, které by mohly přispět ke zvýšení návštěvnosti dané oblasti. Při zpracovávání doporučení vycházím ze SWOT analýzy a velmi nápomocné mi k tomu bylo také dotazníkové šetření, díky kterému jsem zjistila, co respondentům v lokalitě schází. 9

10 TEORETICKÁ ČÁST 1 Základní informace o kraji Vysočina Vysočina je jeden ze 14 vyšších samosprávných územních celků České republiky, který vznikl jako nový útvar na území bývalého Jihomoravského, Jihočeského a Východočeského kraje v r Kraj zaujímá rozlohu km 2, což představuje 8,7 % rozlohy státu. Díky své rozloze se jedná o pátý největší kraj v ČR. V tomto kraji žije více než obyvatel a osídlení je v průměru 75,6 člověka na 1 km 2, což nedosahuje ani celorepublikového průměru. Vysočina má největší počet malých obcí s nejmenším počtem obyvatel. Kraj se dělí na pět okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Ze všech krajů v ČR je Vysočina spolu s Prahou a Středočeským krajem vnitrozemským územním celkem, který nemá kontakt se státní hranicí. Sousedí s kraji Středočeským, Jihočeským, Jihomoravským a Pardubickým. [1] Horopisně náleží celé území České vysočině, konkrétně její oblasti Českomoravská vrchovina. Výšková členitost v kraji převážně odpovídá vrchovině. Nejvyšším bodem na tomto území je Javořice, která dosahuje 837 m a nachazí se v Jihlavské vrchovině. Nejnižším bodem je hladina vodní nádrže Švihov, kterou nalezneme na řece Želivce na západě okresu Havlíčkův Brod a má 253 m. Středem kraje prochází hlavní evropské rozvodí řeka Sázava a její přítoky, která odvádí vodu do Severního moře, řeky Jihlava a Svratka se svými přítoky, které ústí do Černého moře. [1] Na území kraje Vysočina se nachází tři památky, které jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Jedná se o historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město a baziliku sv. Prokopa v Třebíči. [12] 2 Žďársko Žďársko se nachází uprostřed republiky na moravské straně Vysočiny na SV, okraji kraje Vysočina. Jedná se o významnou turistickou oblast, kde nalezneme velké množství menších obcí, roztroušené mezi zalesněnými kopci, rybníky, potoky, loukamy. Region patří mezi oblasti, kde je nejkvalitnější životní prostředí. 10

11 Obr. č. 1: Oblast Žďársko [zdroj: Rozloha regionu činí 1578,71 km 2. Žďársko je krajinou horskou a podhorskou s velkým podílem turistiky, lesnictvím a dřevozpracovatelstvím. [13] 2.1 Přírodní lokalizační předpoklady Mezi přírodní lokalizační předpoklady řadíme povrch, vodstvo, podnebí a biosféru Povrch Žďársko leží podle geomorfologického členění převážně v Bítešské vrchovině, která je částí Křižanovské vrchoviny, dale ve Žďárských vrších, které jsou podcelkem Hornosvratecké vrchoviny a nepatrná část zasahuje do Havlíčkobrodské pahorkatiny, která je součástí Hornosázavské pahorkatiny. [4] Z geologického hlediska se nejedná o jednotý celek. Jižní oblast je mírně zvlněná, nadmořská výška až na výjimky nepřesahuje 600 m. Nachází se zde i rozsáhlé plošiny s několika údolími a vodní plochy. Severní část je velice členěná a nachází se zde i nejvyšší vrcholy Žďárských vrchů např. Devět skal, Křovina, Křivý javor, Malínská skála a Žákova hora. [4] 11

12 Čtyři palice Čtyři palice byly vyhlášeny chráněnou přírodní rezervací r Chráněná přírodní rezervace se rozprostírá na 37,25 ha a tvoří ji skupina rulových skalisek nižší hřeben Opomenutá, Tvrz, Děvín a mohutná Čtyřpaličatá skála. [5] Čtyři palice leží asi 1,5 km severně od obce Milovy a 5,5 km jihovýchodně od Svratky. Čtyřpaličatá skála je 50 m dlouhá a 33 m vysoká. Také je zde oblíbená horolezecká činnost. [1] Devět skal Obr. č. 2: Čtyři palice [zdroj: Děvět skal je se svými 836 m nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů. Je také druhým nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny, má pouze o metr méně než Javořice. [3] Devět skal, který tvoří rozsáhlý sklaní rulový systém, je od r přírodní památkou. Nachází se asi 5 km jižně od Svratky a 3 km jihozápadně od Křižánek. Tento skalní útvar byl vymodelován mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Vrcholová skála je rozčleněna do devíti větších a tří menších bloků, které jsou vysoké až 15 m. [1, 10] Na vrcholu Devíti skal se nachází vyhlídka, která je přístupná pro turisty. 12

13 Drátenická skála Drátenická skála neboli Dráteníčky je přírodní památka od r a její plocha činí 1,98 ha. Dráteníčky se nachází a 7 km jihovýchodně od Svratky a asi 0,2 km severozápadně od Blatin. Chráněn je vrcholový rulový skalní útvar, který měří 775 m. Tento útvar má podobu mohutné hradby, ta je dlouhá asi 200 m a puklinami rozčleněná do více vrcholů, z nichž nejvyšší Sokol dosahuje 35m. Drátenická skála nabízí neobvyklý 7,5 m dlouhý puklinový tunel. Skála je atraktivní nejen pro turisty ale i pro horolezce. [1] Malinská skála Obr. č. 3: Drátenická skála [zdroj: Malinská skála má status přírodní památky a jedná se o skupinu tří rulových skal. Nevyšší vrchol dosahuje 811 m. [5] Milovské Perničky Rulový skalní útvar je chráněnou přírodní památkou od r Perníčky se nachází 4,5 km od Svratky. Skály vznikly mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách a vytvářejí skupinu tří větších a dvou menších bloků. Typická pro tento skalní útvar je výrazná lavinovitá odlučnost a na temenech skalní mísy, lidově zvané perničky. [1] 13

14 Tisůvka Tisůvka je přírodní památkou vyhlášenou v r. 1974, která se nachází asi 9 km severně od Žďáru nad Sázavou a asi 1,5 km severozápadně od Cikháje. Chráněn je skalní rulový útvar na hřbetu Tisůvky, který má 792 m, a okolní balvanité sutě. Hradba vznikla ústupem mrazových srubů a je dlouhá 58 a vysoká 15 m. Na stěnách jsou výklenky a na temeni dvě skalní mísy, které jsou vytvořené zvětráváním. [1, 10] Zkamenělý zámek Tato přírodní památka se nachází asi 3 km východně od Svratky, rozloha činí 2,97 ha a byla vyhlášená v r Chráněn je rulový sklaní útvar. Až 10 m vysoké sklaní bloky uspořádané do tvaru podkovy se vymodelovaly mrazovým zvětráváním. Nápadná je deskovitá odlučnost bloků, které jsou odděleny širokými puklinami, kde najdeme jeskyňky. [1] Žákova hora Druhý nejvyšší vrchol Žďárských vrchů měří 809 m a nachází se asi 6,5 km jihozápadně od Svratky. Lidově je hora nazývaná Žákovice. Dříve zde stála rozhledna. V r byl na vrcholu zřízen jeden ze základních bodů naší trigonometrické sítě tím se Žákova hora řadí mezi 145 nejvýznamnějších vrcholů v ČR. Bod slouží k průzkumu pohybu zemské kůry. Území je od r chráněno a v r se stalo národní přírodní rezervací. Cenná jsou výjimečně zachovalá pralesovitá lesní společenstva, udržely se zde organismy, které z okolních, zejména smrkových lesů vymizely. [1] V minulosti se zde těžilo dřevo k výrobě dřevěného uhlí pro potřeby okolních sklářských hutí. Dnes je historické jádro rezervace zcela ponecháno přirozenému vývoji. [1] Vodstvo Žďárské vrchy jsou významnou pramennou oblastí a vede jimi rozvodí mezi Černým a Severním mořem. V této oblasti pramení pět větších řek. Řeky Svratka a Oslava ústí do Černého moře a do Severního moře ústí tok řek Sázavy, Doubravky a Chrudimky. [4] 14

15 Svratka pramení na úbočí Křivého javora a Žákovy hory, druhý významný pramen vzniká u hájovny Blatky. Svratka je dlouhá 173,9 km a plocha jejího povodí měří 7 118,7 km 2. Vlévá se do Dyje ve střední nádrži Nové Mlýny. [4] Sázava pramení nedaleko Svratky v Křemelové studni u Cikháje. Řeka měří 224,6 km a plocha povodí měří km 2. Sázava je splavná až 208 km. Oslava pramení nad Babínským rybníkem a vytéká ze soustavy veselských rybníků. Řeka má délku 99,6 km, plocha povodí činí 867,2 km 2 a vlévá se do Jihlavy. Doubrava pramení v rašeliništích u Malého Dářka a nejdelší pramen teče od Kamenného vrchu. Délka řeky činí 89,5 km a plocha povodí je asi 600 km 2. Doubrava je splavná od soutoku s Labem až 72 km.[4] Chrudimka pramení na úbočí kopce u Oběšeného, hlavní pramen vytéká ze studánky. Chrudimka plní hráze vodních nádrží Hamry, Seč a Křižanovice a u Pardubic se vlévá do Labe. Chrudimka je dlouhá 104,4 km, plocha povodí činí 870 km 2. Chrudimka je sjízdná 93 km. [4] Velké Dářko Velké Dářko je se svými 206 ha největším rybníkem v kraji Vysočina. Rybník se nachází asi 9 km ssz. od Žďáru nad Sázavou a leží v nadmořské výšce 610 m. Vytéká odtud řeka Sázava. Původní rybník pochází z konce 15. století. Lokalita je vyhlášeným rekreačním centrem rybník můžeme využít ke koupání, jachtingu, vyjížďkám na loďkách, windsurfingu atd. [1] Obr. č. 4: Velké Dářko [zdroj: 15

16 2.1.3 Podnebí Průměrná roční teplota na Žďársku se pohybuje kolem +7 o C a ve vrcholové části Žďárských vrchů kolem +6 o C a na vrcholech +5 o C. Nejteplejším měsícem je většinou červenec, který má průměrnou teplotu kolem 17 o C. V létě převládají západní a severozápadní větry, v zimě jižní a jihovýchodní. Na území je poměrně tuhá zima a sníh zde leží dnů v roce. [4] Žďársko patří mezi vlhčí místa v České republice. I přesto, že je zde počasí chladnější a vlhčí, patří mezi klimaticky příjemné s vysokými zdravotními a léčebnými účinky. [4] Biosféra Lesy pokrývají asi 50 % rozlohy oblasti Žďárských vrchů a jedná se převážně o jehličnaté stromy. Stromy, které se nacházejí ve vyšších oblastech, dosahují stáří až 140 let. Z původního pomezního pralesa se dodnes dochovaly v oblasti Žďárských vrchů hluboké lesy. [4] V lesích dříve žili zubři, losi, medvědi, rysi a vlci. Nyní zde žije jelen západoevropský, dále například srnec a liška. [4] 2.2 Kulturně správní lokalizační předpoklady Co se týče kulturních památek, tak je hlavním jádrem okresní město Žďár nad Sázavou, které leží v srdci Českomoravské vrchoviny. Ve Žďáře nad Sázavou najdeme zajímavé stavby a památky. Jedna z nich je zapsána v seznamu UNESCO jedná se o Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Zalesněný vrch Zelená hora s pozoruhodným hřbitovním kostelem sv. Jana Nepomuckého je dominantou města Žďár nad Sázavou. [3] Stavba se realizovala díky letité, úzké a nesmírně plodné spolupráci dvou výjimečných lidí. Podnět vyšel od opata cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy. Příprava projektu je datována do období od konce dubna do počátku srpna roku 1719 a je považována za bezprostřední reakci opata na nález zachované tkáně v hrobě Jana Nepomuckého 16

17 ve Svatovítské katedrále dne 15. Dubna Jako projektant byl pověřen slavný architekt Jan Blažej Santini Aichel. [10, 13] Původně bylo návrší, na kterém byl poutní kostel postavěn, porostlé hustým lesem. Porost byl v souvislosti se stavbou vykácen a pahorek pojmenován Zelená hora, což byl odkaz na mateřský klášter žďárského řeholního domu a zároveň místo, kde se Jan Nepomucký narodil. Postavený objekt se díky vymýcení lesa okamžitě stal dominantou celého okolí. [14] Stavba kostela byla započata na svou dobu a na tak velký stavební záměr nezvykle, a to uprostřed stavební sezóny, dne 13. Srpna I když se asi jednalo pouze o přípravné práce, jako je vyměření, kopání, a vyzdívání základů budoucí stavby. Jaro následujícího roku se pod vedením stavitele Jana Jakuba Voglera z Kutné Hory pokračovalo. Dne 16. května 1720 se na staveništi konala slavnost položení základního kamene a hrubá stavba chrámu byla patrně hotová roku Dne 27. září 1722 se konalo slavnostní vysvěcení, ale prozatím se jednalo pouze o provizorní vybavení a vyzdobení. Ambit byl podle zpráv zcela dokončen až kolem roku [14] Sám architekt Santini navrhoval oltář, protože se jednalo o ústřední a nejdůležitější součást vybavení. Hlavní sochou je socha sv. Jana Nepomuckého, stojícího na zeměkouli a opticky stoupajícího vzhůru. Pět osmicípých hvězd, které jsou znázorněné na zeměkouli přestavují 5 kontinentů, na kterých bylo šířeno křesťanství. Zeměkoule je obklopena třemi anděly, které jsou kompozičně rozmístěné do tvaru písmene V. Nad světcovou hlavou byla ještě umístěna trojice malých andílků, z nichž jeden drží v ruce klíč a druhý pečetítko, což se dá chápat jako odkaz na světcovo mlčení. Boční oltáře jsou zasvěceny čtyřem evangelistům. Matoušovi s knihou, Markovi se lvem, Lukášovi s býkem a Janovi s orlem. [14] Poutní kostel je vystavěný na půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy. Tato skutečnost má vycházet z legendy, ve které se praví, že se v místě, kde Jan Nepomucký utonul, objevila koruna z pěti hvězd. Tento symbol se pak objevuje opakovaně i v dalších prvcích stavby. Areál je přístupný pěti vchody, v chrámu se nachází pět kaplí s pěti oltáři. Pět písmen má i latinské slovo TACUI mlčel jsem. To je vyjádřením legendy, podle které světec zaplatil svým životem za to, že neprozradil zpovědní tajemství královny Žofie. [14] 17

18 V roce 1994 započala příprava podkladů pro žádost o zařazení areálu na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Na sklonku roku 1994 Výbor pro světové dědictví UNESCO schválil zařazení poutního kostela na tento prestižní seznam. [14] Obr. č. 5: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého [zdroj: Zelene-hore-.aspx] Zámek rodiny Kinských Původně se jednalo o cisterciácký klášter, který je vznikl v roce Klášter se dochoval v barokní podobě, kterou získal za opata Václava Vejmluvy. Za jeho správy byly provedeny rozsáhlé přestavby, které byly prováděny v duchu barokní gotiky předním architektem českého baroka Janem Blažejem Santinim Aichelem. [15] Za vlády císaře Josefa II. byl v roce 1784 klášter definitivně zrušen a změněn na hospodářské středisko a zámek. Náboženský fond měl pod správou veškerý majetek. Zámek měl mnoho majitelů a v roce 1930 se stal majetkem rodu Kinských. Dnes jsou majiteli zámku Charles Nicolas a Constantin Kinští. [16] Návštěvník zde najde i světoznámé Muzeum knihy, největší svého druhu v Evropě. V areálu zámku se dále nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie, nejstarší základní škola na žďársku, muzeum místního hasičského sboru, kavárna a dále např. čajovna. [16] 18

19 Konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše Stavba kostela začala v raně gotickém slohu v roce 1252 společně s bývalým cisterciáckým klášterem. K zásadní přestavbě pak došlo za opata Václava Vejmluvy kolem roku Stavební úpravy byly provedeny ve stylu barokní gotiky architektem Janem Blažejem Santinim Aichelem. [17] Santini zpracoval architektonickou koncepci oltáře Nanebevzetí Panny Marie. Dominantu oltáře tvoří dva obrazy slezského malíře Michaela Leopolda Willmanna z roku Sochařská výzdoba je dílem tyrolského sochaře Řehoře Thényho. Jan David Sieber, jeden z nejlepších evropských varhanářů, postavil varhany. [17] Se svojí délkou 78 metrů je kostel druhým nejdelším na Moravě. Barový morový sloup Morový sloup pochází z roku 1706 a sochařem byl Jacob Staenhaebl. Sloup symbolizuje nejsv. Trojici. V jeho symbolice se opakuje číslice 3. [2] Sloup je tvořen trojbokým podstavcem na dvou stupních. V podstavci je jeskyně s ležící postavou sv. Rosalie Palermské, která byla uctívána jako ochránkyně proti moru. Její uctívání se rozšířilo po r. 1624, kdy byly nalezeny její údajné ostatky v jeskyni nad Palermem. Ostatky byly převezeny do města, kde v okamžiku mor ustal. Podstavec je ukončen římsou a na jejích rozích jsou postavy tří světců. Sv. Šebestián, ochránce proti moru, sv. Florián, ochránce proti ohni, a sv. Jan Nepomucký. Na tomto hlavním podstavci je trojboký hranol s římsou a na něm je další část sousoší. Jedná se o postavy tří andělů, nad kterými je nebeská klenba, na které sedí Bůh Otec s trojúhelníkovou svatozáří. [2] Dolní hřbitov Dolní hřbitov byl vybudován v blízkosti žďárského kláštera a to na základě hrozby morové epidemie. Nechal ho vybudovat Václav Vejmluva a architektem byl Jan Blažej Santini Aichel. [18] Stavba měla původně trojúhelníkový půdorys a na každém vrcholu trojúhelníku byla umístěna oválná kaple. A jedna z nich sloužila jako vstupní brána hřbitova. Jednotlivé kaple jsou propojeny zvlněnými zdmi. Za opata Bernarda Henneta roku 1755 došlo 19

20 z kapacitních důvodů k rozšíření hřbitova. Byla dostavěna čtvrtá kaple, která měla stejný vzhled jako ostatní tři. [18] Ve středu hřbitova byla umístěna socha Anděla Posledního soudu. Autorem sochy je Řehoř Theny. Socha je umístěna na podstavci, jehož spodní část je trojúhelníková a horní šestihranná. [2, 18] Barokní kamenný most Kamenný klenutý most ze žulových kvádrů byl postaven v první polovině 18. století jižně od kláštera. Most byl postaven za opata Bernarda Henneta a vede přes Stržský potok. Most je vyzdoben osmi sochami světců. [2, 19] Osm pískovcových soch je v klidných až ztuhlých postojích. Sochy zřejmě pochází z pozdního baroka padesátých a šedesátých let 18. století. Po pravé straně ve směru od města jsou postupně plastiky sv. Metoděje moravského spoluapoštola, sv. Pavla ochránce proti bouřím a krupobití, sv. Vojtěcha biskupa a mučedníka, otce milované vlasti a sv. Bernarda učence a člena řádu cisterciáku. Po straně levé se nacházejí plastiky sv. Cyrila arcibiskupa a učitele víry, sv. Jana mučedníka a ochránce proti bouřím, sv. Mikuláše patrona klášterního kostela a sv. Benedikta otce řehole. Dodnes nejí jasné, kdo plastiky světců vytvořil. [2. 19] Celková rekonstrukce mostu byla provedena v r. 2008, při které byly sejmuty originály soch, které byly v květnu 2009 nahrazeny kopiemi. Originály soch by se po zrestaurování měly objevit na Dolním hřbitově. [19] Obr. č. 6: Barokní kamenný most [zdroj: 20

21 Ve městě Žďár nad Sázavou se nachází mnoho dalších zajímavostí, které stojí za shlédnutí. Například kostel Nejsvětější Trojice, kostel sv. Prokopa, kaple sv. Barbory, kaple sv. Markéty, stará radnice, socha sv. Jana Nepomuckého a menší hasičské muzeum. 2.3 Realizační předpoklady Mezi realizační předpoklady patří dopravní dostupnost, ubytovací a stravovací zařízení Dopravní předpoklady Pro návštěvníky je velice důležitá dopravní dostupnost, zvláště kvalita a hustota dopravní sítě. Na Žďársku má největší zastoupení doprava silniční. Žďárem nad Sázavou vede vlakové spojení Praha Brno, proto návštěvníci také často využívají železniční dopravu. Pokud návštěvníci chtějí ovšem spatřit pozoruhodnou přírodu, musejí využít jiný způsob dopravy. Železniční síť na Vysočině je sice dle mého názoru hustá, ale na Žďársku se vlakem bohužel ke všem přírodním a kulturním atraktivitám nedostaneme. Kolem okresního města je celková dopravní dostupnost velice dobrá, ale na okrajových oblastech téměř nedostatečná. Například hotel Devět Skal, který se nachází v oblasti Žďárské vrchy, nabízí svým ubytovaným, vlastní dopravu ze Žďáru nad Sázavou. Hotel to pro zájemce umožňuje, protože doprava na Milovy je opravdu špatná. Jelikož je v regionu oblíbená turistika a cykloturistika, návštěvníci často využívají tyto způsoby přemisťování z výchozího bodu (např. hotelu). Žďár nad Sázavou má autobusové i vlakové nádraží, a to v těsné blízkosti. Což je velice pohodlné pro cestující. Na nádraží je i zrekonstruovaná budova, kde můžete počkat na další spoje. V součastné době prochází vlakové i autobusové nádraží rekonstrukcí Ubytovací zařízení Na Žďársku se nachází mnoho míst, kde se turisté mohou ubytovat. Najdou zde ubytovací zařízení i cenově nižší. Ubytování může být poskytnuto v hotelech, penzionech, ale i v ubytovnách, chatách a chalupách nebo v autokempech Milovy i Pilák leží u vodní plochy, což je pro turisty velice atraktivní. 21

22 Hotel Mánes**** - je nově zrekonstruovaný rodinný hotel v krásné přírodě Českomoravské Vysočiny. Hotel je využíván i pro kongresy, školení, rauty a různé oslavy. Celkem je v hotelu 64 lůžek s možností maximálně 10 přistýlek v apartmá nebo přidání standardního lůžka jako přistýlky ve dvoulůžkovém pokoji. Všechny pokoje jsou vybavené kartovými bezpečnostními zámky, LCD TV + SAT, telefonem + internetovým připojením bez poplatku, ledničkou s minibarem, WC + sprchovým koutem a toaletními potřebami. [20] OREA Hotel Devět Skal*** - je situován v rekreační oblasti Žďárské vrchy. Hotel je díky své poloze vhodný pro rodinnou dovolenou, pobyty seniorů, konference, školení, semináře, outdoorové a teambuildingové akce. V celém hotelu je WI-FI připojení k internetu. Celková kapacita je 261 lůžek, převážně ve dvoulůžkových pokojích s možností přistýlky. [21] Hotel Hajčman*** - se nachází ve městě Žďáru nad Sázavou a je nedaleko centra. Hotel má kapacitu 48 lůžek ve dvoulůžkových a třílůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením s možností přistýlky. Dále hotel nabízí ubytování ve třech apartmánech. Hotel má vhodné podmínky pro pořádání školení, seminářů, prezentačních akcí, firemních večírků a dalších soukromých akcí. V celém hotelu je zdarma k dispozici bezdrátové WI-FI připojení k internetu. [22] Obr. č. 7: Hotel Hajčman [zdroj: Hotel Jehla*** - se nachází ve Žďáru nad Sázavou a je perfektním zázemím pro kongres, turistiku a sport. Hotel má 86 pokojů a kapacita je až 200 lůžek. Jedná se o pokoje jednolůžkové i dvoulůžkové s přistýlkou, dvoulůžkové apartmány LUX a rodinné apartmány. Všechny pokoje jsou vybavené sociálním zařízením, TV a telefonem. [23] 22

23 Hotel Žákova hora*** - se nachází v centru Žďárských vrchů. Je vhodný pro rodinné i individuální rekreace, firemní oslavy a školení, ozdravné a sportovní pobyty i pro setkání různých zájmových skupin. Hotel má kapacitu 19 pokojů s 38 lůžky a s vlastním sociálním zařízením, sprchovým koutem nebo vanou a s možností 8 přistýlek. Tři dvoulůžkové pokoje mají bezbariérový přístup. Zdarma WI-FI připojení. [24] Hotel Podlesí - se nachází v srdci Českomoravské vrchoviny a nabízí 30 pokojů s vlastním sociálním zařízením a 9 pokojů s umyvadlem a společným sociálním zařízením na patře. Turisté se mohou také ubytovat v pohádkové vesničce Podlesíčko, kde jsou domečky laděny do stylu obydlí pohádkových postaviček. Každý domeček má i společenskou místnost s televizí, elektrické topení, stylová krbová kamna a sociální zařízení se sprchovým koutem. [28, 29] Obr. č. 8: Pohádková vesnička Obr. č. 9: Styl Rákosníček [ Penzion V Kapli byl vybudován v kapli sv. Markéty, ve Žďáru nad Sázavou. Penzion nabízí ubytování ve 2 atypických dvoulůžkových apartmánech a 2 podkrovních dvoulůžkových pokojích s možností přistýlek. V každém z pokojů se nachází vlastní sociální zařízení, TV + SAT a bezplatné bezdrátové připojení k internetu. Apartmány mají navíc plně vybavený kuchyňský kout a minibar. [25] Penzion Na Křižánkách se nachází v okolí mnoha přírodních památek např. Devět skal, Čtyři palice nebo Malinská skála. Penzion má kapacitu 22 lůžek a to jeden dvoulůžkový pokoj a čtyři čtyřlůžkové s přistýlkou. Všechny pokoje jsou vybavené vlastní toaletou, sprchovým koutem a LCD televizí. K dispozici je i kuchyňka. [26] 23

24 Penzion Velké Dářko se nachází na území Českomoravské vysočiny a nabízí 52 lůžek ve dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích. Pokoje jsou s vlastním sociálním zařízením a TV. Vhodný pro rodinné rekreace, individuální ubytování i pro ubytování na služebních cestách. [27] Stravovací zařízení Dostupnost a kvalita stravování je velice dobrá. Zejména ve Žďáru nad Sázavou se nachází mnoho restaurací, pizzerií, barů, vináren i hospod. Také v ostatních částech regionu není problém najít dobrou restauraci nebo hospůdku. Avšak je pravda, že třeba přímo na Devíti skalách nebo Malinské skále samozřejmě občerstvení turisté nenajdou. Jestli se tedy chtějí stravovat v nějakém zařízení, musejí sejít o kousek níže. Sice si pár návštěvníků stěžuje, že jim nějaké stravovací zařízení chybí, ale myslím, že by narušilo krásu těchto přírodních atraktivit. Většina zařízení má své stránky na internetu, a tak si turisté mohou vybrat například dle lokality nebo cenové dostupnosti, ve kterém zařízení se chtějí stravovat. 3 Metoda výzkumu Statistickou práci rozdělujeme do několika etap. Etapa statistického zjišťování (šetření), statické zpracování zjištěných údajů a statistické vyhodnocení. Jako nejdůležitější se označuje fáze třetí, která je analytická, v níž probíhá rozbor statistických údajů pomocí vhodných metod. Nezbytným předpokladem pro její úspěšnost je správné provedení předchozích etap. [6] 3.1 Statistické zjišťování Statistické zjišťování slouží k získání statistických údajů, které jsou číselného nebo slovního vyjádření. Nejprve je nutné určit kdo, kdy a jakým způsobem bude zpracování provádět. Údaje se zjišťují buď za určitý časový interval, nebo k určitému okamžiku. [6, 8] Při vyčerpávajícím zjišťování se prošetřují veškeré jednotky statistického souboru, což je velice nákladné nejenom z finančního hlediska, ale i z hlediska organizace šetření, počtu pracovníků zabývající se touto prací, a také z hlediska doby zpracování výsledků. [6] 24

25 Výběrové (nevyčerpávající) šetření vybírá pouze některé jednotky základního souboru. Z charakteristik v nich pořízených pak více či méně přesně usuzuje na vlastnosti celého základního souboru. Vytváření odhadů je nezbytné, avšak chybou je provádět úsudky unáhlené a zobecňovat v situacích, kdy pro ně nemáme dostatek informací a podkladů. [6] O výběrovém šetření lze konstatovat, že ze základního souboru N vybereme jeho část, tzv. výběrový soubor o rozsahu n. Tento výběrový soubor se zpracuje a z výsledků zpracování se provádí úsudky na celý základní soubor. Při výběrovém šetření se snažíme o to, aby měl výběrový soubor stejné vlastnosti jako základní soubor, z něhož pochází. Tedy chceme, aby byl věrnou zmenšeninou základního souboru, který má reprezentovat. [6] Mezi základní druhy nevyčerpávajících statistických zjišťování patří anketa, metoda základního masivu, záměrný výběr a především náhodný výběr. Anketa zpravidla oslovuje pouze určitou vybranou část statistických jednotek. Informace získané anketním šetřením nelze považovat za obecně platné pro celý základní soubor. Metoda základního masivu se používá tam, kde se základní soubor skládá z několika velkých jednotek a z většího počtu jednotek malých. V této metodě se vybere např. několik obřích podniků a malé se mohou vynechat. Záměrný výběr spočívá v tom, že se vyberou ty jednotky, o kterých se lze domnívat, že ve svém souhrnu nejlépe umožní provést zkoumání. Prostý náhodný výběr je základním a v praxi nejpoužívanějším typem výběru. Při tomto výběru mají nejen všechny jednotky základního souboru stejnou pravděpodobnost, že budou vybrány, ale i všechny myslitelné n-členné kombinace jednotek mají stejnou pravděpodobnost stát se výběrovým souborem. [6] Výsledkem šetření je velké množství údajů, které je třeba určitým způsobem utřídit a shrnout. Součástí statistického šetření je také tabelování číselných výsledků, třídění, výpočet různých statistických charakteristik, grafické znázorňování výsledných údajů apod. [6] 3.2 Použitá metoda Pro výzkum byla použitá metoda osobního dotazování, při které byl použit Dotazník pro návštěvníky regionu. Dotazování probíhalo převážně v hlavní letní sezóně. Sběr dat je anonymního formátu, o respondentech zjišťuje pouze místo pobytu, věkovou 25

26 kategorii, vzdělání a pohlaví dotazovaného. Dotazník je složen z 22 otázek, z nichž většina je uzavřená, nabízí výběr odpovědí, které respondent zakroužkuje. Otázky se zaměřují na dopravu, pobyt, stravování, důvod návštěvy atd., ale hlavně také na hodnocení služeb, vybavenosti a péči o rozvoj CR v regionu. Na konci je nečíslovaná otázka, kde každý respondent může vyjádřit cokoliv, co by chtěl k problematice cestovního ruchu na Žďársku dodat. Dotazník viz příloha. Respondenti byli oslovováni náhodně přímo na území Žďárska, převážně tam, kde se nejčastěji turisté pohybují. Šetření bylo prováděno v lokalitách přírodních a kulturních památek, vodních ploch apod. Celkem se mi podařilo získat 120 respondentů. Z nichž 10 % byli zahraniční turisté, a to především ze Slovenska nebo Německa. 3.3 Kontingenční tabulky Kontingenční tabulka vzniká kombinačním tříděním podle dvou slovních znaků, z nichž alespoň jeden je znakem množným. Analýza kontingenční tabulky je založena na tom, že pro každé políčko tabulky lze stanovit četnost, která by zde byla v případě, že znaky A, B by byly nezávislé. Závislost slovních znaků v kontingenční tabulce je tím vyšší, čím rozdílnější jsou pozorované a vypočtené četnosti. Čtvercová kontingence χ 2 měří tuto rozdílnost souhrnně za celou tabulku a koeficient kontingence nabývá hodnot od nuly do jedné. Hodnota nula signalizuje nezávislost znaků A, B a hodnoty blížící se k 1 signalizují velmi velkou závislost. [7] V této části jsem porovnávala závislost každé otázky z dotazníku s otázkou č. 7: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? pomocí dvou koeficientů: Hodnotu χ 2 jsem získala v programu STATISTICA 9.1, n znamená počet respondentů a min {(r-1), (s-1)} je minimální hodnota získaná z počtu řádků a sloupců, kde od každého odečteme 1. 26

27 3.4 SWOT analýza Název SWOT je utvořen z počátečních písmen: Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). Základem této analýzy je posouzení vlivů, které přicházejí z vnějšího nebo vnitřního prostředí firmy a to v podobě stávajících silných a slabých stránek nebo budoucích příležitostí a hrozeb. Podle jejich významnosti je důležité tyto faktory rozlišovat. [11] Obr. č. 10: SWOT analýza [zdroj: 27

28 PRAKTICKÁ ČÁST 4 Dotazníkové šetření Cílem mé práce bylo zjistit profil návštěvníků na Žďársku, speciálně se zaměřením na analýzu jednodenních a vícedenních návštěv. Dle zjištěných údajů a dle turistické charakteristiky vybraného regionu budou stanovena doporučení, jakými způsoby může daný region ovlivnit návštěvnost ve prospěch vícedenních pobytů. Ke zpracování budou využity vhodné statistické metody. Veškeré otázky budou zpracovány graficky a dále pomocí kontingenčních tabulek. Pearsonovým a Cramérovým koeficientem kontingence byly zjištěny vzájemné závislosti otázky dle délky pobytu v kombinaci s otázkami ostatními. 4.1 Grafické výstupy Grafické zobrazení je důležitou formou zobrazování statistických údajů, protože dává rychlou a přehlednou představu o tendencích a charakteristických rysech analyzovaných jevů. K mému dotazníkovému šetření jsem použila sloupkové a výsečové grafy. [6] Otázka č. 1 Graf č. 1: Pocházíte z České republiky [vlastní sběr dat] Otázka měla za úkol zjistit, zda se jedná o domácí nebo příjezdový cestovní ruch. Tato otázka je uzavřená, návštěvníci měli možnost odpovědi ano nebo ne. Pokud se nejednalo o českého návštěvníka, bylo požadováno, aby respondent uvedl název státu, ze kterého pochází. 28

29 Z grafu č. 1 vyplývá, že převážná většina (90 %) respondentů pocházela z ČR. Z celkového počtu 120 lidí bylo 108 z ČR a pouhých 12 respondentů pocházelo ze zahraničí. Zahraniční respondenti byli převážně ze Slovenska, dále z Německa, Polska, Maďarska a dokonce i z Francie. Otázka č. 2 Tato otázka byla určena pouze pro zahraniční turisty. Respondenti měli uvést, která další místa v České republice při daném pobytu navštívili, nebo by chtěli navštívit. Uváděli zejména hlavní město Prahu. Dále také Brno, Český Krumlov a Jihlavu. Otázka č. 3 Graf č. 2: Z kterého města či obce pocházíte? [vlastní sběr dat] Otázka byla otevřená a měla zjistit z jaké obce či města respondenti pochází. Pro grafické znázornění jsem převedla obce a města do krajů. Z kraje Vysočina pocházelo celkem 30 dotazovaných, což bylo nejvíce. Velké zastoupení měl i Pardubický, Jihomoravský, Středočeský kraj a hlavní město Praha. Ze čtrnácti krajů ČR bylo respondenty uvedeno pouze deset. 29

30 Otázka č. 4 Graf č. 3: Jak je Vaše bydliště přibližně daleko od toho místa dotazovaní? [vlastní sběr dat] Otázka byla určená pouze tuzemským respondentům. Přesto, že největší počet návštěvníků byl z kraje Vysočina, celých 40 % respondentů pocházelo z míst vzdálenějších než 100 km. Dále 26 respondentů bylo ze vzdálenosti 51 až 100 km, 22 jich bylo z míst vzdálených 21 až 50 km, a 17 dotazovaných mělo bydliště do 20 km. Otázka č. 5 Graf č. 4: Jak jste sem přicestovali? [vlastní sběr dat] Respondenti měli zakroužkovat převažující způsob dopravy. Nejčastější odpovědí byla doprava automobilem, kterou využilo celých 60 % všech dotazovaných. Vlakem přicestovalo 17 % dotazovaných návštěvníků, na kole přicestovalo 9 respondentů, linkovým autobusem přicestovalo 7 respondentů a stejný počet dotazovaných osob přijel na kole. Dokonce se objevilo i 5 respondentů, kteří přicestovali autobusem se zájezdem. 30

31 Otázka č. 6 Graf č. 5: Jak jste sem přicestovali? [vlastní sběr dat] Z grafu č. 5 vyplývá, že nejvíce z dotazovaných návštěvníků (35 %), přenocuje na Žďársku 3 až 7 nocí. Odpověď 1 až 2 noclehy byla uvedena jako druhá nejčastější a pouze o jednoho respondenta méně měla odpověď, že návštěvník tráví na Žďársku pouze 1 den. Delší pobyt než týden tu trávilo 11 % dotazovaných. Otázka č. 7 Graf č. 6: Už jste někdy navštívil(a) tento region? [vlastní sběr dat] Z grafu č. 6 vyplývá, že nejvíce dotazovaných (44 %) navštívilo Žďársko více než 3 krát. V tomto regionu bylo poprvé 33 % respondentů a 23 % dotazovaných region navštívilo 1 až 3 krát. 31

32 Otázka č. 8 Graf č. 7: S kým jste sem přijel(a)? [vlastní sběr dat] Celých 73 % respondentů navštívilo region s partnerem/partnerkou, přáteli nebo se známými. Téměř stejné procento dotazovaných odpovědělo, že přijelo s malými nebo se staršími dětmi. A pouze 4 % respondentů přicestovali sami. Otázka č. 9 Graf č. 8: Kde jste zde ubytován(a)? [vlastní sběr dat] Celkem 29 respondentů, což bylo nejvíce, nevyužili na Žďársku ubytovacích služeb. 24 dotazovaných bylo ubytovaných v tří a více hvězdičkovém hotelu. V hotelu s nižším počtem hvězdiček nebyl žádný z oslovených ubytován. 20 respondentů bydlelo u známých či příbuzných, 19 využilo kempů, 14 se ubytovalo v penzionu, 7 si pronajalo pokoj nebo chatu, 6 využilo jiného hromadného ubytovacího zařízení a 1 respondent uvedl, že přespává ve svém vozidle v neplacených prostorách. 32

33 Otázka č. 10 Graf č. 9: Stravujete se zde v restauračních zařízeních? [vlastní sběr dat] Při své návštěvě na Žďársku se stravuje 40 %, částečně se stravuje 45 % a 15 % respondentů odpovědělo, že se zde nestravují. Otázka č. 11 Graf č. 10: Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je: [vlastní sběr dat] Převažujícím důvodem návštěvy tohoto regionu byla turistika a sport, odpovědělo tak celkem 38 oslovených. Relaxace byla důvodem návštěvy pro 28 respondentu a poznání pro 26 respondentů. Po 11 odpovědích byla zábava a návštěva příbuzných. Za prací přicestovalo na Žďársko 6 oslovených. Nikdo z dotazovaných neuvedl jako důvod návštěvy zdraví, nákupy nebo tranzit. 33

34 Otázka č. 12 Graf č. 11:Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? [vlastní sběr dat] Z výběru aktivit, které jsou pro respondenta nejlákavější, si každý mohl vybrat až 3 aktivity. Nejvíce lákavá je pěší turistika a to se svými 30 %. Velmi oblíbená je cykloturistika a poznávací turistika. Častá návštěvnost je také za společenským životem a vodními sporty. Ostatní aktivity jsou pro návštěvníky také zajímavé. Otázka č. 13 Graf č. 12:Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu? [vlastní sběr dat] Celkem 86 % dotazovaných odpovědělo, že mají v plánu navštívit Žďársko znovu. Přesná půlka by chtěla navštívit region v brzké době, ostatních 43 % někdy déle. Na tuto otázku nedokázalo odpovědět 11 % a jen 3 % o opakované návštěvě neuvažují. 34

35 Otázka č. 14a Graf č. 13: Jak celkově hodnotíte ubytovací služby poskytované v tomto regionu? [vlastní sběr dat] Spíše dobře hodnotilo ubytovací služby 46 respondentů, 42 je hodnotilo velmi dobře, 27 neumělo služby posoudit a 5 je hodnotilo spíše špatně. Otázka č. 14b Graf č. 14: Jak celkově hodnotíte úroveň veřejného stravování v tomto regionu? [vlastní sběr dat] Nejvíce respondentů, což je přesná polovina, odpovědělo, že je s úrovní veřejného stravování spokojeno spíše dobře, 37 dotazovaných bylo spokojeno velmi dobře, 12 spíše špatně a 11 jich neumělo úroveň stravování posoudit. 35

36 Otázka č. 14c Graf č. 15: Jak celkově hodnotíte služby pro motoristy? [vlastní sběr dat] Nejvíce dotazovaných a to 39 odpovědělo, že je se službami pro motoristy spokojeno spíše dobře, 33 bylo spokojeno spíše špatně. 23 respondentů neumělo posoudit, 22 jich bylo spokojeno velmi dobře a 3 velmi špatně. Otázka č. 14d Graf č. 16: Jak celkově hodnotíte služby pro cykloturisty? [vlastní sběr dat] Z grafu je patrné, že respondenti byli se službami pro cykloturisty převážně spokojeni. Spíše dobře ohodnotilo služby 49 respondentů, 27 respondentů bylo spokojeno velmi dobře. 25 dotazovaných se neumělo vyjádřit k otázce, 16 bylo spokojeno spíše špatně a 3 byli nespokojeni se službami. 36

37 Otázka č. 14e Graf č. 17: Jak celkově hodnotíte služby pro lyžaře? [vlastní sběr dat] Jelikož byl výzkum prováděn v letní sezóně, nepřekvapilo mě, že převážná většina (61 respondentů) neuměla vyjádřit hodnocení služeb pro lyžaře. Ti, co dokázali odpovědět, byli převážně spokojeni. 27 dotazovaných odpovědělo, že je spokojených spíše dobře a 25 dotazovaných odpovědělo dokonce velmi dobře. Spíše špatně služby hodnotilo 6 respondentů a pouze 1 respondent vyjádřil nespokojenost. Otázka 14f Graf č. 18: Jak celkově hodnotíte úroveň personálu ve službách cestovního ruchu? [vlastní sběr dat] Z grafu vyplývá, že kvalita personálu je převážně na dobré úrovni. 50 respondentů odpovědělo, že je spokojeno spíše dobře, velmi dobře bylo spokojeno 33 respondentů a 21 jich neumělo posoudit. Trochu nespokojených bylo 14 dotazovaných a velmi špatně hodnotili úroveň personálu 2 dotazovaný. 37

38 Otázka 14g Graf č. 19: Jak celkově hodnotíte péči o čistotu a pořádek? [vlastní sběr dat] Nejvíce z dotazovaných (51 osob) hodnotilo péči o čistotu a pořádek spíše dobře. Naprosto spokojených bylo 33 dotazovaných, 25 jich bylo spíše nespokojených a velmi nespokojeni byli jen 4. Posoudit neumělo pouze 7 dotazovaných. Otázka 14 h Graf č. 20: Jak celkově hodnotíte cenovou úroveň služeb? [vlastní sběr dat] S cenami na Žďársku byli respondenti převážně spokojeni. 59 jich uvedlo, že cenovou úroveň služeb hodnotí spíše dobře, 34 ji hodnotilo dokonce velmi dobře a 22 respondentů cenovou úroveň hodnotili spíše špatně. 38

39 Otázka 15a Graf č. 21: Jak hodnotíte rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit? [vlastní sběr dat] Rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit hodnotilo 66 respondentů jako spíše dobré, 30 respondentů hodnotilo ubytovací kapacitu velmi dobře a pouze 11 dotazovaných jí hodnotilo spíše špatně. Otázka 15b Graf č. 22: Jak hodnotíte rozsah a dostupnost stravovacích kapacit? [vlastní sběr dat] Naprostá většina (62 respondentů) ohodnotila rozsah a dostupnost stravovacích kapacit spíše dobře. Velmi dobře bylo spokojeno 29 respondentů a 18 uvedlo odpověď spíše špatně. 39

40 Otázka 15c Graf č. 23: Jak hodnotíte dopravní infrastrukturu? [vlastní sběr dat] I když doprava na Žďársku nepatří k ideálním, ale většina respondentů (50 osob) byla s dopravní infrastrukturou spíše spokojena. Spíše nespokojeno bylo 37 dotazovaných a 20 jich bylo dokonce velmi spokojeno, což mě překvapilo. Otázka 15d Graf č. 24: Jak hodnotíte dostupnost regionu hromadnou dopravou? [vlastní sběr dat] S hromadnou dopravou bylo 39 respondentů spíše nespokojených a 18 velmi nespokojených. Například dostat se do nějakých částí je hromadnou dopravou opravdu komplikované. Ale 29 respondentů bylo spíše spokojených a 14 dokonce velmi spokojených. 40

41 Otázka 15e Graf č. 25: Jak hodnotíte vybavení regionu pro sportovní aktivity? [vlastní sběr dat] Vybavení pro sportovní aktivity bylo hodnoceno převážně kladně. 57 dotazovaných hodnotilo vybavení spíše dobře, 19 dokonce velmi dobře a 22 uvedlo odpověď spíše špatně. Otázka 15f Graf č. 26: Jak hodnotíte nákupní možnosti? [vlastní sběr dat] Spíše dobře hodnotilo nákupní možnosti 52 dotazovaných. Spíše nespokojených byl také velký počet - 42 respondentů. V některých místech na Žďársku návštěvníci nenajdou ani malý obchůdek, což jim samozřejmě chybí. 41

42 Otázka 15g Graf č. 27: Jak hodnotíte příležitosti pro zábavu a společenské využití? [vlastní sběr dat] Příležitosti pro zábavu a společenské využití byly hodnoceny převážně kladně. Spíše dobře hodnotilo služby 63 dotazovaných a velmi dobře 12 dotazovaných. Spíše nespokojených bylo 20 respondentů a 5 dokonce velmi nespokojených. Společenské využití neumělo posoudit 20 respondentů. Otázka 15h Graf č. 28: Jak hodnotíte vybavenost regionu atrakcemi pro děti? [vlastní sběr dat] Respondenti při návštěvě Žďárska byli s vybavením atrakcemi pro děti spíše spokojeni, to uvedlo 45 respondentů. Spíše špatně hodnotilo vybavenost 29 dotazovaných, 22 jich neumělo vybavenost posoudit, 14 jich hodnotilo vybavenost velmi špatně a pouhých 11 velmi dobře. 42

43 Otázka č. 16a Graf č. 29: Jak hodnotíte poskytování informací o regionu? [vlastní sběr dat] Z grafu vyplývá, že 52 % dotazovaných je s poskytováním informací o Žďársku spíše spokojeno. Velmi spokojeno je 16 % dotazovaných a spíše nespokojeno 13 % dotazovaných. Otázka č. 16b Graf č. 30: Jak hodnotíte místní orientační značení? [vlastní sběr dat] Převážná část dotazovaných byla s místním orientačním značením spokojena. 49 respondentů hodnotilo značení spíše dobře, 41 respondentů hodnotilo značení jako velmi dobré a 19 respondentů hodnotilo značení spíše špatně. 43

44 Otázka č. 16c Graf č. 31: Jak hodnotíte péči o památky a turistické atraktivity? [vlastní sběr dat] S péčí o památky a turistické aktivity byla převážná většina spíše spokojena, to odpovědělo 52 respondentů. Velmi dobře vnímalo péči o památky 46 dotazovaných a 19 dotazovaných uvedla, že hodnotí péči spíše špatně. Otázka č. 16d Graf č. 32: Jak hodnotíte péči o životní prostředí? [vlastní sběr dat] S životním prostředím bylo spíše spokojeno 56 respondentů, 38 bylo velmi spokojeno a 12 vnímalo péči o životní prostředí spíše špatně. 44

45 Otázka č. 16e Graf č. 33: Jak hodnotíte péči o bezpečnost návštěvníků? [vlastní sběr dat] Z grafu vyplývá, že více než polovina (70 respondentů) byla s péčí o bezpečnost návštěvníků spíše nespokojena. Spíše dobře hodnotilo péči 32 respondentů a 18 hodnotilo péči jako velmi dobrou. Otázka č. 16f Graf č. 34: Jak hodnotíte nabídku programů pro volný čas? [vlastní sběr dat] Spíše dobře hodnotilo nabídku programů pro volný čas 44 respondentů, 32 bylo spíše nespokojených, 26 respondentů bylo velmi spokojených s nabídkou a 17 jich nedokázalo odpovědět. 45

46 Otázka č. 16g Graf č. 35: Jak hodnotíte drobný prodej? [vlastní sběr dat] S drobným prodejem bylo spíše dobře spokojeno 50 respondentů, spíše špatně 38 respondentů a 14 dotazovaných bylo velmi spokojeno. Záleželo na oblasti, kde byli lidé tázáni. Otázka č. 16h Graf č. 36: Jak hodnotíte přátelskost místních lidí k návštěvníkům? [vlastní sběr dat] Nejvíce respondentů (67 lidí) uvedlo, že přátelskost místních lidí vnímají velmi dobře. Spíše spokojených bylo 28 dotazovaných a 17 dotazovaných bylo spíše nespokojených. 46

47 Otázka č. 17 Tato otázka zněla: Co Vám v tomto regionu nejvíce schází, co Vám vadí?. Otázka byla otevřená a respondenti zde mohli vyjádřit svůj názor. Většina respondentů se vyjádřila tak, že jsou spokojeni a nic jim nechybí. Respondenti, co se vyjádřili, že jim něco schází, tak často uváděli hromadnou dopravu, obchůdky s potravinami, odpadkové koše u přírodních památek nebo koupaliště. Také byla velká nespokojenost s kvalitou silnic na Žďársku. Respondenti se i vyjádřili, že oproti Jihlavě nejsou ve Žďáře nad Sázavou takové dopravní zácpy a kolony. Dotazovaní často i odpovídali, že by brali posezení s lavičkami u přírodních atraktivit, zábradlí pro starší lidé, nebo třeba takovou hospůdku. Také by ocenili více cest pro cyklisty a jejich značení. Otázka č. 18a Graf č. 37: Využil(a) jste některé informace z turistických informačních center? [vlastní sběr dat] Pouze 13 % respondentů uvedlo, že využilo informací z turistických informačních center, 24 % dotazovaných jich využilo pouze částečně a 63 % vůbec nevyužilo informace z informačních center. 47

48 Otázka č. 18b Graf č. 38: Využil(a) jste některé informace z CK a CA? [vlastní sběr dat] Z grafu je patrné, že 87 % respondentů nevyužilo informací z CK nebo CA. Částečně informací využilo 11 % a pouhé 2 % respondentů využilo informací od CK nebo CA. Otázka č. 18c Graf č. 39: Využil(a) jste některé informace z médií? [vlastní sběr dat] Opět převaha respondentů odpověděla, že informací z médií nevyužila. 17 % uvedlo, že jich využilo částečně a 15 % uvedlo, že využilo informací z médií. 48

49 Otázka č. 18d Graf č. 40: Využil(a) jste některé informace z propagačních materiálů, prospektů, průvodců apod.? [vlastní sběr dat] Téměř polovina respondentů uvedla, že propagačních materiálů, prospektů nebo průvodců nevyužilo vůbec, 32 % využilo informací z těchto zdrojů částečně a 20 % uvedlo, že jich využilo. Otázka č. 18e Graf č. 41: Využil(a) jste některé informace z internetu? [vlastní sběr dat] Jedním z nejoblíbenějších způsobů zjišťování informací je internet. Využilo ho 39 % dotazovaných, 29 % ho využilo částečně a 32 % uvedlo, že internet nevyužilo vůbec. 49

50 Otázka č. 18f Graf č. 42: Využil(a) jste některé informace od personálu ve službách? [vlastní sběr dat] Téměř polovina respondentů uvedla, že informace od personálu ve službách nevyužila. Částečně informace využilo 35 % respondentů a 17 % respondentů informací od personálu využilo. Otázka č. 18g Graf č. 43: Využil(a) jste některé informace od příbuzných či známých? [vlastní sběr dat] Informací od příbuzných či známých využilo 44 % dotazovaných, 13 % jich využilo jen částečně a 43 % těchto informací nevyužilo vůbec. 50

51 Otázka č. 19 Graf č. 44: Kolik Váš stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? [vlastní sběr dat] V této otázce měli respondenti vyjádřit, kolik utratí v průměru na den a osobu za pobyt na Žďársku, a to za veškeré náklady, včetně dopravy, ubytování, zábavy, nákupů apod.. Nejvíce dotazovaných uvedlo, že utratí mezi 501 až 1000 Kč. Druhá nejčastější odpověď byla 201 až 500 Kč. Jen do 200 Kč zde utratí 18 % dotazovaných, 13 % utratí mezi 1 až 2 tis. Kč a více než 2 tis. Kč zde nechá 11 % respondentů. Otázka č. 20 Graf č. 45: Věková kategorie: [vlastní sběr dat] Nejčastějšími návštěvníky byli lidé ve věku od 35 do 49 let, těch bylo 32 %. Věk do 25 let uvedlo 24 % respondentů, 18 % uvedlo věk od 26 do 34 let, 17 %ˇbylo ve věku od 50 do 59 let a nad 60 let odpovědělo 9% respondentů. 51