Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 8 /2017

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 8 /2017, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Tvorba stabilitně členěných větrných růžic Zpracovali: Tatiana Čaňová Ing. Daniel Hladký Ing. Zbyněk Návrat Ing. Věra Šeděnková Ing. Veronika Šustková Mgr. Alena Tížková RNDr. Vladimíra Volná ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Na přelomu měsíce srpna ovlivňovala naše území rozsáhlá oblast vysokého tlaku, která se rozkládala od Pyrenejského poloostrova, přes jižní Evropu až po Ukrajinu. Po její zadní straně proudil do střední Evropy velmi teplý vzduch od jihozápadu. Převládalo suché a slunečné počasí s odpoledními maximy mezi 31 až 34 C. Přechodné ochlazení o 5 až 7 C, ale jen velmi slabé srážky přinesla frontální vlna, postupující 4. srpna přes naše území k východu. Za ní se od západu do střední Evropy rozšířila tlaková výše, která v dalších dnech postupovala zvolna k severovýchodu a na naše území opět začal proudit teplý a později i velmi teplý vzduch od jihu. Během 9. srpna přecházela přes naše území čára instability s velmi silnou bouřkovou činností, s intenzivními přívalovými srážkami, kroupami a nárazy větru (9. srpna Červená 29,7 m/s). Maximální odpolední teploty se ke konci dekády pohybovaly v průměru kolem 32 C. Toto velmi teplé období ukončilo 10. srpna až 12. srpna zvlněné frontální rozhraní spojené s tlakovou níží nad Severním mořem, které zvolna postupovalo přes naše území k východu. To přineslo citelné ochlazení i relativně vydatné srážky, srážkové úhrny se pohybovaly mezi 15 až 25 mm/24 hod (11. srpna- Střítež nad Ludinou 41,2 mm) a ochladilo se v průměru o 10 C. Teplotní maxima se pohybovala 12. srpna jen kolem 21 C. Poté se do střední Evropy rozšířila od jihozápadu oblast vysokého tlaku vzduchu, která později ustupovala k severovýchodu. Nejvyšší denní teploty se každým dnem pomalu zvyšovaly a 18. srpna již bylo na stanici Frýdek-Místek naměřeno 32,3 C. Během 19. srpna postupovala přes naše území k východu další vlnící se studená fronta. Za ní se do střední Evropy postupně rozšiřovala tlaková výše a po její přední straně k nám zpočátku proudil chladný a vlhký vzduch od severozápadu. Převládalo tak většinou oblačné počasí s četnými přeháňkami a bouřkami. V polovině závěrečné dekády tlaková výše nad střední Evropou zeslábla a nad naším územím se v nevýrazném tlakovém poli 25. až 26. srpna vlnilo frontální rozhraní. To se zvolna přesouvalo k východu a přineslo zejména v Jeseníkách četné bouřky a srážky s úhrny přes 15 mm. V závěru měsíce se nad naše území opět od západu rozšiřovala tlaková výše, která se přesouvala přes Polsko dále k severovýchodu, a po její zadní straně se k nám obnovil přiliv teplého vzduchu od jihozápadu a proto teploty na konci měsíce opět stoupaly až ke 30 C. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 18,7 C, což je o 1,6 C vyšší hodnota než krajový normál a měsíc srpen byl v kraji hodnocen jako teplotně silně nadnormální. Oproti normálu byla tato hodnota vyšší o 2,8 C a měsíc srpen by byl hodnocen jako teplotně mimořádně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 20,1 C, což je tepleji oproti dlouhodobému průměru o 1,7 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v srpnu 14,3 C, což je o 1,8 C vyšší hodnota oproti dlouhodobému průměru. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, 20,7 C, byla naměřena ve Slezské Ostravě. Druhá nejvyšší teplota vzduchu, 20,4 C, byla zaznamenaná na stanici Chuchelná, - 2 -

4 třetí nejvyšší, 20,3 C, v Karviné a Mošnově. Průměrně nejchladněji bylo v srpnu na Lysé hoře (14,4 C). Druhá nejnižší teplota vzduchu byla v kraji změřena v Karlově Studánce (15,4 C) a třetí nejchladnější měřenou lokalitou byl Javorový vrch (15,7 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Mořkově dne 1. srpna (29,7 C). Nejchladnějším dnem byl 23. srpen, kdy byl zaznamenán nejnižší denní průměr teploty vzduchu na Lysé hoře (6,6 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena na stanicích Hladké Životice a Ostrava-Poruba dne 1. srpna a v Mořkově dne 3. srpna (34,9 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 20. srpna na Lysé hoře (10,5 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána v Rýmařově dne 24. srpna (2,0 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 1. srpna v Mošnově (23,2 C). Nejnižší minimální přízemní teplota byla zaznamenána v Rýmařově dne 24. srpna, a to 1,9 C. V MS kraji spadlo v srpnu průměrně 58,8 mm srážek, což je 66 % krajového normálu a jednalo se o srážkově podnormální měsíc (ve srovnání s normálem to bylo 60 %, také srážkově podnormální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v srpnu 47,8 mm srážek (56 % dlouhodobého průměru). Na Lysé hoře to bylo 76,1 mm, což odpovídá 49 % dlouhodobého průměru. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Karlově Studánce (112,5 mm), druhý nejvyšší v Městě Albrechticích-Žárech (104,3 mm) a třetí nejvyšší v Třemešné (87,0 mm). Nejméně srážek spadlo na Hrčavě (30,4 mm), dále pak na Slezské Hartě (34,0 mm) a v Lomnici u Rýmařova (36,1 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 39,6 mm, byl zaznamenán dne 9. srpna v Karlově Studánce. Slunce svítilo v kraji průměrně 233,6 hod. Bylo to o 22,8 hod. více než normál, tj. 111 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce na stanici Červená (257,5 hod.), v Mošnově (252,6 hod.) a ve Frýdku-Místku (239,1 hod.), nejméně ve Frenštátě pod Radhoštěm (210,5 hod.), na Lysé hoře (215,1 hod.) a v Rýmařově (225,2 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Krnově dne 5. srpna, kdy Slunce svítilo 14,3 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 19,0 C byl o 1,6 C teplejší než normál a kraj byl v srpnu klasifikován jako teplotně silně nadnormální. Oproti normálu byla tato hodnota vyšší o 2,5 C a měsíc srpen by byl hodnocen jako teplotně silně nadnormální. V Olomouci byla zaznamenána průměrná měsíční teplota vzduchu 21,1 C (teplejší oproti dlouhodobému průměru o 1,9 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v srpnu 13,6 C, což je o 1,4 C tepleji než průměr a v Šumperku byla průměrná měsíční teplota vzduchu 18,7 C, což je o 1,2 C vyšší hodnota než dlouhodobý průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci (21,1 C), druhá nejvyšší v Pasece (20,9 C) a třetí nejvyšší ve Šternberku (20,7 C). Průměrně nejchladněji bylo v srpnu na Šeráku (13,6 C). Na Paprsku byla naměřena druhá nejnižší průměrná teplota v kraji (15,5 C) a třetí nejnižší změřená průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově (16,2 C)

5 Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena ve Šternberku dne 1. srpna (29,1 C). Průměrně nejchladnějším dnem byl 22. srpen, nejnižší denní průměrná teplota vzduchu byla změřena na Šeráku (5,9 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu, 35,1 C, byla změřena shodně v Prostějově, Šternberku a Přerově dne 3. srpna. Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 22. srpna na Šeráku (10,0 C). Nejnižší minimální teplota (3,0 C) byla zaznamenána dne 24. srpna ve Štítech. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 1. srpna v Javorníku (21,7 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena v Protivanově dne 23. srpna (0,3 C). Srážek spadlo v Olomouckém kraji průměrně 40,7 mm (52 % normálu , srážkově podnormální měsíc; v porovnání s normálem se jedná o 49 % tohoto normálu, měsíc by byl rovněž hodnocen jako srážkově podnormální). V Olomouci spadlo 30,5 mm, což je 49 % dlouhodobého průměru, na Šeráku 38,1 mm (33 % průměru) a v Šumperku to bylo 36,0 mm, což je 52 % dlouhodobého průměru. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na stanici Malá Morava-Sklenné (76,5 mm), druhý nejvyšší ve Vidnavě (68,7 mm) a třetí nejvyšší v Branné (62,7 mm). Nejnižší měsíční srážkové úhrny byly zaznamenány na stanicích Štíty (26,5 mm), Rozstání (26,8 mm) a Dřevohostice (28,3 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 11. srpna ve Vidnavě (26,2 mm). Slunce svítilo v kraji průměrně 247,2 hod. Bylo to o 39,5 hod. více než normál, tj. 119 % normálu. V srpnu Slunce svítilo nejvíce v Přerově (264,7 hod.), v Olomouci (264,4 hod.) a v Luké (262,9 hod.), naopak nejméně svítilo Slunce na stanicích Javorník (208,6 hod.), Šerák (222,8 hod.) a Jeseník (230,4 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Šeráku dne 5. srpna, kdy Slunce svítilo 14,5 hod

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +18,7 +19,0 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +1,6 +1,6 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Slezská Ostrava +20,7 Olomouc +21,1 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +14,4 Šerák +13,6 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 1. den / 23. den 1.den / 22. den Absolutní maximum teploty (ºC) 1. den Hladké Životice, Mořkov, Ostrava-Poruba +34,9 3. den Prostějov, Šternberk, Přerov +35,1 Absolutní minimum teploty (ºC) 24. den Rýmařov +2,0 24. den Štíty +3,0 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 24. den Rýmařov 1,9 23. den Protivanov +0,3 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota (ºC) stanice datum extrému hodnota (ºC) Maximální teplota Ostrava-Zábřeh ,9 Javorník ,2 Minimální teplota Praděd ,7 Město Libavá ,3-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 58,8 40,7 v % dlouhodobé hodnoty 66,1 52,2 Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Karlova Studánka 112,5 Malá Morava-Sklenné 76,5 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Hrčava 30,4 Štíty 26,5 Nejvyšší denní úhrn (mm) 9. den Karlova Studánka 39,6 11. den Vidnava 26,2 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) Maximální denní úhrn srážek Nýdek ,0 Zlaté Hory-Rejvíz ,6 Lysá hora ,7 Praděd ,0-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Srpen 2017 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA út 0,0 34,9 26,9 18,1 7,1 13,7 0, st 7,3 31,6 24,0 20,8 4,3 5,7 3, čt 3,7 34,6 24,8 17,1 5,6 8,9 0, pá 6,0 29,3 23,6 18,3 5,0 2,6 0, so 1,3 32,3 23,9 18,2 5,3 13, ne 10,0 23,6 19,2 17,9 0,5 0,0 0, po 5,0 23,5 18,4 15,7-0,6 8, út 2,3 26,9 20,7 9,7 1,4 11,0 0, st 3,0 31,4 24,2 14,8 5,6 7,7 0, čt 5,0 33,2 23,8 18,9 5,2 7,7 8, pá 4,3 33,5 24,8 17,5 6,7 11,1 12, so 7,0 23,5 17,4 15,9-0,7 3,2 0, ne 6,3 23,2 17,3 11,0-0,8 5,3 0, po 5,0 23,4 19,2 14,9 1,0 6, út 2,7 28,7 20,4 12,3 1,6 12, st 5,3 30,4 22,1 12,4 2,8 10,6 1, čt 5,7 25,9 19,9 18,2 0,9 4,8 0, pá 2,7 32,1 23,2 14,6 4,9 12, so 9,3 23,1 18,0 16,2-0,3 0,1 9, ne D 7,7 19,0 14,0 12,3-4,0 1,6 5, po 5,3 20,9 14,5 10,3-3,2 5,0 0, út 7,0 18,3 14,5 9,2-2,7 2,3 2, st 6,0 20,1 14,0 7,9-2,9 2,8 0, čt 3,0 26,0 17,2 6,6 0,2 9, pá 6,0 28,9 21,3 13,4 4,4 7,1 0, so 4,7 29,2 20,7 15,1 4,3 5,3 1, ne 2,7 30,0 22,4 16,5 6,2 11,8 0, po 2,3 22,5 16,9 11,9 1,0 7, út 0,3 24,7 16,7 8,5 0,7 12,4 0, st 0,0 27,8 17,7 9,8 1,3 12, čt 2,0 31,6 21,9 10,6 6,0 11,6-9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Srpen 2017 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA út 0,7 34,1 28,6 17,9 8,4 13, st 5,3 31,5 25,6 21,5 5,7 8, čt 5,3 34,9 25,1 18,1 5,5 9,6 1, pá 6,7 28,0 23,3 18,3 3,9 2,4 2, so 1,3 31,4 24,2 18,7 4,7 14,0 0, ne 9,7 23,0 19,7 18,3-0,1 0,1 2, po 4,0 25,1 19,1 16,9-0,8 9, út 3,7 27,0 20,6 10,0 0,5 11, st 5,3 31,2 25,7 17,8 6,7 9,0 11, čt 5,7 32,6 23,4 18,0 4,2 8,0 4, pá 8,7 32,1 21,6 17,6 2,5 6,6 8, so 9,0 22,3 18,4 15,2-0,5 6, ne 8,3 24,8 18,8 11,6 0,2 5,9 0, po 3,3 25,4 20,5 15,1 1,8 8, út 2,7 29,0 21,4 12,1 2,2 13, st 6,3 27,8 22,6 14,8 3,3 9, čt 7,0 28,8 22,2 18,7 3,3 8, pá 2,0 31,9 26,2 16,2 8,2 12, so 9,7 26,7 19,0 17,7 0,8 0,0 0, ne 8,0 21,9 16,4 13,9-1,7 3,2 0, po 2,7 22,3 16,0 10,0-2,0 10, út 6,0 21,4 15,2 6,8-2,6 4, st 4,3 22,5 14,8 8,2-2,3 9, čt 2,3 26,4 18,5 5,9 1,3 9, pá 1,7 29,5 21,8 13,8 4,7 8, so 3,3 30,5 22,4 13,9 5,9 7, ne 4,0 29,6 22,6 15,1 5,6 10, po 3,0 25,8 19,1 12,2 2,5 8, út 1,0 25,6 18,0 10,0 1,6 12, st 0,0 28,4 20,7 10,7 4,2 12, čt 2,3 31,6 24,1 12,7 7,8 11,3-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí Odry měly na začátku měsíce srpna setrvalou tendenci. Změna v situaci na tocích nastala až ve dnech 11. a 12. srpna, kdy v reakci na frontální srážky hladiny většiny toků v povodí Odry zaznamenaly přechodné vzestupy. Nejvýrazněji stouply hladiny v povodí Olše. V následujícím týdnu pak hladiny zasažených toků zvolna klesaly. Dne 20. srpna hladiny ještě mírně zakolísaly vlivem bouřkové činnosti. Ke konci měsíce srpna měly hladiny vodních toků v povodí Odry zvolna klesající tendenci. Odra dosáhla svého maxima v profilu Odry dne 12. srpna v 6:30 hodin při hodnotě průtoku 3.05 m 3.s -1. Ve Svinově bylo měsíční maximum zaznamenáno dne 20. srpna v 6:30 hodin a průtok dosahoval hodnoty 10,9 m 3.s -1. V Bohumíně Odra zaznamenala maximum ve stejný den v 10:20 hodin při 30,8 m 3.s -1. Opava v Opavě kulminovala dne 12. srpna v 0:10 hodin při 9,91 m 3.s -1. V Děhylově také 12. srpna v 8:00 hodin při hodnotě průtoku 11,8 m 3.s -1. Ostravice v Ostravě zaznamenala své maximum dne 20. srpna v 12:10 hodin při hodnotě průtoku 11,3 m 3.s -1. Olše v Jablunkově kulminovala dne 12. srpna v 8:20 hodin a průtok dosáhl hodnoty 9,71 m 3.s -1. V Českém Těšíně ve stejný den v 12:00 hodin při 19,3 m 3.s -1 a ve Věřňovicích pak v 18:00 hodin při 18,4 m 3.s -1. Bělá v Mikulovicích zaznamenala své měsíční maximum 11. srpna v 20:00 hodin při hodnotě průtoku 3,94 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc srpen v rozmezí od 18 do 53 % Q VIII

14 - 13 -

15 - 14 -

16 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry Povodí horní Moravy Na vodních tocích v povodí horní Moravy převládala po celý měsíc srpen setrvalá nebo zvolna klesající tendence s přechodnými vzestupy nebo slabým kolísáním hladin ve dnech srpna a 27. srpna. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 7. srpna v 6:00 hodin při hodnotě průtoku 4,32 m 3.s -1. Desná v Šumperku dne 27. srpna v 5:40 hodin při hodnotě průtoku 2,52 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném zaznamenala své srpnové maximum dne 11. srpna v 15:20 hodin při hodnotě průtoku 1,45 m 3.s -1 a Morava v Moravičanech dne 12. srpna v 17:20 hodin a průtok dosahoval hodnoty 14,3 m 3.s -1. Morava v Olomouci zaznamenala své maximum dne 11. srpna v 9:00 hodin při hodnotě průtoku 11,6 m3.s-1. Na Jevíčce v profilu Chornice došlo po intenzivních bouřkách dne 10. srpna ke krátkodobému překročení 1. SPA, kulminace byla v 4:30 hodin a průtok dosáhl hodnoty 7,25 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy byly výrazně podprůměrné, pohybovaly se v rozmezí 32 až 61 % dlouhodobého průměru pro měsíc srpen

17 - 16 -

18 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

19 Povodí Bečvy Na tocích v povodí Bečvy převažovala v měsíci srpnu setrvalá tendence s občasným slabým kolísáním hladin a na většině toků průtok poklesl pod hraniční mez Q 355. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla svého měsíčního maxima dne 20. srpna v 12:10 hodin při hodnotě průtoku 2,54 m 3.s -1 a Bečva v Dluhonicích dne 10. srpna v 18:30 hodin a průtok zde dosáhl hodnoty 6,57 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Bečvy se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc srpen v rozmezí 12 % až 19 % Q VIII. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat

20 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 12 6:30 3,05 43,9 62,3 82,9 8 Svinov 20 6:30 10, Opava 12 0:10 9,91 55,5 89, Děhylov 12 8:00 11,8 89, Frýdek-Místek 20 6:20 3, Ostrava 20 12:10 11, Bohumín 20 10:20 30, Jablunkov 12 8:20 9,71 40,6 86, Český Těšín 12 12:00 19,3 92, Věřňovice 12 18:00 18, Mikulovice 11 20:00 3,94 44,2 71,9 94,2 3 Raškov 7 6:00 4,32 29,1 46,9 60,6 1 Šumperk 27 5:40 2,52 35,5 61,4 84,2 3 Lupěné 11 15:20 1,45 32,8 57,2 89,5 4 Moravičany 12 17:20 14,3 85, Olomouc 11 9:00 11, Vsetín 12 12:00 5,01 99, Valašské Meziříčí 20 12:10 2,54 58, Teplice nad Bečvou 12 23:00 5, Dluhonice 10 18:30 6,

21 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 0,42 1,1 39 ODRA Svinov 1,5 8,6 18 ODRA Bohumín OPAVA Krnov 1,4 3,1 47 OPAVA Opava 2,5 4,8 53 OPAVA Děhylov 4, OSTRAVICE Frýdek-Místek 1,8 6,7 27 OSTRAVICE Ostrava 2, OLŠE Jablunkov 0,59 1,3 46 OLŠE Český Těšín 1,7 5,7 30 OLŠE Věřňovice 3, DESNÁ Šumperk 0,96 2,5 38 MOR. SÁZAVA Lupěné 0,62 1,9 32 MORAVA Moravičany 5,9 9,6 61 TŘEBŮVKA Loštice 0,74 2,26 33 MORAVA Olomouc 5, VSET. BEČVA Vsetín 0,58 3,6 16 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 0,29 2,5 12 BEČVA Dluhonice 1,

22 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,080 0, Morávka - Medvědí potok * 0,420 * Ostravice - Pod horečkou 0,114 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,018 0,580 3 Starý Jičín - Oční studánka 0,258 0, Suchá Rudná - Nad pilou 0,672 1, Veřovice - Pramen Jičínky 0,234 1, Vlčovice - U Holého vrchu 0,554 0, Železná pod Pradědem C 1 1,719 5, Horní údolí - Pod jeřábem 2,484 3, Kouty n. D. - Sedmá skládka 0,608 0, Mladeč - V-2 1,638 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,198 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,804 3, Ostružná - U Přerovské chaty 1,700 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0,128 0, Strážná - Pod samotou 0,014 0,269 5 Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,292 0, Rajnochovice - V lese 3 0,394 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 0,338 0, Zašová - Stračka 0,116 0, * neměřeno - špatný technický stav pramene Průměrné měsíční vydatnosti u většiny pramenů byly v porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry výrazně pod hodnotou dlouhodobého průměru. Výjimku tvořily pouze 2 prameny v Olomouckém kraji. Prameny v Rýmařově a ve Strážné byly většinu měsíce bez vody, a proto zde bylo dosaženo minimálních hodnot. Maximálních hodnot bylo dosaženo na pramenu U Přerovské chaty v Ostružné (109 %). Moravskoslezský kraj (3-64 %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (5-40 %), severní část Zlínského kraje (34-64 %)

23 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny % dlouhodobého (cm od odměr. bodu) průměru (cm od odměrného bodu) 2010 Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj (80 99 %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (96-98 %) a severní část Zlínského kraje (81 94 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Šumperku (109 %), minimálních v Mokrých Lazcích (80 %)

24 Kvalita ovzduší Během srpna došlo k několika překročením limitní hodnoty pro maximální 8hodinovou denní koncentraci přízemního ozonu (O 3 ) pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m -3 v Moravskoslezském i Olomouckém kraji. Jednalo se především o dny s vysokou intenzitou slunečního záření a teploty. Informativní prahová hodnota hodinové koncentrace ozonu pro vyhlášení smogové situace (180 µg.m -3 ) nebyla překročena na žádné stanici. Hodnoty koncentrací ostatních škodlivin se v srpnu pohybovaly v nízkých hladinách a nedošlo k překročení imisních limitů. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

25 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

26 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

27 Tvorba stabilitně členěných větrných růžic Od května letošního roku se Oddělení ochrany čistoty ovzduší na pobočce v Ostravě podílí na zpracování stabilitně členěných větrných růžic. Společně s Oddělením modelování a expertíz v Praze je schopno vypracovat souhrnnou informaci o charakteru proudění větru a stabilitních podmínkách v určité lokalitě jako nezbytný vstupní údaj pro zpracování rozptylových studií metodikou SYMOS. Růžice splňuje požadavky metodického pokynu Ministerstva životního prostředí a je zpracována tak, aby byla reprezentativní pro zvolenou lokalitu. Pro tvorbu větrných růžic rozlišených podle tříd rychlosti větru a stability atmosféry dle Bubníka Koldovského se v současné době používá meteorologický model CALMET s využitím uživatelského rozhraní CALMET Integrátor. Model CALMET je součástí systému pro disperzní modelování CALPUFF a jedná se o diagnostický modul pro pole proudění, který na zvolené doméně počítá hodinová, vertikálně členěná pole směru a rychlosti větru a je schopen vypočítat mikrometeorologické charakteristiky mezní vrstvy nad zemským a vodním povrchem. Modelová doména je v modelu reprezentována pravidelnou mřížkou s libovolným horizontálním a vertikálním rozsahem. Do modelu vstupují tři základní typy dat: geografická data (matice orografie a land coveru), hodinová meteorologická data z pozemních stanic v blízkém okolí místa výpočtu větrné růžice a sondážní měření. Na vývoji CALMET Integrátoru se podílí Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s firmou IDEA-ENVI s.r.o. Obr. Příklad jednoho z možných výstupů zpracování pomocí CALMET Integrátoru

28 Obr. Příklad jednoho z možných výstupů zpracování pomocí CALMET Integrátoru Zpracovala: Bc. Hana Škáchová (Oddělení modelování a expertíz/čhmú Praha), RNDr. Vladimíra Volná (Oddělení ochrany čistoty ovzduší/čhmú Ostrava)