Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 2 /2019

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 2 /2019, vydává, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Uplynulo devadesát let od zimy staletí a extrémního mrazu v únoru Den otevřených dveří Zpracovali: Tatiana Čaňová Ing.Daniel Hladký Mgr.Alena Kamínková Ing.Pavel Lipina Ing.Zbyněk Návrat Ing.Věra Šeděnková ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí V prvních dnech měsíce ovlivňovala naše území hluboká tlaková níže postupující z Biskajského zálivu přes západní a střední Evropu k východu a kolem které k nám proudil zpočátku teplý vzduch od jihu. Vlivem silného tlakového gradientu tak foukal čerstvý jižní a jihozápadní vítr s nárazy kolem 20 m/s, na horách až 35 m/s. S ní spojené výrazné frontální rozhraní postupující během 3. února přes naše území k severovýchodu přineslo poměrně vydatné sněhové srážky a i ochlazení. V nížinách napadlo většinou mezi 15 až 20 cm sněhu. Od 4. února se do střední Evropy od západu rozšířila tlaková výše, která v dalších dnech postupovala dále k východu, a po její zadní straně k nám až do konce dekády proudil ve vyšších vrstvách atmosféry teplejší vzduch od jihozápadu. Jednotlivé frontální systémy postupující od západu se tak v oblasti vysokého tlaku většinou rozpadaly. Na počátku druhé dekády postupoval v prohlubující se brázdě nízkého tlaku vzduchu přes střední Evropu k východu frontální systém. Za ním se k nám v chladném severozápadním proudění rozšířila od západu tlaková výše, která se v dalších dnech střídavě udržovala nad střední a jihovýchodní Evropou. Po její zadní straně k nám tak postupně proudil velmi teplý vzduch od jihozápadu. Převládalo oblačno, postupně skoro jasno a odpolední maxima se pohybovala ve druhé polovině dekády často mezi +14 až +16 C. Během 21.2 nás od severozápadu ovlivnila frontální vlna, která opět přinesla výraznější, zejména dešťové srážky. Za ní nám po přední straně rozsáhlé tlakové výše nad západní Evropou a Skandinávii, během 23. února přechodně proniknul velmi studený vzduch od severovýchodu. Maximální teploty se tak v polovině dekády pohybovaly jen kolem 2 C. V dalších dnech tlaková výše přesunula svůj střed ze Skandinávie nad západní, postupně střední a jihozápadní Evropu a na naše území až do konce měsíce opět proudil teplejší vzduch od západu až severozápadu. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji +2,1 C, což je o 3,4 C vyšší hodnota než krajový normál. Měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla teplota vzduchu +3,3 C, což je tepleji oproti normálu o 3,4 C. Na Lysé hoře byla v únoru průměrná teplota vzduchu 2,0 C (o 3,5 C tepleji oproti normálu). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu (+3,8 C) byla naměřena na stanici Chuchelná. Druhá nejvyšší teplota vzduchu (+3,7 C) byla naměřena shodně v Bohumíně, Slezské Ostravě a v Osoblaze, třetí nejvyšší byla zaznamenána v Krnově (+3,5 C). Průměrně nejchladněji bylo v únoru na Lysé hoře ( 2,0 C). Druhá nejnižší teplota vzduchu byla v kraji změřena na Javorovém vrchu u Třince ( 0,7 C) a třetí nejchladnější měřenou lokalitou byla stanice Nýdek-Filipka (0,0 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Ostravě-Porubě dne 2. února (+10,7 C). Nejchladnějším dnem byl 23. únor s nejnižším denním průměrem na Lysé hoře ( 10,0 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Krnově dne 28. února (16,7 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu ( 8,1 C) byla naměřena dne 23. února na Javorovém - 2 -

4 vrchu u Třince. Nejnižší minimální teplota vzduchu ( 16,3 C) byla zaznamenána dne 5. února ve Světlé Hoře. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 2. února ve městě Frýdku-Místku (7,7 C). Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu ( 17,6 C) byla zaznamenána na Lysé hoře dne 23. února. V Moravskoslezském kraji spadlo průměrně 36,0 mm srážek, což je 90 % normálu (srážkově normální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v únoru 26,0 mm srážek (91 % normálu). Na Lysé hoře to bylo 58,0 mm, což odpovídá 70 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Heřmanovicích (70,8 mm). Druhý nejvyšší srážkový úhrn v měsíci byl zaznamenán na stanici Vidly (62,1 mm) a třetí na Lysé hoře (58,0 mm). Nejméně srážek spadlo v Osoblaze (18,3 mm). Druhý nejnižší srážkový úhrn byl změřen v Opavě (19,0 mm) a třetí v Chuchelné (19,5 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 21. února v Heřmanovicích (27,3 mm). Nejvíce sněhu v únoru napadlo na Lysé hoře (37 cm), druhá nejvyšší hodnota byla naměřena v Lomnici u Rýmařova (24 cm) a třetí nejvyšší byla zaznamenána na stanici Slezská Harta (21 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu v kraji byl zaznamenán dne 3. února v Lomnici u Rýmařova, a to 24 cm. Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána na stanici Lysá hora dne 1. února (212 cm). V kraji svítilo Slunce průměrně 120,7 hodin (154 % normálu). Nejvíce svítilo Slunce v Opavě (139,5 hod.), Krnově (139,1 hod.) a v Osoblaze (131,5 hod.), nejméně v Jablunkově (106,4 hod.), v Bohumíně (107,7 hod.) a ve Frýdku-Místku (110,6 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili dne 17. února na Lysé hoře a dne 27. února v Krnově, kdy Slunce svítilo 10,1 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu +1,5 C byl o 2,8 C teplejší než normál pro Olomoucký kraj a měsíc únor byl klasifikován jako teplotně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu +2,2 C (tepleji oproti normálu o 2,5 C), Šumperk +1,4 C (tepleji oproti normálu o 2,8 C) a průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v únoru 1,6 C, což je o 3,9 C tepleji než průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Javorníku (+4,6 C), druhá nejvyšší ve Vidnavě (+3,1 C) a třetí nejvyšší ve Zlatých Horách (+2,7 C). Průměrně nejchladněji bylo v únoru na Šeráku ( 1,6 C), druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu v kraji byla naměřena na Paprsku ( 0,6 C) a třetí nejnižší změřená průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově ( 0,4 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena v Javorníku (+10,8 C) dne 28. února. Nejchladnějším dnem byl 22. únor s nejnižším denním průměrem na Šeráku ( 9,1 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v únoru byla změřena dne 28. února v Prostějově (16,5 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána 4. února na Šeráku ( 6,5 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána dne 5. února ve Vidnavě ( 16,0 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 2. února ve Zlatých Horách (5,5 C). Nejnižší přízemní minimální teplota vzduchu byla změřena v Šumperku dne 5. února ( 16,6 C)

5 Srážek spadlo v kraji průměrně 34,5 mm (93 % normálu, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 30,6 mm, což je 143 % normálu, v Šumperku to bylo 22,0 mm (52 % normálu) a na Šeráku 52,3 mm, což odpovídá 89 % průměru. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Bělé pod Pradědem (61,9 mm). Druhá nejvyšší hodnota srážkového úhrnu byla změřena na Paprsku (61,5 mm) a třetí v Ramzové (54,5 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn měly Kralice na Hané (17,0 mm), druhá nejnižší hodnota srážkového úhrnu byla zaznamenána v Dubicku (18,3 mm) a třetí v Plumlově (21,2 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán 3. února na stanici Potštát-Boškov (24,4 mm). Nejvíce sněhu napadlo v únoru na Šeráku, celkem 31 cm, druhá nejvyšší hodnota byla zaznamenána v Ramzové (23 cm) a třetí nejvyšší ve Zlatých Horách a v Potštátě-Boškově (19 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu v kraji byl zaznamenán 3. února ve Zlatých Horách a v Potštátě- Boškově (19 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána 1. února na Šeráku (146 cm). Slunce svítilo v kraji průměrně 113,8 hod. (160 % normálu). V únoru Slunce svítilo nejvíce v Jesseníku (133,2 hod.), Javorníku (129,3 hod.) a v Olomouci (124,1 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce v Medlově-Hlivicích (87,9 hod.), v Šumperku (100,8 hod.) a v Přerově (103,5 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili shodně dne 27. února v Protivanově, na Šeráku a v Luké, kdy Slunce svítilo 10,2 hod

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +2,1 +1,5 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +3,4 +2,8 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Chuchelná +3,8 Javorník +4,6 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora 2,0 Šerák 1,6 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 2. den / 23. den 28. den / 22. den Absolutní maximum teploty (ºC) 28. den Krnov +16,7 28. den Prostějov +16,5 Absolutní minimum teploty (ºC) 5. den Světlá Hora 16,3 5. den Vidnava 16,0 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 23 den Lysá hora 17,6 5. den Šumperk 16,6 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu Maximální teplota Minimální teplota stanice datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) Město Albrechtice- Žáry ,8 Javorník ,2 Horní Vikštejn Klimkovice ,0 Město Libavá ,0 Vítkov

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 36,0 34,5 v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Heřmanovice 70,8 Bělá p. Pradědem 61,9 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Osoblaha 18,3 Kralice na Hané 17,0 Nejvyšší denní úhrn (mm) 21. den Heřmanovice 27,3 3. den Potštát- Boškov 24,4 Nejvyšší denní úhrn nového sněhu (cm) 3. den Lomnice u Rýmařova den Zlaté Hory a Potštát- Boškov 19 Max. hodn. celkové sněhové pokrývky (cm) 1.den Lysá hora den Šerák 146 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek Maximální denní úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) Budišov ,5 stanice Staré Město pod Sněžníkem, Stříbrnice datum extrému hodnota (mm) ,5-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Únor 2019 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE pá 9,0 6,4 2,0-4,9 3,0 0,7 0 0N so 10,0 14,5 10,8 2,5 11,5 2,5 1, ne 8,7 9,5 1,3 0,4 1,9 0,0 13, po 9,3 2,1-0,1-1,0 0,2 0,2 0,0 0R út 1,3 0,5-5,6-10,2-5,3 8, st 6,0 4,3-2,4-6,9-2,6 2, čt 3,3 4,4 1,1-5,4 0,8 7,9 0,0 0P pá KR 4,0 5,0 0,9-1,0 0,6 7,6 0,1 0R so 5,7 5,6 3,8-1,1 4,1 3, ne 7,0 8,9 5,8 2,0 5,8 3,6 1,1 0 0N po KR 8,7 7,3 4,7 2,7 5,3 0,9 0,5 0P út KR 9,0 4,9 2,2 0,8 2,6 1,2 0,0 0R 0P st 9,7 4,8 2,9-2,3 3,2 0,3 0,0 0R čt 10,0 6,7 5,4 3,5 6,0 0,0 0, pá 5,0 10,6 5,0 2,6 6,2 7, so 2,0 12,1 4,3-3,5 5,2 8, ne 1,0 13,2 5,1 1,2 6,7 9, po 2,0 13,4 6,5 0,8 7,4 8, út 3,3 10,9 7,4 1,5 7,5 9,2 0, st 8,0 9,2 4,7 0,1 4,8 0, čt 9,7 10,5 5,9 2,4 5,6 2,2 9, pá 5,0 6,6 0,7-2,8 0,4 4,6 0, so 3,7-0,1-2,8-6,7-3,0 8, ne 9,0 3,9 0,3-6,3-0,4 1, po 6,7 12,1 2,7-1,7 1,4 9, út 5,3 11,2 6,2-0,5 4,4 4, st 3,3 11,0 5,6 2,3 4,6 7, čt 4,3 16,4 7,1 1,3 6,0 9,

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Únor 2019 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE pá 10,0 4,8 3,3-8,4 5,0 0, so 9,0 11,6 8,3 4,8 9,6 1,7 5,3 0 0N ne NL 8,7 7,2 2,7 0,5 3,5 0,0 15, po NL 8,7 3,4 1,0-0,1 1,8 1,1 0,1 0R út N 1,7 0,4-5,1-8,0-3,9 7, st N 7,0 3,3-4,2-10,5-3,7 2, čt NL, N 5,3 1,2-3,8-10,7-3,8 5,3 0,0 0P pá NL 5,0 2,9-0,3-4,8-0,6 2, so 6,3 4,1 1,7-3,3 2,0 2, ne 8,3 4,8 3,3-0,5 3,8 3,9 5, po NL 8,7 6,1 3,8 1,0 3,9 1,6 0,0 0 0N út N 6,3 4,9 2,2 1,4 2,7 4,8 0,0 0R st NL, N 10,0 5,0 2,9-3,6 2,9 0,0 0,2 0R čt 9,0 8,9 4,6 1,3 4,6 0, pá 3,0 10,4 3,7 0,8 4,2 8, so 2,7 9,9 2,2-3,2 2,6 8, ne NL, N 1,0 10,9 2,1-4,4 2,8 9,0 0, po NL, N 7,3 10,3 1,7-5,0 2,4 7, út N 4,0 10,1 3,9-4,9 3,7 8,5 0, st N 7,0 8,9 3,8-1,5 3,2 3, čt 9,3 9,0 4,9-0,5 4,4 1,3 4, pá 6,0 6,4 1,1-2,0 0,9 3,5 0,0 0R so 4,0 1,5-2,3-6,5-2,7 6, ne 8,7 2,0-0,6-6,4-1,4 0, po N 6,0 9,9 2,1-3,4 1,2 6, út N 4,3 14,0 6,4-2,3 5,6 7, st N 2,0 13,4 4,4-0,3 4,1 9, čt N 4,3 15,9 8,3-3,9 7,8 9,

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Na začátku první dekády měsíce února docházelo vlivem tání sněhu a dešťovým srážkám k vzestupům hladin. Na vodním toku Ropičanka v profilu Řeka byl 2. února dosažen 1. SPA. 3. až 4. února docházelo ke kulminacím a do konce první dekády pak hladiny klesaly. Na začátku druhé dekády došlo opět k tání sněhové pokrývky, zejména ze středních poloh. Hladiny vodních toků přechodně stoupaly nebo mírně kolísaly a do konce druhé dekády měsíce měly opět klesající tendenci. Třetí dekáda měsíce února se vyznačovala podobným charakterem jako předchozí dvě. Na začátku docházelo k vzestupům nebo kolísání hladin z důvodu tání sněhové pokrývky v kombinaci s dešťovými srážkami. Nejvýraznější vzestupy byly zaznamenány v povodí Ostravice a Olše, ale tentokrát zde nedošlo k překroční SPA. Do konce měsíce pak následoval převážně pokles hladin. Ostravice v Ostravě kulminovala při 39,3 m 3.s -1 dne 22. února v 19:50 hodin, Odra v Bohumíně při 86,6 m 3.s -1 dne 22. února v 22:30 hodin a Olše ve Věřňovicích při 68,6 m 3.s -1 dne 22. února v 16:40 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly nad hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc únor (Bohumín 117 % Q II ). Výjimku tvořil Husí potok ve Fulneku a Hvozdnice v Jakartovicích, kde byly průměrné měsíční průtoky pod dlouhodobým průměrem (Husí potok 53 % Q II a Hvozdnice 61 % Q II )

14 - 13 -

15 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

16 Povodí horní Moravy Vlivem tání sněhové pokrývky a dešťových srážek docházelo na začátku první dekády měsíce února k vzestupům hladin v celém povodí horní Moravy. Vodní toky postupně kulminovaly dne 3. a 4. února a do konce první dekády pak docházelo k poklesům hladin. V druhé dekádě měsíce hladiny vodních toků v horních částech povodí převážně mírně kolísaly v dolních částech, vlivem tání sněhové pokrývky ze středních poloh, pak vodní toky zaznamenaly mírné vzestupy hladin. Do konce druhé dekády pak opět docházelo k poklesům hladin. Třetí dekáda se vyznačovala kolísáním hladin s vzestupnou tendencí u toků odvodňující nejvyšší polohy Jeseníků. Hladiny ostatních vodních toků byly převážně mírně rozkolísané. Morava v Olomouci kulminovala při 62,5 m 3.s -1 dne 4. února v 05:40 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly kolem hodnoty dlouhodobého průměru pro měsíc únor (Olomouc 108 % Q II ). Nejnižších hodnot dosahovaly vodní toky v povodí Třebůvky (Třebůvka - Hraničky 67 % Q II ). Více vodné byly vodní toky v povodí Moravské Sázavy, Oskavy a Sitky (Moravská Sázava v Lupěném 134 % Q II, Oskava v Uničově 116 % Q II a Sitka ve Šternberku 231 % Q II ). Měření na Moravě v Moravičanech je ovlivněno technickým stavem vodoměrné stanice

17 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

18 Povodí Bečvy Také v povodí Bečvy došlo vlivem tání sněhu a dešťovým srážkám k vzestupům hladin na začátku měsíce února. 2. února došlo k překročení 1. SPA na řece Bystřička v profilu Bystřička nad nádrží. Do konce první dekády pak hladiny vodních toků klesaly. Na začátku druhé dekády měsíce docházelo k tání sněhu zejména ze středních poloh, hladiny vodních toků byly v tomto období na vzestupu. Do konce druhé dekády pak hladiny zpočátku klesaly a pak mírně kolísaly. Začátek třetí dekády se vyznačoval opět táním sněhové pokrývky v kombinaci s dešťovými srážkami. Hladiny vodních toků opět stoupaly, v menších profilech i výrazněji. 22. února byl 1. SPA překročen opět v profilu Bystřička nad nádrží (Bystřička) a krátkodobě také v profilu Solanec (Hutiský potok). Do konce měsíce pak docházelo převážně k poklesům hladin vodních toků. Bečva v Dluhonicích kulminovala při 103 m 3.s -1 dne 22. února v 20:10 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly nad hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc únor (Dluhonice 171 % Q II ). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Solanci (Hutiský potok) 250 % Q II. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat

19 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 03 17: ,9 62,3 82,9 20 Svinov 04 16:30 36, Opava 22 21:50 15,5 55,5 89, Děhylov 23 06:50 24,7 67, Frýdek Místek 22 13:50 28, Ostrava 22 19:50 39, Bohumín 22 22:30 86, Jablunkov - Olše 22 09:10 12,3 37,4 86, Český Těšín - Baliny 22 12:10 47, Věřňovice 22 16:40 68, Mikulovice 03 08: ,2 71,9 94,2 1 Raškov 22 09:50 11,7 29,3 46,8 60,5 8 Šumperk 03 08:10 7,85 35,5 61,6 84,2 1 Lupěné 22 12:00 16,3 33,7 57,8 89,7 3 Moravičany 22 19:40 31, , Olomouc 04 05:40 62, Vsetín 22 11:30 69,6 99, Valašské Meziříčí 22 11:30 38,8 60, Teplice nad Bečvou 22 15: Dluhonice 22 20:

20 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 8,7 5,1 170 ODRA Svinov ODRA Bohumín OPAVA Krnov 5,3 3,1 174 OPAVA Opava 9,7 5,3 181 OPAVA Děhylov OSTRAVICE Frýdek Místek 7,6 5,6 136 OSTRAVICE Ostrava OLŠE Jablunkov 3,2 1,9 167 OLŠE Český Těšín 12 7,2 164 OLŠE Věřňovice DESNÁ Šumperk 2,9 3,2 93 MOR. SÁZAVA Lupěné 7,9 5,9 134 MORAVA Moravičany TŘEBŮVKA Loštice 2,4 3,5 68 MORAVA Olomouc VSET. BEČVA Vsetín 16 8,1 201 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 8,8 3,9 228 BEČVA Dluhonice

21 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - únor 2019 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,113 0, Ostravice - Pod horečkou 0,198 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,855 0, Starý Jičín - Oční studánka 0,418 0, Suchá Rudná - Nad pilou 0,413 0, Veřovice - Pramen Jičínky 5,640 2, Vlčovice - U Holého vrchu 0,678 0, Železná pod Pradědem C 1 3,272 3, Horní údolí - Pod jeřábem 1,558 1, Kouty n. D. - Sedmá skládka 1,470 0, Nový Malín - Milostná studánka 0,408 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,020 2, Ostružná - U Přerovské chaty 0,690 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 1,523 0, Strážná - Pod samotou 2,250 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,313 0, Rajnochovice - V lese 3 0,388 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 3,205 1, Zašová - Stračka 0,150 0, Průměrné měsíční vydatnosti pramenů byly v měsíci únoru velmi rozkolísané. Maximálních hodnot bylo dosaženo na pramenu Ve Škaredici ve Velkých Karlovicích (319 %). Minimálních hodnot pak na pramenu V úvoze v Útěchově u Mor. Třebové (41 %). Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %), severní část Zlínského kraje ( %)

22 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - únor 2019 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly kolem hodnoty dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %) a severní část Zlínského kraje ( %). Maximálních hodnot bylo dosaženo ve Starém Městě u Karviné (110 %), minimálních v Hranicích (76 %)

23 Kvalita ovzduší Během února došlo k mnoha překročením imisního limitu PM 10 pro ochranu zdraví lidí, který je stanoven zákonem č. 201/2012 Sb. na hodnotu 50 µg.m -3, a to na všech stanicích imisního monitoringu v Moravskoslezském i Olomouckém kraji uvedených v tab. 12. Imisní limit NO 2 a SO 2 v únoru překročen nebyl. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec škodlivina SO 2 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 SO 2 NO 2 PM 10 PM 10 imisní limit

24 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina NO 2 PM 10 SO 2 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 SO 2 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

25 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

26 Uplynulo devadesát let od zimy staletí a extrémního mrazu v únoru 1929 Zima v období let 1928/1929 byla v celé Evropě nejstudenější za celé 20. století. Nad celý kontinent tehdy pronikal zejména v lednu a únoru velmi studený vzduch ze Sibiře. Dne 11. února 1929 byla v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřena doposud nejnižší teplota vzduchu na našem území. Z dnešního pohledu neuvěřitelných 42,2 C. Na většině území severní Moravy a Slezska byl už leden roku 1929 mimořádně chladný a průměrná měsíční teplota vzduchu se na většině stanic pohybovala mezi 6,0 až 10,0 C, což je o 5 až 6 C méně než dlouhodobý průměr pro leden. Únor roku 1929 patřil na většině stanic mezi vůbec nejchladnější měsíce za dobu přístrojových měření spolu s lednem 1940, lednem 1942, lednem 1956 a lednem Průměrná únorová teplota vzduchu v únoru 1929 se na většině stanic pohybovala mezi 11,0 až 16,0 C, což je u většiny stanic o 8 až 12 C méně než je únorový dlouhodobý průměr. Březen 1929 byl teplotně podobný jako dlouhodobý průměr, ale některé stanice byly o 2 až 3 C chladnější než teplotní průměr pro březen. Denní minimální teplota vzduchu byla např. 1., 3., 10. a 11. února 1929 na většině stanic na území severní Moravy a Slezska nižší než 34,0 C a ty nejnižší hodnoty byly zaznamenány ve dnech 10. a 11. února. Nejlépe vystihuje extrémní teplotní poměry lokalit meteorologický prvek minimální a maximální teplota vzduchu. Mnohé stanice v roce 1929 nebyly těmito teploměry vybaveny a pozorovatelé zpravidla zaznamenávali pouze termínové teploty vzduchu v 7, 14 a 21 hodin (některé stanice měly rozvrh pozorování 8, 14, a 20 hod. nebo 6, 14 a 22 hod.). Tedy z mnohých lokalit tak máme informaci o extrémní teplotě jen z večerního termínu měření 10. února a z rána 11. února. V regionu byly zaznamenány tyto rekordní (extrémní) hodnoty teploty vzduchu: Valašské Meziříčí 40,0 C (11. 2.) a 38,0 C (10. 2.). 38,0 C bylo zaznamenáno také dne v Karlovci, Opavě, Oldřichovicích a ve Starých Hamrech 37,0 C 10. nebo 11. února bylo zaznamenáno v Klimkovicích, Bystřičce, Rožnově pod Radhoštěm, Vsetíně, Horním Vikštejně, Vítkově, Krnově, Bohumíně, Frenštátě pod Radhoštěm, Osoblaze, Hošťálkové, Hodslavicích. Teplota vzduchu 36,0 C v Bruntále, Havířově, Lichnově, Hukvaldech. Hodnota 35,0 C v Šumperku, Kravařích, Mikulovicích, Místku a Jeseníku. 34,0 C např. v Olomouci a 33 C v Ostravě-Vítkovicích

27 V lednu a únoru roku 1929 byla ne většině území zaznamenána vysoká sněhová pokrývky a to i v nížinách mezi 20 až 40 cm sněhu, ve středních a vyšších polohách obvykle 50 až 70 cm sněhové pokrývky. V době extrémního mrazu 10. a 11. února 1929 bylo např. na Ramzové a Velkých Karlovicích okolo 110 cm sněhu a na Lysé hoře 190 cm. Týdeník Frýdecko-Místecký kraj v sobotu 16. února 1929 např. informoval, že firma Ludvíka Rundta z Frýdku lehla popelem jen proto, že frýdeckým hasičům zamrzla voda v hadicích. Nebylo divu, v den požáru klesla teplota na minus 41 stupňů pod bod mrazu. V uplynulém týdnu jsme zažili sibiřské zimy, komentoval situaci týdeník. Později týdeník zveřejnil že od silvestra 1928 až po 8. březen 1929 nikde v zemi nepřeskočila rtuť v teploměru pověstnou nulu. Dokonce ani v pravé poledne. Zamrzly frýdecká Ostravice, Vltava v Praze, Dunaj, Rýn i Baltské moře

28 Den otevřených dveří