Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 4 /2016

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 4 /2016, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Terénní měření sněhové pokrývky Zpracovali: Tatiana Čaňová Ing. Zbyněk Návrat Ing. Věra Šeděnková Ing. Veronika Šustková Mgr. Alena Tížková RNDr. Vladimíra Volná ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Na počátku měsíce dubna, za zvlněnou studenou frontou, postupovala přes střední Evropu k východu tlaková výše. V jejím týlu začal od 2. dubna na naše území proudit teplý a později i velmi teplý vzduch od jihu. Převládalo většinou slunečné počasí, maximální teploty dosahovaly letních hodnot a v nížinách se pohybovaly nejčastěji kolem 25 C, přičemž nejvyšší hodnotu zaznamenala 5. dubna stanice Karviná (27,3 C). Teplo bylo i na horách, na stanici Lysá hora naměřili (18,7 C). Příliv velmi teplého vzduchu ukončila 6. dubna studená fronta, na které byly zaznamenány i první bouřky, a za kterou se k nám od západu přechodně rozšířil hřeben vyššího tlaku vzduchu. V dalších dnech, až do konce první dekády, ovlivňovalo naše území zvlněné frontální rozhraní, které jen zvolna rozpadalo a postupovalo ze střední Evropy k severovýchodu. V tyto dny bylo většinou zataženo, a na většině území vyskytovaly srážky s úhrny v průměru kolem 14 mm. Nejvyšší denní úhrny srážek byly naměřeny 9. dubna na stanicích Ramzová 29,3 mm, přičemž na hřebenech opět padal sníh. Maximální teploty se ke konci dekády pohybovaly jen mezi 6 a 8 C. Zpočátku druhé dekády se nad naše území se od severu rozšířil nevýrazný hřeben vyššího tlaku, který rychle slábnul. Od 13. dubna ovlivňovala počasí nad naším územím brázda nízkého tlaku a s ní spojená okluzní fronta. Za ní se k nám přechodně od jihu rozšířil nevýrazný hřeben vyššího tlaku. Další významnější srážky pak přinesla 17. dubna zvlněná studená fronta, za ní se do střední Evropy od západu rozšířil výběžek tlakové výše a po její přední straně k nám přechodně proniknul chladnější vzduch od severozápadu. V této dekádě převládalo většinou polojasno a maximální teploty pohybovaly většinou mezi 14 až 16 C, v polovině dekády kolem 20 C, přičemž nejvyšší hodnotu (23,8 C) zaznamenala 17. dubna stanice Karviná. Začátkem závěrečné dekády postupovala ve studeném vzduchu od severozápadu do střední Evropy oblast vyššího tlaku vzduchu, která postupně slábla. Během 23. až 24. dubna se nad střední Evropou v mělké brázdě nízkého tlaku vlnilo frontální rozhraní. Od 25. dubna naše území ovlivňovala tlaková níže nad Severním mořem, kolem které postupovaly v chladném vzduchu jednotlivé okludující frontální systémy střídané nevýraznými výběžky vyššího tlaku s přechodným přílivem teplejšího vzduchu od jihu a jihozápadu. V tomto období převládalo zataženo, s četnými srážkami, na horách sněhovými. Maximální teploty se většinou pohybovaly rozmezí 10 a 16 C, na konci měsíce až k 19 C. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 7,7 C, což je o 1,0 C vyšší hodnota než teplotní normál. Měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně normální. Na stanici Ostrava-Poruba byla průměrná měsíční teplota vzduchu 9,2 C, což je tepleji oproti dlouhodobému průměru o 1,0 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v dubnu 2,9 C (o 1,3 C tepleji než dlouhodobý průměr). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, 9,9 C, byla naměřena na stanici Slezská Ostrava, následovaly stanice Bohumín a Karviná s průměrnou - 2 -

4 měsíční teplotou vzduchu 9,7 C a Ostrava-Poruba s 9,2 C. Průměrně nejchladněji bylo v dubnu na Lysé hoře (2,9 C), druhá nejchladnější stanice byla na Javorovém vrchu (4,0 C) a třetí nejnižší průměrná měsíční teplota byla zaznamenána v Karlově Studánce (5,0 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena ve Slezské Ostravě dne 5. dubna (18,7 C). Nejchladnější den byl 25. duben s nejnižším denním průměrem teploty vzduchu na Lysé hoře ( 4,6 C). Nejvyšší maximální teplota v kraji byla změřena v Karviné dne 5. dubna (27,3 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 25. dubna na Lysé hoře ( 2,0 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána ve Světlé Hoře dne 26. dubna ( 7,4 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 5. dubna na stanici Červená (12,9 C). Nejnižší minimální přízemní teplota byla zaznamenána dne 26. dubna na Lysé hoře ( 11,1 C). V MS kraji spadlo průměrně 66,4 mm srážek, což je 113 % normálu (srážkově normální měsíc). Stanice Ostrava-Poruba naměřila v dubnu 63,7 mm srážek (121 % dlouhodobého průměru). Na Lysé hoře to bylo 106,7 mm, což odpovídá 109 % dlouhodobého průměru a jednalo se o nejvyšší měsíční úhrn srážek v kraji. Následovaly stanice Příbor (100,2 mm) a Pstruží (93,7 mm). Nejméně srážek spadlo v Osoblaze (36,7 mm), Slezské Hartě (40,7 mm) a Opavě (44,4 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 22,4 mm, byl zaznamenán dne 9. dubna ve Pstruží. Nejvíce sněhu v dubnu napadlo na Lysé Hoře, celkem 27 cm. Následovaly stanice Visalaje (9 cm) a Červená (4 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán dne 27. dubna na Lysé Hoře (14 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána na stanici Lysá hora dne 1. dubna (41 cm). V kraji svítilo Slunce průměrně 156,6 hod. Bylo to o 6,5 hod. méně než normál, tj. 96 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Mošnově (169,8 hod.), v Bohumíně (167,9 hod.) a v Opavě (164,7 hod.), nejméně pak v Karlově Studánce (134,3 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili 21. dubna v Krnově a 30. dubna v Mošnově, kdy Slunce svítilo 13,4 hod. Olomoucký kraj měl průměrnou měsíční teplotu vzduchu 7,8 C (o 0,3 C teplejší než normál). Kraj byl v dubnu klasifikován jako teplotně normální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 9,7 C (teplejší oproti dlouhodobému průměru o 0,5 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v dubnu 1,8 C, což je o 1,5 C chladněji než průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci (9,7 C), druhá nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Medlově-Hlivicích (9,3 C) a třetí nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena ve Šternberku (9,2 C). Průměrně nejchladněji bylo v dubnu na Šeráku (1,8 C), následoval Paprsek (4,0 C) a Klepáčov (5,6 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena v Pasece (17,4 C) dne 5. dubna. Nejchladnějším dnem byl 25. duben s nejnižším denním průměrem na Šeráku ( 5,2 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v dubnu změřena v Bělotíně dne 5. dubna (26,1 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 5. dubna na Šeráku ( 2,9 C)

5 Nejnižší minimální teplota, a to 6,5 C, byla zaznamenána dne 26. dubna na Šeráku. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 5. dubna v Protivanově (11,6 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena ve Zlatých Horách dne 2. dubna ( 9,0 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 61,4 mm (125 % normálu, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 56,9 mm, což je 157 % dlouhodobého průměru a na Šeráku 108,5 mm (155 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na Šeráku (108,5 mm), následovaly stanice Bělá pod Pradědem (84,9 mm) a Jeseník (83,3 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn měly stanice Šumperk (33,5 mm), Velké Losiny (37,7 mm) a Dubicko (46,7 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 26,2 mm, byl zaznamenán dne 9. dubna ve Zlatých Horách. Nejvíce sněhu napadlo v dubnu na Šeráku, celkem 52 cm, následoval Paprsek (8 cm) a Dlouhé Stráně-dolní nádrž (7 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu, 12 cm, byl v kraji zaznamenán 26. dubna na Šeráku (12 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána na Šeráku dne 1. dubna, a to 66 cm. Slunce svítilo v kraji průměrně 164,0 hod., což bylo o 4,7 hod. více než normál, tj. 103 % normálu. V dubnu Slunce svítilo nejvíce v Olomouci (185,5 hod.), v Přerově (183,5 hod.) a v Luké (176,6 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce na Šeráku, a to 143,7 hod. Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Šeráku dne 21. dubna, kdy Slunce svítilo 13,8 hodiny

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) 7,7 7,8 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +1,0 +0,3 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Slezská Ostrava +9,9 Olomouc +9,7 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +2,9 Šerák +1,8 Nejteplejší/Nejchladnější den měsíce 5.den/25.den 5.den/25.den Absolutní maximum teploty (ºC) 5.den Karviná +27,3 5.den Bělotín +26,1 Absolutní minimum teploty (ºC) 26.den Světlá Hora 7,4 26.den Šerák 6,5 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 26.den Lysá hora 11,1 2.den Šumperk 9,0 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu Maximální teplota Minimální teplota stanice Bohumín- Záblatí Rýmařov- Harrachov datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) ,5 Bernartice , ,4 Ostružná- Ramzová ,7-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 66,4 61,4 v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Lysá hora 106,7 Šerák 108,5 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Osoblaha 36,7 Šumperk 33,5 Nejvyšší denní úhrn (mm) 9.den Pstruží 22,4 9.den Zlaté Hory 26,2 Nejvyšší měsíční úhrn nového sněhu (cm) Lysá hora 27 Šerák 52 Nejvyšší denní úhrn nového sněhu (cm) 27.den Lysá hora den Šerák 12 Max. hodnota celkové sněhové pokrývky (cm) 1.den Lysá hora 41 1.den Šerák 66 Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) Maximální denní úhrn srážek Komorní Lhotka ,3 Černá Voda ,3 Lysá hora ,6 Jeseník ,7-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Duben 2016 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE pá 8,3 10,4 4,3 2,0-3,4 0,4 0, so 2,7 15,6 6,5-2,7-1,3 11, ne 2,0 20,7 9,8-0,5 1,7 9, po 3,0 24,5 14,2 3,9 7,0 10, út 2,7 27,1 15,6 4,7 8,5 11, st 4,0 15,3 10,3 7,7 3,2 2, čt 8,0 18,6 11,8 4,5 4,4 4,2 4, pá 10,0 10,5 7,9 6,4 0,7 0,0 14, so 10,0 6,6 6,0 5,4-0,6 0,0 15, ne 10,0 7,1 6,3 5,7-0,1 0,0 0, po 10,0 10,0 8,6 6,1 1,7 0,0 0, út 6,3 17,0 10,3 8,2 3,3 0,8 0, st 4,0 20,5 12,6 3,2 5,9 8,8 0, čt 10,0 12,5 10,2 8,6 3,4 0,0 5, pá 8,0 15,8 11,0 3,1 2,8 3,5 0, so 7,0 20,5 13,8 8,9 5,8 4,3 0, ne 6,3 21,7 13,6 5,3 6,0 7,2 8, po 7,3 12,7 8,1 6,2 0,5 1,8 0, út 4,7 14,6 8,2 0,4 0,3 4, st 4,3 12,4 8,3 3,9-0,1 5, čt 0,0 16,6 10,0-0,9 0,8 13, pá 3,3 15,5 9,4 1,3-0,5 13, so 10,0 15,8 10,5 3,9 0,1 3,8 3, ne 9,0 10,2 5,1 2,4-5,3 1, po 6,7 8,0 2,7 0,0-7,5 2,6 0,9 0R út 6,0 13,6 7,7-1,8-2,8 8,3 9, st 9,0 8,2 5,1 4,0-5,9 0,0 0, čt 4,0 12,8 7,3 0,2-3,4 8, pá 1,3 16,0 9,6-1,4-1,7 13, so 1,0 18,7 12,4 0,5 0,7 13,

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Duben 2016 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE pá 9,7 13,2 5,4 3,2-2,1 1,9 0, so 2,7 16,3 8,4-2,3 0,8 10,6 0, ne 5,3 19,6 11,5 2,2 3,4 10, po 4,0 23,2 14,8 5,6 6,8 9, út 2,3 25,1 15,8 5,3 7,8 11, st 7,3 18,0 12,1 9,6 3,6 4, čt 7,7 16,0 10,8 6,7 2,4 4,3 2, pá 10,0 12,5 9,3 7,4 1,1 0,0 15, so 10,0 8,0 6,6 6,0-1,0 0,0 14, ne 10,0 8,7 7,4 6,1-0,3 0,0 3, po 10,0 13,0 10,1 6,7 1,7 0, út 8,0 14,3 9,6 8,1 1,8 1,0 0, st 8,3 19,0 13,0 4,0 5,5 6,1 0, čt 7,7 13,7 10,8 9,7 3,0 0,2 1, pá 8,3 15,1 10,4 2,0 1,1 5,9 0, so 9,7 19,4 14,2 7,2 5,3 5,2 0, ne 5,7 21,9 14,5 5,5 5,9 6,9 5, po 8,0 14,0 9,4 7,5 0,6 2,6 0, út 5,7 14,7 9,6 3,0 0,5 7, st 2,0 13,0 8,3 3,9-1,1 11, čt 0,0 16,4 8,9-0,4-1,6 13, pá 3,7 17,9 11,3 2,1 0,5 12, so 9,7 15,2 11,1 4,2-0,1 3,0 5, ne 6,0 11,2 5,9 3,7-5,2 4,3 0, po 4,7 10,0 4,8 0,5-6,1 10,8 0, út 6,0 13,2 6,6-2,2-4,4 7,1 7, st 8,3 7,3 4,3 3,1-6,7 0,2 1, čt 6,7 11,0 5,3-0,8-5,7 7,1 0, pá 2,3 15,8 9,6-1,0-1,9 13, so 2,0 18,6 12,0 1,3-0,1 13,

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí Odry byly na začátku měsíce dubna převážně setrvalé. Zvlněné frontální rozhraní, které od čtvrtka 7. dubna ovlivňovalo počasí u nás, přineslo nad východní polovinu naší republiky trvalejší déšť, na hory i sníh. Hladiny vodních toků v celém povodí začaly postupně stoupat vlivem srážek. Nejvyšší týdenní vzestupy hladin byly zaznamenány na Odře v Bohumíně (+32 cm) a na Opavě v Děhylově. Od pondělí 11. dubna hladiny převážně klesaly. K opětovným vzestupům na Odře, Ostravici a Olši došlo ve dnech dubna. Další vzestupy hladin na všech tocích v povodí ve dnech dubna způsobily významnější srážky, které nad naše území přinesla opět zvlněná studená fronta. Nejvíce stoupaly hladiny toků v povodí Olše a Ostravice. V poslední dekádě měsíce dubna měly hladiny na všech tocích v povodí Odry převážně zvolna klesající nebo setrvalou tendenci. Odra dosáhla svého maxima v profilu Odry dne 15. dubna v 1:30 hodin při hodnotě průtoku 11,9 m 3.s -1. Ve Svinově dne 10. dubna v 18:10 hodin při hodnotě průtoku 37,6 m 3.s -1 a v Bohumíně Odra zaznamenala maximum téhož dne v 22:00 hodin při 96,2 m 3.s -1. Opava v Opavě kulminovala dne 11. dubna v 7:10 hodin při 14,2 m 3.s -1. V Děhylově dne 10. dubna v 22:50 hodin při hodnotě průtoku 36,2 m 3.s -1. Ostravice v Ostravě zaznamenala své maximum 10. dubna v 15:20 hodin při hodnotě průtoku 32 m 3.s -1. Olše v Jablunkově kulminovala dne 18. dubna v 10:50 hodin a průtok dosáhl hodnoty 5,59 m 3.s -1. Ve Věřňovicích bylo maximum zaznamenáno ve stejný den v 16:40 hodin a průtok dosáhl hodnoty 32,8 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly v rozmezí od 42 do 80 % dlouhodobého průměru pro měsíc duben

14 - 13 -

15 - 14 -

16 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy byly na začátku měsíce převážně mírně rozkolísané nebo setrvalé. Na konci druhého dubnového týdne došlo v důsledku srážek u většiny sledovaných toků k vzestupům či rozkolísání hladin. Výrazněji stoupaly hladiny odvodňující střední a dolní části povodí. V nejvyšších partiích Jeseníků převládaly totiž srážky sněhové. Od 11. dubna hladiny převážně zvolna klesaly nebo jen mírně kolísaly až do konce měsíce. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 12. dubna v 11:40 hodin při hodnotě průtoku 11,9 m 3.s -1. Desná v Šumperku dne 5. dubna v 22:50 hodin při hodnotě průtoku 8,52 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném kulminovala dne 10. dubna v 10:50 hodin při hodnotě průtoku 11,5 m 3.s Morava v Moravičanech kulminovala téhož dne v 13:40 hodin při hodnotě průtoku 33,4 m 3.s -1. Morava v Olomouci pak kulminovala také ve stejný den v 22:40 hodin při hodnotě průtoku 63,3 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly v rozmezí od 44 do 125 % dlouhodobého průměru pro měsíc duben

17 - 16 -

18 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy byly na začátku měsíce dubna setrvalé. Tendence hladin se začala měnit dne 9. dubna vlivem spadlých srážek. Hladiny Bečvy stoupaly také ve středu 14. dubna, kdy se srážky vyskytovaly hlavně na severu a severovýchodě našeho území (nejvyšší denní úhrny zaznamenaly stanice v okrese Vsetín, například Hošťálková 31 mm). Hladiny toků v povodí Bečvy ještě přechodně stoupaly i 18. dubna. Do konce měsíce měly pak hladiny převážně klesající tendenci nebo jen mírně kolísaly. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla svého měsíčního maxima dne 10. dubna v 12:40 hodin při hodnotě průtoku 11,4 m 3.s -1. Bečva v Dluhonicích kulminovala 15. dubna v 3:50 hodin ráno na hodnotě 79,1 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Bečvy se pohybovaly v rozmezí pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc duben v rozmezí 48 do 65 % Q IV

19 Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ

20 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 15 1:30 11,9 43,9 62, Svinov 10 18:10 37, Opava 11 7:10 14,2 64, Děhylov 10 22:50 36,2 73, Frýdek-Místek 18 9: Ostrava 10 15: Bohumín 10 22:00 96, Jablunkov 18 10:50 5,59 40,6 86, Český Těšín 18 11:00 20,6 92, Věřňovice 18 16:40 32, Mikulovice 10 8:50 12, ,4 1 Raškov 12 11:40 11,9 29, ,6 1 Šumperk 5 22:50 8,52 35,5 61,4 84,2 2 Lupěné 10 10:50 11,5 33,3 58,7 93,2 2 Moravičany 10 13:40 33,4 85, Olomouc 10 22:40 63, Vsetín 10 13:00 22, Valašské Meziříčí 10 12:40 11,4 58, Teplice nad Bečvou 15 0:40 70, Dluhonice 15 3:50 79,

21 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 5,01 6,22 80 ODRA Svinov 13,8 20,7 66 ODRA Bohumín 41, OPAVA Krnov 4,82 7,63 63 OPAVA Opava 7,01 12,2 57 OPAVA Děhylov 15,3 24,4 62 OSTRAVICE Frýdek-Místek 7,31 15,4 47 OSTRAVICE Ostrava 12,6 18,9 66 OLŠE Jablunkov 1,4 3,32 42 OLŠE Český Těšín 6,81 11,8 57 OLŠE Věřňovice 12,9 20,8 62 DESNÁ Šumperk 5,09 8,84 57 MOR. SÁZAVA Lupěné 3,81 7,03 54 MORAVA Moravičany 15,1 33,7 44 TŘEBŮVKA Loštice 4,27 3, MORAVA Olomouc 32 48,5 65 VSET. BEČVA Vsetín 5,51 11,3 48 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 3,26 5,97 54 BEČVA Dluhonice 17,5 26,

22 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - duben 2016 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,108 0, Morávka - Medvědí potok 0,190 0, Ostravice - Pod horečkou 0,248 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,675 1, Starý Jičín - Oční studánka 1,408 1, Suchá Rudná - Nad pilou 0,495 2, Veřovice - Pramen Jičínky 3,903 3, Vlčovice - U Holého vrchu 0,858 0, Železná pod Pradědem C 1 5,878 8, Horní údolí - Pod jeřábem 1,510 2, Kouty n. D. - Sedmá skládka 2,160 2, Mladeč - V-2 4,345 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,228 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,518 3, Ostružná - U Přerovské chaty 0,750 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 3,015 1, Strážná - Pod samotou 0,598 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 1,123 1, Rajnochovice - V lese 3 0,475 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 0,728 1, Zašová - Stračka 0,350 0, Průměrné měsíční vydatnosti pramenů byly v porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry rozkolísané. Minimálních měsíčních hodnot vydatností bylo dosaženo na pramenu Nad pilou v Suché Rudné (24 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo na pramenu V-2 v Mladči (225 %). Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %), severní část Zlínského kraje (47-66 %)

23 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - duben 2016 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly kolem hodnoty dlouhodobého měsíčního průměru. V rámci krajů byla situace následující: Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %) a severní část Zlínského kraje (80 99 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Rudě nad Moravou (107 %), minimálních ve Věřňovicích (75 %)

24 Kvalita ovzduší V dubnu 2016 převládaly dobré rozptylové podmínky, imisní situace byla většinou příznivá. Na některých stanicích v Moravskoslezském i Olomouckém kraji byl pouze ojediněle překročen denní imisní limit 50 µg.m -3 pro koncentrace suspendovaných částic PM 10. S nástupem teplé poloviny roku se začaly objevovat i první nadlimitní maximální 8hodinové koncentrace přízemního ozonu. Legislativně je stanoven maximální 8hodinový limit pro O µg.m -3 s tolerancí 25 překročení za rok. V měsíci dubnu se na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje nevyskytla žádná smogová situace. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

25 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

26 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

27 Terénní měření sněhové pokrývky Přesto, že uplynulá zima 2015/2016 nebyla na sněhovou pokrývku opět nikterak bohatá, pro provoz hydrologické prognózy je sledování jejího vývoje během celé zimy a následně i jara nezbytné. Sněhová pokrývka má velký význam v hydrologickém cyklu jako zásobárna vody, a to zejména v horských oblastech, kde tvoří značný podíl ročního úhrnu srážek. Tání sněhové pokrývky, často v kombinaci s dešťovými srážkami, může v zimních a jarních měsících způsobit povodně. Měření výšky sněhové pokrývky je pravidelnou součástí operativního provozu klimatologických a srážkoměrných stanic na území ČR a při souvislé sněhové pokrývce se provádí jedenkrát denně. Důležitějším parametrem sněhu je však jeho vodní hodnota, která udává množství vody vázané ve sněhové pokrývce, jež představuje potenciální hrozbu během období tání. Vzhledem k větší náročnosti probíhá na všech těchto stanicích měření vodní hodnoty sněhu pouze jednou týdně - vždy v pondělí. V ostatní dny v týdnu se vodní hodnota pro operativní provoz přepočítává ze známé výšky sněhu. Sněhová data se tak získávají převážně manuálním měřením sněhu. Od zimní sezóny 2006/2007 se k těmto pravidelným termínovým měřením využívají také informace z tzv. sněhoměrných polštářů, což jsou speciální zařízení umístěná v terénu (viz obr. 11), která zaznamenávají výšku i vodní hodnotu sněhu kontinuálně. Terénní měření provádějí ve spolupráci pracovníci Oddělení meteorologie a klimatologie a Regionálního předpovědního pracoviště v Ostravě s přihlédnutím ke stavu a vývoji sněhové pokrývky v průběhu zimního období. Důležité je správné načasování měření, tedy podchytit maximum sněhové pokrývky, kulminaci vodní hodnoty a prozkoumat parametry sněhu před jarním táním. Od správného načasování se odvíjí i výběr lokality, její nadmořská výška, zalesněnost nebo orientace vůči světovým stranám. Manuální terénní měření se provádí pomocí laminátového odběrného válce daného průměru, který mívá po délce stupnici a na konci odběrné hrany kovové ozubení. Tento válec se zasune ozubením kolmo do sněhu až po povrch terénu, odečte se výška sněhu (viz obr. 12). Následně se sníh ve válci zhutní, válec se vytáhne a s odebraným sloupcem sněhu se zváží. Vodní hodnota se pak vypočte za předpokladu známého objemu celého válce. Pomocí výšky a hmotnosti odebraného sněhu lze určit hustotu odebraného vzorku a vypočítat vodní hodnotu sněhu. Vodní hodnotu lze také určit zjištěním objemu vody po roztátí sněhu. Data získaná těmito měřeními jsou v zimním období každodenně využívána pro hydrologické výpočty. Jednou týdně také dochází k celorepublikovému výpočtu celkového množství sněhových zásob, který dále slouží povodňovým orgánům, správcům povodí (státní podniky Povodí) i veřejnosti. Na pobočce ČHMÚ v Ostravě data z terénních měření využíváme také pro kalibraci srážkoodtokového modelu HEC-HMS. S pomocí tohoto modelu můžeme pak simulovat průběh vývoje vodní hodnoty i v místech, kde nejsou prováděna pravidelná nebo expediční měření

28 Obr. 11 Sněhoměrný polštář na lokalitě Benešky Obr. 12 Měření sněhoměrným válcem na Bumbálce