Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 4 /2019

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 4 /2019, vydává, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Bouřková činnost v povodí Jičínky 30. dubna Zpracovali: Tatiana Čaňová Ing.Daniel Hladký Mgr.Alena Kamínková Ing. Václav Smolka Ing.Věra Šeděnková ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Zpočátku měsíce nad naše území proudil chladnější vzduch od severovýchodu kolem tlakové výše, která měla svůj střed nad Pobaltím, postupně nad severovýchodní Evropou. Následně se z oblasti kolem Islandu přesunula do prostoru Britských ostrovů tlaková níže, s ní spojená studená fronta se vlnila nad střední Evropou a přes naše území postoupila až v polovině první dekády. Přinesla přeháňky nebo déšť na většinu území. Před studenou frontou k nám proudil teplý vzduch od jihu, převládalo slunečné a větrné počasí s nárazy větru až kolem 20 m/s, na horách kolem 25 m/s. Po přechodu fronty se nad střední Evropou udržovalo nevýrazné tlakové pole. Ke konci první a po většinu druhé dekády ovlivňoval naše území okraj mohutné tlakové výše nad Skandinávií a posílal k nám studený vzduch od severovýchodu, jehož příliv během dekády slábnul. Na horách se tak zpočátku udržoval i celodenní mráz, který zpomalil odtávání sněhové pokrývky, která byla na začátku měsíce v nejvyšších polohách až kolem 1 m. Vliv okraje tlakové výše byl jen přechodně narušen od jihu až jihovýchodu postupujícím frontálním rozhraním, které se projevilo deštěm na celém území. Od středních poloh byly srážky přechodně smíšené nebo sněhové a v Jeseníkách připadlo až kolem 10 cm nového sněhu. Na začátku třetí dekády se tlaková výše přesunula ze Skandinávie nad severovýchodní Evropu a naše území ovlivňovala tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry. Slabě zapršelo na většině území. Západně od Britských ostrovů se následně začala prohlubovat tlaková níže a s ní spojená brázda k nám po její přední straně posílala velmi teplý vzduch od jihu. Příliv teplého vzduchu vygradoval maximálními denními teplotami až 27 C a odtáním sněhové pokrývky na horách. Ukončen byl až v polovině dekády od západu postupujícím zvlněným frontálním rozhraním, které se projevilo poměrně výrazným poklesem teplot, významnější srážky však nepřineslo. Po jeho přechodu se nad střední Evropou nacházela oblast nižšího tlaku vzduchu a k nám opět pronikal chladnější vzduch od severu. V závěru měsíce naše území ještě ovlivnila frontální vlna od východu, která přinesla srážky na celé území, i vydatnější. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 9,1 C, což je o 1,5 C vyšší hodnota než teplotní normál. Měsíc duben byl v kraji hodnocen jako teplotně nadnormální. Na stanici Ostrava-Poruba byla průměrná měsíční teplota vzduchu 10,6 C, což je o 1,6 C tepleji oproti normálu. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v dubnu 4,1 C (o 1,8 C tepleji než normál). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena na stanici Slezská Ostrava (11,3 C), následovaly stanice Karviná (11,1 C) a Bohumín (11,0 C). Průměrně nejchladněji bylo v dubnu na Lysé hoře (4,1 C), druhá nejchladnější lokalita byl Javorový vrch u Třince (5,8 C) a třetí nejnižší průměrná měsíční teplota byla zaznamenána v Karlově Studánce (6,2 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu - 2 -

4 byla v kraji naměřena v Bohumíně dne 26. dubna (21,4 C). Nejchladnějším dnem byl 12. duben s nejnižším denním průměrem teploty vzduchu na Lysé hoře ( 4,1 C). Nejvyšší maximální teplota v kraji byla změřena v Karviné dne 26. dubna (26,9 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 12. dubna na Lysé hoře ( 3,0 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána v Mořkově dne 16. dubna ( 5,3 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 26. dubna v Mořkově (16,7 C). Nejnižší minimální přízemní teplota byla zaznamenána dne 16. dubna v Rýmařově ( 10,1 C). V MS kraji spadlo průměrně 41,6 mm srážek, což je 79 % normálu (srážkově normální měsíc). Stanice Ostrava-Poruba naměřila v dubnu 36,1 mm srážek (77 % normálu). Na Lysé hoře to bylo 101,2 mm, což odpovídá 112 % normálu. Nejvíce srážek v dubnu spadlo na Lysé hoře (101,2 mm), následovaly stanice Ostravice (92,7 mm) a Mořkov (83,7 mm). Nejméně srážek spadlo v Rýmařově (10,4 mm), Světlé Hoře (17,7 mm) a na Slezské Hartě (22,4 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 30. dubna v Mořkově (47,8 mm). Maximální sumu nově napadaného sněhu v dubnu jsme zaznamenali na stanicích Červená a Lysá hora (4 cm). Následovaly stanice Vítkov (3 cm) a Bílá pod Konečnou (2 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán dne 12. dubna ve Vítkově (3 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána dne 1. dubna na Lysé hoře (117 cm). Slunce v kraji svítilo průměrně 206,6 hod., což bylo o 43,5 hod. více než normál, tj. 127 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce na Červené (223,5 hod.), v Opavě (219,4 hod.) a v Krnově (215,3 hod.), nejméně pak v Jablunkově (184,1 hod.), v Lučině (193,9 hod.) a ve Frenštátě pod Radhoštěm (195,6 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili 21. dubna v Krnově, kdy Slunce svítilo 13,5 hod. Olomoucký kraj měl průměrnou měsíční teplotu vzduchu 9,5 C (o 1,6 C tepleji než normál). Kraj byl v dubnu klasifikován jako teplotně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 11,9 C (tepleji oproti normálu o 2,2 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v dubnu 3,2 C, což je o 0,1 C tepleji než průměr a v Šumperku 9,7 C (o 1,4 C tepleji oproti normálu). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena právě v Olomouci (11,9 C), druhá nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Prostějově, Šternberku a Pasece 11,3 C) a třetí nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena v Přerově a Medlově-Hlivicích (11,2 C). Průměrně nejchladněji bylo v dubnu na Šeráku (3,2 C), následoval Paprsek (5,5 C) a Klepáčov (7,5 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena dne 26. dubna v Javorníku (20,3 C). Nejchladnějším dnem byl 11. duben s nejnižším denním průměrem na Šeráku ( 5,7 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v dubnu změřena ve Vidnavě dne 26. dubna (27,2 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 12. dubna na Šeráku - 3 -

5 ( 4,7 C). Nejnižší minimální teplota byla zaznamenána dne 12. dubna na Šeráku ( 7,1 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 25. dubna v Bělotíně (14,8 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena ve Zlatých Horách dne 16 dubna ( 8,8 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 28,7 mm (65 % normálu, srážkově podnormální měsíc). V Olomouci spadlo 21,8 mm, což je 66 % normálu, na Šeráku spadlo 56,7 mm (81 % průměru) a v Šumperku to bylo 17,5 mm (48 % normálu). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Jeseníku (66,2 mm), následovaly stanice Šerák (56,7 mm) a Uhelná (56,5 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn měly stanice Oskava (14,2 mm), Hoštejn (14,9 mm) a Paseka (17,0 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 28. dubna v Jeseníku (30,5 mm). Maximální sumu nově napadaného sněhu v dubnu jsme zaznamenali na stanicích. Šerák (14 cm), Paprsek (5 cm), Jeseník a Potštát (1 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán dne 13. dubna na Šeráku (13 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána dne 1. dubna na Šeráku, a to 91 cm. Slunce svítilo v kraji průměrně 212,1 hod., což bylo o 52,8 hod. více než normál, tj. 133 % normálu. V dubnu Slunce svítilo nejvíce v Dubicku (222,2 hod.), v Luké (221,9 hod.) a v Přerově (221,0 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce v Jeseníku (191,5 hod.), v Bělotíně (192,1 hod.) a v Prostějově (197,0 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Šeráku dne 21. dubna, kdy Slunce svítilo 13,8 hodiny

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) 9,1 9,5 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +1,5 +1,6 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Slezská Ostrava +11,3 Olomouc +11,9 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +4,1 Šerák +3,2 Nejteplejší/Nejchladnější den měsíce 26.den/12.den 26.den/11.den Absolutní maximum teploty (ºC) 26.den Karviná +26,9 26.den Vidnava +27,2 Absolutní minimum teploty (ºC) 16.den Mořkov 5,3 12.den Šerák 7,1 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 16.den Rýmařov 10,1 16.den Zlaté Hory 8,8 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu Maximální teplota Minimální teplota stanice Bohumín- Záblatí Rýmařov- Harrachov datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) ,5 Bernartice , ,4 Ostružná- Ramzová ,7-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 41,6 28,7 v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Lysá hora 101,2 Jeseník 66,2 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Rýmařov 10,4 Oskava 14,2 Nejvyšší denní úhrn (mm) 30. den Mořkov 47,8 28.den Jeseník 30,5 Nejvyšší měsíční úhrn nového sněhu (cm) Červená, Lysá hora 4 Šerák 14 Nejvyšší denní úhrn nového sněhu (cm) 12.den Vítkov 3 13.den Šerák 13 Max. hodnota celkové sněhové pokrývky (cm) 1.den Lysá hora den Šerák 91 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) Maximální denní úhrn srážek Komorní Lhotka ,3 Černá Voda ,3 Lysá hora ,6 Jeseník ,7-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Duben 2019 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE po 0,0 12,3 7,8 4,1-0,2 11, út 1,7 17,3 7,8-1,1 0,2 10, st 6,3 20,8 12,0 1,2 3,6 7, čt 2,0 20,0 14,1 6,4 6,3 8, pá 6,7 20,5 12,5 4,0 5,2 6,3 0, so 9,3 12,8 9,2 8,5 2,0 0,3 3, ne 4,0 17,3 9,1 2,8 1,4 8,9 0, po 3,0 18,3 11,0 4,7 3,1 10, út 6,3 16,4 10,9 5,2 3,4 11, st 9,3 11,0 7,8 4,7 0,7 3, čt 10,0 7,5 5,3 3,4-2,2 0, pá 10,0 5,8 3,4 2,6-4,1 0,0 3, so 10,0 3,7 3,1 1,1-4,3 0,0 3,8 0R ne 6,0 14,8 9,7 3,7 2,1 9, po 0,7 13,7 8,8 1,8-0,3 12, út 0,0 15,3 9,3-2,0 0,8 12, st 5,3 15,8 9,1 5,1 1,1 7, čt 1,3 18,9 12,3 0,3 3,8 12, pá 0,0 21,4 12,5 1,5 3,8 12, so 3,0 20,7 13,1 0,7 4,1 12, ne 0,3 19,0 11,2 1,9 1,4 13, po 2,7 18,4 12,8 1,2 2,6 10, út 8,3 18,7 11,4 7,2 0,8 3,7 2, st 2,7 22,0 14,6 6,0 4,0 5, čt 3,7 25,9 18,4 10,0 6,9 11, pá 6,0 26,7 18,7 8,1 6,8 9,5 0, so 10,0 18,1 10,5 10,3-1,5 0,0 0, ne 10,0 12,8 9,9 8,5-1,9 0,0 10, po 10,0 10,8 9,9 7,8-2,2 0,0 11, út 8,3 16,8 13,0 9,6 0,5 3,1 0,2-9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Duben 2019 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE po 1,3 13,6 8,9 4,7 1,4 12, út 5,0 17,7 10,2-0,9 2,6 11, st 7,3 18,7 14,0 5,3 5,9 8, čt 4,7 18,9 15,1 9,8 7,1 8, pá 7,0 20,9 14,6 6,6 6,6 9,6 1, so 7,7 13,6 9,9 8,9 1,4 0,5 0, ne 5,7 18,3 11,9 2,5 3,5 11, po 5,3 19,5 14,2 6,0 6,0 10, út 6,3 19,1 12,1 7,5 4,5 10, st 7,3 12,6 8,2 5,7 0,5 4, čt 9,3 8,2 5,9 4,7-2,5 0,0 0,0 0R pá 9,7 7,3 5,2 3,4-2,6 0, so 10,0 4,9 3,8 3,1-3,7 0,0 3,6 0R ne 9,7 15,1 10,7 3,3 2,9 5, po 2,3 14,1 9,3 5,6 0,0 12, út 0,3 17,0 9,8-1,7 0,9 12, st 4,3 17,5 11,5 5,3 2,9 9, čt 1,0 20,8 13,4 1,1 4,6 11, pá 0,3 22,3 14,5 3,8 5,4 13, so 1,7 22,7 16,2 4,2 6,8 13, ne 0,3 21,1 13,0 4,6 2,5 13, po 1,0 18,9 13,0 3,8 2,2 11,4 0, út 9,0 17,3 11,4 6,1 0,2 0,6 3, st 6,0 19,6 15,9 10,5 4,8 0, čt 2,7 24,8 18,8 13,3 7,9 12, pá 4,3 25,0 19,2 10,5 8,2 8, so 9,3 18,3 11,4 10,5 0,4 0, ne 9,7 15,8 11,3 6,8 0,3 3,4 6, po 10,0 12,3 10,3 8,1-1,2 0,0 7, út 8,7 18,6 12,8 9,3 0,7 4,9-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí Odry byly v první dekádě měsíce dubna převážně setrvalé nebo u toků odvodňující nejvyšší partie Beskyd, z důvodů odtávání sněhové pokrývky, mírně rozkolísané. Druhá dekáda měsíce se vyznačovala setrvalými stavy nebo pozvolnými poklesy hladin. Kolísání dne 13. a 14. dubna v profilu Děhylov (Opava) bylo způsobeno mimořádnou manipulací na VD Kružberk z důvodu konání vodácké akce. Začátek třetí dekády se ještě vyznačoval setrvalými stavy hladin. Na konci měsíce naše území ovlivnila frontální vlna od východu, která zejména do východní části povodí Odry přinesla vydatné srážky a 30. dubna odpoledne také intenzivní bouřky. Došlo k výrazným vzestupům hladin vodních toků odvodňující Beskydy. V profilu Řeka (Ropičanka) a Nový Jičín (Jičínka) byl dosažen 1. SPA. Ostravice v Ostravě kulminovala při 46,8 m 3.s -1 dne 30. dubna v 18:40 hodin, Odra v Bohumíně při 83,3 m 3.s -1 dne 30. dubna v 23:50 hodin a Olše ve Věřňovicích při 33,2 m 3.s -1 dne 30. dubna v 21:20 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc duben (Bohumín 34 % Q IV ). Nejméně vodná byla pramenná oblast vodního toku Odra (Odra v Odrách jen 14 % Q IV )

14 - 13 -

15 Povodí horní Moravy Během celého měsíce dubna docházelo k pozvolnému odtávání sněhové pokrývky z vrcholových partií Jeseníků. Hladiny vodních toků odvodňující tyto oblasti (zejména Morava, Krupá, Branná, Desná) byly převážně mírně rozkolísané. Hladiny ostatních vodních toků byly většinu měsíce dubna setrvalé nebo zvolna klesaly. Dešťové srážky, které se v povodí horní Moravy vyskytly poslední dubnové dny, výrazněji neovlivnily hladiny vodních toků. Morava v Olomouci kulminovala při 37 m 3.s -1 dne 5. dubna v 22:20 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc duben (Olomouc 52 % Q IV ). Nejvyšších hodnot, z důvodu odtávání sněhové pokrývky z horských poloh, dosahovaly vodní toky v povodí horní Moravy po Raškov a v povodí Desné (Morava v Raškově 69 % Q IV, Merta v Sobotíně 76 % Q IV )

16 Nejméně vodné byly vodní toky v povodí Třebůvky, Oskavy a Sitky (Třebůvka v Hraničkách 18 % Q IV, Sitka ve Šternberku 23 % Q IV ). Měření na Moravě v Moravičanech je ovlivněno technickým stavem vodoměrné stanice

17 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

18 Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy byly převážnou část měsíce dubna setrvalé nebo na pozvolném poklesu. Tání sněhové pokrývky, která na začátku dubna ležela pouze v pramenné oblasti Vsetínské a Rožnovské Bečvy, se projevilo jen mírným kolísáním hladin na začátku měsíce. Výraznější vzestupy hladin vodních toků byly zaznamenány až poslední dny měsíce dubna. Vlivem vydatných srážek, zejména 30. dubna, došlo k vzestupům hladin v celém povodí Bečvy. Bečva v Dluhonicích kulminovala při 11,8 m 3.s -1 dne 30. dubna v 23:50 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc duben (Dluhonice 23 % Q IV ). Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat

19 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 01 00:00 1,98 43,9 62,3 82,9 84 Svinov 30 23:00 48, Opava 30 04:10 9,91 55,5 89, Děhylov 14 23:30 17,2 67, Frýdek Místek 30 17:40 33, Ostrava 30 18:40 46, Bohumín 30 23:50 83, Jablunkov - Olše 30 14:30 4,8 37,4 86, Český Těšín - Baliny 30 17:30 26, Věřňovice 30 21:20 33, Mikulovice 30 05:30 13,8 44,2 71,9 94,2 1 Raškov 05 21:30 16,3 29,3 46,8 60,5 5 Šumperk 05 09: ,5 61,6 84,2 1 Lupěné 01 00:00 4,84 33,7 57,8 89,7 2 Moravičany 05 10:50 24, , Olomouc 05 22: Vsetín 30 17:50 32,8 99, Valašské Meziříčí 30 19:20 30,1 60, Teplice nad Bečvou 30 22:10 73, Dluhonice 30 23:50 11,

20 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 0,83 5,9 14 ODRA Svinov 3, ODRA Bohumín OPAVA Krnov 3,6 7,1 51 OPAVA Opava 5, OPAVA Děhylov OSTRAVICE Frýdek Místek OSTRAVICE Ostrava 6, OLŠE Jablunkov 1,2 3,3 37 OLŠE Český Těšín 4, OLŠE Věřňovice 8, DESNÁ Šumperk 6,6 8,9 74 MOR. SÁZAVA Lupěné 2, MORAVA Moravičany TŘEBŮVKA Loštice 0,8 3,4 24 MORAVA Olomouc VSET. BEČVA Vsetín 2, ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 1,8 6,1 30 BEČVA Dluhonice 6,

21 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - duben 2019 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,095 0, Ostravice - Pod horečkou 0,148 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,663 1, Starý Jičín - Oční studánka 0,545 1, Suchá Rudná - Nad pilou 1,298 2, Veřovice - Pramen Jičínky 1,168 3, Vlčovice - U Holého vrchu 0,660 0, Železná pod Pradědem C 1 7,306 8, Horní údolí - Pod jeřábem 2,436 2, Kouty n. D. - Sedmá skládka 2,770 2, Nový Malín - Milostná studánka 0,343 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,310 3, Ostružná - U Přerovské chaty 1,245 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0,350 1, Strážná - Pod samotou 1,443 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,358 1, Rajnochovice - V lese 3 0,460 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 0,628 1, Zašová - Stračka 0,150 0, Průměrné měsíční vydatnosti pramenů byly velmi rozkolísané, ale převážně se pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Minimálních hodnot bylo dosaženo v lokalitě Stojanův pramen na Bílé a v Karlově ve Zlatých horách (28 %). Maximálních hodnot pak na pramenu Pod samotou ve Strážné (184 %). Moravskoslezský kraj (25-88 %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %), severní část Zlínského kraje (28-55 %)

22 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - duben 2019 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj (71 97 %), východní okraj Pardubického kraje ( %) a severní část Zlínského kraje (75 93 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo ve Vranové Lhotě (101 %), minimálních v Mokrých Lazcích (68 %)

23 Kvalita ovzduší Během dubna došlo v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek k několika překročením imisního limitu PM 10 pro ochranu zdraví lidí, který je stanoven zákonem č. 201/2012 Sb. na hodnotu 50 µg.m -3. V zóně Moravskoslezsko a střední Morava k překročení nedošlo. Imisní limit NO 2 a O 3 v dubnu překročen nebyl. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

24 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

25 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

26 Bouřková činnost v povodí Jičínky 30. dubna 2019 Novojičínsko se dostalo do povědomí obyvatel zejména povodňovými událostmi ze dne 24. června 2009, kdy se během krátkého časového úseku rozvodnily řeky Jičínka a Luha a způsobily výrazné škody na majetku a zdraví osob. Jednou z hlavních příčin tehdejších povodní byl tzv. train effect, kdy docházelo k liniovému seskupení bouřek a jejich opakovanému postupu přes stejné území. Podobný efekt, ale naštěstí s výrazně nižšími úhrny srážek, nastal v této oblasti v úterý 30. dubna Jednalo se o první výraznější bouřkovou činnost v tomto roce. Již v dopoledních hodinách byly zaznamenány srážky v oblasti Beskyd a na hranici se Slovenskem. Kolem 16 hodiny se začal nad Ostravou tvořit pás bouřek, který postupoval od SV k JZ a vytvořil již zmiňovaný train effect (obr. 11). Obr. 11 Kombinace dat z radarového měření a detekce blesků z 30. dubna :00 SELČ, povodí Jičínky je označeno červenou šipkou Nejvyšší srážkové úhrny byly dne 30. dubna zaznamenány na stanicích Mořkov (47,8 mm), Hodslavice (38,5 mm) a Příbor (38,7 mm). Většina srážek přitom spadla během tří hodin (obr. 12). V této oblasti pršelo také 28. a 29. dubna. Celkový úhrn srážek za poslední tři dubnové dny byl v Mořkově 77,9 mm, v Hodslavicích 67,0 mm a v Příboře 68,6 mm. V Novém Jičíně, ale např. spadlo poslední dubnový den jen 16,4 mm (30,1 mm/3 dny) a v Bělotíně jen 0,1 mm (19,5 mm/3 dny). Výše uvedená data dobře ilustrují nerovnoměrnost rozložení srážkových úhrnů během bouřkových situací

27 Obr. 12 Kombinovaný radarovo srážkoměrný odhad srážek v termínu 17:10 20:10 SELČ, s vyznačením maximálních hodnot zaznamenaných srážek Na možnost krátkodobých vzestupů hladin vodních toků nad úroveň 1. SPA během dne, bylo upozorněno již v textové zprávě, která je Regionálním předpovědním pracovištěm Ostrava vydávána pravidelně každé dopoledne a je uvedena na stránkách Hlásné a předpovědní povodňové služby ( Během 4 hodin se zvedla hladina Jičínky v Novém Jičíně o 1 m a kulminovala při hodnotě 196 cm a 24,5 m 3.s -1 ve 20:40 SELČ. Jak vzestup hladiny, tak její pokles byl velmi rychlý (obr. 13), celkové trvání 1. SPA bylo 1 hodina (20:10 21:10 SELČ). Výraznější vzestupy hladin byly zaznamenány i na okolních stanicích, např. v profilu Petřvald (Lubina) nebo Bartošovice (Odra), ale hladiny vodních toků se pohybovaly pod SPA. 30. dubna 2019 Obr. 13 Ukázka vodního stavu a průtoku při 1. SPA v profilu Nový Jičín (Jičínka) dne