Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 8 /2018

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 8 /2018, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Zahájení měření systému SODAR-RASS na letišti v Mošnově Zpracovali: Ing. Daniel Hladký Mgr.Alena Kamínková Ing.Marie Labajová Ing.Pavel Lipina Mgr.Tomáš Ostrožlík Ing. Věra Šeděnková RNDr.Vladimíra Volná ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí V prvních dnech srpna se nad střední Evropou udržovala nevýrazná oblast vyššího tlaku vzduchu a v ní se vlnila slábnoucí studená fronta. Vzhledem k velmi teplému počasí se zejména v odpoledních hodinách vyskytovaly místní přeháňky a bouřky. Během první dekády zesilovala nad Britskými ostrovy tlaková výše, která se zvolna rozšiřovala do západní, později i do střední Evropy. Po její přední straně k nám přechodně pronikl od severozápadu chladnější vzduch. Tato tlaková výše postupovala přes střední Evropu dále k východu nad Ukrajinu a Rusko a po její zadní straně k nám začal proudit od jihu velmi teplý vzduch, odpolední teploty většinou překročily 30 C. Na přelomu první a druhé dekády oblast vysokého tlaku vzduchu nad střední Evropou zeslábla a do střední Evropy postoupila od západu zvlněná studená fronta, která přinesla četné bouřky s úhrny srážek i přes 40 mm. Na počátku druhé dekády se nad Severním mořem a západní Evropou prohloubila mělká brázda nízkého tlaku, která zvolna postupovala přes Polsko nad Pobaltí, kde se vyplnila. V druhé polovině dekády postupovala z Atlantiku přes střední Evropu dále k severovýchodu nová tlaková výše, která při svém postupu na východ zesilovala. Po její zadní straně k nám opět začal proudit velmi teplý vzduch z jihozápadu. Ke koci druhé dekády se nad Evropou vytvořil pás vysokého tlaku vzduchu táhnoucí se z Azorských ostrovů až do Petrohradské oblasti. Frontální systémy postupovaly severní drahou, přes jižní Skandinávii a do počasí ve střední Evropě zasahovaly jen okrajově. I na počátku třetí dekády panovalo v pásu vysokého tlaku vzduchu suché, slunečné a velmi teplé počasí. V polovině dekády oblast vysokého tlaku vzduchu nad naším územím zeslábla a z Atlantiku postoupila do střední Evropy zvlněná studená fronta. Přinesla výraznou změnu počasí, ochlazení, déšť, místy bouřky s úhrny kolem 10 až 15 mm, ojediněle až 40 mm. V dalších dnech se v západním proudění střídaly nad naším územím jednotlivé oblasti vyššího tlaku vzduchu a slabé studené fronty. Až v samém závěru srpna se opět prohloubila nad západní Evropou brázda nízkého tlaku vzduchu a mezi ní a tlakovou výší nad severovýchodní Evropou k nám pronikl od jihu teplý vzduch a místy se vyskytovaly přeháňky nebo bouřky. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 19,9 C, což je o 2,8 C vyšší hodnota než krajový normál a měsíc srpen byl v kraji hodnocen jako teplotně silně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 21,7 C, což je tepleji oproti normálu o 3,3 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v srpnu 15,8 C, což je o 3,4 C vyšší hodnota oproti normálu. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, byla naměřena ve Slezské Ostravě (22,0 C). Druhá nejvyšší teplota vzduchu byla zaznamenaná na stanici Karviná (21,8 C) a třetí nejvyšší v Chuchelné, Mošnově a Ostravě-Porubě (21,7 C). Průměrně nejchladněji bylo v srpnu na Lysé hoře (15,8 C). Druhá nejnižší teplota vzduchu byla v kraji změřena v Karlově Studánce (16,3 C) a třetí nejchladnější měřenou lokalitou byl Javorový vrch (16,4 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Mořkově dne 9. srpna (28,8 C). Nejchladnějším dnem byl 26. srpen, kdy byl zaznamenán nejnižší denní průměr - 2 -

4 teploty vzduchu na Lysé hoře (5,0 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla v Karviné dne 9. srpna (34,7 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 26. srpna na Lysé hoře (9,4 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána v Rýmařově dne 27. srpna (1,3 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 9. srpna na stanici Město Albrechtice-Žáry (22,3 C). Nejnižší minimální přízemní teplota byla zaznamenána v Rýmařově dne 27. srpna, a to 2,4 C. V MS kraji spadlo v srpnu průměrně 54,7 mm srážek, což je 62 % krajového normálu a jednalo se o srážkově podnormální měsíc. V Ostravě-Porubě jsme naměřili v srpnu 55,5 mm srážek (65 % normálu). Na Lysé hoře to bylo 74,5 mm, což odpovídá 48 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Horní Lomné (99,9 mm), druhý nejvyšší v Ropici (84,2 mm) a třetí nejvyšší ve Frenštátě pod Radhoštěm (80,2 mm). Nejméně srážek spadlo v Osoblaze (20,9 mm), dále pak v Opavě (22,3 mm) a ve Světlé Hoře (37,9 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 64,3 mm, byl zaznamenán dne 10. srpna v Horní Lomné. Slunce svítilo v kraji průměrně 262,6 hod. Bylo to o 51,8 hod. více než normál, tj. 125 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Mošnově (287,6 hod.), v Jablunkově (283,7 hod.) a ve Frýdku- Místku (281,6 hod.), nejméně ve Světlé Hoře (227,6 hod.), v Rýmařově (239,4 hod.) a ve Frenštátě pod Radhoštěm (255,9 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na stanici Červená dne 3. srpna, kdy Slunce svítilo 13,9 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 20,8 C byl o 3,4 C teplejší než normál a kraj byl v srpnu klasifikován jako teplotně silně nadnormální. V Olomouci byla zaznamenána průměrná měsíční teplota vzduchu 23,4 C (teplejší oproti normálu o 4,1 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v srpnu 15,0 C, což je o 2,9 C tepleji než průměr a v Šumperku byla průměrná měsíční teplota vzduchu 20,7 C, což je o 3,2 C vyšší hodnota než normál. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci (23,4 C), druhá nejvyšší v Pasece (23,0 C) a třetí nejvyšší ve Šternberku (22,9 C). Průměrně nejchladněji bylo v srpnu na Šeráku (15,0 C). Na Paprsku byla naměřena druhá nejnižší průměrná teplota v kraji (17,2 C) a třetí nejnižší změřená průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově (18,1 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena ve Šternberku dne 9. srpna (29,1 C). Průměrně nejchladnějším dnem byl 26. srpen, nejnižší denní průměrná teplota vzduchu byla změřena na Šeráku (5,9 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla změřena v Pasece dne 2. srpna (36,4 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 26. srpna na Šeráku (8,6 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána dne 27. srpna v Hanušovicích (2,9 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 1. srpna v Olomouci (21,4 C). Nejnižší přízemní minimální teplota vzduchu byla změřena na Šeráku dne 27. srpna ( 0,6 C)

5 Srážek spadlo v Olomouckém kraji průměrně 31,6 mm (41 % normálu , srážkově silně podnormální měsíc). V Olomouci spadlo pouze 16,0 mm, což je 26 % normálu, na Šeráku 53,0 mm (46 % průměru) a v Šumperku to bylo 17,7 mm, což je 25 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Bělotíně (68,5 mm), druhý nejvyšší v Branné (59,5 mm) a třetí nejvyšší na stanici Potštát-Boškov (54,7 mm). Nejnižší měsíční srážkové úhrny byly zaznamenány na stanicích Plumlov (15,1 mm), Olomouc (16,0 mm) a Štítná nad Vláří (16,7 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 8. srpna v Dubicku (30,5 mm). Slunce svítilo v kraji průměrně 269,7 hod. Bylo to o 62,0 hod. více než normál, tj. 130 % normálu. V srpnu Slunce svítilo nejvíce v Přerově (292,2 hod.), v Olomouci (290,4 hod.) a v Prostějově (286,8 hod.), naopak nejméně svítilo Slunce na stanicích Bělotín (228,0 hod.), Šerák (246,6 hod.) a Jeseník (246,9 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Šeráku dne 3. srpna, kdy Slunce svítilo 14,3 hod

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +19,9 +20,8 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +2,8 +3,4 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Slezská Ostrava +22,0 Olomouc +23,4 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +15,8 Šerák +15,0 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 9. den / 26. den 9.den / 26. den Absolutní maximum teploty (ºC) 9. den Karviná +34,7 2. den Paseka +36,4 Absolutní minimum teploty (ºC) 27. den Rýmařov +1,3 27. den Hanušovice +2,9 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 27. den Rýmařov 2,4 27. den Šerák 0,6 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota (ºC) stanice datum extrému hodnota (ºC) Maximální teplota Ostrava-Zábřeh ,9 Javorník ,2 Minimální teplota Praděd ,7 Město Libavá ,3-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 58,8 40,7 v % dlouhodobé hodnoty 66,1 52,2 Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Karlova Studánka 112,5 Malá Morava-Sklenné 76,5 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Hrčava 30,4 Štíty 26,5 Nejvyšší denní úhrn (mm) 9. den Karlova Studánka 39,6 11. den Vidnava 26,2 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek Maximální denní úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) Nýdek ,0 stanice Zlaté Hory- Rejvíz datum extrému hodnota (mm) ,6-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Srpen 2018 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE st 4,7 31,8 25,7 19,4 5,4 9, čt 1,7 32,9 26,3 19,4 6,1 12, pá 0,7 31,9 24,7 19,4 5,0 13, so 2,3 33,7 24,9 15,2 6,3 11, ne 3,7 28,6 23,4 19,4 4,6 8,0 0, po 3,7 28,0 21,9 18,4 3,0 10, út 1,0 32,7 24,1 11,7 5,2 13, st 7,3 32,1 23,2 15,5 3,9 5,3 13, čt 2,0 34,0 26,1 18,2 7,3 12, pá 7,3 28,3 24,0 19,2 4,9 4,8 6, so 6,0 24,8 19,2 15,5 0,6 6,2 1, ne 2,7 26,9 19,4 11,5 0,3 13, po 2,7 32,2 24,3 12,6 5,2 13, út 5,3 26,7 21,9 17,9 3,4 5,3 1, st 6,0 25,8 19,7 16,6 0,8 5,0 0, čt 1,7 26,9 20,1 12,4 0,7 10, pá 1,7 31,0 21,9 12,9 2,7 10, so 5,0 29,7 22,7 13,4 3,8 10, ne 3,7 31,0 22,7 15,2 3,5 8, po 4,0 32,4 24,9 14,9 5,9 7, út 2,7 27,6 22,2 15,6 3,6 8, st 0,3 29,4 22,7 13,5 4,3 12, čt 4,0 33,8 23,4 14,2 5,4 10, pá 7,0 31,0 23,8 18,8 5,9 7,6 19, so 10,0 21,2 17,2 15,2-0,6 0,1 7, ne 6,3 17,2 12,4 10,9-5,0 2,4 2, po 3,0 21,5 13,4 6,0-3,5 10, út 7,0 23,6 18,4 10,7 2,0 5, st 3,3 25,3 18,6 10,1 2,6 10, čt 7,0 27,6 19,6 10,6 3,8 8,8 1, pá 8,0 23,4 19,6 16,6 3,9 5,1 0,7-9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Srpen 2018 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE st 4,3 33,4 27,2 21,4 6,2 9, čt 5,0 35,0 27,7 19,0 6,8 11,8 0, pá 2,3 33,8 27,8 19,9 7,3 13, so 5,0 34,7 25,9 15,6 6,0 11,6 1, ne 3,3 31,0 23,5 20,1 3,6 7,3 1, po 3,7 30,4 24,2 19,3 4,5 11, út 2,7 33,8 25,9 13,2 6,2 13, st 8,0 34,8 26,4 20,8 5,8 6,7 0, čt 4,0 35,2 28,9 19,9 9,3 12, pá 6,3 30,5 23,7 20,0 3,7 7,6 0, so 6,3 26,7 22,2 16,4 2,3 5,1 1, ne 4,7 28,3 21,7 12,8 1,7 13, po 3,0 33,2 26,4 16,3 6,7 12, út 8,3 28,0 24,1 20,3 4,7 3, st 5,0 28,0 21,8 17,9 2,1 7, čt 2,7 28,5 21,6 14,5 1,6 9, pá 1,0 31,4 23,4 12,9 3,5 12, so 3,0 32,0 23,4 14,4 3,8 10, ne 3,3 33,4 25,2 16,5 5,3 9, po 6,3 33,9 24,2 15,4 4,7 8,8 0, út 3,7 29,8 23,7 18,7 4,4 11, st 2,7 31,4 24,6 14,6 5,1 12, čt 3,3 33,9 26,6 15,7 7,8 11, pá 7,0 29,6 22,7 19,6 4,2 5,8 0, so 10,0 22,9 19,7 18,0 1,2 0,7 5, ne 7,3 19,7 14,3 12,5-3,8 3,5 0, po 3,7 24,2 16,6 8,3-1,3 12, út 4,7 26,1 19,5 12,6 2,3 8, st 2,0 27,4 20,4 10,3 3,9 11, čt 6,7 28,0 21,6 12,8 5,0 6,7 3, pá 6,7 25,4 20,1 13,8 3,6 7,2 0,1-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí Odry měly na začátku měsíce srpna převážně zvolna klesající tendenci. Na přelomu první a druhé dekády měsíce postupovala od západu zvlněná studená fronta, která přinesla četné bouřky. V tomto období docházelo ke kolísání hladin vodních toků v závislosti na rozložení a intenzitě srážek. Následovaly pozvolné poklesy hladin až do poloviny třetí dekády měsíce, kdy bylo naše území opět ovlivněno zvlněnou studenou frontou, na které se vyskytoval déšť a místy bouřky. V tomto období hladiny vodních toků opět kolísaly. V povodí Bělé byly hladiny vodních toků převážně setrvalé. Ostravice v Ostravě kulminovala při 9,74 m 3.s -1 dne 8. srpna v 13:20 hodin, Odra v Bohumíně při 18,2 m 3.s -1 dne 8. srpna v 16:00 hodin a Olše ve Věřňovicích při 12,3 m 3.s -1 dne 11. srpna v 07:30 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc srpen (Bohumín 30 % Q VIII ). Nejnižší hodnoty byly dosaženy na menších levostranných přítocích Odry a na samotném toku Odry (Husí potok ve Fulneku jen 7 %, Odra ve Svinově 13 % Q VIII )

14 - 13 -

15 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

16 Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy byly celý měsíc srpen převážně setrvalé nebo jen mírně kolísaly. Za celý měsíc se nevyskytly žádné významnější srážky, které by výrazněji rozkolísaly hladiny vodních toků a u většiny vodních toků se hladiny pohybovaly pod hranicí sucha. Morava v Olomouci kulminovala při 4,42 m 3.s -1 dne 10. srpna v 01:30 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc srpen (Olomouc 24 % Q VIII ). Nejnižších hodnot dosahovaly vodní toky v povodí Třebůvky (Úsobrnský potok - Jaroměřice 6 % Q VIII ) a Moravské Sázavy (Březná - Hoštejn 19 % Q VIII ). V následujících grafech a tabulkách nejsou uvedena data pro stanici Moravičany (Morava). Hladina v této stanici se téměř celý měsíc srpen pohybovala pod úrovní měřících zařízení, a proto naměřené hodnoty a z nich vypočtené měsíční charakteristiky nejsou vypovídající

17 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

18 Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy byly na začátku měsíce převážně setrvalé nebo zvolna klesaly. Na začátku druhé dekády měsíce srpna ovlivňovala naše území zvlněná studená fronta, na které se vyskytovaly bouřky. Hladiny vodních toků v tomto období převážně kolísaly v závislosti na intenzitě srážek. Následovaly poklesy hladin vodních toků. Další kolísání hladin bylo zaznamenáno v polovině třetí dekády měsíce, kdy bylo naše území znovu ovlivňováno zvlněnou studenou frontou, na které se vyskytoval déšť, místy bouřky. Na konci měsíce pak docházelo k poklesům hladin. Bečva v Dluhonicích kulminovala při 9,94 m 3.s -1 dne 11. srpna v 23:40 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc srpen (Dluhonice 22 % Q VIII, Juhyně v Kelči jen 5 % Q VIII ). Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat

19 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 05 12:00 0, ,9 83,3 2 Svinov 25 21:20 5, Opava 08 09:20 4,5 55,5 89, Děhylov 08 16: , Frýdek Místek 14 20:20 6, Ostrava 08 13:20 9, Bohumín 08 16:00 18, Jablunkov - Olše 26 13:50 1,34 37,4 86, Český Těšín - Baliny 10 21:00 10, Věřňovice 11 07:30 12, Mikulovice 11 04:00 2,2 44,2 71,9 94,2 3 Raškov 04 22:30 3,24 29,3 46,8 60,5 1 Šumperk 06 07:40 3,32 35,5 61,6 84,2 1 Lupěné 17 03:00 0,76 32,8 57,2 89,5 1 Moravičany Olomouc 10 01:30 4, Vsetín 05 12:30 8,76 99, Valašské Meziříčí 11 04:00 2,08 60, Teplice nad Bečvou 11 12:20 7, Dluhonice 11 23:40 9,

20 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 0,15 1,1 14 ODRA Svinov 1,2 8,6 13 ODRA Bohumín 9, OPAVA Krnov 0,95 3,1 31 OPAVA Opava 2 4,8 42 OPAVA Děhylov 5, OSTRAVICE Frýdek Místek 1,9 6,7 28 OSTRAVICE Ostrava OLŠE Jablunkov 0,26 1,3 20 OLŠE Český Těšín 1,4 5,7 24 OLŠE Věřňovice DESNÁ Šumperk 0,89 2,5 36 MOR. SÁZAVA Lupěné 0,4 1,9 21 MORAVA Moravičany TŘEBŮVKA Loštice 0,41 2,3 18 MORAVA Olomouc 3, VSET. BEČVA Vsetín 1,3 3,6 35 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 0,45 2,5 18 BEČVA Dluhonice 2,

21 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - srpen 2018 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,082 0, Ostravice - Pod horečkou 0,132 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,000 0,580 0 Starý Jičín - Oční studánka 0,204 0, Suchá Rudná - Nad pilou 0,562 1, Veřovice - Pramen Jičínky 0,850 1, Vlčovice - U Holého vrchu 0,734 0, Železná pod Pradědem C 1 3,839 5, Horní údolí - Pod jeřábem 2,563 3, Kouty n. D. - Sedmá skládka 0,504 0, Mladeč - V-2 2,378 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,156 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,880 3, Ostružná - U Přerovské chaty 0,946 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0,568 0, Strážná - Pod samotou 0,000 0,269 0 Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,310 0, Rajnochovice - V lese 3 0,380 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 0,462 0, Zašová - Stračka 0,046 0, Průměrné měsíční vydatnosti pramenů se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Výjimku tvořil pouze pramen V-2 v Mladči (147 %). Prameny U kostela v Rýmařově a Pod samotou ve Strážné byly celý měsíc srpen na suchu nebo byla jejich vydatnost neměřitelná. Moravskoslezský kraj (0-85 %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (0-43 %), severní část Zlínského kraje (14-61 %)

22 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - srpen 2018 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj (80 95 %), východní okraj Pardubického kraje (87-98 %) a severní část Zlínského kraje (77 95 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo ve Vrbně pod Pradědem (100 %), minimálních v Kozmicích (69 %)

23 Kvalita ovzduší Během srpna došlo k překročení limitní hodnoty pro maximální 8hodinovou denní koncentraci přízemního ozonu (O3) pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m-3 na všech stanicích uváděných v přehledu v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. V důsledku sanačních prací na lagunách OSTRAMO došlo k výskytu několika vysokých desetiminutových a hodinových koncentrací SO 2 na některých stanicích v Ostravě, především na stanicích Ostrava-Přívoz a Ostrava-Fifejdy. Hodnota krátkodobého imisního limitu pro SO µg.m - 3 byla na stanici Ostrava-Přívoz překročena v srpnu třikrát, na stanici Ostrava-Fifejdy dvakrát. Imisní limit NO 2 a PM 10 v červnu překročen nebyl. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

24 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

25 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

26 Zahájení měření systému SODAR-RASS na letišti v Mošnově V květnu 2018 byl uveden do provozu systém SODAR-RASS na letišti v Mošnově. Systém SODAR-RASS německé firmy METEK je radiolokační zařízení, které měří vertikální profil směru a rychlosti proudění větru a teploty a určuje výšku směšovací vrstvy na základě detekce teplotních a turbulentních nehomogenit v atmosféře. Systém SODAR-RASS se skládá z jedné akustické a dvou radarových antén. Akustická anténa je umístěna mezi dvěma radarovými anténami, vysílá akustický signál a přijímá odražený signál, což umožňuje soustava malých reproduktorů, z kterých je složena. Signál je vysílán ve třech různých směrech (pro měření všech tří složek rychlosti proudění) a směr vysílaného signálu je řízen fázovým posunem mezi jednotlivými reproduktory v anténě. Radarové antény mají tvar paraboloidů, jedna z nich je vysílací a druhá přijímací. Vysílací anténa nepřetržitě vysílá vzhůru radiové vlny, přijímací anténa detekuje odražený signál. V minulosti byl na střeše ostravské pobočky ČHMÚ v Porubě umístěn akustický radar francouzské firmy REMTECH. Měření probíhalo od května 1994 do července Jelikož radar vypouští akustické signály ve slyšitelné oblasti, nebyl příliš oblíben obyvateli v nejbližší zástavbě. SODAR-RASS umožňuje sledovat charakter proudění v mezní vrstvě atmosféry, čehož se využívá v zabezpečování provozu jaderných elektráren, na letištích a v oblastech se zvýšeným znečištěním ovzduší. SODAR-RASS má největší uplatnění pro regionální předpovědní pracoviště a oddělení kvality ovzduší pro hodnocení aktuálního stavu atmosféry a meteorologicko-imisních vztahů. Systém SODAR-RASS je umístěn rovněž na observatoři v Tušimicích, v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Nejbližším letištěm disponujícím podobným zařízením je mezinárodní letiště ve Vídni. Obr. 11 Systém SODAR-RASS umístěný na letišti v Mošnově (květen 2018, P. Smolík)