Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 7 /2017

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 7 /2017, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší I v podzemí se měří voda Zpracovali: Tatiana Čaňová Ing.Daniel Hladký Ing.Marie Labajová Ing. Věra Šeděnková Mgr. Alena Tížková Doc.RNDr.Jan Unucka Ph.D. ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Začátkem července nás ovlivňovala tlaková níže, nad Pobaltím. S ní spojená okluzní fronta přecházela přes naše území během 2. července. Tlaková níže se postupně odsunula na východ a vyplnila. Za ní k nám v západním až severozápadním proudění postupovalo několik okluzních front. Od 5. července se nad střední Evropou v nevýrazném tlakovém poli vlnilo frontální rozhraní oddělující studený vzduch na severu od teplého na jihu. Po jeho rozpadu se k nám dostalo od západu další, které se nad střední Evropou vlnilo a bylo takřka bez postupu. Denní maxima se v tomto období šplhala ke 30 C. Situace se změnila až 11. července kdy se nad Polskem prohloubila tlaková níže, která dále postupovala nad Baltské moře a Skandinávii. S ní spojený frontální systém přecházel přes naše území. Následující den přes nás přecházel od západu další frontální systém, za jehož studenou frontou se k nám rozšířil hřeben vysokého tlaku vzduchu ze západní Evropy. Po jeho přední straně k nám zpočátku proudil chladnější vzduch od severozápadu. Nejvyšší denní teploty od 13. do 15. července nepřesáhly hodnotu 23 C, poté se začaly zvyšovat. Dne 17. července naše území ovlivňovala rozpadající se okluzní fronta. V následujících dnech přecházela přes střední Evropu k východu tlaková výše. 19. července k nám po přední straně brázdy nízkého tlaku vzduchu nad západní Evropou začal proudit velmi teplý a vlhký vzduch Denní maxima v tomto období často překračovala hodnotu 31 C, dne 20. července bylo na některých stanicích i přes 33 C. Tento příliv teplého vzduchu ukončila zvlněná studená fronta o dva dny později. Nad Britskými ostrovy se vytvořila tlaková níže, kolem které se k nám obnovil příliv teplého vzduchu od jihu a opět byl ukončen studenou frontou dne 23. července. Následujícího dne se prohloubila tlaková níže nad naším územím a postupovala dále k východu. 28. července postupovala přes naše území od západu další okluzní fronta. V posledních dnech měsíce se k nám mezi tlakovou výší nad jihovýchodní Evropou a tlakovou níži nad Britskými ostrovy a Skandinávií opět obnovil příliv velmi teplého vzduchu od jihozápadu. Nejvyšší denní teploty opět hojně překračovaly hodnotu 31 C. Dne 31. července nejvyšší denní teploty na některých stanicích překročily i hodnotu 33 C. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 17,9 C, což je o 0,2 C vyšší hodnota než krajový normál Měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně normální (dle normálu činí odchylka teplot 1,6 C, což se jedná o teplotně silně nadnormální měsíc). V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 19,5 C, což je tepleji oproti dlouhodobému průměru o 0,4 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v červenci 12,9 C (o 0,3 C tepleji než dlouhodobý průměr). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena v Mošnově (19,8 C). Druhá nejvyšší teplota vzduchu byla naměřena ve Slezské Ostravě (19,7 C) a třetí nejvyšší v Karviné (19,6 C). Průměrně nejchladněji bylo v červenci na Lysé hoře (12,9 C). Druhá nejnižší teplota vzduchu v kraji byla změřena na Javorovém vrchu u Třince (14,3 C) a třetí nejchladnější měřenou lokalitou byla stanice Karlova Studánka (14,6 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena dne 30. července - 2 -

4 v Mořkově a 31. července ve Slezské Ostravě (shodně 26,6 C). Nejchladnější den byl 13. červenec s nejnižším denním průměrem teploty vzduchu na Lysé hoře (7,2 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena shodně v Chuchelné a Osoblaze dne 31. července (33,5 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena 26. července na Lysé hoře (11,4 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána dne 14. července shodně v Rýmařově a Světlé Hoře (3,3 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla zaznamenána 31. července v Mořkově (22,2 C). Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána dne 14. července v Rýmařově ( 0,4 C). V MS kraji spadlo průměrně 100,1 mm srážek, což je 94 % normálu (srážkově normální měsíc), dle normálu tento měsíční úhrn odpovídá 95 % (srážkově normální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v červenci 105,0 mm srážek (112 % dlouhodobého průměru). Na Lysé hoře to bylo 135,7 mm, což odpovídá 72 % dlouhodobého průměru. Nejvyšší měsíční úhrn srážek v kraji byl zaznamenán na stanici Nýdek-Filipka (178,7 mm), druhý nejvyšší v Jablunkově (158,1 mm) a třetí nejvyšší na stanici Dlouhá Stráň (144,1 mm). Nejméně srážek spadlo v Hladkých Životicích (51,7 mm), dále pak ve Fulneku (56,7 mm) a v Odrách (67,3 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, byl zaznamenán dne 23. července na stanici Nýdek-Filipka (41,5 mm). Slunce v kraji svítilo průměrně 208,3 hodin. Bylo to o 19,0 hod. méně než dlouhodobý průměr, tj. 92 % průměru. V červenci nejvíce svítilo Slunce v Mošnově (240,6 hod.), v Lučině (233,4 hod.) a v Ostravě-Porubě (232,3 hod.), nejméně v Rýmařově (180,0 hod.), v Karlově Studánce (184,8 hod.) a ve Světlé Hoře (188,1 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na stanici Červená dne 19. července, kdy Slunce svítilo 14,1 hodiny. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 18,3 C byl o 0,4 C teplejší než krajový normál (teplotně normální měsíc), avšak o 1,4 C teplejší než krajový normál , kdy byl klasifikován jako teplotně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 20,5 C (teplejší oproti dlouhodobému průměru o 0,7 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v červenci 12,2 C, což je o 0,8 C chladněji než průměr. V Šumperku byla průměrná měsíční teplota 18,1 C, což odpovídalo hodnotě dlouhodobého průměru. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci (20,5 C). Druhá nejvyšší v Prostějově (20,4 C) a třetí nejvyšší v Přerově (19,9 C). Průměrně nejchladněji bylo v červenci na Šeráku (12,2 C). Na Paprsku byla naměřena druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu v kraji (14,2 C) a třetí nejnižší změřená průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově (15,5 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena v Pasece (27,0 C) dne 31. července. Průměrně nejchladnějším dnem byl 13. červenec, nejnižší denní průměrná teplota vzduchu byla změřena na Šeráku (6,3 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu (33,7 C) byla změřena v Bělotíně dne 20. července. Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 25. července na Šeráku (10,2 C)

5 Nejnižší minimální teplota vzduchu (3,8 C) byla zaznamenána dne 14. července na Šeráku. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla zaznamenána 31. července v Javorníku (21,3 C). Nejnižší přízemní minimální teplota vzduchu byla změřena ve Zlatých Horách dne 14. července (1,3 C). Srážek spadlo v Olomouckém kraji průměrně 105,8 mm (118 % normálu a shodně pro normál , v obou případech se jedná o srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 116,7 mm, což je 159 % dlouhodobého průměru, na Šeráku 167,7 mm (124 % průměru) a v Šumperku 127,3 mm, což je 162 % dlouhodobého průměru. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na Šeráku (167,7 mm), druhý nejvyšší v Protivanově (158,5 mm) a třetí nejvyšší v Bělé pod Pradědem (154,9 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn byl zaznamenán v Bělotíně (49,2 mm), druhý nejnižší v Hranicích na Moravě (66,5 mm) a třetí ve Stříteži nad Ludinou (68,7 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 10. července v Protivanově (74,6 mm). Slunce v kraji svítilo průměrně 208,1 hodin. Bylo to o 5,4 hod. méně než dlouhodobý průměr, tj. 98 % průměru. V červenci Slunce svítilo nejvíce v Luké (226,0 hod.), v Medlově-Hlivicích (222,6 hod.) a v Olomouci (222,5 hod.), naopak nejméně svítilo Slunce v Javorníku (185,6 hod.), v Pasece (189,5 hod.) a v Jeseníku (192,4 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili dne 19. července na Šeráku, kdy Slunce svítilo 13,8 hodiny

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +17,9 +18,3 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +1,6 +1,4 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Mošnov +19,8 Olomouc +20,5 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +12,9 Šerák +12,2 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 31. den / 13. den 31.den / 13. den Absolutní maximum teploty (ºC) 31. den Chuchelná, Osoblaha +33,5 20. den Bělotín +33,7 Absolutní minimum teploty (ºC) 14. den Rýmařov, Světlá Hora +3,3 14. den Šerák +3,8 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 14. den Rýmařov 0,4 14. den Zlaté Hory +1,3 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu Maximální teplota stanice Janovice u Rýmařova datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) ,6 Přerov ,0 Minimální teplota Praděd ,7 Město Libavá ,6-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 100,1 105,8 v % dlouhodobé hodnoty 95,3 117,6 Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Nýdek-Filipka 178,7 Šerák 167,7 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Hladké Životice 51,7 Bělotín 49,2 Nejvyšší denní úhrn (mm) 23. den Nýdek-Filipka 41,5 10. den Protivanov 74,6 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) Maximální denní úhrn srážek Šance ,2 Červená Voda ,2 Lysá hora ,8 Jeseník ,0-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Červenec 2017 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA so 6,3 26,2 19,9 13,7 2,3 7,3 0, ne D 8,7 23,6 17,4 14,8-0,4 2,3 3, po 3,7 21,9 16,4 14,1-2,3 10, út 5,7 25,0 18,0 8,9-0,5 3,8 0, st 7,7 28,4 18,8 9,3 0,1 7,0 15, čt 5,7 24,2 17,7 13,9-0,6 7,2 0, pá 7,7 24,9 17,9 11,8-0,3 3,1 1, so 5,0 26,5 19,7 15,2 1,6 8,4 16, ne 4,0 29,0 22,0 12,6 3,8 9,9 0, po 7,7 30,2 22,4 17,0 4,1 4,2 11, út 6,0 24,8 19,3 17,9 1,0 2,3 11, st 5,3 27,7 19,9 14,1 1,4 9,6 15, čt 4,3 19,9 15,4 13,7-3,2 9, pá 8,3 22,9 17,1 7,3-1,7 9, so 6,3 20,9 15,0 13,2-3,4 10,1 0, ne 4,3 24,0 18,0 9,7-0,6 10, po 4,7 26,6 19,5 12,1 0,9 3,6 0, út 3,7 28,1 21,3 12,7 2,7 11, st 2,7 31,1 23,1 14,1 4,9 13, čt 5,3 33,1 25,5 15,5 7,0 10,9 2, pá 5,3 27,0 20,5 18,7 2,3 6,4 10, so 5,3 30,5 21,9 14,0 3,2 10,3 3, ne 4,3 29,8 19,1 16,0 0,5 8,1 1, po 7,7 24,9 19,4 14,2 0,3 3,4 3, út 9,0 22,1 16,7 14,8-1,7 4,3 1, st 9,0 21,6 17,3 11,9-1,0 4,8 0, čt 9,0 19,4 16,6 14,3-2,4 0,5 3, pá 8,0 25,3 19,1 14,7 0,1 3,5 0, so 2,7 27,0 19,5 12,5 0,1 11, ne 2,3 31,9 24,1 12,3 4,4 12, po 2,3 33,3 26,3 18,9 6,7 11,9-9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Červenec 2017 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA so 7,0 24,7 20,7 13,1 2,7 4,9 0, ne 8,0 24,4 20,0 15,3 1,7 3,6 0, po 5,0 23,4 18,3 16,1-0,6 11, út 7,3 25,3 19,6 10,0 0,8 6,4 0, st 8,3 30,0 20,6 12,9 2,1 6,1 4, čt 3,3 27,9 20,0 15,1 1,8 10, pá 8,7 27,4 20,3 13,3 2,2 2,5 1, so 5,3 30,0 22,2 14,2 3,9 12, ne 7,7 30,5 23,9 15,4 5,8 7, po D 7,3 31,4 23,2 18,3 4,9 5,0 43, út 6,7 26,7 20,5 17,8 1,8 3,5 7, st 5,3 27,4 21,0 13,7 2,1 8, čt 5,0 20,9 16,9 15,3-2,1 9, pá 7,0 22,9 17,3 8,9-1,6 8, so D 8,0 20,5 15,7 13,3-2,9 3,6 2, ne 5,0 24,6 19,0 9,5 0,5 8, po D 5,7 27,1 19,7 11,4 0,9 5,4 2, út 4,3 28,4 21,2 13,0 2,5 9, st 3,3 31,1 24,1 13,6 5,3 13, čt 5,3 32,8 26,5 17,2 7,8 10,3 28, pá 5,7 28,4 22,1 18,9 3,5 8,3 0, so 5,0 30,5 22,5 15,8 3,6 7,3 1, ne 6,3 26,7 19,4 16,4 0,1 8,8 7, po 9,7 20,3 18,3 15,2-1,0 0,6 12, út 9,0 21,3 17,1 15,0-1,8 2, st 8,0 21,4 16,3 11,4-2,3 2,1 0, čt 9,7 19,8 16,5 14,2-2,6 0,4 3, pá 8,7 24,3 19,6 15,1 0,5 4,6 1, so 2,0 26,5 20,5 11,2 0,8 12, ne 2,3 31,2 24,4 14,2 4,5 11, po 3,3 33,1 26,7 17,5 6,8 13,3-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí Odry byly na začátku měsíce července převážně setrvalé. Kolísání hladin na přelomu první a druhé dekády měsíce (zejména v povodí Olše a Ostravice) bylo způsobeno vydatnými srážkami ve východní části povodí. Následovaly pozvolné poklesy hladin. V třetí dekádě měsíce července vlivem přeháněk a bouřek docházelo opět ke kolísání hladin vodních toků. Nejvýraznější kolísání bylo zaznamenáno 21. a 23. července, opět zejména u toků odvodňující východní část povodí. Na konci měsíce docházelo opět k pozvolným poklesům hladin vodních toků. 22. a 23. července došlo v profilu Děhylov (Opava) ke kolísání hladiny, které bylo způsobeno vypouštěním z VD Kružberk pro akci Vodácký sjezd Moravice. V povodí Bělé byly hladiny vodních toků celý měsíc setrvalé nebo mírně rozkolísané. Ostravice v Ostravě kulminovala při 29,3 m 3.s -1 dne 21. července v 13:20 hodin, Odra v Bohumíně při 38,4 m 3.s -1 dne 11. července v 17:50 hodin a Olše ve Věřňovicích při 46,6 m 3.s -1 dne 21. července v 15:50 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc červenec (Bohumín 30 % Q VII ). Nejvíce vodné byly vodní toky v povodí Olše (Olše v Jablunkově 93 % Q VII ), ale např. Odra v Odrách dosahovala jen 14 % Q VII

14 - 13 -

15 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy byly na začátku měsíce července převážně setrvalé. Mírné kolísání hladin nastalo na konci první dekády měsíce. Do konce druhé dekády byly hladiny opět setrvalé nebo měly zvolna klesající tendenci. Vlivem deště, i trvalého, a ojedinělých bouřek došlo k výraznějšímu kolísání hladin vodních toků v poslední dekádě měsíce července. Nejvýraznější vzestupy byly zaznamenány z 24. na 25. července. 24. července v nočních hodinách byl krátkodobě překročen 1. SPA ve stanici Chornice (Jevíčka). Na konci měsíce pak hladiny převážně mírně kolísaly nebo klesaly

16 Morava v Olomouci kulminovala při 33,8 m 3.s -1 dne 25. července v 17:10 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc červenec (Olomouc 43 % Q VII )

17 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

18 Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy byly celý měsíc červenec převážně setrvalé nebo mírně rozkolísané. Srážky, které se během měsíce vyskytovaly, způsobily pouze mírné kolísání hladin vodních toků, zejména v povodí Vsetínské Bečvy. Od 21. července byla hladina v profilu Dluhonice (Bečva) ovlivněna pravidelnou údržbou na jezu Přerov (tzv. srážka jezu). Bečva v Dluhonicích kulminovala při 17,2 m 3.s -1 dne 22. července v 03:20 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly hluboko pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc červenec (Dluhonice 15 % Q VII ). Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosahovala jen 8 % Q VII. Na většině profilů v povodí Bečvy byly hladiny vodních toků na konci měsíce července pod hranicí sucha. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ

19 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 25 13:30 4,88 43,9 62,3 82,9 62 Svinov 11 14: Opava 22 20:00 22,7 55,5 89, Děhylov 23 02:00 14,1 89, Frýdek Místek 07 19:40 7, Ostrava 21 13:20 29, Bohumín 11 17:50 38, Jablunkov - Olše 23 14:10 28,5 40,6 86, Český Těšín - Baliny 23 17: , Věřňovice 21 15:50 46, Mikulovice 25 00:00 6,83 44,2 71,9 94,2 3 Raškov 25 01:10 10,1 29,1 46,9 60,6 4 Šumperk 25 02:50 3,66 35,5 61,4 84,2 6 Lupěné 25 03:10 7,31 32,8 57,2 89,5 8 Moravičany 25 08:50 22,3 85, Olomouc 25 17:10 33, Vsetín 11 12:10 3,79 99, Valašské Meziříčí 23 16:50 1,06 58, Teplice nad Bečvou 12 01:10 4, Dluhonice 22 03:20 17,

20 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 0,49 3,5 14 ODRA Svinov 2, ODRA Bohumín OPAVA Krnov 1,6 4,5 36 OPAVA Opava 3 7,8 38 OPAVA Děhylov 5, OSTRAVICE Frýdek Místek 2,3 9,2 25 OSTRAVICE Ostrava 4, OLŠE Jablunkov 1, OLŠE Český Těšín 4,3 8,2 52 OLŠE Věřňovice 7, DESNÁ Šumperk 1,3 3,5 37 MOR. SÁZAVA Lupěné 1, MORAVA Moravičany 5, TŘEBŮVKA Loštice 0,86 2,7 32 MORAVA Olomouc VSET. BEČVA Vsetín 0,77 5,5 14 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 0,32 4,2 8 BEČVA Dluhonice 2,

21 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - červenec 2017 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s - 1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,105 0, Morávka - Medvědí potok * 0,462 * Ostravice - Pod horečkou 0,145 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,143 0, Starý Jičín - Oční studánka 0,420 0, Suchá Rudná - Nad pilou 0,833 1, Veřovice - Pramen Jičínky 0,365 2, Vlčovice - U Holého vrchu 0,760 0, Železná pod Pradědem C 1 2,422 5, Horní údolí - Pod jeřábem 3,466 3, Kouty n. D. - Sedmá skládka 0,695 1, Mladeč - V-2 1,933 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,198 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 3,228 3, Ostružná - U Přerovské chaty 1,815 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0,198 1, Strážná - Pod samotou 0,070 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,350 0, Rajnochovice - V lese 3 0,443 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 0,408 0, Zašová - Stračka 0,215 0, * neměřeno - špatný technický stav pramene Průměrné měsíční vydatnosti u většiny pramenů byly v porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry pod hodnotou dlouhodobého průměru. Výjimku tvořily pouze 3 prameny v Olomouckém kraji. Minimálních hodnot (16 %) bylo dosaženo u pramene Jičínky ve Veřovicích. Maximálních hodnot bylo dosaženo na pramenu U Přerovké chaty v Ostružné (122 %). Moravskoslezský kraj (16-83 %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (23-41 %), severní část Zlínského kraje (43-66 %)

22 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - červenec 2017 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (90-98 %) a severní část Zlínského kraje (82 94 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Šumperku (108 %), minimálních v Mokrých Lazcích (76 %). Průměrný měsíční stav hladiny u vrtu Zašová byl počítán pouze z dat první dekády měsíce července (vlivem technické závady při přenosu dat)

23 Kvalita ovzduší Během července došlo k několika překročením limitní hodnoty pro maximální 8hodinovou denní koncentraci přízemního ozonu (O 3 ) pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m -3 v Moravskoslezském i Olomouckém kraji. Jednalo se především o dny s vysokou intenzitou slunečního záření a teploty. Informativní prahová hodnota hodinové koncentrace ozonu pro vyhlášení smogové situace (180 µg.m - 3 ) nebyla překročena na žádné stanici. Hodnoty koncentrací ostatních škodlivin se v červenci pohybovaly v nízkých hladinách a nedošlo k překročení imisních limitů. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

24 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

25 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

26 I v podzemí se měří voda Dne 18. června 2017 proběhla exkurze vybraných pracovníků ČHMÚ do veřejnosti nepřístupných prostor Amatérské jeskyně v Moravském krasu. Poučenými průvodci byli Mgr. Stanislav Lejska a Mgr. Karel Kněžínek z pobočky ČHMÚ Brno. Amatérská jeskyně je se svou délkou cca 40 km nejdelší jeskyní na území ČR. Rozsahem menší Stará amatérská jeskyně byla objevena 18. ledna 1969 a v témže roce dne 16. srpna 1969 došlo k objevení Nové amatérské jeskyně. Objevování nových prostor se ani zde neobešlo bez tragédií a ztrát na životech. Jedním z významných bodů je systém proplétajících se a křížících se chodeb nazvaný příznačně Bludiště. Výzkumy prokázaly, že právě pod Bludištěm dochází k soutoku Sloupského potoka a Bílé vody, což představuje zrod podzemní řeky Punkvy. Od Bludiště se dále Amatérská jeskyně dělí na dvě části a to Rozlehlou chodbu a Sloupský koridor, které pokračují zhruba severním směrem k Sloupsko-Šošůvským jeskyním. Koridor je zakončen několika sifony, které bezesporu komplikovaly další průzkum tohoto krasového systému, bez potápěčského vybavení by byl prakticky nemožný. Pro lepší možnost přístupu je nově do části jeskyně oddělené sifony proražen umělý vchod. Směrem ke Staré Amatérské jeskyni vede svou atmosférou podmanivá Chodba samoty s Katedrálou Jiřího Šlechty. Tyto koridory se znovu spojují nejprve v Dómu u Homole a dále u Bludiště. Od Bludiště na jih vede nejdelší chodba jeskyně Macošský koridor, která je pokračováním rozlehlé chodby a začíná Dómem zemních pyramid a končí takřka po kilometru dómem Ráztoka. V roce 1997 byl mj. pracovníky ČHMÚ Brno zprovozněn systém pro měření mikroklimatu v systému Amatérské jeskyně. Na ten pak navazoval od roku 2009 již více hydrologicky zaměřený průzkum tohoto systému, který probíhá doposud a mj. využívá technologie 3D laserového skenování. Výsledky byly publikovány v odborných článcích a Sborníku prací Českého hydrometeorologického ústavu č. 63, který vyšel v roce 2016 (ISBN ). Mgr. Marek Strachota, doc. RNDr. Jan Unucka, Ph.D