Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 4 /2017

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 4 /2017, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Činnost Hydrologické předpovědní služby ČHMÚ Ostrava za povodňové situace dubna Zpracovali: Tatiana Čaňová Ing.Václav Smolka Ing. Věra Šeděnková Mgr. Alena Tížková RNDr.Vladimíra Volná ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Teplé jihozápadní až jižní proudění na přední straně vyplňující se brázdy nízkého tlaku vzduchu nad západní Evropou, které započalo na konci března, pokračovalo i na počátku měsíce následujícího. Maximální teplota vzduchu tak na většině stanic překračovala 20 C, druhý dubnový den byl na stanici Karviná zaznamenán dokonce letní den s denním maximem 25,2 C! Toto velmi teplé období bylo ukončeno rozpadajícím se frontálním rozhraním, za kterým na konci první pentády následovala další studená fronta. V dalších dnech zmohutněla nad západní Evropou tlaková výše a po její přední straně k nám proudil chladný a vlhký vzduch od severozápadu. Tlaková výše se posléze přesouvala přes střední Evropu dále k východu a k nám se tak obnovilo teplejší jihozápadní proudění s maximálními teplotami na konci dekády i přes 20 C. Toto oteplení bylo ale jen krátkodobé, jelikož hned další den nás přecházela studená fronta od severozápadu a za ní pronikal do střední Evropy chladný a vlhký vzduch. V polovině měsíce postoupila od severozápadu nad Slovensko a Maďarsko brázda nízkého tlaku vzduchu, kde se prohloubila samostatná tlaková níže. V týlu této níže k nám proudil studený a vlhký vzduch, který přinesl zejména do oblasti Jeseníků významnou sněhovou nadílku i v nižších polohách. Nejvíce, a to 70 cm za dva dny, připadlo na stanici Vidly. Období na přelomu druhé a třetí dekády se vyznačovalo nejnižšími teplotami vzduchu v měsíci, a to i díky tomu, že se k nám od západu přechodně rozšířil okraj tlakové výše způsobující noční protrhání oblačnosti. Noční teploty tak nad sněhovou pokrývkou klesaly až k -8 C. Vliv tlakové výše byl přechodně přerušen od severozápadu postupujícím frontálním systémem. Po jeho přechodu k nám opět proudil chladnější vzduch od severozápadu. Tlaková výše se však přesouvala přes střední Evropu k východu a nad naše území se znovu dostal teplejší vzduch od jihozápadu. V poslední pentádě však dorazila do oblasti střední Evropy studená fronta, která se zde začala vlnit. Několik dní setrvávalo poměrně výrazné frontální rozhraní nad naším územím, a proto vydatné a trvalé srážky působily potíže nejen na řekách, v podobě dosažení jednotlivých stupňů SPA, ale v Jeseníkách i další sněhovou nadílkou. V závěru dubna nás ovlivnil hřeben vyššího tlaku vzduchu. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 6,4 C, což je o 0,3 C nižší hodnota než teplotní normál. Měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně normální. Na stanici Ostrava-Poruba byla průměrná měsíční teplota vzduchu 8,2 C, což odpovídá dlouhodobému průměru. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v dubnu 0,8 C (o 0,9 C chladněji než dlouhodobý průměr). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, 8,2 C, byla naměřena na stanicích Slezská Ostrava a Ostrava-Poruba, následovaly stanice Karviná s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 8,1 C, Bohumín a Mošnov s 8,0 C. Průměrně nejchladněji bylo v dubnu na Lysé hoře (0,8 C), druhá nejchladnější stanice byla na Javorovém vrchu (2,7 C) a třetí nejnižší - 2 -

4 průměrná měsíční teplota byla zaznamenána v Karlově Studánce (3,8 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena ve Slezské Ostravě dne 2. dubna (17,8 C). Nejchladnější den byl 20. duben s nejnižším denním průměrem teploty vzduchu na Lysé hoře ( 7,9 C). Nejvyšší maximální teplota v kraji byla změřena v Karviné dne 2. dubna (25,2 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 20. dubna na Lysé hoře ( 5,8 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána ve Světlé Hoře dne 21. dubna ( 10,4 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 2. dubna na stanici Město Albrechtice-Žáry (12,6 C). Nejnižší minimální přízemní teplota byla zaznamenána dne 21. dubna v Rýmařově ( 11,5 C). V MS kraji spadlo průměrně 114,2 mm srážek, což je 194 % normálu (srážkově silně nadnormální měsíc). Stanice Ostrava-Poruba naměřila v dubnu 109,7 mm srážek (208 % dlouhodobého průměru). Na Lysé hoře to bylo 221,0 mm, což odpovídá 226 % dlouhodobého průměru a jednalo se o nejvyšší měsíční úhrn srážek v kraji. Následovaly stanice Hrčava (218,9 mm) a Heřmanovice (213,4 mm). Nejméně srážek spadlo na Slezské Hartě (43,5 mm), Červené (71,6 mm) a v Lomnici u Rýmařova (73,7 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 18. dubna v Heřmanovicích (49,5 mm). Nejvíce sněhu v dubnu napadlo ve Vidlích, celkem 114 cm. Následovaly stanice Karlova Studánka (88 cm) a Heřmanovice (80 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán dne 18. dubna ve Vidlích (36 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána na stanici Vidly dne 20. dubna (65 cm). Slunce v kraji svítilo průměrně 108,8 hod., což bylo o 54,3 hod. méně než normál, tj. 67 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce na Červené (123,7 hod.), ve Světlé Hoře (122,5 hod.) a v Karlově Studánce (117,0 hod.), nejméně pak na Lysé hoře (85,3 hod.), ve Frenštátě pod Radhoštěm (89,0 hod.) a v Jablunkově (92,6 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili 10. dubna na Lysé hoře, kdy Slunce svítilo 12,9 hod. Olomoucký kraj měl průměrnou měsíční teplotu vzduchu 6,7 C (o 0,8 C chladněji než normál). Kraj byl v dubnu klasifikován jako teplotně normální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 8,8 C (chladnější oproti dlouhodobému průměru o 0,4 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v dubnu 0,0 C, což je o 3,3 C chladněji než průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci (8,8 C), druhá nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Prostějově (8,3 C) a třetí nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena v Přerově (8,2 C). Průměrně nejchladněji bylo v dubnu na Šeráku (0,0 C), následoval Paprsek (2,5 C) a Klepáčov (4,2 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena v Pasece (17,1 C) dne 2. dubna. Nejchladnějším dnem byl 20. duben s nejnižším denním průměrem na Šeráku ( 7,6 C)

5 Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v dubnu změřena v Olomouci dne 2. dubna (24,1 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 20. dubna na Šeráku ( 6,5 C). Nejnižší minimální teplota, a to 8,5 C, byla zaznamenána dne 19. dubna na Šeráku. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 2. dubna ve Vidnavě (12,4 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena v Šumperku dne 21. dubna ( 9,7 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 81,1 mm (123 % normálu, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 50,7 mm, což je 140 % dlouhodobého průměru a na Šeráku 179,7 mm (257 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Bělé pod Pradědem (218,7 mm), následovaly stanice Paprsek (180,5 mm) a Šerák (179,7 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn měly stanice Šternberk (43,5 mm), Náměšť na Hané (43,6 mm) a Dubicko (45,3 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 45,1 mm, byl zaznamenán dne 18. dubna v Ramzové. Nejvíce sněhu napadlo v dubnu v Ramzové, celkem 119 cm, následoval Šerák (116 cm) a Dlouhé Stráně-dolní nádrž (88 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán 18. dubna v Ramzové (48 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána na stanici Dlouhé Stráně-dolní nádrž dne 20. dubna, a to 70 cm. Slunce svítilo v kraji průměrně 123,3 hod., což bylo o 36,0 hod. méně než normál, tj. 77 % normálu. V dubnu Slunce svítilo nejvíce v Medlově-Hlivicích (155,6 hod.), v Luké (143,4 hod.) a v Olomouci (143,0 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce na Šeráku (93,3 hod.), v Jeseníku (102,8 hod.) a v Javorníku (110,6 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili na Šeráku dne 10. dubna, kdy Slunce svítilo 12,6 hodiny

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) 6,4 6,7 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) 0,3 0,8 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Sl. Ostrava, Ostrava-Poruba +8,2 Olomouc +8,8 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +0,8 Šerák 0,0 Nejteplejší/Nejchladnější den měsíce 2.den/20.den 2.den/20.den Absolutní maximum teploty (ºC) 2.den Karviná +25,2 2.den Olomouc +24,1 Absolutní minimum teploty (ºC) 21.den Světlá Hora 10,4 19.den Šerák 8,5 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 21.den Rýmařov 11,5 21.den Šumperk 9,7 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu Maximální teplota Minimální teplota stanice Bohumín- Záblatí Rýmařov- Harrachov datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) ,5 Bernartice , ,4 Ostružná- Ramzová ,7-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 114,2 81,1 v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Lysá hora 221,0 Bělá p. Pradědem 218,7 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Slezská Harta 63,4 Šternberk 43,5 Nejvyšší denní úhrn (mm) 18.den Heřmanovice 49,5 18.den Ramzová 45,1 Nejvyšší měsíční úhrn nového sněhu (cm) Vidly 114 Ramzová 119 Nejvyšší denní úhrn nového sněhu (cm) 18.den Vidly den Ramzová 48 Max. hodnota celkové sněhové pokrývky (cm) 20.den Vidly den Dlouhé Stráně 70 Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) Maximální denní úhrn srážek Komorní Lhotka ,3 Černá Voda ,3 Lysá hora ,6 Jeseník ,7-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Duben 2017 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE so 0,3 23,0 15,3 8,7 7,6 11, ne 0,3 24,3 16,6 4,9 8,8 11, po 4,7 16,7 11,8 9,4 3,7 7, út 6,7 19,7 13,7 7,4 6,5 5, st 10,0 13,7 10,3 9,1 3,2 0,0 3, čt KR 5,3 10,4 6,3 4,0-0,8 5,0 3,9 0R pá 10,0 8,6 6,9 4,0-0,5 0,0 6, so 8,0 14,6 9,6 7,3 2,4 3,9 0, ne 5,7 16,0 9,1 5,7 2,5 4, po 0,0 20,4 14,4 4,3 8,0 12,3 3, út 8,0 15,9 7,1 5,0 0,2 4,4 0, st 9,7 11,8 9,4 2,5 2,4 0,4 0, čt 8,7 13,4 9,0 7,9 2,3 0,8 0, pá 7,0 13,5 8,5 4,7 1,7 2, so 9,3 15,5 11,8 4,2 3,6 1,9 1, ne 6,3 12,8 6,6 4,9-1,4 4,8 0, po 8,3 12,8 6,8-0,3-0,8 3,8 2, út 10,0 5,0 2,1 0,8-5,5 0,0 7, st 10,0 3,6 1,9-0,2-6,0 0,0 3,5 0R čt 8,7 3,9 2,4 1,4-6,0 0,1 0,0 0R 0N pá 8,3 11,4 6,6-3,4-2,6 4,5 0, so 8,0 11,3 6,5 4,9-3,4 0,7 1,8 0R ne 6,7 10,0 4,6 1,1-5,8 4,4 3, po 6,3 13,1 7,9 1,7-2,5 7, út 9,7 17,4 11,4 2,8 1,2 1,4 4, st 10,0 11,3 4,8 4,4-5,7 0,0 17,5 0R čt 10,0 4,6 3,4 1,0-7,6 0,0 32,8 0R pá 10,0 4,1 2,6 1,9-8,1 0,0 15, so 6,7 13,4 8,7 3,0-2,6 5,6 0, ne 5,7 14,2 10,0 5,8-1,7 6,3-9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Duben 2017 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE so 1,0 21,4 14,4 6,6 6,9 11, ne 1,3 24,1 15,5 7,9 7,9 11, po 4,7 20,0 13,8 11,2 5,7 10, út 7,3 19,9 14,1 9,0 6,1 8,0 1, st 9,3 17,0 11,9 8,3 3,9 7,9 0, čt 6,7 11,0 7,0 5,1-1,6 3,9 1, pá 9,7 9,7 7,8 4,6-0,6 0,0 0, so 8,3 16,3 11,8 7,8 3,6 2, ne 3,0 17,7 10,0 3,5 2,4 6, po 3,0 21,4 13,6 3,6 5,9 12,4 0, út 8,0 14,7 8,8 7,6 0,4 3, st 10,0 13,1 10,3 2,4 2,5 0,0 0, čt 7,3 12,8 8,6 7,3 1,1 2,0 0, pá 6,3 13,8 8,7 5,9 0,9 6, so 10,0 15,4 11,4 4,4 2,1 0, ne 5,0 12,5 7,1 4,4-1,8 7, po 10,0 10,4 5,3-1,0-3,3 1,4 7, út 8,3 9,5 4,3 2,8-4,5 2,5 2, st 9,7 2,8 2,0 0,4-7,1 0,0 3, čt N 6,0 5,0 2,5 1,7-6,9 1,6 0, pá N 7,0 11,5 5,7-2,6-4,8 8, so 8,7 11,7 8,5 4,8-2,3 2,2 0, ne 5,7 10,9 6,4 3,0-4,8 6,2 0, po 5,3 13,6 7,4 2,1-3,7 9, út 9,0 16,1 11,0 0,4 0,1 1,0 0, st 10,0 12,0 5,7 5,1-5,3 0,0 7, čt 9,7 8,6 5,7 3,5-5,3 0,2 19, pá 10,0 5,4 4,3 3,4-6,7 0,0 4, so 5,3 14,5 9,2 0,6-2,3 9, ne 7,0 15,3 10,4 6,7-1,7 6,1-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí Odry byly první dvě dekády měsíce dubna převážně setrvalé nebo mírné rozkolísané (zejména na konci první dekády v povodí Olše). Na konci měsíce ovlivňovala naše území zvlněná studená fronta, která přinesla vydatné trvalé srážky zejména na východ sledovaného území, na západě vypadávaly srážky formou sněhu. První výraznější vzestupy hladin byly zaznamenány od 22. dubna v povodí Opavy a Odry, kdy docházelo k tání sněhové pokrývky, která napadla na celém území během předchozích dnů. Od 26. dubna začaly stoupat hladiny vodních toků v celém povodí Odry. 27. dubna byl dosažen 1. SPA v profilu Mezina (Černý potok), kdy byl vzestup způsoben kombinací tání sněhu a dešťových srážek. U pramenných částí vodních toků odvodňující Jeseníky se pak vzestupy zastavily vlivem nízkých teplot vzduchu a následnému zastavení tání sněhové pokrývky z vrcholových partií Jeseníků. Vlivem intenzivních srážek pokračovaly vzestupy hladin zejména v dolních částech povodí Opavy, a dále v povodí Osoblahy, Odry, Ostravice a Olše. Nejvýraznější vzestupy byly zaznamenány 28. dubna, kdy u většiny vodních toků byly zaznamenány vzestupy nad 1. SPA, některé toky dosáhly 2. SPA (např. Odra v Odrách, Lubina v Petřvaldu, Ondřejnice v Rychalticích, Opava v Děhylově, Jičínka v Novém Jičíně, Porubka ve Vřesině, Odra v Bohumíně). 3. SPA byl dosažen, dle informací Povodí Odry, s. p., 28. dubna v profilu Polanka (Polančice), 29. dubna v profilu Držkovice (Opava). Většina vodních toků kulminovala již 28. dubna nebo 29. dubna v ranních hodinách. Pouze v profilu Děhylov (Opava) došlo ke kulminaci na úrovni 2. SPA dne 29. dubna v odpoledních hodinách. 30. dubna již všechny toky zaznamenaly poklesy. Ostravice v Ostravě kulminovala při 234 m 3.s -1 dne 28. dubna v 12:50 hodin (1. SPA), Odra v Bohumíně při 501 m 3.s -1 dne 28. dubna v 17:00 hodin (2. SPA), Olše ve Věřňovicích při 269 m 3.s -1 dne 28. dubna ve 23:10 hodin (1. SPA), Opava v Děhylově při 137 m 3.s -1 dne 29. dubna v 12:50 hodin (2. SPA) a Odra ve Svinově při 192 m 3.s -1 dne 28. dubna v 15:20 hodin (1. SPA). Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly nad hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc duben (Bohumín 115 % Q IV ). V povodí Bělé byly hladiny celý měsíc duben mírně rozkolísané nebo setrvalé. Kolísání na konci měsíce bylo způsobeno odtáváním sněhové pokrývky v kombinaci s dešťovými srážkami

14 - 13 -

15 - 14 -

16 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

17 Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy byly na začátku měsíce dubna mírně rozkolísané a postupně měly až do konce druhé dekády zvolna klesající tendenci. Na konci měsíce dubna se hlavně v oblasti Jeseníků vykytovaly významné srážky, které ale padaly převážně ve formě sněhu a odtávání z nižších poloh probíhalo postupně. Hladiny vodních toků proto byly na konci měsíce převážně jen rozkolísané a vzestupy hladin nebyly tak výrazné jako např. v povodí Bečvy nebo Odry. Morava v Olomouci kulminovala při 70.4 m 3.s -1 dne 29. dubna v 03:30 hodin. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc duben (Olomouc 59 % Q IV )

18 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

19 Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy byly dvě dekády měsíce dubna převážně setrvalé nebo mírně rozkolísané. Od 18. dubna začaly mít vodní toky vzestupnou tendenci nebo vlivem tání sněhu kolísaly. Na konci měsíce ovlivňovala naše území zvlněná studená fronta, která přinesla vydatné srážky. Nejvýraznější vzestupy byly zaznamenány na všech tocích 28. dubna. Na většině vodních toků byl dosažen 1. SPA. 2. SPA byl dosažen na Vsetínské Bečvě ve Velkých Karlovicích a v Jarcové a na Bečvě v Dluhonicích. Vlivem manipulací na VD byl 2. SPA dosažen na VD Karolinka (Velká Stanovnice) a VD Bystřička (Bystřička). Bečva v Teplicích nad Bečvou dosáhla 3. SPA. Kulminovala při 408 m 3.s -1 dne 28. dubna v 18:30 hodin. Bečva v Dluhonicích kulminovala při 398 m 3.s -1 dne 29. dubna v 00:20 hodin (2. SPA). Do konce dubna pak již měly hladiny vodních toků klesající tendenci. Průměrné měsíční průtoky se pohybovaly nad hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc duben (Dluhonice 127 % Q IV ). Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ

20 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 28 19:40 64,3 43,9 62,3 82,9 10 Svinov 28 15: Opava 29 05:20 69,9 64, Děhylov 29 12: , Frýdek Místek 28 12: Ostrava 28 12: Bohumín 28 17: Jablunkov - Olše 28 19:30 44,5 40,6 86, Český Těšín - Baliny 28 18: , Věřňovice 28 23: Mikulovice 26 12:10 12,9 44,2 71,9 94,2 3 Raškov 26 22:30 15,5 29,1 46,9 60,6 3 Šumperk 26 22:10 12,6 35,5 61,4 84,2 1 Lupěné 29 06:10 11,7 32,7 58,4 93,1 11 Moravičany 28 17:40 32,9 85, Olomouc 29 03:30 70, Vsetín 28 13: Valašské Meziříčí 28 07: , Teplice nad Bečvou 28 18: Dluhonice 29 00:

21 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 7,1 5,9 120 ODRA Svinov ODRA Bohumín OPAVA Krnov 7,8 7,1 110 OPAVA Opava OPAVA Děhylov OSTRAVICE Frýdek Místek OSTRAVICE Ostrava OLŠE Jablunkov 4,5 3,3 135 OLŠE Český Těšín OLŠE Věřňovice DESNÁ Šumperk 5,2 8,9 59 MOR. SÁZAVA Lupěné 4, MORAVA Moravičany TŘEBŮVKA Loštice 1,2 3,4 35 MORAVA Olomouc VSET. BEČVA Vsetín ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 8,3 6,1 137 BEČVA Dluhonice

22 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - duben 2017 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s - 1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,118 0, Morávka - Medvědí potok * 0,469 * Ostravice - Pod horečkou 0,245 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,883 1, Starý Jičín - Oční studánka 1,308 1, Suchá Rudná - Nad pilou 0,810 2, Veřovice - Pramen Jičínky 3,333 3, Vlčovice - U Holého vrchu 1,058 0, Železná pod Pradědem C 1 4,997 8, Horní údolí - Pod jeřábem 2,122 2, Kouty n. D. - Sedmá skládka 2,595 2, Mladeč - V-2 2,285 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,203 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,253 3, Ostružná - U Přerovské chaty 1,208 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 1,610 1, Strážná - Pod samotou 1,495 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,398 1, Rajnochovice - V lese 3 0,370 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 0,983 1, Zašová - Stračka 0,350 0, * neměřeno - špatný technický stav pramene Průměrné měsíční vydatnosti pramenů byly v porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry značně rozkolísané. Minimálních hodnot (28 %) bylo dosaženo u pramene Milostná studánka v Novém Malíně. Na pramenu Pod Samotou ve Strážné bylo dosaženo maximálních hodnot (191 %). Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %), severní část Zlínského kraje (45-66 %)

23 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - duben 2017 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. V rámci krajů byla situace následující: Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (96-99 %) a severní část Zlínského kraje (81 98 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo ve Starém Městě u Karviné (111 %), minimálních v Rudě nad Moravou (80 %). Vlivem poruchy záznamového zařízení byl měsíční průměr u vrtu Hrabová počítán z první poloviny měsíce

24 Kvalita ovzduší Na začátku měsíce dubna došlo na několika stanicích v Moravskoslezském i Olomouckém kraji k překročení denního imisního limitu pro suspendované částice PM 10. Rovněž došlo k překročení limitní hodnoty pro maximální 8hodinovou denní koncentraci přízemního ozonu pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m -3. Legislativou je tolerován maximální počet 25 překročení v roce v průměru za 3 roky (vyhodnocováno zpětně). Informativní prahová hodnota hodinové koncentrace ozonu pro vyhlášení smogové situace (180 µg.m -3 ) nebyla překročena na žádné stanici. Přízemní ozon je sekundární škodlivina, která nemá v atmosféře vlastní emisní zdroj. Vzniká složitými fotochemickými reakcemi z prekurzorů, jako např. z oxidů dusíku, těkavých organických látek, metanu a oxidu uhelnatého. Významnou roli při tvorbě O 3 hraje především intenzita slunečního záření a teplota. Koncentrace ostatních znečišťujících látek v ovzduší se vyskytovaly v nízkých hodnotách. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

25 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

26 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

27 Činnost Hydrologické předpovědní služby ČHMÚ Ostrava za povodňové situace dubna 2017 Na konci měsíce dubna se vyskytovaly meteorologické podmínky, které vyústily v povodňovou situaci v povodí Odry a Bečvy. Samotná meteorologická situace a hydrologický vývoj na tocích v měsíci dubnu jsou popsány výše. ČHMÚ má dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) povinnost zajišťovat Hlásnou a předpovědní povodňovou službu ve spolupráci se správci povodí. Hlavním účelem je informovat povodňové orgány a ostatní účastníky povodňové ochrany o nebezpečí vzniku povodně, o jejím vzniku a o dalším vývoji. Jedním z hlavních úkolů Předpovědní povodňové služby ČHMÚ Ostrava je tvorba a vydávání deterministických a pravděpodobnostních hydrologických předpovědí každý den k 6 hodině ranní, jejich prezentace na internetových stránkách a distribuce příslušným subjektům. Během povodňové epizody byly deterministické předpovědi počítány několikrát denně, a pokud bylo nutné, tak docházelo k opětovné distribuci aktuálních výsledků. Ukázka předpovědi průtoků ve stanici Věřňovice (Olše) ze dne 29. dubna k 6. hodině je uvedena na obr. 11. Deterministické předpovědi byly počítány zároveň dvěma srážkoodtokovými modely, a to modelem Hydrog a HEC-HMS. Také byly počítány variantní předpovědi průtoků pro čtyři modelové předpovědi srážek. Obr. 11 Předpověď průtoků ve stanici Věřňovice (Olše) na 66 hod

28 V rámci Systému integrované výstražné služby (SIVS) byly před a během povodňové situace vydány 4 Předpovědní výstražné informace (PVI) a 2 Informace o výskytu nebezpečného jevu (IVNJ). Výstražné informace SIVS vydává centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ po konzultaci s regionálními předpovědními pracovišti. První PVI na povodňovou bdělost byla vydána již 25. dubna na oblast Jesenicka (pro okresy Jeseník, Šumperk a Bruntál). 1. SPA byl dosažen na profilu Mezina (Černý potok) dne 27. dubna. Vlivem nízkých teplot, ale došlo v tomto období k vypadávání sněhových srážek a také se zastavilo odtávání sněhové pokrývky. Další PVI (vydáno 27. dubna) na povodňovou bdělost již bylo rozšířeno o oblast celého Moravskoslezského kraje. Třetí PVI byla vydána 28. dubna v 8:11 hodin jako reakce na stávající situaci zejména v povodí Bečvy. Byla zvýšená výstraha z povodňové bdělosti na povodňovou pohotovost a územně byla výstraha rozšířena o povodí Bečvy. Čtvrtá PVI, vydána 28. dubna odpoledne, se týkala rozšíření o oblasti níže po toku v povodí Moravy (již mimo působnost pobočky Ostrava). Obr. 12 Soutok Odry (vpravo) a Olše 29. dubna 2017 ve 12 hodin. Průtok po soutoku cca 569 m 3.s -1 (foto: V. Šustková) První IVNJ bylo vydáno na možnost dosažení 3. SPA v profilu Nový Jičín (Jičínka), kulminace nakonec proběhla 12 cm pod 3. SPA. Druhá IVNJ byla vydána 28. dubna večer v reakci na možnost dosažení 3. SPA v profilu Teplice nad Bečvou (Bečva). Kulminace (408 m 3.s -1 ) byla dosažena 28. dubna v 18:30 na úrovni 3. SPA

29 Zároveň byly vydávány Hydrologické regionální informační zprávy (HRIZ), které dokumentovaly aktuální meteorologickou a hydrologickou situaci, dosažené SPA a další vývoj situace. Celkem byly za toto období vydány 4 zprávy. Během celé povodňové epizody byly poskytovány informace o aktuální situaci a prognózy vývoje na tocích subjektům, které si o to požádaly. Jednalo se např. o MěÚ Karviná (vývoj situace v profilu Český Těšín Olše), ČTK Olomouc (zhodnocení situace v povodí horní Moravy při vydání 1. PVI a vývoj kulminace v povodí Bečvy v rámci Olomouckého kraje), Česká Televize (komplexní zhodnocení povodňové situace a další vývoj). Obr. 13 Opava v Děhylově (vodoměrná stanice) 29. dubna 2017 ve 13 hodin při 2. SPA (foto: V. Šustková)