Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko KAPITOLA 5: Profil mikroregionu Rožnovsko. 1. Obsah

Transkript

1 1. Obsah 1. OBSAH ÚVOD HISTORIE PROSTOROVÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE BIOGEOGRAFIE Živočišstvo Rostlinstvo KLIMA Teplota VYUŽITÍ PŮDY ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ MIKROREGIONU POSTAVENÍ MIKROREGIONU V RÁMCI ČR A ZLÍNSKÉHO KRAJE OBYVATELSTVO LIDNATOST VĚKOVÁ STRUKTURA PROGNÓZA VÝVOJE POČTU OBYVATEL VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL BYDLENÍ A DOMÁCNOSTI DOMÁCNOSTI DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND ZAMĚSTNANOST OBYVATELSTVA EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL ZAMĚSTNANOST MIGRACE ZA PRACÍ PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ Dominantní průmyslové podniky MALÉ A DROBNÉ PODNIKÁNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ ROZVOJOVÉ PLOCHY PRŮMYSLOVÝ AREÁL ROŽNOV POD RADHOŠTĚM OBČANSKÁ VYBAVENOST ŠKOLSTVÍ KULTURA SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURA ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Květen z 66

2 Silniční síť Železniční doprava Ostatní druhy dopravy VODOVODNÍ A KANALIZAČNÍ SÍŤ ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIEMI Zásobování plynem Zásobování tepelnou energií Zásobování elektrickou energií SPOJE ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ VODA PŮDA A RELIÉF HLUK EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE CESTOVNÍ RUCH HISTORIE AKTIVNÍ VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU Zimní rekreace Letní rekreace PAMÁTKY PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ KULTURA LIDOVÉ TRADICE INFRA- A SUPRASTRUKTURA Ubytování Tabulka č. 1 Využití ploch v mikroregionu... 9 Tabulka č. 2 Administrativní členění mikroregionu Tabulka č. 3 Komparace lidnatosti ve správních obvodech Zlínského kraje Tabulka č. 4 Základní demografická data mikroregionu Tabulka č. 5 Bilance obyvatelstva v letech Tabulka č. 6 Vzdělaností struktura obyvatelstva staršího 15ti let Tabulka č. 7 Počty domácností podle typu domácnosti Tabulka č. 8 Počty domů a bytů podle obcí Tabulka č. 9 Komparace ek. aktivity obyvatel na různých hier. úrovních absolutně 26 Tabulka č. 10 Komparace ek. aktivity obyvatel na různých hier. úrovních relativně 26 Tabulka č. 11 Komparace míry nezaměstnanosti na různých hier. úrovních Tabulka č. 12 Významní zaměstnavatelé Tabulka č. 13 Diferenciace dojíždějících za prací do Rožnova pod Radhoštěm podle odvětví a podle obcí Tabulka č. 14 Seznam rozvojových ploch Tabulka č. 15 Přehled školských zařízení v mikroregionu a ve městě Rožnov pod Radhoštěm Tabulka č. 16 Seznam základních škol v mikroregionu Tabulka č. 17 Seznam středoškolských zařízení ve městě Rožnov pod Radhoštěm. 46 Tabulka č. 18 Počet sportovních zařízení podle druhu a obcí Květen z 66

3 Tabulka č. 19 Lyžařská střediska Tabulka č. 20 Distribuce pitné vody města Rožnova pod Radhoštěm Tabulka č. 21 Rozdělení potrubí podle stáří Tabulka č. 22 Seznam kulturních památek Tabulka č. 23 Počet ubytovacích zařízení podle kategorií a obcí Tabulka č. 24 Ubytovací kapacity podle druhů Tabulka č. 25 Počty a kapacita stravovacích zařízení podle obcí Graf č. 1 Struktura druhů pozemků... 9 Graf č. 2 Využití půdy Graf č. 3 Vývoj počtu obyvatel mikroregionu Graf č. 4 Bilance obyvatelstva podle obcí v letech Graf č. 5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15ti let Graf č. 6 Změna v počtu trvale obydlených bytů mezi lety 1991 až 2001 podle obcí Graf č. 7 Diferenciace obyvatelstva podle ekonomické aktivity Graf č. 8 Prostorová a časová dynamika míry nezaměstnanosti Mapa č. 1 Administrativní členění mikroregionu Mapa č. 2 Topografická mapa mikroregionu M 1 : Mapa č. 3 Topografická mapa města Rožnov pod Radhoštěm M 1: Mapa č. 4 Hustota zalidnění Zlínského kraje podle ORP Mapa č. 5 Vývoj lidnatosti Zlínského kraje podle ORP Mapa č. 6 Lidnatost vybraných měst Zlínského kraje Mapa č. 7 Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu Mapa č. 8 Podíl obyvatel starších 60ti let na celkové populaci Mapa č. 9 Změna počtu bytů mezi lety 1970 až Mapa č. 10 Intenzita dopravního zatížení komunikací mikroregionu Mapa č. 11 Dopravní zatížení komunikací ve městě Rožnov pod Radhoštěm Mapa č. 12 Podíl bytů napojených na veřejný vodovod Mapa č. 13 Podíl bytů napojených na plynovod podle obcí Květen z 66

4 2. Úvod Mikroregion Rožnovsko leží v severovýchodní části Zlínského kraje. Jeho území je totožné s územním vymezením správního obvodu Rožnov pod Radhoštěm. K měl mikroregion obyvatel. Převážná většina obyvatel mikroregionu žije ve dvou městech Rožnov pod Radhoštěm a Zubří. Mikroregion leží na rozhraní mezi Moravskoslezskými Beskydami a Hostýnsko-vsetínskou hornatinou. Vzhledem ke své poloze a ke kvalitnímu životnímu prostředí se město Rožnov pod Radhoštěm v 19. století stalo centrem cestovního ruchu byly zde situovány vyhledávané lázně. Společenské a ekonomické změny ve 20. století, především pak v 90. letech, vedly ke zvýšení relevance sektoru služeb na místní ekonomice. Rozvoj cestovního ruchu v posledních 10 letech vedl k posílení jeho vlivu na místní ekonomiku. Město a mikroregion se svými významnými atraktivitami cestovního ruchu tak má všechny předpoklady stát se centrem cestovního ruchu v rámci středoevropského regionu. Květen z 66

5 3. Historie Počátky souvislého osídlení území spadají do 11. století, nejprve byly založeny nynější vsi a města. Vznik dalších sídel je spojen s rozvojem pasekářství. První osadníci se na dnešním Valašsku usídlili v údolích řek především ve 13. a 14. století. Jednalo se o migranty české národnosti. Do 15. století neměly Beskydy ani své jméno a člověk tehdy žil pouze na jejich předhůří. Lesy se rozvíjely přirozeně - někde husté a těžko prostupné pralesy, ve vyšších polohách javořiny, jak se od 16. stol. nazývaly rozsáhlé horské plochy řídce porostlé stromy a keři. V 16. a 17. století se začalo osídlené území rozšiřovat mimo údolí na úkor lesních porostů. Na náhorních plošinách vznikaly nové usedlosti paseky, pro jejichž obyvatele se užívá termín pasekáři. V této době do regionu migrovali také obyvatelé z jiných částí Karpatského oblouku. V 17. a v 18. století již byla značná část území odlesněna. V 17. století zde proběhla řada povstání, císařská vojska získala nad územím kontrolu roku V tomto století vznikl významný regionální fenomén: portášský sbor, jehož úkolem bylo kontrolovat hranici mezi dnešní ČR a SR. 17. století bylo také stoletím tureckých nájezdů. Všechny tyto události měly vliv na sídelní strukturu a lidnatost území. Dominantní postavení v ekonomice mikroregionu mělo zemědělství. V 17. století se začalo rozvíjet manufakturní podnikání (sklářské hutě, tkalcovství, papírny) vázané na místní přírodní zdroje. V 19. století začal růst podíl lesního hospodářství na místní ekonomice, byl utlumován chov ovcí, rozvíjel se chov skotu. Výrazný rozvoj průmyslu nastal v polovině 19. století, roku 1892 získal mikroregion železniční spojení. Rozvíjelo se lázeňství. Mikroregion přesto zůstal oblastí s málo rozvinutou ekonomikou a nízkou životní úrovní, což mělo za následek záporné migrační saldo. Po druhé světové válce se průmysl dále rozvíjel (založení podniku Tesla Rožnov pod Radhoštěm) a proběhla kolektivizace zemědělství. Po roce 1989 nastaly změny v politickém, společenském a hospodářském životě v mikroregionu se všemi z toho plynoucími pozitivy i negativy, především sníženou schopností některých místních ekonomických subjektů reagovat na změny ve struktuře světové ekonomiky a vyvíjející se poptávku. Květen z 66

6 4. Prostorové charakteristiky území Celková rozloha mikroregionu činí 239 km Geologie a geomorfologie Území je budováno převážně flyšovými horninami druhohorního a třetihorního stáří. Geologicky je mikroregion součástí rozsáhlé soustavy mladých pásemných pohoří vznikajících koncem druhohor a ve třetihorách působením několika fází alpinského vrásnění. Jelikož od těchto pohybů neuplynula z geologického hlediska dlouhá doba, jeví se jako soustava mohutných hřbetů, oddělených hlubokými údolími či kotlinami. Na území vystupují souvrství dílčího vývoje godulského. Z celé řady vrstev se výrazněji uplatňují nejstarší uloženiny křídového stáří, známé dnes jako těšínsko-hradišťské souvrství, obsahující vložky pelosideritu. Navíc bylo toto souvrství proraženo těšinitovými vyvřelinami, které vystupují jako drobné izolované žíly a výlevy v pásu mezi Valašským Meziříčím a Českým Těšínem. Nejvýraznějším reprezentantem slezského příkrovu jsou vrstvy godulské, pocházející ze střední křídy. Místy až m mocné souvrství odolných pískovců buduje centrální část Moravskoslezských Beskyd, Beskydy Slezské a skupinu Ondřejníka. Vrstevní sled křídových usazenin ukončují vrstvy istebňanské, v nichž se střídají polohy pískovců a méně odolných jílovců. Lemují z jihu oblast godulských pískovců a budují celé zadní pásmo hornatiny Moravskoslezských Beskyd. Souvrství příkrovu podslezského, který je jinak převážně vyvinut na pravém břehu řeky Moravy, jsou většinou méně odolné usazeniny, takže dnes jsou na ně vázány sníženiny a mělké tvary. Jižní polovina oblasti, to jsou všechny hornatiny jižně od Moravskoslezských Beskyd, je budována souvrstvími příkrovu magurského. S odolnými pískovci a slepenci soláňských vrstev se setkáme ve Slovenských Beskydách, na hlavním hřebeni Vsetínských vrchů a v pásmu Makyty v Javorníkách. Na území mikroregionu jsou zastoupeny tři typy reliéfu: členité vrchoviny v nejníže položených oblastech, hornatiny a velehorský reliéf. Nejznámější horou je Radhošť (1129 m n.m.), na jejímž vrcholu je socha posvátného boha Radegasta. Geomorfologicky náleží území mikroregionu k subprovincii Vnější Západní Karpaty, k celkům Moravskoslezské Beskydy (sever území), Rožnovská brázda (střed území) a Hostýnsko-vsetínská hornatina (jih území). Radhošťská hornatina je nejvyšším pohořím mikroregionu. Průlomové údolí Čeladénky tento masív odděluje od zvlněného hřbetu s vystupujícími vrchy Čertův mlýn, Pustevny a Radhošť. Severní rozsochy Noříčí a Velká Stolová dosahují rovněž přes tisíc metrů. Hluboké Rožnovské sedlo tzv. Pindula, odděluje Radhošť od hřbetu Veřovických vrchů s vrcholem Velký Javorník. Tady končí i Moravskoslezské Beksydy. Na jihu Radhošťská hornatina klesá pozvolna ve vrchovinu nad Rožnovskou brázdou. Významným geomorfologickým prvkem je pseudokras. Jde o jevy obdobné krasovým, vzniklé v nekrasových horninách, v tomto případě v pískovcích. Od nepaměti jsou známy Radhošťské ďúry, jeskyně Cyrilka na Pustevnách či hluboké zářezy a pukliny se vstupy do podzemí na hřebeni Radhoště a Pusteven. Vzhledem k ochraně vyskytujících se netopýrů jsou nepřístupné. Jih mikroregionu je tvořen celkem Vsetínské vrchy. Od Moravskoslezských Beskyd na severu jsou odděleny Rožnovskou brázdou (údolí Rožnovské Bečvy), vyplněnou zvlněným pahorkatiným reliéfem. Od Javorníků na jihu jsou odděleny údolím Vsetínské Bečvy, stejně jako od západně ležících Hostýnských vrchů. Vrcholy mírně zvlněného hřbetu, ve středu jsou Květen z 66

7 pohoří Tanečnice (912 m), Soláň (861 m) a za ní po úseku Bernešky, to je nejvyšší vrchol Vysoká (1024 m). Na východě, při hranici se Slovenskem je populární rekreační oblast Bumbálka. V oblasti jsou četné sesuvy a skalnaté srázy mrazových srubů. 4.2 Biogeografie Živočišstvo Současná fauna popisované oblasti je výsledkem dlouhodobého vývoje a četných migrací. Rostlinstvo a živočišstvo mikroregionu bylo výrazně ovlivněno antropogenní činností. Jako první vymizely původní velké šelmy (vlk, medvěd, rys). Z velkých dravců vymizeli orel skalní a orel křiklavý, stejně tak i sokol stěhovavý. Velmi vzácným ptákem se stal dříve hojný tetřev hlušec. Zvláště patrná je redukce původních společenstev v uměle vytvořených agrocenózách v rovinatých oblastech mikroregionu. Do mikroregionu migrují původní živočišné druhy ze Slovenska, především medvědi a rysové. Na horských potocích s čistou vodou a dobrým zarybněním se vzácně vyskytuje vydra říční. Znečištění vod vedlo k redukci původních vodních společenstev, nejzachovalejší společenstva vodních živočichů se vyskytují na horních tocích potoků a řek. Z běžných šelem je dosti hojná liška obecná, rovnoměrně, i když poměrně vzácněji je rozšířen jezevec lesní a celkem běžné jsou kuna lesní, kuna skalní, tchoř tmavý a lasice. Typickým obyvatelem hlubokých horských lesů, především Moravskoslezských Beskyd, je jelen evropský, jehož stavy stále vzrůstají, což se místy negativně projevuje na lesních porostech. Co do početnosti je ze sudokopytníků nejhojněji zastoupena zvěř srnčí, především v nižších polohách se střídajícími se loukami a lesíky. Na celém území se objevují migrující tlupy divokých prasat. Vedle běžných drobných savců, jako jsou například rejsek obecný, rejsek malý, ježek východní, veverka obecná, plch velký, plšík lískový a myšovití hlodavci, se zde vyskytují i druhy velmi vzácné. Patří k nim vývojově nejstarší živočich u nás: rejsek alpský a plch lesní. Zoologickou raritou je myšivka horská (glaciální relikt). Vyskytuje se pouze ve vrcholových částech některých hor. Nesmíme zapomenout ani na užitečnou chráněnou skupinu netopýrů, jejichž hlavními zástupci jsou v popisované oblasti netopýr velký, netopýr vousatý a netopýr ušatý. Slunné horské paseky, okraje lesů a jalovcové stráně skýtají vhodné podmínky plazům. Nejčastěji se můžeme střetnout s drobnou hnědavou ještěrkou živorodou. Větší ještěrka zelená stejně jako slepýš křehký dávají přednost nižším polohám. Zmije se vyskytuje v černých i šedavých formách, není však příliš hojná. Z užovek je běžná užovka obojková, v menší míře užovka hladká Rostlinstvo Moravskoslezské Beskydy jsou většinou zalesněny až po vrcholy a jen některé hřebeny jsou holé. Převládá uměle vysazený smrk, na jižních a západních svazích se mezi něj mísí buk, dub, modřín, javor a jedle, v údolích olše, jasan, jeřáb, vrba, lípa, v nejvyšších polohách roste kosodřevina. Květena je bohatá, subalpínská, s několika chráněnými druhy. Lesní vegetaci tvoří především květnaté bučiny as. Dentario enneaphylli - Fagetum, následované dubohabřinami as. Carici pilosae - Carpinetum. Podstatně méně jsou zastoupeny acidofilní bučiny a údolní jasano - olšové luhy. V pestrém zastoupení travinobylinných společenstev dominují ovsíkové louky a poháňkové pastviny as. Lolio - Cynosuretum i as. Anthoxantho - Agrostietum. Na vlhkých stanovištích se vyskytují pcháčové louky, tužebníková lada a v menší míře vegetace vlhkých narušovaných půd. Dále zde Květen z 66

8 nalezneme širokolisté suché trávníky, kde se poskrovnu vyskytuje jalovec a orchidej. Maloplošně se na lokalitě vyskytují podhorské smilkové trávníky, štěrbinová vegetace skal, prameniště, slatiniště a mokřadní vegetace. Poměrně rozšířené jsou vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. V oblasti horských vrcholů převládají podhorské a horské typy acidofilních bučin, které ve vyšších partiích střídají horské třtinové smrčiny. V rozvolněných porostech papratkových smrčin a jako náhradní společenstvo ve vytěžených imisních smrčinách se vyskytují porosty kapradinových niv s Athyrium distentifolium. Klimaxová vegetace papratkových smrčin se vyvíjí v nejvyšších polohách na mlžných závětrných svazích severozápadní, méně také severovýchodní expozice. Na prudkých svazích se maloplošně nachází suťové lesy. Objevují se na mezotrofních rankerech často sycených svahovou vodou i na jemně skeletnatých půdách na hranách svahů. Suťové lesy mohou přecházet v horské klenové bučiny. Mimo tyto porosty se lze převážně v nižších polohách setkat s náhradními porosty kapradinových niv as. Daphno mezerei-dryopteridetum filicis-maris (převážně v polohách horských klenových bučin), ale i patrně primárními porosty této vegetace vázanými na strmé soliflukční svahy v zářezech potoků. Maloplošně jsou podél potoků vyvinuty liniové porosty devětsilových lemů. Roztroušeně a maloplošně se objevují pískovcové skalní výchozy. Bezlesé enklávy ve vrcholových partiích tzv. polany, reprezentuje vegetace podhorských smilkových trávníků as. Anthoxantho-Agrostietum a as. Violion caninae. V území se vyskytuje celá řada chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. 4.3 Klima Nejníže položené části mikroregionu náleží to mírně teplé oblasti MT2 (klasifikace podle Quitt, 1971), jsou charakteristické normálním až krátkým, mírně chladným létem. Podzim je mírný a zima je normálně dlouhá, chladná až mírná, suchá až mírně suchá s průměrným trváním sněhové pokrývky. Výše položené lokality náleží do oblastí CH4, CH6 a CH7, které jsou charakteristické velmi krátkým až krátkým létem, mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým přechodným obdobím, s chladným až mírně chladným jarem a mírně chladným až mírně teplým podzimem. Zima je dlouhá až velmi dlouhá, mírná až chladná s dlouhým trváním sněhové pokrývky Teplota Základní faktor - úhrn slunečního záření je ovlivňován dalšími klimatickými faktory i prvky reliéfu jako jsou nadmořská výška či expozice. S přibývající nadmořskou výškou klesá teplota zhruba o 0,5 až 1 C na 100 metrů. Tento teplotní rozdíl je však v zimě menší než v létě. Způsobují to zimní teplotní inverze, při nichž teplota za určitých klimatických podmínek s výškou až do určité hranice stoupá. Spodní vrstva atmosféry je prochlazená vyzařováním a těžší studený vzduch stéká do údolí a kotlin. Na jeho vrchní hranici se často tvoří polštář mlh a oblačnost, takže hřebeny a horské vrcholy jsou ozářeny sluncem, zatímco v údolích převládá sychravé a nevlídné počasí. Možnosti srovnávání dávají především hodnoty průměrných teplot (denních, ročních), vypočítávané z mnohaletých řad měření. Vzhledem k rozdílu nadmořských výšek v popisované oblasti je zřejmé, že vrcholové partie hornatin jsou podstatně studenější než údolní polohy a oblasti pahorkatin v podhůří. Nejteplejší části jsou v údolích, zasahujících do oblasti od Moravy, kde činí průměrná roční teplota 8 až 9 C. S postupující výškou teplota klesá, na hřebenech hor činí okolo 5 C a nejchladnější jsou Moravskoslezské Beskydy, kde je průměrná roční teplota 3 C. Obdobně jako na většině území našeho státu bývá nejteplejším měsícem červenec, jehož měsíční teplotní průměr dosahuje v údolích od 12 C do 18 C. Naopak nejstudenější leden má odpovídající hodnoty -8,5 C až - 3,0 C. Květen z 66

9 Počet letních dnů, kdy teplota přestoupí 25 C, se pohybuje od 0 na vrcholech do 40 v pahorkatinách. Počet mrazových dnů s minimem pod 0 C činí od 100 v údolích do 170 na vrcholech. Počet ledových dnů, v nichž teplota vůbec nevystoupí nad 0 C, je od 25 do Využití půdy V oblasti je druhý nejvyšší podíl lesní půdy v kraji, představuje 58,3 % rozlohy správního obvodu. Podíl zemědělské půdy tvoří necelých 32 %. Graf č. 1 Struktura druhů pozemků 1 Tabulka č. 1 Využití ploch v mikroregionu 2 Územní útvar Celková Zem. v tom nezemě- v tom výměra půda Orná zahra- sady louky dělská lesní vodní zastav. ostatní dy půda plochy plochy plochy Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko - Solanec Prostřední Bečva Rožnov p. R Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Rožnovsko Zdroj: ČSÚ KR Zlín, stav k Zdroj: ČSÚ, KR Zlín. Stav k , údaje v ha. Květen z 66

10 Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko - Solanec Prostřední Bečva Rožnov pod Radhoštěm Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko Graf č. 2 Využití půdy 3 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% ostatní plochy zastav. plochy vodní plochy lesní louky sady zahrady vinice orná 20% 10% 0% 4.5 Administrativní členění mikroregionu Území mikroregionu se člení do 9 obcí, sídelních jednotek je však mnohem více. V oblasti politické správy podléhal Rožnov do r správě velkostatku sídlícímu v Krásně n. B. a od 3 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín. Stav k Květen z 66

11 r náležel k obvodu okresního hejtmanství Valašské Meziříčí. V l sídlil v Rožnově samostatný tzv. smíšený okresní úřad, od r až do r spadal znovu Rožnov pod orgány politické správy ve Valašském Meziříčí, od r je součástí okresu Vsetín. Od roku 1960 spadal mikroregion do Severomoravského kraje, od roku 2000 do Zlínského kraje, v tomto roce se Rožnov pod Radhoštěm stal obcí s rozšířenou působností. V l byl Rožnov sídlem okresního soudu, později spadal k okresnímu soudu ve Valašském Meziříčí a od r k okresnímu soudu Vsetín. Tabulka č. 2 Administrativní členění mikroregionu 4 Populace Hustota Celková Územní útvar výměra zalidnění ha ob / km 2 Dolní Bečva ,4 Horní Bečva ,0 Hutisko - Solanec ,5 Prostřední Bečva ,1 Rožnov pod Radhoštěm ,1 Valašská Bystřice ,7 Vidče ,7 Vigantice ,4 Zubří ,0 Rožnovsko ,0 Mapa č. 1 Administrativní členění mikroregionu 4 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k Květen z 66

12 Mapa č. 2 Topografická mapa mikroregionu M 1 : Mapa č. 3 Topografická mapa města Rožnov pod Radhoštěm M 1: Květen z 66

13 5. Postavení mikroregionu v rámci ČR a Zlínského kraje Dnešní postavení mikroregionu je výsledkem působení fyzickogeografických podmínek a jeho kulturně historického vývoje. První osadníci se na dnešním Valašsku usídlili v údolích řek. Bylo to především ve 13. a 14. století. Jednalo se o migranty české národnosti. V 16. a 17. století se začalo osídlené území rozšiřovat mimo údolí na úkor lesních porostů. Na náhorních plošinách vznikaly nové usedlosti (paseky), pro jejichž obyvatele se užívá termín pasekáři. V této době do regionu migrovali také obyvatelé z jiných části Karpatského oblouku. Výsledkem tohoto procesu, společně s urbanizací v 19. a ve 20. století a s procesem suburbanizace, je současná sídelní struktura mikroregionu. Postavení města Rožnov pod Radhoštěm a mikroregionu Rožnovsko v rámci Zlínského kraje a ČR ovlivnil nejvíce jeho vývoj v 19. a 20. století. Město Rožnov pod Radhoštěm se profilovalo jako centrum cestovního ruchu a v polovině 19. století se zde začal rozvíjet textilní průmysl. Od roku 1949 v Rožnově sídlil podnik Tesla. V Zubří byl roku 1935 založen podnik Gumárny Zubří. V dalších obcích se rozvíjely především drobné firmy, velký význam si udrželo zemědělství a lesnictví. Stále větší podíl na ekonomice mikroregionu mají služby, především pak služby pro účastníky cestovního ruchu, neboť Rožnovsko je tradiční rekreační oblastí s množstvím atraktivit. Lidnatost K měl mikroregion obyvatel a leží tedy přibližně uprostřed žebříčku správních obvodů Zlínského kraje. Porovnání počtu obyvatel samotného města Rožnov pod Radhoštěm s ostatními městy kraje je uvedeno v tab. 3. Hustota zalidnění a vývoj lidnatosti je patrný z map 4 a 5. Tabulka č. 3 Komparace lidnatosti ve správních obvodech Zlínského kraje 5 Obyvatelstvo celkem Přírůstek mezi sčítáními (%) Kraj celkem ,3 7,4 0,9-0,3 Správní obvody celkem Bystřice pod Hostýnem ,3 3,7-2,6 1,6 Holešov ,0 3,7-0,1-0,3 Kroměříž ,3 5,0-1,0-0,2 Luhačovice ,9 9,7 2,8-0,5 Otrokovice ,8 27,2 4,5-2,3 Rožnov pod Radhoštěm ,0 16,4 5,6 1,5 Uherské Hradiště ,8 4,1-0,9-0,1 Uherský Brod ,7 3,0-2,3-1,0 Valašské Klobouky ,8 1,1-0,4 2,2 Valašské Meziříčí ,3 9,1 2,6-0,5 Vizovice ,6 2,7 4,6 3,1 Vsetín ,6 7,2 0,9-0,2 Zlín ,2 9,3 2,6-1,4 5 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k , ORP - Květen z 66

14 Mapa č. 4 Hustota zalidnění Zlínského kraje podle ORP Květen z 66

15 Mapa č. 5 Vývoj lidnatosti Zlínského kraje podle ORP 6 Mapa č. 6 Lidnatost vybraných měst Zlínského kraje 7 6 Zdroj: ČSÚ KR Zlín, stav k , mapa RRA VM 7 Zdroj tematických dat: ČSÚ, stav k , výška sloupce 1 cm = obyvatel Květen z 66

16 Květen z 66

17 6. Obyvatelstvo 6.1 Lidnatost Demografická situace mikroregionu je výsledkem vzájemných interakcí této struktury s okolním prostředím. Hlavním determinantem byla vždy ekonomická a sociální situace na úrovni města nebo obce, regionu, makroregionu i na globální úrovni. Retrospektivní vývoj od roku 1869 nevykazuje žádné v regionu neobvyklé charakteristiky. Dynamika růstu obyvatel byla ovlivněna nejprve hospodářskou krizí, která postihla Rakousko-Uhersko v 80. a 90. letech 19. století, záporný přírůstek obyvatelstva byl zapříčiněn záporným migračním saldem (vystěhovalectví do Vídně a do USA), další pokles lidnatosti nastal jako důsledek 1. světové války. Období první republiky bylo charakteristické záporným migračním saldem (Praha, Ostravsko, Zlín) a hospodářskými problémy první republiky, tendence pokračovala až do počátku 50. let (následek 2. světové války a hospodářských problému státu po politických změnách v roce 1948, populační exploze po skončení hospodářské krize ve 30. letech a po druhé světové válce v měřítku 10tiletých period nemají významnou relevanci). Mapa č. 7 Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu 8 Změna nastala počátkem 50. let. Výrazně rostla prostorová mobilita obyvatel a výrazně se zvýšil přirozený přírůstek obyvatel. V šedesátých letech zesílila migrace do průmyslových center Zlínska a na Ostravsko, pokles obyvatel nastal především v relativně odlehlých částech regionu. Populační exploze vrcholila v 70. letech 20. století. Přirozený přírůstek slábnul v 80. letech, v 90. letech dále výrazně slábnul přirozený přírůstek, poklesla také prostorová mobilita obyvatel. Mezi lety 1990 až 2001 byla demografická situace ve městě Rožnov pod 8 Výše sloupce vyjadřuje lidnatost obcí. Data: ČSÚ KR Zlín, stav k Květen z 66

18 lidnatost Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko Radhoštěm i v celém regionu stabilizovaná. V rámci procesu tvorby strategického plánu byla podrobně analyzována data bilance obyvatelstva za léta 1999 až 2003, za sledované období klesl počet obyvatel o 381, na tomto výsledku se podílela prostorová i přirozená dynamika obyvatelstva. Největší pokles obyvatel nastal u města Rožnov pod Radhoštěm (bilance: - 669), tento výsledek je příčinou záporného migračního salda mikroregionu jako celku a je také způsoben procesem suburbanizace. Kladný přirozený přírůstek vykazovala jen obec Hutisko-Solanec (viz graf. č. 4). Graf č. 3 Vývoj počtu obyvatel mikroregionu rok 9 Zdroj: ČSÚ KR Zlín, data za jednotlivá sčítání lidu Květen z 66

19 PP Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko Graf č. 4 Bilance obyvatelstva podle obcí v letech MS Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko - Solanec Prostřední Bečva Rožnov p. R. Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Mikroregion Věková struktura V mikroregionu se cca od roku 2000 projevují depopulační tendence patrné v celé ČR, klesá počet živě narozených dětí. To společně se záporným migračním saldem způsobuje pokles počtu obyvatel. Bilance obyvatelstva mikroregionu v letech dokládá záporný přirozený migrační přírůstek a záporné migrační saldo na konci tohoto období. Tabulka č. 4 Základní demografická data mikroregionu Rok Střední Stav Živě Přirozený Přírůstek Celkový Zemřelí stav obyvatel narození přírůstek stěhováním přírůstek obyvatel k Zdroj ČSÚ KR Zlín, PP přirozený přírůstek, MS migrační saldo Květen z 66

20 Z hlediska relace mezi přirozeným přírůstkem a migračním saldem za období let podle klasifikace podle Webba se jedná o obec typu G (záporný přirozený přírůstek je menší, než záporné migrační saldo). Situace je zapříčiněna především výrazně záporným migračním saldem města Rožnov pod Radhoštěm. Lze očekávat, že tento vývoj bude pokračovat také v následujících letech. Mapa č. 8 Podíl obyvatel starších 60ti let na celkové populaci Věková struktura obyvatel je podobná, jako v celé ČR, projevují se zde populační exploze po druhé světové válce a v 70. letech. Depopulační tendence je patrná v 90. letech, ve věkové pyramidě se projevuje nízkým zastoupením 0-5tiletých a 5-9tiletých. Průměrný věk obyvatel se zvýšil z 33,6 let (SLDB 1991) na 37,7 (SLDB 2001). Index demografického stáří 11 (I ds ) činí pro Zlínský kraj 111,6%, pro mikroregion 103,3 %. Tento údaj vypovídá o nízké porodnosti v mikroregionu v uplynulých letech a o nízkém podílu 0 až 15tiletých na celkovém počtu obyvatel. Výsledek však ukazuje na výrazně příznivější demografickou strukturu, než jakou disponuje zbylé území kraje. Nejpříznivější je hodnota I ds ve městě Rožnov pod Radhoštěm. Lze předpokládat, že v budoucnu bude počet obyvatel mikroregionu klesat, depopulační tendence se projeví v Rožnově pod Radhoštěm a v odlehlých obcích, především v Horní Bečvě. Bude to dáno migrací obyvatel města (především ze silně urbanizované části centrum, sídliště) do satelitních obcí, nižší migrací do samotného města a nízkou porodností. Do vysokého věku (70 80 let) se za cca let dostanou relativně silné populační ročníky. Vývoj mobility obyvatelstva, především prostorové, lze však jen velmi obtížně předvídat. 11 Index vyjadřuje vzájemnou relaci počtu obyvatel starších 60ti let k počtu obyvatel mladších 15ti let. Květen z 66

21 Tabulka č. 5 Bilance obyvatelstva v letech Úz. jednotka Přirozený Přírůstek Celkový přírůstek (úbytek) Přírůstek PP MS (úbytek) Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko - Solanec Prostřední Bečva Rožnov p. R Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Mikroregion Prognóza vývoje počtu obyvatel V nejbližších letech lze předpokládat pokles obyvatel bydlících na území města Rožnov pod Radhoštěm a Zubří, bude však růst počet obyvatel satelitů, kteří své pracovní a jiné aktivity realizují ve městech. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva nedojede ke změnám, nadále bude růst relativní počet obyvatel starších 60ti let. Celkový počet obyvatel bude záležet jak na celospolečenské situaci v ČR a v EU, tak na situaci v mikroregionu a v jeho jádrech, na jeho ekonomické situaci a atraktivitě pro bydlení. Do značné míry záleží také na výstavbě nových bytů. Je však otázka, do jaké míry budou sloužit stávajícím obyvatelům města a do jaké míry přistěhovalým. 6.4 Vzdělanostní struktura obyvatel Vzdělanostní struktura obyvatel je srovnatelná se situací v ČR a ve Zlínském kraji. Nejlepší situace je ve městě Rožnov pod Radhoštěm (nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva), naopak méně příznivá je v obcích venkovského charakteru. Ve městě Rožnov pod Radhoštěm sídlí významné vzdělávací instituce, vysokoškolské vzdělání je poskytováno ve Valašském Meziříčí, v Ostravě a ve Zlíně. Tabulka č. 6 Vzdělaností struktura obyvatelstva staršího 15ti let 13 Počet z toho mající nejvyšší dokončené vzdělání Územní útvar obyvatel Relativně starších 15 základní střední úplné střední vysokolet celkem učňovské odborné školské Dolní Bečva % 41% 20% 5% Horní Bečva % 41% 18% 5% Hutisko - Solanec % 39% 20% 5% 12 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín 13 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k , údaje v %. Květen z 66

22 Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko - Solanec Prostřední Bečva Rožnov pod Radhoštěm Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Rožnovsko Okr. Vsetín Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko Počet z toho mající nejvyšší dokončené vzdělání Územní útvar obyvatel Relativně starších 15 základní střední úplné střední vysokolet celkem učňovské odborné školské Prostřední Bečva % 42% 17% 3% Rožnov pod Radhoštěm % 32% 28% 13% Valašská Bystřice % 41% 18% 5% Vidče % 37% 27% 8% Vigantice % 40% 23% 5% Zubří % 43% 24% 5% Rožnovsko % 37% 24% 9% Okres Vsetín % 38% 25% 7% Zlínský kraj % 40% 29% 7% ČR % 38% 25% 9% Graf č. 5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15ti let 14 45% 40% 35% 30% 25% 20% základní učňovské ÚSO VŠ 15% 10% 5% 0% 14 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k Květen z 66

23 7. Bydlení a domácnosti 7.1 Domácnosti Při posledním SLDB roku 2001 bylo v mikroregionu zjištěno domů, jejichž průměrné stáří bylo 37,5 roku, což je pod celokrajským průměrem (41 let). V mikroregionu bylo domácností. Tabulka č. 9 zahrnuje jak cenzovní,tak hospodařící domácnosti. 15 Tabulka č. 7 Počty domácností podle typu domácnosti 16 Cenzové domácnosti celkem úplné rodiny v tom podíl jednotlivých typů domácností (%) neúplné rodiny vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů cenzové domácnosti Kraj celkem ,9 60,4 9,7 12,4 0,4 1,4 23,1 25,8 2,54 Rožnov pod ,9 59,8 10,2 12,9 0,4 1,2 23,4 26,1 Radhoštěm 2,55 Z hlediska strukturálních změn domácností se ve městě projevují celospolečenské trendy: nárůst počtu jednočlenných domácností pokles počtu úplných rodin snižování průměrné velikosti rodin Změny jsou způsobeny jak novými schématy sociálního chování obyvatel, tak změnami podmínek bydlení. 7.2 Domovní a bytový fond Mikroregion je vybaven byty, které pocházejí z různých období a jsou rozmanité kvalitativní a velikostní skladby. Tabulka č. 8 Počty domů a bytů podle obcí 17 Domy z toho z toho Byty z toho z toho Územní útvar celkem trvale v byt. v rodin. celkem trvale v byt. v rodin. obydl. domech domcích obydl. domech domcích Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko Solanec Prostřední Bečva i.d Rožnov pod Radhoštěm Valašská Bystřice Vidče i.d i.d. 475 Vigantice Zubří Rožnovsko Hospodařící domácnost je tvořena společně bydlícími a společně hospodařícími osobami. Cenzovou domácnost tvoří osoby bydlící společně v bytě na základě vztahů hospodařící v rámci hospodařící domácnosti. Tato základní jednotka se dále nečlení. 16 Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k Zdroj: ČSÚ, KR Zlín, stav k Květen z 66

24 Nejvíce bytových domů bylo v Rožnově pod Radhoštěm postaveno po druhé světové válce a to zejména v letech 1950 až 1980 v obytných souborech Záhumení (realizace v letech ). Na pravý břeh Bečvy se soustředila panelová výstavba, v prostoru Dolních pasek bylo v l sídliště 1. máje, v 70. letech vyrostlo další sídliště Dolní Paseky I. Projekt sídliště Jižní město už zůstal pouhým torzem. Panelová technologie byla použita také v Zubří. Byty jsou ještě v relativně dobrém technickém stavu, první kvalitativní kategorie, urbanisticky přijatelné se jeví především řešení lokality Záhumení (Rožnov). Postupně se hromadící zanedbaná údržba domů v tzv. panelákových sídlištích a taktéž související bezprizorný anonymní parter včetně neuspokojivého řešení parkování a garážování (garážové slamy ), si žádají systematickou péči a humanizaci. Neuspořádané se jeví obytné prostředí v místech, kde nová zástavba neorganicky prorostla do starší urbanistické. Rostou náklady nutné na údržbu panelových domů, často jsou nevyhovující z hlediska tepelné izolace, rekonstrukci budou vyžadovat také inženýrské sítě v těchto domech. Nejvíce rodinných domků v Rožnově je z období poválečného. Nejrozsáhlejším novodobým uceleným souborem někdejší tzv. individuální bytové výstavby je lokalita Rybníčky, další IBV byla soustředěna do lokalit Kramolišov, Dolní a Horní Paseky, Tylovice a Dolní Dráha. Mapa č. 9 Změna počtu bytů mezi lety 1970 až 2001 Vývoj bytové výstavby kopíroval v historii křivku nárůstu počtu censovních domácností, respektive ji mírně předbíhal, neboť počet domácností v jednom bytě se stále snižoval (dnes reprezentují byty s více domácnostmi méně než 10% případů). Pouze začátkem 90. let stavění bytů v mikroregionu, tak jako ostatně v celé České republice, stagnovalo, ale Květen z 66

25 poč. trvale ob. bytů Zubří Vigantice Vidče Valašská Bystřice Rožnov pod Radhoštěm Prostřední Bečva Hutisko-Solanec Horní Bečva Dolní Bečva Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko postupně se rozběhla výstavba rodinných domů a od druhé poloviny 90. let i výstavba bytová, nejdříve s byty malometrážními. Plošný standard bytů postupně narůstá zejména u rodinného individuálního bydlení, podobný trend lze očekávat v budoucnosti i u bytů v bytových domech. Za období 1991 až 2001 vykazuje Rožnovsko, především samotné město Rožnov pod Radhoštěm a obec Vigantice, nárůst počtu bytů. Vývoj počtu bytů je uveden v grafu č. 7. Graf č. 6 Změna v počtu trvale obydlených bytů mezi lety 1991 až 2001 podle obcí obec Květen z 66

26 8. Zaměstnanost obyvatelstva Podle výsledků SLDB 2001 bylo na území mikroregionu ekonomicky aktivních osob. Míra nezaměstnanosti byla v březnu ,74 %, tato hodnota je mírně vyšší než okresní průměr. Ke stejnému datu bylo na území mikroregionu zaměstnaných osob a obsazených pracovních míst. Na 1000 zaměstnaných obyvatel bydlících na území mikroregionu tak připadalo 991 pracovní místo, což je hodnota mírně nad celokrajským průměrem. 8.1 Ekonomická aktivita obyvatel V mikroregionu bylo k ekonomicky aktivních obyvatel. Ve městě se tedy projevil trend patrný v celém Zlínském kraji. Tabulka č. 9 Komparace ek. aktivity obyvatel na různých hier. úrovních absolutně 18 Ekonomicky aktivní v tom pracujících v odvětví Vyjíždě- Územní útvar celkem v tom zeměděl., prů- staveb- ostatní jící muži ženy les., vodní myslu nictví za prací hospodář. z obce Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko Solanec Prostřední Bečva Rožnov pod Radhoštěm Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří Rožnovsko Okres Vsetín Zlínský kraj Česká republika Tabulka č. 10 Komparace ek. aktivity obyvatel na různých hier. úrovních relativně Míra Ekonomicky aktivní z toho pracující v odvětví Podíl Územní útvar ekonomické celkem v tom zeměděl., prů- staveb- ostat- vjížděj. aktivity muži ženy les., vodní myslu nictví ních z celk. hospodář. počtu Dolní Bečva 49,21% 100% 54,81% 45,19% 3,56% 44,95% 6,54% 37,50% 52,52% Horní Bečva 48,00% 100% 57,42% 42,58% 3,70% 37,98% 9,39% 41,60% 49,44% Hutisko - Solanec 49,32% 100% 57,20% 42,80% 5,87% 44,08% 9,18% 38,74% 56,46% Prostřední Bečva 49,22% 100% 56,15% 43,85% 4,99% 47,75% 8,40% 34,47% 55,05% Rožnov pod Radhoštěm 52,04% 100% 52,77% 47,23% 1,93% 42,72% 6,26% 41,73% 14,82% Valašská Bystřice 50,14% 100% 56,85% 43,15% 5,48% 50,82% 8,78% 28,61% 44,15% Vidče 50,25% 100% 55,47% 44,53% 4,60% 43,53% 9,95% 33,21% 55,97% Vigantice 47,83% 100% 55,50% 44,50% 5,50% 39,00% 7,18% 37,56% 54,55% 18 Zdroj: ČSÚ, stav k Květen z 66

27 Míra Ekonomicky aktivní z toho pracující v odvětví Podíl Územní útvar ekonomické celkem v tom zeměděl., prů- staveb- ostat- vjížděj. aktivity muži ženy les., vodní myslu nictví ních z celk. hospodář. počtu Zubří 50,49% 100% 57,29% 42,71% 3,73% 53,82% 8,67% 31,86% 47,99% Rožnovsko 50,81% 100% 54,67% 45,33% 3,15% 44,92% 7,42% 38,29% 32,32% Okres Vsetín 50,31% 100% 55% 45% 3,78% 39% 8,84% 41,77% 30,55% Zlínský mkraj 50,19% 100% 55,22% 44,78% 3,92% 36,69% 9,69% 49,69% 82,80% Česká republika 51,35% 100% 54,67% 45,32% 4,38% 29,04% 8,65% 57,91% 81,62% Míra ekonomické aktivity obyvatel mikroregionu je mírně vyšší než ve zbytku kraje (51 %, kraj 50,1 %). Situace je dána úpadkem tradičních průmyslových odvětví a dosud ne plně rozvinutých služeb. Tento nedostatek se projevuje především u služeb v cestovním ruchu. Mezi léty 1991 až 2001 nastal výrazný posun v odvětvové struktuře zaměstnanosti, klesl podíl osob zaměstnaných v zemědělství, lesnictví, v rybolovu (z 8,6 % na 3,4 %) a v průmyslu (ze 60,7 % na 47,9 %), naopak stoupl podíl osob zaměstnaných ve službách (z 26,8 % na 47,5 %). V porovnání se Zlínským krajem má větší podíl na odvětvové struktuře zaměstnanosti průmysl, naopak nižší jsou ve srovnání s celokrajským poměrem počty osob zaměstnaných v sektoru služeb. Podíl ekonomicky aktivních osob zaměstnaných v průmyslu je vůbec nejvyšší v rámci celého kraje (stejně jako roku 1991). Graf č. 7 Diferenciace obyvatelstva podle ekonomické aktivity 19 4% 4% 3% Vnější kruh obsahuje data za mikroregion, prostřední za okres Vsetín, vnitřní za Zlínský kraj. 41% 45% 37% 49% 42% 48% zemědělství, lesnictví a rybolov stavebnictví průmysl ostatní 8% 9% 10% 8.2 Zaměstnanost V posledních cca 10 letech míra nezaměstnanosti v mikroregionu roste. Nárůst nezaměstnanosti byl způsoben neschopností některých místních, případně regionálních ekonomických aktérů přizpůsobit se společensko-ekonomickým změnám po roce 1989 a výkyvům světové ekonomiky. Nízká elasticita místní ekonomiky je příčinou současné 19 Zdroj: ČSÚ KR Zlín, stav k Květen z 66

28 ekonomické situace regionu. Novým podmínkám se budou muset přizpůsobit všechny struktury v mikroregionu včetně pracovních sil. Tabulka č. 11 Komparace míry nezaměstnanosti na různých hierarchických úrovních 20 Uchazeči o zaměstnání celkem Územní celek podle stavu k Dolní Bečva 9,95 9,86 11,93 Horní Bečva 12,76 15,16 17,83 Hutisko - Solanec 10,31 11,10 13,77 Prostřední Bečva 15,20 15,35 15,96 Rožnov pod Radhoštěm 10,82 11,28 13,45 Valašská Bystřice 9,82 10,33 13,53 Vidče 7,47 8,33 9,45 Vigantice 8,31 10,29 10,29 Zubří 9,48 9,12 11,1 Mikroregion celkem 10,46 11,20 13,03 Okres celkem 11,85 12,13 10,89 Míra nezaměstnanosti je ovlivněna ekonomickou situací prostředí, v němž se nachází. V rámci mikroregionu vykazuje míra nezaměstnanosti výraznou dynamiku v prostoru a v čase, nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují nejodlehlejší obce Horní Bečva a Prostřední Bečva, možnost jejich obyvatel uplatnit se na trhu práce je snížena jak relativní odlehlostí těchto obcí, tak rozptýleným charakterem osídlení, který znesnadňuje dojížďku za prací. Z hlediska časové dynamiky vykazuje míra nezaměstnanosti po relativně stabilním období trvajícím cca do roku 1997 trvalý růst, především v odlehlých obcích (Horní a Prostřední Bečva). Tabulka č. 12 Významní zaměstnavatelé 21 Název LOANA, a.s. Gumárny Zubří, akciová společnost TCT, a.s. ENERGOAQUA, a.s. Brose CZ spol. s r.o. Převažující činnost Výroba punčochového zboží Výroba ostatních pryžových výrobků Výroba elektronek a jiných elektronických součástek Výroba a rozvod páry a teplé vody, výroba chladu Zprostředkování obchodu 20 Zdroj: Úřad práce Kroměříž 21 Zdroj: ČSÚ KR Zlín Květen z 66

29 míra nezaměstnansoti v % Strategický plán rozvoje mikroregionu Rožnovsko Graf č. 8 Prostorová a časová dynamika míry nezaměstnanosti Okres Vsetín Zlínský kraj Rožnov p/r ČR Mikroregion 9 8 XII.00 XII.01 XII.02 XII.03 XII.04 měsíc, rok 8.3 Migrace za prací Ve městě Rožnov pod Radhoštěm připadá na 1000 zaměstnaných osob 1417 pracovních míst, je proto centrem dojížďky za prací a v rámci SLDB 2001 bylo vymezeno jako centrum pracovního mikroregionu. Plocha pracovního mikroregionu je determinována územím mikroregionu a územím obce Zašová. Atraktivitu jádra mikroregionu pro osoby migrující za prací vyjadřuje tabulka č. 13. Většinu dojíždějících atrahují místa v průmyslu, naopak minimální význam mají pro dojíždějící pracovní místa v zemědělství. Z hlediska diferenciace dojíždějících podle ekonomického odvětví, v němž jsou zaměstnání, lze pozorovat nepřímou úměru mezi vzdáleností dojížďky a podílem dojíždějících zaměstnaných v primárním a sekundárním sektoru (Vsetín, Ostrava). Situaci na trhu práce v mikroregionu Rožnovsko výrazně ovlivňuje relativní blízkost dalšího centra dojížďky, Valašského Meziříčí, do kterého za prací dojíždí z Rožnova pod Radhoštěm 563 osob (v opačném směru je to 517 osob). Město Zubří nebylo vymezeno jako centrum pracovního mikroregionu, přesto má velký význam jako centrum dojížďky, na 1000 zaměstnaných zde existuje jen 642 pracovních míst. 22 Zdroj: Úřad práce Vsetín Květen z 66

30 Tabulka č. 13 Diferenciace dojíždějících za prací do Rožnova pod Radhoštěm podle odvětví a podle obcí 23 Celkem zemědělství, lesnictví z toho odvětví Rožnov pod Radhoštěm průmysl stavebnictví obchod doprava a zdravotnictví, školství telekomun. soc. činnosti Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Vsetín Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko-Solanec Prostřední Bečva Střítež nad Bečvou Valašská Bystřice Valašské Meziříčí Velké Karlovice Vidče Vigantice Zašová Zubří z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Frenštát pod Radhoštěm Ostrava Zdroj: ČSÚ KR Zlín, stav k Květen z 66

31 9. Podnikatelské prostředí 9.1 Průmysl a stavebnictví K nejstarším zařízením průmyslového charakteru v Rožnově a v mikroregionu musíme počítat mlýny, v r jsou zmiňovány: mlýn horní a dolní. Z vrchnostenského mlýna, který vrchnost koupila 1615 od Viktorýna Nešvary, vznikla papírna (z r dochován filigrán se značkou papírníka Pavla Bimra). Od výroby papíru přešla papírna r zcela na výrobu lepenek. Po znárodnění byla v l součástí n. p. Vratimovské papírny, pak se stala součástí n. p. Olšanské papírny. Podle stavu v r byly v Rožnově pod Radhoštěm tyto živnosti: barvírna, cukrářství, zlatník a hodinář, 2 holiči, 16 hostinců, 2 kameníci, kloboučník, 2 klempíři, 2 knihaři, kominík, 3 kováři, 13 krejčích a švadlen, 5 krupařství, 3 malíři a natěrači, 33 různých obchodů, 16 obuvníků, 5 pekařů, 5 prodejců tabáku, řemenář, 6 řezníků a uzenářů, soustružník, 7 stolařů, 5 tkalců, 2 zámečníci. V polovině 19. století pronikl do Rožnova textilní průmysl, který navázal na domáckou výrobu plátna v Rožnově a okolí. Po r byla v Rožnově dvě bělidla a úpravny plátna, z nichž Herliczkova byla v provozu v l Největší textilní podnik byla Brillova mechanická továrna na pletené a stávkové zboží, která vznikla r a r byla v Rožnově založena pobočka valašskomeziříčské továrny Monti. Dále zde byla Kantorkova koželužna, která měla v l charakter továrny (r měla 40 zaměstnanců). Po r byla do Rožnova přestěhována továrna na výrobu jemných punčoch Elite Varnsdorf. Pletárenské podniky se po r spojily v n. p. Moravskoslezské pletárny Rožnov, který byl při reorganizaci textilního průmyslu v r přejmenován na n. p. Loana Rožnov. Podnik měl na území okresu další pobočky ve Valašském Meziříčí, Dolní Bečvě a v Kelči. Rožnovský závod produkoval především punčochové kalhoty, pletené kojenecké a ortopedické zboží. Na bažinatých pozemcích u vlakového nádraží vyrůstal od r podnik Tesla, zaměřený na elektrovakuovou techniku. Od původní výroby elektronek přešel na výrobu tranzistorů, televizních obrazovek a později integrovaných obvodů. V r byly uvedeny do provozu objekty pro výrobu barevných televizních obrazovek. Po r došlo k propadu výroby a podnik se rozdělil na více menších subjektů. V obci Zubří byly roku 1935 založeny gumárny. Za více než 60 let své existence si získal a udržel pevné místo na trhu a vyrobil a prodal produkty v hodnotě několik desítek miliard Kč. Prvním výrobním programem byly protiplynové masky typu Leyland. Po roce 1945 se rozšiřuje výrobní sortiment o podrážkové plotny, malířské válečky, dětské hračky a další výrobky z technické pryže. V roce 1959 se zavádí výroba hnacích ozubených řemenů s ocelovým lankem. V roce 1970 byl zahájen postupný přechod od klasického lisování na technologii vstřikování. V roce 1974 firma zavádí pro výrobu gumárenských směsí nové zařízení. Gumárny Zubří se tak stávají jedním z největších výrobců kvalitních pryžových výlisků v Československu. V současné době je výroba zaměřena především na technickou pryž pro automobilový, strojírenský a stavební průmysl a na ochranné masky. K se státní podnik privatizoval a vznikla akciová společnost Gumárny Zubří. Po změně společensko ekonomických podmínek v 90. letech 20. století se začala měnit také struktur ekonomiky. Nastal útlum tradičních průmyslových odvětví a velkých průmyslových podniků, začalo se rozvíjet malé a střední podnikání, tedy menší firmy. Nejdůležitější zaměstnavatelé jsou soustředěni v průmyslovém areálu Tesla Rožnov pod Radhoštěm a v Gumárnách Zubří. S útlumem tradičních průmyslových odvětví po roce 1989 je spojen pokles zaměstnanosti v těchto odvětvích a s ní související nárůst míry nezaměstnanosti. Květen z 66