Analýza zájmu studentů o studium v zahraničí

Transkript

1 Analýza zájmu studentů o studium v zahraničí

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně. Dále prohlašuji, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění), že jsem čerpala pouze z pramenů uvedených na konci bakalářské práce, a že citace uvedených pramenů jsou úplné. V Jihlavě dne... Podpis

3 Analýza zájmu studentů o studium v zahraničí Bakalářská práce Michaela Krpálková Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra Cestovního ruchu Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. stupeň odborné kvalifikace: bakalář Jihlava 2010

4 2010 Michaela Krpálková

5 Analýza zájmu studentů o studium v zahraničí Bakalářská práce Michaela Krpálková Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra Cestovního ruchu Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. stupeň odborné kvalifikace: bakalář Jihlava 2010 stran: 53 Anotace Předmětem bakalářské práce Analýza zájmu studentů o studium v zahraničí je rozbor možností výjezdu na zahraniční studijní pobyt pro české studenty a jejich zájem o ně. První část se zabývá charakteristikou jednotlivých současných programů v České republice a Evropské unii, které jsou zaměřeny na vzdělávání. Druhá část obsahuje zjištění zájmu studentů o studium v zahraničí a jejich zkušenosti se studijními pobyty. Součástí je návrh na zefektivnění výuky na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Annotation The matter of submitted thesis The Analysis of an Interest of the Students on the Education in the Foreign Countries is the study of the possibilities for departure to abroad study stay for the Czech students and their interest of them. The first part considers a description of the separate contemporary programmes, which are specialized on education, in the Czech Republic and in the European Union. The second part contains an exploration of the interest of the students about study abroad and their experiences with study mobility. The component part is the suggestion of more effective education on College of Polytechnics Jihlava. Klíčová slova Programy Evropské unie. Mobilita studentů. Vysokoškolská instituce. Atraktivita. Cestovní ruch. Předmět. Keywords European Union Programs. Student mobility. Higher education institution. Attractiveness. Tourism. Subject.

6 Předmluva Hlavním tématem této práce je zahraniční studium, zájem českých studentů o zahraniční studijní pobyty, jejich možnosti a v neposlední řadě i souhrn znalostí s tímto druhem studia. Motivem volby tohoto tématu byla osobní zkušenost v rámci semestru stráveného na vysokoškolské instituci ve Finsku. Informační zdroje byly pro teoretickou část pouze v elektronické podobě, jednalo se o webové stránky Evropské komise a agentur zodpovědných za realizaci programů zaměřených na vzdělávání a o letáky, které měly agentury uveřejněné na svých stránkách. Práce je určena na jedné straně studentům Vysoké školy polytechnické Jihlava oboru cestovní ruch, aby mohli posoudit spokojenost a zkušenosti se studiem v jednotlivých zemích, na straně druhé samotné Vysoké škole polytechnické Jihlava, aby mohla přizpůsobit nabídku studijních pobytů zájmu studentů a zatraktivnit budoucí studijní plány třeba o nové předměty, které se již v zahraničí vyučují.

7 Obsah Obsah... 7 Seznam příloh... 9 Seznam grafů... 9 Seznam tabulek... 9 Seznam zkratek Úvod Česká republika, Evropská unie a studium v zahraničí Akademická informační agentura EACEA (The Education, Audovisual and Culture Executive Agency) Program celoživotního učení Program Comenius Program Erasmus Program Leonardo da Vinci Program Grundtvig Program Jean Monnet Erasmus Mundus Magisterské programy Doktorské programy Stipendia Spolupráce s mimoevropskými zeměmi Education & Training EuropeAid Metodologie Cíl výzkumu Dotazníkové šetření Způsob zpracování dat Výzkumný soubor Výsledky výzkumu První oddíl Druhý oddíl Nejatraktivnější oblasti a země pro studium Výběr zahraniční instituce Shrnutí Třetí oddíl Důvod výběru zahraniční instituce Cestování do zahraničí Spokojenost se zahraničním pobytem Cestování v zahraničí Poznámky respondentů Shrnutí Čtvrtý oddíl Nejzajímavější předměty Nejpřínosnější předměty... 38

8 3.4.3 Předměty, které by měly být vyučovány na VŠPJ Nejvíce užitečné předměty Forma výuky a zakončení předmětu Odlišnosti předmětů na VŠPJ a zahraničních školách Shrnutí Závěry výzkumu Vlastní zkušenosti Závěr Seznam bibliografických citací Seznam zdrojů Přílohy... 51

9 Seznam příloh Příloha 1 Dotazník Seznam grafů Graf 1 Rozložení věkových kategorií Graf 2 Zájem studentů o studium v zahraničí podle studované vysoké školy Graf 3 Zájem studentů o studium v zahraničí podle pohlaví Graf 4 Srovnání počtu studentů VŠPJ a jiných VŠ plánujících studium v zahraničí Graf 5 Nejatraktivnější oblasti pro studium Graf 6 Nejatraktivnější země Graf 7 Důvod výběru zahraniční vysokoškolské instituce Graf 8 Vybraný dopravní prostředek k cestě na studijní pobyt v zahraničí Graf 9 Spokojenost s výší stipendia Graf 10 Využití zahraničního pobytu k cestování po dané zemi Graf 11 Forma výuky na zahraniční škole Graf 12 Ukončení předmětů v zahraničí Seznam tabulek Tabulka 1 Co ovlivní výběr zahraniční instituce Tabulka 2 Spokojenost s jednotlivými položkami na zahraničním pobytu Tabulka 3 Spokojenost s jednotlivými položkami ve vybraných zemích... 34

10 Seznam zkratek EU EACEA ČR AIA MŠMT NAEP LLP EUC EUR ECTS VŠPJ VŠ CR USA Evropská unie Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (The Education, Audovisual and Culture Executive Agency) Česká republika Akademická informační agentura Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní agentura pro evropské vzdělávání Program celoživotního učení (Lifelong Learning Programme) Erasmus University Charter euro Evropský kreditní systém (European Credit Transfer and Accumulation System) Vysoká škola polytechnická Jihlava vysoká škola cestovní ruch Spojené státy americké

11 Úvod Na Vysoké škole polytechnické Jihlava jsem se poprvé setkala s vypsáním výzev na studijní pobyty do zahraničí. Na jednu z těchto výzev jsem později reagovala a po úspěšném absolvování výběrového řízení jsem mohla na jeden semestr odjet studovat do Savonlinny ve Finsku. Tento pobyt pro mě znamenal mnoho dojmů a zkušeností a také možnost srovnání vysokého školství v Čechách a ve Finsku v oboru cestovní ruch. Proto jsem si později jako téma svojí bakalářské práce vybrala Analýzu zájmu studentů o studium v zahraničí. Zajímalo mě, proč si studenti danou zahraniční instituci vybírají, s jakými zkušenostmi přijíždějí ostatní studenti ze svých zahraničních pobytů a to především ti, kteří na různých školách v Evropě studovali stejný obor, tedy cestovní ruch. A pak jsem je chtěla srovnat s vlastními zážitky. Na Vysoké škole polytechnické Jihlava studenti cestují do zahraničí na studijní pobyty nebo pracovní stáže v rámci programu Erasmus. Ten je však jen jednou z možností, i když tou nejjednodušší a v České republice nejčastější, jak vyjet do ciziny. Evropská unie, jejíž jsme součástí, v posledních třiceti letech klade čím dál větší důraz na vzdělávání a následnou konkurenceschopnost absolventů vysokých škol. K tomu přispívá i mobilita studentů, kdy posluchači, kteří studovali v zahraničí, mají lepší možnost uplatnění na mezinárodních trzích a získání práce z mnoha důvodů, jako jsou například jazykové dovednosti a větší samostatnost. Ale také se méně bojí odstěhovat se za prací do některého z evropských států. Počet studentů cestujících do ciziny každoročně narůstá a jednotlivé vysokoškolské instituce se zapojují do evropských programů a uzavírají smlouvy se zahraničními a nejen evropskými partnery. A tak nabízejí posluchačům více příležitostí pro studium v zahraničí. První teoretická část se proto zabývá tím, jaké programy v oblasti vzdělávání a studentské mobility v České republice a v Evropské unii existují, podrobněji popisuji ty, které jsou určeny pro studenty z vysokoškolských institucí. Dále se pro komplexnost zmiňuji i o těch, které jsou určeny buď pro školy na druhém nebo nižším stupni, nebo pro pedagogy či zaměstnance z vysokoškolských institucí. V praktické části bylo jedním z mých cílů zjistit, jaký je zájem právě o studijní pobyty v zahraničí, které oblasti a destinace studenty nejvíce zajímají a které informace jsou pro ně rozhodující při výběru zahraniční vysokoškolské instituce. Dalším cílem bylo zjištění 11

12 spokojenosti studentů, kteří byli na jednom se zahraničních pobytů, a jejich postřehů v různých oblastech, se kterými se během své výuky v zahraničí setkali. Posledním cílem bylo získání informací o předmětech oboru cestovní ruch, které jsou rozdílné na zahraničních vysokých školách a Vysoké škole polytechnické Jihlava, a jak probíhá výuka na cizí univerzitě. K jejich zjištění jsem použila dotazníkové šetření. 12

13 1 Česká republika, Evropská unie a studium v zahraničí Vzdělání se v současnosti stalo jednou z priorit mnoha států světa, neboť vede nejen k rozvoji lidí, ale i k rozvoji ekonomickému. V Evropské unii (EU) v rámci volného pohybu osob a pracovních sil dochází k potřebě sbírání zkušeností i za hranicemi vlastního státu. Pro studenty existuje mnoho důvodů, proč studovat v zahraničí. Mezi ně patří např. získání nezávislosti a sebedůvěry, přístup k dalším zajímavým předmětům, které se na domácí škole nevyučují, zviditelnění na trhu práce, zlepšení jazykových dovedností, navázání celoživotních přátelství, poznávání nových kultur a rozvíjení multikulturního pohledu na společnost. EU proto již mnoho let připravuje programy, které navazují spolupráci mezi vzdělávacími institucemi nejen mezi členskými zeměmi, ale i se státy v celém světě. V tomto plánovacím období má vzdělávání na starosti Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA). V České republice (ČR) se o styk se zahraničím při zajišťování školské a vzdělávací spolupráce stará příspěvková organizace Dům zahraničních služeb MŠMT (Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy), zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Pod tuto příspěvkovou organizaci spadají dvě významné agentury Akademická informační agentura (AIA) a Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP). 1.1 Akademická informační agentura AIA shromažďuje, zpracovává a rozšiřuje informace o možnostech vzdělávání českých občanů (zejména vysokoškolských studentů, postgraduantů a pedagogů) v zahraničí, zajišťuje realizaci výběrových řízení na stipendijní pobyty v zahraničí na základě mezinárodních smluv. V průběhu akademického roku vykonává administrativně-organizační práce související s výběrem kandidátů na vypsané stipendijní pobyty. Na většinu takto vypsaných stipendijních pobytů probíhá výběrové řízení za osobní účasti kandidátů formou pohovoru v příslušném jazyce, kdy se hodnotí studijní či výzkumný záměr, motivaci ke studiu, jazyková vybavenost a komunikační schopnosti uchazečů. Na některé studijní pobyty je prováděn výběr pouze na základě předložené dokumentace uchazečů. Ke konkrétním nabídkám stipendií poskytují pracovníci AIA poradenský servis. 1 1 Dům zahraničních služeb MŠMT [online] [cit ]. AIA. Dostupné z WWW: < 13

14 Česká republika poskytuje stipendijní pobyty pro školní rok 2010/2011 do Argentiny, Belgie, Bulharska, Estonska, Francie, Indie, Itálie, Izraele, Japonska, Jordánska, Korejské lidově demokratické republiky, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Mexika, Mongolska, Německa, Nizozemí, Peru, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Španělska, Švýcarska, Ukrajiny a Vietnamu na základě specifických podmínek. 1.2 EACEA (The Education, Audovisual and Culture Executive Agency) Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast byla založena Komisí evropských společenství s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství. Agentura byla zřízena na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2015 a sídlí v Bruselu. Řídí ji výbor v čele s ředitelem. EACEA je pověřena správou celého průběhu projektů, které jsou jí svěřeny, na základě ročního pracovního programu, který Komise přijala jako rozhodnutí o financování v případě grantů a veřejných zakázek v oblasti vzdělávání a kultury a v audiovizuální oblasti, nebo na základě zvláštních rozhodnutí Komise o financování a rovněž prováděním nezbytných kontrol vykonávaných za tímto účelem přijímáním odpovídajících rozhodnutí na základě pověření Komise; přijímáním nástrojů pro plnění rozpočtových příjmů a výdajů a výkonem všech či některých činností potřebných pro správu programů Společenství na základě pověření Komise, včetně těch, které souvisejí s přidělováním grantů a zakázek. 2 Mezi konkrétní programy, které má agentura na starost, patří projekty v oblasti vysokoškolského vzdělávání, kam spadá i akční program v oblasti celoživotního učení ( ), akční program Erasmus Mundus II , program Tempus a bilaterální programy EU-USA ATLANTIS, EU-CANADA Transatlantic Exchange Partnership (TEP) a EU-ICE ECP Education Cooperation Programme Australia, Japan, New Zealand and Republic of Korea. Dalšími projekty jsou program Kultura ( ), program Mládež v akci na období , program Evropa pro občany na podporu aktivního evropského občanství na období a program podpory evropského audiovizuálního odvětví (Media 2007). 2 EACEA [online] [cit ]. Úřední věstník Evropské unie. Dostupné z WWW: < 14

15 1.3 Program celoživotního učení Program celoživotního učení (Lifelong Learning Programme LLP) je schválený evropský program pro období a jeho rozpočet je 7 miliard. Vychází z předpokladu, že celoživotní vzdělávání je klíčem k osobnímu rozvoji i k ekonomickému úspěchu. Slouží ke vzdělávání a odborné přípravě po celé Evropě a pomáhá v modernizaci vzdělávacím institucím. Vznikl spojením programů Sokrates a Erasmus a obsahuje čtyři odvětvené programy (Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci a Grundtvig) a program Jean Monnet. Comenius se zabývá předškolním a školním vzděláváním, Erasmus vysokoškolským vzděláváním, Leonardo da Vinci odborným vzděláváním a přípravou, program Grundtvig vzděláváním dospělých a celoživotním učením a Jean Monnet studiem evropské integrace. Za realizaci programu Celoživotního vzdělávání v České republice zodpovídá Národní agentura pro evropské vzdělávací programy. NAEP dále zodpovídá za uskutečnění dalších vzdělávacích programů, zároveň je koordinátorem pro poskytování finančních prostředků Evropské unie ve svěřených oblastech. NAEP vytváří informační systém o vzdělávacích programech EU, o mezinárodních aktivitách v oblasti vzdělávání, také organizuje národní a mezinárodní semináře a konference a propaguje české školství v zahraničí Program Comenius Program Comenius je určen pro budoucí učitele, tedy současné studenty nebo absolventy pedagogických oborů. Jde o pracovní stáž na zahraniční škole. Délka mobility je od tří do deseti měsíců. Přijímací škola nevyplácí mzdu, ale účastník dostává stipendium v průměrné výši 600 a jsou mu proplaceny reálné náklady za dopravu, pojištění a vízum Program Erasmus Program Erasmus je nazván po holandském humanistovi Erasmu Rotterdamském ( ). Tomu se dostalo kvalitního vzdělání na evropských školách a pak vzdělávání také propagoval ve svých dílech. Tento program se zaměřuje na spolupráci vysokoškolských institucí a nově také na spolupráci těchto institucí s podniky a funguje na základě bilaterálních smluv. Do programu Erasmus se mohou přidat všechny typy vysokoškolských institucí, v České republice to jsou vysoké školy veřejné, státní i soukromé, a také některé vyšší odborné školy. 3 NAEP Národní vzdělávací agentura pro evropské vzdělávací programy [online] [cit ]. NAEP. Dostupné z WWW: < 15

16 Aby se škola mohla do programu zapojit, potřebuje získat listinu zvanou Erasmus University Charter. Žádost o její přidělení schvaluje Evropská komise. Tato listina opravňuje vysokoškolskou instituci zapojit se do všech aktivit programu Erasmus a žádat si o jejich financování. Existují dva typy Erasmus University Charter (EUC) klasický a rozšířený. Klasický EUC se vydává pro všechny typy aktivit kromě pracovních stáží a rozšířený EUC platí pro všechny typy aktivit včetně pracovních stáží. Program Erasmus byl založen v roce 1987 Evropským společenstvím za účelem zvýšení mobility studentů a v tomto roce se ho zúčastnilo jedenáct zemí. V součastné době je do něj zapojeno více jak čtyři tisíce institucí (90 % evropských univerzit) z 31 zemí Evropy a ročně cestuje do zahraničí 180 tisíc studentů. Od roku 1987 program absolvovaly již dva miliony osob. V České republice funguje od roku Do roku 2006 byl Erasmus součástí programu Socrates II Mobilita studentů Erasmus nabízí studentům tři typy aktivit. Prvním typem je studijní pobyt na zahraniční vysokoškolské instituci v délce 3 až 12 měsíců. Tato aktivita je nejvyužívanější a nejnavštěvovanějšími státy jsou Německo, Francie, Španělsko a Velká Británie. Od školního roku 1998/1999 se počet vyslaných studentů zvyšuje každoročně asi o 500 studentů. Druhým typem je pracovní stáž, kdy student pracuje v zahraničním podniku, školícím, výzkumném středisku nebo jiné oprávněné organizaci v délce 3 až 12 měsíců. Posledním typem je intenzivní jazykový kurz méně používaného jazyka, po kterém následuje studijní pobyt nebo pracovní stáž, kurz trvá maximálně šest týdnů. Aby se student mohl zúčastnit, musí být zapsán do akreditovaného bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu ve škole zapojené do programu Erasmus, přičemž může studovat prezenční, distanční i kombinovanou formou studia. Po celou dobu pobytu v zahraničí musí být zapsán ke studiu na domácí vysílající škole. Student musí být občanem státu zapojeného do Programu celoživotního učení, pokud je občanem jiného státu, musí mít ve státě zapojeném do programu povolení k trvalému pobytu nebo být osobou bez státní příslušnosti, případně mít přiznán status uprchlíka. Pro výjezd na studijní pobyt musí být student zapsán minimálně do druhého ročníku, pracovní stáže se může zúčastnit i student prvního ročníku. 4 4 NAEP Národní vzdělávací agentura pro evropské vzdělávací programy [online] [cit ]. Erasmus. Dostupné z WWW: < 16

17 Stipendium obdrží od své domácí vysokoškolské instituce jako paušální částku na měsíc pobytu v zahraničí. Paušální částka je stanovena na národní úrovni a stejná pro studenty všech vysokoškolských institucí. Stipendium slouží pouze k částečnému pokrytí nákladů a je nutná finanční spoluúčast studenta. Výše paušální částky na měsíc je závislá na tom, kam student cestuje, a země se dělí na levné, průměrně drahé a drahé. Mezi levné země patří Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Maďarsko a Slovensko a částka se pohybuje od 220 do 360 EUR. K průměrně drahým zemím patří např. Belgie, Německo, Estonsko, Nizozemí a Francie a paušální částka je mezi 380 a 460 EUR. Drahou zemí je Dánsko, Irsko, Norsko a Velká Británie, kdy částka je od 470 do 590 EUR Mobilita zaměstnanců Zaměstnanci vysokoškolských institucí se mohou programu Erasmus zúčastnit pomocí výukového pobytu, kdy pedagog musí vyučovat minimálně pět hodin a maximální délka pobytu je šest týdnů, nebo formou školení. Na školení může vyjet pedagogický, administrativní nebo jiný pracovník a to na zahraniční vysokoškolskou instituci nebo do zahraničního podniku. Školení je dlouhé od jednoho týdne do maximálně šesti týdnů. Zaměstnanci dostávají granty na pobytové a cestovní náklady Program Leonardo da Vinci Tento program je určen institucím a osobám působícím v oblasti odborného vzdělávání na jiné než vysokoškolské úrovni. Uplatnění zde mohou najít střední odborné školy a učiliště a podniky či instituce podporující odborné vzdělávání a přípravu. Jednotlivé projekty nejčastěji slouží ke zkvalitňování odborného vzdělávání a uplatňování nových přístupů a metod. Program nabízí projekty mobility, které umožňují účastníkům získání profesních zkušeností a osvojení si praktických i teoretických poznatků ve studovaném oboru, multilaterální projekty a přenos inovací. Tyto projekty jsou většího rozsahu a jsou zaměřené na adaptaci a začlenění inovačních obsahů do systému odborné přípravy na národní, místní, regionální nebo oborové úrovni. Projekty partnerství mohou být maximálně dvouleté se zaměřením na spolupráci mezi organizacemi působícími v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. V rámci programu Leonardo da Vinci mohou být realizovány také centralizované aktivity, jako jsou 17

18 třeba multilaterální projekty zaměřené na vývoj inovací, tematické sítě a jiné doprovodné aktivity Program Grundtvig Tento program je zaměřen na vzdělávání dospělých. Finanční prostředky lze čerpat na výukové a vzdělávací pomůcky a jsou určeny pro instituce a organizace nabízející nebo podporující vzdělávání dospělých. Program rozlišuje decentralizované a centralizované aktivity. Decentralizované aktivity jsou v kompetenci národní agentury a jedná se o vzdělávací kurzy, stáže, konference a asistentské pobyty zaměřené na profesní rozvoj osob působících ve vzdělávání dospělých, především pokud jde o projekty partnerství. Centralizované aktivity jsou řízeny Výkonnou agenturou Evropské komise v Bruselu. Těmito aktivitami jsou multilaterální projekty zaměřené na zdokonalení systémů vzdělávání dospělých Program Jean Monnet Tento program je pojmenován podle francouzského politika, diplomata a ekonoma Jeana Monneta ( ), který inspiroval vyhlášení Schumanovy deklarace z roku Program Jean Monnet se zabývá podporou výuky, výzkumu a diskuze v oblasti studií evropské integrace na úrovni vysokoškolských institucí. Jeho cílem je zlepšit znalosti a povědomí o otázkách týkajících se evropské integrace. Je určen pro vysokoškolské instituce z celého světa. Tento program financuje Evropská unie maximálně ze 75 %, zbylou částku si instituce spolufinancuje. V České republice je ale možnost o požádání dofinancování z prostředků státního rozpočtu. V letech bylo schváleno v České republice šest projektů z celkových 29. Dohromady bylo podáno projektů a schváleno Erasmus Mundus Program Erasmus Mundus se zabývá mobilitou v oblasti vysokoškolského vzdělávání, zvýšením kvality evropského vysokého školství, mezikulturním porozuměním a udržitelným rozvojem vysokoškolského studia třetích zemí za pomoci tvorby společných studijních 5 NAEP Národní vzdělávací agentura pro evropské vzdělávací programy [online] [cit ]. Leonarda da Vinci. Dostupné z WWW: < 18

19 programů na postgraduální úrovni, spoluprací s mimoevropskými zeměmi a udělováním stipendií nadaným studentům Magisterské programy Magisterské programy Erasmus Mundus musí být implementovány konsorciem vysokých škol z nejméně tří různých evropských zemí a mohou zahrnovat vysokoškolské instituce z mimoevropských států a jiné partnery, délka programů je jeden až dva roky ( ECTS kreditů), studenti musí studovat na minimálně dvou zúčastněných institucích. Jsou zakončeny získáním uznávaných společných nebo několikanásobných diplomů, podporují pracovní stáže jako součást studijního programu, stanovují společné podmínky pro přijímání a výběr studentů. Pro studenty z evropských a mimoevropských zemí vyhradí určitý počet míst a zajistí kvalitní doprovodné služby, jako jsou informační služby, ubytování, pomoc s vyřizováním víz a další. Mohou být stanoveny poplatky za zápis, mimo jazyk výuky zabezpečí používání alespoň dvou dalších evropských jazyků, jimiž se hovoří v členských státech, v nichž se nacházejí instituce účastnící se programu, například prostřednictvím jazykových kurzů. Programy se vybírají na pětileté období, ale jsou každoročně obnovovány na základě zprávy o pokroku Doktorské programy Doktorské programy musí být taktéž realizovány vysokými školami z nejméně tří různých evropských zemí a mohou zahrnovat mimoevropské vysokoškolské instituce a jiné partnery. Jejich délka je maximálně čtyři roky, zahrnují výzkum nebo studium na minimálně dvou zúčastněných školách, jsou zakončeny získáním společných nebo několikanásobných diplomů. Taktéž stanoví podmínky pro přijetí a výběr studentů, přičemž vyhradí určitý počet míst pro studenty z evropských a mimoevropských zemí a mohou stanovit poplatky za zápis. Ty jsou v souladu s jejich vnitrostátním právem a dohodou uzavřenou mezi partnery. Pro studenty zajistí kvalitní doprovodné služby. I doktorské programy jsou vybírány na pět let a dochází u nich každý rok k obnovování podle zpráv o pokroku Stipendia Stipendia se mohou poskytnout na celou dobu studia studentům jak magisterských tak doktorských studijních programů. Studenti z mimoevropských států mohou získat vyšší 6 NAEP Národní vzdělávací agentura pro evropské vzdělávací programy [online] [cit ]. Erasmus Mundus Dostupné z WWW: < 19

20 stipendium než studenti z evropských zemí, to proto, aby byl program pro mimoevropské studenty zajímavější. Neplatí to pro studenty, kteří během posledních pěti let studovali nebo pracovali více jak jeden rok v jakékoliv evropské zemi. Stipendia mohou získat také akademičtí pracovníci jak z evropských tak mimoevropských zemí, kteří vyučují, účastní se výzkumu nebo provádějí vědeckou práci na vysokoškolských institucích účastnících se programů Erasmus Mundus. 1.5 Spolupráce s mimoevropskými zeměmi Evropská komise nabízí další možnosti spolupráce v oblasti vysokoškolského nebo odborného vzdělávání a přípravy. Jde o centralizované programy administrované Výkonnou agenturou EACEA ve dvou skupinách: Education & Training a EuropaAid. V rámci Education & Training jde o šest programů, ve kterých se rozvíjí spolupráce se Spojenými státy americkými, Kanadou, Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem. V rámci EuropaAid v současnosti probíhá jediný program nazvaný ALFA III, který navazuje spolupráci mezi státy Evropské unie a Latinské Ameriky pouze v oblasti vysokoškolského vzdělávání Education & Training Programy v rámci Education & Training spolupracují s vyspělými zeměmi na zlepšení úrovně vysokoškolského vzdělání a mezikulturním porozuměním. Podle Evropské komise v rámci globalizace a vzrůstající soutěže potřebují evropské pracovní síly stálé vzdělávání a mezinárodní srovnávání a soutěžení s vyspělými zeměmi vede ke zkvalitnění systému. 7 Proto v roce 1995 Komise uzavřela první dohody o spolupráci ve vyšším vzdělávání a odborné praxi se Spojenými státy a Kanadou. Tyto dohody byly obnoveny v roce 2006 do roku 2013 a zároveň byla rozšířena spolupráce s dalšími zeměmi. Hlavními aktivitami jsou projekty, kdy studenti ze dvou zemí stráví část svých studií v partnerské zemi a projekty krátkodobé mobility (většinou jeden semestr) pro studenty, učitele a stážisty. 7 European Commision - Education and Training [online] [cit ]. Co-operation with industrialised countries. Dostupné z WWW: < 20

21 Program Atlantis Program Atlantis byl podepsán Evropskou unií a Spojenými státy americkými na summitu ve Vídni pro období Program má podporovat vícestrannou spolupráci mezi evropskými a americkými institucemi ve společných studijních programech zahrnující spojené nebo dvojí tituly, přes atlantickou mobilitu studentů a stipendia pro profesionály studující nebo dělající praxi na druhé straně oceánu zaměřující se na vztah EU a USA. Program na osmileté období plánuje realizovat 200 projektů s šesti tisíci účastníky z Evropské unie a Spojených států. Cílem je, aby studenti získali mezinárodní zkušenosti a dvojí tituly v mnohem kratší době, a tak byli lépe připraveni na mezinárodní trh práce EU Kanada V roce 2006 Evropská unie a Kanada rozšířily dohodu na poli vyššího vzdělávání, školení a mládeže podepsanou na setkání ministrů školství v Helsinkách na dalších osm let v období od roku 2006 do roku Prvním cílem bylo propagovat porozumění mezi obyvateli Evropské unie a Kanady a zlepšení kvality lidského rozvoje. To se děje za pomoci výměnné mobility studentů a fakult, kdy se přepočítávají zahraniční kredity do systému domácí instituce. Pro období hrubé odhady počítají s 210 projekty se čtyřmi a půl tisíci zúčastněnými z Kanady a EU. 9 Výzvy byly uveřejněny v letech 2007, 2008 a 2009, ale teprve ve výzvě z prosince 2009 jsou zahrnuty dvojité nebo společné akademické tituly EU Austrálie Evropská unie spolupracuje s Austrálií na projektech mobility už od roku Mimo možnosti poznat zemi na druhé straně zeměkoule program nabízí zlepšení jazykových dovedností a mezikulturní zkušenosti. Tím mají studenti lepší možnosti získání zaměstnání a jsou více připraveni na dnešní globalizovaný svět. Nejčastější spolupráce s Austrálií ve vyšším vzdělávání se odehrává pomocí programu Erasmus Mundus EU Japonsko Spolupráce mezi Evropskou unií a Japonskem také začala v roce V dubnu 2008 se obě strany shodly na další spolupráci v oblasti vyššího vzdělávání pomocí programu Erasmus Mundus a prodloužením dvou předchozích projektů. Účelem spolupráce s Japonskem je 8 European Commision - Education and Training [online] [cit ]. Atlantis Programme. Dostupné z WWW: < 9 European Commision - Education and Training [online] [cit ]. The new EU-Canada Cooperation Programme in Higher Education, Training and Youth ( ). Dostupné z WWW: < 21

22 podpora oboustranného porozumění zahrnující širší znalosti jejich jazyků, kultury a institucí a zlepšení kvality lidských zdrojů pomocí dovedností potřebných pro globální ekonomiku. V současné době je spolupráce založena na projektech podobných programu Erasmus a na projektech studentské mobility. To zahrnuje kooperaci nejméně tří institucí vyššího vzdělávání z Evropské unie a nejméně dvou z Japonska. Pobyty v zahraničí však nevedou k dvojím anebo společným akademickým titulům. Poslední výzva byla vyhlášena v roce 2008 a byly vybrány dva úspěšné projekty. Celkem fungují čtyři projekty podporované 29 evropskými a japonskými institucemi s více jak 300 výměnnými studenty EU Nový Zéland Spolupráce s Novým Zélandem ve vyšším vzdělávání začala pilotním projektem čtyř evropských a tří novozélandských univerzit v roce V dalších letech se představitelé obou stran dohodli na širší spolupráci. Účelem spolupráce s Novým Zélandem je také podpora oboustranného porozumění zahrnující širší znalosti jejich jazyků, kultury a institucí a zlepšení kvality lidských zdrojů pomocí dovedností potřebných pro globální ekonomiku. Projekty studentské mobility mají stejná pravidla jako pro spolupráci s Japonskem: zahrnují nejméně tři instituce vyššího vzdělávání z EU a nejméně dvě z Nového Zélandu, studenti stráví semestr v zahraničí, aniž by docházelo k dvojím nebo společným akademickým titulům. Celkem právě probíhají dva projekty, do kterých je zapojeno 12 institucí a více jak 150 výměnných studentů EU Korea Dvoustranná spolupráce mezi Jižní Koreou a Evropskou unií na poli vzdělávání a školení začala v roce Projekty mají stejné propozice jako při spolupráci s Japonskem a Novým Zélandem. Zatím byly spuštěny tři projekty zahrnující 19 prestižních evropských a jihokorejských institucí a 210 studentů dostalo možnost studovat v zahraničí EuropeAid Pod EuropeAid se skrývají externí pomocné programy, kterými se EU snaží o efektivní pomoc v rozvoji chudším státům. Evropská unie takto decentralizovaně spolupracuje s Ruskem, Afrikou, Karibskými a Tichomořskými regiony, Latinskou Amerikou a Asií. Programy se plánují dlouhodobě, nejprve dojde k rozeznání potřeb států a k vypracování studií, poté se připravují finanční prostředky a kontroly a vznikají jednotlivé programy. Pod tyto projekty nepatří humanitární pomoc, protože ta je potřeba v mnohem kratším časovém 22

23 horizontu, než zmiňované programy. EuropeAid se zaměřuje na základní lidské potřeby, ochranu přírodních zdrojů, infrastrukturu a také vzdělávání ALFA Tento projekt je v současnosti jediným probíhajícím vzdělávacím programem v rámci EuropeAid. Jedná se o kooperaci mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání EU a Latinské Ameriky. Mohou se zúčastnit instituce ze všech 27 členských států Evropské unie a 18 států z Latinské Ameriky (Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Ekvádor, Salvádor, Guatemala, Honduras, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Uruguay a Venezuela). První ALFA program začal v roce 1994, nyní probíhá již třetí fáze tohoto projektu ALFA III na období a rozpočet pro toto období je 85 milionů. 23

24 2 Metodologie 2.1 Cíl výzkumu Ve svém výzkumu se zabývám analýzou zájmu studentů o studium v zahraničí. Důvod volby tohoto tématu jsem uvedla již v úvodu práce. Základním cílem této práce je pak pomoci k větší atraktivitě studia na Vysoké škole polytechnické Jihlava (VŠPJ) pro budoucí studenty a to v oblasti zahraničních studijních pobytů a rozšíření výuky oboru cestovní ruch o předměty, které se už vyučují na jiných evropských vysokých školách se stejným zaměřením. Tomu by měla pomoci zjištění na otázky, zda se čeští studenti zajímají o studium v zahraničí, které oblasti jsou pro ně přitažlivé a jaké mají zkušenosti se studijním pobytem v cizině. Odpovědi na ně byly hledány pomocí dotazníkového šetření. V první části dotazníku se zjišťovaly základní sociodemografické znaky jako pohlaví, věková skupina a právě studovaná vysoká škola a jaký mají respondenti zájem o studium v zahraničí nebo zda už v zahraničí studovali. Účelem bylo porovnání zájmu o studium v zahraničí mezi studenty Vysoké školy polytechnické Jihlava a posluchačů z ostatních vysokých škol (VŠ) v České republice. Cílem druhého oddílu bylo zjištění, zda se studenti, kteří v zahraničí dosud nebyli, ještě chystají odjet do zahraničí studovat, kde by chtěli studovat a jaké informace ovlivňují jejich výběr zahraniční školy. Cílem další části bylo získání informací o tom, proč si danou lokalitu zvolili, jejich spokojenost se zahraničním pobytem, výší stipendií a cestováním. Záměrem poslední části bylo získání srovnání mezi jednotlivými vysokoškolskými institucemi v některých zemích Evropské unie a VŠPJ. 2.2 Dotazníkové šetření Metodou k získání potřebných informací bylo dotazníkové šetření, které probíhalo formou přímého dotazování a posíláním dotazníků pomocí elektronické pošty. K dotazníkovému šetření byli vybráni studenti Vysoké školy polytechnické Jihlava studijního programu Ekonomika a management a studenti dalších vysokých škol v České republice. Na VŠPJ byl dotazník zasílán záměrně studentům, kteří byli na zahraničním studijním pobytu v minulých letech. Dotazník byl rozdělen na čtyři oddíly (viz Příloha 1). První oddíl byl určen všem studentům a měli v něm určit pohlaví a věkovou skupinu a odpovědět na tři otázky: Jakou školu studujete?, Zajímáte se o studium v zahraničí? a Studovali jste v zahraničí? Tím byly dány 24

25 základní sociodemografické znaky a mohl se zjistit celkový zájem o studium mimo Českou republiku. V poslední otázce se určovalo, kterým dalším oddílem budou studenti pokračovat. Druhý oddíl byl pro ty, kteří ještě v cizině nestudovali. Na ně byly připraveny čtyři otázky, jestli ještě plánují studovat v zahraničí, v jaké oblasti a zemi by chtěli studovat a které informace by ovlivnily jejich výběr zahraniční školy při případném takovém studiu. Třetí oddíl byl pak zaměřen pro studenty, kteří již za hranicemi naší země studovali. Pro ně bylo přichystáno deset otázek zaměřených na to, jak se ke studiu v zahraničí dostali, jak dlouho a kde byli, proč si danou školu vybrali, jak se do zahraničí dostali, jak byli spokojeni s ubytováním, stravováním, výší finanční podpory, výukou, vyučovanými předměty, přístupem zahraniční školy, tutorem nebo tutorkou a výší stipendia, zda cestovali v zahraničí a zda měla pro ně přijímající instituce připraveny nějaké akce nebo výlety. Poslední otázka jim dávala prostor vyjádřit své další názory nebo nápady na téma studijní zahraniční pobyt. Poslední čtvrtý oddíl byl zaměřen na studenty Vysoké školy polytechnické Jihlava oboru cestovní ruch, kteří měli porovnat předměty a výuku na zahraniční a domácí vysoké škole v celkem osmi otázkách. V nich mě zajímalo, kolik předmětů v zahraničí studovali, jaké předměty je zaujaly a byly pro ně přínosem, a které by chtěli, aby se vyučovaly i na domácí škole, které předměty ze studijního plánu VŠPJ se jim při studiu v zahraničí hodily, a které byly odlišné, jakou formou se odehrávala výuka a čím byly předměty zakončeny. 2.3 Způsob zpracování dat Ve svém výzkumu jsem pracovala s daty získanými prostřednictvím dotazníků. Dotazník byl vypracován v programu Microsoft Word. Jednotlivé výsledky byly pak zaznamenávány do připravených tabulek a zpracovány v programu Microsoft Excel. Pak byly použity v samotné práci. 2.4 Výzkumný soubor Pro reprezentativnost bylo k dotazníkovému šetření vybráno 220 studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava a stejný počet studentů ostatních vysokých škol v České republice. Návratnost dotazníků pak byla u studentů VŠPJ 42,7 % a u zbylých studentů v České republice 19,1 %. Celkem tedy řádně vyplněný dotazník odevzdalo 94 studentů VŠPJ a 42 studentů z jiných VŠ. V dotazníkovém šetření odpovídalo 84 % žen a 16 % mužů. To bylo dáno tím, že jak na Vysoké škole polytechnické Jihlava v oboru cestovní ruch, tak všeobecně v celé ČR studuje 25

26 více žen než mužů % dotázaných bylo ve věku od 20 do 24 let, 10 % ve věku 25 až 29 let, 1 % ve věku od 30 do 39 let a 1 % ve věku nad 40 let. Celkem bylo 69 % dotázaných z Vysoké školy polytechnické Jihlava a 31 % z ostatních vysokoškolských institucí v České republice, například z Vysoké školy ekonomické v Praze, Českého vysokého učení technického, Západočeské univerzity v Plzni, Univerzity Pardubice, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Masarykovy univerzity a Mendlovy univerzity v Brně. Věkové kategorie 10% 1% 1% 0% a více 87% Graf 1 Rozložení věkových kategorií, pramen: autorka 10 STUDENTI A ABSOLVENTI VYSOKÝCH ŠKOL V ČR CELKEM [online] [cit ]. ČSÚ Český statistický úřad. Dostupné z WWW: < 26

27 3 Výsledky výzkumu 3.1 První oddíl Celkově se o studium v zahraničí zajímá 67,6 % studentů, z toho 48,5 % odpovědělo ano a 19,1 % spíše ano. 23,5 % studentů se spíše nezajímá o studium v zahraničí a 8,8 % studentů studium v zahraničí nezajímá. Ve srovnání zájmu studentů VŠPJ a jiných vysokých škol mají studenti z VŠPJ o 8 % větší zájem o studium v zahraničí, zatímco na jiných vysokých školách je vyšší procento studentů, kteří se spíše nezajímají o studium v zahraničí. Z hlediska pohlaví se o studium v zahraničí zajímá o 6 % více žen než mužů, spíše se o studium nezajímá 36 % mužů oproti 21 % žen a vyloženě se o ně nezajímá 11 % dotázaných žen, kdy muži tuto kategorii vůbec neuvedli. Zájem studentů o studium v zahraničí podle školy 60,0% 51,1% 50,0% 48,5% 42,9% 40,0% 30,0% 20,0% 19,1% 19,1% 19,0% 23,5% 21,3% 28,6% Celkem VŠPJ jiné VŠ 10,0% 8,8% 8,5% 9,5% 0,0% Ano Spíše ano Spíše ne Ne Graf 2 Zájem studentů o studium v zahraničí podle studované vysoké školy, pramen: autorka 27

28 Zájem studentů o studium v zahraničí podle pohlaví 60,0% 50,0% 48,5% 51% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 36% 36% 27% 19,1% 23,5% 18% 21% 8,8% 0% Ano Spíše ano Spíše ne Ne 11% Celkem Muži Ženy Graf 3 Zájem studentů o studium v zahraničí podle pohlaví, pramen: autorka Z dotázaných jich 38 % studovalo v zahraničí. U VŠPJ to bylo 44,7 % a u ostatních vysokých škol pak 24 %. 3.2 Druhý oddíl Ze studentů, kteří dosud v zahraničí nebyli, jich ještě 14 % plánuje jet do ciziny studovat. Oproti tomu 38 % z nich nechce studovat v zahraničí a 48 % se dosud nerozhodlo. Při srovnání studentů VŠPJ a jiných vysokých škol, studenti VŠPJ se mnohem méně chystají ještě do zahraničí vycestovat. Srovnání počtu studentů VŠPJ a jiných VŠ plánujících studium v zahraničí 60,0% 50,0% 42,3% 46,2% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 11,5% 18,8% 31,2% VŠPJ jiné VŠ 0,0% Ano Ne Ještě nevím Graf 4 Srovnání počtu studentů VŠPJ a jiných VŠ plánujících studium v zahraničí, pramen: autorka 28

29 3.2.1 Nejatraktivnější oblasti a země pro studium Nejžádanější oblastí pro studium v zahraničí je pak západní Evropa, mezi atraktivní oblasti dále patří Austrálie a Nový Zéland, severní, střední a jižní Evropa. Nikdo nechtěl studovat v Africe, Asii nebo Jižní Americe. Studenti z VŠPJ se zajímají více o střední a východní Evropu než studenti z ostatních vysokých institucí České republiky, zájem o studium v západní a jižní Evropě a severní Americe mají dotázaní z VŠPJ a ostatních vysokých škol stejný, oproti zbylým vysokoškolským institucím mají studenti z VŠPJ mnohem menší zájem o studium v severní Evropě a pak také v Austrálii a na Novém Zélandě. Nejatraktivnější oblasti pro studium 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Západní Evropa Jižní Evropa Střední Evropa Severní Evropa Východní Evropa Severní Amerika Jižní Amerika Afrika Asie Austrálie a Nový Zéland Celkově VŠPJ jiné VŠ Graf 5 Nejatraktivnější oblasti pro studium, pramen: autorka Nejpřitažlivější zemí je pro studenty Velká Británie, dále by je zajímalo studium v evropských zemích především ve Francii, Německu, Norsku, Itálii a Švédsku. Ze zemí mimo Evropu jsou to pak pouze Austrálie, Spojené státy americké (USA) a Nový Zéland. Při srovnání atraktivity zemí pro studenty VŠPJ a ostatních vysokých škol České republiky, studenty z VŠPJ více zajímá studium ve Francii, Itálii a Pobaltí, studenty z jiných vysokoškolských institucí pak studium ve Švédsku a Dánsku, Německu, Austrálii a na Novém Zélandu, v Řecku a Irsku. Obě skupiny studentů pak rovnocenně zajímá studium ve Velké Británii. 29

30 Nejatraktivnější země Slovensko Portugalsko Pobaltské republiky Nový Zéland Dánsko Belgie Španělsko Řecko Irsko 1% 1% 1% 1% 1% 1% 3% 3% 3% USA Švýcarsko Rakousko Finsko Švédsko Itálie Austrálie Norsko Německo Francie Velká Británie 4% 4% 4% 4% 6% 6% 6% 7% 7% 8% 27% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% Graf 6 Nejatraktivnější země, pramen: autorka Výběr zahraniční instituce Co studenty při výběru zahraniční školy nejvíce ovlivní, bylo jimi hodnoceno pomocí stupnice od jedné do pěti, kdy jedna znamená, že daný bod studenty při výběru neovlivní a pět je ovlivní nejvíce. Průměrně je pak nejvíce ovlivní jazyk, ve kterém je vyučování, a jazyk, kterým se v dané zemi mluví. Dalšími důležitými body jsou všeobecné informace o škole, zkušenosti předchozích studentů, informace o vyučovaných předmětech a destinace. Studenty většinou zajímá výše stipendia, ale už pro ně není rozhodující, kolik stojí potraviny nebo doprava v dané zemi. Jejich výběr minimálně ovlivní doprovodné akce a fotografie. 30

31 Při hodnocení pomocí modulu dochází k obdobným výsledkům jako při hodnocení aritmetickým průměrem, nejčastěji hodnotu pět pak respondenti uvedli u jazyka, ve kterém je studium i kterým se v zemi mluví, všeobecných informací o škole a destinaci, stejný počet hodnoty čtyři a pět bylo u informací o vyučovaných předmětech. Nejčastější nejnižší hodnota dvě byla pak u fotografií, které studenty při jejich výběru zahraniční školy ovlivní minimálně. Pokud respondenti plánují studovat v zahraničí, výše stipendia a ceny potravin a dopravy je zajímají více než ty, kteří nehodlají odjet na studijní pobyt. Průměr Modus Jazyk, ve kterém je studium 4,85 5 Jazyk, kterým se v zemi mluví 4,32 5 Všeobecné informace o škole 4,14 5 Zkušenosti předchozích studentů 3,97 4 Informace o vyučovaných předmětech 3, Destinace 3,87 5 Výše stipendia 3,66 4 Ceny dopravy v dané zemi 2,46 3 Ceny potravin v dané zemi 2,46 3 Doprovodné akce 2,38 3 Fotografie 2,30 2 Tabulka 1 Co ovlivní výběr zahraniční instituce, pramen: autorka Shrnutí Téměř polovina posluchačů vysokých škol, kteří v zahraničí dosud nestudovali, se ještě nerozhodla o této možnosti studia a 38 % ani v zahraničí studovat nechce. Studenti VŠPJ se chystají odjet studovat do ciziny v menším množství než posluchači dalších vysokých škol v České republice. Nejžádanější destinací je západní Evropa, pro studenty z ostatních vysokých škol také Austrálie a Nový Zéland. Ze zemí je nejatraktivnější Velká Británie. Studenty při jejich výběru zahraniční instituce nejvíce zajímá jazyk, ve kterém je studium a kterým se v dané zemi mluví, a všeobecné informace o škole. Nejméně je zajímají fotografie. 31

32 3.3 Třetí oddíl Tento oddíl byl zaměřen na všechny respondenty, kteří už v zahraničí studovali. Většina z dotazovaných se dostala k zahraničnímu pobytu přes program Erasmus (98 %), pouze jeden respondent podal přihlášku na zahraniční škole a jeden respondent byl na zahraničním pobytu pomocí stipendijního programu AIA se Slovenskou republikou. Průměrná délka zahraničního pobytu je čtyři a půl měsíce, nejkratší pobyty jsou 3 měsíce, nejdelší naopak 12 měsíců. Respondenti byli na zahraničním pobytu pouze v evropských zemích a to v Portugalsku, Rakousku, Litvě, Belgii, Dánsku, Finsku, Německu, Francii, Slovensku, Slovinsku, Španělsku a ve Velké Británii Důvod výběru zahraniční instituce Důvod výběru zahraniční instituce 3% 6% 14% jazyk blízko ČR moře 33% 3% 6% 3% země stipendium kamarád/ka studijní program 3% zkušenosti minulých studentů nejlepší z nabídky 3% 9% 17% zvědavost kvalita učitelů Graf 7 Důvod výběru zahraniční vysokoškolské instituce, pramen: autorka Zahraniční vysokoškolskou instituci si dotazovaní nejčastěji vybrali podle země nebo destinace, kde se instituce nachází. Dalšími důležitými faktory pro výběr byl jazyk, ve kterém je studium, a studijní program zahraniční školy. Jinými zmiňovanými body byly: blízká vzdálenost instituce a České republiky, výše získaného stipendia, zkušenosti předchozích studentů, přítomnost moře, kvalita učitelů, kamarád nebo kamarádka v dané zemi a zvědavost. Šest procent respondentů školu považovalo za nejlepší z nabídky na domácí vysoké škole. 32

33 3.3.2 Cestování do zahraničí Do destinace se u sousedních států studenti dostali autobusem nebo vlakem, do destinace do vzdálenosti km od České republiky jeli vlakem nebo autem, do těch vzdálenějších letěli, popřípadě pak v dané zemi využili ještě vlak (například do Portugalska a Španělska). Trajekty se pak objevily v kombinaci dopravy do severských zemí do Dánska a Finska. Cesta do dané lokality 27% 19% 0% 19% 23% 12% Letadlo Vlak Autobus Loď Auto Kombinace Graf 8 Vybraný dopravní prostředek k cestě na studijní pobyt v zahraničí, pramen: autorka Spokojenost se zahraničním pobytem Při hodnocení spokojenosti s jednotlivými uvedenými složkami zahraničního pobytu bylo použito hodnocení stupnicí od jedné do pěti, kdy jedna znamenalo velmi nespokojen a pět velmi spokojen. Průměr Modus Ubytování 3,68 4 Tutor/ka 3,67 5 Vyučované předměty 3,56 4 Přístup zahraniční školy 3,52 5 Výše finanční podpory 3,36 3 Výuka 3,32 4 Stravování 3,16 4 Tabulka 2 Spokojenost s jednotlivými položkami na zahraničním pobytu, pramen: autorka 33

34 Dotazovaní byli více než průměrně spokojeni se zahraničním pobytem, aritmetický průměr byl 3,47. Průměrně byli respondenti nejvíce spokojeni s ubytováním a tutorem nebo tutorkou, dále pak s vyučovanými předměty a přístupem zahraniční školy. Nejméně byli spokojeni se stravováním, ale i to získalo hodnocení mírně nad průměrem. Při použití modulu byl nejlepší výsledek u tutora/tutorky a u přístupu zahraniční školy. Nejnižší nejčastější známku pak dotazovaní použili u výše finanční podpory. Pro srovnání jednotlivých zemí byla použita data pouze těch států, kde byli nejméně dva respondenti. Nejvyšší průměrná spokojenost pak byla se studiem v Litvě a Německu, nejnižší se studiem v Portugalsku, kde nejmenší spokojenost byla s výukou a stravováním (studenti neměli možnost sami si vařit). Nejvyšší průměrnou známku dostala položka přístup zahraniční školy ve Finsku a nejnižší stravování v Dánsku. Rakousko Dánsko Portugalsko Litva Finsko Německo Ubytování 2,8 4,0 3,6 4,3 3,5 5,0 Stravování 2,8 2,0 2,6 4,3 4,0 4,0 Výše finanční podpory 3,6 3,5 3,6 3,3 2,5 3,5 Výuka 3,8 3,0 2,4 3,7 4,0 4,0 Vyučované předměty 3,8 4,0 2,8 3,7 4,0 4,0 Přístup zahraniční školy 3,4 3,5 3,2 4,3 5,0 4,0 Tutor/ka 3,6 3,5 4,2 4,7 3,0 3,0 Celkově 3,4 3,4 3,2 4,0 3,7 3,9 Tabulka 3 Spokojenost ve vybraných zemích, pramen: autorka S výší stipendia bylo spokojeno 66 % respondentů, z toho 12 % zcela spokojeno a 44 % spíše spokojeno. Úplně nespokojeno bylo 24 % dotázaných. Cestování v zahraničí nemělo vliv na názor respondenta, zda mu stačilo jeho stipendium. 34

35 Stipendium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 44% 24% 20% 12% Ano Spíše ano Spíše ne Ne Graf 9 Spokojenost s výší stipendia, pramen: autorka Cestování v zahraničí Ze všech respondentů, kteří byli na zahraničním studijním pobytu, jich 84 % využilo pobytu k cestování a pouze 16 % v zahraničí necestovalo. Při studiu v zahraničí hostující vysokoškolská instituce v 84 % připravila pro zahraniční studenty různé výlety nebo akce, které byly v některých případech placeny přímo zahraniční univerzitou. S těmito akcemi se nepotkali někteří respondenti, kteří byli na studijním pobytu v Bruselu v Belgii. Z 94 % pak šlo o různé typy výletů, čtvrtina studentů se setkala s party, mezi další aktivity patřily sportovní kurzy (19 %), exkurze (13 %) a veletrhy (13 %). Cestování v zahraničí 60% 50% 48% 40% 36% 30% 20% 16% 10% 0% Ano Občas Ne Graf 10 Využití zahraničního pobytu k cestování po dané zemi, pramen: autorka 35