Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2008

Transkript

1 VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Technická univerzita Košice Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Sborník přednášek VIII. ročník mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2008 pod záštitou rektora Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Prof. Ing. Tomáše Čermáka, CSc. a státního tajemníka a náměstka ministra práce a sociálních věcí JUDr. Petra Šimerky Ostrava, VŠB TU června 2008

2 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2008 (sborník přednášek) Kolektiv autorů Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři Nebyla provedena jazyková korektura Garant konference: doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. Vydalo Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě 2008, jako svou publikaci 1.vydání ISBN

3 Obsah: Hodnocení rizik v pracovním prostředí chemických laboratořích se zaměřením na vliv chemických látek na zdraví... 1 Andreeva Ekaterina, Mašek Ivan, Kapoun Michal Metodológia predikcie hluku na pracoviskách... 9 Balážiková Michaela Ekonomika pracovného prostredia Bartek Alojz Identification of Possible Accident Scenarios at Joinery Workshop Dado Miroslav Význam procesu vyšetrovania incidentov Demčák Martin Bezpečné chování osob v silničních tunelech Drgáčová Jana Interakcia medzi podnikovou kultúrou a bezpečnosťou a ochranou zdravia pri práci (BOZP) Ferenčíková Andrea Metody v ergonomii pracovních systémů Fišerová Světla Preventative strategy of the labour inspectorate mainstreaming of prevention. Experience of the National Labour Inspectorate in Poland Hernas Barbara Vplyv osvetlenia na bezpečnosť pri práci Hnilica Richard Systémy managamentu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle požadavků normy BS OHSAS 18001:2007 v kontextu integrovaných systémů řízení Horehleďová Šárka SAR - Parameter udávajúci mieru absorpcie elektromagnetického poľa ľudským telom Jacková Jana, Holotová Katarína, Pačaiová Hana Nová legislativa ke zvýšení bezpečného provozování podzemních objektů Klouda Karel, Suldovský Josef, Šarboch Petr Program činnosti OIP na rok 2008, vývoj úrazovosti v Moravskoslezském a Olomouckém kraji Kociánová Václava Informační podpora v oblasti BOZP pomocí moderních technologií Kolínský Oldřich, Měchurová Jiřina

4 Nebezpečí spojená s emisemi pevných aerosolů Kondášová Michaela, Skřehot Petr Ochrana staveb na území s nebezpečím výstupu důlních plynů na povrch Kučera Petr, Kozílek Tomáš Integrácia systému manažérstva kvality so systémom manažérstva informačnej bezpečnosti a posúdenie ich vzájomnéj zhody Nagyová Anna, Markulik Štefan Návrh výpočtu odstupových vzdialeností pri rozhodovaní o umiestňovaní objektov do blízkosti plynovodov Oravec Milan, Pačaiová Hana Nové rozdělení povinností účastníků výstavby z hlediska inspekce práce Osička Petr Metody výuky ergonomie na FST Plzeň Pokorná Václava Zavádění integrované bezpečnosti Procházková Dana, Bartlová Ivana Nehody se zdroji ionizujícího záření Prouza Zdeněk Integrovaný systém řízení při hornické činnosti - 2 roky zkušeností u společnosti Tarmac CZ a.s Pulec Karel Odborná způsobilost koordinátorů BOZP na staveništi Raška Zdeněk, Serafín Jiří Některé aktuální problémy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve výšce a nad volnou hloubkou Rucký Emil Monitoring DAM stability for the purpose of protection of Persons, property and environment Sedlák Vladimír, Lošonczi Peter Rizika v nových technológiách príklad mechatronické systémy Sinay Juraj, Majer Ivan, Heoborn Gabriele Faktory ovlivňující spolehlivost lidského činitele Skřehot Petr Risk Management System and Assessment of the Efficiency of the Measures Taken to Minimize the Risk Szczypka Petr

5 Ochrana zdravia zamestnancov pred nadmernou záťažou teplom pri práci Šantavá Renáta, Tureková Ivana Problematika bezpečnosti práce v uzavřených prostorech Šerek Daniel, Bartlová Ivana Vliv ventilace na objemovou aktivitu radonu v budovách Švec Jiří, Dubčáková Renáta Simulovanie vzniku nehodového stavu vybraného zariadenia používaného v domácnostiach Treštíková Blanka, Tompoš Adrián, Bittner Tomáš Riziká prachu v pracovnom prostredí Tureková Ivana, Balog Karol Chemické faktory v pracovnom procese a ich hodnotenie Tureková Ivana, Šantavá Renáta, Chrebet Tomáš, Novotný Miroslav Větrací šachty pražského metra riziko nejen pro samotné metro, ale i pro městskou aglomeraci Večerková - Neplechová Jana, Klouda Karel Ochranné prostředky pyrotechniků pro zneškodňování nástražných výbušných systémů Veselý Václav, Holubová Věra Hodnocení pyroforických vlastností průmyslového odpadního prachu podle předpisů pro dopravu nebezpečného zboží Věžníková Hana, Filipi Bohdan, Hütter Marek Některá rizika při používání biomasy jako paliva Věžníková Hana, Hütter Marek Právna úprava bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci v Slovenskej republike Zvaríková Katarína, Pecková Ľubomíra

6 Hodnocení rizik v pracovním prostředí chemických laboratořích se zaměřením na vliv chemických látek na zdraví Mgr. Ekaterina ANDREEVA doc. Ing. Ivan MAŠEK, CSc. Ing. Michal KAPOUN Vysoké učení technické v Brně, Chemická fakulta, Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí Purkyňova 118, Brno xcandreeva@fch.vutbr.cz Klíčová slova: riziko, pracovní ovzduší, chemická laboratoř, zdraví Anotace V dnešní době je dodržování bezpečnostních předpisů zaměstnanci i zaměstnavateli velmi podceňováno. I s tohoto důvodu, podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EUOSHA), každé tři a půl minuty v EU zemře 1 člověk v důsledku působení faktorů souvisejících s prací. Příspěvek se zabývá riziky na pracovištích. Specifickým pracovištěm z pohledu hodnocení rizik jsou chemické laboratoře a mezi nimi laboratoře výukové. V článku bude kladen důraz na zvláštní rizika, pocházející z běžného používání chemických látek, a na zdravotní dopady těchto látek na osoby v laboratořích (zaměstnance a studenty). V článku bude dále představena doktorská disertační práce zabývající se sledováním vybraných chemických látek v ovzduší laboratoří na Chemické fakultě VUT v Brně. Úvod V dnešní době je problematika ochrany zaměstnanců při práci v centru pozornosti jak evropských (OSHA), tak i mezinárodních organizací (ILO, IOHA). Legislativa ČR odráží tyto snahy a v novém zákoníku práce jsou zakotveny základní povinnosti zaměstnavatelů v oblasti BOZP. Mezi tyto povinnosti patří především zajistit bezpečné a zdravé podmínky na pracovišti, aktivně vyhledávat rizika a přijímat opatření k jejich minimalizaci. Každé pracoviště má svá specifika a musí být posuzováno samostatně v souladu s prováděnými činnostmi a z nich vyplívajícími riziky. Je také nutné si uvědomit, které skupiny zaměstnanců se na pracovišti vyskytují a tomu přizpůsobit přijímaná opatření. Mezi zvláště zranitelné skupiny patří studenti a mladí nezkušení pracovníci. 1

7 Je známo, že potenciální nebezpečí je univerzální vlastností jakékoliv činnosti. Z toho vyplívá, že při jakékoliv práci nelze dosáhnout absolutní bezpečnosti. Proto je důležité provádět analýzu možných rizik v pracovním prostředí a umět je zvládat eliminovat, nebo alespoň minimalizovat jejich negativní vliv na zdraví zaměstnanců. Systém člověk pracovní prostředí je souhrnem vzájemně propojených elementů plnících své funkce s podmínkou zajištění bezpečnosti zaměstnanců. Elementy systému jsou pracovní prostředky (nářadí, zařízení, stroje a výrobní objekty, které mohou být zdrojem nebezpečí pro člověka a zhoršovat pracovní podmínky), vykonávaná práce (obtížnost a intenzita pracovního procesu může bezprostředně ohrožovat fyzické a psychické zdraví člověka) a pracovní prostředí (pracovní podmínky, mikroklimatické parametry). Analýza elementů systému člověk pracovní prostředí a organizační struktury zahrnující rozvoj vztahů v oblasti bezpečnosti práce a systém řízení bezpečnosti práce dovolí předpovídat a předcházet možnému zhoršování stavu těchto elementů a v budoucnosti zabránit situacím nebezpečných pro život a zdraví zaměstnanců. Analýza fungování celého systému musí být ale prováděna s ohledem na skutečnost, že všechny elementy tvořící systém fungují společně a vzájemně se ovlivňují. Principy zajištění bezpečnosti práce Základní principy zajištění bezpečnosti práce lze rozdělit na čtyři skupiny: - Orientační základní ideje určující směr hledání bezpečných řešení, jsou metodologickým a informačním základem Systematičnost Informativnost (získání, přepracování, přenos informací o stavu pracovních podmínek a bezpečnosti práce) Klasifikace nebo kategorizace Vytváření norem stanovení požadavků na pracovní prostředí, jejich dodržování je zárukou bezpečnosti zaměstnanců - Technické směřují k přímému předcházení negativním vlivům nebezpečných faktorů Ochrana vzdáleností Stínění Zabránění přístupu - Řídící určující vzájemné propojení a vztahy mezi jednotlivými fázemi a etapami zajišťování bezpečnosti Plánování Kontrola Odpovědnost Atestace, certifikace 2

8 - Organizační zabezpečující organizaci práce Ergonomika Kompenzace Zvýšení estetičnosti prostředí Metody zajištění bezpečnosti práce Přítomnost potenciálního nebezpečí nemusí vždy znamenat negativní vliv na člověka. Tento vliv se projeví pouze za splnění následujících podmínek: - Existence nebezpečí - Přítomnost člověka v zóně působení nebezpečí - Chybějící nebo neefektivní ochranné prostředky a pomůcky Základním metodám zajištění bezpečnosti práce patří: - Oddělení zón nebezpečí a pracovních zón v prostředí nebo v čase (metodou reorganizace práce a technickými řešeními) - Přizpůsobení prostředí možnostem člověka (kolektivní ochranné prostředky) - Odborná příprava zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce a používání osobních ochranných prostředků Nebezpečné a škodlivé faktory na pracovištích Nebezpečné a škodlivé faktory na pracovištích mají různý původ (přírodní, antropogenní), strukturu a charakter působení na člověka (aktivní, pasivní). V centru naší pozornosti jsou následující faktory, rozdělené podle povahy působení na člověka. Mechanické faktory - Tvary a povrchy zařízení Ostré, hranaté, vyčnívající části zařízení Pohyblivé, rotující, řezací části zařízení Odletující třísky, úlomky, části materiálů Pády, uvolnění, utržení částí zařízení a materiálů Nevhodné podlahy, plošiny, lávky, prostory Poruchy ochranných zařízení - Ruční nástroje Nevhodné tvary rukojetí Nechráněné části ostrých hran Těžké nebo nevhodně řešené nástroje Nástroje vibrující, hlučné Energetické faktory - Elektrická energie - Záření, lasery 3

9 - Exploze, vznícení Fyzikální faktory Nejdůležitější je tepelně-vlhkostní mikroklima, kterému je vystaven každý pracovník, ať dělá jakoukoliv práci. - Teplotní faktory Nepřípustné podmínky klimatické, povětrnostní, prostředí Vysoké teploty povrchu strojů, materiálů - Hluk a vibrace Nepřípustné emisní a imisní hodnoty hluku Přenos vibrací na končetiny těla Chemické faktory Tato oblast faktorů zahrnuje organické i anorganické sloučeniny v čistém stavu i ve směsích. - Chemické škodliviny Aerosoly plynné, kapalné a jejich kombinace Prachy s fibrogenním a dráždivým účinkem Jedy, žíraviny Biologické faktory Z biologických faktorů jsou nejzávažnější mikroorganismy, které mohou vyvolat závažná onemocnění člověka (patogenní mikroorganismy). - Biologické škodliviny Infekce Látky alergogenní, karcinogenní Psychologické Zahrnují psychickou pracovní zátěž, psychosociální stres na pracovišti, patologické vztahy - mobbing, bossing, šikanu. - Monotónnost - Vynucené tempo - Intenzita - Třísměnný provoz Rizika na chemických pracovištích Pro zpracování kvalitní analýzy rizik na pracovištích je důležité znát nejen rizika na těchto pracovištích, ale je také nutné počítat s tím, kdo se na těchto pracovištích vyskytuje a jaké jsou běžně prováděné úkony. Výuková zařízení, školy i univerzity mají ve svých areálech velké množství různých pracovišť, počínaje učebnami, přes jednoduché laboratoře až po speciální chemické a fyzikální laboratoře s experimentálním vybavením. Pro každé takové 4

10 pracoviště se musí provést samostatná analýza rizik s přihlédnutím k tomu, že většina pracujících jsou mladí lidé, jejichž přítomnost na pracovišti je pouze občasná a kteří nemají návyky a zkušenosti potřebné pro bezpečnou práci v tomto prostředí. Na chemických pracovištích a v chemických výukových laboratořích se můžeme mimo běžných rizik setkat ještě se zvláštními riziky, typickými pro toto prostředí. - Chemické látky v laboratořích toxické, mutagenní, karcinogenní látky - Práce s elektrickými zařízeními - Úrazy při práci se skleněným vybavením - Procesy prováděné za sníženého nebo zvýšeného tlaku - Používání plynových kahanů a tlakových lahví Pro analýzu rizik v jednotlivých laboratořích může být vytvořen kontrolní seznam, pomocí kterého lze identifikovat konkrétní rizika a plánovat preventivní opatření k jejich minimalizaci. Příklad takového seznamu je uveden na následujících obrázcích [1]: Příklady preventivních opatření, která mohou být použita ke snížení rizik [1] 5

11 Chemické látky jako nebezpečný faktor Nebezpečné chemické látky se vyskytují na mnoha pracovištích i v běžném životě. Riziko expozice těmto látkám proto existuje na kterémkoliv pracovišti a je důležité znát vlastnosti, koncentrace a vliv na organismus těchto látek. Nebezpečné látky mohou poškodit zdraví mnoha způsoby. Některé jsou možným zdrojem vzniku rakoviny, jiné mohou negativně ovlivňovat schopnost reprodukce nebo mohou být příčinou vrozených vad dětí. Další látky mohou poškozovat mozek nebo nervový systém, způsobit astma či kožní problémy. K poškození zdraví nebezpečnými látkami může dojít jak při jediném krátkém kontaktu s těmito látkami, tak po dlouhodobé expozici jejich účinkům (např. hromaděním v těle) [2]. Hodnocení rizik znamená určení, které látky, jakým způsobem a do jaké míry mohou poškodit lidské zdraví, což umožňuje přijmout odpovídající preventivní opatření. Správně provedené hodnocení rizik je základem pro jejich úspěšné zvládání (řízení). I zaškolení a zácvik zaměstnanců na základě výsledků hodnocení rizik ke správné (bezpečné) praxi jsou důležitou součástí zvládání (řízení) rizik. Riziko, které látka představuje, určují dva faktory: charakteristika látky a míra expozice jejím účinkům. 6

12 Čtyři fáze hodnocení rizik 1. Zpracovat soupis (evidenci) látek, používaných při všech postupech a procesech, prováděných na pracovišti, či vznikajících v jejich průběhu (např. plyny ze svařování nebo dřevěný prach z řezání či broušení. 2. Shromažďovat informace o těchto látkách, tj. o poškozeních, která mohou způsobit, a jakým způsobem k poškozením může dojít. Důležitým zdrojem informací jsou bezpečnostní listy, které musí poskytnout dodavatel chemické látky či přípravku. 3. Posoudit expozici všech identifikovaných nebezpečných látek vzhledem k výskytu, délce, typu, intenzitě a opakování působení na zaměstnance, včetně kombinovaného účinku několika souběžně používaných nebezpečných látek a s tím souvisejících rizik. 4. Zhodnotit závažnost prokázaných rizik. Tento informační list může být použit k vypracování akčního plánu na ochranu zaměstnanců. Mikroklimatické podmínky kvalita ovzduší na chemických pracovištích Základem zajištění zdraví a bezpečnosti práce je monitoring pracovních podmínek. Tento monitoring zahrnuje kontrolu - Hygienických podmínek - Obtížnost a intenzitu pracovních procesů - Stavu a režimu práce používaných zařízeních a ochranných prostředků - Parametrů pracovního procesu - Zdravotního stavu pracovníků Jedním ze základních faktorů, ovlivňujících zdraví a pracovní schopnosti člověka je stav a kvalita ovzduší v pracovním prostředí. Sledované parametry jsou teplota, relativní vlhkost, rychlost pohybu vzduchu, intenzita teplotního záření a koncentrace chemických látek. Chemické látky v ovzduší v pracovním prostředí působí na organizmus člověka podle toho, o jakou látku se jedná (toxické, dráždivé, kancerogenní, mutagenní, atd.) a jakou cestou se látka dostane do organizmu (přes kůži, dýchacím ústrojím, trávicím traktem, atd.). Mnohé látky (páry benzínu, acetonu, čpavku) po proniknutí do organizmu vyvolávají chronickou otravu. Při jejich výskytu ve velkých koncentracích mohou vyvolat prudkou otravu. A přitom lze jejich výskyt často eliminovat pomocí správné analýzy rizik a provedením opatření z této analýzy vyplívajících. Měření kvality ovzduší na FCH VUT v Brně Vzhledem k výše uvedenému jsem začala na FCH VUT v Brně s měřením koncentrací vybraných látek používaných při práci v laboratořích. Pasivní odběr 7

13 látek je prováděn pomocí vzorkovacího zařízení Radiello a vzorky jsou dále vyhodnocovány s pomocí GC-MS. Závěr Cílem tohoto krátkého příspěvku je připomenutí důležitosti problematiky bezpečnosti práce s důrazem na přítomnost chemických látek v ovzduší a na problém bezpečnosti studentů v laboratořích. Článek by měl také vyvolat diskuzi na toto téma a upozornit na nutnost zavádění předmětů věnujících se problematice BOZP ve vzdělávacích programech na všech úrovních škol a na nutnost vštěpování kultury bezpečnosti práce studentům v celém průběhu vzdělávacího procesu. Seznam literatury [1] Nástroj pro hodnocení rizik: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás [online]. European Agency for Safety and Health at Work, [cit ]. Český. Dostupný z WWW: < [2] Nebezpečné látky na pracovišti úvod. Fakta [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 33>. ISSN ISSN [3] HORÁK, Josef, LINHART, Igor, KLUŠON, Petr. Úvod do toxikologie a ekologie pro chemiky. 1. vyd. Praha: VŠCHT v Praze, s. ISBN X. 8

14 Metodológia predikcie hluku na pracoviskách Ing. Michaela BALÁŽIKOVÁ, PhD. Katedra bezpečnosti a kvality produkcie SjF TU v Košiciach Letná 9, Košice michaela.balazikova@tuke.sk Lekár Róbert Koch prehlásil: Príde čas, keď človek bude pokladať hluk za nebezpečného nepriateľa svojho zdravia. Preto bude musieť proti nemu bojovať tak intenzívne, ako kedysi proti cholere a moru. Úvod Znižovanie kmitania a hluku vo všeobecnosti patrí dnes vo vyspelých štátoch sveta k dôležitým úlohám spoločnosti. Aktivita v tejto oblasti sa sústreďuje predovšetkým na primárne znižovanie kmitania a hluku, t.j. priamo na odstraňovaní príčin významnej vibroakustickej energie technického zariadenia. Sekundárne, resp. následné či dodatočné znižovanie vibroakustickej energie je menej účinné, a ekonomicky náročnejšie a slúži na absorbovanie jej určitého množstva [2]. Najefektívnejšie výsledky sa však dosahujú pri primárnom znižovaní vibroakustickej energie. Metódu redukcie vibroakustickej energie priamo pri zdroji možno uplatňovať pri návrhu, vývoji a konštrukcii nových strojov, strojových, technologických a dopravných prostriedkoch, pričom sa využívajú najnovšie poznatky súčasného vedeckého poznania. Z uvedeného vyplýva, že rozhodujúci podiel na veľkosti hladiny vibroakustickej energie, toho ktorého strojného zariadenia, má človek. Predovšetkým od človeka závisí presnosť výroby jednotlivých častí stroja, ich vyváženosť, opracovanosť, presnosť technologickej montáže, vhodný výber konštrukčných materiálov, tlmiacich vložiek, vhodné tvarovanie potrubí pre nestacionárne prúdenie, voľba správneho technologického úkonu a pod. Vo všeobecnosti sa môže konštatovať, že vplyv vibroakustickej energie na človeka je do značnej miery podmienený vplyvom človeka na vytvorení podmienok pre vznik vibroakustickej energie. Algoritmus manažérstva rizika v oblasti akustiky Najúčinnejšou formou znižovania hluku je riešenie tejto problematiky technickými prostriedkami už v štádiu projektovania výrobných technológií a objektov. Kvalifikovaný prístup vychádza z využitia poznatkov technickej, stavebnej a priestorovej akustiky vrátane aplikácie konštrukčných úprav priamo na zdroji hluku. V závislosti od prostredia prenosu a šírenia zvuku sa technické 9

15 prostriedky rozdeľujú na tie, ktoré znižujú prenos zvuku vzduchom alebo prenos zvuku konštrukciami strojov a stavebnými prvkami. Ak sa pri riešení postupuje v smere od zdroja hluku do pracovného priestoru, návrh súboru opatrení môže vychádzať z aplikácie: - konštrukčných úprav priamo na strojoch, - pružného uloženia strojov, - protihlukových krytov a tlmičov hluku, - akustických deliacich stien a zásten v priestore, - zvukopohltivých materiálov na steny. Východiskovým podkladom pre návrh súboru protihlukových opatrení v konktrétnom výrobnom priestore je určenie predpokladaného rozloženia akustickej energie v priestore. Po výpočte hladín akustického tlaku v sieti bodov rozložených v priestore sa môže pristúpiť k návrhu cielených opatrení zameraných na [1]: - zníženie vyžarovania akustickej energie strojmi, - zvýšenie pohltivosti vnútorných plôch priestoru, - aplikáciu protihlukových clôn. Pri navrhovaní ochranných opatrení je možné postupovať podľa nasledujúcej štruktúry algoritmu na zníženie hluku, obr

16 Meranie hladiny hluku odborníkmi B A Porovnanie s hraničnými hodnotami a stanovenie oblasti hluku Určenie oblasti hluku Určenie najhlučnejšej oblasti C Analýza príčin Hodnotenie rizika Výber a popis protihlukových ochranných opatrení Program na znižovanie hluku D Prognóza pri znížení hluku pomocou 3D modelu a programu na simuláciu priestorovej akustiky Zostavenie programu na znižovanie hluku s prioritnými dokumentmi a časovým plánom Obr. 1 Algoritmus manažérstva rizika v oblasti akustiky A analýza rizika, B posudzovanie rizika C riadenie rizika, D ovládanie rizika Stratégia znižovania hluku Účinné zníženie hluku sa dosiahne len vtedy, ak sa problém rieši systematicky. Pri formulovaní stratégie znižovania hluku a pri realizácii opatrení na zníženie hluku na nových a existujúcich pracoviskách by sa malo postupovať podľa nasledujúcich krokov: 11

17 1) stanovenie cieľov a spracovanie kritérií, 2) posúdenie hluku identifikovaním dotknutých oblastí: - imisie na pracovných miestach, - vplyv rôznych zdrojov hluku k imisii na pracovných miestach, - expozície osôb, - emisie zdrojov hluku, aby sa určilo poradie ich významnosti, 3) zhodnotiť opatrenia znižovania hluku, ako sú: - znižovanie hluku zdroja, - znižovanie prenosu hluku na pracovisku, - znižovanie hluku na pracovných miestach, 4) vytvorenie programu znižovania hluku, 5) realizovanie vhodných opatrení, 6) overenie dosiahnutého zníženia hluku. Ciele znižovania hluku majú vychádzať z toho, že hluk sa má znížiť na najnižšie možné hladiny. Hlavné ciele sa môžu vyjadriť pomocou imisných hladín hluku a/alebo expozičných hladín hluku. Zvyčajne sa berú do úvahy hodnoty s vážením A pre emisiu hluku a/alebo expozície hluku, ktoré nemajú prekročiť tieto hodnoty uvedené v Nariadení vlády č.115/2006 Z.z. o minimálnych zdravotných a bezpečnostných požiadavkách na ochranu zamestnancov pred rizikami súvisiacimi s expozíciou hluku [3]: a) na pracoviskách v priemysle 75 až 80 db, b) pri bežných kancelárskych prácach 45 až 55 db, c) pre zasadacie miestnosti, alebo pri riešení úloh vyžadujúce sústredenosť 35 až 45 db. Zníženie hluku sa môže realizovať pomocou rôznych technických opatrení. Tieto opatrenia zahŕňajú zníženie hluku zdroja (napr. strojov, pracovných procesov, pracovných postupov), zníženie hluku zvýšením jeho útlmu pri jeho šírení (napr. aplikácia krytov, zástien, pohltivých obkladov), zníženie hluku v stanovených miestach (napr. zvukovo-izolačné kabíny, osobné prostriedky ochrany sluchu). Technické opatrenia na znižovanie hluku sa majú aplikovať tak, aby sa zohľadňoval súčasný stav techniky v oblasti znižovania hluku. Preto je nevyhnutné porovnávať a stanovovať účinnosť týchto opatrení. Na to sa používajú akustické veličiny. Popisujú akustické vlastnosti zdrojov hluku, zníženie hluku dosiahnuté na pracovisku, keď sú zdroje zvuku v prevádzke, a po realizácii opatrení. Opatrenia na znižovanie hluku môžu podstatne zmeniť okolie stroj človek. Preto sa odporúča, aby všetky zainteresované strany využili každý návrh opatrení a aktívne sa zúčastnili na jeho príprave. Zúčastniť sa môžu, resp. mali 12

18 by predstavitelia, ktorý vykonávajú rôzne funkcie: manažment, plánovači, nákupné oddelenie, komisie pre hygienu a bezpečnosť práce, údržba, technologické a výrobné oddelenia, technický personál, odbory, aj samotní pracovníci. V mnohých prípadoch sa odporúča zapojiť aj externé strany: orgány hygieny, bezpečnosti a ochrany práce, odborníkov z akustiky, ergonómie a pod. Na zaistenie efektívnej účasti všetkých zainteresovaných strán je nevyhnutné, aby tomu predchádzali vhodné informácie a školenia. Takáto spolupráca medzi predstaviteľmi spoločnosti a externými stranami zaistí, že pri výbere opatrení na znižovanie hluku sa vezmú do úvahy všetky špecifické väzby pre riešený projekt. Úspech plánovania znižovania hluku závisí od aktívneho a záväzného zapojenia predstaviteľov manažmentu spoločnosti. [3] Nástroje k zníženiu vystavenia hluku A. Výskum a vývoj Vedecký výskum vplyvov hluku zo životného prostredia, metódy znižovania hladiny hluku, málo hlučné techniky a vývoj zvláštnych málo hlučných výrobkov sú často životne dôležitým produktom k zlepšeniu a vedú k stavu zníženia hluku. Finančná podpora pilotných projektov je užitočná pre ukázanie výhod technických a plánovacích opatrení k zníženiu vystavenia občanov hluku. B. Legislatívne a normatívne dokumenty Normy emisií Boli všeobecne stanovené vládou a pozostávajú z hodnôt emisných limít uplatnených na individuálnych zdrojoch a zahrnutých do postupov pre schvaľovanie typov, aby sa zistilo, že nové výrobky sú v dobe výroby v súlade s hlukovými limitami. Imisné normy Imisné normy spočívajú na kvalitatívnych kritériách alebo smerných hodnotách pre vystavenie hluku, ktoré sa majú uplatniť v špecifickej lokalite a sú všeobecne zahrnuté do plánovacích postupov. C. Plánovacie opatrenia Postupy územného plánovania sú jedným z prostriedkov uvedených imisných regulatív do praxe a sú kľúčovým nástrojom pre zníženie hluku, aby sa zistilo oddelenie obytných domov, pracovísk a iných zvukovo - senzitívnych budov od zdrojov hluku. Dlhodobo je územné plánovanie jedným 13

19 z najefektívnejších ciest znižovania hluku, pretože môže byť použité k predchádzaniu vzniku nových problémov. Znižovanie hluku prostredníctvom územného plánovania môže zahŕňať: obmedzené využitie pozemkov, ktoré sú vystavené vysokým hladinám hluku, obmedzenie miest nových generátorov hluku ako dopravné cesty alebo priemyselné inštalácie, aby sa chránil súčasný rozvoj a podporilo zhlukovanie hlučných činností k ochrane ostatných oblastí s nízkym hlukom. Hluk je jedna z úvah, ktorá by sa mala previesť ekologickými bilanciami k rozvoju požadujúcemu hodnotenie ekologického vplyvu. D. Ekonomické nástroje Typy ekonomických opatrení, ktoré sú a mohli by byť použité v politike boja s hlukom zahrňujú dane a poplatky na hlukové emisie, ekonomické podnety k podnieteniu zníženia hluku a vývoj málo hlučných produktov, a platenie náhrad ľuďom dotknutých hlukom. E. Opatrenia v infraštruktúre V zásade sú dve široké kategórie infraštrukturálnych opatrení k znižovaniu hluku: tie, ktoré umožňujú prenos hluku: protihlukové steny, tunely, zárezy, pasívna ochrana budov izolácií a tie, ktoré prispievajú k zníženiu hluku u zdrojov. F. Prevádzkové postupy Medzi široko používanými opatreniami sú rýchlostné limity na citlivých úsekoch ciest a železníc, presadzované prevádzkovo priaznivejšími postupmi vzletu lietadiel a hlukovej preferenčnej zóny, ako aj obmedzenie užívania hlučných výrobkov, strojov a zariadení a vozidiel v citlivých oblastiach a v citlivých dobách. G. Informácie a vzdelávanie Vzdelávanie a výsledné činnosti sú dôležité na podporu prijateľnosti a súladu s protihlukovými regulatívmi pre podnietenie zmien v chovaní. Môžu byť tiež využité v ich vlastných právach na podporu zníženia hluku a narastajúceho podvedomia tých, ktorí rozhodujú o všeobecnej verejnosti. H. Simulácia priestorovej akustiky pomocou 3D programov V súčasnosti sa už môžu vykonávať návrhy akustického prostredia a simulácie priestorovej akustiky programami, obr. 2. [4] 14

20 Obr.2 Príklad simulácie priestorovej akustiky Takéto programy slúžia na: - podrobnú analýzu interiéru, kontrolu účinnosti navrhnutých úprav, detailné mapovanie parametrov priestorovej akustiky vo všetkých miestach priestoru, - v rámci simulácie priestorovej akustiky umožňujú nové softvéry vizualizáciu šírenia hluku v priestore, t.z. vytvorenie videa v reálnom čase so znázorneným šírením hluku v uzavretom priestore. To všetko v pôdoryse, perspektíve, či v rezoch priestorom, - posúdenie návrhu geometrie uzavretého priestoru, akustické vlastnosti obkladových materiálov a ich vplyv na zvukové pole v miestnosti. Záver Problémy ochrany prostredia a zdravia osôb pred nadmerným hlukom a kmitaním nespočívajú v nedostatočnej legislatíve, ale spôsobuje ich podceňovanie zdravotných rizík. V dôsledku industrializácie rastie počet strojov a zariadení a rastie aj ich výkon. Stroje a zariadenia sa objavujú všade tam, kde predtým nikdy neboli. Hladina hluku vzrastá vo všetkých oblastiach životného prostredia. Je všeobecne známe, že ľudia vzhľadom na svoje ohraničené adaptačné možnosti môžu existovať a plniť si svoje úlohy len za určitých, presne vymedzených podmienok. Dôvodov pre optimalizáciu akustického prostredia je niekoľko: nevyhovujúce akustické prostredie poškodzuje zdravie, narúša ekologickú rovnováhu a v konečnom dôsledku sa to prejaví aj v ekonomike. 15

21 Použitá literatúra [1] HAJE, D.: Lärmarm konstruieren XVII. Entwicklung eines Informationssystems zur Konstruktion lärmarmer Produkte, Wirtschafstverlag NV, Verlag für Neue Wiss., 1997, str , ISBN [2] SCHMIDTKE,H. - BUBB, H. - RÜHMANN,H. - SCHAEFER, P.: Lärmschutz im Betrieb, Auftrag des Bayerischen Staatsministeriums für Arbeit. Familie und Sozialordnung, München, 1991, str. 7-15, [3] STN EN ISO ( ) Akustika. Odporúčané postupy na navrhovanie nízkohlučných pracovísk vybavených strojovými zariadeniami. Časť 2: Opatrenia na znižovanie hluku, 1999 [4] 16

22 Ekonomika pracovného prostredia Ing. Alojz BARTEK Sociálna poisťovňa, ústredie Ul. 29 augusta 8-10; Bratislava; Kľúčové slová: pracovné prostredie, ekonomické nástroje, reprodukcia, makroekonomické a mikroekonomické aspekty, investície. Abstrakt: Pracovné prostredie ako podsystém životného prostredia má štruktúru a interakcie ekonomického charakteru také zložité, že jediným správnym chápaním je chápanie integrálne v rámci ekonomiky pracovného prostredia". Takýto kvalitatívne nový prístup k riešeniu tejto problematiky vyžaduje striktnú aplikáciu základných ekonomických kategórií a rešpektovanie väzieb a zákonitostí, ktoré z toho vyplývajú. Úvod V systéme trhového hospodárstva majú svoju úlohu aj ekonomické nástroje riadenia, ktoré sú dôležitým doplnkom direktívnych nástrojov riadenia. Inými slovami sústava riadenia nášho hospodárstva je kombináciou direktívnych a ekonomických (ekonomicko-finančných) nástrojov riadenia. Ideálne by sústava ekonomických nástrojov mala pôsobiť na organizácie tak, aby starostlivosť o zlepšenie pracovného prostredia bola pre organizácie aj ich zamestnancov výhodnejšia ako nedbalosť, porušovanie zákonných ustanovení a pod. Dosiahnutie tohto ideálneho cieľa je veľmi zložitou úlohou vyplývajúcou z komplexnosti problému. Ekonomické nástroje pôsobiace v sústave riadenia na organizácie majú určitú celkovú orientáciu napr. na zvyšovanie efektívnosti výroby, znižovanie jej energetickej náročnosti a pod. Pri takejto alebo podobnej orientácii sústavy ekonomických nástrojov je jej vplyv na ochranu a tvorbu pracovného prostredia vlastne sekundárny, môže byť tak pozitívny, ako aj negatívny. Pôsobenie ekonomických nástrojov v negatívnom smere je obmedzené povinnosťami organizácie plniť určité normy (technické i právne), týkajúce sa pracovného prostredia. Na druhej strane aj pôsobenie ekonomických nástrojov v pozitívnom smere má praktické ohraničenia v hmotných limitoch - možnostiach získať konkrétne zariadenia na zlepšenie pracovného prostredia, osobných ochranných pracovných prostriedkov a pod. Sústavu ekonomických nástrojov, resp. jej orientáciu je však možné upraviť tak, aby sa obmedzili 17

23 možnosti jej negatívneho pôsobenia a aby sa zvýraznilo jej pozitívne pôsobenie z hľadiska ochrany a tvorby pracovného prostredia. Hlavným nástrojom umožňujúcim plánovité riadenie sociálneho rozvoja, a tým aj zlepšovanie pracovného prostredia v organizáciách sú programy a plány personálneho a sociálneho rozvoja organizácií. Pracovné prostredie Celková modernizácia a zdokonaľovanie pracovných postupov kladie veľké požiadavky na úpravu výrobných priestorov a v podstatnej miere zvyšuje celkovú náročnosť na tvorbu pracovného prostredia. Nevyhnutná je aj starostlivosť o pracujúceho človeka, ktorý v pracovnom prostredí trávi až 1/3 dňa a dané pracovné prostredie vplýva naňho s pozitívnymi, ale aj negatívnymi vplyvmi. Vytvorenie vhodného pracovného prostredia je o to náročnejšie, že sa jedná o prostredie so stále sa meniacimi podmienkami. Cieľom je vytvoriť predpoklad pre optimálny výkon človeka vo výrobnom procese a zároveň uspokojiť čo najširšiu škálu jeho potrieb. Môžeme povedať, že pri tvorbe pracovného prostredia ide o súhrn faktorov, ktoré ovplyvňujú celkovú pohodu zamestnanca na pracovisku. Vytvorenie optimálnych pracovných podmienok je neoddeliteľnou súčasťou projektovej prípravy a to nielen pri novostavbách, ale aj pri rekonštrukciách existujúcich prevádzok priemyselných parkov. Pracovné prostredie predstavuje súhrn hmotných a duchovných podmienok, s ktorými je človek v navzájom ovplyvňujúcom vzťahu pri práci a pri ďalších bezprostredne nadväzujúcich činnostiach spoločenského života. [4] Makroekonomické aspekty ekonomiky pracovného prostredia Z celospoločenského (makroekonomického) aspektu ekonomika pracovného prostredia má svoj dosah na tvorbu a rozdelenie spoločenského produktu v týchto okruhoch: v primárnom, sekundárnom, terciárnom. V primárnom okruhu ide o rozdelenie spoločenského produktu, a to o priame náklady, resp. škody vzniknuté v dôsledku pracovných úrazov, smrteľných úrazov, chorôb z povolania, nevyhovujúceho pracovného prostredia, porúch, havárií technických zariadení a požiarov a o náklady vyvolané reprodukciou pracovného prostredia. Sekundárny okruh predstavuje straty vo výrobe a má väzbu s tvorbou spoločenského produktu. Vytvorenie materiálnych a personálnych predpokladov v oblasti štátnej správy, organizácií a vo sfére výskumu, vývoja, projekcie, konštrukcie, výroby a skúšobníctva v oblasti tvorby a ochrany, riadenia a kontroly pracovného prostredia sú spolu s investíciami na ochranu kvality pracovného prostredia predmetom ekonomiky terciárneho okruhu s jeho väzbou na rozdeľovanie spoločenského produktu. [6] 18

24 Mikroekonomické aspekty ekonomiky pracovného prostredia Problematika ekonomiky pracovného prostredia z podnikového (mikroekonomického) hľadiska je v podstate determinovaná sústavou legislatívnych ustanovení a z nich vyplývajúcich daností. V porovnaní s makroekonomickými aspektmi je podstatne jednoduchšia, a to tak z hľadiska svojej štruktúry, ako aj z hľadiska väzieb. [5] Reprodukcia pracovného prostredia Reprodukcia pracovného prostredia je okruh otázok, ktorý vyplýva z celého komplexu problémov vecne spadajúcich do ekonomiky pracovného prostredia. Táto problematika je jednou zo základných a determinujúcich otázok ekonomiky pracovného prostredia. Reprodukciu pracovného prostredia je potrebné chápať ako kontinuálny proces tvorby a ochrany pracovného prostredia. Pri jednoduchej reprodukcii pracovného prostredia ide o také riadenie kvality pracovného prostredia, pri ktorom jeho kvalitu určujeme približne na rovnakej úrovni (ochrana pracovného prostredia). Rozšírená reprodukcia pracovného prostredia je proces jeho tvorby, pri ktorom sa najmä opatreniami investičného charakteru výrazne a pozitívne ovplyvňuje jeho kvalita. [6] Efektívnosť investícií V rámci ekonomiky pracovného prostredia je dôležitým okruhom otázok problematika efektívnosti investícií do pracovného prostredia. Pri posudzovaní efektívnosti investícií a opatrení z hľadiska tvorby a ochrany pracovného prostredia veľmi často nejde iba o investície priamo do pracovného prostredia, ale o investície na modernizáciu a rozšírenie výroby, kde zlepšenie pracovného prostredia môže byť síce vedľajším, ale veľmi vítaným sociálnym efektom. Priame investície do pracovného prostredia, rôzne opatrenia na jeho zlepšenie alebo investície výrobného charakteru prinášajú okrem ekonomického efektu aj efekt sociálny. Výpočet ekonomickej efektívnosti nevyčerpáva, alebo niekedy vôbec nezachycuje všetky dôsledky zlepšenia pracovného prostredia, do objektívneho vyhodnotenia treba počítať aj sociálnu efektívnosť. Až výsledná sociálno-ekonomická efektívnosť dáva objektívnejší obraz sociálno-ekonomických dôsledkov investícií či opatrení a umožňuje objektívnejší výber optimálneho variantu riešenia. Jedným z najdôležitejších pozitívnych efektov vkladu do pracovného prostredia je ľudské zdravie. Zdravie ľudí je jedným z najdôležitejších predpokladov spokojného života ľudí a je preto jednou zo základných cieľových hodnôt spoločnosti. Pri posudzovaní efektívnosti opatrení či investícií je preto potrebné vždy dbať na hľadisko tvorby a ochrany pracovného prostredia. [6] 19

25 Tvorba a ochrana pracovného prostredia Tvorba a ochrana pracovného prostredia musia vychádzať z analýzy vzájomných interakcií všetkých troch podsystémov životného prostredia. Systémový prístup k riešeniu tvorby a ochrany pracovného prostredia vyžaduje riešiť otázky v dvoch kvalitatívne odlišných rovinách: - v prvom rade je potrebné priamo riešiť otázky kvality pracovného prostredia vo všeobecnosti a pôsobenia jeho jednotlivých faktorov na úroveň pracovného prostredia, - druhým problémom sú otázky pôsobenia odpadových produktov pracovného prostredia na životné prostredie. Hlavnou zásadou riadenia problematiky tvorby a ochrany pracovného prostredia je zachovanie diferencovaného prístupu k jednotlivým oblastiam hospodárstva s ohľadom na jednotlivé stupne riadenia. [2] Jednotlivé oblasti rámcovo tvoria: - oblasť plánovania a riadenia, v ktorej je potrebné centrálne usmerňovať investície na realizáciu opatrení zameraných na tvorbu a ochranu pracovného prostredia, - oblasť projekcie a investičnej výstavby, v ktorej by mali byť zavedené súhrnné kritériá pre projekciu objektov, ktoré by okrem hygienických a bezpečnostných požiadaviek splnili aj ďalšie aspekty tvorby a ochrany pracovného prostredia, - oblasť konštrukcie, v ktorej treba zaviesť do predpisov a noriem pre konštrukciu strojov a strojových zariadení všetky kritériá, aby stroje a strojové zariadenia spĺňali požiadavky súvisiace s kvalitou pracovného prostredia, - oblasť technológie, v ktorej treba zaviesť opatrenia, ktoré by pri zavádzaní nových technických a technologických postupov zabránili ich negatívnym vplyvom na pracovné prostredie, - oblasť kontroly a evidencie, v ktorej treba rozpracovať a zaviesť systém pravidelného sledovania a evidovania úrovne kvality pracovného prostredia, - oblasť ekonomických nástrojov, v ktorej je potrebné prihliadať na ekonomickú stimuláciu tvorby a ochrany pracovného prostredia, - oblasť vedy a výskumu, ktorá tvorí poznatkovú základňu tvorby a ochrany pracovného prostredia, - oblasť výchovy a vzdelávania, ktorá je neoddeliteľnou súčasťou tvorby a ochrany pracovného prostredia a ktorej cieľom je získať dostatočný počet odborníkov v oblasti tvorby a ochrany pracovného prostredia. 20

26 Vplyv vedecko-technického rozvoja na pracovné prostredie Vplyv vedecko-technického rozvoja na pracovné prostredie môžeme na základe kvalitatívnych aspektov charakterizovať v dvoch polohách: - horizontálnej, - vertikálnej. Horizontálne hľadisko berie do úvahy rast nových faktorov pracovného prostredia, napr. žiarenie, celý rad chemických škodlivín, faktory biologické, psychofyziologické atď. Z vertikálneho hľadiska ide o rast intenzity ohrozenia jednotlivých faktorov pracovného prostredia, napr. vzrast hladín hluku, vibrácií, chemických škodlivín, mechanického ohrozenia atď. [5] V zásade možno hovoriť o týchto vplyvoch vedecko-technického rozvoja na pracovné prostredie: - pozitívne vplyvy, - negatívne vplyvy, - kombinované vplyvy. Pozitívne vplyvy predstavujú dosiahnutie optimálneho pôsobenia jednotlivých faktorov pracovného prostredia (napr. pri hluku, osvetlení, mikroklimatických podmienkach atď.). Pri niektorých faktoroch ide o dosiahnutie nulových hodnôt, napr. chemických škodlivín, žiarenia, prašnosti atď. Pri negatívnom pôsobení ide o zvýšenie, resp. zníženie intenzity pôsobenia faktorov od optimálnej hodnoty. V praxi sa v prevažnej miere vyskytuje kombinácia obidvoch vplyvov, a to tým spôsobom, že intenzita pôsobenia niektorých škodlivín sa zníži pri súčasnom vzraste intenzity pôsobenia iných škodlivín. [3] Záver Štruktúra a základné väzby ekonomiky pracovného prostredia sú v nadväznosti na uvedené zistenia determinované vecnou náplňou riadiacej činnosti systému pracovného prostredia, t.j. základným kritériom funkčnosti - ohrozením zdravia pracujúcich. Tvorbe a ochrane pracovného prostredia musí venovať spoločnosť veľkú pozornosť. Prácu treba chápať nielen ako zdroj príjmov, ale aj ako jeden zo spôsobov uspokojovania potrieb človeka, predovšetkým potreby tvorivosti a sebarealizácie. Pracovne prostredie, v ktorom zamestnanci trávia dôležitú časť svojho života, musí byť v rámci technicko-ekonomických možností optimálne. Úroveň pracovného prostredia tvorí významnú súčasť životnej úrovne pracujúcich. 21

27 Je nesporné, že pohoda pracovného prostredia umožňuje zamestnancom vykonávať maximálne množstvo práce počas pracovnej doby pri minimálnej námahe. Preto je potrebné zvýšiť pozornosť pri voľbe, kvalite a kvantite pracovného prostredia a spätne zisťovať kvalitu prostredníctvom zamestnancov pracujúcich v danom pracovnom prostredí. Každý nový návrh je samozrejme potrebné zvážiť s ohľadom na možnosť pretvárania interiéru a tak zabrániť vzniku nepríjemných pocitov a znižovaniu produktivity práce. Použitá literatúra [1] BAGOŇA, M., ĎURICA, P.: Analýza sklenných systémov vo vzťahu k Nízkoenergetickým budovám, VII. Vedecká konferencia, sekcia č.7: Konštrukcie v architektúre, máj 2002, Košice, str , ISBN X [2] KATUNSKÝ, D. - LOPUŠNIAK, M.: Prieskum subjektívnych pocitov zamestnancov v novej a modernizovanej priemyselnej prevádzke, 27. medzinárodná konferencia katedier a ústavov konštrukcií pozemných stavieb Českej a Slovenskej republiky, júl 2003, Herľany, str , ISBN [3] KITTLER, R., KITTLEROVÁ, L.: Návrh a hodnotenie denného osvetlenia [4] KOVAŘÍK, E., POSPÍŠIL, J., ŠTĚDRÝ, F.: Průmyslové stavby, STNL Nakladatelství technické literatury n. p. Praha, 1986, ISBN Články v seriálových publikáciách [5] Monografická publikace (kniha) [6] Internet 22

28 Identification of Possible Accident Scenarios at Joinery Workshop Ing. Miroslav DADO, PhD. Department of Manufacturing Technology and Materials, Faculty of Environmental and Manufacturing Technology, Technical University in Zvolen Študentská 26, Zvolen tel.: Key words: occupational risk, woodworking, accident scenarios Abstract: The identification of the possible accident scenarios is a key-point in risk assessment. However, especially in a deterministic approach, only worst cases scenarios are considered, often without taking into account safety devices used and safety policy implemented. This approach can lead to an over estimation of the risk level, and does not promote the implementation of safety systems. Aim of this paper is developed an approach able to face this problem. In order to reach this goal, bow tie principle with concept of safety function and safety barriers are used. The paper is based on work performed under research contract no. 1/3445/06 Design of methods for identification and assessment of hazardous top events in technologies of complex wood processing as a basis for risk management and crisis management of the Scientific Agency of Ministry of Education of Slovak republic and the Slovak Academy of Science whose support is gratefully acknowledged. Introduction According to statistical data of National Labour Inspectorate, in 2007 there were 371 registered working injuries in the woodworking industry in Slovakia and main causes of accidents can largely be attributed to inadequate guarding and poor systems of work, often resulting from insufficient training and supervision. Among general obligations of employers belong: detect dangers and hazards, assess risks and draw up a written document on risk assessment in all activities performed by the employees, ensure that the safety and health of the employees are not threatened by the workplace, access roads, working equipment, materials, working procedures, manufacturing procedures, arrangements of workplaces and 23

29 work organisation, and provide for the necessary maintenance and repairs for this purpose. Each accident sequence is a chain of events leading from a cause to a consequence so most accidents are foreseeable in retrospect [3]. The proportion of accidents that can be foreseen in advance can partially be answered by using hazard identification and risk assessment techniques. Such techniques are not meant to predict specific accidents, but enable the analyst to identify accident scenarios and to estimate the probability of their occurrence and related consequences, such as the number of casualties. Models of occupational risk prevention are essential to understand the causal pathway of accidents. These models will describe which data are relevant to collect [5]. Together with insight in the context of the events occurring, these data can be transformed into information, and with the aid of models information can be turned into knowledge. Knowledge on causal pathways of accidents not only provides insight in reason why accidents occur, but also directs efforts to prevent these accidents. Within the safety science, for more than 30 years potential accidents are modelled with the Hazard Barrier Target model. In the occupational safety model the target is the human being. The hazard is the physical, chemical or biological phenomenon that causes harm to the target once released outside its design envelope. Barriers are put in place to prevent the hazard from harming the target [9]. The identification of the possible accident scenarios is a key-point in risk assessment. However, especially in a deterministic approach, only worst cases scenarios are considered, often without taking into account safety devices used and safety policy implemented. This approach can lead to an over estimation of the risk level, and does not promote the implementation of safety systems. Aim of this paper is developed an approach able to face this problem. In order to reach this goal, bow tie principle with concept of safety function and safety barriers are used. Materials and methods Identification of possible accident scenarios at fictive joinery workshop is based on ARAMIS (Accidental Risk Assessment Methodology for Industries) methodology [2] and occupational risk model developed by international consortium WORM [1]. The bow-tie principle assimilates accident scenarios to a succession of events, as shown in Figure 1. The bow-tie is centred on the Critical Event (CE). The critical event is defined in principle as the release of the hazardous agent (energy). More precise, the critical event consists of two phases: the 24

30 release of the hazardous agent and the contact with the human body (exposure). The left part of the bow-tie, named fault tree, identifies the possible causes of a critical event. Combinations of Risk factor (RF) and Initiatory Events (IE) lead to Undesired Event (UE) which, when combined, lead to Direct Causes (DC) which cause Necessary and Sufficient Conditions (NSC) provoking the critical event. The right part of the bow-tie, named event tree, identifies the possible consequences of a critical event. The critical event leads to Secondary Critical Events (SCE), which leads to Tertiary Critical Events (TCE), which in turn leads to Final Events (FE). Final events are defined as the exposition of target (occupational disease or type of work injury) to a significant effect due to the identified critical events. Figure 1 General bow-tie diagram Events or barriers included in the bow-tie can be distinguished into two major catagories: Primary Safety Barriers (PSBs) and Support Safety Barriers (SSBs). The conceptual model consists of a leading from cause to effect. The PSBs are those barriers primary causal chain that are directly involved in the causal chain. Knowledge of the state of these barriers is necessary for determining whether the centre event occurs and what the consequences are [1]. The safety barriers can be physical and engineered systems or human actions based on specific procedures or administrative controls. The safety barrier directly serves the safety function. The safety barriers are the "how" to implement safety functions. It should be noted that, safety function is a technical or organizational action, and not an object or a physical system. In the fault tree, the different possible actions of safety functions are to avoid or prevent the occurrence of an event or to limit the size of an event or to reduce the probability of an event. In the event tree, the different possible actions of safety functions are to avoid, prevent or reduce the consequences of 25

31 the critical event and to mitigate its effects on the surroundings of the equipment. In the fault tree, the safety functions may decrease the frequency of an event, whereas in the event tree, the safety functions may reduce the frequencies and the consequences of dangerous phenomena and mitigate their effects. The safety function is the "what" needed to assure, increase and/or promote safety [4]. In order to build up the generic fault trees, it is necessary to define critical events typology, an equipment typology and the hazardous substances typology, allowing classifying critical events, the equipments and substances encountered in joinery workshop. Similarly, it is necessary to define final events typology for the construction of the generic event trees. Results Table 1 summarizes list of critical events for joinery workshop. These critical events were chosen based partly on a classification of accident types used by the National Labour Inspectorate in reporting on occupational accidents. Table 1 List of critical events for joinery workshop Contact with electrical voltage, temperature, hazardous substances CE1 - Indirect contact with a welding arc, spark, lightning (passive) CE2 - Direct contact with electricity, receipt of electrical charge in the body CE3 - Contact with naked flame or a hot or burning object or environment CE4 - Contact with hazardous substances - through nose, mouth via inhalation CE5 - Contact with hazardous substances - on/through skin or eyes CE6 - Contact with hazardous substances - through the digestive system by swallowing Horizontal or vertical impact with or against a stationary object CE7 - Vertical motion, crash on or against (resulting from a fall) CE8 - Horizontal motion, crash on or against Struck by object in motion, collision with CE 9 - Struck - by flying object CE10 - Struck - by falling object CE11 - Struck - by swinging object CE12 - Struck - by rotating, moving, transported object, including vehicles CE13 - Collision with an object, including vehicles - collision with a person Contact with sharp, pointed, rough, coarse material agent CE14 - Contact with sharp material agent (knife, blade etc.) CE15 - Contact with pointed material agent (nail, sharp tool etc.) CE16 - Contact with hard or rough material agent Trapped, crushed, etc. CE17 - Trapped, crushed - in CE18 - Trapped, crushed - under CE19 - Trapped, crushed - between CE20 - Limb, hand or finger torn or cut off 26