Iniciativa Průmysl 4.0 je reakcí na klíčové výzvy, formuluje cíle a řešení pro propojený průmysl

Transkript

1 Magazín českého průmyslu, obchodu, dopravy a stavebnictví Ročník 15 V tomto čísle se představují: Iniciativa Průmysl 4.0 je reakcí na klíčové výzvy, formuluje cíle a řešení pro propojený průmysl

2

3 Téma Průmysl 4.0 je pro firmy nové a stále ještě neuchopené Nastupující průmyslová revoluce je aktuálním tématem v řadě světových ekonomik. Její podobu a důsledky pro české prostředí tuzemským průmyslovým podnikům chce Ministerstvo průmyslu a obchodu přiblížit sérií konferencí nazvaných Průmysl 4.0 v praxi. Účastníci získají informace o tom, jak jsou již dnes uplatňovány principy Průmyslu 4.0 a kam směřuje výzkum a vývoj v této oblasti. P rvní z nich se uskutečnila za přítomnosti ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka 25. února v Brně, byla na ní představena iniciativa Průmysl 4.0. Organizaci konferencí zajišťuje Agentura na podporu podnikání a investic CzechInvest, která je uspořádá v průběhu roku v Plzni, Liberci a Ostravě. Termíny konání budou upřesněny na - invest.org. Průmysl a celá ekonomika prochází rozsáhlými změnami způsobenými zaváděním informačních technologií a systémů umělé inteligence do výroby, služeb a dalších odvětví hospodářství. Abychom nezůstali v pouhém vleku těchto změn, je nutné co nejdříve přijmout a začít pracovat s procesy této čtvrté průmyslové revoluce, vybídl na konferenci české podniky ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Jedině tak si Česká republika udrží svou konkurenceschopnost, zdůraznil J. Mládek. Průmyslových podniků se změny dotknou v první řadě. Chceme je proto seznámit s hlavními rysy a dopady, které na ně bude průmyslová revoluce mít, uvedl Karel Kučera, generální ředitel agentury CzechInvest. Představíme jim, jak jsou již dnes uplatňovány principy konceptu Průmysl 4.0, kam směřuje výzkum a vývoj v této oblasti a jaká řešení jsou v současnosti již dostupná, upřesňuje. Průmysl 4.0 je českým označením současného trendu v oblasti průmyslové výroby, někdy nazývaného čtvrtá průmyslová revoluce, který s sebou přináší změny do dalších oblastí hospodářství, do vědy a výzkumu a v důsledku i do celé společnosti. Veřejnosti byl tento koncept poprvé představen na Hannoverském veletrhu v roce První ucelený dokument, který dává doporučení pro implementaci konkrétních kroků pro uvedení konceptu do praxe, prezentovala německá spolková vláda v roce V čes - kém prostředí se klíčovým dokumentem nastupujícího trendu stala Národní iniciativa Průmysl 4.0 představená ministerstvem průmyslu a obchodu v roce Tato komplexní změna se dotkne mnoha oblastí života české společnosti. Součástí dis - kuse jsou tudíž nejen státní instituce a resorty v čele s vládou ČR, ale i oborové svazy, podniky, školy, výzkumná pracoviště a nevládní organizace. Tým jejich zástupců pod vedením profesora Vladimíra Maříka, ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze pracuje na implementaci konceptu Průmysl 4.0 do praxe. Koncept Průmysl 4.0 mění filozofii a zažité postupy průmyslové výroby a pro firmy představuje jedinečnou příležitost ke zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění udržitelného růstu. Jsem přesvědčen, že české podniky rychle začnou řešení a procesy konceptu Průmysl 4.0 zavádět, aby co nejdříve využily přínosů, které nabízí, říká generální ředitel skupiny Siemens v České republice Eduard Palíšek. CoreTeam Průmysl 4.0 pod vedením prof. Vladimíra Maříka dokončil práci na dokumentu s názvem Národní iniciativa Průmysl 4.0 (rozšířená verze). Ten byl 3. února předán do rukou ministra Jana Mládka. Předáním dokumentu jsme úspěšně završili několikaměsíční práci našeho týmu. Jejím cílem bylo vytvořit materiál podrobně se věnující všem aspektům technologického vývoje a s ním souvisejícího socioekonomického hnutí s názvem Průmysl 4.0. Nyní je na MPO, aby s obsahem Národní iniciativy seznámilo ostatní resorty a zajistilo, aby všichni aktéři Průmyslu 4.0 akceptovali důležitost tématu pro blízkou budoucnost České republiky a také to, že v procesu implementace Průmyslu 4.0 musejí sehrát aktivní roli, uvedl vedoucí tvůrčího týmu prof. Vladimír Mařík. Průmysl 4.0 přinese dopady, které dnes neumíme dohlédnout P růmysl 4.0 označuje současný trend automatizace výroby a postupující digitalizace stále širšího spektra činností, které byly dříve vyhrazeny analogovým přístrojům nebo lidským operátorům. O tomto tématu a iopraktických zkušenostech s aplikací Průmyslu 4.0 ve výrobní sféře vystoupil na konferenci PPP4.0 Martin Lahoda, jednatel společnosti Phoenix Contact, kterého jsme se zeptali Ve svém příspěvku jste se zabýval výrobkem jako takovým, od jeho návrhu až po konečnou výrobu. Dají se zde vystopovat stopy Průmyslu 4.0? Jistě. Filozofie Průmyslu 4.0 je velmi široká a přinese dopady, které dnes ani neumíme dohlédnout. V současné době jde primárně o digitalizaci nejen samotného výrobku, ale celého dodavatelského řetězce s cílem maximálně zefektivnit výrobu jedinečných řešení zcela dle požadavků individuálního zákazníka. Jak si vaše firma stojí v přístupu k výrobě, stavíte ji na základech Průmyslu 4.0? Společnost Phoenix Contact pracuje neustále na zefektivňování vlastní výroby a filozofie Průmyslu 4.0 je aktuálním megatrendem. První prvky digizalizované výroby naše společnost zavádí již před rokem 2010 a od roku 2012 jsme jednou z prvních společností aktivních ve sdružení Industrie 4.0 v Německu. Cílem je maximálně využívat současných technologických vymožeností při optimalizaci vlastní výroby a to nejlepší nabídnout i v podobě vlastních výrobků a služeb našim zákazníkům. Vaše firma vyrábí na 60 tisíc výrobků, takže je pro ni důležité přizpůsobit se požadavkům odběratelů a přitom zachovat zcela jasnou prokazatelnost výroby. S čím se potýkáte v souvislosti s Průmyslem 4.0 nejvíce? Naše výrobkové portfolio je opravdu široké a i přesto, že každým rokem přinášíme na trh zhruba 1500 nových nebo inovovaných výrobků, tak kompletní přechod na inteligentní a digitalizované portfolio výrobků není možné realizovat ihned, nehledě na dynamičnost vývoje technologií v této oblasti. Myslíte si, že do budoucna iniciativa Průmysl 4.0 přinese vaší firmě výhody v tržním prostředí nad firmami, které Průmysl 4.0 ignorují nebo na něj včas nezareagují? Jsem přesvědčen o tom, že postupující digitalizace zásadně změní celý systém vývoje výrobků i výrobních technologií a filozofie Průmyslu 4.0 slibuje zvýšení tolik potřebné pružnosti a rychlosti reakce na potřeby zákazníků. 3

4 Jedenáct kapitol řeší specifika průmyslu v ČR, technologické předpoklady a vize, nové požadavky kladené na aplikovaný výzkum v ČR, bezpečnost a spolehlivost systémů, standardizaci, právní a regulatorní aspekty, dopady na trh práce, kvalifikaci pracovní síly a sociální dopady, vzdělávání, efektivitu využívání zdrojů a podporu investic. Připraveno pro průmysl 4.0 Jaké nároky klade na konkurenceschopnost českých firem internet věcí a z něj vyplývající čtvrtá průmyslová revoluce a jak se mají na novou éru inteligentních továren připravit? O tom diskutovali odborníci zabývající se touto problematikou jak z pohledu průmyslu, tak i z pohledu širšího, se zástupci průmyslových firem 17. února v Obecním domě v Praze na konferenci Připraveno pro průmysl 4.0, které se zúčastnilo téměř 200 zástupců firem. Není nač čekat. Jsme malou otevřenou ekonomikou, která je ve vlastním zájmu nucena držet krok nejen s nadnárodními korporacemi, které mají v České republice svá zastoupení nebo výrobní podniky, ale i s vysoce specializovanými podniky z celého světa, které jsou velmi často technologickými lídry ve svých průmyslových odvětvích. Proto by měla každá průmyslová firma už nyní začít pracovat na vlastní koncepci zapojení se do tohoto procesu. Na konferenci Připraveno pro průmysl 4.0 chceme firmy seznámit s celou šíří a všemi aspekty iniciativy Průmysl 4.0, která není jen digitalizací vlastní průmyslové výroby, na kterou bývá velmi často zjednodušována. Zároveň chceme na konkrétních příkladech ukázat způsob implementace myšlenek Průmyslu 4.0 ve stávajících strukturách firem, říká Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace ČR, která konferenci společně se Svazem průmyslu a dopravy a firmou Exponex organizovala. Úvodní blok otevřel Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR. Projekt Národní iniciativy Průmysl 4.0 není jen pokračováním třetí průmyslové revoluce, ale zcela novým a kvalitativně naprosto odlišným stupněm chápání celého řetězce činností. Zabývá se tématy, jako jsou např. technologické předpoklady a vize, požadavky na aplikovaný výzkum, standardizace, bezpečnost, dopady na trh práce, vzdělávací soustavu či regulatorní prostředí, upřesnil E. Muřický. Jiří Holoubek se ve své prezentaci zaměřil na specifika českého průmyslu a jeho připravenost z pohledu Průmyslu 4.0. Je třeba si uvědomit, že se nejedná o pouhou vyšší formu automatizace průmyslové výroby nebo o její digitalizaci. V rámci čtvrté průmyslové revoluce budou vznikat zcela nové kyberfyzické systémy schopné pořídit, bezpečně ukládat, zpracovat a selektivně předávat obrovská množství dat dokumentujících veškeré procesy spojené nejen s vlastní průmyslovou výrobou, ale i činnostmi, které jí předcházejí a stejně tak, které probíhají po jejím ukončení. 4 Nová průmyslová revoluce je fenomén P růmysl 4.0 označuje současný trend automatizace výroby a postupující digitalizace stále širšího spektra činností, které byly dříve vyhrazeny analogovým přístrojům nebo lidským operátorům. O tomto tématu na konferenci PPP4.0 hovořil Vladimír Kysela, manažer procesní automatizace v České republice a na Slovensku společnosti ABB, který vystoupil i s příspěvkem Řízení plánování a výroby přístrojových transformátorů v reálném čase. Zeptali jsme se ho: V příspěvku jste se zabýval inteligentními subsystémy. Můžete přiblížit konkrétní zkušenosti s iniciativou Průmysl 4.0 ve vaší firmě? Pracovní skupiny, které rozvíjejí novou koncepci, jsou velmi rozmanité. Například s názvem Industry v němčině Industrie 4.0 přišla pracovní skupina vedená Německem, zatímco podobná iniciativa ve Spojených státech dostala jméno Industrial Internet. Obě iniciativy vycházejí z technologií, které souvisejí s internetem věcí, což je v zásadě všudypřítomné propojení všech přístrojů s internetem, např. hodinek, aut nebo ledniček, a kyberfyzikálních systémů, tedy kombinace fyzických předmětů a softwarových systémů. Vedle aktivního zapojení do činnosti relevantních iniciativ a výborů se ABB zapojuje také do projektů v oblasti výzkumu a vývoje, které utvářejí a ovlivňují budoucí technické možnosti. Jak si vaše firma stojí v přístupu k výrobě, koncipujete ji už na základech 4.0? Příkladů implementace Průmyslu 4.0 v našich výrobních závodech je mnoho. Ukázky z českých továren zazněly na konferenci, pokud bych měl nyní vybrat jeden z příkladů zahraničních, pak by to byla například továrna na výrobu jističů a spínačů ve Vaase, která se nachází ve Finsku. Po boku operátorů zde bezpečně pracuje 24 robotů. Továrna je převážně automatizovaná, automatizován je celý proces od objednávky po dodávku. Záběr vaší firmy je poměrně široký, co se týče portfolia výrobků. Jak vám iniciativa Průmysl 4.0 pomáhá, pokud už se dá hovořit o jejím nasazení u ABB? Jednoznačnou mantrou zavádění 4.0 výroby je logicky zvýšení produktivity. Odhad pro vliv Industry 4.0 se uvádí někde kolem 30% nárůstu produktivity. Když se vrátím k předchozímu příkladu výroby ve Finsku, pak spolehlivost dodávek je nyní 98,3 procenta, průměrná doba dodávky zákazníkovi od objednávky se zkrátila z deseti na pět dnů, výrobu lze automaticky upravit dle poptávky, počet zákaznických reklamací se snížil na polovinu. S čím se potýkáte v souvislosti s Průmyslem 4.0 nejvíce, pokud se dá otázka takto formulovat? Mnohé součásti čtvrté průmyslové revoluce nejsou žádnou novinkou. Technologie cloudu, síťová zařízení, komunikační rozhraní a datové služby již běžně fungují na mnoha trzích. Ovšem pokud má dojít k dalšímu posunu, je nutné uzavřít mnoho dohod a definovat principy, jako například jsou: vzájemná ujednání s dodavateli o standardní syntaxi a sémantice s cílem identifikovat, shromažďovat a ukládat data, vzájemná ujednání s dodavateli o standardizovaných službách na základě standardních rozhraní, komunikačních prostředků a sémantiky, dostupnost služeb vytvářejících přidanou hodnotu díky dostupnosti dat od dodavatelů, provázanost služeb s třetími stranami, dynamická, částečně autonomní adaptace výrobních služeb na změny parametrů prostředí (např. aplikace systému plug and produce na výměnu strojů nebo aktualizace softwaru bez přerušení výroby). Myslíte si, že do budoucna iniciativa Průmysl 4.0 přinese vaší firmě výhody v tržním prostředí nad těmi, které Průmysl 4.0 ignorují nebo na něj včas nezareagují? Tato nová průmyslová revoluce je fenoménem, který nelze zastavit. Klíčové z hlediska vyšší přidané hodnoty pro zákazníky je lepší pochopení požadavků na standardizaci, která umožní interakci s technologiemi přinášenými konceptem Průmysl 4.0. Pro zákazníky ABB se otevírají nové příležitosti, které pomohou konsolidovat jejich konkurenční výhody na stávajících trzích a umožní vstup na další trhy. Myslím si, že uvažovat o tom, že zůstanu jako firma mimo Průmysl 4.0, není prozíravý podnikatelský přístup.

5 Propojením internetu věcí, lidí a služeb bude možné řídit nejen veškerý vnitřní chod firmy, ale i efektivně komunikovat s jejím digitálním okolím i včetně například státní správy konstatoval Holoubek. Konference nabídla řadu odborných přednášek zaměřených na témata inteligentní továrna budoucnosti od definování digitální strategie na horizontální a vertikální úrovni přes datovou architekturu integrovanou v celém hodnotovém řetězci až po novou inteligentní továrnu propojující on-line a off-line svět v jeden plně integrovaný a ekonomicky výkonný celek. Téměř všechny firmy, které se zajímají o tzv. čtvrtou průmyslovou (r)evoluci považují tento trend za příležitost pro jejich podnikání. Více jak dvě třetiny firem vidí v zavádění Průmyslu 4.0 příležitost ve zvýšení produktivity práce. Více jak dvě třetiny firem očekávají ovšem při implementaci podporu ze strany státu. Vyplynulo to z bleskové ankety Svazu průmyslu a dopravy ČR konferenci. Z přibližně 70 % výrobních firem působících v České republice považuje za hlavní přínos Průmyslu 4.0 zvýšení produktivity práce. Téměř čtvrtina firem si slibuje od zavádění Průmyslu 4.0 vyřešení nedostatku pracovních sil, zejména v technických oborech. Přibližně pětina podnikatelů předpokládá při zavádění Průmyslu 4.0 do každodenní praxe zlepšení své pozice na trhu u obchodních partnerů. Při implementaci Průmyslu 4.0 očekávají firmy podporu od státu, tak se vyjádřily více jak čtyři pětiny firem. Nejvíce respondentů by vyžadovalo od státu daňovou podporu vývojových a inovačních aktivit přímo ve firmách (66 % firem). Téměř dvě pětiny respondentů si slibuje od implementace Průmyslu 4.0 důsledné využívání digitální komunikace státní správy ve styku s firmami. Zhruba třetina z nich očekává od státu v souvislosti se čtvrtou průmyslovou revolucí finančně nenáročné zpřístupnění výsledků vědecko-výzkumných aktivit výzkumných institucí a akademické sféry. Firmy jsou relativně slušně připraveny na implementaci prvků Průmyslu 4.0 do procesu průmyslové výroby a s tím souvisejících činností. Potřebují však, aby stát vytvořil takové podmínky, aby tato implementace mohla skutečně proběhnout. Anketa potvrdila určité obavy firem, zda je stát připraven k potřebným změnám, uvedl Jiří Holoubek, Závěry konference PPP4.0 Na základě vystoupení jednotlivých přednášejících a následných panelových diskusí v jednotlivých odborných blocích lze konstatovat současnou situaci Uvnitř firem: 1. Je velmi obtížné popsat jednoduchým způsobem cílový stav Průmyslu 4.0 v jednotlivých firmách zejména díky jejich rozdílům v: Postavení firem v hodnotovém řetězci průmyslové výroby a vazbám na jejich digitální okolí Chápání kyberneticko-fyzického prostoru jakožto hlavního zdroje relevantních dat pro řízení procesů prostřednictvím predi - ktivních či preskriptivních analýz Schopnosti a ochotě činit strategická rozhodnutí směrem k novým výrobním technologiím i odpovídající datové architektuře 2. I v současné době existují dobré příklady a praxe dokumentující pozitivní vývoj ve firmách zejména díky: Produktům ať už hmotným nebo nehmotným, které lze začlenit do hodnotového řetězce Průmyslu 4.0 Prvním pozitivním zkušenostem s horizontálním digitálním propojením předvýrobních a výrobních etap (projektování, výroba polotovarů, montáž celků, on-line monitoring kvality, řízení servisu a údržby technologických zařízení). Akceptování standardů technologických lídrů a v případě jejich absence schopnosti na zavádění nových standardů aktivně spolupracovat Mezi firmami a státem: 1. Firmy si žádné nové prostředky ze státního rozpočtu přímo nenárokují a současně nesouhlasí s tím, aby byla iniciativa Průmysl 4.0 zneužívána jako zástupný argument pro řešení přetrvávajících problémů, které jsou v gesci státu a měly být vyřešeny bez ohledu na dění v průmyslové sféře: Stát je zoufale neefektivní je třeba snižovat administrativní zátěž, kterou tvoří stát pro firmy i sám pro sebe, posílit elektronizaci veřejné správy a digitalizaci veřejných služeb Napravit přetrvávající kritický stav v rozvoji veřejných i neveřejných datových sítí Není třeba vytvářet hned nové zákony, ale zaměřit se na zjednodušení, radikální zefektivnění a vymahatelnost stávajících, především pak s ohledem na vztah mezi regulovanými a novými účastníky trhu (např. Uber, Airbnb) - vytvářet rovné tržní prostředí pro všechny 2. Při realizaci svých strategických kroků musí stát zohlednit společenské změny související s implementací Průmyslu 4.0 Koncepce vzdělávání respektující posílení počítačové gramotnosti a základních přírodovědných oborů (matematika, fyzika), odstranění jazykových bariér, interdisciplinarita Aktivní působení na trhu práce při změnách struktury pracovních pozic, začleňování lidské pracovní síly jako jedné z kooperujících komponent v automatizovaném řetězci a při postupném přerůstání výrobní sféry ve sféru služeb, Připravenost na implementaci nových obchodních a finančních modelů Posilování podpory aplikovaného výzkumu a zpřístupňování jeho výsledků průmyslové sféře za příznivějších podmínek. Průběžné aktivity navazující na konferenci: Mezifiremní srovnání na základě jednoduchého modelu digitální zralosti a připravenosti firem pro průmysl 4.0. Firmy mohou prostřednictvím jednoduchého elektronického dotazníku změřit svůj digitální index, vybrat si zlepšovací projekt a následně měřit své zlepšení, či se porovnat s celkovým digitálním indexem. V přípravě je též srovnání se slovenskými firmami. Vzdělávací aktivity a exkurse do úspěšných firem, které prvky průmyslu 4.0 úspěšně zavedly - to jak pro odbornou technickou, tak i pro akademickou veřejnost. Aktivní přístup ke tvorbě legislativy - jednak oponentura k navrhovaným zákonům, kde je třeba brát v úvahu dopady na digitální prostředí a přijímat zákony, které budou "future proof" (trvanlivé vůči budoucím společenským a technologickým změnám). Dále pak se aktivně podílet na tvorbě zákonných úprav specifických pro průmysl 4.0 (např. legislativní ošetření provozu autonomních vozidel na českých silnicích) Již teď je zřejmé, že české chápání a česká cesta k Průmyslu 4.0 bude patrně odlišná, než v okolních státech. To je bezpochyby velkou šancí, ale i rizikem pro náš průmysl i celou společnost. A pokud mluvíme o šanci na 4. národní obrození, není to tvrzení nikterak nadsazené. 5

6 Zákaznická orientace není heslo, ale každodenní poctivá práce pro zákazníka, řekl CzechIndustry Jan Lustyk, generální ředitel, jednatel Rieter CZ, Ústí nad Orlicí 6 Patříte do švýcarské skupiny Rieter, která je předním světovým výrobcem textilních strojů a kompletních textilních systémů. Představte nám ji prosím. Rieter CZ s.r.o., je součástí švýcarského koncernu Rieter, který je vedoucím dodavatelem na globálním trhu v oblasti technologických komponentů a strojů pro předení a ve svém odvětví nabízí zákazníkům nejširší škálu výrobků a služeb. Rieter je švýcarskou průmyslovou skupinou se sídlem ve Winterthuru. Společnost byla založena již v roce 1795 a působí v 10 zemích, ve kterých vlastní 16 výrobních závodů a zaměstnává okolo 5000 zaměstnanců. Rieter CZ s.r.o., se sídlem v Ústí nad Orlicí, se zabývá vývojem, výrobou, prodejem a servisními činnostmi v oblasti textilních strojů pro přádelny, dodávkami náhradních dílů pro textilní stroje a výrobou rozváděčů a řídicích systémů pro textilní Jan Lustyk, generální ředitel, jednatel Rieter CZ, Ústí nad Orlicí a jiné stroje. Rieter CZ má cca 500 zaměstnanců. Kde všude a s jakými jejími výrobky se můžeme setkat? Firma Rieter vyrábí stroje pro přádelny, takže naše produkty najdete v přádelnách celého světa. Zprostředkovaně ve formě hotového oblečení (příze vyrobená na našich strojích je základem pro další procesy výroby oblečení), které dnes a denně lidé využívají. Historie společnosti Rieter CZ se začala psát v roce Které momenty v její historii považujete za zásadní pro další vývoj a proč? Co představuje dnes? Řekněme, že v historii socialistické byla nejdůležitějších milníkem inovace a vznik bezvřetenového rotorového předení, jako nového principu předení. První stroj spatřil po řadě let vývojových fází světlo světa

7 v roce Vývoj zajišťoval VÚB (Výzkumný ústav bavlnářský) Ústí nad Orlicí, a to ve spolupráci s tehdejším národním podnikem Kovostav Ústí nad Orlicí (dnešní Rieter CZ s.r.o.). Tím nejdůležitějším rokem v naší porevoluční historii je rok 1994, kdy byl završen privatizační proces se švýcarským koncernem Rieter, který započal novou a úspěšnou historii Rieter CZ. Jak jsem si přečetl na www stránkách, tak váš výrobní program lze rozdělit do tří skupin: stroje, zařízení a součásti výroba; textilní stroje, technologie servis, výroba, průmyslová elektrická zařízení výroba. Můžete je konkretizovat? Náš byznys a naše podnikání v rámci celého koncernu probíhá ve třech tzv. Business Groups (BG), a to BG Rieter Maschines&Systems, která vyvíjí, vyrábí a prodává stroje a systémová řešení pro přádelny, BG Rieter After Sales, která zajišťuje komplexní poprodejní služby včetně servisu, dodávek náhradních dílů a nových komplexních řešení pro naše zákazníky, a BG Rieter Components, která vyvíjí, vyrábí a prodává klíčové technologické komponenty na trhu výrobců strojů pro přádelny. Patříte mezi společnosti se silným důrazem na inovace. Jak se to projevuje v praxi? Inovace jsou logicky spojeny s výzkumem a vývojem. Provádíte ho vlastními silami nebo ve spolupráci s dalšími subjekty? Firma Rieter je špičkovou firmou a inovátorem strojů pro přádelny a jejich komponenty. Výstupy inovací jsou samozřejmě produkty a též například patenty. Co se týče vývoje v Rieter CZ, tak počínaje rokem 2000 jsme započali budovat silný konstrukční tým, který vyvíjí stroje vyráběné v lokaci v Ústí nad Orlicí, ale též pro ostatní stroje a jednotky koncernu, včetně základního výzkumu pro celý koncern. V Rieter CZ nyní ve vývoji pracuje přes 100 zaměstnanců. Poslední velká strojní inovace byla uskutečněna v Rieter CZ vývojem stroje pro tryskové předení, za kterou jsme byli oceněni jako Projekt s největším inovačním potenciálem v České republice v roce 2006 a v roce 2013 jsme získali v rámci Czech Top 100 ocenění za inovace velké firmy. V rámci OP Podnikání a inovace jste realizovali projekt TOP Robot. O co konkrétně šlo? V čem je jeho hlavní přínos pro vaši společnost? Projekt TOP Robot navazoval na stažení jedné s nejdůležitějších výrobních sestav, tzv. Robotů, pro automatické dopřádací stroje do Rieter CZ. Výhodou stažení této technologické sestavy je mít kontrolu nad finální montáží, funkčností a kvalitou sestavy. Samozřejmě to má i výhody nákladové. Aktivity ať již IoT nebo tzv. Industry 4.0 samozřejmě probíhají úvahami a pracemi ve všech významných společnostech, nejinak ve společnosti Rieter a samozřejmě Rieter CZ. Vzniklo oddělení, které připravuje nové návrhy v této oblasti a jež bude mít i spolupracovníky zde v Rieter CZ. Co považujete na největší úspěch, kterého jste dosáhli a naopak co chcete zlepšit? Největší úspěchy jsou v první fázi po privatizaci provedení restrukturalizace, která vrátila českou lokaci do zisku a jež vyvrátila zaručené zprávy mnoha lokálních škarohlídů, že privatizací s firmou Rieter dojde k uzavření ústecké společnosti. Opak, tedy další rozvoj, je pravdou. Úspěchem je již zmíněné vybudování vývojového centra. Nyní probíhají další větší či menší projekty, kdy přebíráme ze západoevropských firemních lokací další výrobní, montážní, ale i odborné řídicí činnosti. Pro zlepšení je vždy prostor a práce např. na zvyšování produktivity nikdy nekončí. Jste zákaznicky orientovanou firmou. Co vše to v oblasti vašeho podnikání zahrnuje? Zákaznická orientace není heslo, ale každodenní poctivá práce pro zákazníka, který nám díky důvěře v naši činnost a produkty, poskytuje další šanci na existenci a život. V našem případě ho chceme podpořit už od fáze projektování jeho nákupu či investice. Řešíme co nejoptimálnější kombinaci strojů a pomáháme s vývojem nových kvalit přízí vyráběných na našich strojích, tak jako pracujeme na tom, aby naše stroje byly méně energeticky náročné, a tím šetřily též náklady zákazníka. Nesmíme rovněž zapomenout na interního zákazníka. I v rámci firmy je nutné vychovávat k tomu, aby navazující pracoviště mělo včas díly, informace apod. a mohlo dobře vykonávat svou práci. Můžete se vyjádřit k podnikatelskému prostředí v České republice. Jaké je? Český trh pro naše stroje neexistuje, vlastně 100 % produktů vyvážíme. Na čes - kém trhu máme rozvinuty dodavatelské řetězce. Dá se říci, že 21 let po privatizaci pracujeme v zásadě s partnery, kteří vědí co je cena, kvalita, spolehlivost a včasné dodávky. Stále větším problémem je nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců na všech úrovních. Jak tuto situaci řešíte? Snažíme se zachovat si ve velmi konkurenčním prostředí atraktivitu. Předně nabízíme zajímavou práci, možnost seberealizace, to vše v mezinárodním prostředí a se silným mateřským podnikem v zádech. Konkrétně se poté snažíme na všech úrovních spolupracovat se vzdělávacími institucemi, podílet se na formování technických oborů a v neposlední řadě nabízet konkurenceschopné mzdy a benefity. Záchrannou brzdou jsou pro nás zahraniční zaměstnanci, jejichž služeb jsme nuceni také využívat. Být součástí velké mezinárodní skupiny, jakou bezpochyby švýcarská společnost Rieter je, přináší řadu efektů, většinou kladných, mohou být ale i záporné. Jak je tomu v případě vaší společnosti? Samozřejmě sounáležitost s firmou Rieter přináší stabilitu, serióznost, image, sílu velké organizace. Na druhou stranu to, jak funguje u rodinných firem či menších firem rychlé rozhodování, má ve velkých koncernech vždy určitá pravidla a dobu pro rozhodnutí. Ještě jednou bych se vrátil k vašim www stránkám, kde je uvedeno, že s využitím know-how mateřské společnosti s důrazem na stabilní růst máte dobré vyhlídky dalšího rozvoje... Naše vyhlídky vycházejí ze základní premisy, že dlouhodobě roste náš průmysl o 2 % ročně (lidé se budou chtít stále oblékat a navíc zvětšováním HDP i v chudších zemích, spotřeba přízí roste), tzn., že nás čas od času čeká cyklická krize, kterou musíme a umíme zvládnout. Pro naší lokaci pak platí ještě také zmíněný interní růst (nové výroby, projekty), které jsou způsobeny silným švýcarským frankem a nutností úspor celého koncernu na straně jedné a na straně druhé našimi (Rieter CZ) schopnostmi - inovativnost, kreativita, kvalitně odváděná práce a nákladové výhody naší ceny práce. Další vývoj průmyslu je spojován s internetem věcí IoT a novými obchodními modely, které z toho vyplývají. Jak velkou výzvu to představuje pro skupinu Rieter a konkrétně pro Rieter CZ? 7

8 Státní podpora nám nikdy nepomohla. A tak nezbývá než spoléhat na vlastní síly, řekl CzechIndustry Kvido Štěpánek, majitel a ředitel firmy Isolit-Bravo Pane řediteli, jak dlouho podnikáte, co Vás motivovalo dát se na cestu businessu? Podnikatelem jsem od prvního března 1993, předtím jsem byl od června 1990 po čtyřiceti letech prvním nekomunistickým ředitelem tehdejšího závodu Isolit. Co vše vyrábíte? Osmdesát procent naší výroby tvoří subdodávky do automobilového průmyslu technicky nejnáročnější formy na vstřikování plastů a výlisky a podsestavy z plastů, dále totéž pro elektrotechnický průmysl a potom vlastní výroba mikromechanizace Motúčko a spousta jeho příslušenství. Můžete jednotlivé oblasti více konkretizovat? Automobilový průmysl je velmi náročný a nezřídka se nároky a požadavky pohybují v iracionální rovině. Pro lidi je náročné to vydržet. V odreagování nám pomáhá vlastní výroba přemýšlíte-li vlastním způsobem, vynalézáte-li nové věci, které záleží jenom na vás a vašem týmu, jeho invenci, vytrvalosti, odhadu chování zákazníků je to odpočinek, vzpruha, slovem - krása. Které segmenty trhu jsou pro Vás rozhodující, kdo jsou vaši hlavní odběratelé? Naši hlavní odběratelé jsou automobilky nejzvučnějších jmen a to buď přímo pak působíme v hantýrce automobilového průmyslu jako Tier One anebo tak, že my dodáváme komponenty či podsestavy jinému Tier One a ten je dále kompletuje do velké sestavy a dodává automobilkám. Vyrábíte v Jablonném nad Orlicí, je to výhoda nebo naopak problém? Je to výhoda i problém. Výhoda je, že jste v prostředí, kde jste se narodil a které důvěrně znáte. Máte radost, že jste právě tu a snažíte se o to více ho zvelebovat a kultivovat. Nevýhoda je, že Marek 6:4 Tu jim Ježíš řekl: Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, u svých příbuzných a ve svém domě. Ale přesto věřím, že tvrdošíjné setrvávání na místě podnikání je správné a přináší užitek nejenom naší firmě, ale širokému okolí. V čem jsou podle Vás hlavní přednosti výrobků společnosti Isolit Bravo ve srovnání s konkurencí? Jsme poctiví vůči zákazníkům i vlastním spolupracovníkům, nejsme žádní obchodníci s deštěm. Nejde nám o krátkodobý zisk, ale o řemeslo, dobré jméno a rozvoj českého průmyslu. Co považujete za největší úspěch, kterého jste dosáhl? To, že firmu intenzívně rozvíjíme, široce investujeme, jsme na špici technického pokroku a to vše bez pokřivených dotací. Nepodvádíme, platíme daně víc, než musíme a zabýváme se dobročinností. S kterými hlavními problémy se potýkáte? Závistí lidí, šikanou úřadů, přezaměstnaností, nevážení si své práce, svého postavení, obrovských možností a nemalých výplat. Kvido Štěpánek, majitel a ředitel firmy Isolit-Bravo Tím jsme se dostali k podnikatelskému prostředí v České republice. Jaké je? Není ideální. Co je třeba změnit? Lidi a s jejich vnitřní změnou k lepšímu shora uvedené problémy zmizí samočinně. Tři čtvrtiny vaší produkce jdou na export. Máme exportní strategii, agenturu Czech- Trade, ekonomickou diplomacii atd. Spoléháte na státní podporu v oblasti vývozu nebo naopak vše řešíte vlastními silami? Státní podpora nám nikdy nic nepomohla. A tak nezbývá než spoléhat na vlastní síly. Žijeme v čase, který postupně ovládne internet věcí (IoT), podle některých internet všeho. Co znamená tato výzva konkrétně pro vaši společnost? Hlavně nepodlehnout módnímu blbnutí. Zachovat si chladný úsudek a z novinek využívat ty, které mají smysl. 8 Hodně se dnes u nás hovoří o Průmyslu 4.0, což je de facto jeden z obchodních modelů. V podstatě kopírujeme němec-

9 kou inciativu, kterou je možné u nás aplikovat jen částečně a jen v některých subjektech. Jak vnímáte tuto problematiku? Nevnímám. Nevím přesně, co to je Průmysl 4.0 a zachovávám si selský rozum. Ti 4.0 už o něj možná přišli. Zhruba před rokem jste rozhodl zavést ve firmě LEAN Management. Co se za uplynulý čas povedlo a jaké poznatky s ním jste získal? V podstatě dtto. LEAN není nic jiného, než zdravý selský rozum aplikovaný do firmy. Pereme se s ním denně a pokrok zdaleka není tak rychlý, jak bych si přál. Úspěch přeje připraveným, je mu ale třeba jít takříkajíc naproti? Vykročili jste na tuto cestu? No samozřejmě. Člověče, přičiň se a Pánbůh ti pomůže! O nedostatku kvalifikovaných odborníků v technických profesích na všech úrovních se u nás začalo hovořit v 80. letech minulého století. Jsou přijímány různé iniciativy, návrhů na řešení je víc než dost, nicméně skutek (zatím) utek. Potýkáte se s tímto problémem i Vy, jak ho řešíte? Řešíme ho maximální součinností se školami a učilišti. Nicméně je to účinné pouze zčásti. Funguje to velice dobře u učilišť. Pro vysokoškoláky je prvním vysavačem Praha, Brno, velká města, velké nadnárodní firmy. Pak teprve přijdeme na řadu my. Loni se nám podařilo rozjet technické kroužky pro místní ZDŠ a vypadá to velmi dobře. Ovšem výsledky se dostaví za pět, deset let. Jakými zásadami se řídíte ve své práci? Zdravým selským rozumem, který je uznáván po celém světě. Američané jej nedávno znovu vynalezli jako systém KISS Keep it simple, stupid! Tedy: Dělej to jednoduše, vole! K němu přidávám, co jsem se naučil a nezapomněl ze škol, ze své někdejší praxe mladého konstruktéra a potom z čtvrtstoletí podnikání. Učím se od každého. Daří se Vám motivovat zaměstnance, aby brali firmu za svou a kopali v jejím dresu s plným nasazením? Částečně. Jakých lidských vlastností si vážíte, naopak, které odmítáte? Inteligence technické spojené se sociální, pracovitosti, skromnosti. Odmítám nafoukanost, hloupost, přehnané požadavky, nekritické souznění s dobou z důvodu absence vlastního rozumu a absence vlastních názorů. Jste společensky odpovědná firma. Jak se to konkrétně projevuje? Staráme se o zákazníky, vlastní spolupracovníky, okolí a svět. To poslední může znít nekriticky, ale je to tak - zlepšíme ve světě sice 0,0001 promile, ale pořád je to lepší, než nedělat nic. opes neboli Jen to bohatství, které daruješ, si odneseš na věčnost. Můžete to konkretizovat? Spousta problémů světa, možná skoro všechny pramení z neschopnosti jednoho člověk vžít se do situace a role bližního. Kdybychom to dokázali na dvacet procent, svět by byl úplně k nepoznání. Druhé vysvětluji asi takto: Když se probudíte z živého snu, co si z něho odnesete? Snad ta krásná auta, ve kterých jste tam jezdili? To asi těžko, rozplynula se spolu s tím snem. Ale odnášíte si, jak jste se tam chovali svoji statečnost nebo zbabělost, velkorysost nebo sobectví. A smrt je jenom probuzením z živého snu Jsou lidé, kteří si zaslouží naši úctu, i to jsem si přečetl v souvislosti s vaším jménem. Jak tomu dáváte skutečnou podobu? Vzpomínám na ně, a když mám možnost, snažím se pro jejich světlou památku něco udělat. Kdybyste měl představit Kvida Štěpánka, co byste o něm řekl? Postarší chlápek, který má možná procitnutí z živého snu blíž, než si sám myslí. Má za cíl si z něj odnést spokojený pocit, že se choval velkoryse, statečně, moudře, štědře zkrátka, buddhisté to nazývají jedním slovem správně. Mezi Vaše oblíbená motta patří: If I were at your shoes neboli Kdybych byl ve tvé kůži a Quas dederis solas semper habebis 9

10 Dokážeme najít optimální řešení pro zákazníky z celého světa z pohledu investic, aplikace, výkonu a klimatických podmínek, řekl CzechIndustry Jaromír Odstrčil, obchodní ředitel akciové společnosti FANS Zaměřujete se na dodávky investičních celků pro energetiku a průmysl. Můžete to konkretizovat? K našim dodávkám investičních celků pro energetiku vedla dlouhá cesta a tyto dodávky jsou vyústěním rozvoje a expanze FANS, a. s., v průběhu 24 let. V roce 1992 jsme začínali pouze drobnými opravami a rekonstrukcemi chladicích věží. Později jsme navázali výstavbou chladicích věží, rozšiřováním portfolia produktů a služeb. Naši profesionalitu, odbornost a spolehlivost v oblasti řešení zakázek od návrhu až po uvedení do provozu si dosavadní zákazníci cenili. Na základě zvyšování nároků a vzhledem k potřebám těchto zákazníků, kteří jsou především z oblasti energetiky a z řady dalších průmyslových oborů, i nadále zvyšujeme kvalitu a spolehlivost našich zařízení a vyvíjíme nová technická řešení. Každá firma, která chce uspět v náročném konkurenčním prostředí, musí flexibilně reagovat. FANS díky dosavadním zkušenostem, odbornosti, profesionalitě a osobnímu přístupu ke každému zákazníkovi je připravena takto reagovat a zodpovědně přistupuje k této výzvě, která ji posune o pomyslný stupeň blíže ke světovým leaderům v této oblasti. Jaromír Odstrčil, obchodní ředitel akciové společnosti FANS 10 Největší část vašich produktů zřejmě tvoří výroba a dodávky chladicích věží a zařízení. Jaké druhy nabízíte a kde všude nacházejí uplatnění? Spektrum našich chladicích věží je skutečně široké. Jsou to věže s přirozeným tahem, ale i s nuceným tahem, ať už z betonu, nerezi, oceli nebo FRP. Umíme svým zákazníkům nabídnout chladicí věže s výkonem od 6 kw až po stovky MW. Díky této rozsáhlé nabídce naše věže nacházejí uplatnění jak v malých provozech, tak i ve větších průmyslových nebo energetických objektech. Stejně tak kvalitně dokážeme uspokojit zákazníka ze zcela odlišných kontinentů. Například v oblastech s nedostatkem vody dodáváme vzduchem chlazené kondenzátory ACC a vzduchové chladiče AC. To celé lze shrnout v jednu větu. FANS dokáže najít optimální řešení pro zákazníky z celého světa z pohledu investic, aplikace, výkonu a klimatických podmínek. A pokud jde o komponenty k nim? Dodávky součástí ke chladicím věžím je jedna z našich výchozích činností, které se věnujeme od prvopočátku. Oproti konkurenci můžeme konstatovat, že nabízíme i své vlastní komponenty, které jsou výsledkem činnosti našeho výzkumu a vývoje. Cílem je nabídnout zákazníkovi součásti, které mu zajistí plynulý, bezporuchový provoz, prodloužení životnosti chladicího zařízení, úsporu v oblasti provozních nákladů a produkty s ohledem na ochranu životního prostředí. Ve spolupráci s naší dceřinou společností DAC Motors jsme vyvinuli a vyrábíme trojfázové asynchronní pomaluběžné motory typové řady PMD, které jsou určeny pro přímý pohon axiálních ventilátorů chladicích věží s nuceným tahem vzduchu. Nabízíme je v širokém rozsahu výkonů kw. Tyto motory také dodáváme v zajištěném provedení, vhodném pro výbušné prostředí. Aplikujeme je u zákazníků v České republice i zahraničí k bezvýhradné spokojenosti klienta. Které zakázky byste označil za prestižní a proč? Není malých nebo velkých zakázek nebo zákazníků, vážíme si všech. Zpočátku to byli zákazníci především v České republice a na Slovensku. Postupně se naše aktivity rozšiřovaly i v zahraničí, především v Rusku, Kazachstánu, Bělorusku, na Ukrajině, v Polsku, Srbsku, Chorvatsku, Bulharsku, Pákistánu, Německu, Finsku. Své exportní aktivity jsme podpořili otevřením dceřiných společností v Rusku, Polsku a Indii. Indie nabízí nesmírně zajímavý rozsáhlý trh, a to z hlediska příležitostí. Je zde velice složitý proces vyjednávání, založených na vyjednávacích zkušenostech a diplomacii. Obchodování v této části světa se neobejde bez znalosti mentality tamních lidí, kultury a prostředí. Vyžaduje to schopnost rychlého přizpůsobení a vynikajícího plánování. Akciová společnost FANS se jako celek musela velmi hbitě aklimatizovat a akomodovat. Mám na mysli schopnost našich lidí jednat s Indy a vést je v terénu. Realizujeme zde dva investičně silné dlouhodobé projekty. První je Meja, elektrárna s výkonem 2x 660 MW, která se v letošním roce dokončuje. Druhý představuje Nabinagar Power, elektrárnu s výkonem 3x 660 MW. Do jeho ukončení zbývají zhruba dva roky. Celkově mohu říct, že indický trh je komplexní zátěžovou zkouškou pro každou zahraniční společnost vstupující na tento trh. V loňském roce se nám podařilo získat dva další velké klíčové a stěžejní projekty. První zakázka byla určena pro OAO Naftan do Běloruska. Jedná se o dodávku cirkulačního chladicího centra BOV- 4 pro největší místní společnost zpracovávající ropu. Druhá zakázka je realizována v Duslo Šaľa, a. s., na Slovensku. Tato společnost patří k nejvýznamnějším společnostem chemického průmyslu u našich sousedů s globální působností. Cirkulační chladicí okruh pro CV 6 je projekt na klíč, který zahrnuje projekční práce a návrh řešení, stavební a montážní práce, výstavbu jímky a dodávku, montáž cirkulačních čerpadel, budovu úpravny chemické vody, kompletní potrubní trasy, elektro a MaR, garanční měření, záruční a pozáruční servis. Zajišťujete si výrobu takříkajíc vlastními silami nebo prostřednictvím dodavatelů? Díky rozsáhlosti a náročnosti nejsme schopni vlastními silami pokrýt komplexní výrobu všech součástí investičních celků.

11 Proto se v našem případě jedná o kombinaci vlastní výroby s kooperací s dodavateli, které si pečlivě vybíráme. Svou výrobní činnost FANS, a. s., zahájila v roce 1998 ve vlastním výrobním závodě v Hlinsku. V průběhu let své výrobní kapacity v České republice rozšířila v Chrudimi a prostřednictvím dceřiné společnosti Proficool FANS v Polsku v Katowicích. A pokud jde o výzkum a vývoj chladicích technologií? Jste zapojeni do řady projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Jakými řešeními jste se zejména zabývali? Vlastní výzkum a vývoj nám napomáhá zvyšovat konkurenceschopnost firmy od jejího prvopočátku. Nabízet klientům moderní technologie znamená být vždy o krok před konkurencí. Je to cesta, která vede k zvýšení efektivity, finančním úsporám při provozu chladicích zařízení a k ohledu - plnosti k životnímu prostředí. V rámci dotačních programů byla v minulosti navázána spolupráce s vysokými školami a výzkumnými ústavy. V současnosti FANS, a. s., spolu s ČVUT Praha řeší snížení ztrát odparem z chladicích věží s mokrou technologií. Výzkum je stále v procesu, jeho očekávaným výsledkem by měly být nemalé úspory vody. Výstupem z projektu Snížení energetické náročnosti chladicích věží je nová produktová řada oběžných kol pro ventilátorové jednotky chladicích věží, ta je již v sériové výrobě. Nová technologie výroby oběžných kol umožňuje rozšíření průměrové řady od 4500 do mm. Myslíte si, že se v České republice přeje výzkumu a vývoji, jak na tom jsme například s vyspělými zeměmi? Dobře víme, jak je výzkum a vývoj důležitý pro rozvoj úspěšného podnikání a velice si vážíme jakékoliv podpory v této oblasti. Se systémem podpory výzkumu a vývoje v rámci České republiky máme bohaté zkušenosti. Ze strany vrcholných orgánů je podpora výzkumu a vývoje trvale deklarována. Naše společnost se v minulosti i nyní snaží tuto příležitost hojně využívat. Kromě pozitivního přínosu to však má i svá úskalí. Realizování výzkumných projektů je v praxi zatíženo rostoucí administrativou. Lze se domnívat, že tato zátěž pramení z obav ze zneužití vynakládaných prostředků. Dochází ke zpřísňování pravidel pro poskytování podpory a současně klesá míra podpory. Výzkum a vývoj je z části tvůrčí činnost a domníváme se, že ta by měla být založena na důvěře. S růstem nedůvěry roste potřeba kontroly a obáváme se, že nedůvěra v této oblasti je jednou z hlavních překážek rychlejšího rozvoje. I přesto je stále tato podpora zajímavá a my budeme i nadále pokračovat ve své výzkumné činnosti i v rámci dotačních programů. Fundovaně se vyjadřovat a porovnávat výši a systém podpory v České republice s vyspělými zeměmi můžeme jen obtížně. Klimatická změna je zřejmě největší výzvou pro lidstvo v jeho dosavadní historii. Oteplování planety vyvolává potřebu chlazení v průmyslu, ale i bytové a komunální sféře. Jste připraveni na tuto výzvu? Potřeba chlazení v bytové a komunální sféře je skutečně zajímavá myšlenka. Prioritou FANS, a.s., však nadále zůstává průmyslová sféra a energetické celky. To ale neznamená, že by pro FANS, a.s., chlazení v komunální oblasti nebylo přitažlivé. Naopak. Prostřednictvím dceřiné společnosti Proficool FANS nabízíme produkty, chladicí věže BORA, které jsou pro tyto instalace vhodné. Zmíněná otázka oteplování a celosvětového problému s úbytkem vody se dotýká i oblasti průmyslového chlazení. Na ni společnost FANS, a.s., zareagovala již v roce 2007, kdy začlenila do svého portfolia suché chlazení. Hlavním důvodem byl právě nedostatek vody. Těmto problémům lze čelit užitím suchého chlazení, které je sice finančně náročnější pro investora, ale z dlouhodobého hlediska se vyplatí z pohledu úspory pořizovacích nákladů na vodu a její spotřebu. Vzduchem chlazené kondenzátory ACC a vzduchové chladiče AC jsme dodávali například opakovaně na Slovensko a do Ruska. V současné době řešíme tři významné projekty na suché chlazení pro kaliningradskou oblast. POZNAMENEJTE SI! DNY HRADEC KRÁLOVÉ Kongresové výstavní a společenské centrum ALDIS PROGRAMOVÉ BL Perspektivy teplárenství Technika a technologie pr Trh s teplem z pohledu spotř Energetická legislativa, její změny a dopady na provozovatele Odpady a jejich využití v energetice Příležitosti pro rozvoj dálkového vytápění v ČR Změna programu vyhrazena, aktuální informace na: w.dnytepen.cz, Pořadatel: Organizátor: Záštita: Mgr. František Lukl, MPA př edseda Svazu měst a obcí České republiky

12 Betonárna na Rohanu má pro Prahu velký význam a z pohledu životního prostředí vyrábí beton nejšetrněji, jak je to možné Žiji takříkajíc za humny Rohanského ostrova, a proto mne zajímá jeho budoucí podoba. Představy některých mých sousedů, že ideální by bylo, kdyby zde vznikl obrovský lesopark, který by se stal oázou zeleně téměř v centru města, zůstanou nenaplněny. Z dostupných materiálů vyplývá, že v nejbližších letech se Rohanský ostrov, ale i další místa v jeho blízkosti, promění v jedno velké staveniště. Významnou výhodou pro stavaře bude karlínská betonárna na Rohanu, která patří k nejmodernějším a nejlépe vybaveným v Evropě. Budou ji mít takříkajíc po ruce. Pak přišla s poplašnou zprávou vždy dobře informovaná paní sousedka, že se betonárna bude rušit a nedaleko od našeho domu budou jezdit ve dne v noci mixy s betonem. Protože na každém šprochu je pravdy trochu, ivtomto případě se ukázalo, že se nejedná o pouhý výmysl někoho. Požádal jsem proto o rozhovor Ing. Jana Kupečka, jednatele a ředitele TBG METROSTAV, společnosti, která betonárnu s téměř půlstoletou tradicí provozuje. Pane řediteli, když se řekne, že je něco na beton, tak to znamená stoprocentní jistotu. Výroba betonu je vaším denním chlebem. Jenže není beton jako beton, nebo se mýlím? Stejně jako není auto jako auto. Každý ví, že Mercedes je jiné auto než Peugeot. Ale většina lidí neví, že beton má různé pevnosti a musí mít ještě mnoho dalších vlastností. Je na něj kladeno množství požadavků, například na pevnost, zpracovatelnost, teplotu nebo třeba barvu. V posledních letech je navíc kladen větší důraz na trvanlivost a estetičnost betonových konstrukcí. Díla, která z betonu vznikají, jsou mnohdy nádherná a technicky jedinečná. Příkladem skloubení požadavků na vysokou pevnost, estetičnost a trvanlivost tohoto materiálu je například zavěšená lávka přes Labe v Čelákovicích. Tato stavba získala díky špičkovému betonu první cenu Za vynikající betonovou konstrukci v kategorii infrastrukturní stavby v celosvětové soutěži pořádané Americkým betonářským institutem. Na stavbě byl použit beton s pevností 150 MPa. Pro představu, kostka z tohoto betonu ve velikosti krabičky od sirek unese plně naložený automix, tedy 32 tun. 12 Beton je dnes základním stavebním materiálem. Kolik ho ročně spotřebuje naše hlavní město? Máte pravdu, že beton je hlavním stavebním materiálem současnosti. Asi se shodneme, že bez betonu to prostě nejde. Dokonce i u dřevostaveb se beton využívá minimálně do základů. Jeho výhodou je vysoká pevnost, trvanlivost, tvarové mož-

13 nosti a hlavně cena. Najděte levnější lepidlo než cement, jehož cena je 2 Kč/kg. Stavebnictví bylo a je zrcadlem ekonomiky. Spotřeba betonu kolísá podle toho, v jaké fázi ekonomického cyklu se právě nacházíme. V Praze se v posledních letech spotřeba ustálila na zhruba necelém milionu metrů kubických ročně. Jak jsou umístěny betonárny v Praze? Z pohledu dopravy má beton jednu zásadní nevýhodu tuhne. Proto je nutné, aby místo jeho výroby bylo co nejblíže místu zpracování, tedy stavbě. Převážná většina betonáren je však umístěna na okraji města. Naproti tomu se velká část výstavby bude odehrávat v širším centru metropole. Dodávky budou zajišťovat betonárny v jeho blízkosti, tedy betonárny v Holešovicích, Radlicích, Kačerově a na Rohanském ostrově v Karlíně. Posledně jmenovaná má vlastní přístav. Jak je tomu v jiných evropských metropolích? Trendem moderní doby je ekologie. Velká evropská města proto maximálně užívají lodní dopravu. Znamená to, že suroviny pro výrobu betonu jsou přivezeny lodí. A velká města na západ od nás jdou ještě dál a využívají dopravu po vodě také k přepravě opačným směrem třeba k odvozu odpadu a zeminy z rozsáhlých stavenišť infrastrukturních objektů a velkých budov. Radnice si uvědomují nejenom ekonomickou výhodnost lodní dopravy, ale i její šetrnost k životnímu prostředí a podporují ji tím, že udržují koryta řek splavná pro nákladní lodě, v územních plánech cíleně vytváří přístaviště pro nakládání stavební sutě, nebo vytvářejí místa na břehu řek pro umístění betonáren. Takové plánování je nejenom ekologické, ale i racionální. Přenesením dopravy na řeku se výrazně snižuje zatížení ulic těžkou nákladní dopravou. Města si nechtějí nechat ničit vlastní komunikace a zahušťovat již tak přeplněné silnice další zbytečnou dopravou. Radní si přitom také uvědomují, že se beton někde vyrábět musí. Předpokládám, že tento trend bude sledovat i Praha. Ale ať mluvím konkrétně, betonárny u řek jsou ve Vídni, Berlíně, Kolíně nad Rýnem a mnoha dalších městech. Z Eiffelovy věže v Paříži je třeba jedna betonárna na Seině vidět. V čem jsou specifika betonárny na Rohanském ostrově Betonárna byla postavena v roce 1967, zmodernizována v roce 1982 a je zkolaudována jako stavba trvalá. Její velkou výhodou je vlastní přístav, který využíváme k dopravě převážné většiny štěrků a písku potřebných pro výrobu betonu. Dále je to skutečná blízkost centra. Pro celou oblast Karlína, Libně, Žižkova, Vinohrad, Starého i Nového Města je nejbližší betonárnou a tak doprava z ní nejméně zatěžuje životní prostředí. Další výhodou je, že je viditelná pouze z několika okolních domů a tak pohledově neruší široké okolí. Bude se v okolí betonárny v nejbližších letech stavět? Každý, kdo jede po Rohanském nábřeží, vidí obrovské volné plochy, které budou zastavěny. Na tyto plochy se postaví 3x více budov než bylo v Karlíně postaveno od roku Jenom v této lokalitě jde o statisíce m 3 betonu. Bude se zastavovat Masarykovo nádraží, Žižkovské nádraží a k tomu si přidejte jednotlivé proluky, ve kterých se bude stavět taky. V dosahu betonárny jsou dvě ze tří největších rozvojo- 13