Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje na životní prostředí

Transkript

1 Program rozvoje Libereckého kraje Vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, včetně vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (k verzi PR LK ze dne ) Červen 2007

2 Řešitelský kolektiv posouzení vlivů na životní prostředí: Mgr. Martin Smutný autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Integra Consulting Services, s.r.o. Mgr. Michal Musil Integra Consulting Services, s.r.o Ing. Jana Hrnčířová Integra Consulting Services, s.r.o Ing. Jana Svobodová autorizovaná osoba dle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Integra Consulting Services, s.r.o. Mgr. Simona Kosíková samostatný konzultant Ing. Tomáš Kažmierski REC ČR MUDr. Eva Rychlíková Zdravotní ústav Kolín RNDr. Ivo Machar, PhD samostatný konzultant autorizovaná osoba dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Schválil: Mgr. Martin Smutný Datum:

3 OBSAH Legislativní rámec posuzování Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím Základní informace o PR LK Obsah PR LK Cíle PR LK Vztah PR LK k jiným koncepcím Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce Vymezení dotčeného území Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez provedení koncepce Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty do úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení Způsob stanovení hodnotícího rámce Finální sada témat životního prostředí Vazby relevantních koncepcí k jednotlivým klíčovým tématům životního prostředí Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí Hodnocení opatření a aktivit PR LK Shrnutí závěrů z vyhodnocení návrhu opatření PR LK Plánované opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce

4 7.1. Souhrn navržených podmínek pro implementaci opatření PR LK Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how) Výběr zkoumaných variant Popis provedení posouzení vlivů PR LK na životní prostředí Problémy při shromažďování požadovaných údajů Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivů koncepce na životní prostředí Charakter PR LK z hlediska monitoringu Environmentální indikátory PR LK a zdroje financování Doporučení SEA k monitoringu Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektů Environmentální hodnocení projektů Environmentální kritéria pro výběr projektů Vlivy koncepce na veřejné zdraví Úvod Cíle ochrany zdraví Popis vlivů a determinanty zdraví Vliv strategických cílů a opatření Programu rozvoje Libereckého kraje na zdraví obyvatel Závěr hodnocení Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Způsob zohlednění závěru zjišťovacího řízení Připomínky došlé v rámci zjišťovacího řízení Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci

5 Název koncepce: PROGRAM ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE Předkladatel: Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a Liberec IČ: Oprávněný zástupce předkladatele: ve věcech smluvních: Petr Skokan hejtman Libereckého kraje telefon: hejtman@kraj-lbc.cz ve věcech technických: Mgr. Michael Otta vedoucí odboru hospodářského a regionálního rozvoje telefon: michael.otta@kraj-lbc.cz Oprávněný zástupce zpracovatele SEA: Mgr. Martin Smutný Integra Consulting Services s.r.o. Pobřežní 18/ Praha 8 Tel./fax: martin.smutny@integranet.cz Příslušný orgán k vydání stanoviska dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí: Ministerstvo životního prostředí ČR odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Orgán schvalující koncepci a její posouzení vlivů na životní prostředí: Zastupitelstvo Libereckého kraje 5

6 Legislativní rámec posuzování Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je v České republice upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Tento zákon zahrnuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní prostředí č. 2001/42/EC. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje (dále PR LK ) na životní prostředí (dále SEA PR LK ) probíhá dle požadavků výše uvedeného zákona. Současně s vyhodnocením z hlediska vlivů na životní prostředí je PR LK podroben vyhodnocení vlivů na ptačí oblasti a evropsky významné lokality dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Při zpracování posouzení byla zohledněna Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (MŽP, edice Planeta 7/2004), a aktuální metodika pro Strukturální fondy EU Handbook on SEA for Cohesion Policy Zpracovatel SEA vycházel také z principů aplikace SEA popsaných v Ressource Manual to Support Application of the UNECE Protocol on Strategic Environmental Assessment (UNECE a REC CEE, duben 2007). Obsah a rozsah SEA PR LK byl stanoven závěrem zjišťovacího řízení podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., který byl vydán odborem posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC, dne , č.j.: 3316/ENV/07. 6

7 1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím 1.1. Základní informace o PR LK Program rozvoje Libereckého kraje je podle zákona č.248/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o podpoře regionálního rozvoje, základním střednědobým dokumentem pro rozvoj kraje. Formuluje ve střednědobém horizontu krajský přístup k podpoře rozvoje celého dotčeného územního obvodu. Definuje prioritní okruhy rozvoje, které jsou blíže rozpracovány v podobě strategických cílů, navazujících rozvojových opatření a aktivit, včetně měřitelných indikátorů rozvoje. Program rozvoje Libereckého kraje pro období navazuje na Program rozvoje Libereckého kraje Cíle PR LK a opatření k jejich realizaci vycházejí z dlouhodobého strategického rozvojového dokumentu kraje, jímž je Strategie rozvoje Libereckého kraje Obsah PR LK Jak bylo uvedeno výše, PR LK svou strukturou a obsahem vychází z platné Strategie rozvoje Libereckého kraje (SR LK ). Rovněž struktura návrhové části PR LK je totožná se strukturou opatření SR LK , PR LK však dále konkretizuje aktivity v rámci jednotlivých opatření a identifikuje potenciální finanční zdroje pro jejich realizaci. Účelem dokumentu je zejména vytvořit podpůrný rámec pro návrhy a projekty ucházející se o podporu z veřejných zdrojů rozdělovanou na základě dalších strategických dokumentů, programů a dotačních titulů (důvodem je nutnost prokázání souladu předkládaných projektů s rozvojovým dokumentem kraje tento požadavek je uplatňován jako podmínka pro potenciální podporu jak z krajských finančních zdrojů tak z příslušných evropských fondů a dalších zdrojů). Opatření a aktivity PR LK budou implementovány prostřednictvím dalších programů a finančních nástrojů (PR LK nemá vlastní implementační strukturu a finanční rámec), jednotlivé projekty tedy nebudou jednotně podporovány v rámci PR LK, ale prostřednictvím jiných programů a finančních schémat. Koncepce obsahuje rovněž aktualizaci vymezení Hospodářsky slabých a podprůměrných oblastí Libereckého kraje. Toto vymezení ovšem nepředstavuje územní průmět opatření PR LK. Jeho účelem je toliko identifikovat oblasti v nichž uchazeči o veřejnou podporu budou kromě ostatních veřejných zdrojů moci žádat o podporu z prostředků zvláště vyčleněných z Grantového fondu Libereckého kraje. Takto případně podpořené projekty se však svým charakterem nijak neliší od projektů podpořených z jiných zdrojů a musí být v souladu s opatřeními, aktivitami a kritérii stanovenými PR LK pro celé území kraje. Obsahová struktura koncepce je následující: ÚVOD ZKUŠENOSTI S PROGRAMY ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE SWOT ANALÝZA VIZE, GLOBÁLNÍ A STRATEGICKÉ CÍLE STRATEGICKÉ CÍLE A ROZVOJOVÁ OPATŘENÍ SPECIFIKACE OPATŘENÍ 7

8 INDIKÁTORY A MONITORING HOSPODÁŘSKY PODPRŮMĚRNÉ A SLABÉ OBLASTI LIBERECKÉHO KRAJE FINANČNÍ ZDROJE ZÁVĚR Seznam zkratek, Vysvětlivky, Podklady 1.3. Cíle PR LK Program rozvoje Libereckého kraje směřuje k naplnění cílů stanovených Strategií rozvoje Libereckého kraje PR LK proto přejímá beze změny cíle stanovené SR LK Globální cíl V roce 2020 je rozvoj území realizován v souladu s principy udržitelného rozvoje a má rozvinutý ekonomický a technický potenciál, jsou vytvořeny podmínky pro všestranný uspokojivý rozvoj života člověka, je zajištěno zdravé prostředí,je vytvořen efektivně fungující a všeobecně uznávaný systém veřejné správy. 2. Strategické cíle A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje C. Komplexní a kvalitní infrastruktura D. Zdravé životní prostředí bez zátěží E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti 3. Opatření PR LK Naplnění jednotlivých strategických cílů bude v rámci PR LK realizováno prostřednictvím implementace opatření stanovených SR LK , které PR LK přejímá. Cíl A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika Opatření: A1 Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí A.2 Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací A.3 Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství A.4 Podpora a rozvoj průmyslových odvětví A.5 Rozvoj sektoru služeb A.6 Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje Cíl B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje Opatření: B.1 Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života B.2 Zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel B.3 Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního 8

9 stylu B.4 Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel B.5 Péče o kulturní a kulturněhistorické dědictví B.6 Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí B.7 Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku Cíl C. Komplexní a kvalitní infrastruktura Opatření: C.1 Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace C.2 Optimalizace dopravních systémů, včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti C.3 Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury, včetně alternativních energetických zdrojů C.4 Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií Cíl D. Zdravé životní prostředí bez zátěží Opatření: D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel D.2 Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví D.3 Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu D.4 Posilování ekologického povědomí obyvatel Cíl E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti Opatření: E.1 Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční E.2 Rozvoj městských oblastí E.3 Rozvoj venkovských oblastí E.4 Koncepční řízení rozvoje E.5 Podpora rozvoje občanské společnosti E.6 Zkvalitnění veřejné správy 1.4. Vztah PR LK k jiným koncepcím Program rozvoje Libereckého kraje je důležitou součástí soustavy strategických a programových dokumentů pro podporu regionálního rozvoje, kterou tvoří dokumenty doposud zpracovávané nejen na úrovni kraje, ale i na úrovni České republiky a Evropské Unie, včetně dokumentů nastavujících pravidla pro čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU. S ohledem na postup v tvorbě resortních, regionálních, mikroregionálních, lokálních i přeshraničních rozvojových dokumentů, bude nový Program rozvoje Libereckého kraje sloužit jako jeden z hlavních podkladových dokumentů pro jejich zpracovatele a to jak v samostatné, tak i přenesené působnosti. Jak již bylo zmíněno, PR LK důsledně vychází ze schválené Strategie rozvoje Libereckého kraje PR LK přebírá jak analytické části tak i strukturu a obsah návrhové části SR LK a jeho hlavním úkolem je konkretizovat opatření stanovená SR LK a identifikovat potenciální finanční zdroje pro jejich realizaci v období Dalším důležitým rysem PR LK je, že dokument plní především roli koordinačního a podkladového koncepčního materiálu, s velmi omezenou možnosti přímo finančně podporovat implementaci definovaných opatření a aktivit. Pro realizaci jednotlivých opatření, 9

10 respektive aktivit PR LK je předpokládáno, že individuální projekty budou čerpat podporu z finančních zdrojů mimo rámec PR LK (Strukturální fondy EU a další národní a mezinárodní dotační tituly a grantové programy). Je zřetelné, že z tohoto důvodu je klíčový vztah PR LK zejména k těm koncepcím, v rámci jejichž implementace bude přidělována finanční podpora pro individuální projekty (Sektorové a regionální operační programy pro strukturální fondy EU, a další). Z uvedeného je také zřejmé, že projekty naplňující aktivity a opatření PR LK realizované s podporou z některého ze zdrojů mimo PR LK, budou muset splňovat kritéria a podmínky (včetně těch týkajících se ochrany životního prostředí) stanovené v rámci implementačních pravidel dané koncepce, respektive dotačního titulu. Pro projekty naplňující opatření a aktivity PR LK bude tedy přínos existence PR LK spočívat zejména v tom, že budou moci ve svých žádostech o podporu z dostupných dotačních titulů prokázat soulad svých projektových záměrů s hlavním koncepčním dokumentem Libereckého kraje na léta Vzhledem ke svému mnohostrannému obsahu a zaměření má Program rozvoje Libereckého kraje vztah k mnoha koncepcím na národní i krajské úrovni, především v oblasti regionálního rozvoje, ale i z jiných oblastí. V této souvislosti je níže uveden stručný výčet relevantních koncepcí, které byly při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje a posouzení jeho vlivů na životní prostředí vzaty v úvahu a jejichž cíle a priority byly v PR LK zohledněny a zároveň byly využity v rámci vyhodnocení vlivů PR LK na životní prostředí. Koncepce a programové dokumenty na mezinárodní a národní úrovni: Lisabonská strategie EU Strategické obecné zásady Společenství Strategie udržitelného rozvoje EU Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta Strategie hospodářského růstu Národní rozvojový plán ČR Národní strategický referenční rámec Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období Program rozvoje venkova ČR na období Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21.století Politika územního rozvoje ČR Dopravní politika ČR Program rozvoje dopravních sítí ČR do roku 2010 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR Rámcová úmluva o změně klimatu Státní politika životního prostředí ČR pro období Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti Národní program snižování emisí ČR 10

11 Integrovaný národní program snižování emisí ČR a Národního programu ke zlepšování kvality ovzduší Plán odpadového hospodářství ČR Národní lesnický program Státní surovinová politika Státní energetická koncepce Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Plán hlavních povodí České republiky (schválen 23. května 2007 Vládou ČR usnesením č. 562) Koncepční dokumenty na krajské úrovni: o Zdravotní politika Libereckého kraje (Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel) (prosinec 2002) o Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje (2005) o Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje (březen 2004) o Strategie rozvoje Libereckého kraje (návrh koncepce 2007) o Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje (2002) o Dopravní politika Libereckého kraje (2004) o Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (prosinec 2002) o Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje (listopad 2004) o Surovinová politika Libereckého kraje (červen 2003) o Územně energetická koncepce Libereckého kraje (květen 2004) o Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje (duben 2003) o Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje o Program rozvoje Libereckého kraje (květen 2004) o Koncepce kultury Libereckého kraje o Koncepce účinnější podpory rozvoje památkové péče v Libereckém kraji (2003) o Program rozvoje Libereckého kraje (květen 2004) o Krajský lesnický program Libereckého kraje (duben 2005) o Aktualizace dokumentu Územně energetická koncepce Libereckého kraje a Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji (červen 2005) o Programový dodatek k Programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje (červen 2005) o Plán rozvoje vodovodů a kanalizací (září 2004) o Koncepce ochrany před povodněmi (říjen 2006) o Regionální operační program pro NUTS II Severovýchod na léta

12 2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce 2.1. Vymezení dotčeného území PR LK je zpracováván pro celý Liberecký kraj s celkovou rozlohou kraje km2. Liberecký kraj tvoří 4% území celé České republiky. Kraj je tvořen 4 okresy (Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily), které zahrnují celkem 215 obcí, z nichž 36 má statut města. Liberecký kraj společně s kraji Královéhradeckým a Pardubickým tvoří podle nomenklatury EU NUTS, na základě Usnesení vlády ČR č.707 ze dne NUTS II Severovýchod. Ten je rozlohou i počtem obyvatel největší v ČR. Ze správního hlediska je Liberecký kraj rozdělen na celkem 10 ORP, tj. obcí s rozšířenou působností (Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov a Železný Brod) Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Klima Klimatické charakteristiky Libereckého kraje se mění v závislosti na nadmořské výšce. Oblast Jizerských hor a Krkonoš spadá do klimatických oblastí chladných CH4, CH6 a CH7. Na ně navazují oblasti mírně teplé zastoupené MT2, MT7, MT9, MT10 a MT11. Charakteristika jednotlivých klimatických oblastí dle Quitta (Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. ČSAV,1971) je uvedena v následující tabulce 1: Tabulka1: Klimatické charakteristiky Libereckého kraje klimatická oblast CH4 CH6 CH7 MT2 MT7 MT9 MT10 MT11 charakteristika Nejchladnější klimatická oblast. Léto je velmi krátké, chladné a vlhké, přechodné období je velmi dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. Léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Nejchladnější a nejvlhčí z mírně teplých oblastí. Krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá a normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Mírně teplá oblast charakterizovaná dlouhým létem, které je teplé a suché až mírně suché, zima je krátká, suchá a mírná. Dlouhé léto, teplé a mírně suché. Krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Krátká zima je mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Dlouhé léto, teplé, suché přechodné období, krátké, s mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, krátké trvání sněhové pokrývky. Oblast vymezená v nejnižších partiích Libereckého kraje od jihu podél Jizery po Turnov a na severu v Žitavské pánvi od severu k Hrádku. Zdroj: Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. ČSAV,

13 Obrázek č. 1: Vymezení klimatických oblastí v Libereckém kraji Zdroj: Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. ČSAV, 1971 Inverzní polohy jsou ovlivněny zejména reliéfem, expozicí terénu, teplotou a vlhkostí vzduchu, slunečním zářením a větrem. V řešeném území se inverzní polohy nacházejí především v údolích řek Jizera, Kamenice a jejich přítoků, v oblasti Kokořínska ap. Výška sněhové pokrývky je v porovnání s jinými oblastmi ČR vyšší, na horách často přesahuje 1 m. Z důvodů velkoplošného odlesnění Jizerských hor a vyšších zimních teplot v posledních letech je ale patrný značný pokles jak výšky tak i délky trvání sněhové pokrývky. Průměrná výška sněhové pokrývky v horské oblasti Krkonoš se pohybuje mezi 150 až 200 cm. Klimatická změna S potenciálně závažnými vlivy na životní prostředí, ale i ekonomiku kraje mohou být spojeny zvraty v lokálním klimatu a chodu počasí související s globálními změnami klimatu. Při analýze tohoto faktoru na úrovni krajské rozvojové koncepce typu PR LK je zřejmé, že vzhledem k značné míře nejistot ohledně mechanismů vzniku a rozsahu klimatické změny a neexistenci klimatických modelů na této úrovni detailu, nemůže být cílem detailně hodnotit vliv PR LK na změny klimatu. Je však důležité identifikovat možné změny a rizika s klimatickými změnami spojená a zahrnovat je do strategického rozhodování. Níže uvedená tabulka (tabulka č. 2) shrnuje předpokládané důsledky klimatické změny, které se mohou projevit na území Libereckého kraje. 13

14 Tabulka 2. Předpokládané důsledky globální změny klimatu v Libereckém kraji Možné změny v místním podnebí způsobené globálními změnami klimatu - nárůst srážek a období sucha - kolísání teplot - nárůst výskytu extrémních počasových jevů (přívalové srážky, sucha, vichřice, tornáda, hurikány) Předpokládané změny v důsledku globálních změn klimatu Ekosystémy a biodiversita prostorové a časové změny ekosystémů včetně změny složení, struktury a funkcí ekosystémů, pohyby taxonomických skupin živočichů, výskyt a šíření chorob, nemocí, epidemií, změna reprodukce a růstu (snůška, páření, migrace hmyzu a ptactva, kvetení, doba vegetace), povodně, záplavy, sucha, změna teploty a kvality vody (ovlivnění terestrických a sladkovodních ekosystémů, vodního hospodářství), erose půd, změna lesních ekosystémů (posun od smrkových k listnatým porostům), změna zemědělství (prodloužení vegetační doby a fenologických fázích) Lidské zdraví - výskyt a šíření chorob, nemocí, epidemií - zvýšení úmrtnosti a nemocnosti v závislosti na zvýšení letních teplot, - zvýšení úmrtnosti a nemocnosti v závislosti na snížení zimních teplot, - zvýšení nehod v souvislosti s výskytem extrémního počasí (bouřky, záplavy, ) Energetika, průmysl - změna technologií - úspory energií Ovzduší Z imisního hlediska jsou prioritními znečišťujícími látkami v dotčeném území suspendované částice PM10 (překročení limitu), kadmium (překročení cílového limitu) a přízemní ozón (překračovány cílové limity). Hlavním zdrojem imisní zátěže suspendovaných částic PM10 je sekundární prašnost z dopravy, tj. prach zvířený automobily. Zvýšené koncentrace PM10 lze očekávat zejména ve městech s velkou dopravní zátěží (Liberec, Jablonec, Česká Lípa). Významný podíl mají také malé spalovací zdroje lokální topeniště spalující tuhá paliva Hlavním zdrojem imisní zátěže kadmia jsou sklářské provozy, resp. barvení skla. Jedná se však nejen o přímý vliv emisí z těchto provozů, ale také o vliv starých zátěží, tj. opakované zvíření prachu obsahujícího kadmium, které se zde usazuje po mnoho desítek let. V případě ozónu je nutno se zaměřit na omezování emisí jeho prekurzorů oxidů dusíku (hlavním zdrojem je doprava) a těkavé organické látky (hlavním zdrojem je používání organických rozpouštědel a doprava). Zvýšené koncentrace ozónu jsou celoevropským problémem a jeho řešení lze do určité míry spatřovat v opatřeních na národní úrovni nebo na úrovni EU. Z dalších látek je nutno také sledovat zejména koncentrace oxidu dusičitého ve městech (vliv dopravy) a také v okolí skláren, kde může při nepříznivých podmínkách docházet k lokálnímu překračování hodinového limitu. Problematické mohou být i koncentrace SO2 v západní části 14

15 CHKO Jizerské hory, kde se projevuje vliv elektrárny Turów. Mezi největší znečišťovatele v Libereckém kraji patří Teplárna Liberec, a. s., Jablonecká teplárenská a realitní, a. s., United Energy, a. s., SLEZAN Frýdek-Místek, a. s. Specifickým znečišťovatelem byla v minulých letech společnost Ornela, a. s., a to emisemi těžkých kovů As a Cd. Po instalaci filtrů sklářských pecí je vykazováno podstatné snížení emisí těchto znečišťujících látek. Největší podíl na znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami (TZL) mají v Libereckém kraji malé zdroje (51,7 %), které jsou rovněž největšími producenty SO 2 a současně největšími producenty emisí NH 3 (57,4 %). Na produkci emisí SO 2 se vedle malých zdrojů (48,1 %) významně podílejí velké zdroje (41,3 %). Mobilní zdroje jsou největšími producenty emisí NO x (76,7 %) a CO (64,3 %). V roce 2004 došlo k mírnému nárůstu znečištění ovzduší amoniakem, u ostatních znečišťujících látek (TZL, SO 2, CO) došlo k mírnému poklesu. Tabulka č. 3: Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis.t.rok-1) Rok REZZO TZL SO 2 NO x CO VOC NH 3 Emise ,07 4,69 8,46 19,41 8,22 1,1 celkem ,94 4,47 8,5 18,98. 1,15 Zvl.velké ,14 1,95 1,21 0,28. 0,21 a velké zdroje ,16 1,85 1,15 0,29. 0,26 Střední ,31 0,33 0,19 0,36. 0,16 zdroje ,22 0,28 0,17 0,28. 0,16 Malé ,63 2,19 0,7 6,44. 0,66 zdroje ,52 2,15 0,67 6,22. 0,66 Mobilní ,99 0,21 6,36 12,32. 0,08 zdroje ,06 0,21 6,52 12,2. 0,08 Zdroj: MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004 Pozn.:U mobilních zdrojů jsou zahrnuty emise z otěrů pneumatik, brzd a vozovek. Stacionární zdroje V Libereckém kraji probíhá kontinuální plynofikace obcí a měst i velkých stacionárních zdrojů znečištění, čímž dochází ke snižování emisí SO 2 a tuhých látek. Všechna větší sídla jsou dnes již plynofikována, rovněž tak i velké zdroje (Preciosa, Ateso, městské kotelny, kotelny výrobních podniků, apod.), viz. mapová příloha č. 3. V průběhu roku 2004 byly zvláště velkým spalovacím zdrojům (Teplárna Liberec a Jablonecká a teplárenská realitní, a. s.) stanoveny emisní stropy pro hlavní znečišťující látky. Tento postup byl stanoven nařízením vlády č.112/2004 Sb., a správní orgán má za úkol kontrolovat, aby v žádném případě nedocházelo k navyšování emisí, resp. projednávat s provozovateli postupné snižování emisí. Na základě imisních analýz ČHMÚ byly dle zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. V Libereckém kraji se jedná o místa v Jablonci nad Nisou, Turnově a v České Lípě, kde byly překročeny hodnoty imisních limitů pro tuhé znečišťující látky. Na Tanvaldsku je dlouhodobě překračován imisní limit kadmia a arsenu. Aktuální hodnocení kvality ovzduší bylo zpracováno na základě dat za rok Dokument vymezující oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší je k dispozici na internetových stránkách MŽP 15

16 Vývoj produkce emisí v následujících letech bude ovlivněn celou řadou faktorů. Celkově lze předpokládat do roku 2010 u stacionárních zdrojů mírný nárůst emisí. V případě dopravy se očekává mírný pokles emisí za předpokladu, že se podaří zastavit nebo podstatně zpomalit nárůst intenzit těžké nákladní dopravy. V opačném případě bude i zde docházet k postupnému zvyšování produkce emisí. Vedle nárůstu intenzit těžké nákladní dopravy je hlavním rizikem pro další období návrat části obyvatelstva ke spalování tuhých paliv, včetně spalování odpadků. Naopak velmi příznivý vývoj je možné očekávat v případě kadmia a arsenu, jejichž emise lze zásadně omezit pomocí připravovaných (resp. již realizovaných) opatření na konkrétních provozech. Obrázek č. 2:Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (stav roku 2005) Zdroj: MŽP: Hluk Hlavním zdrojem hluku v Libereckém kraji je doprava. Na území kraje je hustá silniční dopravní síť, která je značně dopravně zatížena. Problémem jsou především chybějící obchvaty měst a obcí, ve kterých tak dochází k enormní zátěži obytných území hlukem. Některé silnice I. a II. třídy jsou zatíženy průjezdem 16 až 20 tisíci aut během 24 hodin, což znamená zátěž kolem 70 db (měřeno ve vzdálenosti do 7,5 m od středu vozovky). Přitom v denní době by neměla být v území pro bydlení překročena hladina 55 db (60 db u hlavních komunikací) a v noční době 45 db (50 db u železnic a hlavních komunikací). Vzhledem k tomu, že hluková zátěž představuje jednu z důležitých determinant zdravotního stavu obyvatel, je této tématice věnován významný prostor i v kapitole Vlivy koncepce na veřejné zdraví, této dokumentace (kap 12). 16

17 Voda Povrchové vody Větší polovina na území Libereckého kraje náleží do povodí řeky Labe (přímoří Severního moře). Za páteřní vodní toky v této části kraje se považují: Ploučnice, Kamenice, Mohelka a Jizera. Severní část Libereckého kraje (včetně celého Frýdlatského výběžku) náleží do povodí řeky Odry (přímoří Baltického moře). Hlavními toky tohoto území jsou říčky Smědá a Lužická Nisa, Dále na území Libereckého kraje leží několik údolních nádrží, převážně s účelem ochranným a vodárenským. Malé vodní nádrže a rybníky jsou v kraji zastoupeny poměrně málo, nejvíce jich je v západní části území (okres Česká Lípa) a v jihovýchodní části (jižní část okresu Semily). Kvalita povrchové vody v Libereckém kraji se mění se vzdáleností od pramene, jak narůstá ovlivnění různými druhy znečištění. Plošné znečištění je způsobováno zejména smyvy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných pozemků, v případě horských oblastí Krkonoš a Jizerských hor přistupuje eroze z poškozených lesních ploch, která dále přispívá ke znečištění povrchových vod a zvyšování podílu sedimentů zejména v nádržích. Bodové znečištění je způsobeno kanalizačními výusťmi, a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo nečištěnými nebo nedostatečně čištěnými průmyslovými odpadními vodami. Možné je i znečištění drenážními vodami z nezajištěných skládek. K významným producentům odpadních vod v Libereckém kraji kromě městských ČOV patří především průmyslové podniky sklářský průmysl, textilní, galvanovny, automobilové provozy a další. Podzemní vody Území Libereckého kraje lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vody, zásobami podzemní vody patří kraj k nejbohatším v České republice. Celé území Libereckého kraje se nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob. Na území kraje zasahují celkem tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Tabulka č. 4: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Název chráněné oblasti Plocha Podíl na ploše kraje přirozené akumulace vod (km 2 ) (%) Severočeská křída 1 585,0 50,1 Jizerské hory 370,7 11,7 Krkonoše 98 3,1 Zdroj: VÚV T.G.M., MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004 V řešeném území se vyskytují 3 zdroje léčivých vod - Lázně Libverda, Lázně Kundratice (k. ú. Hamr na Jezeře, Osečná) a zřídelní oblast Vratislavice nad Nisou - které mají stanovena svá ochranná pásma. Uvedené zdroje se nacházejí na území okresu Liberec, ochranné pásmo 2. stupně zdroje Vratislavice zasahuje do okresu Jablonec nad Nisou. Významným problémem pro kvalitu vod jsou některé staré zátěže. Jde především o území s těžbou uranové rudy v sousedství bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko Mimoň, kde jsou v podzemních vodách přítomny nepolární extrahovatelné látky, chlorované uhlovodíky a těžké kovy. Sanace rozsáhlého znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky probíhá také v areálu SAP, s. r. o. Mimoň, kde dříve působil Veterinární asanační ústav. Dále probíhá sanace znečištění ropnými látkami v bývalém vojenském újezdu Ralsko, 17

18 v lokalitě Hradčany. Stejně tak pokračují práce v lokalitě Kuřivody. V okrese Liberec pokračuje sanace v Benzině, a. s. v Liberci-Rochlicích a dlouhodobým problémem je kontaminace troj- i šestimocným chromem a fenoly v areálu firmy TANEX, s. r. o. Hrádek nad Nisou. Sanace pokračuje v areálu společnosti LUCAS Autobrzdy, s. r. o. v Jablonci nad Nisou. Sanační práce byly přerušeny v areálu Teplárny, a. s. Liberec. V okrese Semily jsou zjištěny chlorované uhlovodíky v prameništi Nudvojovice. V areálu závodu 12 firmy Preciosa, a. s. v Turnově pokračuje sanace podzemních vod. Odpadní vody Podle výroční zprávy Vodovody a kanalizace ČR za rok 2005 je na území Libereckého kraje zajištěno odvedení odpadních vod kanalizací u trvale bydlících obyvatel z 68,5% obyvatel. Tyto hodnoty jsou výrazně nižší ve srovnání s průměrným stavem v ČR. Čistírnami odpadních vod a kanalizačními sítěmi je vybaveno pouze 138 sídelních celků, v převážné míře se jedná o větší celky. Ve všech městech jsou vybudovány částečné či kompletní kanalizační systémy. Nejčastěji se jedná o systémy jednotné kanalizační sítě, která zajišťuje odvádění splaškových i dešťových vod. V řadě případů jsou systémy, případně jejich části v nevyhovujícím technickém stavu. V řadě obcí jsou provozovány kanalizační sítě, které slouží k odvádění částečně předčištěných nebo vůbec nečištěných odpadních vod do místních recipientů. U těchto systémů je častá netěsnost, odpadní vody z těchto systémů jsou vsakovány přímo do podloží, což může ovlivnit i kvalitu podzemních vod. Situace v řešení odpadních vod na území Libereckého kraje je charakterizována nízkým podílem trvale žijících obyvatel připojených na kanalizační systémy. U existujících systémů se projevuje nevhodné technické provedení a zastaralost sítí. Pitná voda Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou je v obcích nad 2000 obyvatel více než 92%. V menších obcích do 150 obyvatel je to přibližně 80%. V současné době je na území Libereckého kraje zajištěno zásobení trvale žijících obyvatel z vodovodů pro veřejnou spotřebu z 87%. Do budoucna je očekáván nárůst zásobených obyvatel z vodovodů pro veřejnou spotřebu a pokles zásobování z individuálních zdrojů. Území Libereckého kraje vykazuje přebytky zdrojů pitné vody a to jak podzemních, tak i povrchových. Zdroje mají zpravidla dostatečnou rovnoměrnou vydatnost a s výjimkou povrchových zdrojů se zpravidla jedná o kvalitní zdroje pitné vody. U povrchových zdrojů jsou z hlediska kvality ve výhodě především velké vodárenské nádrže. U přímých odběrů z toků se výrazně projevuje kolísání kvality vody v závislosti na klimatických podmínkách a ročním období. Podmínky pro podzemní zdroje v Libereckém kraji jsou poměrně příznivé, v některých částech velmi příznivé. Jako podzemní zdroje pitné vody jsou využívány především podzemní vody z křídových kolektorů v jižní části kraje, v ostatních oblastech se jedná především o kvartérní kolektory či puklinové vody krystalinika. Ochrana před povodněmi V roce 2005 bylo odsouhlaseno vodoprávním úřadem KÚLK a vodoprávními úřady ORP, HZS, správci toků, ČHMÚ: - celkem 98 ohrožených úseků toků povodněmi, z toho u 45 ohrožených úseků ochrana před povodněmi nevyhovuje. 18

19 Geomorfologie Pro území Libereckého kraje je charakteristická výrazná výšková členitost. Nejvyšší nadmořskou výšku má vrchol Kotel m n m. (severovýchod okresu Semily). Nejníže položeným místem kraje je hladina řeky Smědá na hranici s Polskem (208 m n m) na severu okresu Liberec. Území kraje zahrnuje severní část České kotliny, západní část Krkonoš, Jizerské hory a východní část Lužických hor a podhorské oblasti. Reliéf má většinou charakter členitých pahorkatin, vrchovin a hornatin. Největší dynamiku má území prudkých svahů severozápadního okraje Jizerských hor, jižních svahů Krkonoš, obou úbočí Ještědskokozákovského hřbetu a celé území Lužických hor. Horninové prostředí Území Libereckého kraje je z hlediska geologické stavby velmi pestré. Geologický podklad Českolipska je tvořen převážně horninami lužické facie svrchní křídy (turon, koniak, santon) severočeské křídové pánve. V geologickém období svrchní křídy se tu rozkládalo mělké moře, které pomalu usazovalo střídající se tenké i mocné vrstvy štěrků, písků a jílů. Postupným zpevňováním z nich vznikly pevné horniny: slepence, pískovce, prachovce, mezi nimiž převažují křemenné pískovce. V geologické chronologii Semilska je nejstarší stavební jednotkou železnobrodské a krkonošské krystalinikum proteozoického a paleozoického stáří. Mladší jednotkou je formace hornin mladšího paleozoika Podkrkonošský permokarbon, který je tvořen převážně sedimenty pestrého zrnitostního složení. Z druhohorních hornin se jihozápadně od Kozákova, v širším okolí Rovenska pod Troskami a Turnova, nacházejí horniny křídového stáří. Nejznámější jsou turonské pískovce, které tvoří skalní města. Na Liberecku jsou z předkvartérních hornin dominantně zastoupeny granitoidy a ruly. Nejstarší horniny tohoto typu jsou takřka souvisle rozšířeny v severním a severozápadním předpolí Jizerských hor, mimo jiné jako tzv. rumburská žula a zawidovský granodiorit. Vlastní Jizerské hory, s výjimkou Smrčské hornatiny, tvoří součást rozsáhlého krkonošskojizerského žulového masivu varijského stáří. Nejpestřejší geologickou stavbou se však vyznačuje Ještědský hřbet s mozaikou přeměněných hornin kambrického až karbonského stáří. Nerostné suroviny V Libereckém kraji je významný výskyt nízkoobsahových uranových rud. V okrese Česká Lípa se nachází 5 samostatných ložisek uranu: Hamr, Stráž, Osečná-Kotel a Holičky, Křižany, Břevniště. Na žádné z těchto lokalit však v současnosti již těžba neprobíhá. Aktivní těžební činnost je v současné době v regionu prováděna pouze na ložiscích stavebního kamene, kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, sklářských a slévárenských písků, štěrkopísků a cihlářské suroviny. Těžba rud byla vesměs ukončena před koncem minulého století, stejně tak i těžba uranu na v té době otevřených ložiskách. Na svazích Ještědského hřbetu se vyskytují ložiska vápenců a dolomitických vápenců s mocností m. Na všech ložiscích bylo ověřeno velké množství zásob suroviny. Ložiska se nacházejí na území přírodního parku a není je proto možné průmyslově využívat. Na Semilsku jsou ložiska vápenců a dolomitických vápenců: CHLÚ Jesenný I-V - roztěženo pouze jedno ložisko; CHLÚ Horní Štěpanice zrušeno; CHLÚ Rokytno - netěženo; CHLÚ Roztoky u Semil netěženo. 19

20 Na Českolipsku se těží především čedič a melafyr (Tachov, Žandov, Tlustec), jsou zde čtyři výhradní ložiska slévárenských písků (Provodín, Srní, připravuje se otevření Okřešice) a stavebních štěrkopísků (Dubnice, Velký Grunov). Na Liberecku se nachází 11 výhradních ložisek štěrkopísků, z nichž pouze tři jsou těžena (Horní Řasnice, Grábštejn, Chotyně), dále se těží stavební kámen čedič (Krásný les), žula hrubá a ušlechtilá kamenická výroba (Liberec - Ruprechtice), cihlářská surovina (Český Dub, Hrádek nad Nisou). Na Jablonecku se těží žula hrubá a ušlechtilá kamenická výroba (Hraničná, Horní Černá Studnice), fylitická břidlice (Loužnice - Bratříkov), melafyr a čedič (Bezděčín). Na Semilsku se těží stavební kámen čedič (Smrčí, Záhoří, Chuchelna, Košťálov). Těžba surovin Staré ekologické zátěže geologického prostředí jsou v LK především důsledkem nešetrné těžby uranu v lokalitách. V současné době pokračují sanační práce v oblasti bývalé těžby uranových rud na ložiscích Hamr na Jezeře a Stráž pod Ralskem. Půda Znečištění půd Půdy v Libereckém kraji jsou zatíženy depozicemi škodlivin a znečišťujících látek z ovzduší, které mění chemismus půd, a tím i růstové podmínky pro vegetaci. Významným problémem je však také zatížení půd nadměrnými dávkami hnojiv ze zemědělské výroby a jejich splach do vodních toků a nádrží, i do podzemních vod. I přes výrazný pokles používání průmyslových hnojiv je setrvačnost procesu značná a následky se projevují dodnes. Na Liberecku se projevují vyšší hodnoty obsahu rizikových prvků v půdách v oblasti Jizerských hor, čehož je zřejmě příčinou větší objem atmosférické depozice ve vyšších polohách a také přísnější limitní hodnoty pro lehké půdy, které se zde často vyskytují. Plošné zátěže půd cizorodými látkami souvisejí se starými ekologickými zátěžemi, se špatně sanovanými nebo založenými skládkami a s následky využívání vojenského výcvikového prostoru (VVP) Ralsko - okolí bývalého letiště. Z hlediska úrovně zátěže půd v Libereckém kraji jsou nejzávažnějšími anorganickými kontaminanty sestupně tyto prvky: Cd, Zn, Pb, As, Hg, Cu, Cr, Be, Ni,V a Co. Nejvýznamnější z hlediska ekotoxicity a humanotoxicity jsou Cd, Cr, Hg, Pb. V bývalém okrese Jablonec nad Nisou jsou nejproblematičtější tyto těžké kovy: o Kadmium: zatížení je značné. Nejvyšší obsahy se vyskytují ve vyšších nadmořských výškách v oblasti Jizerských hor. V rámci agrochemického zkoušení půd v letech vyplývá následující (zdroj: Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje (duben 2003)) bylo zaznamenáno 5 nadlimitních hodnot (Janov, Lučany, Smržovka, Desná I, Desná II). Dalších 32 vzorků je mírně zvýšených v okolí Pelíkovic, Pěnčína a Držkova. o Rtuť: zatížení poměrně značné. Nadlimitní výskyt západně od Jablonce, zvýšené limity v okolí Smržovky, Hraběti, Lukášova a Kokonína. o Olovo: stav je podobný jako u Hg. Nadlimit Smržovka, vyšší hodnoty u Janova, Lučan, Nové Vsi, Desné. V bývalém okrese Liberec jsou nejproblematičtější tyto těžké kovy: o Kadmium: půdy tohoto okresu lze zařadit k těm více zatíženým. Nadlimitních 9 vzorků a 50 mírně zvýšených vzorků je v lokalitách Bulovka, Dětřichovec, Oldřichov v 20

21 Hájích, Fojtka, Zdislava, Osečná, Proseč pod Ještědem a Harcov. Celkový trend znečištění půd těžkými kovy určuje trend znečištění ovzduší s tím, že v půdě dochází ke kumulaci těchto látek. Nejvíce se projevuje v okrese Jablonec nad Nisou a Liberec. Ovlivněna jsou některá chráněná území (např. CHKO Jizerské hory). Trend v dotčeném území je významný, změny se projevují především na zdraví obyvatel. Eroze půd Erozní ohroženost pozemků je obecně ovlivněna půdními vlastnostmi, místním klimatem, způsobem využití a hospodaření na půdě a dalšími vlivy. Pozemky ohrožené erozí se nacházejí zejména ve svažitých částech území Libereckého kraje a v exponovaných lokalitách bez zpevňujícího vegetačního krytu. Erozně nejvíce jsou ohroženy pozemky v pahorkatinném reliéfu, kde se v důsledku intenzifikace zemědělství a zcelování pozemků z území vytratily přirozené protierozní bariéry (remízky, příkopy, meze, větrolamy aj.). Změnami v podílu orné půdy a s klesající intenzitou využívání zemědělských pozemků klesá jejich celková erozní ohroženost. Využití půdy Zemědělská půda zaujímá 44,3 % v roce Vývoj v minulosti je následující 44,4% v roce 2005, 44,5% v roce 2004, 2003, 2002, 44,6% v roce 2001 z celkové rozlohy kraje, z čehož je patrný postupný pokles rozlohy zemědělské půdy. Nejvíce je zemědělská půda zastoupena v okresu Semily (54 %), nejmenší podíl je v okresu Jablonec nad Nisou (32 %). Přibližně polovinu zemědělské plochy tvoří orná půda; podíl orné půdy na celkové rozloze je hluboko pod celostátním průměrem a stále klesá: 21,61% v roce 2006, 21,75% v roce 2005, 21,9% v roce 2004, 22,1% v roce 2003, 22,3% v roce 2002, 22,4% v roce Oblast Libereckého kraje patří k nadprůměrně zalesněným oblastem. Lesy zaujímají 44,2% v roce 2006, 2005, 2004, 2003, 2002, 2001 plochy kraje, kdy republikový průměr činí 33,4 %. Nejvyšší podíl lesní půdy je v okrese Jablonec nad Nisou (55 %), relativně nejméně je lesů na Semilsku (37 %). Významná část lesních porostů byla v minulosti zničena imisemi a stopy poškození jsou na porostech patrné i v současné době. Charakteristickým rysem zejména v pohraničních oblastech je hluboký úpadek péče o zemědělskou půdu, který je často doprovázen i úpadkem chovu skotu. Velká část půdy, dříve spravovaná státními statky, nenalezla po společenské transformaci nového vlastníka a zůstala tak ve správě Pozemkového fondu. Tato půda často leží ladem, případně je využívána nárazově. Celkově lze konstatovat kontinuální pokles výměry zemědělské půdy a snižování jejího zornění, z níž část výměry leží ladem, obzvláště v příhraničních oblastech. Pokračuje zájem o nezemědělské využití zemědělského půdního fondu pro účely bydlení a podnikání. Dochází k nárůstu trvalých travních porostů a lesní půdy. Trend se projevuje na celém území Libereckého kraje. I v budoucnu mohou být zábory půdy ohrožena zejména území v okolí větších měst, v okolí důležitých dopravních tahů a v území, která jsou atraktivní pro rekreaci a cestovní ruch. Příroda Zvláště chráněná území Území Libereckého kraje náleží z přírodovědeckého hlediska k vysoce významným regionům a vyznačuje se velkou pestrostí přírodních ekosystémů, vysokou koncentrací chráněných území a botanicky a zoologicky významných lokalit. Chráněná území v Libereckém kraji uvádí tabulka č. 6. Grafické znázornění je uvedeno v mapové příloze č

22 Celková výměra velkoplošných zvláště chráněných území činí km 2, což je 32 % území kraje. Liberecký kraj se tak v rámci České republiky řadí na jedno z předních míst v podílu zvláště chráněných území na celkové ploše kraje. Na území kraje je vyhlášeno 110 maloplošných zvláště chráněných území. V území jsou vyhlášeny 3 přírodní parky (Peklo, Ještěd, Maloskalsko) o celkové rozloze 141 km 2. Biosférické rezervace Biosférická rezervace je v Libereckém kraji ustanovena pouze jediná, a to biosférická rezervace Krkonoše na území KRNAPu (včetně ochranného pásma) a národního parku na polské straně Krkonoš. Její celková rozloha činí ha, z toho 91 % plochy leží na české straně a pouhých 9 % v Polsku. Základem biosférické rezervace je jádrové území Krkonoš, které pokrývá nejcennější ekosystémy při horní hranicí lesa a nad ní alpínské a květnaté horské louky, subarktická rašeliniště, ledovcové kary či zbytky původních smrkových a smíšených lesních porostů (I. a II. zóna KRNAP). Na jádrové území navazuje nárazníková zóna s volnějším ochranným režimem. Jádrové a nárazníkové území je obklopeno přechodovou zónou, shodnou s ochranným pásmem KRNAP. NATURA 2000 Na území Libereckého kraje bylo v rámci evropské soustavy NATURA 2000 vybráno a navrženo do národního seznamu 47 lokalit (tzv. evropsky významné lokality EVL). Vláda ČR schválila vyhlášení 3 ptačích oblastí navržených zcela či částečně na území Libereckého kraje: Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, Jizerské hory a Krkonoše. Hodnocení vlivů PR LK na lokality evropské soustavy NATURA 2000 se nachází v kapitole 4.1 této dokumentace. Územní systém ekologické stability Vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) na nadregionální a regionální úrovni zahrnuje v Libereckém kraji 6 nadregionálních biocenter či jejich částí (viz tabulka č. 9) a 101 regionálních biocenter propojených biokoridory (viz tabulka č. 10). Převážná většina prvků regionálního systému ekologické stability leží na lesní půdě, pouze na několika místech se trasování biokoridorů nevyhnulo přechodu mimo lesní plochy. Významně jsou zastoupeny i ekosystémy mokřadních a vodních společenstev. Významné krajinné prvky Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále se jedná o lokality. které jsou jako VKP registrovány orgánem ochrany přírody, tedy mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy sídelních porostů včetně historických zahrad a parků. V Libereckém kraji je registrováno 242 VKP, včetně 6 VKP, které dosud nejsou podchyceny v ÚSOP (tzn. dosud nemají přiděleno evidenční číslo). Fauna a flóra, ekosystémy Biogeografie Dle biogeografického členění ČR náleží území Libereckého kraje převážně do biogeografické podprovincie hercynské, v rámci které je vymezeno 11 bioregionů. 22

23 Obrázek č. 3: Biogeografické členění Libereckého kraje Zdroj: Culek, M. a kol.: Biogeografické členění České republiky,praha, 1996 Tabulka č. 5: Bioregiony v Libereckém kraji označení výměra z toho v Libereckém kraji (ha) název bioregionu celkem (ha) 1.15 VERNEŘICKÝ KOKOŘÍNSKÝ RALSKÝ HRUBOSKALSKÝ ŽELEZNOBRODSKÝ PODKRKONOŠSKÝ ŽITAVSKÝ LUŽICKOHORSKÝ JIZERSKÝ KRKONOŠSKÝ MLADOBOLESLAVSKÝ Zdroj: Culek, M. a kol.: Biogeografické členění České republiky,praha, VERNEŘICKÝ BIOREGION - neovulkanické plošiny s květnatými bučinami a okrajovými údolními výraznými svahy, na nichž se uplatňují i dubohabřiny KOKOŘÍNSKÝ BIOREGION - kyselé kvádrové pískovce rozčleněné v kaňony s kyselými doubravami a ostrůvky dubohabrových hájů na malých plošinách mezi kaňony; reprezentativní jsou i malé výchozy neovulkanitů s ostrůvky květnatých bučin RALSKÝ BIOREGION pískovcové plošiny s borovými doubravami, rašeliništi, luhy, olšinami a neovulkanickými suky s květnatými bučinami; nereprezentativní část 23

24 bioregionu má pokryv spraší a vegetačně je charakterizována dubohabrovými háji HRUBOSKALSKÝ BIOREGION pískovcová skalní města s borovými doubravami a ostrůvky květnatých bučin na neovulkanických sucích ŽELEZNOBRODSKÝ BIOREGION - členitý reliéf údolí Jizery a jejích přítoků s bikovými bučinami na plochých vršcích a s květnatými bučinami a suťovými lesy v údolích; nereprezentativní část tvoří jihovýchodní výběžek bez údolních zářezů, tvořící přechod k ploššímu Podkrkonošskému bioregionu (1.37) PODKRKONOŠSKÝ BIOREGION - pahorkatina na permu a karbonu s monotónně rozšířenými bikovými bučinami a liniemi luhů, na jižním okraji i s acidofilními doubravami, ostrovy květnatých bučin a malými výskyty olšin ŽITAVSKÝ BIOREGION členitá kotlina s výplní neogenních sedimentů, neovulkanitů a glacifluviálních sedimentů a s acidofilními doubravami, dubohabrovými háji, bikovými bučinami a menšími ostrovy květnatých bučin včetně fragmentů suťových lesů; nereprezentativní část je tvořena uzavřenou chladnou Libereckou kotlinou a vyššími kopci, tvořícími přechod k Jizerským horám LUŽICKOHORSKÝ BIOREGION - měkké křídové sedimenty s měkkým reliéfem proraženým kyselými neovulkanity tvořícími vysoké kupy. Převažující vegetační jednotkou jsou květnaté bučiny; nereprezentativní část je tvořena kyselými křídovými pískovci se skalními městy a s bikovými bučinami a okraji s acidofilními doubravami JIZERSKÝ BIOREGION - centrální část Jizerských hor (tvořená převážně žulami) s vrcholovými plošinami se smíšenými horskými bučinami, klimaxovými smrčinami a rašeliništi. Dále typická část bioregionu zahrnuje strmé okrajové svahy s jedlinami a smíšenými horskými bučinami; nereprezentativní část bioregionu zahrnuje nižší samostatné kopce a hřbety na jihu a západě bioregionu včetně Ještědského hřbetu, tvořené převážně metamorfity KRKONOŠSKÝ BIOREGION - vysoké hřbety a pláně s ledovcovými kary a hlubokými údolími. Potenciální vegetací jsou květnaté bučiny, horské suťové lesy, acidofilní horské bučiny, horské a podmáčené smrčiny, subalpinská nelesní společenstva a vrchoviště. Nereprezentativními částmi jsou nižší okrajové horské skupiny a okraje pohoří, zahrnující zpravidla pouze květnaté bučiny, nanejvýš s ostrovy acidofilních bučin. Krkonoše jsou nejvyšším pohořím hercynské podprovincie a jako jediné z této podprovincie mají široce rozvinutý subalpinský vegetační stupeň, navíc s bohatými porosty autochtonní kosodřeviny a s enklávami alpinského stupně. Mezi nejvýznamnější fenomény patří i dobře vyvinuté ledovcové kary s unikátní květenou. 1.6 MLADOBOLESLAVSKÝ BIOREGION - nižší reliéf tvořený Mrlinskou tabulí, východní částí Jizerské tabule a jižní částí Turnovské pahorkatiny, v Libereckém kraji leží pouze nereprezentativní přechodné území bioregionu. Fytogeografie Území Libereckého kraje se z hlediska regionálně fytogeografického členění nachází převážně v oblasti mezofytika, ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum. Severovýchodní část kraje, Jizerské hory a Krkonoše, pak spadají do fytogeografické oblasti oreofytika, obvodu české oreofytikum. Hranice termofytika sleduje se značným odstupem jižní hranici kraje a do jeho území vstupuje pouze drobným výběžkem na jihozápadě (Úštěcká kotlina). Z těchto vstupních údajů je zřejmé, že v Libereckém kraji prakticky chybí planární vegetační stupeň a že květena má převážně ráz suprakolinní až montánní. 24

25 Fauna Území Libereckého kraje je velmi různorodé a členité, což se významně projevuje i ve složení jeho fauny. Značná pestrost geologické stavby, půdního a vegetačního krytu dává předpoklad k výskytu bohatého druhového spektra živočichů od teplomilných druhů nížin a stepních biotopů na kontaktu s termofytikem v západní a jižní části území až po severské druhy alpínského pásma Krkonoš a vrchovišť Jizerských hor. Výrazné je zastoupení lesních živočišných společenstev. Na četných rašeliništích a slatiništích se vyskytují významná živočišná společenstva bezobratlých, s řadou tyrfobiontů a glaciálních reliktů. Reliktní faunu hostí též rozsáhlé sutě v jednotlivých pohořích, na pískovcových půdách se vyskytují vzácné psamofilní druhy. Významnými refugii fauny jsou zachovalé říční nivy s neregulovanými úseky, např. na Jizeře, Kamenici, Ploučnici nebo Smědé. Flóra Současnou vegetaci na území Libereckého kraje charakterizuje převaha kulturních, antropogenně více či méně ovlivněných společenstev s hojným uplatněním synantropních prvků. Lesy zaujímají významnou část území kraje, úhrnem ha (42,7 % celkové rozlohy kraje) a ha porostní půdy. Jde o hodnotu značně vyšší, než odpovídá celorepublikovému průměru (33 %) a současně o největší míru lesnatosti ze všech krajů ČR. Podíl lesa na 1 obyvatele činí 0,33ha a je třetí nejvyšší v ČR. Z hlediska biodiverzity jsou významným problémem kraje jsou invazní druhy rostlin, především křídlatka a netýkavka žlaznatá, částečně i bolševník velkolepý. Liberecký kraj je krajem s nejvyšší lesnatostí v ČR. Lesy v kraji jsou však velmi zatíženy civilizačními faktory. Velké plochy jsou zařazeny do pásem ohrožení A a B a spolu s Ústeckým krajem patří k nejohroženějším lesům v ČR. Podíl lesů, zahrnutých ve velkoplošných, zvláště chráněných územích, je největší v ČR. Kraj má jeden z největších podílů státního lesního majetku a nejmenší podíl majetků obecních. Rovněž podíl soukromých majetků je podprůměrný. Trend neustálého mírného nárůstu celkové výměry lesních pozemků stále pokračuje. Určitý podíl na zvýšení ploch lesní půdy má zalesnění zemědělské půdy. Pokračuje příznivý trend zvyšování přirozené obnovy lesů, zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin, a tedy zlepšování druhové skladby a celkově přírodě blízkého hospodaření. Nepříznivé klimatické podmínky v průběhu roku 2003, nedostatek srážek a vysoké teploty způsobily značné škody při zalesňování, u přirozeného zmlazení a odstartovaly nárůst výskytu kalamitních škůdců, zvláště kůrovce na smrku. Přetrvávají negativní důsledky nezákonných těžeb provedených v minulosti, jako nezalesněné holiny a nezajištěné kultury. Dalším problémem je přetrvávající nepříznivá situace v ukončení vydávání lesních pozemků ve smyslu zákona č.114/2000 Sb., o přechodu majetku státu na obce. V kraji je zastoupeno celkem 7 přírodních lesních oblastí (PLO) s významnými rozdíly v přírodních a porostních poměrech. 25

26 Tabulka č. 6: Přehled PLO v Libereckém kraji Zdroj: Krajský lesnický program Libereckého kraje Vysoká lesnatost odráží přírodní podmínky, které jsou většinou nevyhovující pro intenzivnější zemědělskou výrobu. Rozsáhlé zastoupení mají lesní porosty různých typů, především horských smrčin a bučin a rozsáhlých borových monokultur zejména v pískovcových oblastech Českolipska a Českého ráje. Významným fenoménem ovlivňujícím druhovou rozmanitost je přítomnost poměrně rozsáhlých mokřadů a vodních ploch, zejména na Českolipsku. Častý je také výskyt rašelinišť a slatinišť. Tabulka č. 7: Přehled poškození lesních porostů (komplexní poškození dle družicových snímků) (rok 2004) Plochy porostů v jednotlivých stupních poškození a mortality (%) Jehličnaté porosty /I. 24,3 I. 37 II. 20,5 III.a 7,9 III.b IV. 5,3 Listnaté porosty 0. 1,9 0./I. 16,1 I. 29,2 II. 25,7 III.a IV. 27,2 Zdroj: MZe a STOKLASA Tech., MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce Zdravé porosty, 0./I. První známky poškození, I. Mírné, II. Střední, III.a Silné, III.b Velmi silné, IV. Odumírající porosty Krajina Krajinný ráz Krajinný ráz Libereckého kraje lze specifikovat některými charakteristickými rysy. Přírodní podmínky na velké části kraje nedovolily v minulosti intenzivnější zemědělské využití krajiny, což se odráží ve vysoké lesnatosti dílčích území, k vyššímu podílu trvalých travních porostů na zemědělské půdě a k poměrně hojné mimolesní zeleni. Z důvodu 26

27 poválečného vylidnění většiny území pak přestala být značná část půdy pravidelně využívána a jejich místo zaujaly lesní porosty nebo nelesní lada. Tento proces pokračoval i po r v důsledku zániku dominantních zemědělských subjektů. Výsledkem je obrovský rozsah dlouhodobě nebo jen dočasně nevyužívané zemědělské půdy, což se většinou neblaze projevuje na krajinném rázu a často negativně působí i v oblasti ochrany přírody. Krajinu Libereckého kraje lze charakterizovat pomocí krajinných typů. Většinu území kraje lze zahrnout do typu B (krajina harmonická); zatímco do typu A (krajina antropogenizovaná) spadají všechny větší sídelní areály, areály průmyslové a těžební (pískovny, kamenolomy), v menším měřítku pak i souvislé plochy orné půdy; celková rozloha krajiny typu A je méně než 15 %; do typu C (krajina relativně přírodní) náležejí přírodě blízké ekosystémy lesů s alespoň částečně přirozeným druhovým složením, rybniční plochy a navazující mokřadní lada, v omezeném rozsahu i jiné ekosystémy; tyto plochy lze nalézt na velké části Lužických hor, souvisle v severní části Jizerských hor, ostrůvkovitě i v jiných jejich partiích, v nejvyšších polohách Krkonoš a lokálně i v nižších partiích, např. v údolí Jizerky, dále pak v ose Holanské rybníky-novozámecký rybník-hradčanské stěny, z dalších lokalit např. v údolích Jizery pod Semily, v údolí Kamenice, nesouvisle v Českém ráji, na Kokořínsku a v Českém středohoří a na některých neovulkanických kopcích Ralské pahorkatiny; tyto plochy tvoří % území kraje. Činností člověka se charakter krajiny neustále mění, byť s různou intenzitou. V současné době lze zaznamenat jako hlavní vlivy člověka na krajinu a) změny ve využití zemědělské půdy (pokles využívání ZPF, zatravňování a zalesňování), b) nová zástavba (masivní expanze zástavby do volné krajiny bez respektování krajinných kvalit území, estetická otázka vysílačů GSM a větrných elektráren), c) tlak na krajinu vlivem rekreačních činností (motoristické sporty, chataření a zahrádkaření, lyžařské a jiné sportovní areály). Fragmentace krajiny Na fragmentaci krajiny se rozhodujícím způsobem podílí dopravní infrastruktura. Výstavbou pozemních komunikací a další infrastruktury se krajina dělí na stále menší a menší celky, které postupně ztrácejí potenciál k vykonávání funkcí pro existenci populace živočichů. Podrobné informace o fragmentaci krajiny a údaje o časovém vývoji této problematiky na území Libereckého kraje nejsou k dispozici. Lze předpokládat, že spolu s rozvojem dopravní infrastruktury (tj. zejména silnice a železnice) docházelo k postupnému zvyšování fragmentace krajiny. Pro Českou republiku je zpracováno vymezení tzv. nefragmentovaných oblastí polygony UAT. Z mapových podkladů je patrné, že na území Libereckého kraje je lokalizováno (úplně či částečně) 6 polygonů UAT v kategorii výborné a 3 polygony kategorie velmi dobrý. Území Libereckého kraje je v porovnání s ostatními kraji poměrně málo fragmentováno. Z mapového přehledu je dále zřejmé, že na území Libereckého kraje jsou vymezena území mimořádného významu (podél hranice s Polskem) a zvýšeného významu z hlediska výskytu a migrace velkých savců. Nakládání s odpady Analýza v oblasti odpadového hospodářství je zatížena nedostatkem verifikovaných dat, neexistující souvislou časovou řadou vzájemně porovnatelných dat, proto je obtížné konstatovat závěry a příčiny trendů. Z evidenčních dat o množství odstraněných nebo využitých odpadů v zařízeních na území Libereckého kraje se nedají vysledovat toky odpadů do zařízení mimo kraj a odpadů od původců se sídlem nebo provozovnou mimo kraj do 27

28 zařízení v Liberecké kraj. Produkce odpadů Množství celkového odpadu vyprodukovaného na území Libereckého kraje podle dat z Informačního systému odpadového hospodářství v letech postupně rostl až na výjimku roku 1999, v letech kolísá mezi 700 a 900 tis. tunami (viz tab. č. 8). Celková produkce komunálního odpadu od roku 1998 postupně spíše stoupala. Na úrovni ČR byla tendence v produkci odpadů od roku 2000 do roku 2003 klesající, dále do roku 2005 střídavě klesající a stoupající. Svým podílem se řadil Liberecký kraj v roce 1998 a 1999 mezi mírně nadprůměrné kraje v produkci odpadů v rámci ČR a v roce 2000 a 2001 mezi podprůměrné kraje. Podíl Libereckého kraje na produkci nebezpečných odpadů v ČR představoval v roce ,5%, v roce ,1%, v roce ,0% a v roce ,83%. Ve srovnání s ČR je Liberecký kraj spíše průměrným původcem u komunálního odpadu, podprůměrným např. u odpadu ze zemědělství a lesnictví, průmyslového odpadu a jiného odpadu, nadprůměrný v produkci pouze několika druhů odpadů převážně z průmyslových výrob. Podíl nebezpečných složek ve směsném KO činil dle Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje za rok 2005 (UNIVERZA-SoP, s.r.o., listopad 2006) v roce % z celkového jejich výskytu. Tabulka 8: Produkce odpadů v Libereckém kraji v letech Odpad Produkce odpadů v Libereckém kraji (tis. t) Odpad ze zemědělství a lesnictví Odpad z dolování a těžby Průmyslový odpad Odpad z energetiky (mimo radioaktivního) Komunální odpad Jiný odpad Celkem Zdroj: upraveno dle ISOH (Statistická ročenka životního prostředí) Využívání odpadů V posledních letech roste podíl tříděného odpadu. V roce 2005 bylo odděleně sesbíráno následující množství jednotlivých složek komunálního odpadu (tabulka 9). 28

29 Tabulka 9: Sběr tříděných odpadů v Libereckém kraji v letech Složka KO papír plast Sklo bílé Sklo Karton. Kovy směsné obaly Odděleně sesbírané 6 449, ,88 119, ,47 51, ,37 množství v [t] Celkem v [t] ,93 Zdroj: Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje za rok 2005, UNIVERZA-SoP, s.r.o., listopad 2006 Probíhá osvětová kampaň, obce jsou dotovány sběrovými nádobami, a coby původci komunálního odpadu začínají zřizovat sběrné dvory vytříděných složek komunálního odpadu Využití tříděného odpadu závisí na dostupnosti a kvalitě zpracovatelských kapacit. Ty jsou v současné době na území Libereckého kraje i přes postupný nárůst ne zcela dostačující, např. kraj pociťuje nedostatek zařízení na zpracování, zejména využívání biologicky rozložitelných odpadů. V roce 2005 bylo v zařízeních Libereckého kraje materiálově využito 13,89 % produkce komunálních odpadů. Materiálově i energeticky bylo v roce 2005 využito v zařízeních LK 67,91 % komunálního odpadu, z čehož je patrná převaha spalování odpadů s energetickým využitím. Jedním z cílů Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje je Energeticky využívat 50% komunálního odpadu od roku 2004, tento indikátor je plněn. Energeticky využito je více než 50% komunálního odpadu. V roce 2005 bylo sebráno a využito více než 50% stavebních a demoličních odpadů. Stále přibývá zařízení pro využívání těchto odpadů. Zařízení k energetickému využívání odpadů: spalovna nebezpečných a ostatních odpadů NELI servis, s. r. o., Liberec; spalovna nebezpečných odpadů SPL Jablonec nad Nisou, s. r. o.; spalovna komunálního (ostatního) odpadu Termizo, a. s., Liberec Do budoucna je nutné dále rozvíjet kapacity pro materiálové využívání odpadů po celém kraji a zejména v případě komunálního odpadu tento způsob maximálně podporovat oproti energetickému využívání. Odstraňování odpadů Odpad je v Libereckém kraji odstraňován ponejvíce skládkováním nebo spalováním. V mezikrajském srovnání je zde ovšem poměrně malý počet skládek komunálního i průmyslového odpadu. Hlavními skládkami jsou Košťálov, Chotyně a Svébořice, spalovny odpadů se nacházejí v Liberci a Jablonci nad Nisou. Cíl stanovený Plánem odpadového hospodářství na snížení podílu sládkovaných odpadů není plněn, vývojový trend nenaznačuje splnění daného cíle do cílového roku Odstraňování nebezpečných odpadů probíhá převážně mimo území kraje, Liberecký kraj nedisponuje žádnou skládkou nebezpečného odpadu. V provozu byly v roce 2004 dvě spalovny nebezpečného odpadu, dvě solidifikační a jedna biodegradační linka. V Libereckém kraji je dominantním nakládáním se zdravotnickým odpadem jeho spalování v zařízeních na energetické využívání odpadů. Obě zařízení se nacházejí v Libereckém kraji. Jejich kapacita je dostačující pro pokrytí potřeby pro celý Liberecký kraj. Kromě energetického využití zdravotnických odpadů chybí v Libereckém kraji kapacita na 29

30 dekontaminaci zdravotnického odpadu. Nevýznamnější zařízení k odstraňování odpadů: destrukční stanice odpadních vod DOV, s. r. o., Jablonec nad Nisou; skládka Košťálov INGEOTRADE, a. s., Hradec Králové; skládka Svébořice Technické služby města Mimoň, s. r. o., Mimoň; skládka Chotyně II Gesta, a. s., Rynoltice; úpravna odpadů (kód D9) Hamr na Jezeře Stará Lužice Gesta, a. s., Rynoltice; solidifikační linka na výrobu sanačního materiálu Diamo, s. p., odštěpný závod Těžba a úprava uranu, Stráž pod Ralskem. Energetika Energetika je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících kvalitu ovzduší a další složky životního prostředí. Energetická infrastruktura je rovněž významným činitelem z hlediska krajinného rázu. Na území Libereckého kraje jsou dostupné všechny obvyklé druhy primárních energetických zdrojů. Rovněž systémy zásobování energií mají dostatečnou kapacitu a technickou způsobilost k zajištění dalšího rozvoje poptávky. Platná územní energetická koncepce (ÚEK) LK předpokládá do roku 2010 mírný nárůst poptávky po energii, zejména v bytové a terciární sféře (asi 119 % oproti roku 2002 ) a průmyslové sféře a sektoru územního rozvoje (107 % oproti roku 2002). Zastoupení paliv se ve výkonových skupinách zdrojů významně liší. U malých zdrojů do 0,2 MW jasně dominuje zemní plyn, jehož podíl je nejvyšší zejména ve zdrojích od 0,2 do 3 MW. Ve skupině zdrojů od 3 do 5 MW je jeho podíl podstatně menší a dále významně klesá ve skupině zdrojů nad 5 MW. Opačně se vyvíjí spotřeba hnědého uhlí a koksu. Spalování biomasy je realizováno nejvíce ve skupině zdrojů od 3 do 5 MW, její podíl v ostatních skupinách je podstatně nižší. Alternativní zdroje V Libereckém kraji je velmi nízké uplatnění alternativních zdrojů energie (asi 3 % v roce 2001). Existuje několik vodních elektráren, dále také 2 místa s větrnými elektrárnami, a to v Jindřichovicích pod Smrkem a Chrastavě, které však jako i většina vodních elektráren mají pouze místní význam. Realizace existujícího teoretického potenciálu využití obnovitelných zdrojů energie stojí v cestě technická, časová, ekonomická a v některých případech i ekologická omezení. Stávající ÚEK nicméně předpokládá dosažení podílu 32 % OZE na celkové spotřebě energie v LK v roce Klíčovým je z tohoto hlediska zejména předpokládaný rozvoj využívání biomasy. Předpoklady tohoto rozvoje jsou následující: - Využití biomasy je účelné realizovat zejména v blízkosti pěstování a sběru biomasy. - Rozsah využití biomasy je určen kapacitou disponibilních ploch pro pěstování energetických rostlin či obilovin. V případě dřevní hmoty je kapacita určena rozsahem těžebních aktivit, ale také podmínkami pro zachování či zlepšení podmínek v územích lesních porostů. - Další podmínkou je zavedení účelové technologie zpracování biomasy pro potřeby spalování a systému logistiky užití biomasy (tj. pěstování, sběr, skladování, svoz, úprava a doprava ke spotřebiteli). Z ostatních obnovitelných zdrojů je má poměrně vysoký realizovatelný potenciál zejména energie získávaná prostřednictvím tepelných čerpadel, případně solární energie, obojí vhodné pro vytápění či ohřev TUV v malém měřítku. Využití větrné energie je omezené nedostatkem lokalit vhodných jak z hlediska povětrnostních podmínek tak i z hlediska ochrany životního prostředí. Podobně, potenciál využití vodní energie je do značné části vyčerpán. Možnosti 30

31 výstavby dalších vodních elektráren jsou limitovány nedostatkem vhodných lokalit a zájmy ochrany přírody. Energetické úspory Na celostátní úrovni je energetická náročnost měřená spotřebou energie na jednotku HDP přibližně dvojnásobná než je průměrná hodnota v zemích EU. Platná ÚEK LK odhaduje potenciál úspor realizovatelný do roku 2022 mezi 20 až 30 %. Přes 40 % tohoto odhadovaného potenciálu se nachází v bytové sféře, zhruba 30 % v sektoru občanské vybavenosti. Zbytek připadá na podnikatelský sektor. Realizace tohoto potenciálu je závislá ne řadě faktorů, včetně situace na trhu s energiemi, technologického pokroku a míře veřejné podpory. Doprava Rozvoj dopravy představuje jeden z klíčových faktorů ovlivňující kvalitu životního prostředí s přímým vlivem na ovzduší, krajinu a další složky životního prostředí. Silniční doprava Na území Libereckého kraje se nachází celkem 2442 km silnic, z toho rychlostní silnice 15 km, silnice I. třídy mají délku 329 km a krajské silnice II. a III. třídy 2114 km. Rozložení silniční sítě v Libereckém kraji podle území bývalých okresů je vcelku rovnoměrné a je korelaci s celkovou výměrou územních jednotek a strukturou osídlení. V horských oblastech a v méně zalidněných oblastech (např. bývalý Vojenský újezd Ralsko) je hustota silniční sítě významně nižší. Území Libereckého kraje leží ve výseči mezi dvěma plánovanými a částečně již realizovanými dálničními tahy D8 Praha Ústí nad Labem Dresden a D11 Praha Hradec Králové Lubawka Legnica. K nejbližším dopravním uzlům multimodálních koridorů a evropské sítě železničních koridorů patří Praha, Děčín a Pardubice. V individuální automobilové dopravě byl v posledním desetiletí zaznamenán výrazný nárůst počtu osobních automobilů a jejich výkonů na úkor využívání veřejné dopravy. Největší dopravní výkony jsou na silnicích I. třídy. Na území Libereckého kraje dosáhl stupeň motorizace, vyjádřený podílem počtu vozidel na obyvatele 1,83 (republikový průměr činí 1,78). Významným faktorem ovlivňujícím trendy v dopravě je tzv. dopravní indukce, která vyjadřuje přímo úměrný vztah mezi kapacitou dopravní infrastruktury a objemem dopravy. Čím více prostoru danému druhu dopravy poskytneme, tím větší bude jeho podíl. Každá nová silnice má potenciál přitahovat automobilovou dopravu a zvyšovat po ní poptávku. Empirické výzkumy dokazují, že zvýšení celkové kapacity vede k nárůstu celkového objemu dopravy. Objem dopravy vzroste o dopravu přesměrovanou z jiné trasy či jiného druhu dopravy a o dopravu indukovanou, tedy o jízdy, které by se dříve vůbec neuskutečnily. To se týká především čtyřpruhového úseku silnice I/35 v Liberci a R35 v Paceřicích. Významný je více než trojnásobný nárůst intenzity dopravy v období na spojnici Liberec Jablonec (silnice III. třídy) přes Kunratice a obdobně i na ul. České mládeže (vliv otevření nákupního centra Hypernova). Železniční doprava V Libereckém kraji neleží žádné tratě, které jsou součástí mezinárodní koridorové sítě. Do sítí tratí pro mezinárodní kombinovanou dopravu (tratě AGTC) leží v Libereckém kraji část tratě 31

32 Praha Liberec Černousy, v úseku Příšovice Liberec Černousy, která je vhodná i pro přepravu kamiónů po železnici. Mezinárodní přechod pro osobní dopravu je do Německa v Hrádku nad Nisou, pro nákladní přepravu do Polska je ve Frýdlantě v Čechách. Jiné vlakové přechody v kraji nejsou. V osobní dopravě chybí rychlé napojení Libereckého kraje na mezinárodní koridorovou síť do Hradce Králové (resp. Pardubic), Prahy a Ústí nad Labem. Velké množství železničních zastávek (někdy i málo využívaných), zajišťuje dopravní obslužnost obcí, ale negativně ovlivňuje cestovní rychlost osobními vlaky. V současnosti, zejména vzhledem k technické zastaralosti, jen těžko konkuruje silniční dopravě. Celé území kraje je pokryto velkým množstvím úrovňových železničních přejezdů a míst, která z různých důvodů zpomalují přepravní rychlost. Kvalita služeb je slabá. Železniční dopravu chápeme jako nabídku kapacitnější a šetrnější k životnímu prostředí (ve srovnání se silniční dopravou). Významným rozvojovým záměrem je zpracování studie modernizace železniční tratě Liberec Turnov Praha. Obdobná studie je připravována na trať Turnov Jičín Hradec Králové variantně pro rameno Turnov Semily Hradec Králové. Hraniční přechody Liberecký kraj má hranici v délce 22,7 km se SRN, ale nemá na ní žádný silniční hraniční přechod. Ve Šluknovském výběžku v okrese Děčín se nachází hraniční přechod do SRN Varnsdorf Seifhennersdorf na silnici II/265. Jedná se o nejbližší silniční přechod do SRN. Pro spojení Liberecké sídelní regionální aglomerace s oblastí Zittau Löbau je využíván tranzit přes Polsko (hraniční přechod Hrádek nad Nisou Porajów). Každoročně probíhají jednání mezi zástupci České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německa o hraničních přechodech a přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice. Výsledkem těchto jednání je rozšíření rozsahu dopravy o autobusy na hraničním přechodu Hrádek nad Nisou Porajów, rozšíření rozsahu provozu o cyklisty na turistickém přechodu Smrk Stóg Izerski a otevření nových přechodů na turistických stezkách protínajících státní hranice s Polskou republikou na území Libereckého kraje (Jindřichovice pod Smrkem Swiecie, Jizerka Orle, Višňovská Wigancice Zytawskie a Černousy/Ves Zawidów). Je také usilováno o zařazení dalších návrhů na zřízení turistických přechodů do programu jednání. Nehodovost Z hlediska vývoje nehodovosti v posledních letech lze pozorovat určitou stabilizaci, co se týče celkového počtu nehod, avšak růst jejich následků (počtu usmrcených). Cyklistická doprava V roce 2001 Krajský úřad Libereckého kraje zpracoval územně technický podklad ve struktuře GIS Registr cyklotras v Libereckém kraji. Tento materiál se stal základním dokumentem v této oblasti. Obsahuje systém mezinárodních a nadregionálních tras, který je dále zahuštěn trasami regionálního a místního významu. Dohromady tvoří hustou síť, která cyklistům zpřístupňuje řadu atraktivních lokalit Libereckého kraje. V souvislosti s pořizováním územního plánu VÚC Libereckého kraje vydal Krajský úřad Libereckého kraje v listopadu 2003 další navazující územně technický podklad ve struktuře GIS Registr sítě cyklotras a cyklokoridorů v v Libereckém kraji. Tento koncepční materiál 32

33 obsahuje aktuální síť cyklotras, dále mezinárodní a nadregionální cyklokoridory a nadregionální turistické rozvojové koridory dle územního plánu VÚC Libereckého kraje. Cyklistická doprava Libereckého kraje představuje jednu z významných forem rekreační dopravy. Dílčí oblasti kraje jsou v širších relacích napojeny na základní síť cyklotras ČR s vnějšími návaznostmi na trasy sousedních států. Kulturní památky Na území LK velké množství kulturně-historických objektů a památek (8 NKP, 15 městských památkových zón, 8 vesnických památkových rezervací a 10 vesnických památkových zón. V kraji se také nachází velké množství dalších památek hradů, zřícenin a zámků Hlavním problémem z hlediska jejich ochrany a rozvoje je dlouhodobý nedostatek prostředků na jejich provoz, údržbu a rekonstrukci. To se ostatně týká i problematiky zachování kulturně společenských tradic a dalších hmotných i nehmotných památek kulturního dědictví kraje. Na území kraje se nachází i řada archeologických lokalit prohlášených za kulturní památky (celkem 22) Cestovní ruch Významným činitelem ovlivňujícím kvalitu životního prostředí je cestovní ruch s významnými vlivy především v turisticky exponovaných lokalitách, které jsou v mnoha případech zároveň součástmi území významných z hlediska ochrany přírody a biodiverzity, případně se nacházejí přímo na území velkoplošných chráněných území. Mimořádně environmentálně i krajinářsky hodnotnými jsou z tohoto pohledu: a) Horské oblasti (Krkonoše Jizerské hory, Ještědský hřbet, Lužické hory) b) Horninová tělesa (např. vrcholy Trosky, Vyskeř, Kozákov, Ralsko, Bezděz, Luž, Hvozd) c) Skalní města (Hruboskalsko, Maloskalsko, Kokořínsko, aj.) d) Jeskyně a jiné krasové tvary (např. Bozkovské jeskyně). Prostorové rozložení základní turistické infrastruktury i doprovodných služeb je v kraji významně koncentrováno do nejatraktivnějších oblastí. Některá turistická střediska cestovního ruchu či regiony (Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj ) jsou v hlavních sezónách často přetížená. V celkovém objemu převažují tzv. tvrdé formy cestovního ruchu s řadou negativních vlivů na složky životního prostředí. Problémem je zejména neexistence jednoznačně formulovaných a respektovaných limitů únosnosti území, případně absence environmentálně citlivého destinačního managementu pro rozvoj cestovního ruchu na jednotlivých organizačních úrovních kraje (kraj, region, oblast, podoblast). Souvisejícím problémem je i rostoucí fragmentace krajiny v důsledku realizace nových liniových staveb dopravní a další infrastruktury související s cestovním ruchem. Samostatnou skupinu problémů tvoří rozvoj sportovních zařízení (lyžařské areály, akvaparky a další) generující zejména při nevhodném umístění řadu negativních vlivů na životní prostředí (rušení okolních ekosystémů hlukem, případně světlem, spotřeba vody a energií, zábor území ad.) Vedle atraktivních, intenzivně využívaných, střediscích cestovního ruchu, existuje na území kraje mnoho dalších míst, kde turistická infrastruktura není rozvinuta. To mohou být rozvojové šance pro šetrné (alternativní) formy cestovního ruchu venkovskou turistiku a agroturistiku. V posledních letech je velmi populární cykloturistika. 33

34 Velkou výhodou Libereckého kraje je řada zachovalých starých selských dvorů po bývalém prvorepublikovém osídlení. Využití těchto dvorů, ale i rekonstrukce či nová výstavba přirozených agroturistických středisek při turisticky atraktivních centrech je důležitým předpokladem k rozvoji tohoto podnikatelského fenoménu. Agroturistická centra jsou výhodným doplňkem jak pro samotné zemědělské subjekty, které činností těchto center získají podstatný zdroj příjmů, ale i pro zatraktivnění cestovního ruchu nabídkou tradiční venkovské pohostinnosti v klidném a udržovaném prostředí a zároveň slouží jako výchozí stanoviště při turistických cestách po krajině Libereckého kraje. Udržitelný rozvoj území Jedním z průřezových témat ochrany životního prostředí je využití území a jeho ochrana. Klíčovým problémem jsou zejména pokračující zábory volné krajiny, zejména ZPF a její zastavování. Rostoucí požadavky na plochy vhodné k lokalizaci průmyslových či jiných hospodářských aktivit vytvářejí tlak na omezené zdroje vhodné půdy. Nároky na rozvojové plochy se zvyšují především v oblasti výroby, obchodu a skladů a dochází k neustálému záboru nových ploch greenfields. Těžiště stavebních aktivit spočívá vedle výstavby dopravní infrastruktury též v nové bytové výstavbě. Modernizace a rekonstrukce stávajících bytů (včetně regenerace panelových sídlišť) je podporována nedostatečně. Většinou není dostatečně usměrňován rozvoj sídel v suburbánních oblastech (riziko tzv. urban sprawl). Související problematiku představuje kvalita veřejných prostranství uvnitř sídel. Dochází ke zvyšování podílu zpevněných povrchů a zánik volných ploch v intravilánech sídel, v mnoha případech se to týká zejména zelených ploch či ostatních přírodních prvků v urbanizovaných územích. V neposlední řadě je důležitým aspektem kvality území uvnitř i vně sídle jeho průchodnost pro pěší (ale i cyklisty, hendikepované a další skupiny), které je často omezována nevhodným nebo nepromyšleným rozvojem dopravní a jiné infrastruktury. Důležitým prvkem problematiky využití území je fenomén tzv. brownfields. Brownfield je nemovitost (pozemek nebo objekt), která se nachází na současně nebo v minulosti zastavěném území, není efektivně využívaná a je zanedbaná. Často bývá kontaminovaná. Složitost jejich řešení, nejistoty, zvýšená rizika a náklady spojené s jejich renovací a znovuvyužitím to vše odrazuje soukromý kapitál od aktivní ekonomické intervence. V lednu roku 2007 byla dokončena vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území Libereckého kraje, v které bylo zmapováno celkem 364 lokalit tohoto druhu. Tuto studii zadal Liberecký kraj společně s Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest, zhotovitel studie je DHV CR. spol. s r.o. Součástí vyhledávací studie je mapový projekt brownfields. Následně byly vybrané lokality detailněji zpracovávány dle stanovených kritérií. Počet brownfields (nevyužívaných nebo neefektivně využívaných lokalit) se v regionu neustále mění, některé lokality jsou buď odstraněny nebo v lepším případě již zrevitalizovány. Jiné naopak postupem času vznikají např. ukončením podnikatelské činnosti. Z tohoto důvodu je nezbytné zmapované lokality brownfields neustále aktualizovat Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez provedení koncepce Na základě analýzy současného stavu a trendů v jednotlivých složkách a oblastech životního prostředí stanovil posuzovatel SEA sadu témat životního prostředí relevantních pro posouzení vlivů realizace PR LK na životní prostředí. Přehled těchto klíčových témat a charakteristika stávajícího stavu případně shrnutí trendů a hlavních problémů je uveden v kapitole 3 Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením 34

35 koncepce významně ovlivněny. V případě nerealizace koncepce lze očekávat pokračování existujících trendů, přičemž nerealizace intervencí zacílených přímo na zlepšování stavu životního prostředí může způsobit stagnaci případně obrat některých pozitivních trendů. Vzhledem k charakteru PR LK jakožto rámcového koncepčního dokumentu, který sám o sobě nezajišťuje realizaci konkrétních projektů, je ovšem obtížné odhadnout jakým způsobem a v jakém rozsahu budou jednotlivé cíle PR LK v praxi skutečně realizovány. 35

36 3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy Opatření a aktivity PR LK jsou formulovány bez vztahu na konkrétní území či lokalitu. Lze tedy předpokládat jejich potenciální vliv na celé území Libereckého kraje, nebo na velkou část regionu, v závislosti na lokalizaci, množství, rozsahu a povaze konkrétních projektů. Na základě analýzy stavu životního prostředí provedené v kapitole 2 této dokumentace, zpracovatel SEA identifikoval jednotlivá klíčová témata životního prostředí relevantní z hlediska obsahu PR LK. Níže uvedená tabulka 10 provádí stručná rekapitulaci současného stavu, případně trendů a hlavních faktorů, ovlivňující vývoj v rámci jednotlivých klíčových témat. Zároveň jsou identifikovány typy oblastí, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. Tabulka 10: Shrnutí charakteristik životního prostředí Libereckého kraje relevantních z hlediska obsahu PR LK Téma životního prostředí Krajina Příroda a biodverzita Horninové prostředí Shrnutí hlavních problémů a trendů Krajinný ráz je ohrožován zejména rozvojem výstavby dopravní a energetické infrastruktury, případně infrastruktury cestovního ruchu. Fragmentace krajiny se zvyšuje výstavbou a zkapacitňováním dopravních cest. Intenzivní střety ochrany přírody s rozvojem cestovního ruchu, zejména v horských oblastech. Šíření invazních druhy rostlin, především křídlatka a netýkavka žlaznatá, částečně i bolševník velkolepý. Pokračuje trend neustálého mírného nárůstu celkové výměry lesních pozemků. Určitý podíl na zvýšení ploch lesní půdy má zalesnění zemědělské půdy. Pokračuje příznivý trend zvyšování přirozené obnovy lesů, zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin, a tedy zlepšování druhové skladby a celkově přírodě blízkého hospodaření. V celkové bilanci je nicméně nevhodná druhová skladba závažným a přetrvávajícím problémem většiny lesních porostů. Přetrvává rovněž poškození lesních ekosystémů antropogenními emisemi. Pokračující těžba stavebních surovin na řadě výhradních i nevýhradních ložisek. Těžba uranu byla ukončena. Pokračují sanace starých zátěží. Hlavní faktory, které mohou trend ovlivnit Rozvoj urbanizace území. Realizace staveb zasahujících do krajinného rázu (např. větrné elektrárny, dopravní infrastruktura). Míra ochrany krajinného rázu na úrovni konkrétních projektů Rozvoj ekonomických aktivit (výroba, cestovní ruch atd.) Urbanizace území mimo intravilány obcí Investice do ochrany životního prostředí. Změny v hospodaření v produkčních lesích. Imisní situace. Poptávka ve stavebnictví, zejména investice do budování dopravní infrastruktury. Postup orgánů veřejné správy při regulaci otevírání nových ložisek Typ oblasti, který by mohl být významně ovlivněn Celé území kraje, veškerá území cenná z hlediska krajinného rázu. Souvislé plochy přírodě blízkého území nenarušené výstavbou dopravní infrastruktury Environmentálně cenná území (CHKO, NP, Natura 2000 ad.) a obecně veškerá přírodě blízká území včetně produkčních lesů a vodních toků Území nerostných CHOPAV s výskytem surovin, 36

37 Půda Voda Pokles výměry zemědělské půdy a snižování jejího zornění. S klesající intenzitou využívání zemědělských pozemků klesá jejich celková erozní ohroženost. Erozní procesy probíhají intenzivně na půdách narušených stavebními, lesnickými, či sportovními aktivitami. Pokračuje zájem o nezemědělské využití zemědělského půdního fondu pro účely bydlení a podnikání. Dochází k nárůstu trvalých travních porostů a lesní půdy. Přes pokles používání průmyslových hnojiv pokračuje zatížení půd cizorodými látkami ze zemědělské výroby. Znečištění půd těžkými kovy určuje, kromě míst starých zátěží, trend znečištění ovzduší s tím, že v půdě dochází ke kumulaci těchto látek. Přetrvávající nepříliš uspokojivá kvalita povrchových vod vyjma horních částí toků. Plošné znečištění smyvy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných a poškozených lesních ploch. Bodové znečištění z vypustí odpadních vod ze sídel a průmyslových podniků. Bohaté zdroje podzemních vod a území jejich akumulace jsou ohrožovány v některých lokalitách starými ekologickými zátěžemi případně kontaminací z havarijních úniků nebezpečných látek. Stále nedostatečná je realizace protipovodňových opatření. Ovzduší Neuspokojivá situace panuje pokud jde o suspendované částice PM10, kadmium a přízemní ozón. Dále též oxidy dusíku a těkavé organické látky.celkově lze předpokládat do roku 2010 u stacionárních zdrojů mírný nárůst emisí. V případě dopravy se očekává mírný pokles emisí za předpokladu, že se podaří zastavit nebo podstatně zpomalit nárůst intenzit těžké nákladní dopravy. Naopak velmi příznivý vývoj je možné očekávat v případě kadmia a arsenu, jejichž emise lze zásadně omezit pomocí připravovaných (resp. již realizovaných) opatření na konkrétních provozech. Odpady Celková produkce odpadu postupně stoupala v posledních letech kolísá. Výstavba infrastruktury a kvalita řízení územního rozvoje Zemědělská činnost Zemědělská a dotační politika Rozsah zornění Realizace protierozních opatření Realizace opatření na omezení vypouštění nebezpečných látek do složek životního prostředí Průmyslová výroba Splach ze zemědělské půdy a lesních ploch Chybějící nebo ne zcela účinné ČOV Nízký podíl obyvatel připojených na kanalizační systémy Odpadní vody z průmyslu Staré ekologické zátěže Úpravy a revitalizace vodních toků (vliv na samočisticí funkce toků) Realizace opatření na omezení znečištění složek životního prostředí Nevyhovující technický stav kanalizačních systémů Ochrana CHOPAV před těžbou a dalšími potenciálně rizikovými aktivitami Intenzita dopravy. Kvalita tuhých paliv, v lokálních topeništích. Opatření na omezení emisí ze sklářských provozů a starých zátěží (kadmium). Dálkový přenos znečištění. Opatření na zlepšení emisních parametrů stacionárních zdrojů. Úroveň ekonomické aktivity a spotřeby Bezprostřední okolí sídel a dopravní infrastruktury Zemědělské oblasti s vysokým podílem orné půdy a svažitostí terénu, produkční lesy,, území se starými ekologickými zátěžemi, oblasti s průmyslovou výrobou Vodní toky, zdroje podzemních vod, CHOPAV, povodňová pásma Sídla, okolí kapacitních komunikací a stacionárních zdrojů znečištění Sídla, lokality s průmyslovou výrobou 37

38 Doprava Energetika Hluk Environme ntálně šetrný cestovní ruch Udržitelný rozvoj území Kulturní dědictví Stoupla produkce stavebního odpadu a produkce komunálního odpadu spíše stoupá. (Kvalita údajů a dat je však neuspokojivá.) Roste podíl tříděného odpadu, kapacity na jeho využití na území kraje nejsou zcela dostačující, zejména u biologicky rozložitelného odpadu. Odpad je v Libereckém kraji odstraňován ponejvíce skládkováním nebo spalováním. Více než 2/3 komunálního odpadu jsou využívány, z toho pouze kolem 14% materiálově, převládá energetické využití odpadů. Výrazný nárůst počtu osobních automobilů a jejich výkonů na úkor využívání veřejné dopravy. U podstatné části železničních tratí je návrhová rychlost nízká a jízdní rychlost na železnici je obvykle velmi nízká v porovnání se silniční dopravou. Nárůst intenzity nákladní automobilové dopravy. Nedostatečné využívání obnovitelných zdrojů energie Pomalé tempo realizace energetických úspor jak v občanském tak komerčním sektoru. Řada lokalit je zasažená nadměrným hlukem, zejména z dopravy (silniční i železniční) Růst intenzity silniční dopravy (zejména nákladní). Převládají tvrdé formy cestovního ruchu, pokračuje překračování environmentálně únosné kapacity některých exponovaných lokalit. Pokračuje budování ubytovací, dopravní a zábavní infrastruktury v blízkosti env. cenných území. Environmentálně šetrné formy cestovního ruchu se uplatňují spíše jako nouzové východisko v oblastech mimo hlavní lokality atraktivní z hlediska cestovního ruchu Pokračující zábory půdy včetně ZPF. Nedostatečná koordinace a územní stabilizace ÚSES. Pokračující fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou. Pomalé tempo obnovy hmotných kulturních památek obyvatel Účinnost environmentální výchovy a osvěty Podpora třídění a recyklace odpadů v souladu s hierarchií nakládání s odpady (upřednostňování před energetickým využitím). Alokace zdrojů na rozvoj dopravní infrastruktury. Modernizace vozového parku železnic. Rozvoj integrovaných dopravních systémů a napojení na sítě nadregionálního významu. Indukce dopravy v důsledku výstavby a zkapacitňování dopravní infrastruktury. Energetická politika státu a situace na trhu s energiemi. Technologický rozvoj. Dotační politika v zemědělství. Řešení střetů s ochranou přírody a krajiny Realizace protihlukových opatření Vývoj intenzity dopravy Rekonstrukce dopravní infrastruktury a vymisťování dopravy ze sídel Růst poptávky a náročnosti klientů cestovního ruchu. Účinnost environmentální výchovy a osvěty. Regulační opatření orgánů veřejné správy a ochrany přírody. Zohledňování env. hledisek při směřování veřejné podpory. Kvalita koncepčního řízení rozvoje území Investice do údržby hmotných kulturních Environmentálně cenná území (CHKO, NP, Natura 2000 ad.) a obecně veškerá přírodě blízká území v blízkosti existující nebo budované dopravní infrastruktury. Sídla Území s podmínkami vhodnými pro alternativní zdroje energie: horské hřebeny, vodní toky, zemědělské oblasti Sídla, okolí kapacitních komunikací Zvláště chráněná území (CHKO, NP, Natura 2000 ad.) a obecně veškerá přírodě blízká území Celé území kraje, sídla a jejich okolí, ÚSES Sídla, lokality s objekty kulturně-historického 38

39 Klimatická změna Nevhodné či naopak nedostatečné využití potenciálu památek Zvýšení frekvence extrémních jevů. Možné změny v ročním běhu a intenzitě teplot a srážek s vlivem na přírodu i ekonomiku. Zvýšené riziko živelních katastrof památek Podpora občanské společnosti Globální změny klimatu významu Celé území kraje, Zvláště chráněná území (CHKO, NP, Natura 2000 ad.) a obecně veškerá přírodě blízká území. Zemědělské oblasti, vodní toky. 39

40 4. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí Opatření a aktivity PR LK jsou formulovány bez vazby na konkrétní území či lokalitu. Lze tedy předpokládat jejich potenciální vliv na celé území Libereckého kraje. Problémy životního prostředí jsou spolu s hlavními trendy vývoje jednotlivých složek životního prostředí popsány v kapitolách č. 2 a 3 dokumentace SEA. Jako oblasti se zvláštním významem pro životní prostředí lze chápat evropsky významné lokality a ptačí oblasti, tj. lokality soustavy Natura 2000, dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Součástí této kapitoly je proto posouzení vlivů na tato území Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Požadavek na posouzení koncepce na lokality soustavy Natura 2000 vychází ze stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny a byl stanoven závěrem zjišťovacího řízení podle 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Zpracovatelem hodnocení je Ing. Ivo Machar, Ph.D., autorizace MŽP ČR čj. 630/347/05. Hlavní závěry hodnocení jsou uvedeny níže, plné znění vyhodnocení je součástí dokumentace jako samostatná příloha č. 1. Identifikace potenciálních rizik, vyplývajících z posuzované koncepce pro lokality soustavy Natura 2000 Program rozvoje Libereckého kraje je v podstatě zmenšenou obdobou regionální politiky. Vzhledem k vysoké míře obecnosti posuzované koncepce z hlediska geografické lokalizace jednotlivých rozvojových opatření není možné identifikovat případné vlivy na konkrétní lokality soustavy Natura Z hlediska územního průmětu lze konstatovat, že celé soustavy Natura 2000 v Libereckém kraji se z koncepce mohou týkat dílčí rozvojová opatření A.3, A.6, C.3, a D.3. Tyto identifikované potenciální vlivy jsou shrnuty v tabulce č.11. Tab.č.11: Identifikace a zhodnocení vlivů relevantních rozvojových opatření v PRK LK na lokality soustavy Natura 2000 v Libereckém kraji Rozvojové opatření Předpokládané vlivy Hodnocení potenciální rozvojového opatření na významnosti vlivu lokality soustavy Natura 2000 A.3 : Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství A.3 : Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Extenzívní hospodaření v lokalitách Natury 2000 vede při respektování plánů péče o území k uchování předmětu ochrany. Nevhodně lokalizovaná protipovodňová opatření mohou ohrozit předmět ochrany lokalit soustavy Natura 2000 Významný pozitivní vliv Potenciální možnost negativních vlivů, které z hlediska významnosti nelze na úrovni posuzované koncepce hodnotit 40

41 Rozvojové opatření Předpokládané vlivy rozvojového opatření na lokality soustavy Natura 2000 Hodnocení potenciální významnosti vlivu A.6 : Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje C.3 : Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů D.3 : Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu Rozvoj rekreačních a sportovních aktivit vždy ovlivňuje dotčené území soustavy Natura 2000 Infrastruktura pro odvádění a čištění odpadních vod Opatření realizovaná v zájmu ochrany přírody a krajiny Významnost vlivů na lokality soustavy Natura 2000 při obecné formulaci tohoto rozvojového opatření v posuzované koncepci nelze objektivně hodnotit, lze předpokládat negativní vlivy Významný pozitivní vliv pro dotčené lokality soustavy Natura 2000 Významný pozitivní vliv na lokality soustavy Natura 2000 Komentáře k jednotlivým hodnoceným rozvojovým opatřením A.3 : Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Některé navrhované cíle tohoto opatření (podpora mimoprodukčního využití zemědělské a lesní půdy, zvýšení retenční schopnosti krajiny, optimalizace vodního režimu v krajině, zvýšení biodiverzity v krajině) mohou mít pozitivní vliv na lokality soustavy Natura Většina biotopů i druhů rostlin a živočichů v lokalitách Natury 2000 vyžaduje pro své trvalé uchování extenzívní hospodaření, prováděné podle plánů péče o jednotlivé lokality. Tímto posuzovaná koncepce pozitivně přispívá k aktivní ochraně a zachování lokalit soustavy Natura 2000 v Libereckém kraji. Problémem mohou být z hlediska ochrany soustavy Natury 2000 některá protipovodňová opatření viz cíl zvýšení povodňové ochrany. Např. nevhodně vyprojektované protipovodňové opatření by mohlo v reálné situaci zabránit rozlivu povodní v biotopu aluviální psárkové louky či měkkého lužního lesa, což by znamenalo zánik těchto biotopů významných z hlediska Natury Posuzovaná koncepce ovšem nenavrhuje žádné konkrétní, územně lokalizovaná protipovodňové opatření. Přesto z hlediska principu předběžné opatrnosti (viz tzv. předběžná ochrana lokalit soustavy Natura 2000) bude vhodné text koncepce doplnit o formulaci, zaručující, že konkrétní opatření v terénu, realizovaná na základě posuzované koncepce, budou respektovat územní ochranu i předmět ochrany jednotlivých lokalit Natury 2000 (viz dále). A.6 : Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje Regiony atraktivní z hlediska cestovního ruchu jsou téměř vždy atraktivní pro mimořádně vysoký stupeň zachovalosti a nadstandardní kvality přírodního prostředí. Většina turisticky a rekreačně atraktivních regionů v České republice je proto obvykle součástí soustavy Natura 2000 (KRNAP, Jizerské hory, Českolipsko atd.). Je tedy vždy potřebné hledat v rámci 41

42 objektivní diskuse s místně příslušnými orgány ochrany přírody ekologicky přijatelná a kompromisní řešení pro rozvoj cestovního ruchu, turistiky a rekreace v takto environmentálně citlivých regionech. Při navrhování a projektové přípravě konkrétních rozvojových záměrů cestovního ruchu a turistiky v těchto územích je třeba vždy záměr hodnotit z hlediska jeho vlivu na předmět ochrany konkrétní dotčené lokality Natura 2000, přičemž zhoršení stavu předmětu ochrany nelze připustit. Z uvedeného vyplývá, že pro území soustavy Natura 2000 jsou přijatelné a vhodné zejména tzv. měkké formy cestovního ruchu a turistiky, šetrné k přírodnímu prostředí (pěší turistika, cyklistika, jogging apod.), infrastruktura pro tyto rozvojové aktivity cestovního ruchu musí respektovat ochranné podmínky a plány péče lokalit soustavy Natura Statut mezinárodního významu oblasti, daný začleněním regionu do soustavy Natura 2000, nejen že podtrhuje atraktivitu a hodnoty příslušného regionu, ale zajišťuje právě dlouhodobé uchování atraktivit cestovního ruchu před poškozením a ničením. C.3 : Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů Některá zde navrhované aktivity k naplnění definovaných opatření mohou mít na lokality soustavy Natura 2000 výrazně pozitivní vliv. Jedná s zejména o aktivitu C 3.2. k zabezpečení dostatečného a kvalitního odvádění a čištění odpadních vod. Pro mnohé lokality Natury 2000 je závažným problémem eutrofizace vodních a mokřadních ekosystémů, která může být důsledkem zvýšeného vstupu dusíku a fosforu do vodních toků z nečištěných odpadních vod. Realizace opatření vedoucích k odstranění zdrojů znečištění vody bude proto mít na některé lokality soustavy Natura 2000 velmi příznivý dopad. D.3 : Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu Veškeré aktivity, navrhované v posuzované koncepci k naplnění cíle tohoto opatření, budou mít pozitivní vliv na soustavu Natura 2000 v Libereckém kraji. Doporučení k úpravě (doplnění textu) posuzované koncepce z hlediska ochrany soustavy Natura 2000 Celá řada aktivit, naplňujících dílčí rozvojové cíle v posuzované koncepci, může mít pozitivní vliv na soustavu Natura 2000 v Libereckém kraji. Koncepce však obsahuje i návrhy některých aktivit, které by při ekologicky nešetrné projektové přípravě či při nesprávné lokalizaci na konkrétním území mohly lokality v soustavě Natura 2000 negativně ovlivnit. Koncepce ve své návrhové části musí respektovat ustanovení Směrnice Rady 79/409/EHS (Birds directive) a Směrnice Rady 92/43/EHS (Habitats directive) a realizace opatření z ní vycházejících nesmí významně negativně ovlivnit jednotlivé lokality i celistvost soustavy Natura Proto je z hlediska principu předběžné opatrnosti žádoucí do textu posuzované koncepce (nejlépe do textu oddílu Strategické cíle a rozvojová opatření) doplnit stručnou formulaci tohoto znění : Konkrétní aktivity a opatření, realizované na základě Programu rozvoje Libereckého kraje , budou respektovat územní ochranu a integritu lokalit soustavy Natura 2000 v Libereckém kraji. 42

43 Závěrečné stanovisko hodnocení : Vliv koncepce na jednotlivé lokality a celistvost (integritu) soustavy Natura 2000 z hlediska cílů ochrany ve smyslu Směrnice Rady 92/43/EHS a zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění Posuzovaná koncepce Programu rozvoje Libereckého kraje nebude mít negativní vliv na lokality i celistvost soustavy Natura 2000 v Libereckém kraji za podmínky, že do jejího textu bude začleněna věta : Konkrétní aktivity a opatření, realizované na základě Programu rozvoje Libereckého kraje , budou respektovat územní ochranu a integritu lokalit soustavy Natura 2000 v Libereckém kraji. V tom případě bude možno koncepci schválit ve smyslu ustanovení 45i, odst.8 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. 43

44 5. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty do úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení 5.1. Způsob stanovení hodnotícího rámce Základní rámec pro hodnocení jednotlivých částí PR LK představuje sada témat životního prostředí. Tato témata jsou stanovena na základě požadavků zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů a dále na základě analýzy stavu životního prostředí v Libereckém kraji a hlavním problémů. Při stanovení témat a zejména při hodnocení vlivů jednotlivých opatření PR LK na tato témata byly zohledněny i cíle relevantních koncepčních dokumentů s vazbou na problematiku životního prostředí a veřejného zdraví na mezinárodní, národní a regionální úrovni Finální sada témat životního prostředí Níže uvedená sada témat životního prostředí představuje základní rámec pro hodnocení jednotlivých částí PR LK: Krajina Příroda a biodiverzita Horninové prostředí Půda Voda Ovzduší Odpady Doprava Energetika Hluk Environmentálně šetrný cestovní ruch Udržitelný rozvoj území Kulturní dědictví Klimatická změna Návrhová část PR LK byla hodnocena z hlediska, zda a jakým způsobem její realizace ovlivní stav, případně trendy vývoje v rámci daného tématu životního prostředí a rovněž zda přispívá k naplnění cílů ochrany životního prostředí stanovených relevantními strategickými dokumenty s vazbou na problematiku životního prostředí a veřejného zdraví (viz dále, kapitola 5.3.). V optimálním případě by implementace PR LK měla znamenat podporu pozitivních trendů vývoje a podporu v naplňování cílů ochrany životního prostředí jakož i zastavení a reverzi negativních trendů identifikovaných v rámci jednotlivých témat životního prostředí na území Libereckého kraje. Z tohoto hlediska jsou jednotlivé části PR LK v rámci posouzení vlivu na životní prostředí hodnoceny. Na základě hodnocení byla zpracovatelem SEA navržena doplnění a úpravy PR LK (viz příloha č. 2). 44

45 5.3. Vazby relevantních koncepcí k jednotlivým klíčovým tématům životního prostředí Níže popsané vazby a cíle koncepcí byly vzaty v úvahu při hodnocení jednotlivých opatření PR LK z hlediska souladu a přínosu PR LK k jejich naplňování. Na základě vyhodnocení lze konstatovat, že PR LK je v souladu s relevantními cíli ochrany životního prostředí stanovenými na národní a regionální úrovni pro jednotlivá klíčová témata životního prostředí. Krajina Hlavními dokumenty na úrovni ČR jsou Státní politika životního prostředí a Strategie ochrany biologické rozmanitosti. Problematiku krajiny řeší v následujících oblastech: Fragmentace krajiny SPŽP specifikuje cíle Zajistit opatření ke zprůchodňování (stávajících i nově budovaných) komunikací na migračních cestách živočichů, Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR uvádí cíle Omezovat fragmentaci krajiny způsobenou migračními bariérami a Budovat přechody a koridory pro pohyb zvířat přes komunikace. Problematika fragmentace krajiny je také zmíněna v Koncepci ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, kde je jako jeden z problémů identifikována fragmentace krajiny v důsledku budování stále dalších liniových staveb. Součástí obecného cíle pro oblast dopravy je Omezit střety živočichů s dopravními prostředky a umožnit jejich bezrizikovou migraci v krajině a Nové dopravní stavby projektovat a realizovat tak, aby co nejméně poškozovaly přírodu a byly šetrně umístěny do krajiny. Mezi navazující zásady pak patří Na frekventovaných komunikacích navrhovat a realizovat opatření pro omezení střetů vozidel s živočichy (oplocení exponovaných úseků, budování migračních prostupů). Dalším cílem pro ochranu krajinného rázu je Zvyšovat prostupnost krajiny pro člověka i pro biotu. Krajinný ráz Strategie ochrany biologické rozmanitosti definuje cíl Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky, jakou jsou např. osamělé stromy, zelené pásy podél silnic a cest. Obecný cílem Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje je Vytvářet podmínky pro trvalé zlepšování hodnot krajinného rázu na celém území kraje, zvláště pak v ekologicky citlivých územích a v územích se zvýšeným rekreačním potenciálem. Dílčími cíli pak jsou: Získat ucelenou představu o hodnotách krajinného rázu na celém území kraje. Bránit snižování hodnot krajinného rázu nešetrnými zásahy do krajiny či jejich nevhodným využíváním. Soustavně zvyšovat hodnoty krajinného rázu v územích, kde došlo v minulosti k jeho narušení, zvláště pak v oblastech se zvýšeným rekreačním potenciálem. Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje definuje následující cíle, relevantní pro problematiku krajinného rázu: Snížit podíl zemědělsky neobhospodařované půdy z celkové rozlohy zemědělské půdy Libereckého kraje do r Minimalizovat živelnou výstavbu na zelené louce mimo kompaktně zastavěná území měst a obcí ( urban sprawl ) na území Libereckého kraje do r Retenční schopnost krajiny Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR stanovuje, že je nezbytné usilovat o 45

46 vytvoření prostorové rovnováhy mezi hospodářským rozvojem a urbanizací území na jedné straně a potřebami využít tohoto území ke zpomalení odtoku a akumulaci vody na straně druhé. Veškerá opatření na ochranu před povodněmi musí sledovat dopad na životní prostředí. SPŽP definuje pro vodní politiku mimo jiné cíl zvýšit prevenci ochrany před povodněmi a zmírnit dopady období sucha zvýšením retenční a retardační schopnosti krajiny, zpomalením a vyrovnáním odtoku srážkové vody, snížením erosních účinků povrchově odtékající vody a ověřením dostatečnosti stávajících vodních zdrojů na překlenutí období sucha. V rámci obecného cíle Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje je definováno: Podporovat přirozené retenční funkce krajiny a upřednostňovat méně radikální, přírodě blízké zásahy do vodního režimu před velkými vodními stavbami. Zachovat, případně obnovovat přirozený ráz toků zejména ve volné krajině, zvýšenou pozornost věnovat břehovým porostům. Zvažovat environmentální (zvl. biologická) rizika spojená s odvodňováním pozemků. Podporovat revitalizace vodních toků, obnovu a rekonstrukce rybníků, při kvalifikovaném posouzení jejich dopadů na živou přírodu a krajinný ráz. Mezi dílčí cíle pak patří: Dřívější prohřešky při úpravách hydrického režimu krajiny zmírňovat v rámci revitalizačních opatření. Zvyšovat retenční schopnost krajiny s cílem zajistit její lepší fungování a zmírnit riziko ničivých záplav i cestou pozemkových úprav. SUR Libereckého kraje definuje cíl zvýšit podíl trvalých travních porostů z celkové rozlohy zemědělské půdy Libereckého kraje na 47 % do r. 2020, který je relevantní pro problematiku retenční schopnosti krajiny. Příroda a biodiverzita Hlavními dokumenty ČR pro oblast ochrany přírody jsou Státní politika životního prostředí ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny ČR a Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR. Převážná část cílů těchto dokumentů je zaměřena na oblast biodiversity a její ochrany. Relevantní cíle byly zohledněny při hodnocení vlivů jednotlivých opatření PR LK na téma příroda a biodiversita a byly využity při specifikace zmírňujících opatření a podmínek pro realizaci konkrétních projektů Hlavním krajským dokumentem pro tuto oblast je Krajská koncepce ochrany přírody a krajiny, která definuje řadu cílů pro jednotlivé aspekty ochrany přírody (chráněná území, ÚSES atd.) i pro jednotlivé sektory (zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství atd.) Pro oblast ochrany přírody a krajiny definuje cíle také Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje: Nárůst podílu pořízených investic na ochranu životního prostředí z HDP Libereckého kraje na 5 % do r Nárůst podílu pořízených investic na ochranu přírody a krajiny z HDP Libereckého kraje na 0,5 % do r Pro lesní ekosystémy je kromě výše zmíněných dokumentů na úrovni ČR relevantní také Národní lesnický program. Krajský lesnický program Libereckého kraje stanovuje podrobné aktivity pro jednotlivé okruhy a problémy v oblasti lesního hospodářství. SUR LK vymezuje následující relevantní cíle pro lesní ekosystémy: 46

47 V období udržet podíl nově vysazovaných listnatých dřevin na celkovém zalesňování území Libereckého kraje nad 35 %. Zvýšit podíl listnatých porostů na celkové ploše lesa na 21 % do r Zvýšit podíl rozlohy obnovených lesních porostů z celkové rozlohy imisně poškozených oblastí na území Libereckého kraje do r Obecným cílem Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje pro lesní hospodářství je: Trvale udržitelné, ekologicky příznivé obhospodařování lesů, jako významné složky přírodního prostředí, nenahraditelného zdroje biodiverzity a významného krajinného prvku, s důrazem na naplňování ostatních, tzv. mimoprodukčních funkcí lesů. Přírodně zachovalé lesní porosty chránit a posilovat jejich hodnoty, lesy přírodě vzdálené, výrazně ovlivněné hospodářskou činností člověka, postupně převádět na stabilnější a z hlediska celospolečenských zájmů hodnotnější polyfunkční útvary. Při lesním hospodaření ve zvýšené míře využívat přírodních procesů. Dílčími cíli jsou pak: V lesích usilovat o zvyšování jejich ekologické stability a biologické rozmanitosti širším využíváním přírodních procesů a směřováním k přírodě bližšímu druhovému složení a struktuře Zvýšenou pozornost věnovat lesům zvláště významným z hlediska ochrany přírody. Opouštět přírodě škodlivé formy hospodaření a zásahy do lesů s problematickým účinkem. Motivovat vlastníky k přírodě ohleduplnému využívání lesních porostů. Horninové prostředí Na národní úrovni je z hlediska ochrany horninového prostředí relevantní řada cílů strategických koncepčních dokumentů jak z oblasti ekonomického rozvoje tak z oblasti ochrany životního prostředí. S ochranou horninového prostředí přímo souvisí zejména cíle zaměřené na ochranu a šetrné nakládnání s neobnovitelnými zdroji (např. Priorita P5.2: Šetrné nakládání s materiálovými a energetickými zdroji, Strategie regionálního rozvoje ČR ). Cíle směřující k snižování spotřeby nerostných surovin a redukce těžby v enironmentálně citlivých územích formuluje i platná Státní surovinová politika ČR, která mezi svými střednědobými cíli mj. stanoví: Vytvářet podmínky k zajištění potřeb našeho hospodářství nerostnými surovinami při respektování principů trvale udržitelného rozvoje a environmentálních limitů těžby. Dále snižovat spotřebu nerostných surovin v důsledku strukturálních změn hospodářství a technického rozvoje. Řešit problematiku využívání nerostných zdrojů ve velkoplošných zvláště chráněných územích přírody, postupně redukovat těžbu nerostných surovin v CHKO. Strategické cíle z oblasti ochrany životního prostředí formuluje Státní politika životního prostředí ČR, přičemž tématu horninového prostředí se týká zejména prioritní cíle 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů a 2.4 Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů. Na krajské úrovni tématu týká především Surovinová politika Libereckého kraje, která mezi svými cíli uvádí mj.: 47

48 Poskytnout orgánům kraje aktuální údaje o nerostném potenciálu, prvcích jeho ochrany, stavu využití a vztahu k ostatním zákony chráněným zájmům (limitům) využití území jako základního materiálu pro jejich rozhodovací činnost zavádění a certifikace systémů environmentálního managementu (dále EMS) dle norem řady ČSN EN ISO v podnicích, zabývajících se těžbou a zpracováním nerostných surovin Ochrana horninového prostředí je též úzce spjata s problematikou řešení starých zátěží. Na krajské úrovni je cíl sanace starých ekologických zátěží formulován např. ve Strategii udržitelného rozvoje Libereckého kraje jako Strategický cíl ŽP.C.1:Postupně do r snižovat celkovou rozlohu ploch na území Libereckého kraje, na nichž nebyla provedena sanace starých ekologických zátěží. Půda Cíle na ochranu půdy obsaženy v mnoha strategických dokumentech na národní i regionální úrovni. Nejčastěji se týkají záborů půdy, kontaminace půdy, eroze či podpory ekologického zemědělství a mimoprodukčních funkcí zemědělství. Nejdůležitější cíle relevantní pro Program rozvoje Libereckého kraje jsou následující cíle: chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území, zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely, chránit půdu před kontaminováním nebezpečnými látkami, podpora ekologického zemědělství, posílení mimoprodukčních funkcí zemědělství v krajině, Voda Cíle na ochranu vod jsou stanoveny zejména v následujících strategických dokumentech: Státní politika životního prostředí ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Plán hlavních povodí ČR, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, Koncepce ochrany před povodněmi. Nejdůležitější relevantní cíle zahrnuté do hodnocení SEA jsou uvedeny níže: zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod, zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod, omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika, postavit a rekonstruovat ČOV a kanalizační systémy prosadit důsledné respektování ochrany zdrojů podzemních vod v oblasti ochrany vod ve stanovených lhůtách (2005, 2010) dosáhnout a udržet dobrý chemický a ekologický stav povrchových vod a vodních ekosystémů a dobrý chemický a kvantitativní stav podzemních vod, podporovat rozvoj infrastruktury nakládání s městskými odpadními vodami, rozvoj vodovodů Ovzduší Na národní úrovni je problematika ovzduší řešena především aktuální Národní program snižování emisí ČR (MŽP, červen 2007). 48

49 Globálním cílem Programu je snížit, s důrazem na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze znečištění ovzduší a tím přispět k naplnění strategického cíle Environmentálního pilíře Strategie udržitelného rozvoje České republiky. Specifické cíle Programu jsou: plnit od určeného termínu (roku 2010) stanovené hodnoty národních emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak, přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší PM10 pod platné imisní limity, přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem pod platný cílový imisní limit. Jedním z cílů SPŽP je Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí). Strategie udržitelného rozvoje pak specifikuje dílčí cíl V oblasti ochrany ovzduší ve stanovených lhůtách (2005, 2010) dosáhnout a dále nepřekračovat imisní limity stanovené pro všechny kategorie látek znečišťujících ovzduší a dále ve stanovené lhůtě (2010) dosáhnout a dále nepřekračovat národní emisní stropy, stanovené pro látky znečišťující ovzduší. Hlavní dokumentem na krajské úrovni je pro oblast ovzduší Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji, který specifikuje priority: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Snížení emisí oxidů dusíku Snížení emisí těkavých organických látek Snížení emisí těžkých kovů kadmia Odpady Cíle pro oblast odpadů a odpadového hospodářství stanovují především Plán odpadového hospodářství ČR a Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje. Nejdůležitější cíle v oblasti odpadů, které byly zahrnuty do hodnocení jsou níže uvedené: Omezovat množství vznikajících odpadů, jejich nebezpečné vlastnosti a zajistit maximální, materiálové a energetické využití odpadů, Předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti Nahrazovat nebezpečné materiály a složky méně nebezpečnými Zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů Zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů Energeticky využívat 50% komunálního odpadu Zajistit četnost a dostupnost sběrných míst Nepodporovat výstavbu spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků Zajistit energetické využití nebezpečných organických odpadů Zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace Snížit množství odpadů ukládaných na skládky Doprava Problematika dopravy je řešena v mnoha strategických dokumentech na národní i krajské úrovni z několika hledisek. Nejčastěji se týkají rozvoje dopravní infrastruktury, snížení hluku z dopravy, zvýšení bezpečnosti dopravy, podporou ekologicky šetrných forem dopravy. Níže 49

50 uvádíme relevantní cíle, které byly využity při hodnocení navržených aktivit PR LK: rozvoj ekologicky šetrných forem dopravy (veřejná doprava, podpora užívání alternativních pohonných hmot, cykloturistika), co nejvíce omezit zejména znečištění ovzduší a hlukovou zátěž, bezpečnost a ochrana silničního provozu stanovení priorit silničních staveb na území Libereckého kraje rozvoj veřejné osobní dopravy na území Libereckého kraje Zdravotní politika Libereckého kraje (Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel) modernizace a optimalizace kolejové dopravy v Libereckém kraji vypracování studie funkčního využití letišť a letecké dopravy v Libereckém kraji rekonstrukce, modernizace a zajištěna kvalitní údržba komunikací všech kategorií regulace intenzity dopravy Energetika Cíle relevantní pro hodnocení PR LK z pohledu tématu Energetika jsou obsaženy v mnoha strategických dokumentech na národní i regionální úrovni. Prvořadým strategickým cílem je přitom zejména snižování energetické náročnosti a zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie (SPŹP , SUR ČR, a další). Klíčovým koncepční dokumentem na krajské úrovni je Územní energetická koncepce (2004), která obsahuje následující priority: Hluk Podpora zásobování obyvatelstva zemním plynem Elektrická energie posílení a rekonstrukce stávajících rozvodů. Výstavba nového uhelného tepelného energetického zdroje s výrobou elektrické energie se neuvažuje. Podpora stávajícího centrálního zásobování teplem a vytváření nových soustav centrálního zásobování teplem. Při budování přenosových soustav médií podporovat výstavbu tras, které naruší životní prostředí co nejméně. Výstavbu těchto tras vždy projednat s krajským úřadem a místními samosprávami. Podpora alternativním zdrojům energie Podpora energetických úspor a nových technologií Tématika hluku je zastoupena v řadě strategických dokumentů na národní a regionální úrovni s primárním cílem ochrany životního prostředí a člověka před hlukem (SPŽP a další) Tento cíle je rovněž formulován ve strategických dokumentech týkajících se ochrany a zlepšování veřejného zdraví (Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro 21. století, Zdravotní politika Libereckého kraje,2005 a další). Environmentálně šetrný cestovní ruch Podpora environmentálně šetrných forem cestovního ruchu je cílem stanoveným v řadě koncepčních dokumentů. Na úrovni ČR především v Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období SPŽP usiluje o naplnění tohoto cíle zejména v části Environmentální opatření v oblasti regionálního rozvoje, obnově venkova a cestovního ruchu. Na úrovni kraje Strategie rozvoje Libereckého kraje podporuje tento cíl aktivitou Podpora alternativních a specifických forem cestovního ruchu ekoturistika, agroturistika, venkovská turistika, lázeňství, cykloturistika, hipoturistika. 50

51 Program rozvoje Libereckého kraje naplňuje uvedený cíl v řadě aktivit vycházejících dále z opatření formulovaných v souladu s Programem rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje Udržitelný rozvoj území Základním koncepčním dokumentem formulujícím zásady a cíle udržitelného rozvoje území je Politika územního rozvoje ČR, která stanoví priority udržitelného územního plánování. Mezi nimiž mj. stanoví: Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Při stanovování funkčního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel; hledat při tom vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území. Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Cíle směřující k ochraně nezastavěných území (zvláště ZPF a lesa), ochraně krajiny před fragmentací a zachování jejich ekologických funkcí, ochraně prvků přírodního charakteru v zastavěných územích jsou dále formulovány např. v SPŽP či SUR ČR a SUR Libereckého kraje. Součástí tématu udržitelného rozvoje území je i problematika brownfields, která je řešena zejména ve Strategii udržitelného rozvoje ČR a Libereckého kraje. Oba dokumenty stanovují cíle na využití těchto ploch či objektů využít rozvojový potenciál zdevastovaných či nevyužívaných zastavěných ploch (brownfields), snížit celkovou rozlohu nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů ("brownfields") na území Libereckého kraje do r Kulturní dědictví Ochrana a péče o hmotné i nehmotné kulturní dědictví je cílem formulovaným v řadě koncepčních dokumentů. Na krajské úrovni je tento cíl zřetelně formulován např. Strategií rozvoje Libereckého kraje v rámci opatření B.5: Péče o kulturní a kulturněhistorické dědictví kraje. Stěžejními dokumenty stanovujícími konkrétní cíle v oblasti péče o kulturní dědictví jsou pak Koncepce kultury Libereckého kraje a Koncepce účinnější podpory rozvoje památkové péče v Libereckém kraji (2003). Klima Hlavním národním dokumentem pro oblast klimatu a jeho změn je Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR.Tento program specifikuje návrhy cílů a opatření emisní redukční cíle jsou následující: po ukončení prvního kontrolního období Protokolu snížit měrné emise CO2 na obyvatele do roku 2020 o 30 % v porovnání s rokem 2000, 51

52 po ukončení prvního kontrolního období Protokolu snížit do roku 2020 celkové agregované emise CO2 o 25 % v porovnání s rokem 2000, pokračovat v zahájeném trendu do roku 2030, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů na 6 % k roku 2010 a na 20 % k roku SUR ČR definuje cíl pro oblast ochrany klimatu V oblasti ochrany klimatu soustavně omezovat (zejména úsporami energie, včetně spotřeby paliv v dopravě, a využíváním obnovitelných zdrojů) emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv a metanu ze skládkování odpadu. Emise oxidu uhličitého by měly klesat tak, aby do roku 2020 dosáhly schváleného cíle zhruba 8,7 tuny na obyvatele a rok. Zvláštní pozornost bude věnována snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů (F-plynů). 52

53 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí Program rozvoje Libereckého kraje důsledně svým obsahem i strukturou vychází ze schválené Strategie rozvoje Libereckého kraje a respektuje závěry posouzení této nadřazené koncepce na životní prostředí (SEA SR LK, CityPlan 2007) Hodnocení opatření a aktivit PR LK Opatření a aktivity PR LK jsou hlavní částí PR LK z hlediska identifikace možných dopadů koncepce na životní prostředí. Jejich posouzení vzhledem k stanoveným klíčovým tématům životního prostředí je významnou součástí SEA PR LK. Opatření a aktivity PR LK byly hodnoceny z hlediska, zda a jakým způsobem přispívají k ovlivnění stavu a trendů vývoje v rámci jednotlivých hodnotitelem SEA identifikovaných klíčových témat životního prostředí (viz kapitola 5) Hodnocení návrhové části PR LK bylo provedeno pomocí matice klíčových témat životního prostředí za použití číselné stupnice: -2 potenciálně velmi negativní vliv (trvalý, přímý, dlouhodobý) -1 potenciálně negativní vliv (sekundární, krátkodobý, přechodný) 0 nemá žádný potenciální vliv +1 potenciálně pozitivní vliv (sekundární, krátkodobý, přechodný) +2 potenciálně velmi pozitivní vliv (trvalý, přímý, dlouhodobý)?. hodnocení nelze provést vzhledem k nejistotám či nedostatku informací. Opatření a aktivity PR LK byly hodnoceny nezávisle jednotlivými experty týmu SEA (celkem 6 hodnocení). Hodnocení bylo provedeno číselně dle výše uvedené číselné stupnice a zároveň bylo doplněno slovním komentářem. Výstupy jednotlivých hodnocení byly shrnuty do tabulek, případné významné rozdíly v hodnocení jednotlivých členů týmu byly diskutovány v rámci SEA týmu a hodnocení poté upraveno. Numerické hodnocení má význam zejména orientační, detailní hodnocení vlivu jednotlivých oblastí podpory je vyjádřeno slovně. Výsledkem této fáze hodnocení byla identifikace potenciálně významných vlivů opatření a aktivit PR LK na jednotlivá klíčová témata životního prostředí, a zároveň určení potenciálu PR LK pro pozitivní dopady na životní prostředí. U návrhů opatření a aktivit PR LK s identifikovaným možným negativním vlivem byla navržena opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci těchto možných negativních vlivů. Tato opatření spočívají nejčastěji v návrzích na stanovení podmínek pro implementaci konkrétních projektů s návazností na environmentální kritéria pro výběr projektů, jejichž cílem je zabránit podpoře projektů s výrazně negativními vlivy na životní prostředí. Posouzení vlivů opatření a aktivit PR LK na životní prostředí bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny výrazné vlivy na základě známých faktů (studie, odborná literatura, strategické dokumenty mezinárodní, národní a regionální) hodnocení vycházelo z údajů a informací obsažených v programovém dokumentu. Vzhledem k míře obecnosti a charakteru dokumentu je však zřejmé, že rozsah a charakter konkrétních vlivů na životní prostředí se bude odvíjet až od způsobu a rozsahu realizace opatření a aktivit PR LK formou implementace konkrétních projektů. Jak již bylo na několika místech zmíněno, pro samotnou 53

54 realizaci a podporu konkrétních projektů má PR LK do značné míry pouze sekundární význam (prokázání souladu s koncepčním dokumentem kraje pro žádosti o podporu z dostupných grantových titulů). Výsledky maticového hodnocení opatření a aktivit PR LK vzhledem ke klíčovým tématům životního prostředí jsou včetně slovních komentářů jednotlivých expertů v příloze č. 3. Souhrnný numerický přehled výsledků hodnocení je obsažen v tabulce č

55 Tabulka 12: Souhrnný přehled výsledků hodnocení návrhové části PR LK Klíčová témata životního prostředí relevantní pro SEA PR LK Opatření PR LK Krajina Příroda a biodiverzita Horninové prostředí Půda Voda Ovzduší Odpady Doprava Energetika Hluk Env. šetrný cestovní ruch Udržitelný rozvoj území Kulturní dědictví Klimatické změny A.1: Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí A.2: Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací A.3: Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství A.4: Podpora a rozvoj průmyslových odvětví -2/+2-1/+1 0-2/+1-1/+1-1/+1-1/ / /+1 0 0/ / / / /+2-1/+2 0-1/+1-1/ / /+1-1/+1-1/ / / A.5: Rozvoj sektoru služeb / /0 0/ /+1 0-1/0-2/+1 0 0/+1 0 A.6: Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje B.1: Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života B 2.: Zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti obyvatel B.3: Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního stylu B.4: Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel B.5: Péče o kulturní a kulturněhistorické dědictví B.6: Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí B.7: Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku / / / /0 0 0/+1 0-1/+1-1/0-1/0-2/+1-1/ /? /+1 0/+1 0-1/0 0 0/ ?

56 Opatření PR LK Krajina Příroda a biodiverzita Horninové prostředí Půda Voda Ovzduší Odpady Doprava Energetika Hluk Env. šetrný cestovní ruch Udržitelný rozvoj území Kulturní dědictví Klimatické změny C.1: Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace C.2: Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní dostupnosti C.3: Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů C.4: Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií D.1: Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel D.2: Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví D.3: Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu D.4: Posilování ekologického povědomí obyvatel E.1: Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční /0-1 -1/0-1/+1 0-1/0-1/+1-1/+1-1/+1-2/+1 0-2/ /+1 0/ /+1-2/0 0/+1-1/+2 0 0?/ / / / / / / / / / ? E.2: Rozvoj městských oblastí / / /+1 +1 E.3: Rozvoj venkovských oblastí -2/+2-2/+2 0-1/+1-1/+1 0/ /+2-1/+1 0-1/ E.4: Koncepční řízení rozvoje 0 0/+1 0 0/+1 0/+1 0/+1 0/ / / /+1 0/ /+1 0/+1 0/ /+1 0/+1 0 E.5: Podpora rozvoje občanské společnosti E.6: Zkvalitnění veřejné správy /+1 0/+1 0/+1 0/+1 0/+1 0/ /+2 0/

57 6.2. Shrnutí závěrů z vyhodnocení návrhu opatření PR LK Jak vyplývá ze tabulkového hodnocení uvedeného v příloze č. 3, a rovněž ze souhrnného přehledu výsledků hodnocení v tabulce číslo 12 (kap. 6.1), PR LK má relativně velký potenciál ke zkvalitnění životního prostředí v Libereckém kraji. Vzhledem k míře obecnosti koncepce, a rovněž vzhledem k faktu, že PR LK nedisponuje vlastní implementační strukturou a finanční kapacitou k přímé realizaci jednotlivých projektů je ovšem všechny identifikované a hodnocené vlivy na životní prostředí (pozitivní i negativní) nutno chápat jako vlivy potenciální. Účelem hodnocení je proto v prvé řadě identifikovat rizika a formulovat doporučení k jejich minimalizaci. Níže je uvedeno shrnutí závěrů hodnocení hlavních rizik a potenciálních negativních vlivů pro ta opatření PR LK, kde byly tyto potenciální negativní vlivy na životní prostředí identifikovány. A.1: Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vzhledem k šíři a obecnosti formulací aktivit tohoto opatření je možné identifikovat řadu potenciálních negativních vlivů na životní prostředí, především v souvislosti s podporou budování podnikatelské infrastruktury včetně přípravy rozvojových ploch - Aktivita A 1.6 Podpora rozvoje podnikatelské infrastruktury (nemovitosti pro podnikání, rozvojové plochy). Negativní vlivy mohou mít charakter narušení krajinného rázu, přírody a biodiverzity, záborů území včetně ZPF. Při nekoncepčním přístupu hrozí negativní dopady na celkovou udržitelnost rozvoje území včetně rychlé přeměny rozvojových ploch v brownfileds. Významné potenciální negativní vlivy mohou být spojeny s obecně formulovanými aktivitami na podporu podnikání - A 1.2 Podpora malého a středního podnikání, A 1.3 Podpora rozvoje živnostenského podnikání, a rovněž i aktivita A 1.17 Podpora aktivit vedoucích k odstraňování regionálních disparit. Potenciální rizika hrozí zejména u provozů pracujících s nebezpečnými látkami, kde hrozí jejich vstup do prostředí, obecně pak zvýšení produkce odpadů případně spotřeby surovin a energií. Obvyklým důsledkem rozvoje ekonomické aktivity, který je cílem tohoto opatření, je i nárůst intenzity dopravy, zejména silniční. A.2: Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací Aktivity v rámci tohoto opatření se vesměs vyznačují potenciálními nepřímými pozitivními vlivy na životní prostředí. Potenciálním negativním vlivem mohou být zábory ploch (zejména ZPF) v případě realizace projektů velkého rozsahu v rámci aktivity A.2.3 Podpora rozšíření regionálních kapacit infrastruktury pro vědu, výzkum a inovace. A.3: Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Závažnost potenciálních negativních vlivů se bude odvíjet především od způsobů realizace aktivit směřujících k podpoře produkčních funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství (aktivita A.3.2). Potenciální negativní dopady jsou spojeny s průnikem znečišťujících látek (zejména hnojiva a pesticidy) do složek životního prostředí (zejména půdy a vody) a eroze půd při intenzivní zemědělské činnosti. Orientace na podporu produkční funkce lesa zvyšuje rizika rozvoje eroze půd a pokračování pěstování málo odolných monokultur a porostů s nevhodnou druhovou skladbu pro danou lokalitu. Podpora intenzivní zemědělské a lesnické produkce může mít rovněž negativní vliv na krajinu a přírodní ekosystémy. 57

58 A.4: Podpora a rozvoj průmyslových odvětví Významné potenciální negativní vlivy mohou být spojeny s obecně formulovanými aktivitami A 4.2 Podpora průmyslových odvětví s růstovým potenciálem, A 4.3 Podpora průmyslových odvětví s vysokou přidanou hodnotou, A 4.5 Podpora rozvoje malého a středního podnikání v průmyslu, A 4.16 Podpora malých a středních podnikatelů v průmyslu v hospodářsky slabých oblastech. Potenciální rizika výše uvedených aktivit by mohly představovat zábory půdy a narušení krajiny při budování infrastruktury (uvnitř i vně sídel) pro rozvoj průmyslových areálů navíc s rizikem pozdějšího vzniku brownfields (po ukončení veřejné podpory). Tyto vlivy budou záviset na charakteru daného projektu a jeho lokalitě a lze je ošetřit na projektové úrovni vhodnou lokalizací, využitím brownfields či vhodným navržením daných staveb z hlediska využití plochy. Dalšími potenciálními negativními vlivy mohou být emise znečišťujících látek jejichž vznik se dá v případě podpory vzniku průmyslových provozů očekávat. Podobně, růst a rozvoj průmyslových odvětví je obvykle spojen s nárůstem intenzity dopravy, zejména nákladní automobilové. A.6: Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje Většina aktivit opatření obecně směřuje přímo či nepřímo mj. i ke kvantitativnímu rozvoji cestovního ruchu, což s sebou potenciálně přináší zvýšení negativních vlivů na životní prostředí v exponovaných lokalitách. Skutečné vlivy na životní prostředí a především přírodně cenné lokality však budou záviset na povaze a lokalizaci konkrétních projektů. Z hlediska přírody a krajiny je potenciálně riziková podpora rozvoje infrastruktury pro cestovní ruch tj. rekreačních středisek, kempů, lanovek, lyžařských sjezdových tratí a vleků, horských středisek a doprovodné dopravní infrastruktury. Případný rozvoj projektů tohoto typu s sebou nese řadu přímých i nepřímých negativních vlivů. Zejména narušení krajiny, místních ekosystémů (např. rušení hlukovým, případně světelným znečištěním), zábory půdy a zvýšení intenzity dopravy. Vzhledem k atraktivitě území chráněných z hlediska přírody a krajiny (CHKO, NP) lze předpokládat tlak na další využití zejména těchto území. V případě, že realizace projektu bude znamenat odlesnění a/nebo zpevnění původně nezpevněných ploch, bude negativně dotčena i retenční schopnost krajiny. Zvýšení fragmentace krajiny, případně lokální eroze, může být v environmentálně citlivých lokalitách způsobeno např. i budováním cyklostezek a dalších relativně šetrných aktivit. Aktivity tohoto opatření mohou také vést k nežádoucímu nárůstu lokálnímu dopravní zátěže v např. v důsledku zvýšení kapacity dopravní infrastruktury související s exponovanými lokalitami cestovního ruchu. Potenciální negativní je vliv sezónně zvýšené hlukové zátěže v lokalitách s intenzivními aktivitami cestovního ruchu Rozvoj masivního cestovního ruchu a souvisejících služeb může v některých případech vést k významným negativním změnám v charakteru sídel, vzniku monofunkční infrastruktury, kde značné část ploch a sídelních funkcí zaniká což negativně ovlivňuje kvalitu života v místě trvale žijících obyvatel. B.4: Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel Potenciální negativní vlivy u tohoto opatření jsou spojeny především s rozvojem sportovní infrastruktury zejména pokud by podpora směřovala k rozvoji lyžařských sjezdových tratí a vleků. V případě, že realizace sportoviště bude znamenat odlesnění a/nebo zpevnění původně nezpevněných ploch, bude negativně dotčena retenční schopnost krajiny. Zvýšení fragmentace krajiny může být způsobeno také budováním cyklostezek i když je tento vliv malý v porovnání s vlivy jiné dopravní infrastruktury poměrně malý. Vzhledem k atraktivitě území chráněných z hlediska přírody a krajiny (CHKO, NP) pro 58

59 sportovní účely (horská kola, sjezdové lyžování) lze předpokládat tlak na další využití zejména těchto území. Případná výstavba nových lyžařských sjezdových tratí a s nimi spojené technické infrastruktury v přírodně cenných lokalitách by neměla být podporována vůbec. Provoz určitých typů sportovišť (akvaparky, lyžařské areály, apod.) je poměrně energeticky náročný (ohřev vody, čerpání vody, umělé osvětlení, ad.). Výstavba sportovních areálů typu lyžařských středisek či akvaparků představuje potenciální motory tvrdého cestovního ruchu s často významnými nepřímými dopady na okolní životní prostředí, včetně např. indukce dopravy či potenciální riziko lokálního sezónního zvýšení hlukové zátěže v sousedství využívaných sportovních zařízení. B.6: Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí Potenciální negativní vlivy spojené s realizací aktivit tohoto opatření lze specifikovat pouze v závislosti na rozsahu a lokalizaci případných projektů. V obecné rovině výstavba nového bydlení a navahující infrastruktury může mít negativní dopady na krajinný ráz zejména při výstavbě mimo souvisle zastavěná území sídel. Negativně může být hodnocen zábor území (zejména v případě záboru ZPF). V případě záboru nezpevněných ploch pak bude snížena retenční schopnost krajiny. C.1: Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace Realizace nové dopravní infrastruktury může znamenat významné negativní vlivy zejména z hlediska fragmentace krajiny, krajinného rázu a záborů území a půdy. Budování a zkapacitňování dopravní infrastruktury může vést k významnému zvýšení spotřeby a těžby některých surovin (kámen, štěrk a písek případně další stavební suroviny). Důležitým faktorem je zde lokalizace projektů, případně i zdrojů surovin pro jejich výstavbu (např. těžba štěrkopísku) z hlediska potenciálních střetů s ochrannými pásmy vodních zdrojů a CHOPAV. Zkvalitňování a zkapacitňování silnic indukuje zvýšení intenzity dopravy a může zvýšit celkový vliv dopravy na životní prostředí. V rámci aktivity Zlepšení přístupu ke státním hranicím, jejich prostupnosti pro všechny druhy dopravy a zvýšení počtu míst překračování státních hranic je třeba zajistit nákladní přepravu především po železnici. Nezvyšovat počet hraničních přechodů pro kamionovou přepravu nad 3,5 t užitečné hmotnosti. Aktivita C.1.8 Podpora rozvoje regionální letecké dopravy a infrastruktury, bude s velkou pravděpodobností znamenat potenciální významný negativní vliv na životní prostředí (hluk, zábor ploch, produkce skleníkových plynů ad.). Regionální letecká doprava by měla být provozována na výhradně komerční bázi a veřejná podpora by měla být přípustná pouze za předpokladu jednoznačného prokázání veřejného zájmu. C.3: Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů Při realizaci opatření mohou nastat významné negativní vlivy na krajinný ráz spojené s výstavbou alternativních zdrojů energie (větrných elektráren). Obdobně mohou nastat významné negativní vlivy na přírodu a biodiverzitu spojené s výstavbou alternativních zdrojů energie (malých vodních elektráren, větrných elektráren). Potenciální vlivy tohoto opatření mohou být významně negativní v případě, že budou odpady, které je možno materiálově využít, spalovány a následně energeticky využívány. Energeticky využívány mohou být odpady, které nelze materiálově využít. 59

60 C.4: Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií Za potenciální negativní vliv související s realizací tohoto opatření lze považovat dopady komunikační infrastruktury na krajinný ráz, případně negativní vliv budovaných vysílačů na přírodu a biodiverzitu. V případě podpory projektů tohoto typu je nezbytné vyhodnocení uvedených rizik. D.2: Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví S potenciálně negativním vlivem může být spojena případná podpora energetického využití (spalování) odpadů, které by mohly být materiálově využity (např. v rámci aktivity D.2b.1 Podpora aktivit vedoucích k přípravě, zavádění a realizaci maximálního zpětného využívání odpadů a k úpravě nebezpečných odpadů za účelem snížení jejich nebezpečnosti). E.2: Rozvoj městských oblastí Z hlediska potenciálních vlivů na půdu nebude mít toto opatření významné vlivy vyjma záborů území, potažmo půdy, při budování nové infrastruktury, a s tím spojené lokální zvýšení produkce odpadů a zvýšení nároků na nakládání s nimi. E.3: Rozvoj venkovských oblastí Vzhledem k šíři aktivit lze předpokládat významné negativní i pozitivní vlivy, jejichž uskutečnění bude záviset na náplni a způsobu realizace konkrétních projektů v rámci obecně formulovaných aktivit (např. E.3.1 Rozvoj multifunkčního zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství ve venkovském prostoru Libereckého kraje, E.3.2 Rozvoj výrobních a nevýrobních aktivit; podpora zaměstnanosti na venkově; podpora vzniku pracovních míst ve venkovských oblastech, E.3.3 Zajištění kvalitních správních a technických (včetně občanské vybavenosti) podmínek života ve venkovských sídlech). Negativní vlivy mohou být spojeny zejména s intenzivní zemědělskou a lesnickou produkcí, výstavbou zařízení pro využívání alternativních zdrojů energie (větrné a malé vodní elektrárny), výstavbou místních komunikací a rozvojem infrastruktury pro podnikání. Aktivita E Ochrana krajiny před povodněmi může být v praxi naplněna nevhodnými technickými úpravami, které mohou znamenat významné negativní vlivy na biodiverzitu. Další obecně formulované aktivity (např. E.3.29 Podpora podnikání, E.3.26 Výstavba a rekonstrukce místních komunikací) mohou mít pozitivní i negativní vliv který lze hodnotil pouze na úrovni konkrétních projektů (např. vliv na hlukovou situaci v individuálních venkovských lokalitách). 60

61 7. Plánované opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce Vzhledem k vysoké míře obecnosti návrhové části PR LK, která nemá charakter konkrétních projektů, se SEA zaměřuje mimo jiné na předcházení a minimalizaci významných negativních vlivů na životní prostředí prostřednictvím návrhu podmínek realizace jednotlivých opatření. Na základě hodnocení jednotlivých opatření a aktivit PR LK na životního prostředí (viz kap. 6) byly navrženy specifické podmínky pro implementaci, které jsou spolu s dílčími doporučeními obecnějšího charakteru v přehledu shrnuty níže. Důležitou součástí opatření pro zamezení významných negativních dopadů implementace PR LK na životní prostředí je také návrh environmentálních kritérií (viz dále kap. 11) pro výběr projektů. Realizace tohoto návrhu by měla zajistit, aby nebyly podpořeny projekty s negativními vlivy na životní prostředí, naopak aby podpora byla směřována na projekty, které mohou přispět ke zlepšení stavu životního prostředí v Libereckém kraji Souhrn navržených podmínek pro implementaci opatření PR LK Níže jsou uvedeny návrhy podmínek pro implementaci projektů v rámci opatření, u kterých byly identifikovány potenciální negativní vlivy na životní prostředí. A.1: Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Projektové záměry podporované v rámci aktivity A 1.6 Podpora rozvoje podnikatelské infrastruktury (nemovitosti pro podnikání, rozvojové plochy) musí být přednostně umisťovány na lokalitách typu brownfields. Zábory ploch, zejména ZPF, musí být minimalizovány, podpora budování veškeré infrastruktury musí být podmíněna vyloučením negativních dopadů na krajinný ráz a přírodní ekosystémy. U obecně formulovaných aktivit na podporu podnikání a snižování regionálních disparit (např. A 1.2 Podpora malého a středního podnikání, A 1.3 Podpora rozvoje živnostenského podnikání, a rovněž i aktivita A 1.17 Podpora aktivit vedoucích k odstraňování regionálních disparit) by podpora měla být vázána na použití nejlepších dostupných technologií (BAT) z hlediska vlivu na životní prostředí. Tam kde je to vhodné by přidělení podpory mělo být podmíněno zajištěním dopravní obslužnosti projektu způsobem, který přispěje k snížení dopravní zátěže dané lokality. Podmínkou přidělení podpory musí být u všech projektů, kde je to relevantní komplexní řešení odpadového hospodářství a problematiky hluku. Při rozhodování o podpoře zohledňovat zahrnutí environmentálních aspektů do projektu (uplatňování environmentálního managementu, využívání recyklovaných materiálů, výroba produktů certifikovaných z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí, apod.) A.2: Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací Podpora projektů v rámci aktivity A.2.3 Podpora rozšíření regionálních kapacit infrastruktury pro vědu, výzkum a inovace, by měla být podmíněna řešením minimalizujícím zábor půdy (zejména ZPF). Vhodným řešením je využití brownfields. A.3: Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Podpora produkčních funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství (aktivita A.3.2) by měla přednostně směřovat k projektům zaměřeným na snižování negativních 61

62 vlivů intenzivního hospodaření, např. modernizací a úpravou technologií, racionalizací a omezováním užití agrochemie, protierozními opatřeními apod. V oblasti lesního hospodářství by podpora měla být přednostně přidělována projektům zaměřeným na zlepšení druhové skladby a ekologických funkcí lesa. Aktivity směřující k posílení mimoprodukčních funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství a obnově a stabilizaci krajinných struktur a zvyšování retenčních schopností krajiny musí probíhat se zvláštním ohledem na ochranu přírody a biodiverzity. A.4: Podpora a rozvoj průmyslových odvětví Projektové záměry podporované v rámci tohoto opatření musí být přednostně umisťovány na lokalitách typu brownfields. Zábory ploch, zejména ZPF, musí být minimalizovány, podpora budování veškeré infrastruktury musí být podmíněna vyloučením negativních dopadů na krajinný ráz a cenné přírodní ekosystémy. U obecně formulovaných aktivit na podporu průmyslu a snižování regionálních disparit (např. A 4.2 Podpora průmyslových odvětví s růstovým potenciálem, A 4.3 Podpora průmyslových odvětví s vysokou přidanou hodnotou, A 4.5 Podpora rozvoje malého a středního podnikání v průmyslu, A 4.16 Podpora malých a středních podnikatelů v průmyslu v hospodářsky slabých oblastech) by podpora měla být vázána na použití nejlepších dostupných technologií (BAT) z hlediska vlivu na životní prostředí. Tam kde je to vhodné by přidělení podpory mělo být podmíněno zajištěním dopravní obslužnosti projektu způsobem, který přispěje k snížení dopravní zátěže dané lokality (např. využití železniční vlečky apod.). Podmínkou přidělení podpory musí být u všech projektů, kde je to relevantní, komplexní řešení odpadového hospodářství a problematiky hluku. Při rozhodování o podpoře zohledňovat zahrnutí environmentálních aspektů do projektu (uplatňování environmentálního managementu, využívání recyklovaných materiálů, výroba produktů certifikovaných z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí, apod.) Významným kritériem pro udělení podpory by měl být přínos projektu z hlediska energetické a surovinové efektivity průmyslové výroby. A.6: Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje Podmínkou přidělení podpory u projektů realizovaných na území zvláště chráněného území (ZCHÚ) je soulad s plánem péče pro dotyčné chráněné území. Orgány ochrany přírody by měly být standardně konzultovány při rozhodování o podpoře zejména veškerých projektů infrastrukturního charakteru a projektů potenciálně zvyšujících návštěvnost environmentálně citlivých lokalit (i v případě, že projekt není bezprostředně lokalizován na území ZCHÚ) Při podpoře rozvoje ubytovací a další doprovodné infrastruktury je třeba minimalizovat zábory půdy (preferovat kvalitativní rozvoj před zvyšováním kapacit) a vliv na krajinný ráz. Zejména by neměla být podporována výstavba mimo intravilán obcí. Podpora určená na výstavbu, rekonstrukce a modernizace základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu (aktivita A.6a.2) by měla být směřována do projektů zlepšujících environmentální parametry existující infrastruktury (snižování spotřeby energií a surovin, snižování spotřeby vody, snižování emisí škodlivých látek do složek 62

63 životního prostředí atd.) Vhodnou podmínkou pro přidělení podpory individuálnímu projektu je požadavek certifikace služeb cestovního ruchu z hlediska vlivů na životní prostředí (např. ekoznačka EU pro ubytovací služby) Případná výstavba nových lyžařských sjezdových tratí a s nimi spojené technické infrastruktury v přírodně cenných lokalitách by neměla být podporována vůbec. Technické provedení, povrch a trasování cyklostezek a jejich doprovodné infrastruktury musí respektovat charakter okolní krajiny, aby nedocházelo k její optické i funkční fragmentaci. Dopravní obslužnost projektů by měla být přednostně zajištěna environmentálně šetrnou formou dopravy. Podmínkou přidělení podpory musí být u všech projektů, kde je to relevantní, komplexní řešení odpadového hospodářství a problematiky hluku (jak s ohledem na zátěž obyvatel tak s ohledem na možné rušení živočichů) B.4: Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel Orgány ochrany přírody by měly být standardně konzultovány při rozhodování o podpoře zejména v rámci aktivit B.4b.3 Podpora investičních a neinvestičních aktivit pro rozvoj, modernizaci a budování přírodních i umělých sportovišť a sportovních areálů (vč. turistických značených cest, cyklostezek a cyklotras), B.4b.4 Podpora investičních a neinvestičních aktivit do infrastruktury související se sportem a tělovýchovou, případně B.4b.11 Podpora aktivit zajišťujících propojení nabídky tělovýchovy a sportu s nabídkou cestovního ruchu. Případná výstavba nových lyžařských sjezdových tratí (případně tratí pro horská kola) a s nimi spojené technické infrastruktury v přírodně cenných lokalitách by neměla být podporována vůbec. Podpora určená na výstavbu, rekonstrukce a modernizace sportovišť a další infrastruktury by měla být směřována do projektů zlepšujících environmentální parametry existující infrastruktury (snižování spotřeby energií a surovin, snižování spotřeby vody, snižování emisí škodlivých látek do složek životního prostředí atd.) U všech relevantních typů projektů je třeba jako podmínku podpory stanovit povinnost řešit problematiku hluku mj. i s ohledem na zvýšení hlukové zátěže při konání společenských a sportovních akcí B.6: Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí Projektové záměry podporované v rámci tohoto opatření musí být přednostně umisťovány s ohledem na minimalizaci záborů ploch, zejména ZPF, s vyloučením negativních dopadů na krajinný ráz a cenné přírodní ekosystémy. Zejména by neměla být podporována výstavba mimo souvisle zastavěné území sídel. Rozvoj bytových jednotek a jejich doprovodné infrastruktury (např. parkovací místa) v intravilánu obcí by neměl být realizován na úkor zelených a přírodě blízkých ploch. Podpora projektů musí být vázána na komplexní řešení z hlediska kapacity technické infrastruktury (včetně řešení napojení na ČOV) a dopravní obslužnosti lokality (s preferencí napojení na systémy veřejné dopravy). Významným kritériem pro přidělení podpory by měl být přínos projektu z hlediska řešení problematiky znečištění ovzduší emisemi z lokálních topenišť. C.1: Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace Rozhodování o investicích do výstavby a zkapacitňování dopravních cest musí být 63

64 založeno na pečlivém posouzení širších dopravních a environmentálních souvislostí, zejména s ohledem na prevenci vzniku úzkých míst, přenášení dopravní zátěže na jiné lokality a indukci dopravy. Výstavba nové infrastruktury musí být podmíněna minimalizací fragmentace krajiny a dopadů na krajinný ráz (upřednostňovat rekonstrukce a modernizace stávající infrastruktury před záborem území výstavbou zcela nových tras). Technická realizace dopravní infrastruktury musí zahrnovat opatření snižující vlivy fragmentace krajiny (ekodukty), zejména v místech migračních tras živočichů. Při realizaci aktivity C.1.4 Zlepšení přístupu ke státním hranicím, jejich prostupnosti pro všechny druhy dopravy a zvýšení počtu míst překračování státních hranic, je třeba zajistit nákladní přepravu především po železnici. Nezvyšovat počet hraničních přechodů pro kamionovou přepravu nad 3,5 t užitné hmotnosti. Aktivita C.1.8 Podpora rozvoje regionální letecké dopravy a infrastruktury, bude s velkou pravděpodobností znamenat potenciální významný negativní vliv na životní prostředí (hluk, zábor ploch, produkce skleníkových plynů ad.). Regionální letecká doprava by měla být provozována na výhradně komerční bázi a veřejná podpora by měla být přípustná pouze za předpokladu jednoznačného prokázání veřejného zájmu a zpracování studie proveditelnosti. Kapacitní komunikace by neměly rozdělovat části obcí a lidských komunit. Doprovodná infrastruktura (parkoviště, terminály apod.) by měla být přednostně lokalizována na plochy typu brownfields, ale tak, aby byla chráněna obytná zóna a související doprava nepřinášela nebezpečí chodcům a cyklistům, hluk, vibrace budov a znečištění ovzduší. Prioritní podpora při rekonstrukci dopravní infrastruktury v intravilánech sídel by měla směřovat k realizaci protihlukových opatření. Modernizace silniční infrastruktury by měla být provázena současnou realizací samostatného pruhu pro cyklisty a chodce alespoň tam, kde tvoří obce konurbium s přirozenou administrativně obchodní spádovostí. Při realizaci investic do budování infrastruktury upřednostňovat řešení minimalizující surovinovou náročnost a využívající v maximální míře recyklovaných materiálů C.3: Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů V rámci opatření nesmí být podporováno energetické využití odpadů. Z definice obnovitelných zdrojů energie je zakotvena v zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vyplývá, že odpady nejsou obnovitelnými zdroji energie a nelze je tedy mezi ně řadit. Navíc energeticky využívány mohou být odpady, které nelze materiálově využít. Přednostní materiálové využití před dalšími způsoby využití odpadů včetně energetického je zakotveno v 11 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Z výše uvedených důvodů SEA posuzovatel požaduje vyjmout indikátor Podíl využití odpadů jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie na celkovém nakládání s odpady z tohoto opatření. Sítě technické infrastruktury musí být budovány s ohledem na minimalizaci vlivu na zábor ploch a narušení krajinného rázu (pokud možno v koridorech již existující technické či dopravní infrastruktury). Podpoře výstavby větrných elektráren by mělo předcházet detailní posouzení jejich vlivu na krajinný ráz a přírodu. Lze doporučit zpracování studie na úrovni kraje, zaměřené na možnosti využití území kraje z hlediska výstavby větrných elektráren konkrétní projekty by byly realizovány dle výstupů studie. 64

65 Podpora obnovitelných zdrojů energie (např. pěstování biomasy, malé vodní elektrárny ad.) musí být realizována s ohledem na zájmy ochrany přírody a v souladu s limity využití území (ochranná pásma apod.). Výstavba nových vodních elektráren v místech kde hrozí narušení ekologických funkcí toku by neměla být podporována. C.4: Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií Prvky komunikační infrastruktury musí být budovány s ohledem na minimalizaci vlivu na krajinný ráz. Podpora by měla směřovat k realizaci technických řešení bez negativních vlivů na krajinný ráz, přírodu a biodiverzitu, a zdraví obyvatel. D.2: Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví V rámci opatření (např. v rámci aktivity D.2b.1 Podpora aktivit vedoucích k přípravě, zavádění a realizaci maximálního zpětného využívání odpadů a k úpravě nebezpečných odpadů za účelem snížení jejich nebezpečnosti) by nemělo být podporováno energetické využití (spalování) odpadů. Energeticky využívány mohou být odpady, které nelze materiálově využít. Přednostní materiálové využití před dalšími způsoby využití odpadů včetně energetického je zakotveno v 11 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. SEA posuzovatel požaduje nahradit termín zpětné využívání odpadů, který není termínem používaným v legislativě odpadového hospodářství termínem legislativně zavedeným materiálové využívání odpadů. Upravené znění aktivity D.2b.1 bude: Podpora aktivit vedoucích k přípravě, zavádění a realizaci maximálního materiálového využívání odpadů a k úpravě nebezpečných odpadů za účelem snížení jejich nebezpečnosti. E.2: Rozvoj městských oblastí Projektové záměry podporované v rámci tohoto opatření musí být přednostně umisťovány s ohledem na minimalizaci záborů ploch, zejména ZPF, s ohledem na zachování průchodnosti území, a s vyloučením negativních dopadů na krajinný ráz a cenné přírodní ekosystémy. Zejména by neměla být podporována výstavba mimo souvisle zastavěné území sídel. Rozvoj městské infrastruktury (např. aktivita E.2.3 Rozvoj kvalitní infrastruktury a občanské vybavenosti městského prostředí) by neměl být realizován na úkor zelených a přírodě blízkých ploch. Jedním z kritérií při rozhodování o podpoře projektů zahrnujících výstavbu či rekonstrukci by mělo být také uplatnění environmentálně příznivého způsobu nakládání se stavebními a demoličními odpady, případně jejich vhodným druhotným využitím. Projekty směřující ke snižování dopravní zátěže nesmí vést k přesunu zátěže (hluk, znečištění ad.) na jiné lokality je třeba uplatňovat komplexní přístup k plánování opatření. E.3: Rozvoj venkovských oblastí Podpora projektů v rámci obecně formulovaných aktivit zaměřených na podporu ekonomického rozvoje a kvality života obyvatel venkovských oblastí (např. E.3.1 Rozvoj multifunkčního zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství ve venkovském prostoru Libereckého kraje, E.3.2 Rozvoj výrobních a nevýrobních aktivit; podpora zaměstnanosti na venkově; podpora vzniku pracovních míst ve venkovských oblastech, E.3.3 Zajištění kvalitních správních a technických (včetně občanské 65

66 vybavenosti) podmínek života ve venkovských sídlech ad.) by se měla řídit zásadami obdobného charakteru jako v případě aktivit opatření A.3, A.4, A.6, C.1,C.3, případně dalších, dle charakteru konkrétních projektů. Při realizaci aktivity E Ochrana krajiny před povodněmi, musí být uplatňována zejména přírodě blízká opatření bez negativních dopadů na přírodu a biodiverzitu. Konkrétní projekty by měly být konzultovány s ochranou přírody. 66

67 8. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how) 8.1. Výběr zkoumaných variant Program rozvoje Libereckého kraje je předkládán jako jednovariantní. Struktura a obsahová náplň návrhové části PR LK byla navíc předem vymezena skutečností, že PR LK pouze rozvádí do úrovně aktivit opatření definovaná již ve Strategii rozvoje Libereckého kraje V průběhu zpracování PR LK byla v rámci řešitelského týmu pro přípravu programu vedena diskuse, mj. i se zapojením veřejnosti, o obsahu PR LK a byly zvažovány varianty navrhovaných aktivit - výstupem je předkládaná jednovariantní verze PR LK. Vzhledem k úrovni obecnosti formulovaných opatření i navrhovaných aktivit je zřejmé, že varianty mohou nastat ve fázi implementace PR LK, při rozhodování o způsobech realizace navrhovaných aktivit, respektive teprve při realizaci konkrétních projektů Popis provedení posouzení vlivů PR LK na životní prostředí Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Významným podkladem byla Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (MŽP, edice Planeta 7/2004). Součástí vyhodnocení vlivů na životní prostředí na základě vydaného závěru zjišťovacího řízení je i posouzení vlivů na soustavu lokalit Natura Proces posuzování vlivu Programu rozvoje Libereckého kraje na životní prostředí byl zahájen v době, kdy byly připraveny některé části dokumentu, nicméně s možností návrhů na změny dokumentu v průběhu jeho zpracování (tzn. byl zvolen přístup ex-ante v kombinaci s ex-post). Základním prvkem posouzení bylo hodnocení vztahu navržených opatření a aktivit vzhledem k identifikovaným relevantním klíčovým tématům životního prostředí. Jednotlivé kroky provedení posouzení vlivů PR LK na životní prostředí: 1. Analýza stavu životního prostředí na území Libereckého kraje. 2. Analýza strategických dokumentů na mezinárodní, národní a regionální úrovni. 3. Stanovení sady klíčových témat životního prostředí relevantních pro hodnocení PR LK na základě analýzy trendů a stavu životního prostředí, cílů strategických dokumentů pro oblast životního prostředí a obsahu PR LK. 4. Posouzení návrhové části PR LK vzhledem ke klíčovým tématům životního prostředí. 5. Posouzení PR LK z hlediska vlivů na veřejné zdraví 6. Posouzení PR LK z hlediska vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (lokality systému Natura 2000) 7. Návrh opatření pro předcházení negativnímu vlivu implementace PR LK na životní prostředí. 8. Návrh monitoringu implementace PR LK z hlediska vlivů na životní prostředí. 9. Posouzení environmentálních indikátorů pro sledování vlivu realizace PR LK na životní prostředí. 10. Návrh environmentálních kritérií pro výběr projektů. 11. Zpracování SEA dokumentace. 12. Návrh stanoviska SEA. 67

68 8.3. Problémy při shromažďování požadovaných údajů Ze strany předkladatele a zpracovatele PR LK, tj. Libereckého kraje bylo zpracovateli SEA poskytnuto dostatečné množství relevantních údajů pro zpracování hodnocení. 68

69 9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivů koncepce na životní prostředí 9.1. Charakter PR LK z hlediska monitoringu PR LK má z hlediska sledování vlivů jeho implementace na životní prostředí poměrně specifický charakter: a) účelem dokumentu je zejména vytvořit podpůrný rámec pro návrhy a projekty ucházející se o podporu z veřejných zdrojů rozdělovanou na základě dalších strategických dokumentů, programů a dotačních titulů (důvodem je nutnost prokázání souladu předkládaných projektů s rozvojovým dokumentem kraje tento požadavek je uplatňován jako podmínka pro potenciální podporu jak z krajských finančních zdrojů tak z příslušných evropských fondů a dalších zdrojů), b) dokument bude implementován prostřednictvím jiných programů a finančních nástrojů (PR LK nemá vlastní implementační strukturu), c) jednotlivé projekty tedy nebudou předkládány a realizovány v rámci PR LK, ale prostřednictvím jiných programů a finančních schémat. Při zohlednění výše uvedeného (a také při zvážení faktu, že PR LK je platný pro celé území Libereckého kraje) je zřejmé že není možné odlišit faktické environmentální vlivy implementace PR LK od vlivů jiných strategických dokumentů či intervencí v území. I přesto však je možné považovat PR LK za dokument, v jehož rámci bude na úrovni kraje sjednoceno sledování dopadů krajských dokumentů na životní prostředí (viz 9.3). V rámci pravidelného hodnocení plnění PR LK musí být prováděno sledování vlivů jeho realizace včetně vlivů na životní prostředí vzhledem k povinnosti z 10h zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Liberecký kraj je tedy povinen sledovat stav životního prostředí (mimo jiné) prostřednictvím indikátorů navržených PR LK. Pokud budou zjištěny závažné negativní vlivy na životní prostředí tj. zhoršení stavu životního prostředí v některém ze sledovaných ukazatelů, je předkladatel povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů a informovat o tom Ministerstvo životního prostředí a dotčené správní úřady. Přestože nebude pravděpodobně možné stanovit přímou vazbu mezi případným zhoršením stavu životního prostředí a PR LK, je v takovém případě dále zapotřebí PR LK jako zastřešující rozvojový dokument kraje podrobit analýze z hlediska vlivů jeho implementace a životní prostředí a případně rozhodnout o jeho změně Environmentální indikátory PR LK a zdroje financování Program uvádí obsáhlou sadu indikátorů včetně indikátorů vztahujících se k životnímu prostředí (ať už přímo k jednotlivým složkám kvalita ovzduší, vody atd., tak v širší vazbě nakládání s odpady a energiemi, doprava atd.). Územní jednotkou pro sledování indikátorů je kraj proto tyto indikátory nebudou sloužit ke sledování specifických vlivů PR LK na životní prostředí, ale mohou být využity ke sledování stavu životního prostředí v kraji. Zpracovatel SEA považuje indikátory navržené PR LK za dostačující a dostatečně pokrývající oblast životního prostředí i související témata (odpady, energetika, doprava, cestovní ruchu atd.) viz následující tabulka č

70 Tabulka 13: Pokrytí jednotlivých témat životního prostředí hodnocené v rámci SEA PR LK indikátory navrženými programem. Téma Krajina Příroda a biodverzita Horninové prostředí Půda Voda Indikátor (s uvedením čísla dle PR LK) 221. ekologická stabilita krajiny (rozdíl mezi rozlohou pozitivně a negativně využívaných ploch) 225. podíl zrevitalizovaných ploch krajiny z celkové rozlohy kraje 226. podíl území se zpracovaným preventivním hodnocením krajinného rázu 14. rozloha lesů v členění na jednotlivé kategorie 222. podíl rozlohy chráněných území na rozloze kraje 223. podíl evropsky významných lokalit Natura 2000 s vyřešenou zákonnou ochranou 224. podíl funkčních prvků územních systémů ekologické stability z celkového počtu 227. podíl území zasaženého výskytem invazních druhů 228. podíl lesních porostů s vhodnou dřevinnou skladbou z hlediska ochrany přírody 208. počet havarijních úniků závadných látek do ovzduší/povrch. vod/horn. prostředí dle typu znečišťujících látek (pozn.: indikátor je využitelný i pro téma ovzduší a vody) 213: počet realizovaných či probíhajících projektů zaměřených na vyčištění půd a podzemních vod, na likvidaci starých ekologických zátěží z celkového počtu kontaminovaných lokalit LK (pozn.: indikátor je využitelný i pro téma ovzduší a vody) 17. podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy 18. podíl neobhospodařované zemědělské půdy 23. podíl orné půdy z celkové rozlohy zemědělské půdy 24. podíl trvalých travních porostů z celkové rozlohy zemědělské půdy 212. podíl kontaminovaných ploch z celkové plochy kraje 229. podíl záborů ZPF 230. podíl zemědělských půd bez trvalého obhospodařování 20. délka revitalizovaných vodních toků 21. plocha revitalizovaných vodních ploch 174. podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů 175. podíl obyvatel napojených na kanalizaci s koncovkou ČOV 176. podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci 177. podíl čištěných odpadních vod 178. počet čistíren odpadních vod 179. celková kapacita ČOV 194. celkové emise hlavních znečišťujících látek z bodových zdrojů do vod 195. celková produkce odpadních vod v členění průmyslové/komunální 196. vypouštěné odpadní vody do kanalizace pro veřejnou potřebu 197. podíl snížení emisí znečišťujících látek do vod (v členění dle široké škály polutantů a dle producentů) 210. množství polutantů v povrch. vodách (v členění uvedeném 70

71 Ovzduší Odpady Doprava Energetika Hluk v poznámce) 211. podíl délky významných vodních toků se zhoršenou kvalitou vod z celk. délky významných vodních toků v LK 191. emise základních znečišťujících látek (tuhé emise, SO2, NOX, CO) REZZO celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly dle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší 193. podíl emisí hlavních znečišťujících látek ze zdrojů ovzduší 209. podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v LK (s překrač. imis. limitů a mezí tolerance) dle sled. polutantů 310. kvalita místního ovzduší 180. podíl využití odpadů jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie na celkovém nakládání s odpady (pozn.zpracovatele SEA: tento indikátor by neměl sloužit pro oblast obnovitelných zdrojů energie) 198. podíl produkce odpadů v členění ostatní/nebezpečný/komunální na celkové produkci odpadů 199. celková produkce odpadů 200. produkce odpadů ze zemědělství, myslivosti, lesnictví, těžby dřeva a souvisejících činností 202. podíl odpadů využitých na recyklaci, regeneraci a kompostování na celkové produkci odpadů 203. počet nově vzniklých či modernizovaných zařízení ke sběru nebo využití odpadů 216. podíl skládkovaného/druhotně využitého odpadu z celkového množství odpadu v LK vyprodukovaného 158. délka značených cyklotras 160. souběh značených cyklotras se silnicí I., II. a III. Třídy 163. podíl obcí, které mají dopravní obslužnost zajištěnu na standardní úrovni, na celkovém počtu obcí 164. hodnota tzv. modal split (poměr výkonů veřejné a individuální osobní dopravy) 165. počet cestujících přepravených ve veřejné dopravě 169. délka nově postavených tramvajových tratí 170. počet plynofikovaných autobusů (příp. splňujících normu Euro 3 nebo vyšší) 172. podíl obcí zapojených do integrovaných dopravních systémů na celkovém počtu obcí v kraji 308. mobilita a místní přeprava cestujících 16. rozsah ploch plodin pěstovaných k energetickému využití 181. podíl energie vyrobené z obnovitelných a dalších ekologicky šetrných zdrojů energie na celk. výrobě energie 182. roční spotřeba paliv a energie v podnicích s 20 a více zaměstnanci podle místa spotřeby 207. bilance surovinových a energetických úspor vzniklá realizací úsporných opatření 217. podíl ploch se zvýšenou hlukovou zátěží z celkové plochy LK 218. podíl obyv. negativně dlouhodobě zatížených vyššími hodnotami hluku v 5dB pásmech k celk. počtu obyv zatížení prostředí hlukem 71

72 Cestovní ruch Sídla a využití území Kulturní dědictví Klima 30. délka úseků značených pěších turistických tras a upravovaných běžeckých tratí pro veřejnost 159. délka značených pěších turistických tras 166. počet km výkonů speciálních rekreačních forem veřejné dopravy (skibusy, cyklobusy, cyklovlaky) 4. podíl zastavěné plochy brownfields na celkové zastavěné ploše obce 5. podíl plochy revitalizovaných brownfields na celkové ploše brownfields 22. podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy obce 26. podíl lesní půdy z celkové rozlohy obce 173. počet obcí napojených na kanalizaci, vodovod a plynovod 214. roční počet realit. či probíhajících projektů zaměř.h na sanaci brownfields z celkového počtu brownfields LK 215. plocha ročně sanovaných starých ekologických zátěží 220. podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové rozlohy obce 236. počet obcí s rozšířenou působností se zpracovanou koncepcí EVVO 314. udržitelné využívání území 134. finanční alokace z rozpočtu LK na obnovu kulturních památek 135. počet návštěvníků nemovitých kulturních památek 136. počet přijatých plánů ochrany území s archeologickými nálezy 307. místní příspěvek ke globálním klimatickým změnám Program specifikuje několik zdrojů pro financování projektů v rámci PR LK, které lze rozčlenit do následujících kategorií: 1. strukturální fondy EU (sektorovém, regionální, přeshraniční operační programy) 2. ostatní evropské fondy mimo strukturálních (zemědělský a rybářský fond, finanční mechanismus EHK/Norska atd.) 3. národní finanční zdroje 4. krajské finanční zdroje (fond investic, grantový fond). Pro první 2 kategorie by systém sledování environmentálních vlivů včetně specifických indikátorů měl být zajištěn v rámci implementačních struktur jednotlivých programových dokumentů. Při sledování dopadů opatření a aktivit PR LK realizovaných s podporou z těchto zdrojů je tedy možné využít výstupy z environmentálního monitoringu daných programů. Pro národní a krajské finanční zdroje je pak před jejich čerpáním nutné definovat způsob, jakým je zajištěno sledování vlivů alokace těchto zdrojů na životní prostředí, přičemž je zapotřebí využít relevantní indikátory navržené PR LK. Jak již bylo konstatováno, vzhledem k povaze PR LK tedy půjde o monitoring stavu životního prostředí v Libereckém kraji, který by zajistil včasnou identifikaci případných negativních změn v kvalitě životního prostředí a byl podkladem pro rozhodnutí o změně PR LK tak, aby alokace veřejných prostředků z dostupných zdrojů byla adekvátním způsobem upravena. 72

73 9.3. Doporučení SEA k monitoringu PR LK je zastřešujícím střednědobým dokumentem kraje proto (i přes výše uvedené z hlediska způsobu jeho implementace) jej lze využít pro zlepšení způsobu monitoringu vlivů na životní prostředí na úrovni kraje tj. zajistit odpovídající personální a odborné kapacity pro monitoring, Pro sledování vlivů implementace jednotlivých opatření a aktivit PR LK na životní prostředí, ať již jsou podporovány z jakéhokoliv zdroje, by měl být vytvořen jeden systém, který by zahrnoval: koordinace environmentálního monitoringu na úrovni kraje pravidelné vyhodnocování výsledků monitoringu vlivů opatření realizovaných v rámci PR LK na životní prostředí pravidelné zveřejňování výsledků monitoringu poskytování konzultací v oblasti životního prostředí pracovníkům implementačních struktur jednotlivých strategických dokumentů, respektive dotačních titulů, které jsou pod kontrolou kraje. poskytování informací o problematice životního prostředí ve vazbě na jednotlivé strategické dokumenty všem zainteresovaným subjektům a jednotlivcům (tj. zejména předkladatelům projektů). 73

74 10. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce. Plánovaná opatření jsou popsána v kapitole 7 vyhodnocení. 74

75 11. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektů Úvod Environmentální hodnocení projektů Jak je již uvedeno v kapitole 9, nástrojem implementace PR LK jsou především další strategické dokumenty, respektive s nimi spojené dotační tituly v jejichž rámci budou následně realizovány konkrétní projekty. Vzhledem k rozdílným typům navazujících strategických dokumentů a různým zdrojům lze předpokládat i rozdílné mechanismy hodnocení, výběru a schvalování projektů k udělení finanční podpory. V rámci SEA PR LK není možné postihnout všechny možné eventuality na úrovni projektů níže popsané principy environmentálního hodnocení a výběru projektů bude tedy nutné upravit tak, aby jejich využití bylo v souladu s mechanismem hodnocení a výběru projektů pro daný strategický dokument či zdroj financování. Přímo lze uvedené zásady hodnocení a výběru projektů aplikovat v případě podpory projektů v rámci vlastních finančních zdrojů kraje. PR LK uvádí následující základní obecná kritéria zajišťující, aby projekty byly v souladu se strategickými cíli kraje: 1. Soulad se schválenými aktuálními rozvojovými dokumenty Libereckého kraje Strategie rozvoje Libereckého kraje, Program rozvoje Libereckého kraje 2. Soulad se schválenými aktuálními rozvojovými dokumenty obce, mikroregionu 3. Soulad s resortními a regionálními koncepčními dokumenty na republikové a krajské úrovni 4. Přínos pro zkvalitňování složek životního prostředí a lidského zdraví 5. Přínos k naplňování principů udržitelného rozvoje v praxi 6. Příznivý vliv na snižování regionálních disparit, monitoring a vyhodnocování vývoje území kraje 7. Přínos pro tvorbu partnerství a posilování demokracie 8. Udržitelnost projektu i po skončení podpory Není podrobněji popsáno, jakým způsobem budou tato kritéria aplikována pro různé finanční zdroje, jak bude jejich uplatnění personálně zajištěno, jaké budou váhy jednotlivých kritérií atd. Níže popsané principy by měly být využity v rámci obecných kritérií č. 4 a 5, tj. přínos pro zkvalitňování složek životního prostředí a lidského zdraví a přínos k naplňování principů udržitelného rozvoje v praxi. Zdroje popsané PR LK k financování jednotlivých projektů lze z hlediska environmentálního hodnocení a výběru projektů rozčlenit na dvě základní skupiny: 1. zdroje s nastaveným jednotným mechanismem environmentálního hodnocení a výběru projektů, tj. programy v rámci strukturálních fondů EU a dále pro evropský zemědělský a evropský rybářský fond. 2. zdroje s nedefinovaným mechanismem environmentálního hodnocení a výběru projektů, tj. finanční mechanismus EHK/Norsko, národní finanční zdroje a krajské finanční zdroje. Pro zdroje skupiny 1 není nutné v rámci implementace PR LK uplatňovat další environmentální kritéria pro hodnocení a výběr projektů níže uvedené principy jsou tedy zaměřeny především na zdroje skupiny 2. Měly by být aplikovány v případě, že Liberecký kraj bude zajišťovat přímo hodnocení a výběr projektů (krajské zdroje), popřípadě pokud bude na úrovni kraje prováděn před-výběr projektů před jejich předložením do vlastního výběru v rámci daného finančního zdroje (národní finanční zdroje, finanční mechanismus 75

76 EHK/Norsko atd.). Principy environmentálního hodnocení a výběru projektů Cílem environmentálního hodnocení a výběru projektů je adekvátní zohlednění oblasti životního prostředí v rámci celkového hodnocení a výběru projektů pro udělení podpory z jednotlivých finančních zdrojů a podpořit tak ty projekty, které (kromě svého primárního zaměření a účelu) budou mít lepší dopady na životní prostředí. Hodnocení by mělo probíhat na úrovni projektů jako součást rozhodování o schválení přidělení podpory konkrétnímu projektu v rámci konkrétního finančního zdroje, tj. hodnocení dle environmentálních kritérií by mělo být součástí souhrnného hodnocení předkládaného projektu. Na základě hodnocení projektu pomocí environmentálních kritérií bude možné určit, jaké oblasti životního prostředí mají vazbu na daný projekt a identifikovat tak environmentální potenciál projektu (tj. možnosti projektu k pozitivnímu dopadu na životní prostředí). V rámci hodnocení je možné předkladateli projektu doporučit, aby některou z oblastí životního prostředí (environmentální téma) zahrnul přímo do předkládaného projektu (např. v případě výstavby budov lze doporučit opatření na úspory energie, řešení problematiky nakládání s odpady, opatření ke snížení hlukové zátěže atd.). Touto formou lze napomoci přípravě projektů, kvalitnějších nejen z hlediska jejich primárního účelu a zaměření (např. úspory energie a lepší management odpadů má přímý vztah k ekonomické výkonnosti projektu), ale také vzhledem k životnímu prostředí. Environmentální hodnocení projektů by mělo být zaměřeno zejména na pozitivní dopady projektů na životní prostředí případné negativní dopady jsou detailně sledovány v rámci legislativní postupů (např. EIA) a vlivy projektu na životní prostředí jsou omezeny příslušnou environmentální legislativou. Environmentální hodnocení projektů nenahrazuje legislativní postupy (EIA, územní a stavební řízení), ale tyto postupy doplňuje předkladatel projektu včasným zohledněním problematiky životního prostředí v úvodních fázích přípravy projektu může dosáhnout snadnějšího průběhu následných povolovacích procesů z hlediska životního prostředí. V rámci SEA PR LK byla navržena sada environmentálních kritérií pro hodnocení a výběr projektů formou hodnotící otázky. Tato kritéria jsou určena k dalšími rozpracování a úpravám, tak aby je bylo možné využít pro rozdílné typy finančních zdrojů. Environmentální hodnocení projektů je navrhováno ve dvou fázích: Před-projektové environmentální hodnocení při přípravě projektů, Formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení, Před-projektové hodnocení Je velmi důležité, aby předkladatelé projektů měli možnost seznámit se s hodnotícími kritérii již před zahájením zpracování projektové žádosti a mohli tak projekt upravit tak, aby obdržel co nejlepší hodnocení z hlediska jeho dopadů na životní prostředí. Zároveň by předkladatelé měli mít možnost konzultace v oblasti životního prostředí. Možnost před-projektového hodnocení povede ke zkvalitnění přípravy projektů a k úsporám finančních prostředků na zpracování projektové dokumentace. Hodnocení projektu z hlediska životního prostředí provádí předkladatel projektu formou slovního hodnocení, tj. projekt má pozitivní/žádný/negativní vliv na jednotlivá environmentální kritéria. V případě existujících kvantitativních údajů lze uvést i tyto informace. Na základě výsledků před-projektového bude mít žadatel možnost upravit návrh projektu tak, 76

77 aby získal co nejlepší environmentální hodnocení (např. využití environmentálně šetrnější technologie, kdy dojde ke snížení emisí či úspoře energií v rámci projektu a tím k lepšímu ohodnocení projektu). Předkladatel projektu může také využít environmentální kritéria jako inspirativní tj. může začlenit přímou podporu určité oblasti životního prostředí do návrhu projektu (např. v případě návrhu na systém školení a vzdělávání může být jednou z oblastí také problematika životního prostředím, součástí výstavby silniční komunikace může být budování cyklostezky atd.) a může tak opět dosáhnout vyššího hodnocení projektu za oblast životního prostředí Formální hodnocení a výběr projektů Formální environmentální hodnocení bude prováděno jako součást výběrových řízení pro udělení podpory v rámci konkrétního finančního zdroje či před-výběru na úrovni kraje. Na základě hodnocení může hodnotitel navrhnout změny či doplnění projektu a/nebo podmínky pro realizaci projektu. Projekt, který bude mít lepší výsledky při environmentální části hodnocení, by měl být celkově zvýhodněn oproti rovnocennému projektu (z hlediska jeho primárního zaměření), který bude mít nižší pozitivní (či negativní) vlivy na životní prostředí Environmentální kritéria pro výběr projektů Následující tabulka uvádí kritéria pro hodnocení a výběr projektů. Vzhledem k charakteru PR LK (viz kapitola 9 environmentální monitoring) zpracovatel SEA navrhnul obecná kritéria a předpokládá, že tato budou dále modifikována a doplňována v závislosti na konkrétním finančním zdroji, ze kterého budou projekty podporovány, tak aby použité kritéria byla relevantní pro předkládané projekty a bylo je možné začlenit do celkového systému výběru a hodnocení projektů pro daný finanční zdroj (dotační titul). Tabulka 14: Environmentální kritéria pro hodnocení a výběr projektů Téma životního prostředí Kritérium pro výběr projektů Krajina Příroda a biodverzita Přispěje projekt ke snížení fragmentace krajiny? Přispěje projekt ke zlepšení stavu přírody a biodiversity v dané lokalitě? Přispěje projekt ke zvýšení délky revitalizovaných toků a rozsahu vodních ploch? Horninové prostředí Přispěje projekt ke snížení kontaminace horninového prostředí? Přispěje projekt k likvidaci starých ekologických zátěží? Půda Přispěje projekt ke snížení záborů půdy? Přispěje projekt ke snížení kontaminace půdy? Přispěje projekt k ochraně půdy před erozí? 77

78 Voda Přispěje projekt ke zlepšení kvality povrchových a/nebo podzemních vod? Přispěje projekt ke snížení rizika povodní? Ovzduší Odpady Přispěje projekt ke zlepšení kvality ovzduší? Přispěje projekt ke snížení produkce odpadů? Přispěje projekt ke zvýšení míry recyklace odpadů? Doprava Přispěje projekt ke snížení intenzity individuální automobilové dopravy? Přispěje projekt ke snížení nákladní automobilové dopravy? Přispěje projekt ke zvýšení využívání systémů veřejné dopravy? Energetika Hluk Environmentálně šetrný cestovní ruch Přispěje projekt ke snížení spotřeby energie? Přispěje projekt ke zvýšení produkce energie z obnovitelných zdrojů? Přispěje projekt ke snížení hlukové zátěže v dané lokalitě? Přispěje projekt ke snížení počtu obyvatel, žijících v překročeném limitu hluku? Přispěje projekt ke snížení negativních vlivů cestovního ruchu na životní prostředí, zejména v chráněných územích? Přispěje projekt ke zvýšení povědomí o specifikách místního prostředí a zásadách jeho ochrany a odpovědnosti návštěvníků, poskytovatelů služeb cestovního ruchu i místních obyvatel? Přispěje projekt ke zvýšení využívání speciálních rekreačních forem veřejné dopravy (skibusy, cyklobusy, cyklovlaky) Udržitelný rozvoj území Přispěje projekt k vyšší míře využívání brownfields? Přispěje projekt ke zvětšení a zkvalitnění zelených ploch v sídlech? Přispěje projekt k udržitelnému využívání území? Kulturní dědictví Přispěje projekt k obnově a/nebo zlepšení stavu kulturních památek? Klima Přispěje projekt ke snížení emisí CO 2 ekvivalent? 78

79 12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví Úvod Vyhodnocení vlivů PR LK na veřejné zdraví byla zpracována na základě smlouvy s firmou Integra Consulting Services, s.r.o. a zdravotním ústavem se sídlem v Kolíně ze dne MUDr. Evou Rychlíkovou, MUDr. Josefem Míkou za spolupráce p. Jana Strnada. Na počátku a v průběhu zpracování byla studie konzultována s MUDr. Vladimírem Valentou, ředitelem Krajské hygienické stanice a Ing. Janou Kučerovou z Krajské hygienické stanice v Liberci, kteří představují regionální autority v procesu strategického hodnocení vlivů na veřejné zdraví podle zákona 100/2001 Sb., v jeho pozdějších právních úpravách. Jejich připomínky k draftu Programu rozvoje Libereckého kraje byly zakomponovány do textu hodnocení. Strategické hodnocení vlivů na životní prostředí představuje zhodnocení pravděpodobných vlivů na životní prostředí, včetně zdraví, obsažené ve zprávě o životním prostředí, zajištění účasti veřejnosti a konzultací. Strategické hodnocení vlivu na životní prostředí a zdraví minimalizuje negativní efekt hodnocené koncepce a naopak přináší prospěch pro zdraví dotčené populace, nebo její skupiny ( politika může přinést např. dostupnost péče, služeb, aktivity k upevnění zdraví) Strategické hodnocení vlivů na životní prostředí ( Strategic Environmental Assessment - SEA )představuje zhodnocení pravděpodobných vlivů na životní prostředí, včetně zdraví, obsažené ve zprávě o životním prostředí, zajištění účasti veřejnosti a konzultací. Strategické hodnocení vlivu na životní prostředí a zdraví minimalizuje negativní efekt hodnocené koncepce a naopak přináší prospěch pro zdraví dotčené populace, nebo její skupiny ( politika může přinést např. dostupnost péče, služeb, aktivity k upevnění zdraví).( 1 ) Hodnocení vlivů na veřejné zdraví má následující schéma: Cíle ochrany zdraví Popis vlivů a determinanty zdraví Vliv strategických cílů a opatření Programu rozvoje Libereckého kraje na veřejné zdraví Indikátory, jejich zdroje a monitoring Závěr hodnocení Kriteria ochrany zdraví pro výběr projektů Doplnění aktivit Úprava cílů politiky Zdroje použité pro hodnocení Cíle ochrany zdraví Pro území Libereckého kraje byla v roce 2005 zpracována Zdravotní politika Libereckého kraje. Zdravotní politika Libereckého kraje (2) je v souladu s cíli Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro 21. století.( 3) Podle zjišťovacího řízení strategického hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví požaduje Ministerstvo životního prostředí provést vyhodnocení, zda Program rozvoje Libereckého kraje (dále jen PRLK) zohledňuje cíle a opatření uvedených strategií.zdraví pro 21. století nabízí tyto rámcové cíle: 79

80 Cíl 1: Solidarita ve zdraví v evropském regionu Cíl 2: Spravedlnost ve zdraví Cíl 3: Zdravý start do života Cíl 3: Zdraví mladých Cíl 3: Zdravé stárnutí Cíl 6: Zlepšení duševního zdraví Cíl 7: Prevence infekčních onemocnění Cíl 8: Snížení výskytu infekčních nemocí Cíl 9: Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy Cíl 10: zdravé a bezpečné životní prostředí Cíl 11: Zdravější životní styl Cíl 12: Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem Cíl 13: Zdravé místní životní podmínky Cíl 14: Zdraví, důležité hledisko činnosti všech resortů Cíl 15: Integrovaný zdravotnický sektor Cíl 16: Řízení v zájmu kvality péče Cíl 17: Financování zdravotnických služeb a rozdělování zdrojů Cíl 18: Příprava zdravotnických pracovníků Cíl 19: Výzkum a znalosti v zájmu zdraví Cíl 20: Mobilizace partnerů pro zdraví Cíl 21: Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny. Cíle, odpovídající regionu, jsou zpodrobněny ve Zdravotní politice Libereckého kraje( 2.) a doplněny konkrétními opatřeními ve společném rámci. Zdravotní politika Libereckého kraje, zpracovaná v roce 2005, obsahuje cíle, relevantní působnosti Libereckého kraje a logicky nereflektuje cíle, které jsou relevantní republice a Evropě jako celku. Cíle zdravotní politiky Libereckého kraje z roku 2005 jsou tedy tyto: 1. Zdravý start do života 2. Zdraví mladých 3. Zdravé stárnutí 4. Zlepšení duševního zdraví 5. Prevence infekčních nemocí 6. Snížení výskytu neinfekčních nemocí 7. Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy 8. Zdravé a bezpečné životní prostředí 9. Zdravější životní styl 10. Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem 11. Zdravé místní životní podmínky v Libereckém kraji 12. Zdraví důležité hledisko v činnosti všech resortů 13. Integrovaný zdravotní sektor - Řízení v zájmu kvality péče Globálním cílem hodnoceného programu rozvoje Libereckého kraje je, aby v roce 2020 byl rozvoj realizován v souladu s principy udržitelného rozvoje (4) a - Měl rozvinutý ekonomický a technický potenciál - Byly vytvořeny podmínky pro všestranný uspokojivý rozvoj života člověka - Bylo zajištěno zdravé životní prostředí - Byl vytvořen efektivně fungující a všeobecně uznávaný systém veřejné správy. 80

81 12.3. Popis vlivů a determinanty zdraví Zdravotní determinanty představují velký potenciál udržení nebo zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Jsou to kategorie vlastností lidí, jejich činností a faktorů prostředí, které populaci obklopuje. Jde o chování osob a jejich životní styl, vlivy uvnitř komunit, které mohou zlepšovat, nebo naopak poškozovat zdraví, životní a pracovní podmínky a přístup ke zdravotním službám a obecné sociálně-ekonomické, kulturní a environmentální podmínky. Determinanty mohou působit na zdraví přímo i zprostředkovaně nepřímo, mohou exacerbovat latentní dispozici k onemocnění, mohou mít vliv zásadní nebo jen omezený v rámci mnohočetných příčin onemocnění, jejich vliv na zdraví samozřejmě může být jak negativní, tak i pozitivní. Podle požadavků Směrnice SEA transponovaných do zákona č. 93/2004 Sb., a dalších novel zákon a č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, musí být při hodnocení vlivů na veřejné zdraví charakteristika vlivů determinant zpracována s ohledem na: pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivu kumulativní a synergickou povahu vlivu možnost přeshraniční povahy vlivu rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví vyplývající z provedení koncepce (např. při přírodních katastrofách, při haváriích) závažnost a rozsah vlivu (počet obyvatel, kteří by mohli být pravděpodobně zasaženi) důležitost a zranitelnost oblasti, která by mohla být zasažena, s ohledem na zvláštní přírodní charakteristiku oblasti, hustotu obyvatel, překročení norem kvality životního prostředí, kvalitu a intenzitu využívání půdy. Pitná voda Voda je nezbytná pro udržitelný život a uspokojivé zásobování (náležité, bezpečné a dostupné) musí být dostupné pro všechny. (5) Pitná voda je nezbytnou a důležitou potravinou spojující člověka se životním prostředím a její zajištění a její kvalita je významnou determinantou lidského zdraví.její kvalita je důležitá nejen z hlediska požívání. Prostřednictvím pitné vody může být člověk exponován biologickým, mikrobiologickým a chemickým agens také koupáním a sprchováním (kožní expozice) a vdechováním. Prostřednictvím sprchování se může uplatnit i fyzikální determinanta radon. Nejcitlivější a nejohroženější skupinou populace jsou malé děti (alimentární infekce přenosné vodou a dusičnanová methemoglobinemie) a starší lidé, nebo chronicky nemocní. (diabetes). Zajímavou skupinou z hlediska vysoké expozice prostřednictvím vody, jsou také skláři a ostatní pracující v horkých provozech, kteří mají vysoký příjem tekutin během pracovní směny. Prostřednictví pitné vody vznikají onemocnění akutní ( alimentární infekce, intoxikace) nebo chronická (chronické intoxikace, infekční onemocnění, které přejdou do chronicity, např. hepatitida typu A) v závislosti na působícím agens, velikosti dávky a stavu organismu. V Libereckém kraji je v provozu 256 vodovodů (oblastí), které zásobují pitnou vodou obyvatel tj. 90,2% z celkového počtu obyvatel kraje v okrese Česká Lípa 97,4%, Semily 95,8%, Jablonec nad Nisou 86,9% a Liberec 95,8% obyvatel. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje vydala na časově omezenou dobu výjimky a mírnější hygienické limity v chemických ukazatelích u 28 vodovodů tj. 10,9% z celkového počtu vodovodů v kraji. Z těchto vodovodů je zásobeno obyvatel tj. 8,9% z celkového počtu obyvatel zásobených pitnou vodou v Libereckém kraji. Platnost uvedených výjimek je stanovena do

82 Indikátory a monitoring rozvojových opatření cíle C3 Programu rozvoje Libereckého kraje (dále jen PRLK ) je třeba doplnit o počet vodovodů a počet obyvatel s výjimkami z požadavků na kvalitu pitné vody, respektive v daném roce odstraněných příčin těchto výjimek. Aktivitu C3.1 doplnit včetně zlepšení kvality pitné vody a kritéria doplnit o kritérium dodržení limitních hodnot ukazatelů jakosti pitné vody. Voda k rekreaci koupaliště ve volné přírodě v Libereckém kraji Rekreační koupání a plavání v povrchových vodách může přinést v letním období riziko spojené s expozici toxickým sinicím. Sinice obsahují látky, které způsobují alergie. U koupajícího se člověka, podle toho, jak je citlivý a jak dlouho ve vodě pobývá, se mohou objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma. Sinice také mohou produkovat různé toxiny. Podle toho, kolik a jakých toxinů se do těla dostane, se liší i projevy: od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní problémy. Lidé při koupání často nechtěně vypijí i trochu vody (až 1-2 dl) a s ní i přítomné sinice (a také toxiny, které jsou v nich obsaženy). Riziko se zvyšuje u dětí, které vody vypijí zpravidla více a jejich tělesná hmotnost je menší. V letní sezoně roku 2006 bylo v provozu 34 přírodních koupališť a 4 koupací oblasti Liberec vodní nádrž Harcov a Jablonec nad Nisou vodní nádrž Mšeno. Následující tabulka uvádí přehled ukazatelů kvality vody, u kterých byly překročeny limity ve vzorcích vody odebraných v roce 2006 (zdroj: SZÚ).(6) Tabulka15: Přehled ukazatelů kvality vody, u kterých byly překročeny limity ve vzorcích vody odebraných v roce 2006 Okres Česká Lípa Překročení limitů Hamerský rybník Koupaliště Dubice Koupaliště Heřmanice v Podještědí Koupaliště Horní Police Koupaliště Jablonné v Podještědí Koupaliště Nedamov Koupaliště Nový Bor Koupaliště Sloup v Čechách Koupaliště Zákupy Koupaliště Žandov Máchovo jezero Borný Máchovo jezero Doksy Máchovo jezero Kluček Máchovo jezero pláž Hotelu Port Máchovo jezero Staré splavy barva vizuálně, celkový fosfor, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, průhlednost barva vizuálně, chlorofyl, kyslík rozpuštěný barva vizuálně, celkový fosfor, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, minerální oleje vizuálně, průhlednost, viditelné znečištění barva vizuálně, chlorofyl, kyslík rozpuštěný barva vizuálně, celkový fosfor, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, ph, průhlednost barva vizuálně, celkový fosfor, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, průhlednost barva vizuálně, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, průhlednost, viditelné znečištění barva vizuálně, celkový fosfor, chlorofyl, průhlednost barva vizuálně, celkový fosfor, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, ph, průhlednost barva vizuálně, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, průhlednost, viditelné znečištění barva vizuálně, celkový fosfor, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, povrchově aktivní látky vizuálně, průhlednost, viditelné znečištění barva vizuálně, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, průhlednost, viditelné znečištění barva vizuálně, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, průhlednost, viditelné znečištění barva vizuálně, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, průhlednost barva vizuálně, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, ph, průhlednost, viditelné znečištění, vizuální hodnocení (vodní květ) Okres Jablonec nad Nisou Koupaliště Frýdštejn Koupaliště Huť Koupaliště Lučany Koupaliště Tanvald celkový fosfor, kyslík rozpuštěný, průhlednost barva vizuálně, kyslík rozpuštěný, průhlednost barva vizuálně, celkový fosfor, kyslík rozpuštěný, průhlednost barva vizuálně, celkový fosfor, kyslík rozpuštěný, průhlednost 82

83 VN Mšeno - pláž U kiosku VN Mšeno - pláž U prutu VN Harcov - pláž Okres Semily Koupaliště Autokemp Košťálov Koupaliště Harrachov Koupaliště Jablonec nad Jizerou Koupaliště Jilemnice Koupaliště Kacanovy Koupaliště Kruh u Jilemnice Koupaliště Lomnice nad Popelkou Koupaliště Sedmihorky celkový fosfor, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, povrchově aktivní látky vizuálně, průhlednost celkový fosfor, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, povrchově aktivní látky vizuálně, průhlednost chlorofyl, kyslík rozpuštěný, ph celkový fosfor, kyslík rozpuštěný, průhlednost ph celkový fosfor, kyslík rozpuštěný, ph, průhlednost ph celkový fosfor, kyslík rozpuštěný, průhlednost celkový fosfor, průhlednost celkový fosfor barva vizuálně, celkový fosfor, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, ph, průhlednost Okres Liberec Koupaliště Český Dub Koupaliště Hejnice Koupaliště Hodkovice nad Mohelkou Koupaliště Hoření Paseky Koupaliště Kristýna Hrádek nad Nisou Koupaliště Nové Město pod Smrkem Koupaliště Raspenava Koupaliště Sluníčko - Chrastava barva vizuálně, kyslík rozpuštěný, průhlednost barva vizuálně, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, ph, průhlednost barva vizuálně, celkový fosfor, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, ph, průhlednost barva vizuálně, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, ph, průhlednost celkový fosfor, kyslík rozpuštěný, průhlednost chlorofyl, kyslík rozpuštěný, ph, průhlednost celkový fosfor, průhlednost barva vizuálně, celkový fosfor, chlorofyl, kyslík rozpuštěný, průhlednost, viditelné znečištění (6) Indikátory a monitoring PRLK je třeba doplnit v cíli A3 o počet vydaných zákazů koupání v koupacích oblastech a přírodních koupalištích v dané sezoně. Půda Kontaminovaná půda přináší možnost expozice chemickým látkám, nejčastěji těm, které se v životním prostředí nerozkádají (kovy), nebo se rozkládají jen velmi pomalu. (polycyklické aromatické uhlovodíky, chlórované organické látky). Expozice se děje přímým kontaktem - kožní cestou a požitím, případně vdechováním. Nejohroženější skupinou jsou děti. Expozice může být zajímavá i u profesně exponovaných osob, které pracují s kontaminovanou půdou. Očekávaný vliv závisí na vstřebané dávce a většinou lze očekávat dlouhodobý vliv s následným chronickým poškozením. Od roku 2000 bylo do Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva (7)ve vztahu k životnímu prostředí zavedeno monitorování městské půdy s cílem posoudit stupeň zdravotního rizika, vyplývajícího z expozice toxickým látkám a mikrobiologickým agens z konzumace půdy a půdního prachu. Vzhledem k tomu, že největší riziko zvýšené expozice škodlivým látkám z kontaminované půdy je u dětské populace, byl projekt zaměřen na hrací plochy mateřských škol. V roce 2004 byly provedeny odběry a hodnocení kontaminace půdy ve 134 mateřských školách ve vybraných městech ČR, z toho ve 20 školkách v Liberci a v 10 školkách v Jablonci nad Nisou. V Liberci obsah olova překročil limit u 13 školek (65%), obsah arzénu v 16 školkách (80%), obsah rtuti ve třech školkách (15%), obsah mědi u dvou (10%) a obsah berylia u jedné školky (5%). Obsahy chrómu a vanadu se pohybovaly pod doporučeným limitem u všech školek. V Jablonci n. Nisou byl obsah olova a arsenu nad limitem ve všech sledovaných školkách, u 83

84 mědi a rtuti to bylo v 7 školkách (70%). Chróm, berylium a vanad pak byly ve všech školkách pod doporučeným limitem. Olovo bylo překročeno nejvíce v Jablonci n. Nisou,ve všech školkách. Arsen pak byl překročen nejvíce v Jablonci, kde byly nalezeny hodnoty vyšší jak limit pro arzén ve všech školkách a v Liberci v 80% všech školek. V Liberci v případě benzo(a)antracenu se koncentrace v půdě pohybovaly v rozmezí 0,05-1,20 (5% školek nad limit), benzo(b)fluoranthenu 0,11-3,00, benzo(kfluoranthenu 0,05-0,70, benzo(a)pyrenu 0,06-1,19 (80% školek nad limit), indeno-(1,2,3-c,d)pyrenu 0,01-1,01, dibenzo(a,h) anthracenu 0,01-1,50 a chrysenu 0,05-1,30 (všechny školky nad limit). V Jablonci n. Nisou v případě benzo(a)antracenu se koncentrace v půdě pohybovaly v rozmezí 0,05-1,50 (20% školek nad limitem), benzo(b)fluoranthenu 0,11-3,0, benzo(kfluoranthenu 0,06-0,90, benzo(a)pyrenu 0,09-2,10 (90% školek nad limitem), indeno-(1,2,3-c,d)pyrenu 0,04-1,90, dibenzo(a,h) anthracenu 0,04-1,50 a chrysenu 0,07-1,70 (všechny školky bafly nad limitem). V Jablonci nad Nisou vypočítaný Hazard Index nepřekročil hodnotu 1 u žádného ze sledovaných kovů v půdách. Vypočtené indexy (HI) se pohybují v rozmezí od 9,97E-04 do 3,50E 01 u mediánových hodnot kovů v půdách a v rozmezí od 1,50E-03 do 5,36E-01 pro nalezené maximální hodnoty kovů. U As je překročena přijatelná úroveň rizika o jeden řád jak u mediánové hodnoty Individuálního celoživotního rizika rakoviny (ILCR) (1,35E-06), tak u maximální hodnoty ILCR (2,07E-05). Procento přijatelné denní dávky ADI bylo i v tomto případě vypočteno nejvyšší u Pb (19,95% ADI u mediánové hodnoty a 33,41% ADI u maximální hodnoty) a u As bylo vypočteno 34,96% Referenční dávky (Rfd) u mediánové hodnoty a 53,57% RfD u maximální hodnoty As v půdě. U ostatních kovů podíl požití půdy na ADI a RfD nepřekročil 20%. V Liberci byl zjištěn HI u všech kovů pod hodnotou 1, pohyboval se v rozmezí od 2,30E- 04 do 3,82E-01 u mediánových hodnot a od 3,07E-04 do 5,16E-01 pro nalezené maximální hodnoty. ILCR u As byl i v tomto případě zvýšen přibližně o 1 řád (1,47E-05 - u mediánové hodnoty i u hodnoty maximální 1,99E-05). Podíl ingesce půdy na ADI byl nižší než v Jablonci n. Nisou, nejvyšší byl opět u Pb (11,78% ADI u mediánové hodnoty a 16,97% ADI u max. hodnoty) a u As byl vypočítán podíl ingesce na 38,15% RfD u mediánové hodnoty a 51,63% RfD u maximální hodnoty As v půdě. V Jablonci nad Nisou nebylo zdravotní riziko u nekarcinogenních PAU (podle vypočtených HI a % RfD) rovněž potvrzeno. Zdravotní riziko ze strany karcinogenních PAU bylo mírně překročeno u benz(b)fluoranthenu (ILCR maximum=1,08e-06), u benzo(a)pyrenu bylo překročeno 3-7x (ILCR medián=3,22e-06, ILCR maximum=7,63e-06). Také v Liberci nebylo zdravotní riziko ze strany nekarcinogenních PAU zjištěno,ale ukarcinogenních PAU bylo zjištěno riziko u benzo(a)pyrenu (ILCR medián=1,39e-06,ilcr maximum=2,59e-06) a u dibenz(a,h)antracenu (ILCR medián=1,49e-06, ILCRmaximum=2,69E-06). (7) Staré ekologické zátěže Na území Libereckého kraje se nalézají staré ekologické zátěže a devastace charakteru starých skládek a kontaminovaných průmyslových objektů. Nejzávažnější situace se týká starých zátěží v okresech Česká Lípa a Liberec. Mimo starých ekologických zátěží typu skládek se nacházejí na území Libereckého kraje další významné staré ekologické zátěže, z nichž nejvážnější je v DIAMO s.p.. Jedná se zejména o likvidaci dolu Hamr, kde se jedná o kontaminaci podzemní vody radionuklidy a dále o odkaliště Stráž pod Ralskem. Zvláštní pozornost zasluhuje prostor bývalého VVP Ralsko. 84

85 Dalšími významnějšími starými ekologickými zátěžemi jsou Hradčany (Ralsko) ropné látky, Česká Lípa Robeč těžké kovy, Nový Bor ZPA těžké kovy, Mimoň Rukavičkářské závody těžké kovy, Česká Lípa Kovošrot a.s. Děčín těžké kovy, Mníšek Březový Vrch, Český Dub uranová těžba podzemní vody, Semily Klinkovice těžké kovy, Zdroj: POH LBK. (8) Hluk v životním prostředí Podle WHO V zemích EU je více, než 40 % populace exponováno hladině akustického tlaku hluku z dopravy vyšší, než 55 db (A), a 20% populace žije v hladině vyšší, než 65 db. Při zohlednění celkové akustické expozice lze říci, že polovina občanů EU žije v obytném prostředí, které neposkytuje akustický komfort. Více, než 30% obyvatel je vystaveno v noci akustické hladině, která je vyšší než 55 db(a), která je pro spánek rušivá. Data z rozvojových zemí ukazují podél silně používaných dopravních tras ekvivalentní hluk pro 24 hodin db(a). Komunální hluk (také zvaný environmentální, residenční nebo domácí) je definován jako hluk ze zdrojů s výjimkou pracovišť. Hlavní zdroje komunálního hluku jsou silniční, železniční a letecká doprava, průmysl, stavby a veřejné práce a hluk ze sousedství. Hlavní zdroje hluku uvnitř budov jsou ventilační systémy, zařízení kanceláří, domácí spotřebiče a sousedé. Typický hluk, pocházející ze sousedství způsobují zařízení určená k zásobování (restaurace, diskotéky, kavárny) živá nebo reprodukovaná hudba, sportovní akce včetně motosportu, hřiště, parkoviště a domácí zvířata, jako jsou štěkající psi.obecně komunální hluk narůstá. Poškozující vliv hluku: Poškození sluchu Interference z hladinou řeči Vyrušování ze spánku a odpočinku Psychofyziologický vliv Duševní zdraví a omezení vyjadřování Vliv na residenční chování a obtěžování obyvatel Interference se zamýšlenými aktivitami Dopady postihují citlivé skupiny. Zároveň jde o kombinovaný vliv smíšených zdrojů. Citlivé skupiny obyvatel Zranitelné podskupiny obecné populace by měly být chráněny. Příklady těchto skupin jsou: lidé s nemocemi nebo zdravotními problémy (např. hypertenzí), lidé v nemocnicích nebo rehabilitačních zařízeních, lidí se smyslovým postižením, slepí, lidé se sluchovým postižením, nenarozené děti, děti a novorozenci, starší populace obecně. Lidé s postižením sluchu jsou nejvíce omezováni ve srozumitelnosti řeči. Dokonce jen slabé postižení sluchu může způsobit velké neporozumění mluvené řeči v hlučném prostředí. (9) V rámci celostátního systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, který je řešen Státním zdravotním ústavem v Praze je zajišťován i subsystém Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku. V Libereckém kraji je realizován ve městech Liberec a Jablonec nad Nisou. 85

86 Tabulka 16: Průměrné denní a noční ekvivalentní hladiny hluku za rok 2005 (zdroj:szú) (7)Tiché lokality LAeq den LAeq noc Jablonec nad Nisou 49,62 40,08 Liberec 52,10 43,54 Hlučné lokality LAeq den LAeq noc Jablonec nad Nisou 61,40 54,60 Liberec 62,38 54,16 Tiché oblasti Jablonce nad Nisou patří spolu s dalšími 3 městy v ČR mezi nejméně hlučné. Ze zjištěných rozdílů hlučnosti mezi rokem 2004 a 2005 vyplývá, že ke změně hlučnosti přesahující mez přesnosti tj. +/- 1 db došlo v Liberci ve dne, a to zvýšením o 1,8 db, což je největší nárůst ze všech 20 sledovaných měst v ČR. Tabulka 17: Rozdíly denních a nočních ekvivalentních hladin hluku: r a r Tiché lokality Den Noc Jablonec nad Nisou -0,8-0,2 Liberec 0,2-0,1 Hlučné lokality Den Noc Jablonec nad Nisou 0,0 0,0 Liberec 1,8 0,3 Opakovaně bylo zjištěno, že poměr mezi hlučností a procentem sledovaných civilizačních onemocnění v jednotlivých lokalitách je téměř neměnný, přestože je celkově pozorován jejich nárůst bez ohledu na typ lokality (hlučná a tichá). To svědčí o stále stejně významném účinku hlučnosti na lidské zdraví a problém hluku v životním prostředí v ČR je třeba považovat za stále aktuální. Stávající stav hlučnosti ve venkovním prostoru působený hlukem z dopravy historicky vzniklý do dne účinnosti nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, je tzv. stará hluková zátěž. V roce 2005 byla udělena časově omezená povolení k provozu zdroje hluku na následujících komunikacích I. třídy v režimu staré hlukové zátěže ( 2): Tabulka 18: časově omezená povolení k provozu zdroje hluku na komunikacích I. třídy Číslo komunikace Termín ukončení povolení Počet zasažených obydlí Počet exponovaných obyvatel Opatření ke snížení hluku I/ Výhledově přeložka komunikace, individuální protihluková opatření na objektech I/ Individuální protihluková opatření na objektech I/ Přeložka silnice 1/14 Liberec Kunratice, individuální protihluková opatření na objektech I/ Individuální protihluková opatření na objektech I/ Realizace nových staveb pozemních komunikací města Česká Lípa a Nový Bor, do té doby individuální protihluková opatření na objektech I/ Obchvat Frýdlantu, individuální protihluková opatření na objektech Ve zjišťování hlukové zátěže je nutné pokračovat. 86

87 Kvalita ovzduší Čisté ovzduší je základním požadavkem pro lidské zdraví a pohodu člověka. Znečištění ovzduší stále pokračuje a způsobuje v celém světě značnou hrozbu. Podle hodnocení nemocnosti provedené WHO představuje zátěž pocházející z vnitřního i vnějšího ovzduší (ze spalování pevných paliv) ve městech více než 2 milióny předčasných úmrtí ročně. (10). Koncentrace SO2 v Libereckém kraji ug/m roky Jablonec n/n Souš Frýdlant Liberec město Liberec střed Ludvíkov Vratislavice Č.Lípa H.Police Panská Ves Průběh znečištění ovzduší oxidem siřičitým v letech 1997 až 2005 vyjma roku 1998 v Libercistředu, nepřekračuje imisní limity a nepředstavuje ani žádné významné zdravotní riziko. Koncentrace PM10 v Libereckém kraji Č.Lípa 38 Souš 20 Jizerka Tanvald Jablonec n/n 34 Lb město 27 Frýdlant 42 Průběh znečištění ovzduší polétavým prachem vyjádřeným jako PM10 v letech 1997 až 2005, nepřekračuje imisní limity, ale představuje zdravotní riziko, náležející k těmto koncentracím. Prach totiž působí na zdraví i v koncentracích dosahujících hodnot imisních limitů. Problémem Libereckého kraje (nikoli originálním, je to problém ČR) je četnost překračování denních limitních hodnot PM10, která je ve velkých městech. vyšší, než žádoucí. 87

88 Koncentrace oxidu dusičitého v Libereckém kraji ug/m roky Blíževedly Č.Lípa Břevniště Jabllonec Souš albrechtice Frýdlant Hrádek Liberec město Koncentrace oxidu dusičitého v Libereckém kraji nejsou z ročního pohledu a z hlediska zdraví zajímavé. Zdravotní stav obyvatelstva Libereckého kraje Pro hodnocení zdravotního stavu jsou m.j. užívány demografické a zdravotnické statistiky. Data z těchto zdrojů jsou dále uvedena a pro srovnání s Libereckým krajem je vždy uveden údaj pro Českou republiku. Tabulka 19: Stř. délka života při narození muži LIB ,94 71,27 71,33 71,65 72,35 72,72 CZE ,65 72,14 72,07 72,03 72,55 72,88 Tabulka 20: Stř. délka života při narození ženy LIB ,38 77,92 78,33 78,11 78,3 78,89 CZE ,35 78,45 78,54 78,51 79,04 79,1 Střední délka života pro muže i ženy se od roku 2000 do roku 2005 prodlužuje a to nepatrně více, než v České republice. Celková úmrtnost má stejně jako v ČR sestupný trend v roce 2005 činila u mužů 1107,3 (ČR 1076,6), u žen 642,2 (ČR 657,2). Standardizovaná úmrtnost na nádory u mužů v roce 2005 činila 305,3 (ČR 296,7) a u žen byla shodná s ČR 166. Standardizovaná úmrtnost na nádory je během let vyšší, než v ČR u mužů. U žen byla situace podobná, dokud v roce 2005 se hodnoty c ˇCR nevyrovnaly. Celková úmrtnost na poranění a otravy u žen i mužů je v Libereckém kraji trvale vyšší než v ČR v roce 2005 činila u mužů 94,9 (ČR 82,7) a u žen 32,6 (ČR 29,2). Naopak celková úmrtnost na nemoci dýchacích cest, hrubá míra úmrtnosti, počet živě narozených dětí s vrozenou vadou na 10 tis. živě narozených, počet léčených pacientů na 88

89 alergologii na 10 tis. obyvatel je v Libereckém kraji nižší než průměr v ČR. Tabulka 21: Hrubá míra úmrtnosti LIB 10,38 10,61 10,31 10,3 10,55 10,15 10,47 10,44 10,18 9,87 CZE 10,93 10,94 10,64 10,67 10,61 10,5 10,61 10,91 10,5 10,55 Tabulka 22: Živě nar. s vrozenou vadou na živě narozených LIB 360,1 197,42 218,87 257,3 298,29 258,95 241,71 281,71 320,04 - CZE 299,5 279,96 254,16 299,5 414,26 402,11 403,68 407,43 357,27 - Tabulka 23: Počet léčených pacientů alergologie na obyvatel LIB ,2 503,9 594,9 699,3 725,1 773,4 CZE ,4 642,7 822,3 861,8 859,3 885,5 Zvyšuje se počet onemocnění diabetes mellitus včetně procenta diabetiků postižených komplikací. Zdravotní stav obyvatelstva je v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, zajišťovaném Státním zdravotním ústavem, sledován na základě dotazníkového šetření nazvaného Studie HELEN - Health, Life Style and Environment. Hlavním cílem šetření je doplnit údaje demografické a zdravotní statistiky o další ukazatele zdravotního stavu a odhadnout prevalenci vybraných neinfekčních onemocnění a rizikových faktorů těchto onemocnění u městské populace ČR. V rámci šetření dochází také ke zjišťování některých socioekonomických a psychosociálních charakteristik a ukazatelů životního stylu respondentů. Dále jsou hodnoceny názory obyvatel účastnících se lokalit na kvalitu životního prostředí v místě bydliště a sledovány jejich postoje k problematice životního stylu a zdraví. Vybrané výsledky šetření Jablonec nad Nisou JN : znázorňují následující grafy město Liberec označeno LI, 89

90 subjektivní hodnocení zdravotního stavu (% osob) výskyt vybraných onemocnění ve městech (% osob) procento pravidelných kuřáků ve městech (% mužů a žen) 90

91 typ cílené fyzické aktivity (% osob) názory respondentů na životní prostředí (% osob) obtěžující faktory životního prostředí (% osob obtěžovaných daným faktorem) 91

92 Tabulka 23: Zastoupení negativních ukazatelů zdravotního stavu (% osob) Výsledky šetření v Liberci a Jablonci nad Nisou ve sledovaných ukazatelích většinou nevybočují výrazně z výsledků ve většině ostatních sledovaných měst. Ze sledovaných měst nejvíce osob provozujících intenzivní sport bylo zjištěno v Jablonci nad Nisou (81%). Naopak z pohledu dodržování pravidel zdravé výživy byli hodnoceni nejhůře občané Jablonce nad Nisou. V Jablonci nad Nisou občané nejčastěji deklarovali pocit spoluzodpovědnosti za vlastní zdraví (66%). V obou městech, podobně jako ve většině ostatních sledovaných měst, považovali obyvatelé Liberce a Jablonce nad Nisou jako nejvíce obtěžující faktor automobilovou dopravu. Pokud jde o zastoupení negativních ukazatelů zdravotního stavu, z průměru ČR vybočovalo dlouhodobé užívání léků v Jablonci nad Nisou, zejména u žen. Stav zdraví obyvatel v Libereckém kraji, stejně jako v ČR a jinde na světě je odrazem sociální, ekonomické a kulturní úrovně lidí a společnosti, vyspělosti péče o zdraví a jeho ochranu a kvality životního a pracovního prostředí. Za poslední léta došlo v ČR i v Libereckém kraji k mnoha pozitivním změnám ve zdravotním stavu populace, snížilo se znečištění prostředí a jsou zde i náznaky zlepšení životního stylu, zejména výživy, pohybové aktivity a zájmu o prevenci nemocí. Výrazný pokrok zaznamenaly diagnostické a léčebné možnosti zdravotnictví. Výběrové šetření o zdravotním stavu, preventivní péči a volném čase obyvatel města Liberce ve věku 18 až 65 let bylo provedeno Krajskou hygienickou stanicí v Liberci ve dnech v 785 domácnostech. Cílem provedené studie bylo zjistit a popsat změny, které se od roku 1997 do roku 2005 odehrály v přístupu lidí ke svému zdraví, v primární prevenci nemocí a v roli praktických 92