Fond malých projektů

Transkript

1 Směrnice pro žadatele Česko- rakouský příhraniční region Poskytovatel : Úřad spolkové vlády země Dolní Rakousko zastoupený v regionu jižní Čechy sdružením Jihočeská Silva Nortica Fond malých projektů Směrnice pro žadatele Operační program Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika

2 OBSAH: Vymezení pojmů... 4 Seznam zkratek Program Fondu malých projektů Výchozí podmínky Cíle programu Územní vymezení Fondu Výše celkové částky určené pro podporu Fond malých projektů v regionu Horní Rakousko Dolní Rakousko Podpora malých projektů Podporované druhy aktivit Podporované typy projektů Oprávněnost projektů: projekty, na které je možno podat žádost Způsobilost výdajů - výdaje, které mohou být součástí projektu Nezpůsobilé výdaje výdaje, které nemohou být součástí projektu Výše dotace a velikost projektů Způsob financování projektu Oprávnění žadatelé Subjekty, které nejsou oprávněné získat prostředky z Fondu: Partnerství a oprávněnost partnerů Projektový cyklus ve Fondu malých projektů Konzultace před podáním žádosti Předložení projektové žádosti Formulář žádosti o dotaci a podpůrné doklady Kam a jak žádosti předkládat Termín podání žádosti Registrace žádosti o dotaci Potvrzení příjmu žádosti Kontrola formálních náležitostí žádosti Kontrola přijatelnosti žádosti Rozhodování o přijetí projektu k financování Úloha Administrátora Úloha Regionálního monitorovacího výboru Informace týkající se rozhodnutí o udělení dotace Realizace projektu Smlouva o financování projektu Veřejné zakázky Pravidla publicity...27 Str. 2

3 Kontrola během realizace Ukončení projektu, jeho vyúčtování a proplacení Podávání zpráv Dokumenty k vyúčtování Platby Kontrola udržitelnosti realizovaných projektů Archivace dokumentů ŘÍZENÍ FONDU Decentralizace řízení SEZNAM PŘÍLOH...31 Str. 3

4 VYMEZENÍ POJMŮ Auditní orgán Orgán zřízený členskými státy dle čl 59 Nařízení (ES) 1083/2006 se sídlem na území řídícího orgánu, vykonávající činnosti dle čl. 62 Nařízení (ES) 1083/2006. Centrum pro regionální rozvoj ČR Organizace, jejímž posláním je podpora činností MMR při realizaci regionální politiky vlády České republiky. CRR je zastoupeno v jednotlivých regionech NUTSII svými pobočkami, které zajišťují denní operativu v rámci programů EU vyhlášených v ČR před vstupem i po vstupu do EU. V programu zajišťuje funkci kontrolora. Certifikační orgán (CO) Orgán zajišťující finanční operace s prostředky ERDF, ve smyslu čl. 61 nařízení (ES) č. 1083/2006, související s realizaci programu Cíl 3, přeshraniční spolupráce se sídlem na straně Řídícího orgánu. Funkcí CO je pověřen Úřad spolkového kancléře Rakouské republiky, výkon funkce je delegován na Fond Europen Recoverage Programme. Cíl 3, přeshraniční spolupráce Program navazující na Iniciativu INTERREG IIIA určený na podporu a rozvoj příhraničních regionů. Doba realizace projektu Zahájením fyzické realizace projektu se rozumí datum započetí aktivit směřujících k naplnění vlastního obsahu a cílů projektu (např. započetí stavebních prací apod.) Dokončením projektu se rozumí datum ukončení fyzické realizace projektu (např. předání stavby, ukončení kulturní akce, vypracování studie apod.). Je to tedy datum, kdy vedoucí partner (v případě Fondu malých projektů konečný uživatel) plánuje ukončit veškeré aktivity související s vlastní realizací projektu. Finanční útvar Orgán u NO (MMR ČR) zodpovědný za poskytnutých na celý program. Subjekt, který:proplácí konečným příjemcům prostředky SR ČR. Fond malých projektů (Fond) finanční toky prostředků ze státního rozpočtu Fond malých projektů je přímou součástí Cíle 3 Česko-rakouská územní spolupráce. Fond malých projektů umožňuje českým žadatelům realizovat projekty menšího rozsahu s výší dotace z ERDF od 2 do 20 tis. s tím, že celkové náklady malého projektu mohou být maximálně 40 tis.. Implementace programu Proces uvedení programu v činnost. Schválení a vyhlášení programu; příprava technické dokumentace; výběrová řízení; uzavření smluv o financování malého projektu; příprava a realizace malých projektů; kontrola; autorizace a provádění plateb; monitorování realizace malých projektů a hodnocení efektů programu. Iniciativa Společenství INTERREG IIIA Program rozvoje přeshraniční spolupráce mezi členskými státy EU v letech s cílem zvýšení konkurenceschopnosti, posílení spolupráce mezi oblastmi na obou stranách hranice a odstranění negativních efektů státních hranic na rozvoj území, které k nim přiléhají. Str. 4

5 Kofinancování (spolufinancování) Míra finanční účasti jednotlivých zdrojů na malém projektu. Na základě principu participace je možné, aby do procesu spolufinancování byly zahrnuty všechny subjekty, kterých se bude malý projekt dotýkat (EU, rozpočet státu, krajů, obcí, nestátních neziskových organizací, atd.). Konečný příjemce (KP) Subjekt, kterému je poskytnuta finanční dotace na realizaci projektu a tyto prostředky přijímá prostřednictvím finančního útvaru ŘO (prostředky ERDF) a finančního útvaru MMR (zdroje SR ČR). V případě Fondu malých projektů je konečný příjemce subjektem, který dotaci poskytuje konečným uživatelům (partnerům projektu). Konečný uživatel (KU) Subjekt, který realizuje malý projekt a přijímá prostředky od konečného příjemce. V případě, že je KP a KU tentýž subjekt, přijímá prostředky od Platebního orgánu nebo vedoucího partnera. Kontroloři Subjekty jmenované členskými státy dle čl. 16 Nařízení (ES) č. 1080/2006 k ověřování legality a řádnost výdajů vykázaných každým příjemcem dotace. Kontrola Kontrola prováděná podle čl. 62 nařízení (ES) 1083/2006. Zahrnuje především pravidelné ověřování fungování a dodržování řídícího a kontrolního systému. Malý projekt Soubor činností realizovaný prostřednictvím konečného uživatele v rámci příslušného programu. Monitorovací výbor Orgán zřízený členskými státy ve smyslu čl. 63 nařízení (ES) č. 1083/2006. Je zodpovědný za monitorování pokroku dosaženého při realizaci priorit a cílů stanovených v příslušném programu a výběr projektů určených pro financování z programu Cíl 3, přeshraniční spolupráce. Národní orgán (NO) Orgán státní správy odpovědný za realizaci programu pouze na svém území, partner Řídícího orgánu. V rámci česko-rakouského programu tuto funkci vykonává MMR ČR. Současně vykonává i funkci kontrolora. NUTS Územní statistické jednotky. Opatření Prostředek, prostřednictvím kterého je realizována priorita v rámci programu. Partner Účastník realizovaného společného projektu nebo malého projektu smluvně vázaný na vedoucího partnera nebo u jednoduchých malých projektů projektový partner. Platební orgán (PO) Realizuje platby prostředků ERDF konečným uživatelům, výkonem funkce PO je pověřen Fond Europen Recoverage Programme. Str. 5

6 Porušení předpisů (nesrovnalosti) Jakékoli porušení ustanovení právních předpisů Evropského Společenství vyplývající z jednání nebo opomenutí subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být dotčen souhrnný rozpočet Společenství nebo rozpočty Společenstvím spravované, a to buď snížením nebo ztrátou příjmů z vlastních zdrojů, které byly shromážděny přímo ve prospěch Společenství, nebo formou neoprávněné výdajové položky. Programový dokument Dokument schvalovaný Evropskou komisí pro účely financování opatření financované prostřednictvím ERDF. Program Program Cíl 3, Evropská územní spolupráce, ČR Rakousko. Programový dodatek obsahující priority a Dokument připravený společně oběma partnerskými státy, který detailně rozpracovává Programový dokument a je určen pro implementaci příslušného programu Cíle 3. Obsahuje zejména detailní informace o opatřeních, konečných příjemcích, implementačních subjektech, způsobu implementace programu a finančním plánu pro každé opatření. Dokument schvaluje Monitorovací výbor. Průběžná kontrola Prováděná v průběhu realizace. Úkolem je zjistit odchylky od schváleného projektu, které by následně mohly mít negativní vliv na profinancování malého projektu. Regionální monitorovací výbor (RMV) Výbor určený ke schvalování projektů v rámci Fondu malých projektů v rámci daného regionu. Role zemí Horní a Dolní Rakousko Země HR a DR poskytují Řídícímu orgánu podporu při implementaci společného programu na rakouském území. Podrobné úkoly zemí HR a DR v rámci Fondu malých projektů jsou popsány v Příručce pro Správce Fondu. Řídící orgán (ŘO) Orgán státní správy odpovědný za celkovou realizaci programu Cíl 3 příslušného programu ve smyslu čl. 14 Nařízení (ES) 1080/2006 o ERDF a čl. 59 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o ERDF, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti. Funkci řídícího orgánu vykonává Úřad spolkové vlády Dolního Rakouska. Směrnice pro žadatele Směrnice obsahující informace pro žadatele o dotaci z Fondu malých projektů o podmínkách poskytované dotace, předkládání žádostí, hodnocení malých projektů a způsobu implementace. Směrnici vydává správce Fondu po jejím odsouhlasení NO nebo Regionálním monitorovacím výborem. Správce Vedoucí partner a partner projektu Fond malých projektů Vedoucí partner (VP) Vedoucí partner projektu dle čl. 20 Nařízení (ES) č. 1080/2006, jehož cestou se předkládá žádost o dotaci z ERDF (vystupuje v roli žadatele) a po schválení poskytnutí dotace nese celkovou organizační, obsahovou a finanční zodpovědnost za projekt (vystupuje v roli konečného příjemce). Str. 6

7 Ve Fondu je Vedoucím partnerem Správce (Jihočeská Silva Nortica), na úrovni malých projektů není princip vedoucího partnera uplatněn. Způsobilé výdaje Výdaje uskutečněné v rámci období stanoveného v rozhodnutí o poskytnutí pomoci, které jsou v souladu s příslušnými předpisy ES. Žadatel Subjekt, který může předložit projekt nebo malý projekt v rámci programu Cíle 3, Českorakouská územní spolupráce. Str. 7

8 SEZNAM ZKRATEK AT CO CRR DF ERDF ES EU EÚS FMP FU INTERREG IIIA JčSN KP KU MMR MV NO NÖ NUTS OP OÖ PO PC PD PHARE CBC RMV ŘO SF SFMP SR VP Rakouská republika Certifikační orgán Centrum pro regionální rozvoj ČR Dispoziční fond INTERREG IIIA Evropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Development Fund) Evropské Společenství Evropská unie (European Union) Evropská územní spolupráce (Operační program Cíl 3 Evropské unie) Fond malých projektů Finanční útvar MMR ČR Program přeshraniční spolupráce mezi regiony Jihočeská Silva Nortica Konečný příjemce (Final Beneficiary) Konečný uživatel Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Monitorovací výbor (Monitoring Committee) Národní orgán (National Authority) země Dolní Rakousko (Niederösterreich) Územní statistická jednotka Operační program země Horní Rakousko (Oberösterreich) Platební orgán Programový dodatek (Programme Complement) Programový dokument (Programme Document) Program přeshraniční spolupráce (Cross border co-operation) Regionální monitorovací výbor Řídící orgán (Managing Authority) Strukturální fondy (Structural Funds) Společný fond malých projektů v rámci PHARE CBC Státní rozpočet Vedoucí partner Str. 8

9 1. PROGRAM FONDU MALÝCH PROJEKTŮ 1.1 VÝCHOZÍ PODMÍNKY Přeshraniční spolupráce nabývá v Evropské unii stále většího významu. O tom svědčí také její zařazení mezi Operační programy v programovém období Na českorakouské hranici má tato spolupráce již dlouholetou tradici. Fond malých projektů navazuje na předchozí program Dispoziční fond v rámci Iniciativy společenství Interreg IIIA a také na jemu předcházející Společný fond malých projektu v rámci CBC Phare. Fond malých projektů je součástí Operačního programu Cíl 3, Evropská územní spolupráce , Rakousko - Česká republika a jako takový podléhá pravidlům stanoveným pro tento program v programovém dokumentu (PD) a programovém dodatku (PC). Směrnice pro žadatele stanovuje detailní postupy pro implementaci Fondu malých projektů (dále jen FMP) a vychází z výše uvedených dokumentů (tj. programového dokumentu a programovém dodatku), které jsou pro ni závazné. Tato směrnice stanoví pravidla pro předkládání, výběr a realizaci projektů v programu FMP. 1.2 CÍLE PROGRAMU Cíle programu Fond malých projektů (dále jen Fond) podporuje naplnění klíčových cílů stanovených v programovém dokumentu pro česko-rakouské příhraničí. Principy spolupráce, ze kterých Fond vychází, jsou následující: posílení přeshraničních vztahů mezi obyvateli, organizacemi a institucemi ve všech odvětvích, posílení přeshraniční společenské a kulturní výměny za účelem zvýšení atraktivit oblasti pro život, bydlení a práci. Pro Fond z nich vyplývají tyto cíle česko-rakouské spolupráce: vytvářet struktury místní správy pro zlepšení regionálních a přeshraničních organizačních struktur spolupráce (zahrnující komunity, regionální/místní/přeshraniční iniciativy, spolu s organizacemi a regionálními aktéry) pro koordinovaný a udržitelný regionální a územní rozvoj, umožnit spolupráci typu people-to-people k zavedení aktivit malého rozsahu integrace a koheze, posilovat zásadu zdola nahoru a princip partnerství, přeshraniční integraci. Naplnění těchto cílů umožňuje Fond svým pružným přístupem k financování menších akcí typu People-to-people, ale i malých infrastrukturních projektů, které jsou založeny na bázi místních/regionálních potřeb a mají přeshraniční dopad. 1.3 ÚZEMNÍ VYMEZENÍ FONDU Podporované území Podporovaným územím je česko-rakouský příhraniční region, který zahrnuje následující regiony NUTS III: Česká strana :, Jihomoravský kraj a kraj Vysočina Str. 9

10 Rakouská strana: Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, Mühlviertel, město Vídeň a vzhledem k článku 21 (1) Nařízení o ERDF regiony NUTS III Mostviertel-Eisenwurzen, St. Pölten, Linz-Wels, Innviertel, a Steyr-Kirchdorf. Česko-rakouská příhraniční oblast je pro účely implementace územně rozdělena na 3 samostatné regiony s tím, že pro každý z těchto regionů je ustaven příslušný Správce a Administrátor Fondu na každé straně hranice. Jedná se o následující regiony: 1. jižní Čechy Horní Rakousko Dolní Rakousko (zahrnuje regiony NUTS III Jihočeský kraj, Waldviertel, Mostviertel-Eisenwurzen, Mühlviertel, Innviertel, Linz-Wels, Steyr- Kirchdorf) 2. jižní Morava Dolní Rakousko (zahrnuje regiony NUTS III Jihomoravský kraj, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, St. Pölten) 3. Vysočina Dolní Rakousko (zahrnuje regiony NUTS III kraj Vysočina, Waldviertel, Mostviertel-Eisenwurzen) Mapa uvádí podporované území programu a jeho rozdělení mezi jednotlivé Správce jižní Čechy (VP) / Horní Rakousko / Dolní Rakousko ---- Vysočina (VP) / Dolní Rakousko ---- jižní Morava (VP) / Dolní Rakousko Str. 10

11 Správce a Administrátor Fondu Výrazným rysem tohoto fondu je ustavení Správce Fondu a Administrátora Fondu. Správce Fondu zajišťuje správu finančních prostředků Fondu na svěřeném území. Administrátor Fondu zajišťuje implementaci prostředků v souladu s podmínkami Programu. V Jihočeském kraji se po dohodě územních a správních orgánů stalo Správcem a Administrátorem Fondu zájmové sdružení právnických osob Jihočeská Silva Nortica (dále JčSN), česká část Euroregionu Silva Nortica, se sídlem v Jindřichově Hradci. Jejími partnery na rakouské straně jsou: v zemi Horní Rakousko je Správcem a Administrátorem Fondu Regionalmanagement OÖ GmbH s kanceláří ve Freistadtu, v zemi Dolní Rakousko jsou Správcem sdružení EU Plattform Pro Waldviertel a Administrátorem Regionalmanagement NÖ, Büro Waldviertel s kanceláří ve Zwettlu. Územní působnost Správců : Na české straně:. Na rakouské straně: v zemi Horní Rakousko regiony Mühlviertel, Innviertel, Linz-Wels, Steyr-Kirchdorf, v zemi Dolní Rakousko regiony Waldviertel, Mostviertel-Eisenwurzen. Územní vymezení sídla žadatele a místa realizace projektu Územní vymezení sídla žadatele je totožné s územní působností Správce. Územní vymezení místa realizace projektu je celé území podpory příslušného programu Cíl 3 Evropská územní spolupráce, Rakousko-ČR (viz mapa výše) VÝŠE CELKOVÉ ČÁSTKY URČENÉ PRO PODPORU Na Fond je pro plánovací období alokováno pro českou část hranice celkem EUR (finanční příspěvek Společenství) a pro rakouskou část EUR. Na české straně je 15 % prostředků určeno na Administraci Fondu, zbylých 85 % je určeno na podporu malých projektů FMP. Na rakouské straně je administrace Fondu hrazena z jiných zdrojů. Tabulka uvádí rozdělení příspěvku ERDF na projekty FMP. Region Jižní Čechy Horní Rakousko Dolní Rakousko Příspěvek z ERDF na projekty FMP na období česká část Příspěvek z ERDF na projekty FMP na období rakouská část EUR EUR EUR Jižní Morava Dolní Rakousko EUR EUR Vysočina Dolní Rakousko EUR EUR Celkem EUR EUR 1 Žadatelé mohou mít partnera i v sousedním nespádovém regionu nebo celé příhraniční oblasti v rámci příslušného programu s tím, že Regionální monitorovací výbor bude při svém rozhodování porovnávat míru přeshraničního dopadu a efektivitu vynaložených prostředků vzhledem k projektům, jejichž zahraniční partneři jsou ze spádového regionu. Str. 11

12 2. FOND MALÝCH PROJEKTŮ V REGIONU JIHOČESKÝ KRAJ HORNÍ RAKOUSKO DOLNÍ RAKOUSKO 2.1 PODPORA MALÝCH PROJEKTŮ Podpora z FMP bude v programovacím období zaměřena jak na malé neinvestiční projekty, tak na malé infrastrukturní projekty. Projekty ve FMP musí směřovat k naplnění cílů stanovených v Operačním programu Evropská územní spolupráce, Rakousko-ČR. Z toho vyplývá, že tématicky by měly projekty zapadat do oblastí podpory vymezených v programovém dokumentu a jeho dodatku a musí prokazovat pozitivní přeshraniční dopad 2. Struktura Operačního programu Cíl 3 Evropská územní spolupráce, Rakousko-ČR: Prioritní osa 1 Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how Prioritní osa 2 Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj oblasti podpory 1 Infrastruktura a služby pro podnikání a inovace 2 Cestovní ruch, kultura a volnočasové aktivity 3 Rozvoj lidských zdrojů, trh práce, vzdělávání a rozvoj kvalifikace 4 Sociální integrace a prevence zdravotních a sociálních rizik oblasti podpory 5 Doprava a regionální dostupnost 6 Životní prostředí a prevence rizik 7 Udržitelné sítě a institucionální struktury pro spolupráci Zdroj: Programový dokument Prioritní osa 3 Technická asistence Fond malých projektů je finančně zařazen do oblasti podpory 7, svými tématy však pokrývá celé spektrum aktivit programu Cíl 3, EÚS, Rakousko-ČR Podporované druhy aktivit Ve Fondu jsou podporovány zejména následující druhy aktivit 3 : obnova a ochrana kulturního bohatství a historického dědictví, např. drobných památek včetně sakrálních staveb (křížové cesty, kapličky, boží muka, smírčí kříže), fortifikací, historických, technických, turistických objektů a významných prvků kulturní krajiny; 2 Při výběru projektů bude kladen důraz na skutečné přeshraniční dopady a na prvek sbližování lidí a institucí v průběhu přípravy a následné realizace projektů. Vybírány budou pouze takové projekty, které mohou prokázat přímý přeshraniční dopad na obou stranách hranice. 3 Nejedná se o konečný výčet podporovaných aktivit, ale pouze o inspirativní příklady. Závazné je, aby projekty svým zaměřením spadaly pod jednotlivé oblasti podpory vymezené v Programovém dokumentu Operačního programu Cíl 3, Evropská územní spolupráce, Rakousko Česká republika a jeho dodatku. Str. 12

13 rozšíření, modernizace infrastruktury cestovního ruchu, např. cyklostezek a cyklotras, hippostezek, turistických stezek a tras, lyžařských tratí, místních (lesních) cest a mostků (lávek) včetně vybavení mobiliářem (mapy, informační tabule, odpočinková místa, přístřešky, atd.); zajištění celoroční turistické dostupnosti území; rozvoj značení turistických atraktivit a tras; podpora a propagace tradičních a nových produktů cestovního ruchu (např. regionální kuchyně, regionálních řemesel); organizace společných kulturních akcí (festivalů, představení, výstav, uměleckých dílen); podpora malých projektů místních společenství v oblasti společenské, kulturní a volnočasové; malé projekty zaměřené na integraci společenství v příhraničním území; zpracování analýz, studií, strategií, programů atd. pro potřeby socioekonomického rozvoje příhraničního území; příprava plánů a dokumentace společných projektů (projektová dokumentace, územní plány apod.); péče o přírodu a krajinu (obnova ekosystémů a krajinných prvků, zachování biodiverzity, monitoring ŽP); spolupráce v oblasti zvyšování environmentální výchovy (vzdělávací akce, výměna zkušeností); tvorba společných systémů pro prevenci záplav a systémů včasného varování; propagace přeshraniční spolupráce a území (např. příprava publikací, webových stránek, účast na výstavách a veletrzích cest.ruchu aj.) i mimo podporované území; organizace kurzů zaměřených na získávání, zvyšování odborných dovedností a kvalifikací, jazykových znalostí včetně podpory zpracování společných studijních programů; přeshraniční spolupráce škol, mládežnických organizací, výměna mládeže, studentů, žáků, vědeckých a pedagogických pracovníků včetně drobné infrastrukturální projekty nutné pro naplnění cíle oblasti podpory; podpora volnočasových a rekreačních aktivit (např. sportovních akcí); podpora činností zachovávajících identitu a tradice místních komunit; rozvoj informačních a komunikačních systémů (informační kiosky a boxy, tvorba společných databází); spolufinancovány jsou aktivity týkající se využití ICT při realizaci výše uvedených aktivit; případně další relevantní přeshraniční aktivity naplňující priority OP Česko-rakouská územní spolupráce v letech Podporované typy projektů Podporované typy projektů se rozdělují na: Neinvestiční projekty typu people-to-people Malé infrastrukturní projekty Malý infrastrukturní projekt je projekt na nákup investic či stavební výdaje, ve formuláři Podrobný rozpočet (příloha Žádosti o dotaci č. 1) bude vyplněna pouze kapitola 3. Investice a položka Publicita max. do 10 % způsobilých výdajů. Naopak neinvestiční projekty nesmějí mít v kapitole 3. Investice uvedeny žádné výdaje. Str. 13

14 Podrobný výčet podporovaných typů projektů je obsahem Přílohy č. 4c Oprávněnost projektů: projekty, na které je možno podat žádost Obecná kritéria oprávněnosti Obecně musí oprávněné činnosti vyhovovat následujícím podmínkám 4 : mít silný a evidentní přeshraniční dopad, být finančně realistické a transparentní, být připraveny pro realizaci, přispět k posílení institucionální kapacity, tzn. zvýšit míru zapojení institucí zabývajících se přeshraniční spoluprací, být v souladu s dlouhodobým plánem rozvoje města, obce nebo regionu, mít inovační přístupy (např. pilotní projekty). Oprávněné činnosti, které budou podporovány z Fondu, jdou detailně popsány výše. Doba trvání projektů Doba trvání projektu je určena max. na 18 měsíců 5 ode dne registrace žádosti u Administrátora FMP. Čerpání prostředků na poslední projekty FMP je nutno ukončit v rámci stanovených termínů plánovacího období programu. Projekt Fond musí být ukončen nejpozději do Konkrétní termín ukončení schváleného projektu bude uveden ve Smlouvě o financování projektu. Druhy projektů Podle způsobu zapojení zahraničního partnera do přípravy a realizace malého projektu jsou rozlišovány tyto druhy projektů: - společné - zrcadlové - samostatně realizované Společné malé projekty: mají jeden společný cíl; mají jednu cílovou skupinu; jejich činnosti/aktivity ve fázi plánování a realizace a jejich výdaje jsou rozděleny mezi partnery po obou stranách hranice, rozdělení aktivit mezi partnery musí být zřejmé; každý z partnerů je odpovědný za řádnou implementaci svých činností/aktivit; jejich příprava a realizace na opačných stranách hranice vždy probíhá paralelně nebo na sebe dohodnutým způsobem bezprostředně navazuje. Malé projekty jsou předloženy na stejné zasedání RMV. V žádosti je nutné uvést přesný odkaz na společný malý projekt na rakouské straně. V případě společných malých projektů financovaných z Fondu po obou stranách hranice bude zvláštní pozornost věnována rozpočtům jednotlivých částí společných malých projektů během hodnocení a schválení, návrhu smluv o financování, realizace malých projektů a jejich kontroly. Je nutné se vyvarovat překrývání rozpočtu. Ve smlouvách o financování malých projektů z Fondu a u realizace malých projektů musí být zcela průhledné, které výdaje vznikly na které straně. 4 První tři podmínky musí být žadatelem dostatečně zdůvodněny v žádosti, uvedení dalších tří zvyšuje kvalitu projektu. 5 RMV může v oprávněných případech rozhodnout o prodloužení doby realizace projektu. Str. 14

15 Zrcadlové malé projekty jsou specifickým typem společných malých projektů, u nichž příprava a realizace na opačných stranách hranice probíhá s určitým časovým odstupem (zrcadlový projekt s určitým časovým odstupem navazuje na již realizovaný malý projekt partnera z opačné strany hranice, v žádosti je nutné uvést přesný odkaz na tento již realizovaný malý projekt). Samostatně realizované malé projekty jsou zcela či z větší části realizovány pouze na jedné straně hranice. I tyto malé projekty však musí mít uveden jasný přeshraniční dopad a úlohu zahraničního partnera při přípravě a realizaci malého projektu. Typy činností, které nebudou podporovány: Dále uvedené typy činností jsou neoprávněné pro podporu : individuální sponzorství pro účast na soustředěních, seminářích, konferencích, kongresech, individuální stipendia pro studia nebo školící kurzy, činnosti bez skutečného přeshraničního dopadu nebo bez aktivního přeshraničního partnera, nákladné tiskoviny a jiné propagační či mediální výstupy s úzkým okruhem příjemců (representativní knihy apod.). Opakovaná podpora stejného projektu bez inovativních prvků není možná. Každá žádost bude Regionálním monitorovacím výborem posouzena s ohledem na přeshraniční a regionální význam projektu. Počet návrhů na jednoho žadatele Žadatel může předložit více než jeden projektový návrh. Na každý projekt musí být podána samostatná žádost.o dotaci Způsobilost výdajů - výdaje, které mohou být součástí projektu Níže uvedený výklad ke způsobilým výdajům se vztahuje na všechny žadatele, kteří využívají dotaci z Programu. Způsobilé výdaje jsou rámcově upraveny: - Nařízením Rady (ES)č.1083/2006 ze dne 11.července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti; - Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES)č.1080/2006 ze dne 5.července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj; - Nařízením Komise (ES)č.1828/2006 ze dne 8.prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES)č.1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (Es)č.1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj. Uvedené právní předpisy je třeba používat v platném znění, jednotlivé novelizace zde nebudou uváděny. Při určování způsobilosti výdajů je dále nutno respektovat další související evropské a národní právní předpisy. Za účelem vysvětlení ustanovení o způsobilých výdajích, která jsou uvedena ve výše zmíněných nařízeních, vydalo pro české partnery Ministerstvo pro místní rozvoj dokument Metodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období , dále jen Metodická příručka ZV. Její aktuální znění naleznete na Str. 15

16 zpusobilosti-vydaju-pro-obdobi Metodická příručka ZV představuje podpůrný a výkladový materiál, který má doporučující charakter a jehož cílem je pomoci orientovat se v problematice způsobilých výdajů. Součástí Metodické příručky ZV je kapitola 2 Pravidla způsobilých výdajů, která je závazná jak pro žadatele, tak pro poskytovatele dotace. Způsobilost výdajů Způsobilost vynaložených výdajů při realizaci projektu bude posuzována individuálně podle toho, jak byl způsobilý výdaj vynaložen v souvislosti s dosažením cíle projektu, který je v souladu s cíli dané prioritní osy Programu. Způsobilost výdajů bude posuzována již při hodnocení žádosti o dotaci. Bude se posuzovat, zda plánované výdaje projektu jsou způsobilé k financování ze Strukturálních fondů, zda jsou přiměřené a zda jsou stanoveny v souladu s principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Při kontrole uskutečněných výdajů při podání žádosti o platbu a souvisejících dokladů a dokumentace může dojít k přehodnocení způsobilosti oproti předložené žádosti o dotaci. Na výdaje uvedené v žádosti o dotaci a schválené RMV nevzniká automaticky nárok. Rozhodující je posouzení kontrolorů při potvrzování legality a řádnosti uskutečněných výdajů. Základní principy pro ověřování způsobilosti výdajů výdaje musí být v souladu s evropskou a českou legislativou a s operačním programem včetně navazujících dokumentů výdaje musí být přiměřené (musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklém), nezbytné pro realizaci a být vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti výdaje musí být identifikovatelné a prokazatelné a musí být doložitelné účetními doklady a musí být v účetnictví příjemce analyticky vedeny pro projekt výdaje musí být zaplaceny a zaplacení doloženo před jeho proplacením z Fondů EU Z toho plyne: Způsobilé výdaje musí být skutečně vynaloženy a řádně zaplaceny, být identifikovatelné a prokazatelné, zanesené v účetnictví konečného uživatele a doložené účetními doklady (dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů). V době podání žádosti o platbu musí být způsobilý výdaj uhrazen konečným uživatelem, což je doloženo bankovními výpisy, příp. pokladními doklady (pokud platba nemohla být provedena bezhotovostně, např. notářské poplatky). Způsobilost uskutečněných výdajů bude kontrolována Administrátorem Fondu. Časová způsobilost výdajů Výdaje na projekt jsou způsobilé ode dne registrace žádosti o dotaci u Administrátora do ukončení doby realizace projektu. Vznik výdaje může být nejpozději v den ukončení realizace projektu. Všechny výdaje musí být uhrazeny nejpozději do předložení žádosti o platbu. Místní způsobilost výdajů Způsobilé jsou všechny uznatelné výdaje žadatele a jeho partnerů z celého území podporovaného programem. Výdaje na účast partnerů mimo vymezené území ČR a Rakouska jsou v případě, že jejich účast je pro dosažení cíle malého projektu nezbytná a výdaje na jejich účast byly zohledněny v žádosti, způsobilé v plné výši (cestovní výlohy, ubytování, výdaje na organizaci). Str. 16

17 V případě bavorských účastníků malého projektu jsou výdaje ve stejném rozsahu a výši způsobilé na území Jihočeského kraje a Horního Rakouska. V případě regionů Waldviertel a Mostviertel nejsou výdaje na účastníky z Bavorska způsobilé s výjimkou výdajů na přípravu a organizaci akce, které budou způsobilé v plné výši bez ohledu na účastníky z těchto zemí Nezpůsobilé výdaje výdaje, které nemohou být součástí projektu Nezpůsobilé výdaje v obecné rovině: výdaje bez přímého vztahu k projektu výdaje nesplňující principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti výdaje nevyhovující pravidlům časové způsobilosti výdaje s celkovým či převažujícím dopadem mimo cílový region výdaje, které konečný uživatel není schopen kontrolorovi doložit, ať již z pohledu jeho nezbytnosti v rámci projektu či oprávněnosti jeho výše Příklady nezpůsobilých výdajů u investičních i neinvestičních projektů jsou uvedeny v Příloze č. 4d. Při posuzování způsobilosti výdajů je také důležité to, zda se jedná o malý infrastrukturní projekt nebo o malý neinvestiční projekt. U jednotlivých typů projektů jsou posuzovány navíc některé výdaje jako nezpůsobilé. Nezpůsobilé výdaje pro malé neinvestiční projekty: pořízení hmotného majetku (HIM) nad Kč pořízení nehmotného majetku (NHIM) nad Kč Nezpůsobilé výdaje pro malé infrastrukturní projekty 6 : výdaje na veškeré kulturní a umělecké činnosti dary, ceny výdaje na občerstvení výdaje na pronájem výdaje na tlumočení výdaje spojené s organizací společenských akcí 6 Kromě výdajů na publicitu (položka rozpočtu) ve výši max. 10% rozpočtových výdajů projektu. Sem je možné zahrnout i výdaje na slavnostní zahájení provozu apod. Str. 17

18 Výše dotace a velikost projektů Jednotlivé regiony ve Fondu (, Horní Rakousko, Dolní Rakousko) mají různě nastavenou výši dotace projektu z prostředků ERDF. V tabulce uvedené minimální a maximální částky se vztahují na dotace pro jednotlivé projekty, které mohou být financovány tímto programem: Fond malých projektů Dolní Rakousko Horní Rakousko Hranice národní podpory projektů neexistuje < 5000 < 2857 Výdaje projektu celkem Dotace ERDF v % max 85% max 85% max 70% Dotace ERDF v EUR Celkové způsobilé výdaje projektu mohou činit maximálně dvojnásobek maximální dotace z Fondu, tj EUR. Výše dotace nesmí přesáhnout 85% celkových způsobilých výdajů projektu. Zbývajících minimálně 15% musí být financováno z vlastních zdrojů žadatele nebo českých partnerů, anebo ze zdrojů jiných, než je rozpočet Evropského Společenství. Poznámka: Regionální monitorovací výbor (RMV) má vyhrazeno právo doporučit snížení výše dotace, jestliže vyhodnotí výdaje projektu jako nepřiměřeně vysoké. Poznámka k výpočtu dotace Pokud projekt generuje příjmy, musí být již při podání žádosti o dotaci i při vyúčtování projektu odečteny od celkových výdajů. To znamená: celkové způsobilé výdaje (částka pro výpočet dotace) = celkové výdaje projektu - příjmy Způsob financování projektu Program neumožňuje zálohové platby ani průběžné proplácení nákladů při realizaci projektu z prostředků Fondu. Žadatel musí garantovat zajištění plného financování předloženého projektu z vlastních zdrojů po celou dobu trvání projektu. Po ukončení projektu a předložení příslušných dokumentů v rozsahu a způsobem uvedeným v bodu 3.6 mu budou z prostředků Fondu zpětně proplaceny způsobilé výdaje, maximálně však ve výši přiznané dotace. Str. 18

19 2.2 OPRÁVNĚNÍ ŽADATELÉ Pro FMP platí ustanovení stejná jako pro Operační program Česko-rakouská územní spolupráce. V rámci tohoto programu není poskytována podpora soukromým podnikatelským subjektům ani fyzickým osobám. Vhodnými žadateli do FMP jsou tedy organizace s právní subjektivitou, a to veřejnoprávní instituce nebo organizace zřizované veřejnoprávní institucí nebo subjekty založené nikoli k dosažení zisku (neziskové). Úplný seznam vhodných žadatelů na české straně je obsahem přílohy č. 4a. Oprávnění žadatelé do Fondu na české straně mají sídlo ve vymezeném území působnosti Správce. Každý žadatel dále musí: být přímo zodpovědný za přípravu a řízení projektu, nesmí vystupovat jako zprostředkovatel; mít zajištěny dostatečné zdroje financování na krytí celkových výdajů projektu předkládaného do Fondu; být zkušený a schopný prokázat svou způsobilost řídit rozsáhlou škálu činností odpovídající velikosti projektu, na který se dotace žádá. Fond je otevřený všem oprávněným subjektům na základě rovnosti bez ohledu na členství v různých územních strukturách. Zvláštní pozornost bude věnována projektům přijatých od Správce a Administrátora Fondu a organizací či institucí s přímou vazbou k nim a to buď formou vlastnictví nebo personálním propojením; všechny projekty budou kontrolovány CRR Subjekty, které nejsou oprávněné získat prostředky z Fondu: Subjekty zřízené za účelem dosahování zisku (s výjimkou soukromých škol zapsaných ve školském rejstříku, které mohou předkládat malé projekty neziskového charakteru určené výhradně pro studenty těchto škol, a organizací zřízených nebo založených kraji či obcemi, které mají min. 80% podíl veřejnoprávních osob na základním kapitálu a min. 80% podíl veřejnoprávní právnické osoby na hlasovacích právech zákon č. 513/1991 Sb.), politické strany a další subjekty mimo výčet vhodných žadatelů uvedených v Příloze 4a. Oprávnění žadatelé nemohou předkládat žádosti o přidělení dotace, jestliže: (a) je jejich společnost v konkurzu nebo v likvidaci, přistoupila k vyrovnání s věřiteli, pozastavila činnost, je účastníkem soudního nebo jiného řízení ve výše uvedených záležitostech nebo je v jakékoli analogické situaci vyplývající ze stejného postupu stanoveného v národní legislativě nebo předpisech; (b) jejich statutární zástupci byli pravomocně odsouzeni za porušení zákona v souvislosti s jejich činností; (c) dopustili se vážného profesionálního provinění, které může poskytovatel dotace dokázat; (d) nesplnili finanční závazky vztahující se k platbě sociálního pojištění nebo daní, vzniklé na základě zákonů země, v níž provozují svou činnost, nebo zákonů země poskytovatele dotace, případně země, v níž má být projekt realizován; (e) jejich statutární zástupci byli pravomocně odsouzeni za podvody, korupci nebo jinou nelegální činnost; (f) závažným způsobem porušili smlouvu nebo nedodrželi smluvní ustanovení v rámci jiného řízení o zadání veřejné zakázky nebo přidělení podpory financovaného ze společného rozpočtu. Str. 19

20 Žadatelé jsou rovněž vyloučeni z účasti k předložení návrhů nebo z přidělení dotace, jestliže v době předložení návrhů: (g) se provinili poskytnutím nepravdivých informací, které jsou poskytovatelem dotace požadovány jako podmínka k předložení žádosti, nebo nedodáním těchto informací; (h) se pokusili získat důvěrné informace nebo ovlivnit členy Regionálního monitorovacího výboru nebo poskytovatele dotace. V případech uvedených v bodech (a), (c), (d), (f), (g) a (h) se vyloučení vztahuje na období dvou let od doby, kdy k porušení došlo. V případech uvedených v bodech (b) a (e) se vyloučení vztahuje na období čtyř let od data oznámení rozsudku. Splnění výše uvedených podmínek bezúhonnosti a bezdlužnosti žadatel doloží čestným prohlášením, které je přílohou žádosti o dotaci Partnerství a oprávněnost partnerů Žadatelé mohou projekty předkládat samostatně nebo v konsorciu s místními partnerskými organizacemi. Povinností každého žadatele je mít zahraničního partnera v příslušném příhraničním území (shodné povahy jako je žadatel nebo aspoň takového, aby byl logickým partnerem pro projekt). Pro objektivní vyhodnocení tohoto partnerství musí být skutečná úloha a zapojení tohoto zahraničního partnera během přípravy a realizace navrhovaného projektu podrobně popsána a daným partnerem potvrzena podpisem. Žadatel může mít více domácích i zahraničních partnerů, v žádosti uvede pouze hlavního zahraničního partnera. Ostatní partnery může uvést názvem a popisem jejich zapojení ve formuláři Žádosti o dotaci, případně v jejích přílohách. Seznam vhodných žadatelů/partnerů na rakouské straně je obsahem přílohy č. 4b. Str. 20

21 3. PROJEKTOVÝ CYKLUS VE FONDU MALÝCH PROJEKTŮ Cyklus projektu podávaného do FMP má několik částí, které na sebe kontinuálně navazují: 1. Konzultace před podáním žádosti o dotaci 2. Předložení žádosti o dotaci 3. Registrace žádosti o dotaci 4. Rozhodování o přijetí projektu k financování 5. Realizace projektu 6. Ukončení projektu, jeho vyúčtování a proplacení 7. Kontrola udržitelnosti realizovaných projektů 3.1 KONZULTACE PŘED PODÁNÍM ŽÁDOSTI Před podáním žádosti o dotaci na sekretariát FMP mají žadatelé možnost své projektové návrhy bezplatně konzultovat s pracovníky Administrátora. Žadatelé mohou přijít se svými projektovými návrhy ještě před vyplněním žádosti o dotaci. Dále žadatelé mohou přijít i s rozpracovanými žádostmi, kde jim pracovníci Administrátora poradí, jak vyplnit formulář žádosti o dotaci z FMP, zhodnotí, zda je rozpočet vhodně a efektivně stanoven či zda je dostatečně zapojen zahraniční partner projektu. Před každým zasedáním Regionálního monitorovacího výboru, který bude rozhodovat o přijetí projektů k financování, bude Administrátor pořádat semináře pro žadatele, zaměřené na podání žádosti o dotaci z FMP. Dotazy k žádostem je možno osobně projednat při konzultacích (po telefonické dohodě termínu konzultace s Administrátorem) v průběhu přípravy žádosti nebo je lze zasílat e- mailem nebo faxem na níže uvedenou adresu 7 Administrátor Adresa Kontaktní osoba Jihočeská Silva Nortica Janderova 147, Jindřichův Hradec Mgr. Pavel Hložek Jana Adamcová info@silvanortica.com jana.adamcova@silvanortica.com Tel/Fax Dotazy, které se mohou týkat více žadatelů, spolu s příslušnými odpověďmi a další informace k Fondu včetně důležitých dokumentů: Směrnice pro žadatele, Jednacího řádu RMV, žádosti o dotaci a jejích příloh budou uveřejněny na Internetu na stránkách: 7 Na zajištění částečné administrace Fondu v regionech jižní Čechy a Šumava v letech vypíše Správce FMP výběrové řízení v létě O subjektech vybraných na základě výběrového řízení budou žadatelé neprodleně informováni Správcem na jeho webových stránkách. Str. 21

22 3.2 PŘEDLOŽENÍ ŽÁDOSTI O DOTACI Formulář žádosti o dotaci a podpůrné doklady Žádost o dotaci z FMP se předkládá na vyplněném standardizovaném formuláři, který je k dispozici ke stažení na internetových stránkách Administrátora FMP příslušnému podle sídla žadatele, a také v elektronické podobě (na CD). Pro žadatele v Jihočeském kraji je příslušný Administrátor FMP Jihočeská Silva Nortica se sídlem v Jindřichově Hradci,, pro žadatele v Horním Rakousku Regionalmanagement Oberösterreich, GmbH., Geschäftsstelle Mühlviertel, Freistadt, pro žadatele v Dolním Rakousku Regionalmanagement Niederösterreich, Büro Waldviertel, Zwettl. Žádost se vyhotovuje v mateřském jazyce žadatele a k žádosti se přiloží stručný popis projektu v jazyce partnera, kde budou stručně shrnuty cíle a aktivity projektu. Všechny strany tištěného výstupu žádosti musí být spojeny a příslušná strana podepsána žadatelem a partnerem projektu, resp. jejich statutárním zástupcem. Rukou psané žádosti nebudou přijaty. Doprovodná dokumentace K žádostem musí být přiloženy kopie následujících doprovodných dokumentů 8 : 1. stanovy nebo společenská smlouva či jiný doklad právní subjektivity organizace předkládající žádost 9 ; 2. kopie dokladu o udělení IČ(O); a další povinné přílohy žádosti: 3. podrobný rozpočet projektu + vysvětlení výdajů na standardním formuláři; 4. čestné prohlášení žadatele o bezúhonnosti a bezdlužnosti na standardním formuláři; 5. stručný popis projektu (v českém a německém jazyce) na standardním formuláři; V příloze č. 4e jsou uvedeny další povinné přílohy a postupy při předkládání žádosti malých infrastrukturních projektů, které rozšiřují uvedené povinné přílohy takto: 6. územní rozhodnutí s nabytím právní moci nebo jiný relevantní doklad; 7. projektová dokumentace do úrovně územního řízení; 8. doklad o prokázání vlastnických vztahů; 9. stanovisko k posouzení vlivu projektu na životní prostředí (E.I.A., NATURA 2000). UPOZORNĚNÍ: Jestliže žadatel nemůže předložit jakoukoliv přílohu nebo podpůrný dokument, musí být místo této přílohy/dokumentu přiloženo k žádosti jasné a jednoznačné vysvětlení Kam a jak žádosti předkládat Žádosti o dotaci musí být doručeny v obálce osobně, doporučenou poštou, kurýrní či jinou podobnou službou, a to od termínu vyhlášení programu průběžně na adresy: 1. v Jihočeském kraji Jihočeská Silva Nortica, Janderova 147/II, Jindřichův Hradec 2. v Dolním Rakousku (regiony Waldviertel a Mostviertel-Eisenwurzen) Regionalmanagement NÖ, Regionalmanagement-Büro Waldviertel Am Statzenberg 1, 3910 Zwettl 3. v Horním Rakousku (regiony Mühlviertel, Innviertel, Linz-Wels, Steyr-Kirchdorf) 8 Administrátor ověří kopie těchto dokumentů proti předložení jejich originálů při podpisu smlouvy. 9 V případě krajů (NUTS III), měst či obcí nemusí být přiloženy Str. 22

23 Regionalmanagement OÖ GmbH, Geschäftsstelle Mühlviertel Industriestrasse 6, 4240 Freistadt Žádosti odeslané jinými způsoby (např. faxem nebo em) nebo doručené na jiné adresy budou zamítnuty. Žádosti (formulář žádosti a přílohy) musí být předloženy ve 2 vyhotoveních, z nichž každé bude mít náležitosti originálu 10 a na jednom kusu elektronického media (CD-ROM). Dvě kompletní projektové žádosti včetně 1 ks elektronického media předkládá žadatel v obálce s razítkem žadatele. Na obálce musí být uvedeno: název programu, úplný název žadatele, název projektu. Žadatel si musí ověřit, že je žádost úplná. Rozhodným okamžikem pro registraci žádosti u administrátora je doručení, nikoli odeslání žádosti o dotaci. Je pouze na žadateli, jaký způsob doručení zvolí. Ten také nese veškeré riziko plynoucí z jím zvoleného způsobu doručení Termín podání žádosti Žádosti o dotaci přijímá Administrátor FMP průběžně. Předkládat žádosti o dotaci je tedy možné během celého období realizace programu s tím, že pro každé zasedání Regionálního monitorovacího výboru (RMV), který rozhoduje o přidělení podpory, bude stanoven termín. Termín konání RMV (včetně termínu pro předložení žádostí pro toto jednání RMV) slouží jako informace pro žadatele, do kdy je nutné žádost doručit do kanceláře Administrátora FMP, aby měl žadatel garanci, že bude jeho žádost na tomto jednání RMV projednávána. Termín zasedání RMV, včetně termínu pro předložení žádostí pro toto jednání RMV, bude oznámen minimálně prostřednictvím webových stránek Administrátora FMP. V případě, že žádost o dotaci nebude předložena ve stanoveném termínu, nemůže Správce FMP garantovat její projednání na nejbližším zasedání RMV. Regionální monitorovací výbor stanoví v průběhu každého kalendářního roku po dobu realizace programu min. 2 termíny pro projednání žádostí. První termín pro předložení žádosti stanoví RMV na svém 1. zasedání a bude v létě roku Přesný termín zveřejní Administrátor na svých www stránkách a inzerátem v denním tisku. Poslední termín pro předložení žádosti bude v létě roku 2014 a bude upřesněn stejným způsobem. 3.3 REGISTRACE ŽÁDOSTI O DOTACI Žádost o dotaci je zaregistrována do regionálního monitorovacího systému v den podání žádosti u Administrátora FMP Potvrzení příjmu žádosti Potvrzení příjmu žádosti bude provedeno Administrátorem FMP formou: potvrzení o přijetí žádosti (při osobním předání), potvrzení doručenky (doporučené zásilky a zásilky do vlastních rukou), písemného sdělení Administrátora o převzetí žádosti v případě doručení kurýrní či jinou podobnou službou. 10 Žádosti musí být řádně podepsány statutárním zástupcem žadatele. Str. 23

24 Kontrola formálních náležitostí žádosti Smyslem této kontroly je ověřit, zda žádost o dotaci po formální stránce splňuje všechny předepsané náležitosti. Kontrolu formálních náležitostí provádí pracovník/pracovníci Administrátora FMP. Kontrola probíhá podle Check listu kontroly formálních náležitostí žádosti a to formou odpovědí ano/ne. Check list je obsahem Přílohy č. 4f. V případě nesplnění jakékoli formální náležitosti bude žadatel písemně nebo em 11 vyzván k doplnění chybějících údajů. Výzva obsahuje termín, do kterého je nutné předložit chybějící údaje (a to vždy s ohledem na termín nejbližšího jednání RMV) a pokud žadatel neodstraní nedostatky v daném termínu, nebude žádost projednána na nejbližším zasedání RMV Kontrola přijatelnosti žádosti Kontrola přijatelnosti navazuje na kontrolu formálních náležitostí a provádějí ji vždy dva pracovníci Administrátora FMP, a to podle Check listu kontroly přijatelnosti projektu formou odpovědí ano/ne. Check list kontroly přijatelnosti žádosti o dotaci je uveden v Příloze č. 4g. V případě nesplnění jakéhokoli kritéria může být žadatel písemně nebo em 9 vyzván k doplnění chybějících údajů. Výzva obsahuje termín, do kterého je nutné předložit chybějící údaje (a to vždy s ohledem na termín nejbližšího jednání RMV) a pokud žadatel neodstraní nedostatky v daném termínu, nebude žádost projednána na nejbližším zasedání RMV. Po provedení těchto dvou kontrol (formálních náležitostí a přijatelnosti) nesmí být žádost nijak měněna ani doplňována. 3.4 ROZHODOVÁNÍ O PŘIJETÍ PROJEKTU K FINANCOVÁNÍ Vyhodnocovací proces začíná doručením žádosti Administrátorovi a končí rozhodnutím Regionálního monitorovacího výboru udělit dotaci vybraným žadatelům Úloha Administrátora Po registraci žádosti a vyhodnocení administrativního souladu (viz kapitola 3.3) Administrátor zajistí hodnocení kvality projektu. Hodnocení věcné a finanční kvality projektů Před jednáním RMV jsou projekty vždy hodnoceny 2 nezávislými experty z daného regionu z hlediska jejich věcné a finanční kvality. Check list hodnocení věcné a finanční kvality projektu je uveden v Příloze 4h. Na základě provedené analýzy žádostí zpracuje Administrátor stručnou charakteristiku hodnocení návrhu projektu do Projektového listu, který bude jedním z podkladů pro jednání Regionálního monitorovacího výboru. Administrátor připraví pro jednání RMV seznam projektů, které splňují kritéria stanovená pro podporu z Fondu, a dále seznam projektů, které základní kritéria nesplňují, a Administrátor je proto nedoporučuje k dalšímu hodnocení RMV. Projekty, které nejsou Administrátorem doporučovány, musí mít důvody uvedeny v písemné formě. 11 V každé žádosti musí být povinně adresa žadatele, na které může Administrátor výzvu doručit. Str. 24

25 Úloha Regionálního monitorovacího výboru Společný Regionální monitorovací výbor je složen z 5 zástupců české a 5 zástupců rakouské strany s hlasovacím právem, personální obsazení je konsensem regionálních a územních struktur. Na každém jednání RMV jsou také přítomni pozorovatelé bez hlasovacích práv. Složení RMV je popsáno v Jednacím řádu RMV. Regionální monitorovací výbor pro hodnocení návrhů projektů zasedá - s ohledem na množství předložených žádostí a v návaznosti na plán zasedání navrženým Správci minimálně 2krát ročně.. Jeho jednání se řídí Jednacím řádem navrženým oběma Správci a schváleným Regionálním monitorovacím výborem na prvním ustavujícím zasedání. Regionální monitorovací výbor, na základě podkladů předložených Administrátorem: posuzuje a schvaluje předložené žádosti/projekty, navrhuje úpravu nebo přezkoumání žádosti/projektu, zamítá nevhodné žádosti/projekty, schvaluje závažné změny projektů v průběhu jejich realizace. Hodnocení kvality návrhů, včetně navrhovaného rozpočtu, bude provedeno v souladu s hodnotícím systémem stanoveným pro daný region. Pro region NUTS III je stanoven následující systém hodnocení: Administrátor provede kontrolu formálních náležitostí a přijatelnosti podaných žádostí, zajistí hodnocení věcné a finanční kvality projektů, připraví podklady pro jednání RMV. Regionální monitorovací výbor na svém zasedání provede hodnocení kvality návrhů projektů. Na jednání musí být přítomna nadpoloviční většina členů RMV s hlasovacím právem z každé národní strany. Rozhodnutí jsou přijímána konsensem všech hlasujících členů. V případě, že nebude konsensu dosaženo, musí dojít při novém hlasování ke konsensu obou národních stran. Pokud ani pak nebude žádost schválena, RMV může přijmout doporučení k jejímu přepracování a předložení na příštím zasedání RMV. Žádosti budou projednávány v pořadí, na kterém se na návrh Administrátora dohodnou členové RMV na začátku jednání. Bližší podrobnosti týkající se jednání RMV jsou uvedeny v Jednacím řádu 12 Důležité upozornění: Regionální monitorovací výbor stanovuje pro jednotlivá období realizace Fondu priority a doporučení pro žadatele. Tyto priority a doporučení budou platné pro žádosti předkládané ke stanovenému termínu jednání RMV a mohou se dle rozhodnutí RMV měnit. Aktuální rozhodnutí RMV o prioritách Fondu pro dané období budou spolu s termíny jednání RMV zveřejněny na stránkách Administrátora Informace týkající se rozhodnutí o udělení dotace Žadatelé budou Administrátorem informováni písemně o rozhodnutí Regionálního monitorovacího výboru ve věci jejich žádostí do 30 dnů po termínu zasedání RMV. Rozhodnutí Regionálního monitorovacího výboru je konečné a nelze se proti němu odvolat. Na dotaci malých projektů z Fondu není právní nárok. 12 Jednací řád Regionálního monitorovacího výboru je k dispozici na Str. 25

26 3.5 REALIZACE PROJEKTU Již na počátku realizace projektu jsou pro žadatele, resp. konečného uživatele důležité tři podmínky, které musí při realizaci projektu dodržet, a to: 1. povinnost vést účetnictví projektu podaného do FMP v souladu s aktuální verzí zákona o účetnictví a odděleně od ostatní účetní evidence 13, 2. dodržet řádný způsob dokladování výdajů způsobilých pro podporu z FMP, 3. dodržet pravidla publicity projektů podpořených z Evropské unie. K těmto třem skutečnostem je třeba přihlížet po celou dobu realizace projektu, aby při vyúčtování nevznikaly zbytečné nesrovnalosti. Administrátor provede na úvodním semináři k realizaci projektů poučení úspěšných žadatelů o těchto podmínkách a rovněž o Smlouvě o financování projektu Smlouva o financování projektu Úspěšní žadatelé budou Správcem vyzváni k podpisu Smlouvy o financování projektu. Tato smlouva bude zvláště stanovovat dále uvedená práva a povinnosti: Konečná výše dotace Maximální částka dotace bude stanovena ve Smlouvě o financování na základě rozhodnutí RMV o přidělení příspěvku ERDF a schváleného rozpočtu. Konečná výše dotace bude známa po dokončení projektu a předložení závěrečného vyúčtování projektu. Maximální částku schválené dotace nelze překročit. Nesplnění cílů V případě, že v průběhu realizace schváleného projektu dojde ze strany konečného uživatele k potřebě věcné nebo finanční změny, která výrazně mění charakter, strukturu nebo rozsah schváleného projektu (závažná změna projektu), je konečný uživatel povinen požádat Administrátora, aby žádost o změnu projektu předložil ke schválení Regionálnímu monitorovacímu výboru. Jestliže příjemce neuskuteční projekt tak, jak se zavázal a jak bylo dohodnuto ve smlouvě, vyhrazuje si Správce právo od smlouvy odstoupit. Dodatky ke smlouvě a změny v rámci rozpočtu Všechny závažné změny smlouvy musí být stanoveny v písemném dodatku k původní smlouvě o financování projektu. Změny neovlivňující vlastní projekt (změny adresy, bankovního účtu apod.) mohou být Administrátorovi pouze oznámeny (písemnou formou). Změny v rámci rozpočtu Rozpočtové položky se mohou proti původním změnit za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky: 1) změna nemá vliv na základní účel projektu, 2) finanční dopad je omezen na přesun uvnitř jedné rozpočtové položky, nebo přesun mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu není větší než 15% původní částky uvedené v rozpočtové kapitole. V takovém případě může konečný uživatel provést změnu a musí bez odkladu informovat Administrátora. 13 Odděleně od ostatní účetní evidence znamená např. na zvláštním účetním středisku nebo odděleně v analytickém účetnictví, aby bylo možné získat účetní sestavu, která by zahrnovala pouze výdaje (popř. příjmy) související z konkrétním projektem podaným do FMP. Tato povinnost vzniká už při zaregistrování projektu, tj. před jeho schválením, a to z důvodu toho, že výdaje na projekt ve FMP jsou způsobilé už po datu registrace žádosti. Str. 26

27 Ve všech ostatních případech musí být předem podána písemná žádost Administrátorovi a bude se vyžadovat souhlas Regionálního monitorovacího výboru. V každém případě však musí být formou písemného dodatku změněna smlouva o financování Veřejné zakázky Tam, kde si realizace projektu vyžaduje, aby příjemce dotace uzavřel smlouvu o zadání veřejné zakázky, musí přidělit zakázku subjektu, který nabízí nejlepší hodnotu za vynaložené finanční prostředky, tedy nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, ve shodě se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Při celém procesu zadávání a hodnocení nabídek nesmí dojít ke střetu zájmů. Konečný uživatel zodpovídá za řádné provedení zadávacího řízení a jeho průběh náležitě dokladuje podle zákona. Výběr subdodavatele na realizaci části nebo celého projektu musí probíhat podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Výdaje projektu, které nebudou realizovány v souladu s podmínkami zákona č. 137/2006 Sb., nebudou považovány za způsobilý výdaj projektu. Podrobné pokyny k zadávání veřejných zakázek zejména u malých infrastrukturních projektů jsou obsahem přílohy 4j Pravidla publicity Každý příjemce dotace je povinen informovat veřejnost o tom, že jeho projekt je (byl) financován ze zdrojů EU. Tato povinnost pro něj plyne z Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006 (dále jen Nařízení) 14. Povinnosti příjemce dotace, pokud jde o informační a propagační opatření pro veřejnost jsou stanovena v článku 8 a 9 Nařízení a pro potřeby FMP jsou blíže specifikována v následujících odstavcích této Směrnice. Finanční prostředky na publicitu projektu ve FMP jsou zahrnuty do způsobilých výdajů projektu, pokud jsou součástí jeho rozpočtu. Konečný uživatel je povinen uchovat pro potřeby kontroly veškeré doklady o dodržení podmínek publicity projektu spolufinancovaného ze strukturálních fondů EU min. 7 let po ukončení realizace projektu. V případě, že požadavky na publicitu nebudou ze strany konečného uživatele řádně splněny, může Správce FMP přistoupit k nepřiznání dotace nebo nárokovat její vrácení v případě, že dotace byla již vyplacena. Obecné zásady publicity shrnutí Informační a propagační opatření realizovaná konečným uživatelem musí bezpodmínečně obsahovat následující údaje 15 : symbol (vlajku) EU v souladu s grafickým manuálem 16 standardní text odkazující na Evropskou unii a Evropský fond pro regionální rozvoj ve znění: Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj slogan zdůrazňující přínos intervence Společenství ve znění: Společně dosáhneme více Pravidla publicity jsou podrobně uvedena v Příloze č. 4i této Směrnice pro žadatele. 14 Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 je ke stažení např. na regulation/pdf/2007/fsfc/ce_1828(2006)_cs.pdf 15 Tyto údaje jsou povinné podle Nařízení Komise (ES) č. 1828/ Grafický manuál je k dispozici na adrese a některé jeho zásady jsou uvedeny v následující poznámce. Str. 27

28 Kontrola během realizace Pracovníci Administrátora FMP musí zajistit během realizace projektu jeho průběžnou kontrolu. Cílem této kontroly je zabezpečit bezproblémovou realizaci projektu a následné proplacení požadované dotace z FMP. Monitoring na místě realizace projektu Administrátor FMP provádí samostatné a nezávislé kontroly na místě projektu, a to během realizace projektu, ale i 5 let po ukončení realizace daného projektu. Žadatel, resp. konečný uživatel, při podpisu smlouvy o financování projektu Administrátorovi FMP uvede termíny konání akcí, které by mohly být předmětem monitoringu. Pokud v době podpisu nezná tyto termíny, domluví se konečný uživatel s pracovníkem Administrátora o doplnění těchto termínů. I mimo tyto uvedené termíny mohou pracovníci Administrátora FMP provádět monitoring na místě realizace projektu. Pracovník/pracovníci Administrátora FMP provádí monitoring zhruba 1x u každého projektu, umožňuje-li to jeho charakter. Projekty, u kterých se v monitorovacích zprávách či během monitoringu vyskytly komplikace či nejasnosti, mohou být monitorovány častěji. Z důvodu zachování objektivity neinformuje Administrátor FMP konečného uživatele o tom, zda bude některé jeho akce monitorovat. V případě, že pracovník Administrátora FMP provádějící monitoring zjistí v jeho průběhu nesrovnalosti oproti žádosti o dotaci, upozorní na to konečného uživatele a vyzve ho, aby nedostatky odstranil. Pokud tak konečný uživatel neučiní do stanoveného termínu, budou podle závažnosti nedostatku navrženy sankce. V případě hrubého nesplnění cílů projektu může být přistoupeno až k odstoupení od smlouvy ze strany Správce. Konečný uživatel musí umožnit kontrolu realizovaného projektu, který je předmětem dotace z FMP: pracovníkům Administrátora a Správce FMP, pracovníkům kontrolora - Centra pro regionální rozvoj České republiky (CRR ČR), pracovníkům Národního orgánu - MMR ČR, pracovníkům Řídícího orgánu - úřadu Vlády spolkové země Dolní Rakousko, pracovníkům kontrolních orgánů ČR (Finanční úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Nejvyšší kontrolní úřad), pracovníkům kontrolních a auditních orgánů programu a EK. 3.6 UKONČENÍ PROJEKTU, JEHO VYÚČTOVÁNÍ A PROPLACENÍ Podávání zpráv Konečný uživatel je povinen předložit do 60 dnů po ukončení projektu 17 Administrátorovi Zprávu o ukončení projektu v tištěné a elektronické verzi. Jedná se o krátkou zprávu na standardním formuláři, ve které by měl být žadatelem zmíněn průběh projektu a dále výsledky projektu. Rozsah a členění zprávy stanoví Správce. Tato zpráva bude obsahovat: - Hodnocení průběhu realizace projektu - Hodnocení cílů a dosažených výsledků projektu - Hodnocení finančního zajištění projektu - Zapojení přeshraničního partnera, přílohy, dokumentace 17 ukončením projektu se rozumí ukončení fyzické realizace projektu uvedené ve Smlouvě o financování Str. 28

29 Součástí této Zprávy je dále vyúčtování projektu a žádost o platbu na standardním formuláři. Spolu se Zprávou dále žadatel předloží originály a kopie faktur a doklady o platbě (výpis z bankovního konta) 18 a tabulku závěrečného vyúčtování projektu (výdaje a příjmy) 19. Kurz EUR platný pro závěrečné vyúčtování projektu Pokud konečný uživatel (nebo jeho projektoví partneři) hradí své výdaje spojené s projektem v jiné měně než v eurech, musí tyto výdaje do tabulky závěrečného vyúčtování, které předkládá svému kontrolorovi, na eura přepočítat. Pro přepočet použije kurz Evropské centrální banky platný v tom měsíci, ve kterém vyúčtování zpracuje. Tento kurz zveřejňuje v elektronické podobě Evropská komise každý měsíc na adrese: cy=47&lang uage=en Stejným způsobem určí žadatel kurz při podání žádosti, případně si ho může stanovit sám. Žadatel/konečný uživatel nese všechna kurzová rizika vyplývající z rozdílu kurzů při podání žádosti a vyúčtování projektu Dokumenty k vyúčtování Konečný uživatel je povinen předložit do 60 kalendářních dní od ukončení projektu (datum konce realizace projektu je stanoveno ve smlouvě o financování) Administrátorovi FMP následující dokumenty: Závěrečnou zprávu o realizaci projektu na předepsaném formuláři ve 2 vyhotoveních + elektronicky Vyúčtování projektu vyúčtování obsahuje: vyplněnou tabulku plnění rozpočtu na předepsaném formuláři náležitě seřazené originály a kopie účetních dokladů (viz poznámka) výstupní sestavu z účetnictví projektu Žádost o platbu na předepsaném formuláři v jednom vyhotovení + elektronicky Pokud konečný uživatel nedodá výše jmenované dokumenty ve stanoveném termínu (tj. 60 dní od konce realizace projektu) bude mu zaslána oficiální písemná výzva k dodání dokladů pro vyúčtování dotace. V této výzvě bude konečný uživatel upozorněn, že pokud do stanovené lhůty doklady nedodá, může ztratit nárok na dotaci pro nesplnění podmínek smlouvy. Obdobný postup bude uplatněn i pro doplnění závěrečného vyúčtování projektu, tj. pokud budou některé dokumenty nebo doklady chybět nebo budou neúplné. Pokud pracovníci Administrátora FMP zjistí při kontrole vyúčtování nedostatky, informují o tom písemně konečného uživatele. Ve dopise budou specifikovány nedostatky, které je nutné odstranit, a lhůta, do kdy tak má konečný uživatel učinit. Pokud do stanoveného termínu konečný uživatel nedostatky neodstraní, bude písemně vyzván, aby tak učinil nejpozději do 20 dnů. V případě, že konečný uživatel ani v této lhůtě nedostatky neodstraní, budou mu uznány 18 Příjemce dotace je povinen vést odděleně v rámci svého vlastního účetnictví nebo zcela samostatně přesné a pravidelné záznamy a účty týkající se realizace projektu na základě systému podvojného účetnictví. Tento oddělený systém musí být realizován v souladu s postupy běžnými v odborné praxi. 19 Tyto formuláře jsou k dispozici na internetových stránkách Administrátora Str. 29

30 pouze ty výdaje, které jsou řádně doloženy účetními doklady. V případě vážných nesrovnalostí může Administrátor odstoupit od smlouvy pro její nesplnění. Sekretariát FMP má na kontrolu vyúčtování projektu 60 kalendářních dní. Po kontrole a finálním uzavření bude projekt konečného uživatele zařazen do nejbližší Žádosti o platbu, kterou lze podávat max. 4x ročně. Náležitosti dokladování způsobilých výdajů Administrátor provede poučení konečných uživatelů o dokladování způsobilých výdajů na úvodním semináři. Požadavky na dokladování těchto výdajů budou vyvěšeny na internetových stránkách Platby Pro realizaci schválených projektů se zálohové platby neposkytují, konečný uživatel realizuje projekt plně ze svých zdrojů. Konečné vyúčtování bude vypořádáno na základě Závěrečné zprávy za malý projekt předložené konečným uživatelem (včetně vyúčtování) Administrátorovi a jejího schválení Certifikačním orgánem v rámci Žádosti o platbu (za projekt Fond malé projekty) předložené Správcem. Zpětné proplácení způsobilých výdajů projektu z přidělené dotace zajistí po schválení Žádosti o platbu Správce max. ve čtvrtletních intervalech. Záznamy a účty o projektu Konečný uživatel musí archivovat přesné a průběžné záznamy, stejně jako oddělené a transparentní účtování o realizaci projektu. Konečný uživatel musí archivovat tyto záznamy po dobu 7 let po skončení programu. Audit Smlouva o financování projektu umožňuje Evropské Komisi, Evropskému úřadu pro boj s hospodářskou kriminalitou, Evropskému dvoru auditorů a nezávislým auditorům najatými poskytovatelem dotace provést kontroly, a to jak kontroly dokumentů, tak i kontroly přímo v místě projektu. 3.7 KONTROLA UDRŽITELNOSTI REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ U projektů, jejichž efekty mají dlouhodobý charakter, zodpovídá konečný uživatel za to, že efekty projektu budou udrženy minimálně 5 let od ukončení realizace projektu u těch jeho částí, u kterých je to z technického a právního hlediska možné. Pracovníci Administrátora FMP, pracovníci CRR a další kontrolní orgány jsou oprávněni provádět u konečného uživatele kontroly udržitelnosti projektu a to do 5 let od konce realizace stanoveného ve smlouvě o financování. V případě, že výsledky projektu nebudou udrženy po minimální požadovanou dobu, bude toto považováno za porušení povinností stanovených ve smlouvě o financování a může být přistoupeno až k požadavku vrácení části nebo celé dotace. Majetek pořízený za spoluúčasti prostředků z FMP se stane vlastnictvím konečného uživatele, který jej po dobu 5 let od ukončení realizace projektu nesmí převést na jiného majitele ani dát do zástavy. Tento majetek musí být řádně veden v účetnictví konečného uživatele a musí být pojištěn ve výši poskytnuté podpory Archivace dokumentů Konečný uživatel a Administrátor jsou povinni archivovat veškerou dokumentaci týkající se malého projektu do 31. prosince 2022 (7 let od ukončení Programu). Pokud jiný zákon určí pro určité dokumenty dobu delší, příjemce archivuje dokumenty po dobu určenou tímto zákonem. Str. 30

31 Dokumentace k malému projektu je vedena v samostatné složce označené registračním číslem a názvem malého projektu. Archivace dokumentace a zodpovědnost za její vedení podléhá kontrolám prováděným orgány zapojenými do implementace programu. 4. ŘÍZENÍ FONDU 4.1 DECENTRALIZACE ŘÍZENÍ Řídící orgán, které dohlíží na realizaci Fondu v rámci programu Cíl 3 Evropská územní spolupráce, Rakousko-ČR, deleguje některé své pravomoci na Správce Fondu, kteří jsou výkonnými jednotkami v regionech. V případě Fondu může být role Správce v každém regionu rozdělena mezi dva subjekty 20 Správce (obvykle Euroregiony nebo Sdružení měst a obcí), který zajišťuje výkon správy Fondu a Administrátory (zpravidla Regionální rozvojové agentury), kteří zajišťují veškeré se Správcem Fondu smluvně dohodnuté úkony související s administrativními úkony implementace Fondu v daném regionu. Smlouva mezi ŘO a Správci Fondu vytváří základ pro realizaci Fondů v regionech. Smlouva mezi Správcem a Administrátorem Fondu (v případě, že subjekt Správce a Administrátora není totožný) pak zajišťuje vedení veškeré administrace spojené s realizací Fondu v regionu. V regionu NUTS III je Správcem i Administrátorem Fondu stejná organizace, kterou je česká část Euroregionu Silva Nortica - Jihočeská Silva Nortica SEZNAM PŘÍLOH 1. Formulář žádosti včetně rozpočtu a dalších příloh žádosti 2. Formulář Smlouvy o financování projektu 3. Osnova Závěrečné zprávy za malý projekt konečného uživatele 4. Další přílohy Směrnice pro žadatele a. Seznam vhodných žadatelů FMP b. Seznam vhodných partnerů FMP c. Podporované typy projektů FMP d. Způsobilost výdajů FMP e. Povinné přílohy pro malé infrastrukturní projekty f. Check list kontroly formálních náležitostí žádosti g. Check list kontroly přijatelnosti projektu h. Check list kontroly věcné a finanční kvality projektu i. Pravidla publicity j. Postup při zadávání veřejných zakázek 20 Toto platí obecně pro všechny příhraniční regiony v České republice, v Jihočeském kraji je Správcem i Administrátorem jediná organizace Jihočeská Silva Nortica. 21 JčSN podepíše smlouvu s ŘO na správu a administraci Fondu. další případní Administrátoři podepíší s JčSN mandátní smlouvu na částečné zajištění administrace Fondu v regionech Šumava a jižní Čechy. Str. 31

32 Směrnice pro žadatele FMP - Příloha č. 4a Seznam vhodných žadatelů FMP Vhodnými žadateli jsou právnické osoby, a to: - veřejnoprávní; - ovládané veřejnoprávními právnickými osobami; - založené nikoli k dosažení zisku (neziskové); se sídlem ve vymezeném území v působnosti příslušného Správce (na české straně). Následuje Seznam vhodných žadatelů Operačního programu Evropská územní spolupráce, Rakousko Česká republika podle Programového dodatku (na české straně): Č. Typ subjektu 1. Stát (Česká republika) resp. organizační složka státu 2. Územní samospráva (a její organizační složka) 3. Příspěvková organizace 4. Komory - zájmová samospráva 5. Školská právnická osoba, zapsaná ve školském rejstříku 6. Veřejná a státní vysoká škola 7. Veřejná výzkumná instituce 2a.Kraj (a jeho organizační složka) 2b.Obec (a její organizační složka) 2c.Městská část statutárního města (a její organizační složka) 2d.Svazek obcí 3a.státu (tzn. organizačních složek státu), 3b.kraje, 3c.obce, 3d.městské části statutárního města, 3e.svazku obcí 4a.Hospodářská komora vč. okresních a regionálních komor 4b.Agrární komora vč. okresních a regionálních komor Str. 32 Druh prostředků veřejné veřejné veřejné veřejné Podmínky určení druhu prostředků veřejné zřízena subjektem 1., 2. soukromé veřejné veřejné

33 8. Veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení 9a. 9b. Česká televize Český rozhlas 10. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace 11. Obecně prospěšná organizace 12. Zájmové sdružení právnických osob veřejné zřízena subjektem 1., 2. soukromé veřejné veřejné veřejné soukromé veřejné soukromé 13. Občanské sdružení soukromé 14. Organizační jednotka sdružení, pokud je právnickou osobou 15. Nadace a nadační fond 16. Církve, pokud je právnickou osobou 16a.Registrovaná církev a náboženská společnost 16b.Svaz církví nebo náboženských společností 16c.Evidovaná právnická osoba soukromé soukromé soukromé 17. Státní podnik veřejné pokud je většina členů správní rady jmenována veřejnoprávními právnickými osobami (č. 1. a č. 2) pokud je většina členů rozhodovacího orgánu jmenována veřejnoprávními osobami (č. 1 a č. 2) 18. Akciová společnost veřejné Min.80 % podíl veřejnoprávních osob (1.,2. a 4.) na základním kapitálu a min.80%podíl veřejnoprávní právnické osoby (1.,2. a 4.) na hlasovacích právech 19. Společnost s ručením omezeným 20. Veřejná soukromá škola veřejné soukromé Min.80 % podíl veřejnoprávních osob (2., 4.) na základním kapitálu a min.80%podíl veřejnoprávní právnické osoby (2., 4.) na hlasovacích právech Str. 33

34 Dále je uveden výčet zákonů vymezujících vhodné žadatele: územní samospráva: - kraj (a jeho organizační složka) - zákon č.129/2000 Sb., č. 250/2000 Sb. - obec (a její organizační složka) - zákon č. 128/2000 Sb., č. 250/2000 Sb. - městská část statutárního města (a její organizační složka) - zákon č. 128/2000 Sb., č. 250/2000 Sb. - svazek obcí - zákon č. 128/2000 Sb. příspěvková organizace zákon č. 250/2000 Sb.: - kraje - obce - městské části statutárního města - svazku obcí komory zákon č. 301/1992 Sb.: - hospodářská komora (vč. okresních a regionálních komor) - agrární komora (vč. okresních a regionálních komor) školská právnická osoba zapsaná ve školském rejstříku zákon č. 561/2004 Sb.: - veřejná (zřízená státem, krajem nebo obcí) - soukromá veřejná a státní vysoká škola zákon č. 111/1998 Sb. vysoká soukromá škola - zákon č. 111/1998 Sb. zájmové sdružení právnických osob zákon č. 40/1964 Sb. občanské sdružení, organizační jednotka sdružení (pokud je právnickou osobou) zákon č. 83/1990 Sb. nadace a nadační fond zákon č. 227/1997 Sb. církve zákon č. 3/2002 Sb.: - registrovaná církev a náboženská společnost (pokud je právnickou osobou) - svaz církví nebo náboženských společností (pokud je právnickou osobou) - evidovaná právnická osoba obecně prospěšná organizace zákon č. 248/1995 Sb. Česká televize (její organizační složky se sídlem ve vymezeném území v působnosti příslušného Správce) zákon č. 483/1991 Český rozhlas (její organizační složky se sídlem ve vymezeném území v působnosti příslušného Správce) zákon č. 484/1991 veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení - zákon č. 245/2006 Sb.: - veřejné (zřízené státem, krajem nebo obcí) - soukromé státní podnik zákon č. 77/1997 Sb. akciová společnost (80% podíl veřejnoprávních osob na základním kapitálu a min. 80% podíl veřejnoprávní právnické osoby na hlasovacích právech) zákon č. 513/1991 Sb. společnost s ručením omezeným (80% podíl veřejnoprávních osob na základním kapitálu a min. 80% podíl veřejnoprávní právnické osoby na hlasovacích právech) zákon č. 513/1991 Sb. Str. 34

35 Směrnice pro žadatele FMP - Příloha č. 4b Seznam vhodných partnerů FMP Vhodnými partnery českých žadatelů jsou právnické osoby Rakouské republiky, a to: - veřejnoprávní; - ovládané veřejnoprávními právnickými osobami; - založené nikoli k dosažení zisku (neziskové); se sídlem v podporovaném území programu Cíl 3, Evropská územní spolupráce, Rakousko-ČR. Následuje Seznam vhodných žadatelů Operačního programu Evropská územní spolupráce, Rakousko Česká republika podle Programového dodatku (na rakouské straně), kteří mohou být partnery českých žadatelů: Č. Typ subjektu Druh prostředků 1. Stát / federální úroveň nebo jejich organizační složky 2. Územní samospráva (a její organizační složka) 2a. Region (a jeho organizační složka) 2b. Obec (a její organizační složka) 2c. Město 2d. Svazek obcí veřejné veřejné 3. Příspěvková organizace 3a. kraje veřejné/soukromé 3b. svazku obcí veřejné 4. Sociální partneři, komory zájmová správa 5. Školská právnická osoba, zapsaná ve školském rejstříku 4a. Hospodářská komora 4b. Agrární komora vč. okresních a regionálních komor 4c. Komora praovníků 4d. Odbory 4e. Labour marjket Service 4f. Společenství rakouského průmyslu 4g. Jiné veřejné veřejné/soukromé 6. Veřejná a státní vysoká škola veřejné/soukromé 7. Vzdělávací instituce veřejné/soukromé 8. Univerzity aplikovaných věd veřejné/soukromé 9. Veřejná výzkumná instituce veřejné 10. Neziskové organizace 10b. Neziskové organizace 10c. Neziskové/zapsané sdružení veřejné/soukromé 11. Média TV/rádio veřejné 12. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace veřejné/soukromé Str. 35

36 13. Obecně prospěšná organizace 14. Sdružení (veřejné a soukromé) veřejné/soukromé veřejné/soukromé 15. Veřejná soukromá škola veřejné/soukromé 16. Soukromý žadatel s neziskovým charakterem veřejné/soukromé 17. Veřejný/veřejnoprávní žadatel veřejné 18. Právnická osoba s veřejným statutem 19. Právnická osoba s podílem vlivu veřejného subjektu 20. Právnická osoba ve formě neziskové organizace veřejné veřejné/soukromé veřejné/soukromé 21. Organizace řízení dopravy veřejné/soukromé 22. Integrovaný dopravní systém veřejné 23. Vlastník a podporovatel veřejné dopravy a telekomunikační infrastruktury 24. Sdružení se speciálním účelem (odpady, voda, ) veřejné veřejné 25. Družstvo veřejné/soukromé 26. Národní parky, přírodní parky veřejné/soukromé 27. Instituce podřízené veřejnému sektoru veřejné/soukromé Str. 36

37 Směrnice pro žadatele FMP - Příloha č. 4c Podporované typy projektů FMP Jsou podporovány následující typy projektů: Neinvestiční projekty typu people-to-people 1. Kulturní výměny - setkání a výměny mezi mládeží, školami, kulturními a sportovními organizacemi a spolky; umělecké a sportovní činnosti; folklorní slavnosti a podobné akce s důrazem na rozvoj tradic, mediální aktivity, sportovní akce apod. 2. Místní demokracie - vytváření a prohlubování dovedností organizačních struktur v rámci místní a regionální veřejné správy (kraj, města, obce, svazky obcí, zájmová sdružení právnických osob, komory) a ostatních složek demokratické společnosti (nevládní instituce a organizace tzv. NNO). Je možno pořádat s tématem související školící kurzy, výměnné návštěvy, přípravu projektů a procedurální záležitosti; přeshraniční sociální integrace. 3. Lidské zdroje - školení, vzdělávání, vývoj, zavádění technologií na obou stranách hranice včetně twinning projektů, odborný výcvik, pořádání krátkých kurzů a akcí, využití materiálů pro školní i dálkové studium, celoživotní vzdělávání; jazykové vzdělávání, zpracování materiálů pro školní i dálkovou výuku apod. 4. Plánovací a rozvojové studie - analýzy příhraničí, příprava směrnic pro společné plánování a správu území, propagace víceúčelových záměrů využití krajiny, společné plánování v příhraničním regionu, vypracování společných výzkumných programů, vypracování společných strategií regionálního rozvoje příhraničního regionu, příprava rozvojových projektů a studií proveditelnosti. 5. Hospodářský rozvoj - plánování přeshraničních průmyslových zón, příprava a pořádání marketingových iniciativ, trhů, výstav a propagačních akcí, propagace hospodářské spolupráce, rozvoje podnikání, finanční spolupráce; vytvoření přeshraničních společných struktur a partnerství mezi podpůrnými organizacemi, jako jsou hospodářské a agrární komory, podnikově zaměřená vývojová/technologická/ rozvojová centra; přenos knowhow a manažerských dovedností. 6. Životní prostředí - projekty zaměřené na specifické problémy životního prostředí v regionu, jako např. vypracování studií, vyhodnocování problémů, ekologické školení a akce zaměřené na zvyšování veřejného ekologického povědomí, dále např. čištění vodních toků, lesních a jiných ploch; obnova a údržba potoků a tůní apod.; náklady na výsadbu stromků ve školkách a do lesních porostů apod. 7. Cestovní ruch vypracování studií, plánování a realizace společného marketingu a produktů, rozvoj kvalitní a přírodě neškodící turistiky (vč. cykloturistika, agroturistika ad.), návrh a zavedení nových turistických produktů vytvářejících trvalá pracovní místa, specifická školení malých a středních podnikatelů, programy pro rozvoj lidských zdrojů. 8. Marketing 22 a komunikace - rozvoj nebo vytvoření prostředků a zdrojů na zlepšení toku informací, propagace a spojení mezi příhraničními regiony. Zlepšení propojení pomocí tiskových materiálů (publikace, noviny, nepravidelné tiskoviny), multimediálních nosičů (CD, DVD, video), radia, televize a internetu. 9. Spolupráce institucí spolupráce složek veřejné správy, neziskových organizací ad., spolupráce záchranné služby, hasičů, policie, celní správy a dalších bezpečnostních složek, ale i mládežnických organizací, církevních organizací apod. při pořádání školení, exkurzí, seminářů, výměnných pobytů apod. 22 RMV může rozhodnout o snížení výše podpory u vybraných typů projektů např. na 50% Str. 37

38 Malé infrastrukturní projekty 1. Značení, modernizace a vybavení turistických stezek jedná se o pěší, cyklistické, lyžařské, koňské, naučné a vodní aj. stezky, jejich značení turistickými značkami a vybavení drobným mobiliářem odpočívadla, informační tabule apod. Nejedná se o výstavbu nových stezek, ale max. o modernizaci a rekonstrukci již vyznačených turistických stezek, místních (lesních) cest a mostků (lávek) hraničních propojení. 2. Informační značení jedná se o nové i obnovené informační systémy měst a obcí, dopravní značky a ukazatele směru do sousedního příhraničního regionu, informační panely a označení kulturních a historických objektů apod. 3. Malé projekty v oblasti životního prostředí budování naučných stezek, drobná infrastruktura v národních parcích a dalších chráněných územích, protipovodňová opatření menšího rozsahu, ochrana chráněných rostlinných a živočišných druhů. Přeshraniční dopad každého projektu posoudí individuálně Regionální monitorovací výbor. 4. Obnova a výstavba malých památníků v přírodě a volné krajině se nachází řada chátrajících objektů boží muka, křížky, ale i vojenská opevnění, dobové a historické památníky, náhrobky apod. Rovněž je přípustná nová výstavba podobně zaměřených objektů. Vhodnými žadateli jsou jejich majitelé na neziskové bázi nebo obce. K realizaci projektu musí dojít v příhraničním území (cca do 20 km od hranice), přeshraniční dopad každého projektu posoudí individuálně Regionální monitorovací výbor. Poznámka: Na dodávky vybavení a služeb musí být provedena výběrová řízení podle zákonů příslušného státu (ČR, Rakousko). Administrátor FMP bude vyžadovat doložení těchto výběrových řízení. V České republice se postupuje podle Metodiky zadávání veřejných zakázek podle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, u malých projektů spolufinancovaných z Evropské unie, na které se nevztahuje zákon o veřejných zakázkách, se postupuje podle metodiky zadávání zakázek financovaných ze zdrojů Evropské unie zveřejněné na internetových stránkách MMR ČR. Str. 38

39 Směrnice pro žadatele FMP - Příloha č. 4d Způsobilost výdajů FMP Příklady nezpůsobilých výdajů u investičních i neinvestičních projektů: nákup pozemků a staveb režijní (nepřímé) náklady, které se týkají všeobecného provozu organizace bez příčinné vazby na projekt výdaje odpovídající svým vymezením účetní kategorii mimořádných nákladů (např. oprava nákladů min. účet. období, vyúčtování nároku zaměstnanců na odstupné při reorganizaci, odškodnění při pracovních úrazech, výdaje, kterými nájemce podle smlouvy uvádí po skončení nájmu najatou věc do předešlého stavu, atd.) mzdové náklady zaměstnanců, kteří se na realizaci projektu nepodílí u zaměstnanců, kteří se na realizaci projektu podílí, alikvotní část osobních nákladů, která neodpovídá pracovnímu vytížení zaměstnance na daném projektu ostatní výdaje na zaměstnance, ke kterým nejsou zaměstnavatelé povinni dle zvláštních právních předpisů (příspěvky na penzijní připojištění, dary apod.) výdaje na právní spory správní a místní poplatky, které nemají přímou vazbu na projekt, resp. jejichž nezpůsobilost byla stanovena řídícím orgánem sankční poplatky, pokuty a penále, případně další sankční výdaje, ať už sjednané ve smlouvách nebo vznikající z jiných příčin úroky z úvěrů a půjček DPH nebo její část, pokud existuje zákonný nárok na její odpočet přímé daně, daň z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí, daň dědická a darovací, silniční daň clo leasing poplatky za otevření a správu bankovního účtu, pokud není založen pro účely realizace projektu věcné příspěvky (malé infrastrukturní projekty) a dobrovolná neplacená práce (malé neinvestiční projekty) v plném rozsahu odměny členům statutárních orgánů vyplývající z titulu jejich funkce, tzn. z titulu výkonu činnosti statutárního orgánu paušální režijní (nepřímé) výdaje (které nejsou podrobně doloženy) odpis pohledávek výdaje na audit projektu, pokud ve smlouvě/rozhodnutí není přímo stanovena povinnost takový audit provést výdaje na reprezentaci mimo výdaje v rámci Technické pomoci a výdaje, které nejsou vynakládány v souladu s cíli projektu nákup osobních vozů dary převyšující hodnotu 500 Kč/kus Str. 39

40 dary do 500 Kč/kus, pokud nemají žádný význam z hlediska naplnění cíle projektu a rovněž pokud nejsou označeny v souladu s pravidly propagace EU ceny v soutěžích převyšující hodnotu 500 Kč/kus ceny v soutěžích do 500 Kč/kus, pokud nemají souvislost s daným projektem a pokud nejsou označeny v souladu s pravidly propagace EU dodávky, které nevytvářejí ve vztahu k naplnění cílů projektu žádnou přidanou hodnotu jedná se o případ, kdy dodavatel pouze zprostředkuje koupi zboží či služby, kterou mohl žadatel pořídit za stejných podmínek, ale za nižší cenu přímo od výrobce či poskytovatele služby aktivity mimo podporované území, pokud nejsou přesně specifikovány v žádosti a schváleny RMV mzdy (platy) nad rámec obvyklé výše mezd/platů u vedoucího příjemce/partnera projektu v případě, že je uplatňován podíl z vyplácených mezd mzdy(platy) nad rámec mezd(platů) obvyklých v regionu pro jednotlivé profese v případě, že jsou práce prováděny na základě DPP nebo DPČ výdaje na publikace, pokud obsahují bezplatnou inzerci výdaje za nákup majetku, vybavení apod. pokud nejsou použity zcela pro účely projektu (lze nárokovat pouze alikvotní část odpovídající využití pro účely projektu) výdaje na veškeré kulturní a umělecké činnosti s výjimkou zájmové umělecké činnosti, spolupráce místních nepodnikatelských subjektů v oblasti kultury a umění jako je např. pořádání přeshraničních výstav, spolupráce divadel a muzeí apod. výdaje hrazené v hotovosti nad 500 EUR (přepočtené kurzem ze soupisky výdajů) výdaje, které nebyly zaúčtovány analyticky pro projekt (tzn. na středisko, zakázku, apod.) odpisy majetku Poznámka: Příjemce podpory nesmí sám sobě pronajmout prostory a poskytnout služby. Str. 40

41 Směrnice pro žadatele FMP - Příloha č. 4e Povinné přílohy pro malé infrastrukturní projekty 1. Přílohy, které jsou vyžadovány pouze pro malé projekty se stavebními pracemi: a) Doklad opravňující provádět stavební práce. V závislosti na obsahu daného stavebního malého projektu žadatel předloží některý z následujících dokladů opravňujících provádět stavební práce: platné územní rozhodnutí s vyznačením nabytí právní moci vydané: - dle zákona č. 50/1976 Sb. nebo. - dle zákona č. 183/2006 Sb. V případě, že projekt má již platné stavební povolení dle zákona č. 50/1976 Sb. nebo dle zákona č. 183/2006 Sb., předloží žadatel toto platné stavební povolení s vyznačením nabytí právní moci a územní rozhodnutí již nepředkládá. regulační plán, pokud je podkladem pro rozhodování dle 61 zákona č. 183/2006 Sb. V tomto případě předloží žadatel potvrzení Stavebního úřadu, s odkazem na výše zmíněný paragraf a s následujícími údaji: - názvem orgánu, který Regulační plán vydal (vydává jej formou opatření obecné povahy zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo kraje), - číslem jednacím jeho vydání a dnem nabytí jeho účinnosti, - seznamem územních rozhodnutí, která nahrazuje, - prohlášením, že předložený záměr je v souladu s tímto regulačním plánem. V případě, že Regulační plán nenahrazuje všechna územní rozhodnutí potřebná pro uskutečnění záměru, jsou zbývající územní rozhodnutí zároveň předložena žadatelem s vyznačením nabytí jejich právní moci. veřejnoprávní smlouvu v případě, že byla uzavřena místo vydání územního rozhodnutí dle 78 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. a to za podmínek podle 161 až 168 Správního řádu. územní souhlas vydává stavební úřad dle 96, odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb, pokud záměr např. nepodléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí EIA dle zákona č. 100/2001, je v zastavěném území, poměry v území se podstatně nemění atd.. rozhodnutí stavebního úřadu vydané ve spojeném řízení k umístění a realizaci záměru v případě, že stavební úřad rozhodl o spojení územního a stavebního řízení dle 78 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. (např. pokud jsou podmínky v území jednoznačné, a zejména je-li zde schválen územní plán nebo regulační plán). společný souhlas stavebního úřadu s umístěním a realizací stavby je vydáván u jednodušší stavby, kdy žadatel požádal o sloučení vydání územního souhlasu s vydáním souhlasu s provedením ohlášené stavby dle 79 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb. souhlas stavebního úřadu s ohlášením stavby, případně čestné prohlášení, že provedení ohlášené stavby nebylo stavebním úřadem zakázáno Str. 41

42 dokládá žadatel v případě provedení jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací podle 104 zákona č. 183/2006 Sb. Tehdy předloží žadatel souhlas stavebního úřadu s ohlášením stavby, případně čestné prohlášení, že provedení ohlášené stavby nebylo stavebním úřadem zakázáno včetně předložení své dotčené žádosti o tento souhlas. čestné prohlášení o tom, že projekt nepodléhá územnímu řízení, ani vydání územního souhlasu dokládá žadatel v případě menších staveb a drobných úprav uvedených v 79 odst. 3; 80 odst. 3 a 81 odst. 3 zákona č.183 /2006 Sb. Toto čestné prohlášení bude opatřeno podpisem statutárního zástupce žadatele nebo jeho oprávněného zástupce a bude se odkazovat na některý z výše uvedených paragrafů Stavebního zákona. b) projektová dokumentace, která je podkladem pro vydání dokladu opravňujícího provádět stavební práce. V případě, že pro provedení stavebních prací je nutné stavební povolení, předloží partner projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení, i když s projektovou žádostí předkládá územní rozhodnutí. c) doklad prokazující vlastnické právo partnera k nemovitostem, na nichž budou stavební práce prováděny Veškeré nemovitosti (pozemky, budovy), na nichž budou prováděny stavební práce, musí být až na výjimku uvedenou níže ve vlastnictví žadatele. K prokázání vlastnictví je nutné předložit výpis z katastru nemovitostí a snímek z katastrální mapy ne starší než 3 měsíce od podání žádosti. Toto se netýká malých projektů zaměřených na silnice II. a III. třídy a místní komunikace, u kterých vlastnické právo automaticky vyplývá z 9 zákona č. 13/1997 a není nutné jej tedy prokazovat. Výjimka z povinnosti vlastnit nemovitost na níž budou stavební práce prováděny se týká malých projektů, u kterých je vlastníkem nemovitosti některý z následujících subjektů: obec, kraj, jimi založená nebo zřízená organizace, státní podnik nebo církev. V tomto případě ovšem musí žadatel doložit kromě výpisu z katastru nemovitostí a snímku z katastrální mapy, které nejsou starší než tři měsíce od podání žádosti také nájemní smlouvu, která je uzavřena s vlastníkem nemovitosti na dobu udržitelnosti malého projektu (tj. na dobu realizace malého projektu a dalších pěti let od ukončení realizace malého projektu) a tato smlouva nesmí být vypověditelná. Tyto doklady opět není nutné předkládat v případě malých projektů zaměřených na silnice II. a III. třídy a místní komunikace. 2. Vliv projektu na ŽP Postup uplatňovaný v České republice při posuzování vlivu na životní prostředí V ČR problematika vlivu na životní prostředí zahrnuje: - posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) a - posuzování vlivu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (Natura 2000) Danou problematiku pak řeší zejména následující právní předpisy: - zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o posuzování vlivů na ŽP ) - zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny ) Str. 42

43 1. Posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) A. Malé projekty, k jejichž realizaci je nutné rozhodnutí o povolení záměru dle zvláštního právního předpisu 23 V případě, že k provedení záměru je nutné rozhodnutí o povolení záměru dle zvláštního právního předpisu (zejména dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) je zárukou splnění požadavků na ochranu životního prostředí vydání samotného rozhodnutí o povolení záměru. Žadatel tak nemusí přikládat k projektové žádosti žádný další dokument týkající se vlivu projektu na životní prostředí. Neznamená to ovšem, že není nutné se otázkou vlivu malého projektu na životní prostředí zabývat. Pokud totiž záměr podléhá posouzení vlivu na životní prostředí dle zákona, bude orgán vydávající rozhodnutí o povolení záměru vyžadovat, jako jeden z podkladů pro vydání svého rozhodnutí, také předložení výstupů procedury posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Vzhledem k tomu, že uvedená procedura je obvykle časově náročná, měl by žadatel co nejdříve zjistit, zda jeho záměr musí být tomuto posuzování podroben. Jakým způsobem žadatel zjistí, zda jeho záměr podléhá posouzení vlivů na ŽP (EIA)? Součástí citovaného zákona o posuzování vlivu na ŽP je jeho příloha č. 1, v níž jsou uvedeny seznamy projektů (typů projektů), které podléhají posuzování. V případě, že záměr odpovídá některému z typů projektů, resp. dosahuje uvedených limitů, musí být zahájena příslušná procedura (v některých případech i tehdy, když uvedených limitů nedosahuje, nebo v seznamu projektů není uveden viz. 4 odst. 1 písm. d) a e) tohoto zákona). Předmětem procesu EIA dle zákona č. 100/2001 Sb. mohou být také záměry, u nichž stanovisko orgánu ochrany přírody nevyloučí významný vliv na území soustavy Natura 2000 (viz. níže). V případě pochybností proto žadatel může konzultovat záměr na odboru životního prostředí příslušného krajského úřadu příp. na Ministerstvu životního prostředí, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC, kde mu budou vysvětleny následné postupy posuzování vlivů na životní prostředí. Výše uvedené konzultace je však třeba provést v dostatečném časovém předstihu před ukončením lhůty pro podání projektové žádosti pro případ, kdy by bylo nutné provést posouzení vlivů projektu na životní prostředí, neboť provedení procedury posuzování může vyžadovat (dle charakteru projektu a souvisejících okolností) v některých případech několik kalendářních měsíců. B. Malé projekty, k jejichž realizaci není nutné rozhodnutí o povolení záměru dle zvláštního právního předpisu V případě, že se rozhodnutí nutné k realizaci záměru nevydává, není nutné dokládat ani žádat o výstup z procesu EIA. 2. Posuzování vlivu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (Natura 2000) Stanovisko k vlivu záměru na oblasti Natura 2000 je vydáváno podle 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny v 15-ti denní lhůtě, a to krajskými úřady, správami chráněných krajinných oblastí a národních parků, újezdními úřady a Ministerstvem životního prostředí (podle územní působnosti úřadu). Obdobně jako v případě procedury EIA, také v případě Natury 2000 je účelné konzultovat uvedenou problematiku co nejdříve s úřady vydávajícími výše zmíněné stanovisko, a to např. z důvodu doplnění podkladů pro vydání stanoviska. Nicméně vymezení případů, ve kterých je předložení stanoviska Natura 2000 vyžadováno, je provedeno níže. 23 Např. zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Str. 43

44 Na základě oficiální žádosti vydají orgány ochrany přírody stanovisko Natura 2000, které je použito jako podklad pro následná povolující rozhodnutí. V případě, že není povolující rozhodnutí vydáváno, musí být stanovisko Natura 2000 předloženo společně s projektovou žádostí, a to u malých projektů, které obsahují některou z následujících aktivit: - Obnova a ochrana kulturního bohatství a historického dědictví (např. drobných památek včetně sakrálních staveb), fortifikací, historických, technických, turistických objektů a významných prvků kulturní krajiny, - Rozšíření, modernizace infrastruktury cestovního ruchu např. cyklostezek a cyklotras, hippostezek, turistických stezek a tras, lyžařských tratí, místních (lesních) cest a mostků (lávek) včetně vybavení mobiliářem (mapy, informační tabule, odpočinková místa, přístřešky, atd.), - Péče o přírodu a krajinu (obnova ekosystémů a krajinných prvků, zachování biodiverzity, monitoring ŽP). Správce Fondu může požadovat dodatečné předložení stanoviska Natura 2000 i v případě dalších aktivit, která vyhodnotí jako aktivity s potenciálním vlivem na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Str. 44

45 Směrnice pro žadatele FMP - Příloha č. 4f Check list kontroly formálních náležitostí žádosti Název projektu: Evidenční číslo projektu: Kontrola formálních náležitostí projektové žádosti 24 Kritérium ANO NE 1. Žádost byla odevzdána v požadovaném počtu vyhotovení. 2. Tištěná verze žádosti je podepsána statutárním zástupcem žadatele a partnera projektu, popř. jinou oprávněnou osobou. 3. Elektronická verze žádosti se shoduje s tištěnou verzí žádosti. 4. Jsou předloženy všechny potřebné přílohy a všechny jsou aktuální. 24 V případě, že žádost nesplní některé z prvních 3 kritérií, bude vyřazena z dalšího hodnocení. V případě nesplnění čtvrtého kritéria bude žadatel vyzván k doplnění chybějící přílohy. Pokud přílohu nedoplní ve stanovené lhůtě, bude žádost vyřazena z dalšího hodnocení. Str. 45

46 Směrnice pro žadatele FMP - Příloha č. 4g Check list kontroly přijatelnosti projektu Název projektu: Evidenční číslo projektu: Kontrola přijatelnosti projektové žádosti 25 Kritérium ANO NE 1. Žadatel je vhodným žadatelem pro FMP. 2. Projekt svým zaměřením naplňuje aktivity FMP (malé infrastrukturní projekty x neinvestiční projekty poeple-to-people ). 3. Projekt splňuje minimálně 2 ze 4 kritérií přeshraniční spolupráce: - společná příprava projektu, - společná realizace projektu, - společní zaměstnanci, - společné financování projektu. 4. Projekt bude realizován (bude mít dopad) v podporovaném území programu Cíl Žadatel má vhodného partnera na druhé straně hranice. 6. Žadateli nebyl přidělen (podle jeho čestného prohlášení) na daný projekt finanční příspěvek z jiného programu financovaného z EU. 7. Požadovaná výše podpory z ERDF je oprávněná (2 20 tis. EUR, do 85 % způsobilých výdajů projektu). 8. Žadatel má zajištěnou minimální požadovanou míru spolufinancování projektu (min. 15%). 9. Výdaje uvedené v projektové žádosti neodporují pravidlům způsobilých výdajů pro tento program. 10. Příjmy vyplývající z projektu byly zohledněny nebo se v projektu nevyskytují. 11. Doba trvání realizace projektu je oprávněná (do 18 měsíců). 12. Obě jazykové verze žádosti jsou shodné (stručný popis projektu v NJ odpovídá obsahu projektové žádosti). 25 V případě, že žádost nesplní některé kritérium, bude vyřazena z dalšího hodnocení. Str. 46

47 Směrnice pro žadatele FMP - Příloha č. 4h Check list kontroly věcné a finanční kvality projektu Hodnocená položka II.1 Jsou cíle projektu v souladu s cíli FMP? II.2 Je tématické zaměření projektu v souladu s regionálními prioritami FMP? (podle rozhodnutí RMV pro dané období) II.3 Je projekt zaměřen na požadované cílové skupiny FMP? (podle rozhodnutí RMV pro dané období) II.4 Jsou aktivity projektu v souladu se zaměřením FMP (jsou neziskové, přeshraniční, partnerské, tématicky odpovídající)? II.5 Je přeshraniční dopad projektu dostatečný? Je míra zapojení zahraničního partnera vysoká, případně odehrává se část projektu ve druhém státě? II.6 Jaký je regionální význam projektu? Odehrává se projekt - v jedné lokalitě (místní význam) II.7 - v příhraničním regionu (regionální význam) - v rámci kraje, euroregionu (krajský význam) Je navržený rozpočet projektu dostatečně průkazný, jsou dostatečně zdůvodněné navrhované položky rozpočtu projektu? II.8 Splňuje malý infrastrukturní projekt způsobilé výdaje FMP a je v souladu s navrženými aktivitami a typy malých projektů? II.9 Splňuje neinvestiční projekt způsobilé výdaje FMP (podle rozhodnutí RMV pro dané období)? II.10 Odpovídají rozpočtové výdaje projektu cenám v regionu obvyklým (nákupy vybavení, služby, dodávky staveb apod.)? Případná doporučení ke snížení rozpočtových výdajů uvede hodnotitel do poznámek! II.11 Projekt nemá negativní vliv na životní prostředí (zejména u malých infrastrukturních doloženo stanoviskem E.I.A., NATURA). II.12 Projekt nemá negativní dopad na rovnost žen a mužů a na zamezení jakékoli diskriminace. II.13 Předpokládá se udržitelnost výsledků projektu po dobu 5 let (zejména u malých infrastrukturních projektů)? Celkem (max. 15 položek, z toho v bodu II.5 dvě položky, v bodu II.6 tři položky, položky II.8 a II.9 alternativní pro malé infrastrukturní projekty nebo neinvestiční people-to-people projekty) Poznámky (např. položky rozpočtu navrhované ke snížení - zdůvodnění):.. Ano Ne Celkové doporučení hodnotitele: Doporučuji projekt k podpoře z FMP ano ne Str. 47

48 Směrnice pro žadatele FMP - Příloha č. 4i Pravidla publicity Každý příjemce dotace je povinen informovat veřejnost o tom, že jeho projekt je (byl) financován ze zdrojů EU. Tato povinnost pro něj plyne z Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006 (dále jen Nařízení) 26. Povinnosti příjemce dotace, pokud jde o informační a propagační opatření pro veřejnost jsou stanovena v článku 8 a 9 Nařízení a pro potřeby FMP jsou blíže specifikována v následujících odstavcích této Směrnice. Finanční prostředky na publicitu projektu ve FMP jsou zahrnuty do způsobilých výdajů projektu, pokud jsou součástí jeho rozpočtu. Konečný uživatel je povinen uchovat pro potřeby kontroly veškeré doklady o dodržení podmínek publicity projektu spolufinancovaného ze strukturálních fondů EU min. 10 let po ukončení Programu Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika ". V případě, že požadavky na publicitu nebudou ze strany konečného uživatele řádně splněny, může Správce FMP přistoupit k nepřiznání dotace nebo nárokovat její vrácení v případě, že dotace byla již vyplacena. K povinnostem konečného uživatele v oblasti informování a propagace projektu, které vyplývají z Nařízení, patří především vhodným způsobem informovat veřejnost a další subjekty účastnící se aktivit projektu o získání finanční dotace ze strukturálních fondů EU. Konečný uživatel za tímto účelem vždy jasně uvede, že projekt je/byl vybrán v rámci Programu Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika " a je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj a připojí také logo EU, logo Programu a oficiální slogan Společně dosáhneme více a to na všech souvisejících dokumentech a materiálech jako např. brožurky, informační letáky, certifikáty, diplomy, prezenční listiny, pozvánky, plakáty, propagační předměty 27, CD, internetové stránky, apod. Informace o spolufinancování Evropskou unií musí být vždy na titulní stránce tištěného materiálu (nikoli na zadní straně), u internetových stránek musí být informace o spolufinancování z Evropské unie uvedena minimálně na domovské stránce, lépe v záhlaví nebo zápatí. U akcí typu konferencí, seminářů, výstav, soutěží, atd. jsou organizátoři povinni zřetelně poukázat na spoluúčast EU tím, že v jednacích sálech vždy umístí vlajku EU. Na doprovodných dokumentech k seminářům, konferencím (např. prezentace, materiály pro účastníky, atd.) musí být zmíněna spoluúčast Evropské unie minimálně na úvodní stránce. U malých investičních projektů rovněž musí být zdůrazněna finanční spoluúčast EU a to tím, že na předmětech a zařízeních, jejichž pořizovací cena je vyšší než ,- Kč a doba použitelnosti je delší než 1 rok pořízených v rámci projektu budou rozmístěny na viditelném místě samolepky zdůrazňující spolufinancování Evropskou unií. Pokud to situace dovoluje, postačí označit soubor majetku pořízeného v rámci FMP souhrnnou informační tabulkou umístěnou na viditelném místě trvanlivého charakteru. Obecné zásady publicity shrnutí Informační a propagační opatření realizovaná konečným uživatelem v rámci Programu Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika " musí bezpodmínečně obsahovat následující údaje: 26 Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 je ke stažení např. na 27 Pokud se jedná o malé propagační předměty typu tužka, postačí jako výraz spolufinancování Evropské unie pouze symbol (vlajka) EU Str. 48

49 symbol (vlajku) EU v souladu s grafickým manuálem 28 standardní text odkazující na Evropskou unii a Evropský fond pro regionální rozvoj ve znění: Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj oficiální logo Programu Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika a slogan Společně dosáhneme více. Poznámka Volitelně může být uvedeno také, že se jedná o projekt v rámci Fondu malých projektů v Jihočeském kraji. Ve všech variantách použití přitom platí, že symbol EU a logo Programu musí být viditelné a standardní text musí být čitelný. K povinně zveřejňovaným údajům lze přiřazovat i loga jednotlivých konečných uživatelů nebo projektových partnerů 30. Poznámka - logo Programu Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika Logo Programu Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika Poznámka k možným variantám použití symbolu (vlajky) EU Symbol Evropské unie k dispozici ke stažení na adrese Znak EU má tvar modré obdélníkové vlajky, jejíž délka představuje jeden a půl výšky vlajky. Dvanáct zlatých hvězd je pravidelně rozmístěno do tvaru nevyznačeného kruhu a jsou umístěny v pozici hodin na ciferníku. Barevná paleta je následující: Modrá odpovídá PANTONE REFLEX BLUE nebo RGB: 0/51/153 Zlatá odpovídá PANTONE YELLOW nebo RGB: 255/204/0 Pokud se jedná o černobílé provedení nepoužije se černobílá kopie originálních barev, nýbrž černě ohraničený obdélník s černě vytištěnými hvězdami na bílém pozadí. Pokud je k dispozici pouze modrá barva (musí to být samozřejmě modrá, která odpovídá RGB:15/64/150), použije se jako stoprocentní barva pro výplň pole a hvězdy se zobrazí negativní bílou. 28 Grafický manuál je k dispozici na adrese a některé jeho zásady jsou uvedeny v následující poznámce. 29 Logo programu je k dispozici ke stažení na adrese 30 Projektovými partnery se v tomto případě myslí zahraniční partner nebo i český partner pokud je uveden v projektové žádosti jako partner projektu. Str. 49