ALOKACE PROSTŘEDKŮ Z EVROPSKÝCH FONDŮ PRO VYBRANÉ OP [ÚDAJE V MILIONECH EUR]

Transkript

1 VYSOKÉ ŠKOLY A ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ Praha 27. června Úvod Následující krátká zpráva podává základní přehled o prostředcích, které vysoké školy získaly ze strukturálních fondů Evropské unie v programovacích obdobích a Vedle vysokoškolského sektoru jako celku se soustředí na rozdíl mezi pražskými (tj. se sídlem v Praze) a ostatními (tj. se sídlem mimo hlavní město) vysokými školami, jenž je výsledkem nastavení pravidel pro čerpání těchto prostředků Kontext 2.1 Evropské fondy Programy spolufinancované z fondů Evropské Unie v programovacím období byly a v programovacím období jsou územně rozděleny podle místa dopadu jejich podpory na programy pro Prahu a pro zbytek České republiky (ostatní programy). ALOKACE PROSTŘEDKŮ Z EVROPSKÝCH FONDŮ PRO VYBRANÉ OP [ÚDAJE V MILIONECH EUR] region OP prioritní osa alokace 1. Podpora rozvoje znalostní ekonomiky 41,4 OP PA 2. Podpora vstupu na trh práce 31,6 3. Modernizace počátečního vzdělávání 31,6 Praha 4. Technická pomoc 4,7 1. Dopravní dostupnost a rozvoj ICT 87,3 OP PK 2. Životní prostředí 58,7 3. Inovace a podnikání 82,5 4. Technická pomoc 6,6 ostatní OP VK OP VaVpI 1. Počáteční vzdělávání 612,1 2. Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj 626,5 3. Další vzdělávání 289,9 4. Systémový rámec celoživotního učení 227,1 5. Technická pomoc 72,4 1. Evropská centra excelence 685,4 2. Regionální VaV centra 685,4 3. Komercializace a popularizace VaV 213,0 4. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem 414,0 5. Technická pomoc 72,0 Zdroj: 1 Stranou jsou ponechány širší otázky jako například udržitelnost projektů poté, co bude ukončena podpora ze Strukturálních fondů: s klesající podporou vysokých škol z veřejných zdrojů se může snižovat schopnost vysokých škol dostát tomuto závazku. Nabízí se otázka, zda i do budoucna nebude muset v této oblasti vypomoci stát, čímž se nepoměr mezi pražskými a ostatními vysokými školami (viz níže) zakonzervuje. Nadějí může být dojednání pravidel nového kohezního období, které by mělo vzít v potaz jak nerovnoměrnost dosavadního vývoje, tak jeho důsledky. 1

2 Ve vztahu k vysokým školám jsou relevantní zejména dva operační programy, které v programovacím období náleží do gesce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK, který je podporován ze zdrojů Evropského sociálního fondu) a Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI, který je podporován ze zdrojů Evropského fondu regionálního rozvoje). Vysoké školy však mohou využívat i další mechanismy podpory z fondů Společenství (ke struktuře čerpání z jednotlivých mechanismů viz níže). Místem dopadu (na cílové skupiny) obou těchto z hlediska vysokých škol nejvýznamnějších programů je území České republiky s výjimkou Prahy. Vysoké školy se sídlem v Praze se do programů OP VK a OP VaVpI mohou zapojit pouze za předpokladu, že místem dopadu podpořeného projektu nebude hlavní město. Pro území Prahy jsou určeny v období určeny Operační program Praha Adaptabilita (OP PA, spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu) a Operační program Praha konkurenceschopnost (OP PK, spolufinancován z prostředků ERDF). Tyto programy pokrývají široké spektrum témat, v nichž hlavní činnosti vysokých škol tvoří pouze menší část. Celkový rozpočet OP VK dosahuje výše 2,15 mld. EUR (z toho 1,83 mld. z ESF a 0,32 mld. jako spolufinancování z národních zdrojů). Vysoké školy mohly a mohou čerpat prostředky tohoto programu formou individuálních projektů ostatních a formou grantových projektů. V rámci OP VK bylo dále připraveno a schváleno devět individuálních projektů národních (IPn). Tyto programy měly (mají) za cíl nastartovat další rozvoj terciárního vzdělávání v České republice, jeho restrukturalizaci, hodnocení, podporu a zapojení do mezinárodního kontextu. Příjemcem podpory IPn je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Celkový rozpočet OP VaVpI dosahuje 2,44 mld. EUR (z toho 2,07 mld. EUR představuje příspěvek ERDF a 0,37 mld. EUR činí spolufinancování ze státního rozpočtu České republiky) Globálním cílem OP VaVpI je posílení výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu vysokých škol (konsekventně i celé ČR), který povede k tomu, že se stanou významnými místy koncentrace těchto aktivit v Evropě. OP PA je programem, který by měl přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti pražského regionu. Jeho celkový rozpočet dosahuje výše necelých 0, 13 mld. EUR (příspěvek z prostředků ESF je 0,11 mld. EUR, ze státního rozpočtu 0,02 mld. EUR). OP PK má za cíl prostřednictvím investic do dopravní infrastruktury, životního prostředí, vědy, výzkumu a rozvoje podnikání zlepšit a zkvalitnit život Pražanů. 2 Celková alokovaná částka dosahuje v tomto programu výše 0,27 mld. EUR (spolufinancování ze strany České republiky činí patnáct procent, ostatní prostředky jsou poskytnuty z ERDF). 2.2 Vysoké školy Zdroj: V roce 2010 studovalo na pražských vysokých školách čtyřicet procent všech studentek a studentů 3 a působilo zde téměř měřeno přepočtenými úvazky čtyřicet pět procent akademických a vědeckých pracovnic a pracovníků. Vedle Prahy náleží mezi místa s výraznou koncentrací vysokoškolského vzdělávání a bádání kraje Jihomoravský a Moravskoslezský: tyto tři oblasti dohromady představují více než sedmdesát procent akademické obce České republiky. 2 Viz 3 Více než dvě třetiny studentek a studentů pražských vysokých škol, jejichž státní příslušnost je Česká republika, v roce 2010 pocházelo z ostatních krajů (studentky a studenti jiné státní příslušnost v témže roce tvořili přibližně čtrnáct procent studentské populace). 2

3 VYSOKÉ ŠKOLY V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY: ZÁKLADNÍ PŘEHLED vysoké školy studentky a studenti AP/VP kraj z toho: z toho: přepočtený celkem počet % VVŠ SVŠ počet % Jihočeský ,8 % 738,7 3,5 % Jihomoravský ,8 % 3711,3 17,7 % Královéhradecký ,2 % 408,8 1,9 % Karlovarský ,3 % 42,3 0,2 % Liberecký ,4 % 563,3 2,7 % Moravskoslezský ,3 % 1878,5 9,0 % Olomoucký ,9 % 1459,4 7,0 % Pardubický ,6 % 567,9 2,7 % Plzeňský ,1 % 997,4 4,8 % Praha ,0 % 9378,0 44,7 % Středočeský ,5 % 86,2 0,4 % Ústecký ,7 % 522,2 2,5 % Vysočina ,9 % 116,4 0,6 % Zlínský ,6 % 505,0 2,4 % celkem: Praha ,0 % 9378,0 44,7 % celkem: ostatní ,0 % 11597,5 55,3 % celkem ,0 % 20975,5 100,0 % Zdroj: MŠMT, Výroční zpráva o činnosti vysokých škol Zdroje Pro vytvoření přehledu byly použity následující zdroje: 4 programovací období (pro účely této zprávy též první programovací období ): jelikož pro toto období neexistuje veřejně dostupná databáze, která by obsahovala všechny potřebné a jednoduše dostupné údaje (Monitorovací systém strukturálních fondů například neobsahuje informace o výši podpory; Regionální informační servis obsahuje pouze minimum záznamů pro toto období), byly informace shromážděny z dokumentů, které se zabývají jednotlivými mechanismy podpory (JPD2, JPD3, OP RLZ atd.). K prověření úplnosti záznamů o projektech byl použit Centrální registr dotací (CEDR). programovací období (též druhé programovací období ): zpracování dat pro toto období je usnadněno existencí veřejně dostupných databází. Výchozím protože nejbohatším zdrojem byla databáze projektů na internetových stránkách Regionálního informačního servisu ( vyhledávacím kritériem bylo identifikační číslo jednotlivých vysokých škol. Získané informace byly prověřeny na základě párování se seznamem projektů, který je pravidelně zveřejňován na internetových stránkách Strukturální fondy EU ( 4. Datový soubor Do zkoumaného souboru byly zahrnuty nejen veřejné, ale i soukromé vysoké školy, 5 pokud ve vztahu k projektu vystupovaly v roli (úspěšného) žadatele: výsledky nezahrnují ty projek- 4 Není-li uvedeno jinak, jsou následující tabulky a grafy vytvořeny z těchto zdrojů. 5 Stranou tak zůstaly ponechány pouze státní vysoké školy, tj. Policejní akademie České republiky v Praze a Univerzita obrany. 3

4 ty, u nichž vysoká škola vystupovala v roli partnera 6 (ať již instituce stejného či jiného typu), neboť tyto informace nejsou veřejně dostupné. 7 Údaje o výši podpory se ve všech případech týkají pouze veřejných zdrojů, národních (státní rozpočet, státní fondy, regionální rady, kraje, obce) a evropských (fondy). Soukromé zdroje jsou ponechány stranou, neboť pro první období nejsou údaje k disposici a ve druhém období se objevují pouze u zlomku (necelá dvě procenta) projektů. Výše podpory je počítána z alokovaných, nikoli použitých prostředků, neboť řada projektů se nachází ve fázi realizace, a není proto zřejmé, jaká část z přidělených prostředků bude využita či jaký bude jejich celkový rozpočet. Pro první programovací období byly shromážděny informace o všech podpořených projektech. Jelikož druhé období ještě není uzavřeno, bylo pro potřeby zkoumání nutné stanovit hranici: za výběrové kritérium byl zvolen rok alokace, tj. rok, kdy byly konkrétnímu projektu jako celku přiznány prostředky. Výběr projektů je takto ohraničen roky , tj. rokem, kdy byly v tomto období vysokým školám alokovány první prostředky a rokem, který je jako dosud poslední uzavřen. Jednotlivé vysoké školy (podle sídla) a mechanismy podpory (podle místa jejich regionálního dopadu 8 ) byly rozděleny na pražské a ostatní. 9 Toto dvojí členění umožňuje jemnější zkoumání, neboť u kategorie pražských vysokých škol nabízí možnost sledovat poměr mezi projekty s místem dopadu Praha, resp. zbytek České republiky. 5. Výsledky ZÁKLADNÍ POPIS SOUBORU: VYSOKÉ ŠKOLY region programovací období Praha VVŠ 6 8 SVŠ 9 13 ostatní VVŠ SVŠ 6 13 celkem Jak lze předpokládat, počet škol, kterým se podařilo získat podporu ze strukturálních fondů alespoň pro jeden projekt, se ve druhém programovacím období zvýšil, konkrétně z 37 na 6 V případě velkých infrastrukturních projektů (v období let šlo o Operační program Průmysl a podnikání, OPPP) mohly/mohou školy i v roli partnerů získat nemalé prostředky: jako příklad v prvním programovacím období lze jmenovat Jihomoravské inovační centrum, které sdružuje 4 brněnské veřejné vysoké školy a účastnilo se několika investičních projektů. V případě období lze jako příklad uvést projekt Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV): žadatelem je Akademie věd České republiky, Univerzita Karlova zde vystupuje jako partner. 7 Přesněji: nejsou dostupné ve formě databáze. 8 Pojem dopad je zde používán pouze v prostorovém smyslu jako území, které je zasaženo realizací projektu x. 9 Mezi mechanismy, které byly/ jsou zacíleny na Prahu, náležely/náleží: JPD2, JPD3 ( ), resp. OPPK, OPPA ( ). Zbývající mechanismy byly přiřazeny do kategorie ostatní. 4

5 Příčiny lze hledat například ve zkušenostech s příslušnými mechanismy či ve vyšším (rozdělovaném) objemu prostředků, který nabízí širší příležitosti. Řádově narostl (celkem více než trojnásobně) počet podpořených projektů (z 340 za léta na 1168 za léta , přičemž osmdesát procent z nich náleží do OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost) a zejména objem poskytnutých prostředků: zatímco v prvním období vysoké školy v roli žadatele disponovaly s necelými dvěma miliardami korun, ve druhém, jež ještě není uzavřeno, se jim do konce roku 2011 pro své projekty podařilo získat veřejné prostředky v celkové výši přibližně 45,5 miliardy korun. Více než dvě třetiny z této sumy byly/budou poskytnuty skrze mechanismy Evropského fondu regionálního rozvoje, jenž se soustředí především na investiční prostředky (hlavním mechanismem je OP Výzkum a vývoj pro inovace). ZÁKLADNÍ POPIS SOUBORU: PROJEKTY programovací období proměnná N % N % Fond Fond soudržnosti % Evropský rybářský fond % Evropský fond regionálního rozvoje 25 7 % % Evropský sociální fond % % celkem % % Typ vysoké školy veřejná % % soukromá 28 8 % 54 5 % celkem % % Region sídla vysoké školy Praha % % ostatní % % celkem % % Kraj sídla vysoké školy Jihočeský 20 6 % 53 5 % Jihomoravský % % Královéhradecký 10 3 % 36 3 % Liberecký 12 4 % 59 5 % Moravskoslezský % % Olomoucký % % Pardubický 4 1 % 31 3 % Plzeňský 17 5 % 67 6 % Praha % % Ústecký 22 6 % 33 3 % Vysočina 2 1 % 6 1 % Zlínský 6 2 % 33 3 % celkem % % V souboru zkoumaných projektů v obou obdobích co do počtu projektů výrazně převažují ty, které jsou podpořeny z mechanismů Evropského sociálního fondu, 11 následovány těmi, 10 V programovacím období se již do konce roku 2011 podařilo získat podporu alespoň pro jeden projekt všem veřejným vysokým školám; v programovacím období toto neplatilo, stranou zůstaly AMU, AVU, VFU a VŠTE (která však vznikla teprve na konci dubna 2006). 11 V rámci Evropského sociálního fondu v programovacím období vyčnívají tři vysoké školy: Masarykova univerzita, Univerzita Palackého a Vysoké učení technické se dohromady podílely na dosud 5

6 jež byly podpořeny z Evropského fondu regionálního rozvoje (pouze okrajově jsou vysoké školy spjaty z Fondem soudržnosti a Evropským rybářským fondem). Přestože se počet soukromých vysokých škol v průběhu programovacích období zvýšil, podíl na celkovém počtu projektů, pro něž se vysokým školám v roli žadatele podařilo získat podporu, naopak klesl, byť nikoli výrazně. Více se tato skutečnost projeví při pohledu na podíl soukromých vysokých škol na objemu získaných prostředků: činí pouhé jedno procento (viz následující tabulka). ZÁKLADNÍ POPIS SOUBORU: VEŘEJNÉ PROSTŘEDKY [V TISÍCÍCH KORUN] programovací období proměnná N % N % Fond Fond soudržnosti % Evropský rybářský fond % Evropský fond regionálního rozvoje % % Evropský sociální fond % % celkem % % Typ vysoké školy veřejná % % soukromá % % celkem % % Region sídla vysoké školy Praha % % ostatní % % celkem % % Kraj sídla vysoké školy Jihočeský % % Jihomoravský % % Královéhradecký % % Liberecký % % Moravskoslezský % % Olomoucký % % Pardubický % % Plzeňský % % Praha % % Ústecký % % Vysočina % % Zlínský % % celkem % % Výraznější proměnu poměrů lze pozorovat, pokud jsou školy rozčleněny podle regionu svého sídla: zatímco v programovacím období se pražské vysoké školy na celku sledovaných projektů podílely téměř třiceti procenty, v období let tento podíl poklesl na čtrnáct procent. Rozdíl mezi oběma obdobími je hlubší, pokud je přidána proměnná výše získaných prostředků. Zatímco v prvním období byly podíly vyrovnané, tj. dvaceti devíti procentům úspěšných projektů pražských vysokých škol zhruba odpovídal podíl získaných prostředků, ve druhém je patrný rozdíl: pouze sedm procent prostředků, které byly pro vysoké školy na základě podpořené žádosti mezi lety alokovány, získaly ty, které sídlí v Praze. Z tohoto podílu byly více než tři čtvrtiny prostředků získány z mechanismů, jejichž místo dopadu se nachází mimo hlavní měspodpořených projektech, resp. prostředcích, které byly mezi vysoké školy rozděleny, čtyřiceti jedna (projekty), resp. čtyřiceti sedmi (prostředky) procenty. 6

7 to (u programů Evropského sociálního fondu tvořil tento podíl přibližně 66 procent, u programů Evropského fondu regionálního rozvoje pak přibližně 83 procent). 12 Vysoké školy: počet a výše podpory projektů podle programovacího období a sídla Praha ostatní 100% 90% 80% 70% 60% 50% 241 1, ,330 40% 30% 20% 10% 0% 99 0, ,162 počet projektů výše prostředků [v mld. Kč] počet projektů výše prostředků [v mld. Kč] programovací období programovací období Vysoké školy: výše podpory projektů v programovacím období podle fondu a místa dopadu programu [údaje v miliardách korun] programy pro Prahu ostatní programy ,223 12,841 1,558 0,853 0,320 0,417 ERDF ESF ERDF ESF pražské vysoké školy ostatní vysoké školy 12 U pražských vysokých škol jsou kromě Prahy (37 procent případů) nejvíce zastoupenými kraji dopadu realizovaných projektů Středočeský (11 procent), Plzeňský (10 procent) a Královéhradecký (8 procent); zbývající třetina je rozdělena mezi dalších deset krajů v rozmezí tří až pětiprocentního podílu. U kategorie ostatních vysokých škol největších podílů dosahují Jihomoravský (18 procent), Moravskoslezský (14 procent) a Olomoucký (13 procent). 7

8 Pražské vysoké školy: výše podpory projektů podle programovacího období a zacílení [údaje v miliardách korun] programy pro Prahu ostatní programy 100% 90% 80% 0,123 70% 60% 2,425 50% 40% 30% 0,444 20% 10% 0% 0,736 programovací období programovací období Vysoké školy a strukturální fondy: počet a podpora úspěšných projektů podle programovacího období, sídla a fondu Praha ostatní 100% 90% 80% 70% 60% 50% 23 0, , ,223 12,840 40% 30% 20% 10% 0% 2 0, , ,878 1,269 projekty prostředky [v mld. Kč] projekty prostředky [v mld. Kč] projekty prostředky [v mld. Kč] projekty prostředky [v mld. Kč] ERDF ESF ERDF ESF programovací období programovací období Pražské vysoké školy tak ve druhém programovacím období (přesněji: ve vymezeném období let ) pro činnosti a investice uskutečněné v Praze získaly 1,6 procent všech prostředků, které v tomto období připadly vysokým školám jako celku (u programů Evropského sociálního fondu dosáhl tento podíl výše přibližně tří procent, u programů ERDF pak jedno procento). 13 Převedeno do absolutních čísel, pražské vysoké školy z dosud rozdělených prostředků ERDF pro území hlavního města získaly přibližně 320 milionů korun 13 V programovacím období dosáhl tento podíl úrovně přibližně dvaceti tří procent. 8

9 z celkových 31,1 miliard korun, které připadly všem vysokým školám v České republice; u ESF se jedná přibližně o 420 milionů z 14,1 miliardy. Na celkové částce, kterou školy získaly z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, se pražské vysoké školy v období let podílely necelými šesti procenty; v případě operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace přibližně pěti procenty. Z těchto dvou programů vysoké školy jako celek ve sledovaném časovém úseku získaly více než devadesát šest procent prostředků. Nejvyššího podílu v rámci těchto dvou programů pražské vysoké dosáhly v rámci prioritních os 1 Počáteční vzdělávání (celkem sedmnáct procent) a 3 Další vzdělávání (dvacet procent) OP VK; v celkovém objemu prostředků, který byl vysokým školám v rámci tohoto programu poskytnut, však tyto dvě prioritní osy představují necelá tři procenta. V prioritní ose 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj připadlo vysokým školám se sídlem v Praze přibližně šest procent prostředků, které byly úspěšným žadatelům rozděleny do konce roku

10 6. Tabulkové a mapové přílohy PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ : PODPOŘENÉ PROJEKTY PODLE FONDŮ [ÚDAJE V TISÍCÍCH KČ] Praha region fond VŠ ESF ERDF celkem N částka N částka N částka ČZU ČVUT UK VŠE VŠCHT VŠUP SVŠ celkem ostatní JAMU JČU MU MZU OU SU TU UHK UJEP UPOL UPCE UTB VŠB VŠP VUT ZČU SVŠ celkem celkem VVŠ SVŠ VŠ

11 PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ : PODPOŘENÉ PROJEKTY PODLE FONDŮ [ÚDAJE V TISÍCÍCH KČ] region Praha fond VŠ ESF ERDF CFF EFF celkem N částka N částka N částka N částka N částka AMU AVU ČVUT ČZU UK VŠE VŠCHT VŠUP SVŠ celkem ostatní JAMU JČU MU MZU OU SU TU UHK UJEP UPOL UPCE UTB VFU VŠB VŠP VŠTE VUT ZČU SVŠ celkem celkem VVŠ SVŠ VŠ

12 PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ : POČET PODPOŘENÝCH PROJEKTŮ PODLE PROGRAMŮ region VŠ místo dopadu: Praha program místo dopadu: ostatní celkem JPD2 JPD3 OPPP OP INFR 14 OP RLZ jiné ČZU ČVUT UK VŠE VŠCHT Praha VŠUP SVŠ celkem ostatní JAMU JČU MU MZU OU SU TU UHK UJEP UPOL UPCE UTB VŠB VŠP VUT ZČU SVŠ celkem celkem VVŠ SVŠ VŠ OP Infrastruktura. 12

13 PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ : PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY PODLE PROGRAMŮ [V TISÍCÍCH KČ] region VŠ místo dopadu: Praha program místo dopadu: ostatní celkem JPD2 JPD3 OPPP OP INFR 15 OP RLZ jiné ČZU ČVUT UK VŠE VŠCHT Praha VŠUP SVŠ celkem ostatní JAMU JČU MU MZU OU SU TU UHK UJEP UPOL UPCE UTB VŠB VŠP VUT ZČU SVŠ celkem celkem VVŠ SVŠ VŠ OP Infrastruktura. 13

14 PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ : POČET PODPOŘENÝCH PROJEKTŮ PODLE PROGRAMŮ region VŠ místo dopadu: Praha program místo dopadu: ostatní celkem OP PK OP PA OP VaVpI OP VK OP PI jiný AMU AVU ČZU ČVUT UK VŠE Praha VŠCHT VŠUP SVŠ celkem ostatní JAMU JČU MU MZU OU SU TU UHK UJEP UPOL UPCE UTB VFU VŠB VŠP VŠTE VUT ZČU SVŠ celkem celkem VVŠ SVŠ VŠ

15 PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ : PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY PODLE PROGRAMŮ [V TISÍCÍCH KČ] region VŠ místo dopadu: Praha program místo dopadu: ostatní celkem OP PK OP PA OP VaVpI OP VK OP PI jiný AMU AVU ČZU ČVUT UK VŠE Praha VŠCHT VŠUP SVŠ celkem ostatní JAMU JČU MU MZU OU SU TU UHK UJEP UPOL UPCE UTB VFU VŠB VŠP VŠTE VUT ZČU SVŠ celkem celkem VVŠ SVŠ VŠ

16 PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ : PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY PODLE PRIORIT [V TISÍCÍCH KČ] operační sídlo VŠ priorita / oblast podpory program Praha ostatní OP PK 3. Inovace a podnikání OP PA OP VaVpI OP VK OP PI OP ŽP 1. Podpora rozvoje znalostní ekonomiky Podpora vstupu na trh práce Modernizace počátečního vzdělávání Evropská centra excelence Regionální VaV centra Komercializace a popularizace VaV Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem Počáteční vzdělávání Zvyšování kvality ve vzdělávání Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se SVP Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Vysokoškolské vzdělávání Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji Partnerství a sítě Další vzdělávání Inovace Prostředí pro podnikání a inovace Udržitelné využívání zdrojů energie Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Zlepšování stavu přírody a krajiny

17 VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE: ROZLOŽENÍ STUDENTEK/STUDENTŮ, AKADEMICKÝCH/VĚDECKÝCH PRACOVNIC A PRACOVNÍKŮ [2010] A PROSTŘED- KŮ ZÍSKANÝCH Z ESF A ERDF ZA OBDOBÍ LET PODLE KRAJSKÉ PŘÍSLUŠNOSTI SÍDLA VŠ 2% 3% 4% 3% 40% 45% 9% 6% 3% 2% 2% 1% 0,3%0,2% 0% 0% 2% 2% 3% 0% 0,5% 0,4% 0% 0% 3% 3% 4% 2% 11% 9% 11% 17% 4% 5% 5% 9% 6% 7% 21% 11% 1% 0,6% 0,3% 0% 4% 2% 2% 5% studenky/studenti AP/VP ESF ERDF 4% 4% 3% 3% 35% 43% 20% 18% Zdroje dat: MŠMT, Výroční zpráva o činnosti vysokých škol za rok 2010 a výpočet z databáze RIS 17

18 VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE: PROSTŘEDKY ZÍSKANÉ VYSOKÝMI ŠKOLAMI Z ESF A ERDF ZA OBDOBÍ LET PODLE KRAJSKÉ PŘÍSLUŠNOSTI SÍDLA VŠ [V MILIARDÁCH KORUN] 0,54 1,08 1,27 1,88 0,30 0,26 0,48 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,62 0,53 1,55 5,25 0,75 2,77 2,92 3,45 0,04 0,00 0,37 0,87 4,95 13,36 0,31 1,64 ESF ERDF Zdroje dat: výpočet z databáze RIS 18