AKCIE A INVESTOVÁNÍ DO NICH

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání AKCIE A INVESTOVÁNÍ DO NICH Stocks and stock investments Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Gabriela Oškrdalová Autor: Adam Blaha Brno, duben

2 Jméno a příjmení autora: Adam Blaha Název bakalářské práce: Akcie a investování do nich Název práce v angličtině: Stocks and stock investments Katedra: financí Vedoucí bakalářské práce: Ing. Gabriela Oškrdalová Rok obhajoby: 2009 Anotace Předmětem bakalářské práce Akcie a investování do nich je seznámit čtenáře se světem akcií. Najde zde informace o nejdůleţitějších místech, kde se obchoduje s akciemi. Měla by čtenáři přiblíţit proces investování. Poradit, jak se co nejjednodušeji vyhnout chybám a tím i případným ztrátám. Investování není výsadou pouze bohatých a kaţdý člověk by měl své úspory vyuţívat takovým způsobem, aby mu přinášeli co nejvíce uţitku. Hlavní důraz je kladen na pochopení rozdílu mezi spekulací a investováním a na pohled na investování jako na formu dlouhodobého ukládání úspor do cenných papírů. Annotation The goal of the submitted thesis: Stocks and stock investments is to make the reader acquainted with the world of shares. He can find here informations about where to trade the stocks. It should put near view on investment operations. Give advice how to very simply avoid the mistakes and possible loss. Investment is not only for rich people and everybody should use his savings the best way he can to bring him full benfit. The main accent is oriented on the difference between speculation and investment and to take investment as a longterm accumulation of savings in to the stocks and bonds. Klíčová slova akcie, investování, zhodnocení kapitálu, investor, spekulace, úspory Keywords stocks, investment, valorization of capital, investor, speculation, savings 2

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Akcie a investování do nich vypracoval samostatně pod vedením Ing. Gabriely Oškrdalové a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. června

4 Obsah ÚVOD AKCIE ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA DRUHY AKCIÍ TRHY CENNÝCH PAPÍRŮ Burza Burzovní indexy Burza cenných papírů Praha Mimoburzovní trhy AKCIE A INFLACE BROKEŘI V ČR A ONLINE OBCHODOVÁNÍ INVESTOVÁNÍ DO AKCIÍ INVESTOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE INVESTOR VERSUS SPEKULANT PRAVIDELNÉ VERSUS JEDNORÁZOVÉ INVESTOVÁNÍ ZÁSADY INVESTOVÁNÍ Důvody investování Prvotní kapitál Diverzifikace RIZIKO INVESTIČNÍ STRATEGIE Konzervativní strategie Vyváţená strategie Agresivní strategie Moţnosti portfolia ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ

5 Úvod Tato práce se, jak uţ název napovídá, zabývá akciemi a investováním. Investování do akcií je v dnešní době jedna z hlavních moţností jak zhodnotit kapitál, ale také je to jeden z nejtěţších způsobů, kdy se z investora můţe stát za krátko velmi bohatý člověk, ale stejně tak rychle můţe o vše přijít. Investování do akcií je proces náročný na psychiku a mnoho lidí uţ dohnal k zoufalým činům. Přesto je podle mého názoru ukládání úspor do akcií ve správném poměru s ostatními finančními instrumenty tou nejlepší cestou vyuţití finančních trhů. Také u nás, v České republice, investuje tisíce lidí do různých finančních instrumentů. Sice je to stále mnohem méně, neţ v ostatních státech, především západní Evropy a Severní Ameriky, kde má investování do akcií mnohem delší tradici, ale přesto v naší republice lze pozorovat rostoucí trend investování do akcií a zvýšený zájem lidí o zhodnocování volných finančních prostředků. Děje se tak především díky rostoucí nabídce investičních moţností, které nám nabízejí banky, investiční společnosti a fondy, zvýšenou mírou propagace pomocí médií, reklamy a internetu, a ve velké míře také díky činnosti finančních zprostředkovatelů a poradců. Ti, kteří se rozhodnou investovat, investují buď samostatně pomocí burzovních makléřů, nebo a to mnohem častěji, kolektivně přes účast v různých investičních fondech a ţivotních pojištěních, které jsou pro investora obvykle tou draţší variantou. Další tisíce aţ miliony lidí mají své dlouhodobé úspory odloţené na běţných nebo v lepším případě na spořících a termínovaných účtech. Pro tyto lidi je vidina jistého úroku, i kdyţ niţšího aţ téměř ţádného lákavější, neţ nejistota investování do akciových trhů. V mnohých případech je to také dáno nevědomostí obyvatel a mýtech o sloţitosti investování obecně. Výnos z investování je sice lákavý, ale riziko je pro mnohé lidi nepřijatelné, coţ je mnohdy dáno předcházejícími špatnými zkušenostmi s investováním, kterých bylo většinou dosaţeno nedodrţením původního investičního horizontu a špatným načasováním investice. Spousta drobných investorů psychicky nezvládají výkyvy trhů, a tak se většinou stává, ţe draze nakupují a levně prodávají bez ohledu na původně vytyčený investiční horizont. Jedinou jistotou na finančních trzích v dlouhodobém horizontu je, ţe pokud investor zainvestuje své finanční prostředky na horizont v řádech desítek let, tak se kapitálovým trhům nevyhne větší či menší krize. Investování se dá zjednodušeně povaţovat za hru. Je třeba si uvědomit, ţe pokud se rozhodneme investovat do akcií, stáváme se součástí takovéto celosvětové hry. Hry, která má sice přesně daná pravidla, ale kterou hraje obrovské mnoţství subjektů a na kterou působí neuvěřitelné mnoţství různých faktorů. A v tom spočívá hlavní úskalí této hry. Je v ní velká míra nejistoty (dějů, procesů) a subjektů, kteří ji kaţdodenně ovlivňují. Nemůţu si pomoci, ale jako náruţivému hráči pokeru a her obecně, zde vidím velkou podobu. Z jistého pohledu se dá brát investování do akcií jako hazard. Ne příliš odlišný od rulety nebo sázení na sportovní výsledky. Přesto je tu moţnost, jak být úspěšný díky svým schopnostem, neţ se jen spoléhat na náhodu. Rád bych své přirovnání rozvinul trochu více. 5

6 Pokud hrajeme nějakou společenskou hru, obvykle si přečteme pravidla, tím se ji naučíme hrát, ale samozřejmě se ji nenaučíme vyhrávat. Výsledek hry bude z části závislý na tom, jak ji budeme hrát, jakou zvolíme strategii. Jelikoţ má ale kaţdá hra i svůj díl náhody, neznamená automaticky, ţe dobře zvolená strategie povede k úspěchu, ale velmi tím zvýšíme pravděpodobnost dosáhnutí úspěchu. Tedy pokud si chceme zahrát novou hru, je třeba si první zahrát zkušební partii, kdy pochopíme, na jakých principech je hra zaloţena. Po opětovném hraní se uţ můţeme soustředit na vylepšování strategie vedoucí k úspěchu a minimalizování vlivu náhody. Samozřejmě musíme hrát jinak, pokud nám jde pouze o vítězství a jinak, kdyţ máme dosáhnout co nejvyššího skóre. U investování je to stejné. Neţ přistoupíme k samotné investici, měli bychom si dobře přečíst pravidla, alespoň jednou si to zkusit nanečisto a pak si uvědomit, jestli nám jde pouze o to vyhrát, tedy skončit v plusu (neprohrát, nebýt ve ztrátě) anebo mít nejlepší skóre, tedy dosáhnout velikého zhodnocení. Podle toho volíme při investování strategii. Stejně tak je to s naším postojem k riziku. Jsou mezi námi jedinci, kteří jsou shovívavější k riziku a klidně zkusí dosáhnout co největšího počtu bodů, i kdyţ je to můţe připravit o vítězství. A naopak jiní, kteří si zakládají především na svojí hře, která se jim osvědčila, která přináší úspěchy a z které se snaţí eliminovat vnější vlivy. Je jim jedno jestli vyhrají pouze o bod, to hlavní je výhra. Pokusím se přiblíţit investování do akcií na celosvětově velmi rozšířené karetní hře Texas Hold'em poker. Poker, jako hodně karetních her, se hraje o peníze a hru velmi ovlivňuje náhoda. Ta ale hraje roli především z krátkodobého hlediska, kdy se kaţdou chvíli můţe změnit příznivý vývoj situace, ve které se nacházíme. Stejně tak při investování se můţe změnit kaţdým dnem vývoj naší investice, ale převáţně jde jen o to, nenechat se vyvést z míry i přes chvilkové nezdary. Říká se, ţe výsledek hry závisí z 30% na náhodě a ze 70% na schopnostech hráče. V porovnání s investováním se lze snadněji naučit vítězit v pokeru, jelikoţ je to hra zaloţená na pravděpodobnosti. Naopak investování je více zaloţené na přehledu a odhadu a schopnosti vyuţívat všech nástrojů, které máme k dispozici. Kaţdopádně asi nejdůleţitějším faktorem v obou hrách jsou zkušenosti. Nikdo se nestane dobrým investorem přes noc, stejně jako se nestane dobrým pokerovým hráčem. Abychom se jím stali, je třeba věnovat určité úsilí. Měli bychom číst co moţná nejvíce publikací věnované této problematice, sledovat zkušené hráče a učit se od nich a hlavně trénovat, to znamená kaţdodenně se účastnit této hry. Do hry vstupujeme s určitým obnosem peněz, který si sami určíme. Takţe je na nás, kolik našich dostupných finančních prostředků dáme do hry. Hra spočívá v tom, ţe člověk čeká na správnou chvíli, kdy má v ruce silné karty a v tu chvíli se rozhoduje, kolik vloţí do hry. Při investování jde v podstatě o to stejné, kdy investovat, kolik investovat a do čeho investovat. A jakou roli hraje náhoda? Jak v pokeru tak při investování neznamená, ţe kdyţ drţíme v ruce nejsilnější karty, vyhrajeme, ale ta šance je hodně vysoká, proto můţeme vsadit více. Naopak, pokud máme špatné karty, do hry jít můţeme, ale výsledek je hodně nejistý. Můţeme pouţít přirovnání u dvou typů hráčů, a to těch, kteří většinou dlouho čekají a hrají pouze na dobré karty a těch, kteří hrají velmi často, a kde je třeba být opravdový mistr, aby člověk překonal náhodný faktor. Poker je hra o rozhodnutí, udělat ve správnou chvíli správný tah. Ale jelikoţ je poker hra zaloţená na pravděpodobnosti, je mnohem lehčí takovéto správné rozhodnutí udělat při hraní pokeru neţ při investování. Tou nejdůleţitější věcí jak v pokeru, tak 6

7 v investování, je ale lidská psychika. Dlouhodobě vítězí ti chytří a psychicky odolní. Většina lidí nemá s psychikou problémy, pokud se jim daří, ale jakmile přijde nezdar, můţe je to hodně ovlivnit. Pokud se jedná o peníze, většina lidí panikaří. Hlavní podmínkou úspěchu v těchto hrách je drţet svou psychiku (tím se myslí myšlenky, jednání i chování) stále na stejné úrovni, mít víru v sebe a svoje rozhodnutí a nepropadat negativním pocitům, které mohou vyústit aţ v beznaděj. Říká se tomu zachovat si chladnou hlavu. Toto je hlavní faktor, který rozhoduje o tom, kdo bude úspěšný a kdo nebude. Tato práce tedy bude popisovat svět akcií a investování postupně, jako bychom se seznamovali s novou hrou. Je rozdělena do dvou částí. V první se dozvíte něco o světě akcií. Tato část je pojata hodně obecně. Najdete zde pravidla investování a moţnosti jak a kde investovat. Druhá část bude zaměřena na samotné investování a pojetí dvou způsobů přístupu k investicím do akcií. Zjistíte, jaké strategie je moţné volit a kdy je investování relativně bezpečné. Zaměřím se na jednotlivé faktory investování jako je riziko, likvidita, poplatky a výnos. Spojením jednotlivých částí má tato práce čtenáře přesvědčit nebo alespoň přimět začít uvaţovat o akciích a investování do nich, jako jo velmi výhodném dlouhodobém nástroji na zhodnocení úspor. 7

8 1 Akcie 1.1 Základní charakteristika Akcie je majetkový cenný papír, který majiteli přiznává vlastnické právo určitého podílu firmy a dává mu právo spolurozhodovat o firmě na valné hromadě. Cenným papírem se rozumí právo investora na určitý prospěch nebo majetek. Slouţí jako důkaz majetkových práv. Cenný papír, a s ním všechna práva a podmínky, můţe být převeden na jiného investora. Jedná se o dlouhodobý cenný papír, který nemá stanovenou dobu splatnosti. Akcie je typ cenného papíru, který lze snadno a efektivně převádět z jednoho vlastníka na druhého. Kaţdá akcie musí obsahovat obchodní jméno a sídlo společnosti, jmenovitou hodnotu, označení formy akcie, u akcie na jméno i jméno akcionáře, výši základního jmění a počet akcií k datu emise akcie a datum emise. První moţností, jak dosáhnout výnosu z drţení akcie je dividenda. Dividenda je peněţitý podíl z čistého zisku akciových společností vyplácený akcionářům. Výše dividend na jednu akcii se zpravidla uvádí v absolutní částce nebo v procentech z nominální hodnoty akcie. Další moţností jak dosáhnout výnosu z akcií je jejím prodáním na trhu cenných papírů. Zisk nebo ztrátu zde tvoří rozdíl mezi cennou, za kterou jsme akcie nakoupili a cennou, za kterou je prodáváme. Historicky je doloţeno, ţe větší část celkových výnosů připadá ale na výplatu dividend. Ačkoliv mnoţství peněz vyplacených jako dividendy je neurčité, dá se poměrně dobře předvídat. Částka, za kterou se akcie dá koupit nebo prodat, se však časem značně mění a tím se roční výnosnost stává nepředvídatelnou. Cena jednotlivých akcií je dána střetem poptávky s nabídkou, proto se nedá určit její budoucí hodnota. Jako kaţdá komodita na trhu je i cena akcie tím vyšší, čím větší je poptávka, a tím niţší, čím větší je nabídka. Na změnách nabídky a poptávky se podílí řada různých faktorů, včetně očekávání. Akcie jsou cenné papíry, které dosahují vyšší průměrnou výnosnost, neţ ostatní cenné papíry, ale mají tendenci obsahovat i vyšší riziko. Akcie vznikají emisí, kdy akciová společnost vydá určitý počet akcií za účelem navýšení svého kapitálu. Je to efektivní mechanismus převodu volných finančních prostředků investorů směrem ke společnostem, které je vyuţijí k rozvoji a růstu společnosti, výměnou za podíl na zisku. Akcie jsou nabízeny na burzách cenných papírů, ale obchoduje se s nimi i na mimoburzovních trzích. Z drţby akcií vzniká majiteli kromě majetkového práva na podílu na zisku společnosti i nemajetkové právo podílet se na chodu společnosti, a to na valných hromadách akcionářů, kde se rozhoduje o důleţitých otázkách ohledně chodu akciové společnosti, a také právo na likvidačním zůstatku, který zůstane v případě zániku akciové společnosti po uspokojení všech věřitelů, a to v poměru, který odpovídá jmenovité hodnotě jeho akcií. 1 Kaţdá akcie znamená obvykle jeden hlas, proto pokud má jeden subjekt více neţ 50% všech emitovaných akcií, coţ se nazývá kontrolní balík, můţe o společnosti rozhodovat sám. Ale aby tímto jednáním 1 VESELÁ Jitka., Investování na kapitálových trzích, Praha, ASPI, 2007, s , ISBN

9 nebyli poškozeni i ostatní akcionáři, jsou vydány příslušné zákony na jejich ochranu, tzv. právní ochrana minoritních akcionářů. 2 Uzavřením asociační dohody s EU se náš stát zavázal, ţe ve svém právním řádu zakotví zásady obsaţené ve směrnicích Rady ES vztahující se k minoritním akcionářům a jejich ochraně. Tento svůj závazek stát splnil novelami obchodního zákoníku provedenými zákonem č. 142/1996 Sb. a především zákonem č. 370/2000 Sb., účinným od Regulaci a dohled nad trhem cenných papírů v České republice zajišťovala Komise pro cenné papíry, která fungovala od dubna 1998 do dubna 2006, kdy došlo ke sloučení pravomocí několika regulatorních orgánů, a tyto pravomoci převzala Česká národní banka, čímţ Česká republika přešla k moţnosti jednotného regulatorního a dozorového orgánu v rámci centrální banky Druhy akcií Základním druhem akcie jsou tzv. kmenové akcie. Jsou to takové akcie, které opravňují jejich majitele podílet se na řízení akciové společnosti. To znamená, ţe majitel je oprávněn k hlasování na valné hromadě. Nárok na dividendu má však pouze v případě vytvoření zisku dané akciové společnosti a rozhodnutí valné hromady o rozdělení jeho části na výplatu dividend. Dále existují akcie prioritní, které jejich vlastníku na rozdíl od kmenových akcií nezakládají právo hlasovat na valné hromadě, pokud to není uvedeno ve stanovách společnosti. Zakládají však nárok na přednostní vyplacení dividendy a přednost na podíl z likvidačního zůstatku. Prioritními akciemi jsou zpravidla odměňováni zaslouţilí zakladatelé společnosti. Třetí a nejméně rozšířené jsou akcie se zvláštními právy, tzv. zlaté akcie, které upravuje zákon č. 92/1991 Sb. Jejich drţitelé disponují zvláštními právy při hlasování, např. právo veta nebo více hlasů neţ by odpovídalo nominální hodnotě akcie. Zaměstnanecké akcie, jak uţ název napovídá, jsou určeny pouze zaměstnancům dané akciové společnosti. Tyto akcie mohou mít různé výhody, např. jsou jim poskytovány zdarma nebo za zvýhodněných podmínek, často podle počtu let strávených u akciové společnosti. Někdy bývají i součástí penzijního plánu společnosti. Mají však také jednu velkou nevýhodu, a to ţe se dají převádět pouze mezi zaměstnanci dané společnosti. Dokonce se nedají ani dědit, v případě úmrtí zaměstnance podnik odkoupí tyto akcie zpět. 4 S těmito akciemi se však setkáme spíše výjimečně. Dále pak dělíme akcie z hlediska podoby a to na akcie listinné, coţ jsou vlastně fyzické listiny, neboli akcie, které můţeme uchopit do ruky. S tímto druhem akcií se uţ v dnešní době moc nesetkáváme. Pokud budeme chtít investovat do akcií, spíše narazíme na druhý typ akcií a to akcie zaknihované. Jedná se o akcie zapsané v evidenci. V minulosti byly zapsané v knihách, dnes jiţ jsou uloţeny v počítačích. A jako doklad o existenci akcií a zároveň 2 SHARPE W.F., ALEXANDER G.J. Investice, Praha, 1994, s.2-3 ISBN VESELÁ Jitka. Investování na kapitálových trzích, Praha, ASPI, 2007, s.29, ISBN PIVRNEC Jiří. Dnes akcionářem, zítra boháčem, Praha, Grada 1993,s.17-31, ISBN

10 potvrzení, ţe jste jejich vlastníkem, slouţí výpis z vašeho účtu ve Středisku cenných papírů. Jde o jednodušší formu, která nám zajistí jednodušší manipulaci a spravování našich akcií. Poslední dělení je z hlediska formy a to na akcie na jméno a akcie na majitele. Akcie na jméno jsou vydávány na jméno určité osoby (právnické nebo fyzické). Uvádí se na ně i adresa jejich vlastníka. Akciová společnost díky tomu můţe vést seznam svých akcionářů. V listinné podobě se převádějí rubopisem (tzv. indosamentem), coţ je uvedení jména a adresy nového vlastníka zpravidla na rubovou stranu akcie, a jejich fyzickým předáním. Pokud se jedná o akci na jméno a zároveň je zde zmínka o převodu rubopisem, říká se těmto akciím akcie na řad. Kromě toho se na akcii musí také uvést datum účinnosti převodu. V zaknihované podobě se převádějí smlouvou a registrací podle 21 Zákona o cenných papírech. Výhodou je lepší ochrana proti odcizení, nevýhodou obtíţnější prodejnost, coţ se projeví na ceně. Převoditelnost akcií na jméno lze stanovami omezit (nikoli vyloučit) a vázat tento převod na souhlas některého z orgánů společnosti. U akcií na majitele (na doručitele) je vlastníkem ten, kdo je drţí ve svých rukou. Drţitel akcií je pro společnost anonymní. V zaknihované podobě se také převádějí smlouvou a registrací podle 21 Zákona o cenných papírech. V listinné podobě stačí nicméně jen fyzické předání. Výhodou je snadná obchodovatelnost na sekundárních trzích. Akcie na majitele jsou vţdy volně převoditelné. 5 Pokud se bavíme o druzích akcií, je třeba také zmínit pojem tzv. blue chips. Tento termín je vypůjčený ze světa pokeru, kde označuje nejhodnotnější karty. Ve světě financí pak neoficiálně označuje akcie těch největších a dlouhodobě ziskových korporací nebo téţ označení pro nejkvalitnější a nejvíce obchodované emise akcií. 1.3 Trhy cenných papírů Trhy cenných papírů jsou místa, kde se setkává poptávka po cenných papírech s jejich nabídkou. Trhy cenných papírů existují proto, aby umoţnili kontakt těch, kteří kupují a prodávají cenné papíry. Tím se míní existence mechanismů, které zprostředkovávají směnu finančních aktiv. Trh s cennými papíry je součástí kapitálového trhu, tedy trhu, na kterém se obchodují střednědobé aţ dlouhodobé finanční instrumenty. Rozlišujeme trhy akciové, dluhopisové a trhy finančních derivátů. Trhy s cennými papíry se dále dělí na trh primární a sekundární. Primární trh akcií souvisí s jejich vydáváním emisí. Na tomto trhu se setkává na straně poptávky společnost, která potřebuje získat peněţní prostředky na zvýšení svého základního kapitálu, a na straně nabídky osoba, která je ochotna se na určitou dobu vzdát svých peněz. Aby se peníze od této osoby dostaly ke společnosti, dochází k prodeji (z pohledu společnosti) a nákupu (z pohledu osoby) akcií. A protoţe jde o prvotní prodej těchto akcií, byl trh pojmenován primární. Primární trh můţe být rozdělen na nové emise vyzrálých a nevyzrálých cenných papírů. Nová emise vyzrálých cenných papírů znamená nabídku dalšího mnoţství jiţ existujících cenných papírů, 5 Internet. In Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: < 10

11 zatímco nová emise nevyzrálých cenných papírů znamená počáteční nabídku cenného papíru veřejnosti. Nové emise nevyzrálých cenných papírů jsou často označovány jako počáteční veřejná nabídka nebo IPO (initial public offering). 6 Na sekundárním trhu akcií se jiţ obchoduje s dříve emitovanými akciemi. Na tomto trhu se setkávají majitelé akcií s osobami hodlajícími uloţit své peněţní prostředky do těchto akcií. Na sekundárním trhu tedy dochází k přesunu akcií od jedněch osob k druhým. Nedochází však k ţádnému zvyšování základního kapitálu akciové společnosti, s jejímiţ akciemi se obchoduje. Na sekundárním trhu je obchod s cennými papíry realizován jednak na burze a jednak formou mimoburzovního obchodu. Na burze můţeme obchodovat pouze prostřednictvím specializovaných obchodníků s cennými papíry. Mimo burzu můţeme obchodovat i my, bez obchodníků. Stojí nás to nějaké poplatky stejně jako při obchodování na burze, ale jsou menší, jelikoţ musíme obchodovat my sami Burza Burzu cenných papírů můţeme definovat jako organizovaný trh s cennými papíry buď prostřednictvím shromáţdění osob na určitém místě, nebo elektronickým způsobem, podle platných pravidel a burzovních předpisů. Je přesně vymezeno kdy, kde, kdo a s čím můţe na burze obchodovat, jakou formou se budou obchody uzavírat a stanovují a zveřejňují cenu. Význam burzy lze zhodnotit například podle ročního objemu obchodu s cennými papíry. V tomhle ohledu jasně vede burza v New Yorku. Jiné hledisko můţe být počet kotovaných společností. Podle tohoto měřítka jsou největší burzy v Londýně, Tokiu, New Yorku a v Německu. Na řadě burz se obchoduje i s cizími akciemi. Nejotevřenější burza je v Ţenevě, kde je počet cenných papírů zahraničních firem asi 67% z celkového počtu obchodovaných titulů. Burza má obvykle formu akciové společnosti. Nejvíce na ní obchodují peněţní instituce a makléřské firmy. Příjmy burzy tvoří poplatky členů burzy a dále podíl na provizích z uskutečněných obchodů. Tyto provize činí asi 1% z objemu transakcí. Burza je zpravidla neziskovou organizací, cílem není zisk, ale uspokojivé fungování burzy. Je to kvůli tomu, ţe kdyby byl cílem maximální zisk, vedlo by to k růstu poplatků a provizí, tedy k nárůstu nákladů pro akcionáře burzy. Ti by tak byli stimulováni k obchodování mimo burzu. Na burze obchodují emitenti cenných papírů (ti tvoří nabídku cenných papírů) a investoři (tvoří poptávku), kteří se dělí na individuální (osoby, firmy) a institucionální (banky, fondy, atd.). Transakce mezi investory a emitenty jsou zprostředkovány. Obchodovat na burze mohou pouze osoby k tomu oprávněné. Jsou to akcionáři burzy a pak firmy, kterým burzovní komora udělila oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na burze. 6 SHARPE W.F., ALEXANDER G.J.: Investice, Praha, VICTORIA, 1994, 810 s., ISBN PIVRNEC Jiří. Dnes akcionářem, zítra boháčem, Praha, Grada 1993, s.39-41, ISBN

12 To jsou: Banky obchodují pro své klienty nebo na vlastní účet Brokeři obchodují svým jménem pro někoho jiného (na cizí účet) za provizní poplatek Dealeři obchodují na své jméno a na svůj účet Investor má dvě moţnosti. Za prvé si najít brokera, kterému zadá příkaz k nákupu nebo prodeji cenného papíru. Jde většinou o obchodníka s cennými papíry, v České republice to jsou prakticky všechny banky. Nebo za druhé přímo koupit cenné papíry od dealera, který s nimi běţně obchoduje. 8 Význam burzy je pro hladké fungování trţní ekonomiky obrovský. Umoţňuje shromáţdění volných finančních prostředků od investorů a jejich efektivní vyuţití a zhodnocení při současné diverzifikaci rizika a zajištění neustálé likvidity. Pro společnost, jejichţ cenné papíry jsou na burze obchodovány, burza nabízí moţnosti k získávání dalšího kapitálu, přístup ke zdrojům nezbytným pro další rozvoj a expanzi společnosti. Kótace cenných papírů, coţ je úřední vyhlášení kurzů cenných papírů, při kterých se budou uzavírat obchody, určité společnosti na burze přispívá ke zvýšení prestiţe této společnosti v očích investorů. Moţnost opatřit si finanční zdroje prostřednictvím kapitálového trhu rovněţ sniţuje závislost firem na úvěrových zdrojích poskytovaných bankami. Existence burzovního trhu a celé řady faktorů, které na něj působí, umoţňuje investorům spekulovat na vzestup nebo na pokles kurzů cenných papírů Burzovní indexy Ke sledování celkové tendence na trhu cenných papírů slouţí burzovní indexy. Jde o souhrnný ukazatel zaloţený na váţeném průměru cen vybraných akcií. Index přináší základní informaci o stavu a vývoji trhu nebo určitého odvětví. Indexy nejsou ve své podstatě nic jiného neţ do jednoho čísla koncentrované ceny několika (zpravidla nejlikvidnějších) akcií. Umoţňují tak snadné srovnání vývoje s ostatními trhy. Pro investorskou veřejnost podávají indexy velice cennou informaci o celkové atmosféře na trhu, popř. o výkonnosti trhu. Pro výkonnost trţního indexu se často pouţívá pojem benchmark, coţ je termín pro určitou referenční hranici, kritérium pro porovnání výkonnosti trhu s výkonností fondů, portfolií či investičních strategií. Výnosová míra produkovaná trţním indexem je v podstatě výnosovou měrou, které je moţno dosáhnout při aplikaci investiční strategie kup a drţ. Hodnoty indexů jako cenná informace pro investory jsou kaţdodenně kalkulovány a publikovány ve finančním tisku nebo na internetových stránkách. 10 Nejznámějším indexem je Dow-Jonesův index. Hlavní výhodou indexu je jednoduchost a kontinuita. Sloţení indexu se mění podle vzestupu nebo poklesu významu společností. Dalším 8 HLADÍK René. Trhy cenných papírů : určeno studentům bakalářského studia ekonomických fakult a všem zájemcům o akcie, dluhopisy a burzu. Ústí nad Labem, Reneco, 2003, s , ISBN VESELÁ Jitka. Investování na kapitálových trzích, Praha, ASPI, 2007, s.52, ISBN VESELÁ Jitka. Investování na kapitálových trzích, Praha, ASPI, 2007, s.76, ISBN

13 významným indexem je S&P 500, jenţ zahrnuje 500 titulů a je tedy daleko reprezentativnější. V České republice je nejvýznamnější index PX. Nyní jej tvoří 13 titulů, které splňují poţadované parametry. Index bývá ovlivněn akciemi, které mají největší váhu v indexu. U nás jsou to akcie největších firem (ČEZ, Telefónica O2) a bankovní akcie Burza cenných papírů Praha BCPP je největším organizátorem trhu s cennými papíry v České republice. Jedná se o právnickou osobu, která organizuje trh s investičními nástroji pro osoby oprávněné uzavírat burzovní obchody. Obchodování bylo zahájeno 6. dubna Na trhu je moţné obchodovat rovněţ i se zahraničními akciovými tituly. Indexem praţské burzy je PX počítaný z cen váţený trţní kapitalizací. Je to cenový index blue chips emisí. Dividendové výnosy se nezohledňují. Svého minima index dosáhl v roce 1998 a to 316 bodů a maxima v říjnu 2007 a to 1936 bodů. Obrázek 1 Historický vývoj indexu PX Zdroj: Mimoburzovní trhy Mimoburzovní trh představuje protiváhu, konkurenta burzovním trhům. Ve světě probíhá větší část obchodů s cennými papíry mimo burzu, ale podíl obchodů uzavíraných na mimoburzovních trzích se v jednotlivých zemích diametrálně liší. Mimoburzovní trh je trhem, jehoţ činnost není vymezena burzovním zákonodárstvím, pravidly a předpisy. Nicméně také fungování mimoburzovního trhu je upraveno zákonem a pravidly pro obchodování, které jsou však v porovnání s burzovními pravidly a předpisy mnohem méně 11 HLADÍK René. Trhy cenných papírů : určeno studentům bakalářského studia ekonomických fakult a všem zájemcům o akcie, dluhopisy a burzu. Ústí nad Labem : Reneco, 2003, s.96 13

14 přísné. Mimoburzovní trh můţe existovat v organizované i neorganizované podobě. 12 V současné době vzrůstá význam organizovaných neburzovních trhů, kde se obchoduje přes počítače a neexistuje zde klasický burzovní parket /např. NASDAQ, RM-Systém/. Ani na organizovaném mimoburzovním trhu ale zpravidla nemůţe obchodovat kdokoliv, ale pouze jeho účastníci, opět většinou z řad finančních institucí. Ti plní zároveň funkci tvůrců trhu, protoţe v počítačovém obchodním systému průběţně uvádějí nákupní a prodejní kurzy, za něţ jsou ochotni a také povinni cenné papíry nakoupit či prodat. Tak zajišťují dostatečnou nabídku a poptávku po cenných papírech, tj. likviditu, a díky tomu i sami utvářejí trh. V České republice je největším mimoburzovním trhem RM-Systém. Na tento trh mají přístup na rozdíl od burzy téměř všichni, musí však splnit podmínky trţního řádu RM-Systému. RM- Systém je trhem, kde se obchoduje s akciemi nejvýznamnějších českých, ale i zahraničních společností, jako je například ČEZ, Telefónica O2, Unipetrol, Erste Bank nebo NWR. On-line se zde obchoduje také s akciemi, které se nevyskytují na praţské burze. Na organizovaném trhu, ať uţ burzovním nebo mimoburzovním, se však obchoduje jen nevelký počet ze skutečně obíhajících cenných papírů. Zbývající část je obchodována na neorganizovaném trhu prostřednictvím bank nebo soukromých makléřů. Jde o tzv. "prodej přes přepáţku" /over the counter, OTC trhy/. Zájemci o prodej, případně koupi se obrátí na svou banku či makléře a ti obchod za zprostředkovatelský poplatek uskuteční s některým ze svých obchodních partnerů. 1.4 Akcie a inflace Velice zajímavý a nejednoznačný je vliv inflace na ceny akcií. Protoţe podniky prodávají své výrobky za trţní ceny, rostou trţby podniků současně s růstem spotřebitelských cen. Proto mohou akcie do jisté míry fungovat jako ochrana proti inflaci. Je však nutné zdůraznit, ţe tato ochrana není plně spolehlivá. Inflace totiţ často doprovází jiné hospodářské problémy, které mohou ohroţovat zisky podniků. Na druhé straně lze uvést řadu případů, kdy akcie nejen poslouţily jako štít proti inflaci, ale dokonce poskytly svým majitelům obrovské zisky v době, kdy majitelé obligací a bankovních vkladů přicházeli na mizinu. Toto platí ale pouze do určité míry inflace, při příliš vysoké inflaci neochrání investory ani akcie. 13 Akcie podléhají menšímu inflačnímu riziku neţ obligace. Celkově lze označit zkušenosti s akciemi v období inflace jako smíšené. Konzervativní investor proto udělá nejlépe, kdyţ se soustředí na vyspělé země se stabilními ekonomikami a nízkou inflací. V období hyperinflace ve fungujících trţních ekonomikách můţe agresivní investor buď vydělat obrovské sumy 12 VESELÁ Jitka. Investování na kapitálových trzích, Praha, ASPI, 2007, s.94, ISBN KOHOUT Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 5. přeprac a rozš. vyd. Praha, Grada, 2008, s ISBN

15 anebo o všechno přijít volatilita trhů bývá v období hyperinflace velmi vysoká. Od takovýchto zemí je lépe se drţet v uctivé vzdálenosti. Rozhodně nelze paušálně tvrdit, ţe kapitálové trhy rozvíjejících se zemí systematicky poskytují vyšší výnosy neţ burzy ve vyspělých zemích. Statistiky přesvědčivě dokumentují pouze fakt, ţe emerging markets jsou mnohem rizikovější neţ vyspělé trhy a je zde vyšší inflace 14. Z tohoto zvýšeného rizika vyplývá, ţe některé z nich poskytnou vyšší výnosy. Z historických záznamů se bohuţel ukazuje, ţe s výjimkou nemovitostí většina cenných papírů ochranu před očekávanou i neočekávanou inflací neposkytuje. Stejně tak kmenové akcie. Přesto však kmenové akcie dávají z dlouhodobého hlediska pozitivní reálnou výnosnost asi 9% 15. Tedy jsou nejvýnosnějším cenným papírem i při neočekávané inflaci. Jelikoţ peněţní trh i dluhopisy nám z pravidla nenabízejí větší výnos neţ 4%, při inflaci vyšší neţ je tato míra naše finance ztrácejí svoji hodnotu. Průměrná výnosnost akcií je větší, obecně se pohybují kolem 9% ročně. Z toho jasně vyplívá, ţe při inflaci vyšší neţ je přirozená míra, jsou akcie prakticky jediný nástroj, který nám můţe zajistit reálný výnos. Jak lze vidět na obrázku č.2, termínované vklady, peněţní trh a dluhopisy sice mají relativně klidný průběh daný fixním výnosem, ale při rostoucí inflaci prakticky nenabízejí ţádný výnos nebo jen minimální. Zato akciový index ji výrazně překonává, ale je doprovázen výraznými výkyvy. Relativně bezpečnější moţností je smíšený index, který nám zajistí menší volatilitu za cenu menších, ale stále uspokojivých výnosů. Obrázek 2- Teoretický vývoj zhodnocení jednotlivých fin. nástrojů Inflace Termínované vklady Peněžní trh Dluhopisy Akcie Smíšený index Zdroj: Partners For Life Planning, a. s. 14 KOHOUT Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 5. přeprac a rozš. vyd. Praha, Grada, 2008, s ISBN SHARPE W.F., ALEXANDER G.J. Investice, Praha, 1994, s.269, ISBN

16 1.5 Brokeři v ČR a online obchodování V České republice je několik moţností, jak se dostat k obchodování s akciemi. Pro ty, kteří se aktivně o tyto moţnosti zajímají, je na trhu několik společností, přes které je moţné začít obchodovat. Mnohé z nich zahrnují své klienty spoustou informací a analýz, ale hlavní přínos vidím v moţnosti zkusit si investování nanečisto, seznámit se s prostředím internetového obchodování a moţnost kdykoliv kontaktovat osobní makléře. Tato forma investování je určena spíše aktivnímu stylu řízení portfolia, kdy se pravidelně zajímáme o vývoj našich investic a dává nám velký prostor ke spekulacím, ale zároveň nevylučuje ani zaměření investora na dlouhodobé investice. Pomocí těchto společností můţeme investovat přímo do jednotlivých akciových titulů u nás i v zahraničí. Další nespornou výhodou jsou konzultace s kvalifikovanými obchodníky. Tyto společnosti jsou ideální partnerem při zájmu klienta o veškeré informace ohledně moţností a vývoji jejich investic. Je to také pohodlný způsob, kdy obchodní příkazy zadáváme pomocí počítače a je nám k dispozici nám přidělený makléř, který je stále tzv. na telefonu. Na našem trhu působí 4 velké makléřské společnosti. Prvním z nich je Atlantik finanční trhy, a.s. (Atlantik FT). Atlantik FT je vedoucí nezávislý obchodník s cennými papíry s téměř desetiletou tradicí. Společnost poskytuje od svého zaloţení makléřské sluţby domácím a zahraničním klientům z řad institucionálních investorů a fyzických osob. Atlantik FT je členem a akcionářem Burzy cenných papírů Praha, a.s.. Druhou společností je Fio, burzovní společnost a.s., která je součástí Finanční skupiny Fio. Fio, burzovní společnost, a.s. je největším českým obchodníkem s cennými papíry zaměřeným na drobnou klientelu. V obchodování s akciemi po internetu má jednoznačně dominantní postavení na českém trhu. Fio, burzovní společnost, a.s. je akcionářem a jedním z nejvýznamnějších členů Burzy cenných papírů Praha. Na trhu RM-SYSTÉM zprostředkovává značnou část všech obchodů s akciemi. V popředí je rovněţ svým podílem na trhu zprostředkování obchodů českých klientů na amerických akciových trzích a v Německu. Třetím, neméně důleţitým, je Patria Direct, a.s., společnost patřící do skupiny Patria Finance, a.s., která je významnou finanční institucí působící v České republice od roku 1994, kdy vznikla jako první investiční banka v České republice. Patria Finance je drţitelem povolení České národní banky, které ji opravňuje k obchodování s domácími i zahraničními cennými papíry, je členem a akcionářem Burzy cenných papírů Praha a je zastoupena v několika jejích orgánech. Posledním velkým brokerem je Brokerjet České spořitelny, a.s. Byl zaloţen v říjnu Brokerjet České spořitelny je obchodník s cennými papíry patřící do finanční skupiny České spořitelny, který nabízí obchodování s akciemi prostřednictvím internetu. Pomocí internetové aplikace Brokerjet, se investorům nabízí rychlý a přímý přístup na světové finanční trhy s veškerým informačním a poradenským servisem ke kvalitnějším investičním rozhodnutím. Počet klientů vyuţívajících sluţeb online brokerů se v posledních letech značně rozšířil. Především v roce 2007 se téměř zdvojnásobily řady klientů brokerů. Největší obchodník s cennými papíry u nás Fio má nyní zhruba 14 tis. zákazníků. Brokerjet má asi 11 tis. klientů. Přes Patria Direct investuje okolo 8,5 tis. investorů a Atlantik vyuţívá cca 5 tis. zákazníků. Na praţské burze obchoduje okolo 30 tis. drobných investorů. Dalších zhruba 25 tis. investorů 16

17 pak sami obchodují přes RM-Systém. Celkově v ČR pro rok 2008 obchodovalo na burze a mimoburzovním trhu přibliţně 50 tis. drobných investorů. On-line obchodování je nejlevnější způsob, při kterém jiţ s brokerem nepřicházíte vůbec do kontaktu. Veškeré příkazy se totiţ zadávají elektronicky přes počítač (skrze tak zvanou online obchodní platformu). K online nakupování a prodávání akcií a dalších cenných papírů vám tudíţ stačí pouze počítač a připojení na internet (včetně platformy, kterou dostanete zdarma od brokerského domu, u kterého si účet otevřete, např. e-broker od společnosti Fio). Po uskutečnění obchodu jsou cenné papíry automaticky převedeny na Váš majetkový účet u brokera. Výhodou je, ţe u cenných papírů (mimo podílových fondů, které lze také nakupovat přes online aplikace) znáte aktuální nákupní a prodejní kurz. Zřízení účtu u online brokera je zdarma. Dále je zdarma i vedení nebo případné zrušení účtu. Výhodou oproti telefonnímu zadávání pokynů je, ţe podání pokynů, zrušení pokynů je zdarma (případně změna). Platí se pouze za uskutečněné pokyny. 16 Z toho nám vyplývá, ţe nejméně nákladným způsobem v dnešní době je přímé obchodování přes brokery, ale to, kolik celkově zaplatíme na poplatcích, závisí především na četnosti a objemu uskutečněných transakcí. 16 Internet. In FinExpert.cz-Osobní finance [online]. [cit ]. Dostupné na WWW < 17

18 2 Investování do akcií U mnoha lidí stále převládá názor, ţe investování do akcií je velice rizikovou věcí a tudíţ oni, jako lidé akciových trhů neznalí, mají jen malou šanci dosáhnout úspěchů. Vidí investování obvykle jen černobíle a velice absolutisticky. Buď se na mě usměje štěstí a já jen díky náhodě přijdu k velkému bohatství, v horším případě k několikanásobnému zhodnocení vloţených finančních prostředků nebo, a to si myslí mnohem častěji, přijdu o všechno, v lepším případě o velkou část. Tento způsob vidění akciových trhů z něj dělá hazardní hru, které se většina rozumných a racionálních lidí raději vyhne. Čím je to způsobeno můţeme pouze spekulovat, ale podle mě hlavní díl viny nesou sdělovací prostředky. Samozřejmě, ţe aby byly zprávy zajímavé, píše se a mluví hlavně o tom, jak se někdo stal přes noc milionářem, jak ten či onen úspěšný investor vydělal svou stou miliardu, jak někdo večer koupí, ráno prodá a nemusí nic jiného dělat. Pak nám také ukazují tu špatnou stránku věci, jak multimilionáři páchají sebevraţdy kvůli ztrátám většiny majetku v průběhu pár dní. Zde bychom se měli zamyslet a zodpovědět si otázku: A co ty všechny banky, pojišťovny a další miliony lidí, které ani jedna z těch variant nepotká? O nich nikdo nemluví a lidé mají pocit, jako by ani neexistovali. Ale oni existují a je jich mnoho. Kaţdý ví, ţe můţe svoje peníze uloţit do banky. Většina to ale vidí jako nějakou úschovnu peněz. Úschovnu, kde jsou jejich peníze v bezpečí (tedy alespoň v to doufají) a kde můţou i něco vydělat navíc, i kdyţ to u nás v České republice moc neplatí, jelikoţ po zaplacení všech poplatků spíš o něco přijdou, neţ aby vydělali. Ale pozor, ukládání peněz do banky, neboli spoření, je v jistém smyslu také investování, akorát se na to nikdo tímto způsobem nedívá. Ještě je třeba definovat si, co vlastně investování znamená. Podle mě je to vloţení finančních prostředků do nějaké společnosti, nápadu, plánu, od kterého očekáváme, ţe se nám vrátí navýšené o určitý výnos. Samozřejmě počítáme s tím, ţe samotné hospodaření společnosti nebo realizace plánů nemusí být úspěšné, ale situace, v které se nacházíme, a moţný výdělek jsou natolik příznivé, ţe jsme ochotni toto riziko podstoupit. Abychom se vrátili k bankám, my vloţíme peníze do vybrané banky a ona nám za vloţený kapitál platí úroky. Někdo můţe namítat, ţe to není investice, ale obyčejný obchod, kdy banka peníze potřebuje, aby je mohla půjčovat, a proto nám platí, za to ţe jí je poskytneme. Ano, ale investování je také obchod, kdy poskytujeme finance na rozvoj a činnost nějakého subjektu, který se nám poté odvděčí podle toho, jak bude úspěšný. Takţe rozhodování, do které banky uloţíme naše volné finanční prostředky, je takovou nejjednodušší variantou investování, s kterou se setká prakticky kaţdý člověk. Riziko investice je zde vyjádřeno moţností zkrachování banky nebo platební insolvencí, na coţ většina lidí uţ nemyslí, jelikoţ jsme do nedávna ţili v poměrně klidném období, ale z historie i z dění současného, by nám mělo být jasné, ţe se tak můţe stát kdykoliv. Naštěstí velký rozdíl od investování do akcií a,,investování do bank, tedy ukládání financí na bankovní účet s vidinou výnosu, je v přístupu vlády, kdy naše vklady u bank jsou ze zákona pojištěny 17 a navíc je zde vysoká likvidita, takţe tyto peníze můţeme kdykoliv pouţít k jinému účelu. Celá tato myšlenka vede k jedinému cíli, a to snaţit se vysvětlit investování průměrnému člověku, který chodí kaţdý měsíc ukládat peníze s klidným svědomím do banky, ale pokud před ním vyslovíme slovo 17 V roce 2009 přijala vláda ČR návrh na zvýšení zákonného pojištění vkladů z 90% na 100% a také zvýšení předchozího limitu EUR na EUR. Toto pojištění platí jak pro běţné, tak i spořící a termínované účty. 18

19 akcie, okamţitě mu naskočí husí kůţe a bude vás povaţovat za hazardéra. Ten hloupější si bude myslet, ţe mu tam ty peníze jen tak leţí a čekají, aţ si pro ně přijde. Průměrný člověk ví, ţe jeho peníze budou půjčeny někomu jinému a myslí si, ţe to je hlavní zdroj příjmů a část z nich se dostane i k němu ve formě úroku. No a pak jsou tu ti chytří, kteří ví, ţe velká část jejich peněz bude pouţita bankami k investování na kapitálových trzích. Teď je třeba si poloţit otázku, proč to vlastně dělají? Jsou to hazardéři, mají chuť pokoušet štěstěnu? Určitě ne. Ví moc dobře, ţe je to nejlepší způsob, jak zhodnotit volné finanční prostředky, kterých mají dostatek. A tím se dostáváme k další otázce. Proč dávat peníze bance, která se bude snaţit dostat z nich maximum, kdyţ můţeme udělat to samé? Ti, co tomu moc nerozumí, budou namítat, ţe banka má k dispozici o mnoho víc neţ oni, ale to je nesmyslný argument. Jediný rozdíl je v tom, ţe výnosy banky se pohybují úplně v jiných relacích. Ale stejného zhodnocení můţe dosáhnout kdokoliv. Další námitkou je tým odborníků. Tato námitka je oprávněná, ale tak je to se vším. Pokud chceme dobré výsledky, musíme vědět, jak jich lze dosáhnout. Kaţdý má moţnost se vzdělávat, učit, dozvídat. Stačí nebýt líný. Celým předchozím textem se snaţím dojít k myšlence, ţe většina lidí odmítá tu lepší a výnosnější variantu a raději volí tu méně dobrou, tu, na které bohatnou jiní. Asi nejzákladnější formou investování je, pokud za námi někdo přijde (nejčastěji kamarád nebo známý, jelikoţ ostatní asi nebudou mít odvahu), představí nám svůj nápad nebo podnikatelský záměr a nabídne nám, ţe pokud s ním do toho půjdeme, tedy pokud poskytneme nějaké finanční nebo i materiální zázemí, bude se s námi dělit o případný zisk. Jelikoţ se normálnímu člověku stane tato situace tak jedenkrát za ţivot, vymysleli jsme si zprostředkovatele a tím je kapitálový trh. Akcie i dluhopisy jsou důmyslným způsobem, jak pomoci těm, kteří chtějí realizovat svůj plán i těm, kteří plán nemají, ale mají prostředky na jeho realizaci. Kaţdý člověk, který má nějaké peněţní úspory, asi uvaţuje, jak s nimi naloţí. Někdo má svůj sen, který si chce splnit, a tak spoří, pravidelně ukládají na účet a čekají, aţ tam bude dostatek a oni si budou moci koupit například auto. Takových je asi většina. Pak jsou ti bohatší, kteří si můţou koupit to, co chtějí a ještě jim zbývá dostatek navíc. Ti hledají cesty, jak dobře tyto úspory zhodnotit. Poslední skupinou jsou ti, kteří berou peníze, jako moţný prostředek, kterým lze vydělávat další peníze. To jsou čistokrevní investoři, kteří umí vyuţít finančních trhů. První kategorie lidí spořících na nějakou koupi jsou z velké části lidi, které investování do akcií prakticky vůbec nezajímá. Obvykle mají omezené finance a úspor mají velmi málo. Ti se bojí jakékoliv ztráty. Tito lidé ale nechápou, ţe stylem jejich spoření jim bude trvat velmi dlouho, neţ vysněného cíle dosáhnou a ţe existují lepší a rychlejší cesty. Ti bohatší se často nechají zlákat na nějaké to investování do akcií nebo komodit, ale obvykle bez hlubšího zkoumání a na něčí popud a to málokdy končí dobře. Poslední skupinou jsou lidé chudší i bohatší, ti co vyvinou snahu a svoje peníze spravují přinejmenším tak, aby neztrácely svoji hodnotu, ale většinou tak, aby z nich vytěţili co nejvíce. Někteří hodně riskují a samozřejmě ne všem se daří podle jejich představ, ale mnozí z nich dosahují svých cílů. Tímto se chci dostat proč investovat právě do akcií. Je to v celku jednoduché. Investování do akcií přináší největší výnos. Výnos, který není nikdy fixní, tudíţ nikdy přesně nelze určit, jaký bude, ale stále je dozajista nejvýnosnějším finančním aktivem. Stačí se podívat na státy západní Evropy, kde lidé mají mnohem více v podvědomí výhody investování do akcií. A ne jen do nich, ale do široké škály finančních nástrojů. Ţijeme ve společnosti, kde peníze tvoří další peníze a ten kdo toho nevyuţívá, se ochuzuje o moţnost 19

20 vyšší ţivotní úrovně. Nechat peníze vydělávat je jedna z méně namáhavých prací. Po fyzické stránce nulová, po psychické je to práce dosti náročná, ale psychicky silným jedincům nepůsobí větší potíţe. Je to hlavně o přístupu. Mnoho lidí se totiţ o své finance ani nezajímá. Aţ kdyţ je jich nadbytek, teprve potom zkoumají, co s nimi lze dělat. Můj názor je, ţe pořádek ve financích je základ klidného a příjemného ţivota. Samozřejmě se z velké části odvíjí od příjmů a těţko budu vysvětlovat člověku ţijícímu na pokraji ţivotního minima, který je rád, kdyţ uspokojí své základní potřeby, aby investoval, ale jak uţ jsem zmínil, stále bohatneme a většina z nás dosáhne i na nějaké úspory. Samozřejmě mnozí upřednostňují spotřebu před úsporami, ale pak si nemůţou stěţovat, ţe nemají takové moţnosti jako jiní. Kaţdý si musí uvědomit, co je důleţité a umět si ty moţnosti vytvořit. Vše je o zájmu. Mnoho lidí má peníze na prvním místě a jsou pro ně ochotni udělat neuvěřitelné věci, ale to základní, jak si je udrţet a vyuţít co nejefektivněji ve svůj prospěch, je ani nenapadne. Opravdu je třeba uvaţovat nad finanční stránkou v širších souvislostech a ne jen kolik co stojí a kde si kolik vydělám. Takţe úplně první věcí, neţ člověk začne investovat, je pořádně se zamyslet nad správou svých financí, situací, v které se nachází, představách a plánech do budoucna a nad reálnými moţnostmi. Pokud člověk udělá tento první krok, pak uţ ho dělí velmi málo od samotného investování. A jak uţ jsem zmínil, nejvýnosnější formou jsou akcie. 2.1 Investování v České republice Situace v České republice je poněkud zvláštní. Češi bohatnou, a to rychlejším tempem neţ obyvatelé eurozóny. Tento trend je jiţ několik let a stále sílí. Podle studie bankovní společnosti KBC budou Češi mít za dvanáct let stejný majetek jako Rakušané. Aktiva domácností střední Evropy porostou v nejbliţších letech o čtyři procenta rychleji neţ ve zbytku Evropy. Společně s růstem disponibilního důchodu roste jiţ několik let i spotřeba domácností, která pozitivně ovlivňuje domácí produkt a také úspory, které se ve velké míře hromadí na bankovních účtech. Jak můţeme vidět v obrázku č.3, způsob alokace úspor v naší republice se velmi liší od ostatních zemí. Češi v porovnání s rodinami v západní Evropě nechávají leţet úspory zbytečně ladem. Studie dále uvádí, ţe za dvanáct let budou Češi schopni odkládat aţ 17 procent příjmů a na rozdíl od dneška budou umět lépe peníze zhodnocovat. Nejrychleji by měly peníze přibývat nejspíš v podílových fondech a penzijních fondech. Očekává se, ţe reálné bohatství lidí se zdvojnásobí kaţdých šest aţ sedm let. Zatím naše aktiva dosahují jen 35 procent průměru evropské měnové unie. V roce 2020 se jiţ přiblíţíme na dohled takovým zemím jako je Rakousko nebo Finsko. Za těmito výsledky stojí dobrá výkonnost celého hospodářství, ale také očekávaná změna chování domácností, coţ je také cílem této práce. Češi by měli postupně přecházet z nízkorizikových a málo výnosných produktů, ve kterých zhodnocují nyní své peníze, k jiným typům investic. Do popředí by se tak například mělo dostat investování do podílových fondů. Zatím jsou čeští investoři ve srovnání s ostatními státy střední Evropy poměrně konzervativní. O své peníze se pravidelně nestarají Internet. In Peníze.cz [online]. [cit ]. Dostupné na WWW < 20