VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav telekomunikací

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav telekomunikací"

Transkript

1

2 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav telekomunikací Ing. Radim Číž MODELOVÁNÍ A ANALÝZA PROVOZU SYSTÉMŮ DIGITÁLNÍCH ÚČASTNICKÝCH VEDENÍ MODELLING AND ANALYSIS OF DIGITAL SUBSCRIBER LINE OPERATION Zkrácená verze Ph.D. Thesis Obor: Teleinformatika Školitel: Prof. Ing. Zdeněk Smékal, CSc. Oponenti: Prof. Ing. Florián Makáň, Ph.D. Ing. Václav Křepelka, Ph.D. Datum obhajoby:

3 KLÍČOVÁ SLOVA analytické modely, digitální účastnická vedení, spektrální kompatibilita, přeslechy, impulzní rušení KEYWORDS analytic models, digital subscriber lines, spectral compatibility, crosstalks, impulse noise DOKTORSKÁ PRÁCE JE ULOŽENA: Ústav telekomunikací FEKT, VUT v Brně Purkyňova Brno Tel.: Fax: Radim Číž, 008 ISBN ISSN

4 Obsah 1 PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU PROBLEMATIKY Princip xdsl Používané xdsl systémy...6 CÍLE DOKTORSKÉ PRÁCE MATEMATICKÝ MODEL PŘÍSTUPOVÉ SÍTĚ S xdsl SYSTÉMY Vložný útlum účastnického vedení Přeslechy Přeslechy na blízkém konci Přeslechy na vzdáleném konci ANALYTICKÝ MODEL PROVOZU xdsl SYSTÉMŮ Popis uživatelského rozhraní a algoritmu hlavního programu Bitová alokace a výpočet přenosové kapacity EXPERIMENTY A VÝSLEDKY Měření na přenosových vedeních v přístupové síti Testovaná vedení Měření na vedeních s ADSL modemy Vyhodnocení výsledků měření na přenosových vedeních Výsledky simulací s modelem pro analýzu xdsl provozu Vliv délky vedení Vliv přeslechů a spektrální kompatibilita... 6 ZÁVĚR... 4 Seznam použité literatury... 4 Curriculum Vitae... 5 Abstrakt

5

6 1 PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU PROBLEMATIKY Technologie digitálních účastnických vedení, obecně označované jako xdsl, umožňují několikanásobně zvýšit přenosovou kapacitu metalických přístupových sítí, což má pro jejich provozovatele klíčový význam. Zatímco totiž meziústřednová spojovací síť je v současné době realizována kabely s optickými vlákny, jednotliví účastníci jsou ke spojovacím systémům (HOST ústředna, vysunutá účastnická jednotka apod.) stále ještě z velké časti připojeni symetrickými dvoulinkami (kroucenými páry), sdruženými převážně ve vícepárových měděných kabelech s polyetylénovou nebo papírovou izolací. Náklady na tzv. poslední míli se některým telekomunikačním společnostem teprve začínají vracet ve formě výnosů za převážně poskytované, klasické telefonní služby (POTS). V souvislosti s rozvojem mobilních sítí však v této oblasti roste silná konkurence. Nákladné investice do infrastruktury přístupové sítě je tedy možné zhodnotit jedině nabídkou nových širokopásmových služeb, kterou umožňují právě xdsl technologie. Zavádění nových digitálních systémů do přístupové sítě, sebou nese určité problémy, především v oblasti vzájemné spektrální kompatibility jednotlivých systémů xdsl. Vzájemná spektrální kompatibilita je dána kvantifikací úrovně rušení, které produkuje na stejném kabelu jeden systém xdsl a ovlivňuje jiný systém xdsl. Porozumění vzájemné interakce mezi různými typy systémů xdsl je základem pro jejich racionální nasazování v přístupové síti a pro zajištění specifikované kvality služby, kterou poskytují. Řešení problémů vzájemné spektrální kompatibility lze do určité míry počítačově modelovat. Na základě údajů o nasazovaných a provozovaných systémech a parametrech přístupových vedení se vytvoří model, pomocí něhož se stanoví míra vzájemného ovlivňování nasazovaných systémů. Takto lze stanovit zda budou nasazované systémy provozuschopné. 1.1 PRINCIP xdsl Zkratkou xdsl se souhrnně označuje celá množina tzv. technologií digitálních účastnických vedení (Digital Subscriber Line). Na místo symbolu x se dosazuje příslušné písmeno nebo písmena, podle konkrétního druhu technologie (např. HDSL, SDSL, ADSL apod.). Hlavní princip těchto technologií spočívá ve zvyšování přenosové kapacity metalických účastnických vedení využitím širšího kmitočtového pásma. To vyplývá z Shannonova vztahu (1.1), podle něhož je teoretická přenosová kapacita kanálu C T přímo úměrná jeho šířce pásma B. S C T = B log 1 +. (1.1) N Protože ani výkon přijímaného signálu S, ani výkon šumu N obvykle nejsou v celém kmitočtovém pásmu konstantní, je vhodnější uvádět obecnější tvar (1.), který toto zohledňuje: 5

7 f ( f ) ( f ) max S CT = log 1 + df N. (1.) 0 Výkon signálu ovlivňuje zejména vložný útlum vedení. Kvůli němu je výkonová úroveň signálu na přijímací straně, po průchodu vedením, podstatně nižší než na straně vysílací. Navíc vložný útlum je kmitočtově závislý, takže vyšší harmonické složky vysílaného signálu budou více utlumeny než složky s nižšími kmitočty. Za nejvýznamnější složky celkového šumu v xdsl systémech je možné považovat přeslechy. Jsou způsobeny pronikáním částí vysílaných signálů ze sousedních párů kabelu prostřednictvím elektrických vazeb. Podle polohy zdrojů rušícího signálu rozlišujeme přeslech na blízkém (NEXT) a na vzdáleném konci (FEXT), přičemž obě tyto rušící složky se na straně přijímače sčítají. Další složkou šumu je tzv. provozní šum způsobený činností aktivních a pasivních elektrických prvků vlastního přenosového systému a tepelným šumem. Má charakter aditivního Gaussova bílého šumu (AWGN), jehož konstantní výkonová spektrální hustota je oproti přeslechům relativně malá, v případě účastnických linek se pohybuje okolo hodnoty 140 dbm/hz. [1] V kmitočtovém pásmu, ve kterém pracují xdsl systémy, působí také vysokofrekvenční rušení pocházející zejména od rozhlasových a dalších rádiových systémů s amplitudovou modulací. Vysokofrekvenční rušení ve většině případů není významné a má jen o málo vyšší úroveň než provozní šum. 1. POUŽÍVANÉ xdsl SYSTÉMY Jednotlivé technologie vysokorychlostních digitálních účastnických vedení se od sebe liší zejména v použitých modulačních metodách a šířkách pásma. Na tom pak závisí charakter přenosu (symetrický nebo asymetrický) a dosažitelné přenosové rychlosti. Přehled nejznámějších variant xdsl systémů je uveden v následující tab Technologie IDSL (ISDN DSL), ADSL (Asymmetric DSL) a VDSL (Very high speed DSL) byly koncipovány tak, aby je mohly používat zvláště malé firmy a domácnosti, zejména pro přístup do sítě Internet. Přenosová rychlost u dvou posledně jmenovaných technologií je v dopředném směru k uživateli (downstream) několikrát vyšší než ve směru zpětném (upstream). Tato nesymetrie odpovídá faktu, že objem dat přenesených ze sítě k uživateli je také mnohem větší než v obráceném směru. U těchto technologií je rovněž možné současně s datovým spojením využívat i běžné telefonní služby nebo služby ISDN. Technologie HDSL (High bit rate DSL) a SHDSL (Single-pair High-speed DSL) jsou symetrické z hlediska přenosových rychlostí v jednotlivých směrech. Používají se např. pro připojení pobočkových ústředen, základnových stanic mobilních sítí apod. Běžně podporují rozhraní multiplexu PCM 1. řádu T1 / E1 (1544 / 048 kb/s). 6

8 Tab. 1.1: Přehled xdsl systémů. Technologie Přenosová kapacita [kb/s] Zpětná Dopředná Počet párů Koexistence s POTS/ISDN Vzdálenost [km] IDSL ne 5,5 HDSL 1544, , 048 1,, 3 ne 4,0 * SHDSL** ne 4,0 * ADSL ano 5,5 VDSL ano 0,5 * Typická překlenutelná vzdálenost bez použití opakovačů. ** Údaje platí pro SHDSL podle původní verze doporučení G.991. z r. 001 []. CÍLE DOKTORSKÉ PRÁCE Hlavním cílem práce je zvýšení výkonnosti vysokorychlostních xdsl systémů prostřednictvím nově navržené metody pro testování jejich spektrální kompatibility. To, jak je daný systém výkonný určují zejména tyto parametry: maximální přenosová kapacita při konstantní úrovni rušení a délce vedení, maximální přenosová vzdálenost při pevně stanovené přenosové rychlosti a konstantní úrovni rušení, maximální odolnost proti rušení vyjádřená dosaženou bitovou chybovostí (BER). Uvedené parametry spolu vzájemně souvisí a jsou ještě navíc závislé i na celkovém vysílacím výkonu signálu. Proto je při jejich posuzování potřeba vzít v úvahu příslušné standardy, které pro jednotlivé systémy některé parametry přesně stanovují (většinou přenosovou rychlost a maximální vysílací výkon). Cesty vedoucí ke zvýšení výkonnosti vysokorychlostních DSL systémů jsou v zásadě tyto: vylepšení procesu inteligentního zpracování signálu, který zahrnuje jednak vlastní modulaci, různé techniky zabezpečení proti chybám (např. dopředné korekční kódování) a eventuálně také i algoritmy optimalizace rozložení výkonového spektra, dosažení optimální spektrální kompatibility. Protože standardy technologií vysokorychlostních účastnických přípojek neposkytují příliš mnoho možností pro změny v používaných modulačních schématech a protichybových zabezpečovacích technikách, zabývá se tato práce zejména zajištěním optimální spektrální kompatibility těchto systémů. 7

9 Navržená metoda pro testování spektrální kompatibility je založena na vyhodnocovacím modelu implementovaném v prostředí MATLAB, který bere v úvahu specifické profily výkonové spektrální hustoty signálů jednotlivých xdsl systémů a jejich modifikací, vložný útlum použitého vedení, a přeslechy na blízkém a vzdáleném konci v závislosti na počtu a variantách rušících xdsl systémů. 3 MATEMATICKÝ MODEL PŘÍSTUPOVÉ SÍTĚ S xdsl SYSTÉMY Jak již bylo zmíněno v kap. 1.1, největší vliv na dosažitelnou přenosovou rychlost mají vložný útlum vedení, což je vlastně opačná hodnota výkonového přenosu v decibelech, a přeslechová rušení. Méně se pak projevují bílý šum a zbytkový šum odrazů užitečného signálu na nehomogenitách vedení. 3.1 VLOŽNÝ ÚTLUM ÚČASTNICKÉHO VEDENÍ Jednotlivé úseky, ze kterých se skládá účastnické vedení v přístupové síti a ve vnitřních rozvodech budov, lze z elektrického hlediska považovat za homogenní symetrické vedení s rovnoměrně rozloženými parametry. Nekonečně krátký úsek vedení (tzv. elementární), o délce dx je možné charakterizovat čtyřmi primárními parametry vztaženými na jednotku délky, kterými jsou měrný odpor R, měrná indukčnost L, měrný svod (vodivost) G a měrná kapacita C. V pásmu kmitočtů určeném pro původní telefonní služby se tyto parametry pro daný typ kabelu příliš nemění a lze je považovat za konstantní. Vysokorychlostní xdsl systémy však využívají pásmo mnohem širší, v případě VDSL dokonce až do 30 MHz, a proto je zde již nutno vzít v úvahu kmitočtovou závislost primárních parametrů. Představu o této závislosti poskytují grafy na obr Obr. 3.1: Kmitočtová závislost primárních parametrů: a) R(f), L(f) b) G(f), C(f). Existuje několik empirických modelů, které tuto závislost popisují. V Evropě jsou například používány modely společností Deutsche Telecom, KPN, Swisscom a další. (Podrobnější popis je uveden např. v [3].) Nejznámější je však třináctiparametrový model společnosti British Telecom, který umožňuje s dostatečnou 8

10 přesností aproximovat hodnoty primárních parametrů v pásmu desítek MHz, viz vztahy (3.1) až (3.4): R ( f ) = +, (3.1) Roc + ac f Ros + as f ( f / fm ) N ( f / f ) b m N b L0 + L L( f ) =, (3.) N ge G( f ) = g f, (3.3) N ce C f ) = C + C / f, (3.4) kde ( 0 R oc a R os (Ω/m) určují měrný stejnosměrný odpor, a c a a s (Ω 4 /m 4 Hz ) představují nárůst měrného odporu se zvyšujícím se kmitočtem, L 0 (H/m) je měrná indukčnost při kmitočtech blížících se k 0 Hz, L (H/m) je měrná indukčnost při nejvyšších kmitočtech, f m (Hz) a N b definují přechod mezi dvěma kmitočtovými pásmy, g 0 (S/m) je měrný svod při kmitočtech blížících se k 0 Hz, N ge ovlivňuje strmost nárůstu měrného svodu při zvyšujícím se kmitočtu, C (F/m) je měrná kapacita při nejvyšších kmitočtech, C 0 (F/m) je měrná kapacita při kmitočtech blížících se k 0 Hz, N ce ovlivňuje strmost poklesu měrné kapacity s rostoucím kmitočtem. Pro komplexnější hodnocení přenosových vlastností homogenního vedení se používají sekundární parametry, kterými jsou charakteristická impedance Z 0 (Ω), udávající poměr napětí a proudu v každém místě vedení (3.5) a měrná míra přenosu γ (3.6). Z R( f ) + jωl( f ) =, (3.5) G( f ) + jωc( f ) jϕ( f ) 0( f ) = Z0( f ) e γ ( f ) = ( R( f ) + jωl( f )) ( G( f ) + jωc( f )) = α( f ) + jβ ( f ), (3.6) kde Z 0 (Ω) je modul charakteristické impedance, ϕ (rad) je argument charakteristické impedance, α (Np/m) je měrný útlum, β (rad/m) je měrný fázový posuv. 9

11 Řešením diferenciálních rovnic popisujících úbytky napětí a proudu na elementárním úseku vedení a provedením několika úprav, lze získat kaskádní rovnice (3.7) a (3.8), které vyjadřují vztahy mezi napětím a proudem na začátku (U 1, I 1 ) a na konci (U, I ) vedení s celkovou délkou l. Odvození lze nalézt například v [4]. U I 1 1 = cosh( γ l) U + Z sinh( γ l) I, (3.7) = sinh( γ l) U + cosh( γ l) I. (3.8) Z Protože je účastnické vedení obyčejně složeno z několika úseků s různými primárními parametry (navíc se zde mohou také vyskytovat nezakončené odbočky), je vhodnější charakterizovat jej kaskádní maticí. Její prvky tvoří kaskádní parametry a, b, c a d, které jsou v rovnicích (3.7) a (3.8) vyjádřeny pomocí sekundárních parametrů Z 0 a γ. Matici s kmitočtově závislými parametry pro úsek vedení uvádí vztah (3.9) a pro nezakončenou odbočku vztah (3.10). ( γ ( f ) l) Z 0( f ) sinh( γ ( f ) l) ( ) ( ) γ ( f ) l cosh γ ( f l 0( f ) cosh A = ú ( f, l) sinh Z ), (3.9) 1 0 ( ) A = 1 o ( f, l) 1. (3.10) Z 0( f ) coth γ ( f ) l Výsledné kaskádní parametry celého účastnického vedení, složeného z celkem M dílčích úseků a nezakončených odboček, je pak možno získat součinem kaskádních matic úseků a odboček, jak uvádí vztah (3.11): M a( f, l) b( f, l) A ( f, l) = Am ( f, l) =. (3.11) m= 1 c( f, l) d( f, l) Vložný útlum vedení A I, udávaný v decibelech, je definován jako absolutní hodnota poměru výkonů P 1 dodávaného generátorem s vnitřní impedancí Z G do zakončovací impedance (zátěže) Z T přímo, tj. bez vloženého vedení, a P, který je dodáván stejným generátorem do stejné zátěže přes vložené vedení, viz vztah (3.1). T P1 U / ZT A I = 10log = 10log (3.1) P U / Z T Po úpravě vztahu (3.1), s využitím kaskádních rovnic (3.7) a (3.8), získáme výsledný vztah (3.13), podle kterého je možné vypočítat kmitočtově závislý vložný útlum vedení dané délky z jeho kaskádních parametrů a, b, c, d a impedancí generátoru (zdroje signálu) Z G a zátěže Z T. [5] 10

12 A I a( f, l) ZT + b( f, l) + ZG[ c( f, l) ZT + d( f, l)] = 0log. (3.13) Z + Z G T 3. PŘESLECHY Přeslech je obecně chápán jako rušení, které vstupuje do komunikačních kanálů, prostřednictvím elektrických vazeb. Na obr. 3. je znázorněn princip vzniku dvou typů přeslechů, tak jak jsou generovány ve vícepárových kabelech. Signál vysílaný do krouceného páru zdrojem, který se nachází na levé straně obrázku, generuje v ostatních párech kabelu přeslechové signály na blízkém (NEXT) a na vzdáleném konci (FEXT). Nepříznivé účinky NEXT jsou zpravidla daleko větší než účinky FEXT, protože úroveň rušení u něj není snížena vložným útlumem vedení. Obr. 3.: Princip vzniku přeslechů NEXT a FEXT. Při odhadu výkonové spektrální hustoty (PSD) přeslechů je potřeba vycházet z tvaru výkonových spekter signálů, které jsou generovány jednotlivými zdroji tohoto rušení. V doporučení ITU-T G [6], jsou například definovány vztahy popisující charakteristické kmitočtové průběhy výkonové spektrální hustoty některých přenosových systémů, jenž představují nejvážnější hrozbu pro ADSL přenos. Pásmo kmitočtů, které je těmito systémy využíváno, totiž více či méně zasahuje do pásma ADSL, viz obr Jak je z obrázku patrné, např. signál ADSL vysílaný z modemu na ústřednové straně směrem k účastnickému modemu, bude nejvíce rušen přeslechem způsobeným přenosem PCM 1. řádu (E1) za použití linkového kódu HDB3 nebo AMI. V opačném směru bude na ADSL působit zejména přeslech pocházející od HDSL systémů, ať již se jedná o jejich třípárovou nebo jednopárovou (HDSL) verzi. 11

13 Obr. 3.3: Výkonové spektrální hustoty vysílaných signálů různých zdrojů přeslechů Přeslechy na blízkém konci Výkonovou spektrální hustotu rušení pocházející od sousedních přenosových systémů na blízkém konci N NEXT ( f ) ve W/Hz, lze vypočítat podle vztahu: N NEXT ( f ) Ndist. ( f ) H NEXT ( f ) =, (3.14) kde N dist. ( f ) je výkonová spektrální hustota signálu rušícího systému ve W/Hz a H NEXT ( f ) je výkonová přenosová funkce, postihující vlastnosti elektrických vazeb, kterými rušící signál proniká. Charakter kmitočtové závislosti H NEXT ( f ) je pro různé případy stejný, mění se pouze velikost vazební konstanty K NEXT. Podle [6] lze k ověřovacím účelům použít model s padesátipárovým kabelem, jehož K NEXT 0, n 0,6, kde n je počet zdrojů rušení (maximálně 49). Výkonová přenosová funkce je potom: H 3 / 14 NEXT f ) = K NEXT f = 0, ,6 ( n f 3.. Přeslechy na vzdáleném konci 3 /. (3.15) Pro výkonovou spektrální hustotu přeslechu N FEXT ( f ) ve W/Hz na vzdáleném konci, platí vztah (3.16), který je obdobou vztahu (3.14). N FEXT ( f ) Ndist. ( f ) H FEXT ( f ) =. (3.16) Výkonová přenosová funkce H FEXT ( f ), však v tomto případě musí kromě vazební konstanty K FEXT zahrnovat i délku vazební cesty l (m) a výkonovou 1

14 přenosovou funkci kanálu H C ( f ), protože toto přeslechové rušení je cestou zeslabeno vložným útlumem, viz rovnice (3.17). H FEXT FEXT C ) ( f ) = K H ( f l f 0 0,6 =,54 10 n H ( f ) l f kde n je počet zdrojů rušení (maximálně 49) [6]. C 4 ANALYTICKÝ MODEL PROVOZU xdsl SYSTÉMŮ =, (3.17) Analytický model, implementovaný v softwarovém prostředí MATLAB v7.1, umožňuje snadné vyhodnocení provozu xdsl systémů v přístupové síti. V úvahu je brána délka a typ použitého vedení, úroveň bílého šumu a zejména přeslechy na blízkém a vzdáleném konci od zvolené kombinace a počtu rušících xdsl systémů, které současně pracují na sousedních párech kabelu. To jsou nejvýznamnější vlivy, které v obou směrech determinují výslednou přenosovou kapacitu daného xdsl systému, což je hlavní hodnotící parametr používaný při analýze. Model například umožňuje snadno získat prvotní představu o tom, zda za daných podmínek, které v přístupové síti existují, bude přenosová kapacita určitého xdsl systému dostačující pro zamýšlenou vysokorychlostní službu. Otestování lze provést pro několik typických nastavení délek a typů vedení, a rušících systémů, které se v dané přístupové síti nejčastěji vyskytují. Není tedy nutné provádět ihned komplikovaná a časově náročná měření se skutečnými xdsl systémy. Model se také dobře uplatní při analýze spektrální kompatibility xdsl systémů a při kmitočtovém plánování. Je naprogramován tak, že je velmi snadno rozšiřitelný o nové přenosové systémy pracující s DMT modulací, takže bude k těmto účelům použitelný i v budoucnu. 4.1 POPIS UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ A ALGORITMU HLAVNÍHO PROGRAMU Pro komfortní ovládání implementovaného modelu bylo v prostředí MATLAB vytvořeno grafické uživatelské rozhraní, jehož náhled je na obr V prvním panelu shora se zadává délka použitého vedením, impedance generátoru (modemu), zakončovací impedance a je zde možné vybrat jeden z 15 podporovaných typů vedení. Druhý panel slouží k zadání hodnoty výkonové spektrální hustoty bílého aditivního šumu a počtu jednotlivých rušících přenosových systémů, instalovaných na sousedních párech kabelu. Třetí panel umožňuje výběr konkrétního xdsl systému, jehož analýzu chceme provést a zadat zisk použitého dopředného protichybového kódování a požadovanou šumovou rezervu. 13

15 Obr. 4.1: Grafické uživatelské rozhraní analytického modelu xdsl provozu. Implementovány jsou následující systémy: ADSL over POTS, podle doporučení ITU-T G.99.1, Annex A, ADSL over ISDN, podle doporučení ITU-T G.99.1, Annex B, ADSL over ISDN, podle doporučení ITU-T G.99.3, Annex B, ADSL ADM (plně digit. režim), podle doporučení ITU-T G.99.4, Annex B, 14

16 ADSL+ ADM, podle doporučení ITU-T G.99.5, Annex A, ADSL+ over POTS, podle doporučení ITU-T G.99.5, Annex A, VDSL over ISDN plán A a B, verze FTTEx, podle doporučení ITU-T G.993.1, VDSL plán B7-3 a B8-, podle doporučení ITU-T G.993., Annex B. U všech ADSL verzí lze navíc volit mezi variantou s kmitočtovým duplexem (FDD) nebo s potlačením ozvěn (EC). Ve čtvrtém panelu jsou zobrazeny vypočítané přenosové kapacity pro oba směry přenosu. Tlačítkem START se výpočet spouští a tlačítkem RESET se nastaví výchozí hodnoty vstupních parametrů a vymažou se případné chybové poznámky zobrazené vedle neplatně zadaných hodnot. Algoritmus hlavního programu, jehož zdrojový kód je obsažen v souboru xdslmod.m, je znázorněn vývojovým diagramem na obr. 4.. Po zadání vstupních parametrů vedení, zdrojů rušení a výběru xdsl systému se po stisku tlačítka START provede nejdříve kontrola, zda jsou tyto parametry zadány korektně a v povolených mezích. Jestliže ne, objeví se vedle editačního okénka s nesprávnou hodnotou nápis: Neplatná hodnota! a program čeká na opětovné zadání a stisk tlačítka START. Jsou-li parametry správné, je volána funkce iloss, která vrátí vektor vypočítané závislosti vložného útlumu daného vedení na kmitočtu. Dále program pomocí funkcí psdnx a psdfx vypočítá vektory výkonové spektrální hustoty přeslechů na blízkém a vzdáleném konci pro všechny zadané rušící systémy. Z těchto výsledků a ze zadané hodnoty výkonové spektrální hustoty bílého šumu se prostým součtem vypočítají vektory celkového šumu na straně ústředny a na straně účastníka. Pak následuje výpočetně nejnáročnější část, prováděná funkcí btl, která vrací vektor bitové alokace, vektor odstupu signálu od šumu a hodnotu přenosové kapacity. Tato funkce je volána zvlášť pro každý směr přenosu (více v kap. 4.). Nakonec jsou vypočtené hodnoty přenosových kapacit zobrazeny v příslušných okénkách grafického uživatelského rozhraní a jsou vykresleny grafy výkonové přenosové funkce kanálu, spektrálních hustot přeslechů na blízkém a vzdáleném konci, celkového šumu, grafy bitové alokace spolu s odstupem signálu od šumu v jednotlivých subkanálech pro oba směry přenosu a závislost bitové alokace na délce vedení pro dopředný směr přenosu. 15

17 Obr. 4.: Vývojový diagram algoritmu hlavního programu. 4. BITOVÁ ALOKACE A VÝPOČET PŘENOSOVÉ KAPACITY Diskrétní vícetónová modulace, kterou používají moderní xdsl systémy umožňuje kromě snadné implementace, především velmi efektivní využití vyhrazeného kmitočtového pásma. To je totiž rozděleno na množství úzkých ortogonálních subkanálů, jejichž přenosové funkce můžeme považovat za konstantní. Data jsou paralelně přenášena těmito subkanály, přičemž počet bitů na symbol přenášených daným subkanálem závisí na odstupu signálu od šumu na straně přijímače a požadované hodnotě bitové chybovosti podle vztahu: n () i () i H () i () 3 ST C = log 1 +, (4.1) N i kde výraz S T (i) H C (i) / N(i) je poměr signálu k šumu v i-tém subkanále a se vztahuje k požadované bitové chybovosti. Podle distribuční funkce Gaussova rozložení vychází například pro chybovost 10-7 hodnota rovna 5,333.[7] 16

18 10 7 = log e dx. (4.) π x To znamená, že výraz 3/ představuje vlastně ztrátu o velikosti asi 9,8 db, kterou odečteme od hodnoty odstupu signálu od šumu v daném subkanále. Dále se ještě počítá s určitou šumovou rezervou A NM (obyčejně asi 6 db), kvůli prostoru pro kolísání úrovně šumu během přenosu, se ziskem dopředného protichybového kódování γ (asi 4 db) a se ztrátou A CP (přibližně 0,8 db) způsobenou použitím cyklické předpony v DMT modulaci. n Vztah (4.1) pro výpočet alokovaných bitů je tedy možno upravit do tvaru: () i () i H () i () = log ST C + 1 N i Γ, (4.3) 9,8+ A NM γ + ACP kde Γ = Výkonovou spektrální hustotu vysílaného signálu S T (i) (W/Hz) v daném subkanále lze zpětně vypočítat z počtu alokovaných bitů b(i), výkonové spektrální hustoty šumu N(i) (W/Hz), výkonového přenosu kanálu H C (i) a konstanty Γ podle vzorce (4.4) a celkový výkon vysílaného DMT signálu P (W) podle vzorce (4.5). S T () i b () [ () i Γ N i 1] =, (4.4) H i I () i C () P = vm ST, (4.5) 1 kde v m (Bd) je modulační rychlost a I je celkový počet subkanálů. Výsledná přenosová kapacita C T systému s DMT modulací, je pak dána součinem modulační rychlosti a počtu alokovaných bitů ve všech subkanálech I () i CT = vm n. (4.6) 1 Výpočet bitové alokace, spektrální hustoty vysílaného signálu a přenosové kapacity provádí v naprogramovaném modelu funkce btl. Jejími vstupními parametry jsou vektor vložného útlumu vedení, vektor celkového šumu v jednotlivých subkanálech, minimální a maximální počet bitů v jednom subkanále, zisk kódování, požadovaná šumová rezerva a zvolená varianta xdsl systému. Algoritmus funkce, který je založen na výše uvedených vztazích, je stejný pro všechny xdsl systémy podporované tímto modelem. Liší se jen v počtu subkanálů, které jednotlivé systémy používají, ve spektrálních maskách, které definují 17

19 maximální hodnotu výkonové spektrální hustoty vysílaného signálu a v maximálních povolených hodnotách celkového výkonu. Nejdříve se přiřadí minimální počet bitů každému subkanálu. Podle vzorce (4.4) je vypočítán vektor výkonové spektrální hustoty vysílaného signálu a následně také vektor odstupu signálu od šumu a celkový výkon vysílaného signálu podle vzorce (4.5). Nyní se porovnají vypočítané hodnoty výkonové spektrální hustoty s hodnotami spektrální masky daného xdsl systému. Jestliže v některém subkanále je výkonová spektrální hustota vysílaného signálu větší, než hodnota daná spektrální maskou, sníží se zde počet bitů o jeden. V případě, že počet bitů by byl menší než minimální, nealokují se v tomto subkanále žádné bity a přenos v něm neprobíhá. Počet bitů se sníží o jeden také v subkanálech, kde je hodnota odstupu signálu od šumu menší než požadovaná šumová rezerva. Jestliže celkový výkon vysílaného signálu přesáhne maximální hodnotu, která platí pro daný xdsl systém, sníží se počet bitů v subkanále s nejnižším odstupem signál šum a vypočítá se výsledná přenosová kapacita podle vzorce (4.6). V opačném případě se počet bitů zvýší o jeden ve všech subkanálech, kde v předchozím kroku nedošlo ke snížení počtu bitů a kde počet bitů již nedosáhl maximální hodnoty. Dále se algoritmus opakuje v příslušném cyklu while výpočtem vektoru výkonové spektrální hustoty vysílaného signálu, vektoru odstupu signálu od šumu a celkového vysílacího výkonu a následnou kontrolou, až dokud není poprvé překročena hodnota celkového vysílacího výkonu a vypočítána výsledná přenosová kapacita. 5 EXPERIMENTY A VÝSLEDKY Tato kapitola popisuje měření a jejich výsledky provedené jednak se skutečnými xdsl modemy v laboratorních podmínkách a na reálných kabelech ve veřejné přístupové síti, a dále jsou zde shrnuty i výsledky simulací s vytvořeným modelem pro analýzu xdsl provozu. 5.1 MĚŘENÍ NA PŘENOSOVÝCH VEDENÍCH V PŘÍSTUPOVÉ SÍTI Pro účely měření byla použita tři reálná vedení v přístupové síti s běžným telekomunikačním provozem a jedno samostatné referenční vedení, které nebylo rušeno žádným paralelním přenosovým systémem. Měření bylo rozděleno na dvě fáze. Nejprve byly proměřeny parametry vedení, kmitočtové charakteristiky jejich vložných útlumů a výkonové přenosové funkce přeslechů. V další fázi pak byly na jednotlivá vedení připojeny dvojice ADSL modemů a měřeny dosažené parametry v různých podmínkách přeslechového rušení Testovaná vedení Základní parametry jednotlivých testovaných vedení jsou v tab Délky byly jednak stanoveny na základě známé kabelové struktury a také změřeny pomocí 18

20 kvalifikátoru xdsl CableSHARK metodou TDR. Stejným přístrojem bylo provedeno i měření měrného odporu R a měrné kapacity C. Tab. 5.1: Parametry testovaných vedení. Označení Pracovní název R [Ω/km] C [nf/km] l [m] TL#1 dlouhé 13,5 38, TL# střední 175,6 11, TL#3 krátké 18,6 69,3 15 TL#4 referenční 185,6 71, Relativně nízký měrný odpor a vysoká měrná kapacita u vedení TL#, jsou důsledkem zkrácení původního dlouhého vedení TL#1 propojkou přibližně v jedné třetině jeho délky, přičemž zbývající část nebyla odpojena. Pro měření kmitočtových charakteristik vložných útlumů byl použit spektrální analyzátor HP 3589A, připojený k vedení přes vysokoimpedanční vazební obvod s transformátorem 1901BA. Výkonové přenosové funkce přeslechů typu NEXT mezi vedeními TL#1 a TL#3, byly naměřeny přístrojem CableSHARK. Ve všech případech se útlum přeslechu pohybuje v hrubém rozmezí db. Na obou koncích dlouhého vedení TL#1, byla rovněž přístrojem CableSHARK změřena výkonová spektrální hustota šumu, který sem proniká zvnějšku. Zřetelně se zde projevuje blíže neidentifikované úzkopásmové rušení v okolí kmitočtu 900 khz a přístroj také signalizoval pravděpodobné přeslechové rušení od základní přípojky ISDN. Jinak se výkonová spektrální hustota šumu pohybovala okolo hodnoty 130 dbm/hz Měření na vedeních s ADSL modemy Na testovaných linkách TL#1 až TL#4 bylo celkem provedeno 3 měření tohoto typu. Lze je rozdělit na měření bez rušícího systému na sousedním páru (port 3/4) a s rušícím systémem. Rušícím systémem byly jiné ADSL modemy nebo MSDSL modemy. Protože se u vedení TL#1, které se nachází v přístupové síti s běžným provozem, projevuje rušení z vedlejších párů, lze předpokládat tento vliv i v případě měření bez uměle dodaného rušícího systému. ADSL technologie byla zkoušena při použití kmitočtového oddělení přenosových kanálů (FDD) i při částečném sdílení kmitočtového pásma u metody s potlačením ozvěn (EC). K získání parametrů přenosu bylo využito vývojových kitů ADSL modemu KeyWave firmy Fujitsu, neboť umožňují oproti klasickým modemům rozsáhlejší diagnostiku. Zpracování výsledků bylo provedeno v programovém prostředí Matlab. Pouze pro srovnání byla část měření realizována se sériově vyráběnými modemy SpeedTouch Home firmy Alcatel a simulátorem DSLAMu Emutel Maestro, osazeným stejnou čipovou sadou DynaMiTe (Alcatel). 19

21 5.1.3 Vyhodnocení výsledků měření na přenosových vedeních Realizovaná měření prokázala provozuschopnost ADSL systému i na tak mimořádných vedeních jako je TL#1 o celkové délce 5, km, které se skládá z 50 úseků kabelů různých délek a průměrů. Prokázal se zásadní vliv přeslechu na blízkém konci NEXT na dosaženou přenosovou rychlost. V tomto ohledu, dle teoretických předpokladů, mělo kmitočtové oddělení směrů přenosu (FDD) lepší vliv na přenosovou kapacitu ve zpětném směru než metoda potlačení ozvěn (EC), nicméně duplexní režim s EC umožňuje podstatně zvýšit přenosové rychlosti na velmi dlouhých vedeních v dopředném směru a to průměrně o 70 %, při současném snížení rychlosti ve zpětném směru v průměru o 0 %. To je zapříčiněno tím, že na velmi dlouhých vedeních nejsou vyšší kmitočty vůbec využity k přenosu dat. Na krátkých vedeních, kde přeslech na blízkém konci může mít dominantní vliv na přenosovou kapacitu (zejména ve zpětném kanálu) je žádoucí použití spíše kmitočtového oddělení. To je také vhodnější, kvůli odolnosti proti přeslechu NEXT pocházejícího od sousedních ADSL systémů. Měření dále prokázala velice špatnou spektrální kompatibilitu technologií ADSL a MSDSL, kvůli vysoké úrovni vysílacího výkonu MSDSL. Během přenosu navíc tato úroveň dosti prudce kolísá. Toto chování zpravidla vedlo k rozpadu spojení ADSL modemů a zcela znemožnilo jeho provoz. MSDSL technologie však není primárně určena pro použití na domácích účastnických přípojkách veřejné telefonní sítě a její častější výskyt v přístupové síti se tedy nepředpokládá. Měření přenosových parametrů ADSL v podmínkách rušení způsobeného provozem MSDSL, bylo praktickým příkladem nekompatibility některých xdsl systémů s ADSL. Vždy je proto nutné provést pečlivou analýzu aktuálního stavu dané přístupové sítě a pokusit se odhadnout budoucí míru její penetrace jednotlivými digitálními přenosovými systémy. Na základě těchto údajů a například s pomocí navrženého vyhodnocovacího modelu pro analýzu xdsl provozu (viz kap. 4 ), je pak potřeba vytvořit konkrétní kmitočtový plán, který by zaručil spektrální kompatibilitu používaných systémů. 5. VÝSLEDKY SIMULACÍ S MODELEM PRO ANALÝZU xdsl PROVOZU Vytvořený analytický model posloužil především k vyhodnocení rušivých vlivů na provoz nejmodernějších přenosových systémů založených na vícetónové modulaci. Jednotlivá nastavení podmínek simulací vycházela ze dvou základních cílů prováděné analýzy. Jednalo se o posouzení vlivu délky vedení a vlivu přeslechů na přenosovou kapacitu zkoumaných xdsl systémů Vliv délky vedení Pro tento typ simulací bylo zvoleno měděné vedení o průměru 0,5 mm označené jako ETSI05. Ve všech případech bylo počítáno pouze s rušením aditivním bílým 0

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN.

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN. xdsl Technologie xdsl jsou určeny pro uživatelské připojení k datové síti pomocí telefonní přípojky. Zkratka DSL (Digital Subscriber Line) znamené digitální účastnickou přípojku. Dělí se podle typu přenosu

Více

PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Správa spektra

PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Správa spektra PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ Správa spektra OBSAH 1. ozsah dokumentu...3 2. Odkazy na standardizační dokumenty...5 3. Limitní hodnoty porušení podmínek Správy spektra...6

Více

PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Správa spektra

PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Správa spektra PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ Správa spektra OBSAH 1 ROZSAH DOKUMENTU...3 2 ODKAZY NA STANDARDIZAČNÍ DOKUMENTY...5 3 LIMITNÍ HODNOTY PORUŠENÍ PODMÍNEK SPRÁVY SPEKTRA...6

Více

Připojení k rozlehlých sítím

Připojení k rozlehlých sítím Připojení k rozlehlých sítím Základy počítačových sítí Lekce 12 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Telefonní linky ISDN DSL Kabelové sítě 11.10.2006 Základy počítačových sítí - lekce 12 2 Telefonní linky Analogové

Více

PŘÍLOHA 5 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO VEDENÍ. Definice a seznam zkratkových slov

PŘÍLOHA 5 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO VEDENÍ. Definice a seznam zkratkových slov PŘÍLOHA 5 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO VEDENÍ Definice a seznam zkratkových slov OBSAH 1 DEFINICE... 3 2 ZKRATKOVÁ SLOVA... 4 2 1 Definice Následující tabulka obsahuje seznam termínů, objevujících

Více

PŘÍLOHA 15 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Technická specifikace

PŘÍLOHA 15 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Technická specifikace PŘÍLOHA 15 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ Technická specifikace OBSAH 1 ROZSAH DOKUMENTU...3 2 STANDARDY...3 3 ÚČASTNICKÉ KOVOVÉ VEDENÍ... 4 4 ROZBOČOVAČE...7 5 DSLAM... 8 6 MASKY

Více

ZÁKAZNICKÝ ROZBOČOVAČ XDSL

ZÁKAZNICKÝ ROZBOČOVAČ XDSL ZÁKAZNICKÝ ROZBOČOVAČ XDSL OBSAH: 1 POPIS... 3 1.1 ÚČEL... 3 1.2 PŮSOBNOST, ODPOVĚDNOSTI A PRAVOMOCI... 3 1.3 ZKRATKY A POJMY... 3 1.4 HISTORIE DOKUMENTU... 3 1.5 ZÁSADY SPRÁVY A UŽÍVÁNÍ DOKUMENTU... 4

Více

3.cvičen. ení. Ing. Bc. Ivan Pravda

3.cvičen. ení. Ing. Bc. Ivan Pravda 3.cvičen ení Úvod do laboratorních měřm ěření Základní měření PCM 1.řádu - měření zkreslení Ing. Bc. Ivan Pravda Měření útlumového zkreslení - Útlumové zkreslení vyjadřuje frekvenční závislost útlumu telefonního

Více

VDSL (Very hight speed Digital Subscriber Line)

VDSL (Very hight speed Digital Subscriber Line) Kvalita služeb 2 15.3.2013 Radek Kocian Technický specialista prodeje radek.kocian@profiber.cz www.profiber.eu Přípojka stejná filozofie jako ADSL Provoz na linkách POTS, ISDN-BRI Datový přenos oddělen

Více

PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Správa spektra

PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Správa spektra PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ Správa spektra OBSAH 1. Rozsah dokumentu... 3 2. Odkazy na standardizační dokumenty... 5 3. Limitní hodnoty porušení podmínek Správy spektra...

Více

Moderní technologie linek. Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA

Moderní technologie linek. Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA Moderní technologie linek Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA Zvyšování přenosové kapacity Cílem je dosáhnout maximum fyzikálních možností

Více

Zákaznický rozbočovač xdsl

Zákaznický rozbočovač xdsl Technická specifikace externí TE000006 Účinnost od: 09.11.2012 Verze: 02.00 Platnost do: Strana 1 z 8 Bezpečnostní klasifikace: TE000006 Účel: Dokument popisuje zákaznický rozbočovač xdsl Působnost: Dokument

Více

Název Kapitoly: Přístupové sítě

Název Kapitoly: Přístupové sítě Cvičení: UZST, ČVUT Fakulta DOPRAVNÍ Název Kapitoly: Přístupové sítě Cíle kapitoly: Definice základních pojmů přístupová síť, transportní síť. Klasifikace přístupových sítí, Druhy přístupových sítí Metalické

Více

METODICKÝ NÁVOD. Analýza přenosových parametrů metalických vedení. Ing. Bc. Ivan Pravda, Ph.D.

METODICKÝ NÁVOD. Analýza přenosových parametrů metalických vedení. Ing. Bc. Ivan Pravda, Ph.D. METODICKÝ NÁVOD Analýza přenosových parametrů metalických vedení Ing. Bc. Ivan Pravda, Ph.D. AUTOR Ivan Pravda NÁZEV DÍLA Analýza přenosových parametrů metalických vedení ZPRACOVALO České vysoké učení

Více

Přístupové sítě nové generace - NGA. Jiří Vodrážka

Přístupové sítě nové generace - NGA. Jiří Vodrážka Přístupové sítě nové generace - NGA Jiří Vodrážka Definice NGA Co jsou přístupové sítě nové generace? Doporučení Komise 2010/572/EU: kabelové přístupové sítě, které sestávají zcela nebo zčásti z optických

Více

íta ové sít baseband narrowband broadband

íta ové sít baseband narrowband broadband Každý signál (diskrétní i analogový) vyžaduje pro přenos určitou šířku pásma: základní pásmo baseband pro přenos signálu s jednou frekvencí (není transponován do jiné frekvence) typicky LAN úzké pásmo

Více

1. Základy teorie přenosu informací

1. Základy teorie přenosu informací 1. Základy teorie přenosu informací Úvodem citát o pojmu informace Informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním. N.

Více

9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST

9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST 9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST Modulace tvoří základ bezdrátového přenosu informací na velkou vzdálenost. V minulosti se ji využívalo v telekomunikacích při vícenásobném využití přenosových

Více

PŘÍLOHA 3 RÁMCOVÉ SMLOUVY O KOLOKACI. Definice a seznam zkratkových slov

PŘÍLOHA 3 RÁMCOVÉ SMLOUVY O KOLOKACI. Definice a seznam zkratkových slov PŘÍLOHA 3 RÁMCOVÉ SMLOUVY O KOLOKACI Definice a seznam zkratkových slov OBSAH 1. DEFINICE... 3 2. ZKRATKOVÁ SLOVA... 7 2 1 Definice Následující tabulka obsahuje seznam termínů objevujících se v textu Rámcové

Více

Kroucená dvojlinka. původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení. potah (STP navíc stínění)

Kroucená dvojlinka. původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení. potah (STP navíc stínění) Fyzická vrstva Kroucená dvojlinka původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení potah (STP navíc stínění) 4 kroucené páry Kroucená dvojlinka dva typy: nestíněná

Více

PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Správa spektra

PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Správa spektra PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ Správa spektra OBSAH 1. Rozsah dokumentu... 3 1.1 Účel... 3 1.2 Zajištění integrity služeb... 3 1.3 Správa spektra se týká všech typů služeb

Více

Digitální modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206

Digitální modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Modulace analogových modulací modulační i

Více

Hlavní parametry rádiových přijímačů

Hlavní parametry rádiových přijímačů Hlavní parametry rádiových přijímačů Zpracoval: Ing. Jiří Sehnal Pro posouzení základních vlastností rádiových přijímačů jsou zavedena normalizovaná kritéria parametry, podle kterých se rádiové přijímače

Více

Analogové modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206

Analogové modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Analogové modulace PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Modulace Co je to modulace?

Více

Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos

Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos Fyzická vrstva (PL) Techniky sériové komunikace (syn/asyn, sym/asym ) Analogový okruh (serial line) Přenos v přeneseném pásmu (modem) Digitální okruh (ISDN) Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos

Více

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu 9. Čidla napětí a proudu Čas ke studiu: 15 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu Výklad

Více

3. Kmitočtové charakteristiky

3. Kmitočtové charakteristiky 3. Kmitočtové charakteristiky Po základním seznámení s programem ATP a jeho preprocesorem ATPDraw následuje využití jednotlivých prvků v jednoduchých obvodech. Jednotlivé příklady obvodů jsou uzpůsobeny

Více

Měřená veličina. Rušení vyzařováním: magnetická složka (9kHz 150kHz), magnetická a elektrická složka (150kHz 30MHz) Rušivé elektromagnetické pole

Měřená veličina. Rušení vyzařováním: magnetická složka (9kHz 150kHz), magnetická a elektrická složka (150kHz 30MHz) Rušivé elektromagnetické pole 13. VYSOKOFREKVENČNÍ RUŠENÍ 13.1. Klasifikace vysokofrekvenčního rušení Definice vysokofrekvenčního rušení: od 10 khz do 400 GHz Zdroje: prakticky všechny zdroje rušení Rozdělení: rušení šířené vedením

Více

Základní principy přeměny analogového signálu na digitální

Základní principy přeměny analogového signálu na digitální Základní y přeměny analogového signálu na digitální Pro přenos analogového signálu digitálním systémem, je potřeba analogový signál digitalizovat. Digitalizace je uskutečňována pomocí A/D převodníků. V

Více

Technologie xdsl a Frame Relay sítě

Technologie xdsl a Frame Relay sítě KIV/PD Technologie xdsl a Frame Relay sítě Přenos dat Martin Šimek Digital Subscriber Line 2 další vývojový stupeň (po ISDN) využití stávající telefonní přípojky další zvyšování přenosové rychlosti není

Více

Popis výukového materiálu

Popis výukového materiálu Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_I.2.14 Autor Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Anotace (metodický pokyn, časová náročnost, další pomůcky

Více

Pasivní aplikace. PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 3 ) Pasivní aplikace. Pasivní aplikace. Pasivní aplikace

Pasivní aplikace. PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 3 ) Pasivní aplikace. Pasivní aplikace. Pasivní aplikace 54,25 55,78 VÝZKUMU 55,78 56,9 VÝZKUMU Pohyblivá 3 ) 56,9 57 POHYBLIVÁ 3 ) VÝZKUMU 57 58,2 POHYBLIVÁ 3 ) VÝZKUMU 58,2 59 VÝZKUMU VÝZKUMU Pevné spoje VÝZKUMU 3 ) Pevné spoje s velkou hustotou stanic Pevné

Více

Z P R Á V A. o výsledcích měření nežádoucího vyzařování vysílacího rádiového zařízení Ubiquti Power Bridge M10 EU

Z P R Á V A. o výsledcích měření nežádoucího vyzařování vysílacího rádiového zařízení Ubiquti Power Bridge M10 EU Č e s k ý t e l e k o m u n i k a č n í ú ř a d Odbor státní kontroly elektronických komunikací Oddělení technické podpory Brno Jurkovičova 1, 638 Brno Z P R Á V č. 13/212 o výsledcích měření nežádoucího

Více

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. Datum vydání: 17. prosince 2012 Verze: 3.0-1 - Obsah Úvod... - 3 - Předmět specifikace... - 3 - Koncový bod sítě... - 3

Více

Fázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor.

Fázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor. FREKVENČNĚ ZÁVISLÉ OBVODY Základní pojmy: IMPEDANCE Z (Ω)- charakterizuje vlastnosti prvku pro střídavý proud. Impedance je základní vlastností, kterou potřebujeme znát pro analýzu střídavých elektrických

Více

37MK Semestrální práce. UMTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace

37MK Semestrální práce. UMTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace 37K Semestrální práce UTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace Vypracoval: Filip Palán Datum: 8.5.2005 Úvod S rostoucím trhem datových služeb se systém GS dostal do problémů s přenosovou kapacitou. Proto

Více

Modelování parametrů metalických sdělovacích kabelů při extrémních teplotách

Modelování parametrů metalických sdělovacích kabelů při extrémních teplotách Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Issue: 2012 14 2 Modelování parametrů metalických sdělovacích kabelů při extrémních teplotách Modelling parameters of copper communication cables under extreme temperatures

Více

Měřicí technika pro automobilový průmysl

Měřicí technika pro automobilový průmysl Měřicí technika pro automobilový průmysl Ing. Otto Vodvářka Měřicí a testovací technika R&S otto.vodvarka@rohde-schwarz.com l Elektronika v moderním automobilu l Procesory l Komunikace po sběrnici l Rozhlasový

Více

Druhy sdělovacích kabelů: kroucené metalické páry, koaxiální, světlovodné

Druhy sdělovacích kabelů: kroucené metalické páry, koaxiální, světlovodné 7. Přenos informací Druhy sdělovacích kabelů: kroucené metalické páry, koaxiální, světlovodné A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark MODULACE proces, při kterém se, v závislosti

Více

Měření metalických kabelážních systémů xdsl Fyzická vrstva

Měření metalických kabelážních systémů xdsl Fyzická vrstva Měření metalických kabelážních systémů xdsl Fyzická vrstva Stručný popis a představení testovacích procedur metalického vedení před a po nasazení služeb xdsl. Efektivní testování xdsl linky znamená nutnost

Více

2.6. Vedení pro střídavý proud

2.6. Vedení pro střídavý proud 2.6. Vedení pro střídavý proud Při výpočtu krátkých vedení počítáme většinou buď jen s činným odporem vedení (nn) nebo u vn s činným a induktivním odporem. 2.6.1. Krátká jednofázová vedení nn U krátkých

Více

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela analýza šumu v elektronických obvodech

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela analýza šumu v elektronických obvodech Jiří Petržela co je to šum? je to náhodný signál narušující zpracování a přenos užitečného signálu je to signál náhodné okamžité amplitudy s časově neměnnými statistickými vlastnostmi kde se vyskytuje?

Více

VYUŽITÍ MATLABU PRO PODPORU VÝUKY A PŘI ŘEŠENÍ VÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ NA KATEDŘE KOMUNIKAČNÍCH A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

VYUŽITÍ MATLABU PRO PODPORU VÝUKY A PŘI ŘEŠENÍ VÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ NA KATEDŘE KOMUNIKAČNÍCH A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VYUŽITÍ MATLABU PRO PODPORU VÝUKY A PŘI ŘEŠENÍ VÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ NA KATEDŘE KOMUNIKAČNÍCH A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ Markéta Mazálková Katedra komunikačních a informačních systémů Fakulta vojenských technologií,

Více

JRxx. Jednotky rozhraní PCM30U. Popis produktu. http://www.ttc.cz

JRxx. Jednotky rozhraní PCM30U. Popis produktu. http://www.ttc.cz Jednotky rozhraní PCM30U Popis produktu TTC TELEKOMUNIKACE, s.r.o Třebohostická 987/5 100 00 Praha 10 Česká republika tel: +420 234 052 386, 1111 fa: +420 234 052 999 e-mail: pcm30u@ttc.cz web: http://www.ttc.cz

Více

1. Zadání. 2. Teorie úlohy ID: 78 357. Jméno: Jan Švec. Předmět: Elektromagnetické vlny, antény a vedení. Číslo úlohy: 7. Měřeno dne: 30.3.

1. Zadání. 2. Teorie úlohy ID: 78 357. Jméno: Jan Švec. Předmět: Elektromagnetické vlny, antény a vedení. Číslo úlohy: 7. Měřeno dne: 30.3. Předmět: Elektromagnetické vlny, antény a vedení Úloha: Symetrizační obvody Jméno: Jan Švec Měřeno dne: 3.3.29 Odevzdáno dne: 6.3.29 ID: 78 357 Číslo úlohy: 7 Klasifikace: 1. Zadání 1. Změřte kmitočtovou

Více

VY_32_INOVACE_E 15 03

VY_32_INOVACE_E 15 03 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Připojení k Internetu a služby Internetu Připojení k Internetu a využívání jeho služeb je dnes běžnou záležitostí. S Internetem se dnes setkáváme na

Připojení k Internetu a služby Internetu Připojení k Internetu a využívání jeho služeb je dnes běžnou záležitostí. S Internetem se dnes setkáváme na Připojení k Internetu a služby Internetu Připojení k Internetu a využívání jeho služeb je dnes běžnou záležitostí. S Internetem se dnes setkáváme na každém kroku. S Internetem se setkáme v domácnostech,

Více

Základní komunikační řetězec

Základní komunikační řetězec STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základní komunikační řetězec PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL

Více

Elektrické parametry spojů v číslicových zařízeních

Elektrické parametry spojů v číslicových zařízeních Elektrické parametry spojů v číslicových zařízeních Co je třeba znát z teoretických základů? jak vyjádřit schopnost přenášet data jak ji správně chápat jak a v čem ji měřit čím je schopnost přenášet data

Více

Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol

Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol CZ.1.07/1.5.00/34.0452 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0452 OV_1_36_měření DVB-C s

Více

ednáška Ing. Bc. Ivan Pravda

ednáška Ing. Bc. Ivan Pravda 12.předn ednáška Systémy xdsl - rozbor vlastností a aplikací Ing. Bc. Ivan Pravda Systémy xdsl přehled - efektivnější využití metalických dvoudrátových vedení v přístupových sítích využití existujících

Více

Seriové ATA, principy, vlastnosti

Seriové ATA, principy, vlastnosti Seriové ATA, principy, vlastnosti Snahy o zvyšování rychlosti v komunikaci s periferními zařízeními jsou velmi problematicky naplnitelné jedním z omezujících faktorů je fyzická konstrukce rozhraní a kabelů.

Více

Přenosová média. rek. Petr Grygárek. 2005 Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Počítačové sítě (Bc.) 1

Přenosová média. rek. Petr Grygárek. 2005 Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Počítačové sítě (Bc.) 1 Přenosová média Petr Grygárek rek 1 Přenosová média pro počítačové sítě Využíván sériový přenos úspora vedení Metalická Nesymatrické - koaxiální kabel Symetrické - kroucená dvojlinka Optická stíněná, nestíněná

Více

Masarykova univerzita v Brně. Pedagogická fakulta. Moderní technologie počítačových sítí

Masarykova univerzita v Brně. Pedagogická fakulta. Moderní technologie počítačových sítí Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta Moderní technologie počítačových sítí Vyučující: Ing. Martin Dosedla Vypracoval: Bureš Lubomír Brno, 2009 Moderní technologie počítačových sítí Vybrané

Více

REGRESNÍ ANALÝZA V PROSTŘEDÍ MATLAB

REGRESNÍ ANALÝZA V PROSTŘEDÍ MATLAB 62 REGRESNÍ ANALÝZA V PROSTŘEDÍ MATLAB BEZOUŠKA VLADISLAV Abstrakt: Text se zabývá jednoduchým řešením metody nejmenších čtverců v prostředí Matlab pro obecné víceparametrové aproximační funkce. Celý postup

Více

Úloha D - Signál a šum v RFID

Úloha D - Signál a šum v RFID 1. Zadání: Úloha D - Signál a šum v RFID Změřte úrovně užitečného signálu a šumu v přenosovém řetězci systému RFID v závislosti na čtecí vzdálenosti. Zjistěte maximální čtecí vzdálenost daného RFID transpondéru.

Více

Přenosová technika 1

Přenosová technika 1 Přenosová technika 1 Přenosová technika Základní pojmy a jednotky Přenosová technika je oblast sdělovací techniky, která se zabývá konstrukčním provedením, stavbou i provozem zařízení sloužících k přenášení,

Více

Fyzická úroveň. Teoretický základ datových komunikací. Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem

Fyzická úroveň. Teoretický základ datových komunikací. Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem Fyzická úroveň Úvod do počítačových sítí Lekce 03 Ing. Jiří ledvina, CSc. Teoretický základ datových komunikací Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem 3.10.2008

Více

Kroucená dvojlinka. potah. 4 kroucené páry. STP navíc stínění

Kroucená dvojlinka. potah. 4 kroucené páry. STP navíc stínění Fyzická vrstva Kroucená dvojlinka původně telefonní kabel, kroucením sníženo rušení pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) nestíněná (Unshielded Twisted Pair, UTP) stíněná (Shielded Twisted Pair, STP)

Více

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0521 Investice do vzdělání nesou nejvyšší úrok Autor: Ing. Bohumír Jánoš Tématická sada:

Více

Multiplexory sériových rozhraní na optický kabel ELO E246, ELO E247, ELO E248, ELO E249, ELO E24A, ELO E24B. Uživatelský manuál

Multiplexory sériových rozhraní na optický kabel ELO E246, ELO E247, ELO E248, ELO E249, ELO E24A, ELO E24B. Uživatelský manuál Multiplexory sériových rozhraní na optický kabel ELO E246, ELO E247, ELO E248, ELO E249, ELO E24A, ELO E24B Uživatelský manuál 1.0 Úvod...3 1.1 Použití multiplexoru...3 2.0 Principy činnosti...3 3.0 Instalace...3

Více

Harmonizace metod vyhodnocení naměřených dat při zkratových zkouškách

Harmonizace metod vyhodnocení naměřených dat při zkratových zkouškách Harmonizace metod vyhodnocení naměřených dat při zkratových zkouškách P. Křemen (Zkušebnictví, a.s.), R. Jech (Zkušebnictví, a.s) Jsou uvedeny principy a postup harmonizace metod zpracování a vyhodnocení

Více

Quantization of acoustic low level signals. David Bursík, Miroslav Lukeš

Quantization of acoustic low level signals. David Bursík, Miroslav Lukeš KVANTOVÁNÍ ZVUKOVÝCH SIGNÁLŮ NÍZKÉ ÚROVNĚ Abstrakt Quantization of acoustic low level signals David Bursík, Miroslav Lukeš Při testování kvality A/D převodníků se používají nejrůznější testovací signály.

Více

Semestrální práce z předmětu X37CAD (CAD pro vysokofrekvenční techniku)

Semestrální práce z předmětu X37CAD (CAD pro vysokofrekvenční techniku) NÁVRH ÚZKOPÁSMOVÉHO ZESILOVAČE Semestrální práce z předmětu X37CAD (CAD pro vysokofrekvenční techniku) Číslo zadání 32 Jméno: Kontakt: Jan Hlídek hlidej1@feld.cvut.cz ( hlidek@centrum.cz ) ZADÁNÍ: Návrh

Více

Měřicí přístroje a měřicí metody

Měřicí přístroje a měřicí metody Měřicí přístroje a měřicí metody Základní elektrické veličiny určují kvalitativně i kvantitativně stav elektrických obvodů a objektů. Neelektrické fyzikální veličiny lze převést na elektrické veličiny

Více

Účinky měničů na elektrickou síť

Účinky měničů na elektrickou síť Účinky měničů na elektrickou síť Výkonová elektronika - přednášky Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Definice pojmů podle normy ČSN

Více

SIMULACE JEDNOFÁZOVÉHO MATICOVÉHO MĚNIČE

SIMULACE JEDNOFÁZOVÉHO MATICOVÉHO MĚNIČE SIMULE JEDNOFÁZOVÉHO MATICOVÉHO MĚNIČE M. Kabašta Žilinská univerzita, Katedra Mechatroniky a Elektroniky Abstract In this paper is presented the simulation of single-phase matrix converter. Matrix converter

Více

1.1 Pokyny pro měření

1.1 Pokyny pro měření Elektronické součástky - laboratorní cvičení 1 Bipolární tranzistor jako zesilovač Úkol: Proměřte amplitudové kmitočtové charakteristiky bipolárního tranzistoru 1. v zapojení se společným emitorem (SE)

Více

Měření vlnové délky, impedance, návrh impedančního přizpůsobení

Měření vlnové délky, impedance, návrh impedančního přizpůsobení Měření vlnové délky, impedance, návrh impedančního přizpůsobení 1. Zadání: a) Změřte závislost v na kmitočtu pro f 8,12GHz. b) Změřte zadanou impedanci a impedančně ji přizpůsobte. 2. Schéma měřicí soupravy:

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 14 RoËnÌk 2009 Praha 17. Ëervence 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy B. InformativnÌ Ë st 46. SdÏlenÌ o vyd nì rozhodnutì o uloûenì povinnosti poskytovat

Více

Třída přesnosti proudu. Principy senzorů

Třída přesnosti proudu. Principy senzorů Kombinovaný senzor pro vnitřní použití 12, 17,5 a 25 kv, 1250 A a 3200 A KEVCD Nejvyšší napětí pro zařízení kv 12.25 Jmenovitý trvalý tepelný proud A 1250.3200 Jmenovitý transformační převod proudu, K

Více

Analýza optické trasy optickým reflektometrem

Analýza optické trasy optickým reflektometrem Analýza optické trasy optickým reflektometrem Zadání: Pomocí optického reflektometru, zkrácené označení OTDR (Optical Time-Domain Reflectometer), proměřte trasu, která je složena z několika optických vláken.

Více

METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY

METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Ivana Olivková 1 Anotace:Článek se zabývá provozním hodnocením městské hromadné dopravy. Provozní hodnocení zahrnuje kriteria související s provozem MHD tj. charakteristiky

Více

Měření závislosti přenosové rychlosti na vložném útlumu

Měření závislosti přenosové rychlosti na vložném útlumu Měření závislosti přenosové rychlosti na vložném útlumu Úvod Výrazným činitelem, který upravuje maximální přenosovou rychlost, je vzdálenost mezi dvěma bezdrátově komunikujícími body. Tato vzdálenost je

Více

PCM30U-ROK 2 048/256 kbit/s rozhlasový kodek stručný přehled

PCM30U-ROK 2 048/256 kbit/s rozhlasový kodek stručný přehled 2 048/256 kbit/s rozhlasový kodek stručný přehled TELEKOMUNIKACE, s.r.o. Třebohostická 5, 100 43 Praha 10 tel: (+420) 23405 2429, 2386 e-mail: pcm30u@ttc.cz web: http://www.ttc.cz, http://sweb.cz/rok-ttc

Více

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty Příloha č. 1 Při hodnocení expozice nízkofrekvenčnímu elektromagnetickému poli (0 Hz 10 MHz) je určující veličinou modifikovaná proudová hustota J mod indukovaná v tělesné tkáni. Jak je uvedeno v nařízení

Více

Měření na výkonovém zesilovači 1kW/144MHz by OK1GTH

Měření na výkonovém zesilovači 1kW/144MHz by OK1GTH Měření na výkonovém zesilovači 1kW/144MHz by OK1GTH Ing.Tomáš Kavalír, Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací FEL /ZČU kavalir.t@seznam.cz, http://ok1gth.nagano.cz Zadání měření: 1. Měření max.

Více

Impedanční děliče - příklady

Impedanční děliče - příklady Impedanční děliče - příklady Postup řešení: Vyznačení impedancí, tvořících dělič Z Z : podélná impedance, mezi svorkami a Z : příčná impedance, mezi svorkami a ' ' Z ' Obecné vyjádření impedancí nebo admitancí

Více

CW01 - Teorie měření a regulace

CW01 - Teorie měření a regulace Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2010/2011 SPEC. 2.p 2010 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace

Více

ednáška a telefonní modemy Ing. Bc. Ivan Pravda

ednáška a telefonní modemy Ing. Bc. Ivan Pravda 11.předn ednáška Telefonní přístroje, modulační metody a telefonní modemy Ing. Bc. Ivan Pravda Telefonní přístroj princip funkce - klasická analogová telefonní přípojka (POTS Plain Old Telephone Service)

Více

Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol

Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol CZ.1.07/1.5.00/34.0452 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0452 OV_1_37_měření DVB-C s

Více

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Cíle doktorandské práce Seminář 10. 11. 2010 Najít, implementovat, ověřit a do praxe

Více

Základy spojovací techniky

Základy spojovací techniky EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základy spojovací techniky PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Funkce účastnické

Více

21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM

21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM 21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM Digitální síť GSM (globální systém pro mobilní komunikaci) je to celulární digitální radiotelefonní systém a byl uveden do provozu v roce 1991. V České republice byl systém spuštěn

Více

X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření

X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření 31.10.2007 X32MKO - Mobilní komunikace projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření měřící skupina č.3 středa 14:30-16:00 Zadání: 1. Vybudování DECT sítě Vybudujte síť DECT podle

Více

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky v Brně

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky v Brně Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky Algoritmy řízení topného článku tepelného hmotnostního průtokoměru Autor práce: Vedoucí

Více

DSY-4. Analogové a číslicové modulace. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

DSY-4. Analogové a číslicové modulace. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti DSY-4 Analogové a číslicové modulace Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti DSY-4 analogové modulace základní číslicové modulace vícestavové modulace modulace s rozprostřeným

Více

25. DIGITÁLNÍ TELEVIZNÍ SIGNÁL A KABELOVÁ TELEVIZE

25. DIGITÁLNÍ TELEVIZNÍ SIGNÁL A KABELOVÁ TELEVIZE 25. DIGITÁLNÍ TELEVIZNÍ SIGNÁL A KABELOVÁ TELEVIZE Digitalizace obrazu a komprese dat. Uveďte bitovou rychlost nekomprimovaného číslicového TV signálu a jakou šířku vysílacího pásma by s dolním částečně

Více

Vzdálené laboratoře pro IET1

Vzdálené laboratoře pro IET1 Vzdálené laboratoře pro IET1 1. Bezpečnost práce v elektrotechnice Odpovědná osoba - doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D. (steinbau@feec.vutbr.cz) Náplní tématu je uvést posluchače do problematiky: - rizika

Více

Základní informace o nabídce společnosti. Ing. Vladimír Kampík

Základní informace o nabídce společnosti. Ing. Vladimír Kampík Základní informace o nabídce společnosti Ing. Vladimír Kampík Služby Certifikační orgán a Hodnotitel bezpečnosti Zkušební a testovací laboratoře Expertní posudky a analýzy Kancelářské a laboratorní zázemí

Více

KOREKTORY FREKVENČNÍ CHARAKTERISTIKY NFZ

KOREKTORY FREKVENČNÍ CHARAKTERISTIKY NFZ KOEKTOY FEKVENČNÍ CHAAKTEISTIKY NFZ Korektory mohou ungovat jako pasivní nebo aktivní. Pasivní korektory jsou zapojeny přímo v cestě n signálu, aktivní korektory se skládají ze zesilovače v přímé cestě

Více

Návrh frekvenčního filtru

Návrh frekvenčního filtru Návrh frekvenčního filtru Vypracoval: Martin Dlouhý, Petr Salajka 25. 9 2010 1 1 Zadání 1. Navrhněte co nejjednodušší přenosovou funkci frekvenčního pásmového filtru Dolní propusti typu Bessel, která bude

Více

Sériové komunikace KIV/PD Přenos dat Martin Šimek

Sériové komunikace KIV/PD Přenos dat Martin Šimek Sériové komunikace KIV/PD Přenos dat Martin Šimek O čem přednáška je? 2 Konfigurace datového spoje Sériová rozhraní RS-232, RS-485 USB FireWire Konfigurace datového spoje 3 Topologie datového spoje 4 Rozhraní

Více

Kapitola 9: Návrh vstupního zesilovače

Kapitola 9: Návrh vstupního zesilovače Kapitola 9: Návrh vstupního zesilovače Vstupní zesilovač musí zpracovat celý dynamický rozsah mikrofonu s přijatelným zkreslením a nízkým ekvivalentním šumovým odporem. To s sebou nese určité specifické

Více

Modulační parametry. Obr.1

Modulační parametry. Obr.1 Modulační parametry Specifickou skupinou měřicích problémů je měření modulačních parametrů digitálních komunikačních systémů. Většinu modulačních metod používaných v digitálních komunikacích lze realizovat

Více

ZÁKLADY INFORMATIKY VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ. Ing. Roman Danel, Ph.D. Ostrava 2013

ZÁKLADY INFORMATIKY VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ. Ing. Roman Danel, Ph.D. Ostrava 2013 VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY INFORMATIKY Ing. Roman Danel, Ph.D. Ostrava 2013 Ing. Roman Danel, Ph.D. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava ISBN 978-80-248-3052-0

Více

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení.

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. 10. Bezdrátové sítě Studijní cíl Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. Doba nutná k nastudování 1,5 hodiny Bezdrátové komunikační technologie Uvedená kapitola

Více

FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Spojujeme elektrotechniku a informatiku PRACUJ V OBORU. S OBRATEM VÍCE NEŽ MILIARD Kč

FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Spojujeme elektrotechniku a informatiku PRACUJ V OBORU. S OBRATEM VÍCE NEŽ MILIARD Kč FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Spojujeme elektrotechniku a informatiku PRACUJ V OBORU S OBRATEM VÍCE NEŽ MILIARD Kč (celosvětový roční výnos mobilních operátorů zdroj Strategy Analytics 2013) Studuj obory KOMUNIKAČNÍ

Více

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením. Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením. Na čem závisí účinnost vedení? účinnost vedení závisí na činiteli útlumu β a na činiteli odrazu

Více

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln Podstata jednotlivých druhů spojení, výhody a nevýhody jejich použití doc. Ing. Marie Richterová, Ph.D. Katedra komunikačních a informačních systémů Černá

Více