VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav telekomunikací
|
|
- Alexandra Pavlíková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav telekomunikací Ing. Radim Číž MODELOVÁNÍ A ANALÝZA PROVOZU SYSTÉMŮ DIGITÁLNÍCH ÚČASTNICKÝCH VEDENÍ MODELLING AND ANALYSIS OF DIGITAL SUBSCRIBER LINE OPERATION Zkrácená verze Ph.D. Thesis Obor: Teleinformatika Školitel: Prof. Ing. Zdeněk Smékal, CSc. Oponenti: Prof. Ing. Florián Makáň, Ph.D. Ing. Václav Křepelka, Ph.D. Datum obhajoby:
3 KLÍČOVÁ SLOVA analytické modely, digitální účastnická vedení, spektrální kompatibilita, přeslechy, impulzní rušení KEYWORDS analytic models, digital subscriber lines, spectral compatibility, crosstalks, impulse noise DOKTORSKÁ PRÁCE JE ULOŽENA: Ústav telekomunikací FEKT, VUT v Brně Purkyňova Brno Tel.: Fax: Radim Číž, 008 ISBN ISSN
4 Obsah 1 PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU PROBLEMATIKY Princip xdsl Používané xdsl systémy...6 CÍLE DOKTORSKÉ PRÁCE MATEMATICKÝ MODEL PŘÍSTUPOVÉ SÍTĚ S xdsl SYSTÉMY Vložný útlum účastnického vedení Přeslechy Přeslechy na blízkém konci Přeslechy na vzdáleném konci ANALYTICKÝ MODEL PROVOZU xdsl SYSTÉMŮ Popis uživatelského rozhraní a algoritmu hlavního programu Bitová alokace a výpočet přenosové kapacity EXPERIMENTY A VÝSLEDKY Měření na přenosových vedeních v přístupové síti Testovaná vedení Měření na vedeních s ADSL modemy Vyhodnocení výsledků měření na přenosových vedeních Výsledky simulací s modelem pro analýzu xdsl provozu Vliv délky vedení Vliv přeslechů a spektrální kompatibilita... 6 ZÁVĚR... 4 Seznam použité literatury... 4 Curriculum Vitae... 5 Abstrakt
5
6 1 PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU PROBLEMATIKY Technologie digitálních účastnických vedení, obecně označované jako xdsl, umožňují několikanásobně zvýšit přenosovou kapacitu metalických přístupových sítí, což má pro jejich provozovatele klíčový význam. Zatímco totiž meziústřednová spojovací síť je v současné době realizována kabely s optickými vlákny, jednotliví účastníci jsou ke spojovacím systémům (HOST ústředna, vysunutá účastnická jednotka apod.) stále ještě z velké časti připojeni symetrickými dvoulinkami (kroucenými páry), sdruženými převážně ve vícepárových měděných kabelech s polyetylénovou nebo papírovou izolací. Náklady na tzv. poslední míli se některým telekomunikačním společnostem teprve začínají vracet ve formě výnosů za převážně poskytované, klasické telefonní služby (POTS). V souvislosti s rozvojem mobilních sítí však v této oblasti roste silná konkurence. Nákladné investice do infrastruktury přístupové sítě je tedy možné zhodnotit jedině nabídkou nových širokopásmových služeb, kterou umožňují právě xdsl technologie. Zavádění nových digitálních systémů do přístupové sítě, sebou nese určité problémy, především v oblasti vzájemné spektrální kompatibility jednotlivých systémů xdsl. Vzájemná spektrální kompatibilita je dána kvantifikací úrovně rušení, které produkuje na stejném kabelu jeden systém xdsl a ovlivňuje jiný systém xdsl. Porozumění vzájemné interakce mezi různými typy systémů xdsl je základem pro jejich racionální nasazování v přístupové síti a pro zajištění specifikované kvality služby, kterou poskytují. Řešení problémů vzájemné spektrální kompatibility lze do určité míry počítačově modelovat. Na základě údajů o nasazovaných a provozovaných systémech a parametrech přístupových vedení se vytvoří model, pomocí něhož se stanoví míra vzájemného ovlivňování nasazovaných systémů. Takto lze stanovit zda budou nasazované systémy provozuschopné. 1.1 PRINCIP xdsl Zkratkou xdsl se souhrnně označuje celá množina tzv. technologií digitálních účastnických vedení (Digital Subscriber Line). Na místo symbolu x se dosazuje příslušné písmeno nebo písmena, podle konkrétního druhu technologie (např. HDSL, SDSL, ADSL apod.). Hlavní princip těchto technologií spočívá ve zvyšování přenosové kapacity metalických účastnických vedení využitím širšího kmitočtového pásma. To vyplývá z Shannonova vztahu (1.1), podle něhož je teoretická přenosová kapacita kanálu C T přímo úměrná jeho šířce pásma B. S C T = B log 1 +. (1.1) N Protože ani výkon přijímaného signálu S, ani výkon šumu N obvykle nejsou v celém kmitočtovém pásmu konstantní, je vhodnější uvádět obecnější tvar (1.), který toto zohledňuje: 5
7 f ( f ) ( f ) max S CT = log 1 + df N. (1.) 0 Výkon signálu ovlivňuje zejména vložný útlum vedení. Kvůli němu je výkonová úroveň signálu na přijímací straně, po průchodu vedením, podstatně nižší než na straně vysílací. Navíc vložný útlum je kmitočtově závislý, takže vyšší harmonické složky vysílaného signálu budou více utlumeny než složky s nižšími kmitočty. Za nejvýznamnější složky celkového šumu v xdsl systémech je možné považovat přeslechy. Jsou způsobeny pronikáním částí vysílaných signálů ze sousedních párů kabelu prostřednictvím elektrických vazeb. Podle polohy zdrojů rušícího signálu rozlišujeme přeslech na blízkém (NEXT) a na vzdáleném konci (FEXT), přičemž obě tyto rušící složky se na straně přijímače sčítají. Další složkou šumu je tzv. provozní šum způsobený činností aktivních a pasivních elektrických prvků vlastního přenosového systému a tepelným šumem. Má charakter aditivního Gaussova bílého šumu (AWGN), jehož konstantní výkonová spektrální hustota je oproti přeslechům relativně malá, v případě účastnických linek se pohybuje okolo hodnoty 140 dbm/hz. [1] V kmitočtovém pásmu, ve kterém pracují xdsl systémy, působí také vysokofrekvenční rušení pocházející zejména od rozhlasových a dalších rádiových systémů s amplitudovou modulací. Vysokofrekvenční rušení ve většině případů není významné a má jen o málo vyšší úroveň než provozní šum. 1. POUŽÍVANÉ xdsl SYSTÉMY Jednotlivé technologie vysokorychlostních digitálních účastnických vedení se od sebe liší zejména v použitých modulačních metodách a šířkách pásma. Na tom pak závisí charakter přenosu (symetrický nebo asymetrický) a dosažitelné přenosové rychlosti. Přehled nejznámějších variant xdsl systémů je uveden v následující tab Technologie IDSL (ISDN DSL), ADSL (Asymmetric DSL) a VDSL (Very high speed DSL) byly koncipovány tak, aby je mohly používat zvláště malé firmy a domácnosti, zejména pro přístup do sítě Internet. Přenosová rychlost u dvou posledně jmenovaných technologií je v dopředném směru k uživateli (downstream) několikrát vyšší než ve směru zpětném (upstream). Tato nesymetrie odpovídá faktu, že objem dat přenesených ze sítě k uživateli je také mnohem větší než v obráceném směru. U těchto technologií je rovněž možné současně s datovým spojením využívat i běžné telefonní služby nebo služby ISDN. Technologie HDSL (High bit rate DSL) a SHDSL (Single-pair High-speed DSL) jsou symetrické z hlediska přenosových rychlostí v jednotlivých směrech. Používají se např. pro připojení pobočkových ústředen, základnových stanic mobilních sítí apod. Běžně podporují rozhraní multiplexu PCM 1. řádu T1 / E1 (1544 / 048 kb/s). 6
8 Tab. 1.1: Přehled xdsl systémů. Technologie Přenosová kapacita [kb/s] Zpětná Dopředná Počet párů Koexistence s POTS/ISDN Vzdálenost [km] IDSL ne 5,5 HDSL 1544, , 048 1,, 3 ne 4,0 * SHDSL** ne 4,0 * ADSL ano 5,5 VDSL ano 0,5 * Typická překlenutelná vzdálenost bez použití opakovačů. ** Údaje platí pro SHDSL podle původní verze doporučení G.991. z r. 001 []. CÍLE DOKTORSKÉ PRÁCE Hlavním cílem práce je zvýšení výkonnosti vysokorychlostních xdsl systémů prostřednictvím nově navržené metody pro testování jejich spektrální kompatibility. To, jak je daný systém výkonný určují zejména tyto parametry: maximální přenosová kapacita při konstantní úrovni rušení a délce vedení, maximální přenosová vzdálenost při pevně stanovené přenosové rychlosti a konstantní úrovni rušení, maximální odolnost proti rušení vyjádřená dosaženou bitovou chybovostí (BER). Uvedené parametry spolu vzájemně souvisí a jsou ještě navíc závislé i na celkovém vysílacím výkonu signálu. Proto je při jejich posuzování potřeba vzít v úvahu příslušné standardy, které pro jednotlivé systémy některé parametry přesně stanovují (většinou přenosovou rychlost a maximální vysílací výkon). Cesty vedoucí ke zvýšení výkonnosti vysokorychlostních DSL systémů jsou v zásadě tyto: vylepšení procesu inteligentního zpracování signálu, který zahrnuje jednak vlastní modulaci, různé techniky zabezpečení proti chybám (např. dopředné korekční kódování) a eventuálně také i algoritmy optimalizace rozložení výkonového spektra, dosažení optimální spektrální kompatibility. Protože standardy technologií vysokorychlostních účastnických přípojek neposkytují příliš mnoho možností pro změny v používaných modulačních schématech a protichybových zabezpečovacích technikách, zabývá se tato práce zejména zajištěním optimální spektrální kompatibility těchto systémů. 7
9 Navržená metoda pro testování spektrální kompatibility je založena na vyhodnocovacím modelu implementovaném v prostředí MATLAB, který bere v úvahu specifické profily výkonové spektrální hustoty signálů jednotlivých xdsl systémů a jejich modifikací, vložný útlum použitého vedení, a přeslechy na blízkém a vzdáleném konci v závislosti na počtu a variantách rušících xdsl systémů. 3 MATEMATICKÝ MODEL PŘÍSTUPOVÉ SÍTĚ S xdsl SYSTÉMY Jak již bylo zmíněno v kap. 1.1, největší vliv na dosažitelnou přenosovou rychlost mají vložný útlum vedení, což je vlastně opačná hodnota výkonového přenosu v decibelech, a přeslechová rušení. Méně se pak projevují bílý šum a zbytkový šum odrazů užitečného signálu na nehomogenitách vedení. 3.1 VLOŽNÝ ÚTLUM ÚČASTNICKÉHO VEDENÍ Jednotlivé úseky, ze kterých se skládá účastnické vedení v přístupové síti a ve vnitřních rozvodech budov, lze z elektrického hlediska považovat za homogenní symetrické vedení s rovnoměrně rozloženými parametry. Nekonečně krátký úsek vedení (tzv. elementární), o délce dx je možné charakterizovat čtyřmi primárními parametry vztaženými na jednotku délky, kterými jsou měrný odpor R, měrná indukčnost L, měrný svod (vodivost) G a měrná kapacita C. V pásmu kmitočtů určeném pro původní telefonní služby se tyto parametry pro daný typ kabelu příliš nemění a lze je považovat za konstantní. Vysokorychlostní xdsl systémy však využívají pásmo mnohem širší, v případě VDSL dokonce až do 30 MHz, a proto je zde již nutno vzít v úvahu kmitočtovou závislost primárních parametrů. Představu o této závislosti poskytují grafy na obr Obr. 3.1: Kmitočtová závislost primárních parametrů: a) R(f), L(f) b) G(f), C(f). Existuje několik empirických modelů, které tuto závislost popisují. V Evropě jsou například používány modely společností Deutsche Telecom, KPN, Swisscom a další. (Podrobnější popis je uveden např. v [3].) Nejznámější je však třináctiparametrový model společnosti British Telecom, který umožňuje s dostatečnou 8
10 přesností aproximovat hodnoty primárních parametrů v pásmu desítek MHz, viz vztahy (3.1) až (3.4): R ( f ) = +, (3.1) Roc + ac f Ros + as f ( f / fm ) N ( f / f ) b m N b L0 + L L( f ) =, (3.) N ge G( f ) = g f, (3.3) N ce C f ) = C + C / f, (3.4) kde ( 0 R oc a R os (Ω/m) určují měrný stejnosměrný odpor, a c a a s (Ω 4 /m 4 Hz ) představují nárůst měrného odporu se zvyšujícím se kmitočtem, L 0 (H/m) je měrná indukčnost při kmitočtech blížících se k 0 Hz, L (H/m) je měrná indukčnost při nejvyšších kmitočtech, f m (Hz) a N b definují přechod mezi dvěma kmitočtovými pásmy, g 0 (S/m) je měrný svod při kmitočtech blížících se k 0 Hz, N ge ovlivňuje strmost nárůstu měrného svodu při zvyšujícím se kmitočtu, C (F/m) je měrná kapacita při nejvyšších kmitočtech, C 0 (F/m) je měrná kapacita při kmitočtech blížících se k 0 Hz, N ce ovlivňuje strmost poklesu měrné kapacity s rostoucím kmitočtem. Pro komplexnější hodnocení přenosových vlastností homogenního vedení se používají sekundární parametry, kterými jsou charakteristická impedance Z 0 (Ω), udávající poměr napětí a proudu v každém místě vedení (3.5) a měrná míra přenosu γ (3.6). Z R( f ) + jωl( f ) =, (3.5) G( f ) + jωc( f ) jϕ( f ) 0( f ) = Z0( f ) e γ ( f ) = ( R( f ) + jωl( f )) ( G( f ) + jωc( f )) = α( f ) + jβ ( f ), (3.6) kde Z 0 (Ω) je modul charakteristické impedance, ϕ (rad) je argument charakteristické impedance, α (Np/m) je měrný útlum, β (rad/m) je měrný fázový posuv. 9
11 Řešením diferenciálních rovnic popisujících úbytky napětí a proudu na elementárním úseku vedení a provedením několika úprav, lze získat kaskádní rovnice (3.7) a (3.8), které vyjadřují vztahy mezi napětím a proudem na začátku (U 1, I 1 ) a na konci (U, I ) vedení s celkovou délkou l. Odvození lze nalézt například v [4]. U I 1 1 = cosh( γ l) U + Z sinh( γ l) I, (3.7) = sinh( γ l) U + cosh( γ l) I. (3.8) Z Protože je účastnické vedení obyčejně složeno z několika úseků s různými primárními parametry (navíc se zde mohou také vyskytovat nezakončené odbočky), je vhodnější charakterizovat jej kaskádní maticí. Její prvky tvoří kaskádní parametry a, b, c a d, které jsou v rovnicích (3.7) a (3.8) vyjádřeny pomocí sekundárních parametrů Z 0 a γ. Matici s kmitočtově závislými parametry pro úsek vedení uvádí vztah (3.9) a pro nezakončenou odbočku vztah (3.10). ( γ ( f ) l) Z 0( f ) sinh( γ ( f ) l) ( ) ( ) γ ( f ) l cosh γ ( f l 0( f ) cosh A = ú ( f, l) sinh Z ), (3.9) 1 0 ( ) A = 1 o ( f, l) 1. (3.10) Z 0( f ) coth γ ( f ) l Výsledné kaskádní parametry celého účastnického vedení, složeného z celkem M dílčích úseků a nezakončených odboček, je pak možno získat součinem kaskádních matic úseků a odboček, jak uvádí vztah (3.11): M a( f, l) b( f, l) A ( f, l) = Am ( f, l) =. (3.11) m= 1 c( f, l) d( f, l) Vložný útlum vedení A I, udávaný v decibelech, je definován jako absolutní hodnota poměru výkonů P 1 dodávaného generátorem s vnitřní impedancí Z G do zakončovací impedance (zátěže) Z T přímo, tj. bez vloženého vedení, a P, který je dodáván stejným generátorem do stejné zátěže přes vložené vedení, viz vztah (3.1). T P1 U / ZT A I = 10log = 10log (3.1) P U / Z T Po úpravě vztahu (3.1), s využitím kaskádních rovnic (3.7) a (3.8), získáme výsledný vztah (3.13), podle kterého je možné vypočítat kmitočtově závislý vložný útlum vedení dané délky z jeho kaskádních parametrů a, b, c, d a impedancí generátoru (zdroje signálu) Z G a zátěže Z T. [5] 10
12 A I a( f, l) ZT + b( f, l) + ZG[ c( f, l) ZT + d( f, l)] = 0log. (3.13) Z + Z G T 3. PŘESLECHY Přeslech je obecně chápán jako rušení, které vstupuje do komunikačních kanálů, prostřednictvím elektrických vazeb. Na obr. 3. je znázorněn princip vzniku dvou typů přeslechů, tak jak jsou generovány ve vícepárových kabelech. Signál vysílaný do krouceného páru zdrojem, který se nachází na levé straně obrázku, generuje v ostatních párech kabelu přeslechové signály na blízkém (NEXT) a na vzdáleném konci (FEXT). Nepříznivé účinky NEXT jsou zpravidla daleko větší než účinky FEXT, protože úroveň rušení u něj není snížena vložným útlumem vedení. Obr. 3.: Princip vzniku přeslechů NEXT a FEXT. Při odhadu výkonové spektrální hustoty (PSD) přeslechů je potřeba vycházet z tvaru výkonových spekter signálů, které jsou generovány jednotlivými zdroji tohoto rušení. V doporučení ITU-T G [6], jsou například definovány vztahy popisující charakteristické kmitočtové průběhy výkonové spektrální hustoty některých přenosových systémů, jenž představují nejvážnější hrozbu pro ADSL přenos. Pásmo kmitočtů, které je těmito systémy využíváno, totiž více či méně zasahuje do pásma ADSL, viz obr Jak je z obrázku patrné, např. signál ADSL vysílaný z modemu na ústřednové straně směrem k účastnickému modemu, bude nejvíce rušen přeslechem způsobeným přenosem PCM 1. řádu (E1) za použití linkového kódu HDB3 nebo AMI. V opačném směru bude na ADSL působit zejména přeslech pocházející od HDSL systémů, ať již se jedná o jejich třípárovou nebo jednopárovou (HDSL) verzi. 11
13 Obr. 3.3: Výkonové spektrální hustoty vysílaných signálů různých zdrojů přeslechů Přeslechy na blízkém konci Výkonovou spektrální hustotu rušení pocházející od sousedních přenosových systémů na blízkém konci N NEXT ( f ) ve W/Hz, lze vypočítat podle vztahu: N NEXT ( f ) Ndist. ( f ) H NEXT ( f ) =, (3.14) kde N dist. ( f ) je výkonová spektrální hustota signálu rušícího systému ve W/Hz a H NEXT ( f ) je výkonová přenosová funkce, postihující vlastnosti elektrických vazeb, kterými rušící signál proniká. Charakter kmitočtové závislosti H NEXT ( f ) je pro různé případy stejný, mění se pouze velikost vazební konstanty K NEXT. Podle [6] lze k ověřovacím účelům použít model s padesátipárovým kabelem, jehož K NEXT 0, n 0,6, kde n je počet zdrojů rušení (maximálně 49). Výkonová přenosová funkce je potom: H 3 / 14 NEXT f ) = K NEXT f = 0, ,6 ( n f 3.. Přeslechy na vzdáleném konci 3 /. (3.15) Pro výkonovou spektrální hustotu přeslechu N FEXT ( f ) ve W/Hz na vzdáleném konci, platí vztah (3.16), který je obdobou vztahu (3.14). N FEXT ( f ) Ndist. ( f ) H FEXT ( f ) =. (3.16) Výkonová přenosová funkce H FEXT ( f ), však v tomto případě musí kromě vazební konstanty K FEXT zahrnovat i délku vazební cesty l (m) a výkonovou 1
14 přenosovou funkci kanálu H C ( f ), protože toto přeslechové rušení je cestou zeslabeno vložným útlumem, viz rovnice (3.17). H FEXT FEXT C ) ( f ) = K H ( f l f 0 0,6 =,54 10 n H ( f ) l f kde n je počet zdrojů rušení (maximálně 49) [6]. C 4 ANALYTICKÝ MODEL PROVOZU xdsl SYSTÉMŮ =, (3.17) Analytický model, implementovaný v softwarovém prostředí MATLAB v7.1, umožňuje snadné vyhodnocení provozu xdsl systémů v přístupové síti. V úvahu je brána délka a typ použitého vedení, úroveň bílého šumu a zejména přeslechy na blízkém a vzdáleném konci od zvolené kombinace a počtu rušících xdsl systémů, které současně pracují na sousedních párech kabelu. To jsou nejvýznamnější vlivy, které v obou směrech determinují výslednou přenosovou kapacitu daného xdsl systému, což je hlavní hodnotící parametr používaný při analýze. Model například umožňuje snadno získat prvotní představu o tom, zda za daných podmínek, které v přístupové síti existují, bude přenosová kapacita určitého xdsl systému dostačující pro zamýšlenou vysokorychlostní službu. Otestování lze provést pro několik typických nastavení délek a typů vedení, a rušících systémů, které se v dané přístupové síti nejčastěji vyskytují. Není tedy nutné provádět ihned komplikovaná a časově náročná měření se skutečnými xdsl systémy. Model se také dobře uplatní při analýze spektrální kompatibility xdsl systémů a při kmitočtovém plánování. Je naprogramován tak, že je velmi snadno rozšiřitelný o nové přenosové systémy pracující s DMT modulací, takže bude k těmto účelům použitelný i v budoucnu. 4.1 POPIS UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ A ALGORITMU HLAVNÍHO PROGRAMU Pro komfortní ovládání implementovaného modelu bylo v prostředí MATLAB vytvořeno grafické uživatelské rozhraní, jehož náhled je na obr V prvním panelu shora se zadává délka použitého vedením, impedance generátoru (modemu), zakončovací impedance a je zde možné vybrat jeden z 15 podporovaných typů vedení. Druhý panel slouží k zadání hodnoty výkonové spektrální hustoty bílého aditivního šumu a počtu jednotlivých rušících přenosových systémů, instalovaných na sousedních párech kabelu. Třetí panel umožňuje výběr konkrétního xdsl systému, jehož analýzu chceme provést a zadat zisk použitého dopředného protichybového kódování a požadovanou šumovou rezervu. 13
15 Obr. 4.1: Grafické uživatelské rozhraní analytického modelu xdsl provozu. Implementovány jsou následující systémy: ADSL over POTS, podle doporučení ITU-T G.99.1, Annex A, ADSL over ISDN, podle doporučení ITU-T G.99.1, Annex B, ADSL over ISDN, podle doporučení ITU-T G.99.3, Annex B, ADSL ADM (plně digit. režim), podle doporučení ITU-T G.99.4, Annex B, 14
16 ADSL+ ADM, podle doporučení ITU-T G.99.5, Annex A, ADSL+ over POTS, podle doporučení ITU-T G.99.5, Annex A, VDSL over ISDN plán A a B, verze FTTEx, podle doporučení ITU-T G.993.1, VDSL plán B7-3 a B8-, podle doporučení ITU-T G.993., Annex B. U všech ADSL verzí lze navíc volit mezi variantou s kmitočtovým duplexem (FDD) nebo s potlačením ozvěn (EC). Ve čtvrtém panelu jsou zobrazeny vypočítané přenosové kapacity pro oba směry přenosu. Tlačítkem START se výpočet spouští a tlačítkem RESET se nastaví výchozí hodnoty vstupních parametrů a vymažou se případné chybové poznámky zobrazené vedle neplatně zadaných hodnot. Algoritmus hlavního programu, jehož zdrojový kód je obsažen v souboru xdslmod.m, je znázorněn vývojovým diagramem na obr. 4.. Po zadání vstupních parametrů vedení, zdrojů rušení a výběru xdsl systému se po stisku tlačítka START provede nejdříve kontrola, zda jsou tyto parametry zadány korektně a v povolených mezích. Jestliže ne, objeví se vedle editačního okénka s nesprávnou hodnotou nápis: Neplatná hodnota! a program čeká na opětovné zadání a stisk tlačítka START. Jsou-li parametry správné, je volána funkce iloss, která vrátí vektor vypočítané závislosti vložného útlumu daného vedení na kmitočtu. Dále program pomocí funkcí psdnx a psdfx vypočítá vektory výkonové spektrální hustoty přeslechů na blízkém a vzdáleném konci pro všechny zadané rušící systémy. Z těchto výsledků a ze zadané hodnoty výkonové spektrální hustoty bílého šumu se prostým součtem vypočítají vektory celkového šumu na straně ústředny a na straně účastníka. Pak následuje výpočetně nejnáročnější část, prováděná funkcí btl, která vrací vektor bitové alokace, vektor odstupu signálu od šumu a hodnotu přenosové kapacity. Tato funkce je volána zvlášť pro každý směr přenosu (více v kap. 4.). Nakonec jsou vypočtené hodnoty přenosových kapacit zobrazeny v příslušných okénkách grafického uživatelského rozhraní a jsou vykresleny grafy výkonové přenosové funkce kanálu, spektrálních hustot přeslechů na blízkém a vzdáleném konci, celkového šumu, grafy bitové alokace spolu s odstupem signálu od šumu v jednotlivých subkanálech pro oba směry přenosu a závislost bitové alokace na délce vedení pro dopředný směr přenosu. 15
17 Obr. 4.: Vývojový diagram algoritmu hlavního programu. 4. BITOVÁ ALOKACE A VÝPOČET PŘENOSOVÉ KAPACITY Diskrétní vícetónová modulace, kterou používají moderní xdsl systémy umožňuje kromě snadné implementace, především velmi efektivní využití vyhrazeného kmitočtového pásma. To je totiž rozděleno na množství úzkých ortogonálních subkanálů, jejichž přenosové funkce můžeme považovat za konstantní. Data jsou paralelně přenášena těmito subkanály, přičemž počet bitů na symbol přenášených daným subkanálem závisí na odstupu signálu od šumu na straně přijímače a požadované hodnotě bitové chybovosti podle vztahu: n () i () i H () i () 3 ST C = log 1 +, (4.1) N i kde výraz S T (i) H C (i) / N(i) je poměr signálu k šumu v i-tém subkanále a se vztahuje k požadované bitové chybovosti. Podle distribuční funkce Gaussova rozložení vychází například pro chybovost 10-7 hodnota rovna 5,333.[7] 16
18 10 7 = log e dx. (4.) π x To znamená, že výraz 3/ představuje vlastně ztrátu o velikosti asi 9,8 db, kterou odečteme od hodnoty odstupu signálu od šumu v daném subkanále. Dále se ještě počítá s určitou šumovou rezervou A NM (obyčejně asi 6 db), kvůli prostoru pro kolísání úrovně šumu během přenosu, se ziskem dopředného protichybového kódování γ (asi 4 db) a se ztrátou A CP (přibližně 0,8 db) způsobenou použitím cyklické předpony v DMT modulaci. n Vztah (4.1) pro výpočet alokovaných bitů je tedy možno upravit do tvaru: () i () i H () i () = log ST C + 1 N i Γ, (4.3) 9,8+ A NM γ + ACP kde Γ = Výkonovou spektrální hustotu vysílaného signálu S T (i) (W/Hz) v daném subkanále lze zpětně vypočítat z počtu alokovaných bitů b(i), výkonové spektrální hustoty šumu N(i) (W/Hz), výkonového přenosu kanálu H C (i) a konstanty Γ podle vzorce (4.4) a celkový výkon vysílaného DMT signálu P (W) podle vzorce (4.5). S T () i b () [ () i Γ N i 1] =, (4.4) H i I () i C () P = vm ST, (4.5) 1 kde v m (Bd) je modulační rychlost a I je celkový počet subkanálů. Výsledná přenosová kapacita C T systému s DMT modulací, je pak dána součinem modulační rychlosti a počtu alokovaných bitů ve všech subkanálech I () i CT = vm n. (4.6) 1 Výpočet bitové alokace, spektrální hustoty vysílaného signálu a přenosové kapacity provádí v naprogramovaném modelu funkce btl. Jejími vstupními parametry jsou vektor vložného útlumu vedení, vektor celkového šumu v jednotlivých subkanálech, minimální a maximální počet bitů v jednom subkanále, zisk kódování, požadovaná šumová rezerva a zvolená varianta xdsl systému. Algoritmus funkce, který je založen na výše uvedených vztazích, je stejný pro všechny xdsl systémy podporované tímto modelem. Liší se jen v počtu subkanálů, které jednotlivé systémy používají, ve spektrálních maskách, které definují 17
19 maximální hodnotu výkonové spektrální hustoty vysílaného signálu a v maximálních povolených hodnotách celkového výkonu. Nejdříve se přiřadí minimální počet bitů každému subkanálu. Podle vzorce (4.4) je vypočítán vektor výkonové spektrální hustoty vysílaného signálu a následně také vektor odstupu signálu od šumu a celkový výkon vysílaného signálu podle vzorce (4.5). Nyní se porovnají vypočítané hodnoty výkonové spektrální hustoty s hodnotami spektrální masky daného xdsl systému. Jestliže v některém subkanále je výkonová spektrální hustota vysílaného signálu větší, než hodnota daná spektrální maskou, sníží se zde počet bitů o jeden. V případě, že počet bitů by byl menší než minimální, nealokují se v tomto subkanále žádné bity a přenos v něm neprobíhá. Počet bitů se sníží o jeden také v subkanálech, kde je hodnota odstupu signálu od šumu menší než požadovaná šumová rezerva. Jestliže celkový výkon vysílaného signálu přesáhne maximální hodnotu, která platí pro daný xdsl systém, sníží se počet bitů v subkanále s nejnižším odstupem signál šum a vypočítá se výsledná přenosová kapacita podle vzorce (4.6). V opačném případě se počet bitů zvýší o jeden ve všech subkanálech, kde v předchozím kroku nedošlo ke snížení počtu bitů a kde počet bitů již nedosáhl maximální hodnoty. Dále se algoritmus opakuje v příslušném cyklu while výpočtem vektoru výkonové spektrální hustoty vysílaného signálu, vektoru odstupu signálu od šumu a celkového vysílacího výkonu a následnou kontrolou, až dokud není poprvé překročena hodnota celkového vysílacího výkonu a vypočítána výsledná přenosová kapacita. 5 EXPERIMENTY A VÝSLEDKY Tato kapitola popisuje měření a jejich výsledky provedené jednak se skutečnými xdsl modemy v laboratorních podmínkách a na reálných kabelech ve veřejné přístupové síti, a dále jsou zde shrnuty i výsledky simulací s vytvořeným modelem pro analýzu xdsl provozu. 5.1 MĚŘENÍ NA PŘENOSOVÝCH VEDENÍCH V PŘÍSTUPOVÉ SÍTI Pro účely měření byla použita tři reálná vedení v přístupové síti s běžným telekomunikačním provozem a jedno samostatné referenční vedení, které nebylo rušeno žádným paralelním přenosovým systémem. Měření bylo rozděleno na dvě fáze. Nejprve byly proměřeny parametry vedení, kmitočtové charakteristiky jejich vložných útlumů a výkonové přenosové funkce přeslechů. V další fázi pak byly na jednotlivá vedení připojeny dvojice ADSL modemů a měřeny dosažené parametry v různých podmínkách přeslechového rušení Testovaná vedení Základní parametry jednotlivých testovaných vedení jsou v tab Délky byly jednak stanoveny na základě známé kabelové struktury a také změřeny pomocí 18
20 kvalifikátoru xdsl CableSHARK metodou TDR. Stejným přístrojem bylo provedeno i měření měrného odporu R a měrné kapacity C. Tab. 5.1: Parametry testovaných vedení. Označení Pracovní název R [Ω/km] C [nf/km] l [m] TL#1 dlouhé 13,5 38, TL# střední 175,6 11, TL#3 krátké 18,6 69,3 15 TL#4 referenční 185,6 71, Relativně nízký měrný odpor a vysoká měrná kapacita u vedení TL#, jsou důsledkem zkrácení původního dlouhého vedení TL#1 propojkou přibližně v jedné třetině jeho délky, přičemž zbývající část nebyla odpojena. Pro měření kmitočtových charakteristik vložných útlumů byl použit spektrální analyzátor HP 3589A, připojený k vedení přes vysokoimpedanční vazební obvod s transformátorem 1901BA. Výkonové přenosové funkce přeslechů typu NEXT mezi vedeními TL#1 a TL#3, byly naměřeny přístrojem CableSHARK. Ve všech případech se útlum přeslechu pohybuje v hrubém rozmezí db. Na obou koncích dlouhého vedení TL#1, byla rovněž přístrojem CableSHARK změřena výkonová spektrální hustota šumu, který sem proniká zvnějšku. Zřetelně se zde projevuje blíže neidentifikované úzkopásmové rušení v okolí kmitočtu 900 khz a přístroj také signalizoval pravděpodobné přeslechové rušení od základní přípojky ISDN. Jinak se výkonová spektrální hustota šumu pohybovala okolo hodnoty 130 dbm/hz Měření na vedeních s ADSL modemy Na testovaných linkách TL#1 až TL#4 bylo celkem provedeno 3 měření tohoto typu. Lze je rozdělit na měření bez rušícího systému na sousedním páru (port 3/4) a s rušícím systémem. Rušícím systémem byly jiné ADSL modemy nebo MSDSL modemy. Protože se u vedení TL#1, které se nachází v přístupové síti s běžným provozem, projevuje rušení z vedlejších párů, lze předpokládat tento vliv i v případě měření bez uměle dodaného rušícího systému. ADSL technologie byla zkoušena při použití kmitočtového oddělení přenosových kanálů (FDD) i při částečném sdílení kmitočtového pásma u metody s potlačením ozvěn (EC). K získání parametrů přenosu bylo využito vývojových kitů ADSL modemu KeyWave firmy Fujitsu, neboť umožňují oproti klasickým modemům rozsáhlejší diagnostiku. Zpracování výsledků bylo provedeno v programovém prostředí Matlab. Pouze pro srovnání byla část měření realizována se sériově vyráběnými modemy SpeedTouch Home firmy Alcatel a simulátorem DSLAMu Emutel Maestro, osazeným stejnou čipovou sadou DynaMiTe (Alcatel). 19
21 5.1.3 Vyhodnocení výsledků měření na přenosových vedeních Realizovaná měření prokázala provozuschopnost ADSL systému i na tak mimořádných vedeních jako je TL#1 o celkové délce 5, km, které se skládá z 50 úseků kabelů různých délek a průměrů. Prokázal se zásadní vliv přeslechu na blízkém konci NEXT na dosaženou přenosovou rychlost. V tomto ohledu, dle teoretických předpokladů, mělo kmitočtové oddělení směrů přenosu (FDD) lepší vliv na přenosovou kapacitu ve zpětném směru než metoda potlačení ozvěn (EC), nicméně duplexní režim s EC umožňuje podstatně zvýšit přenosové rychlosti na velmi dlouhých vedeních v dopředném směru a to průměrně o 70 %, při současném snížení rychlosti ve zpětném směru v průměru o 0 %. To je zapříčiněno tím, že na velmi dlouhých vedeních nejsou vyšší kmitočty vůbec využity k přenosu dat. Na krátkých vedeních, kde přeslech na blízkém konci může mít dominantní vliv na přenosovou kapacitu (zejména ve zpětném kanálu) je žádoucí použití spíše kmitočtového oddělení. To je také vhodnější, kvůli odolnosti proti přeslechu NEXT pocházejícího od sousedních ADSL systémů. Měření dále prokázala velice špatnou spektrální kompatibilitu technologií ADSL a MSDSL, kvůli vysoké úrovni vysílacího výkonu MSDSL. Během přenosu navíc tato úroveň dosti prudce kolísá. Toto chování zpravidla vedlo k rozpadu spojení ADSL modemů a zcela znemožnilo jeho provoz. MSDSL technologie však není primárně určena pro použití na domácích účastnických přípojkách veřejné telefonní sítě a její častější výskyt v přístupové síti se tedy nepředpokládá. Měření přenosových parametrů ADSL v podmínkách rušení způsobeného provozem MSDSL, bylo praktickým příkladem nekompatibility některých xdsl systémů s ADSL. Vždy je proto nutné provést pečlivou analýzu aktuálního stavu dané přístupové sítě a pokusit se odhadnout budoucí míru její penetrace jednotlivými digitálními přenosovými systémy. Na základě těchto údajů a například s pomocí navrženého vyhodnocovacího modelu pro analýzu xdsl provozu (viz kap. 4 ), je pak potřeba vytvořit konkrétní kmitočtový plán, který by zaručil spektrální kompatibilitu používaných systémů. 5. VÝSLEDKY SIMULACÍ S MODELEM PRO ANALÝZU xdsl PROVOZU Vytvořený analytický model posloužil především k vyhodnocení rušivých vlivů na provoz nejmodernějších přenosových systémů založených na vícetónové modulaci. Jednotlivá nastavení podmínek simulací vycházela ze dvou základních cílů prováděné analýzy. Jednalo se o posouzení vlivu délky vedení a vlivu přeslechů na přenosovou kapacitu zkoumaných xdsl systémů Vliv délky vedení Pro tento typ simulací bylo zvoleno měděné vedení o průměru 0,5 mm označené jako ETSI05. Ve všech případech bylo počítáno pouze s rušením aditivním bílým 0
Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN.
xdsl Technologie xdsl jsou určeny pro uživatelské připojení k datové síti pomocí telefonní přípojky. Zkratka DSL (Digital Subscriber Line) znamené digitální účastnickou přípojku. Dělí se podle typu přenosu
VícePŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Správa spektra
PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ Správa spektra OBSAH 1 ROZSAH DOKUMENTU...3 2 ODKAZY NA STANDARDIZAČNÍ DOKUMENTY...5 3 LIMITNÍ HODNOTY PORUŠENÍ PODMÍNEK SPRÁVY SPEKTRA...6
VícePŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Správa spektra
PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ Správa spektra OBSAH 1. ozsah dokumentu...3 2. Odkazy na standardizační dokumenty...5 3. Limitní hodnoty porušení podmínek Správy spektra...6
VícePřipojení k rozlehlých sítím
Připojení k rozlehlých sítím Základy počítačových sítí Lekce 12 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Telefonní linky ISDN DSL Kabelové sítě 11.10.2006 Základy počítačových sítí - lekce 12 2 Telefonní linky Analogové
VícePŘÍLOHA 5 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO VEDENÍ. Definice a seznam zkratkových slov
PŘÍLOHA 5 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO VEDENÍ Definice a seznam zkratkových slov OBSAH 1 DEFINICE... 3 2 ZKRATKOVÁ SLOVA... 4 2 1 Definice Následující tabulka obsahuje seznam termínů, objevujících
VíceZÁKAZNICKÝ ROZBOČOVAČ XDSL
ZÁKAZNICKÝ ROZBOČOVAČ XDSL OBSAH: 1 POPIS... 3 1.1 ÚČEL... 3 1.2 PŮSOBNOST, ODPOVĚDNOSTI A PRAVOMOCI... 3 1.3 ZKRATKY A POJMY... 3 1.4 HISTORIE DOKUMENTU... 3 1.5 ZÁSADY SPRÁVY A UŽÍVÁNÍ DOKUMENTU... 4
VícePŘÍLOHA 15 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Technická specifikace
PŘÍLOHA 15 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ Technická specifikace OBSAH 1 ROZSAH DOKUMENTU...3 2 STANDARDY...3 3 ÚČASTNICKÉ KOVOVÉ VEDENÍ... 4 4 ROZBOČOVAČE...7 5 DSLAM... 8 6 MASKY
VícePŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Správa spektra
PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ Správa spektra OBSAH 1. Rozsah dokumentu... 3 2. Odkazy na standardizační dokumenty... 5 3. Limitní hodnoty porušení podmínek Správy spektra...
Více3.cvičen. ení. Ing. Bc. Ivan Pravda
3.cvičen ení Úvod do laboratorních měřm ěření Základní měření PCM 1.řádu - měření zkreslení Ing. Bc. Ivan Pravda Měření útlumového zkreslení - Útlumové zkreslení vyjadřuje frekvenční závislost útlumu telefonního
VíceVDSL (Very hight speed Digital Subscriber Line)
Kvalita služeb 2 15.3.2013 Radek Kocian Technický specialista prodeje radek.kocian@profiber.cz www.profiber.eu Přípojka stejná filozofie jako ADSL Provoz na linkách POTS, ISDN-BRI Datový přenos oddělen
VíceZákaznický rozbočovač xdsl
Technická specifikace externí TE000006 Účinnost od: 09.11.2012 Verze: 02.00 Platnost do: Strana 1 z 8 Bezpečnostní klasifikace: TE000006 Účel: Dokument popisuje zákaznický rozbočovač xdsl Působnost: Dokument
VícePSK1-5. Frekvenční modulace. Úvod. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. Název školy: Vzdělávací oblast:
PSK1-5 Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Tematická oblast: Výsledky vzdělávání: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova
VíceModerní technologie linek. Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA
Moderní technologie linek Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA Zvyšování přenosové kapacity Cílem je dosáhnout maximum fyzikálních možností
VíceNázev Kapitoly: Přístupové sítě
Cvičení: UZST, ČVUT Fakulta DOPRAVNÍ Název Kapitoly: Přístupové sítě Cíle kapitoly: Definice základních pojmů přístupová síť, transportní síť. Klasifikace přístupových sítí, Druhy přístupových sítí Metalické
VícePřístupové sítě nové generace - NGA. Jiří Vodrážka
Přístupové sítě nové generace - NGA Jiří Vodrážka Definice NGA Co jsou přístupové sítě nové generace? Doporučení Komise 2010/572/EU: kabelové přístupové sítě, které sestávají zcela nebo zčásti z optických
VíceMETODICKÝ NÁVOD. Analýza přenosových parametrů metalických vedení. Ing. Bc. Ivan Pravda, Ph.D.
METODICKÝ NÁVOD Analýza přenosových parametrů metalických vedení Ing. Bc. Ivan Pravda, Ph.D. AUTOR Ivan Pravda NÁZEV DÍLA Analýza přenosových parametrů metalických vedení ZPRACOVALO České vysoké učení
VíceSimulátor přípojek xdsl
Simulátor přípojek xdsl popis programu Katedra telekomunikační techniky Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. Ing. Petr Jareš 2007 Ing. Tomáš Hubený Obsah
VícePŘÍLOHA 3 RÁMCOVÉ SMLOUVY O KOLOKACI. Definice a seznam zkratkových slov
PŘÍLOHA 3 RÁMCOVÉ SMLOUVY O KOLOKACI Definice a seznam zkratkových slov OBSAH 1. DEFINICE... 3 2. ZKRATKOVÁ SLOVA... 7 2 1 Definice Následující tabulka obsahuje seznam termínů objevujících se v textu Rámcové
Více1. Základy teorie přenosu informací
1. Základy teorie přenosu informací Úvodem citát o pojmu informace Informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním. N.
Víceíta ové sít baseband narrowband broadband
Každý signál (diskrétní i analogový) vyžaduje pro přenos určitou šířku pásma: základní pásmo baseband pro přenos signálu s jednou frekvencí (není transponován do jiné frekvence) typicky LAN úzké pásmo
VíceZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ
ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ Komunikační kanál (přenosová cesta) vždy negativně ovlivňuje přenášený signál (elektrický, světelný, rádiový). Nejčastěji způsobuje: útlum zeslabení, tedy zmenšení amplitudy
VíceHlavní parametry rádiových přijímačů
Hlavní parametry rádiových přijímačů Zpracoval: Ing. Jiří Sehnal Pro posouzení základních vlastností rádiových přijímačů jsou zavedena normalizovaná kritéria parametry, podle kterých se rádiové přijímače
Více9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST
9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST Modulace tvoří základ bezdrátového přenosu informací na velkou vzdálenost. V minulosti se ji využívalo v telekomunikacích při vícenásobném využití přenosových
VíceKroucená dvojlinka. původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení. potah (STP navíc stínění)
Fyzická vrstva Kroucená dvojlinka původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení potah (STP navíc stínění) 4 kroucené páry Kroucená dvojlinka dva typy: nestíněná
VíceDigitální modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Modulace analogových modulací modulační i
VíceVY_32_INOVACE_ENI_2.MA_05_Modulace a Modulátory
Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_05_Modulace a Modulátory Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Miroslav Krýdl Tematická
VícePŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Správa spektra
PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ Správa spektra OBSAH 1. Rozsah dokumentu... 3 1.1 Účel... 3 1.2 Zajištění integrity služeb... 3 1.3 Správa spektra se týká všech typů služeb
VíceFakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav radioelektroniky. prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc v Brně
Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav radioelektroniky Autor práce: Vedoucí práce: prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc. 3. 6. 22 v Brně Obsah Úvod Motivace
VíceSimulace odolnosti ADSL proti radiovému rušení
Simulace odolnosti ADSL proti radiovému rušení popis programu Katedra telekomunikační techniky Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Ing. Miroslav Duch Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D.
VíceČeské vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky. Komunikace po silových vedeních Úvod do problematiky
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky Komunikace po silových vedeních Úvod do problematiky 8. přednáška ZS 2011/2012 Ing. Tomáš Sýkora, Ph.D. Šíření signálů
VíceAnalogové modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Analogové modulace PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Modulace Co je to modulace?
VíceTECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ. POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s.
TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. 1 Datum vydání: 1. Července 2016 Obsah Úvod -3- Předmět specifikace -3- Koncový bod sítě -4- Rozhraní G.703-4- Rozhraní
VíceTechniky sériové komunikace > Synchronní přenos
Fyzická vrstva (PL) Techniky sériové komunikace (syn/asyn, sym/asym ) Analogový okruh (serial line) Přenos v přeneseném pásmu (modem) Digitální okruh (ISDN) Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos
VíceTECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ
TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. Datum vydání: 17. prosince 2012 Verze: 3.0-1 - Obsah Úvod... - 3 - Předmět specifikace... - 3 - Koncový bod sítě... - 3
VícePŘÍLOHA 16 SPRÁVA SPEKTRA
PŘÍLOHA 16 SPRÁVA SPEKTRA Obsah 1 Rozsah dokumentu... 3 2 Odkazy na standardizační dokumenty... 4 3 Limitní hodnoty porušení podmínek Správy spektra... 5 4 Technologie DSL... 5 5 Podmínky Správy spektra
VíceDEFINICE A SEZNAM ZKRATKOVÝCH SLOV
PŘÍLOHA 5 DEFINICE A SEZNAM ZKRATKOVÝCH SLOV Obsah 1 DEFINICE... 3 2 ZKRATKOVÁ SLOVA... 6 2 / 9 Definice 1.1 Následující uvedené pojmy uvozené velkým počátečním písmenem mají ve Smlouvě a jejích přílohách
VíceZákladní principy přeměny analogového signálu na digitální
Základní y přeměny analogového signálu na digitální Pro přenos analogového signálu digitálním systémem, je potřeba analogový signál digitalizovat. Digitalizace je uskutečňována pomocí A/D převodníků. V
VíceVektorové obvodové analyzátory
Radioelektronická měření (MREM, LREM) Vektorové obvodové analyzátory 9. přednáška Jiří Dřínovský Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně Úvod Jedním z nejběžnějších inženýrských problémů je měření parametrů
VíceZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ
ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ Komunikační kanál (přenosová cesta) vždy negativně ovlivňuje přenášený signál (elektrický, světelný, rádiový). Nejčastěji způsobuje: útlum zeslabení, tedy zmenšení amplitudy
Více3. Kmitočtové charakteristiky
3. Kmitočtové charakteristiky Po základním seznámení s programem ATP a jeho preprocesorem ATPDraw následuje využití jednotlivých prvků v jednoduchých obvodech. Jednotlivé příklady obvodů jsou uzpůsobeny
VíceLinkové kódy. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Linkové kódy PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Kódy na minulé hodině jsme se
VíceMěřená veličina. Rušení vyzařováním: magnetická složka (9kHz 150kHz), magnetická a elektrická složka (150kHz 30MHz) Rušivé elektromagnetické pole
13. VYSOKOFREKVENČNÍ RUŠENÍ 13.1. Klasifikace vysokofrekvenčního rušení Definice vysokofrekvenčního rušení: od 10 khz do 400 GHz Zdroje: prakticky všechny zdroje rušení Rozdělení: rušení šířené vedením
VíceTechnologie xdsl a Frame Relay sítě
KIV/PD Technologie xdsl a Frame Relay sítě Přenos dat Martin Šimek Digital Subscriber Line 2 další vývojový stupeň (po ISDN) využití stávající telefonní přípojky další zvyšování přenosové rychlosti není
VíceJRxx. Jednotky rozhraní PCM30U. Popis produktu. http://www.ttc.cz
Jednotky rozhraní PCM30U Popis produktu TTC TELEKOMUNIKACE, s.r.o Třebohostická 987/5 100 00 Praha 10 Česká republika tel: +420 234 052 386, 1111 fa: +420 234 052 999 e-mail: pcm30u@ttc.cz web: http://www.ttc.cz
VíceMěření metalických kabelážních systémů xdsl Fyzická vrstva
Měření metalických kabelážních systémů xdsl Fyzická vrstva Stručný popis a představení testovacích procedur metalického vedení před a po nasazení služeb xdsl. Efektivní testování xdsl linky znamená nutnost
VícePasivní aplikace. PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 3 ) Pasivní aplikace. Pasivní aplikace. Pasivní aplikace
54,25 55,78 VÝZKUMU 55,78 56,9 VÝZKUMU Pohyblivá 3 ) 56,9 57 POHYBLIVÁ 3 ) VÝZKUMU 57 58,2 POHYBLIVÁ 3 ) VÝZKUMU 58,2 59 VÝZKUMU VÝZKUMU Pevné spoje VÝZKUMU 3 ) Pevné spoje s velkou hustotou stanic Pevné
VícePRACOVNÍ NÁVRH VYHLÁŠKA. ze dne o způsobu stanovení pokrytí signálem televizního vysílání
PRACOVNÍ NÁVRH VYHLÁŠKA ze dne 2008 o způsobu stanovení pokrytí signálem televizního vysílání Český telekomunikační úřad stanoví podle 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích
Vícepopsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu
9. Čidla napětí a proudu Čas ke studiu: 15 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu Výklad
VíceFázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor.
FREKVENČNĚ ZÁVISLÉ OBVODY Základní pojmy: IMPEDANCE Z (Ω)- charakterizuje vlastnosti prvku pro střídavý proud. Impedance je základní vlastností, kterou potřebujeme znát pro analýzu střídavých elektrických
VíceDruhy sdělovacích kabelů: kroucené metalické páry, koaxiální, světlovodné
7. Přenos informací Druhy sdělovacích kabelů: kroucené metalické páry, koaxiální, světlovodné A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark MODULACE proces, při kterém se, v závislosti
Víceteorie elektronických obvodů Jiří Petržela analýza šumu v elektronických obvodech
Jiří Petržela co je to šum? je to náhodný signál narušující zpracování a přenos užitečného signálu je to signál náhodné okamžité amplitudy s časově neměnnými statistickými vlastnostmi kde se vyskytuje?
VícePopis výukového materiálu
Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_I.2.14 Autor Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Anotace (metodický pokyn, časová náročnost, další pomůcky
Více37MK Semestrální práce. UMTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace
37K Semestrální práce UTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace Vypracoval: Filip Palán Datum: 8.5.2005 Úvod S rostoucím trhem datových služeb se systém GS dostal do problémů s přenosovou kapacitou. Proto
Více2.6. Vedení pro střídavý proud
2.6. Vedení pro střídavý proud Při výpočtu krátkých vedení počítáme většinou buď jen s činným odporem vedení (nn) nebo u vn s činným a induktivním odporem. 2.6.1. Krátká jednofázová vedení nn U krátkých
VíceMěřicí technika pro automobilový průmysl
Měřicí technika pro automobilový průmysl Ing. Otto Vodvářka Měřicí a testovací technika R&S otto.vodvarka@rohde-schwarz.com l Elektronika v moderním automobilu l Procesory l Komunikace po sběrnici l Rozhlasový
VíceANALÝZA A MODELOVÁNÍ PŘESLECHŮ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
VíceZákladní komunikační řetězec
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základní komunikační řetězec PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL
VíceModelování parametrů metalických sdělovacích kabelů při extrémních teplotách
Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Issue: 2012 14 2 Modelování parametrů metalických sdělovacích kabelů při extrémních teplotách Modelling parameters of copper communication cables under extreme temperatures
VícePřenosová technika 1
Přenosová technika 1 Přenosová technika Základní pojmy a jednotky Přenosová technika je oblast sdělovací techniky, která se zabývá konstrukčním provedením, stavbou i provozem zařízení sloužících k přenášení,
VíceSimulace oteplení typového trakčního odpojovače pro různé provozní stavy
Konference ANSYS 2009 Simulace oteplení typového trakčního odpojovače pro různé provozní stavy Regina Holčáková, Martin Marek VŠB-TUO, FEI, Katedra elektrických strojů a přístrojů Abstract: Paper focuses
Více2000MHz? 1600MHz? Cat 8.2? Cat 8.1? Cat 8? Měření metalické kabeláže. Název prezentace Měření metalické kabeláže. Měření metalické kabeláže
Název prezentace 2015 Brno, 8.3.2018 Radek Praha, Kocian 21.4.2015 Juraj Sukop Cat 8? 40GBase-T? Cat 8? Cat 8.1? Cat 8.2? 1600MHz? 2000MHz? Proč nový standard pro metalické LAN kabeláže Potřeba navýšení
VíceZ P R Á V A. o výsledcích měření nežádoucího vyzařování vysílacího rádiového zařízení Ubiquti Power Bridge M10 EU
Č e s k ý t e l e k o m u n i k a č n í ú ř a d Odbor státní kontroly elektronických komunikací Oddělení technické podpory Brno Jurkovičova 1, 638 Brno Z P R Á V č. 13/212 o výsledcích měření nežádoucího
VíceREGRESNÍ ANALÝZA V PROSTŘEDÍ MATLAB
62 REGRESNÍ ANALÝZA V PROSTŘEDÍ MATLAB BEZOUŠKA VLADISLAV Abstrakt: Text se zabývá jednoduchým řešením metody nejmenších čtverců v prostředí Matlab pro obecné víceparametrové aproximační funkce. Celý postup
VíceVYUŽITÍ MATLABU PRO PODPORU VÝUKY A PŘI ŘEŠENÍ VÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ NA KATEDŘE KOMUNIKAČNÍCH A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ
VYUŽITÍ MATLABU PRO PODPORU VÝUKY A PŘI ŘEŠENÍ VÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ NA KATEDŘE KOMUNIKAČNÍCH A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ Markéta Mazálková Katedra komunikačních a informačních systémů Fakulta vojenských technologií,
VíceTechnologie v metalických přístupových sítích
Technologie v metalických přístupových sítích Ing. Libor Michalek, Ph.D. 29.4.2014 Tato přednáška je podporována projektem č. CZ.1.07/2.2.00/28.0062 Společné aktivity VUT a VŠB-TUO při vytváření obsahu
Víceednáška Ing. Bc. Ivan Pravda
12.předn ednáška Systémy xdsl - rozbor vlastností a aplikací Ing. Bc. Ivan Pravda Systémy xdsl přehled - efektivnější využití metalických dvoudrátových vedení v přístupových sítích využití existujících
VíceInovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol
Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol CZ.1.07/1.5.00/34.0452 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0452 OV_1_36_měření DVB-C s
VíceModulační metody, datové měniče telefonní modemy
Modulační metody, datové měniče a telefonní modemy Úvodem: objem signálu V s vs. objem kanálu V k 1. Dynamický rozsah signálu D s změna amplitudy signálu vyjadřující rozsah hlasitosti (prakticky: odstup
VícePřipojení k Internetu a služby Internetu Připojení k Internetu a využívání jeho služeb je dnes běžnou záležitostí. S Internetem se dnes setkáváme na
Připojení k Internetu a služby Internetu Připojení k Internetu a využívání jeho služeb je dnes běžnou záležitostí. S Internetem se dnes setkáváme na každém kroku. S Internetem se setkáme v domácnostech,
VícePřenosová média. rek. Petr Grygárek. 2005 Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Počítačové sítě (Bc.) 1
Přenosová média Petr Grygárek rek 1 Přenosová média pro počítačové sítě Využíván sériový přenos úspora vedení Metalická Nesymatrické - koaxiální kabel Symetrické - kroucená dvojlinka Optická stíněná, nestíněná
VíceMěření vlastností datového kanálu
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická ÚLOHA E Měření vlastností datového kanálu Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Základy datové komunikace (X32ZDK) Měřeno: 14. 4. 2008 Cvičení:
VíceSTŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU. TV, kabelové modemy
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND TV, kabelové modemy PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Distribuce TV vysílání
VíceElektrické parametry spojů v číslicových zařízeních
Elektrické parametry spojů v číslicových zařízeních Co je třeba znát z teoretických základů? jak vyjádřit schopnost přenášet data jak ji správně chápat jak a v čem ji měřit čím je schopnost přenášet data
VíceHarmonizace metod vyhodnocení naměřených dat při zkratových zkouškách
Harmonizace metod vyhodnocení naměřených dat při zkratových zkouškách P. Křemen (Zkušebnictví, a.s.), R. Jech (Zkušebnictví, a.s) Jsou uvedeny principy a postup harmonizace metod zpracování a vyhodnocení
VíceVY_32_INOVACE_E 15 03
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
VícePřenos pasivního dvojbranu RC
Střední průmyslová škola elektrotechnická Pardubice VIČENÍ Z ELEKTRONIKY Přenos pasivního dvojbranu R Příjmení : Česák Číslo úlohy : 1 Jméno : Petr Datum zadání : 7.1.97 Školní rok : 1997/98 Datum odevzdání
VíceVlastnosti a modelování aditivního
Vlastnosti a modelování aditivního bílého šumu s normálním rozdělením kacmarp@fel.cvut.cz verze: 0090913 1 Bílý šum s normálním rozdělením V této kapitole se budeme zabývat reálným gaussovským šumem n(t),
VíceQuantization of acoustic low level signals. David Bursík, Miroslav Lukeš
KVANTOVÁNÍ ZVUKOVÝCH SIGNÁLŮ NÍZKÉ ÚROVNĚ Abstrakt Quantization of acoustic low level signals David Bursík, Miroslav Lukeš Při testování kvality A/D převodníků se používají nejrůznější testovací signály.
VíceStandard IEEE
Standard IEEE 802.11 Semestrální práce z předmětu Mobilní komunikace Jméno: Alena Křivská Datum: 15.5.2005 Standard IEEE 802.11 a jeho revize V roce 1997 publikoval mezinárodní standardizační institut
VíceSeriové ATA, principy, vlastnosti
Seriové ATA, principy, vlastnosti Snahy o zvyšování rychlosti v komunikaci s periferními zařízeními jsou velmi problematicky naplnitelné jedním z omezujících faktorů je fyzická konstrukce rozhraní a kabelů.
VícePokyny pro projektování zařízení ElZaS 21
Počet stran: Počet příloh: Pokyny pro projektování zařízení ElZaS Verze programového vybavení: Procesory P a P., procesor přenosového řadiče -.0 Verze dokumentace:.0 Datum:.. 00 Zpracoval: Ing. Karel Beneš,
Více1. Zadání. 2. Teorie úlohy ID: 78 357. Jméno: Jan Švec. Předmět: Elektromagnetické vlny, antény a vedení. Číslo úlohy: 7. Měřeno dne: 30.3.
Předmět: Elektromagnetické vlny, antény a vedení Úloha: Symetrizační obvody Jméno: Jan Švec Měřeno dne: 3.3.29 Odevzdáno dne: 6.3.29 ID: 78 357 Číslo úlohy: 7 Klasifikace: 1. Zadání 1. Změřte kmitočtovou
VíceMultiplexory sériových rozhraní na optický kabel ELO E246, ELO E247, ELO E248, ELO E249, ELO E24A, ELO E24B. Uživatelský manuál
Multiplexory sériových rozhraní na optický kabel ELO E246, ELO E247, ELO E248, ELO E249, ELO E24A, ELO E24B Uživatelský manuál 1.0 Úvod...3 1.1 Použití multiplexoru...3 2.0 Principy činnosti...3 3.0 Instalace...3
VíceInovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol
Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol CZ.1.07/1.5.00/34.0452 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0452 OV_1_23_měření DVB-T s
VícePSK1-15. Metalické vedení. Úvod
PSK1-15 Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Tematická oblast: Výsledky vzdělávání: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Typ vzdělávání: Ověřeno: Zdroj: Vyšší odborná škola a Střední
VíceSériové komunikace KIV/PD Přenos dat Martin Šimek
Sériové komunikace KIV/PD Přenos dat Martin Šimek O čem přednáška je? 2 Konfigurace datového spoje Sériová rozhraní RS-232, RS-485 USB FireWire Konfigurace datového spoje 3 Topologie datového spoje 4 Rozhraní
VíceZáklady spojovací techniky
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základy spojovací techniky PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Funkce účastnické
VíceDigitální přenosové systémy a účastnické přípojky ADSL
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechncká LABORATORNÍ ÚLOHA Č. 2 Dgtální přenosové systémy a účastncké přípojky ADSL Vypracoval: Jan HLÍDEK & Lukáš TULACH V rámc předmětu: Telekomunkační
Více- + C 2 A B V 1 V 2 - U cc
RIEDL 4.EB 10 1/6 1. ZADÁNÍ a) Změřte frekvenční charakteristiku operačního zesilovače v invertujícím zapojení pro růžné hodnoty zpětné vazby (1, 10, 100, 1000kΩ). Vstupní napětí volte tak, aby nedošlo
VíceZáklady elektrotechniky 2 (21ZEL2) Přednáška 1
Základy elektrotechniky 2 (21ZEL2) Přednáška 1 Úvod Základy elektrotechniky 2 hodinová dotace: 2+2 (př. + cv.) zakončení: zápočet, zkouška cvičení: převážně laboratorní informace o předmětu, kontakty na
VíceMasarykova univerzita v Brně. Pedagogická fakulta. Moderní technologie počítačových sítí
Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta Moderní technologie počítačových sítí Vyučující: Ing. Martin Dosedla Vypracoval: Bureš Lubomír Brno, 2009 Moderní technologie počítačových sítí Vybrané
VíceTELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK
TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 14 RoËnÌk 2009 Praha 17. Ëervence 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy B. InformativnÌ Ë st 46. SdÏlenÌ o vyd nì rozhodnutì o uloûenì povinnosti poskytovat
Více21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM
21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM Digitální síť GSM (globální systém pro mobilní komunikaci) je to celulární digitální radiotelefonní systém a byl uveden do provozu v roce 1991. V České republice byl systém spuštěn
VíceMultiplexory sériových rozhraní na optický kabel ELO E246, ELO E247, ELO E248, ELO E249, ELO E24A, ELO E24B. Uživatelský manuál
Multiplexory sériových rozhraní na optický kabel ELO E246, ELO E247, ELO E248, ELO E249, ELO E24A, ELO E24B Uživatelský manuál Bezpečnostní upozornění 1. Výrobce neodpovídá za možné poškození zařízení
Víceednáška a telefonní modemy Ing. Bc. Ivan Pravda
11.předn ednáška Telefonní přístroje, modulační metody a telefonní modemy Ing. Bc. Ivan Pravda Telefonní přístroj princip funkce - klasická analogová telefonní přípojka (POTS Plain Old Telephone Service)
VíceÚčinky měničů na elektrickou síť
Účinky měničů na elektrickou síť Výkonová elektronika - přednášky Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Definice pojmů podle normy ČSN
VíceFyzická úroveň. Teoretický základ datových komunikací. Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem
Fyzická úroveň Úvod do počítačových sítí Lekce 03 Ing. Jiří ledvina, CSc. Teoretický základ datových komunikací Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem 3.10.2008
VícePříloha 3 Definice pojmů a zkratkových slov
Příloha 3 pojmů a zkratkových slov 1 Následující uvedené pojmy uvozené velkým počátečním písmenem mají ve Smlouvě a jejích přílohách význam, který je jim níže přiřazen. Termín Asymetrická digitální účastnická
VíceSítě SFN Systém pro analýzu a vizualizaci pokrytí a rušení vysílacích sítí
Sítě SFN Systém pro analýzu a vizualizaci pokrytí a rušení vysílacích sítí Sítě SFN ver. 7 je výpočetní systém pro analýzu pokrytí a rušení vysílacích sítí pro služby FM, TV, DVB- T a T-DAB a analýzu a
VíceCO SI POČÍT S TELEFONNÍM DRÁTEM VE 3. TISÍCILETÍ aneb modernizovaná síť MMO
CO SI POČÍT S TELEFONNÍM DRÁTEM VE 3. TISÍCILETÍ aneb modernizovaná síť MMO Michal FRANKL Brno, 17. dubna 2019 Vlastník a provozovatel největší telekomunikační sítě (fixní i mobilní) Velkoobchod bez koncových
Více