VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav telekomunikací

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav telekomunikací"

Transkript

1

2 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav telekomunikací Ing. Radim Číž MODELOVÁNÍ A ANALÝZA PROVOZU SYSTÉMŮ DIGITÁLNÍCH ÚČASTNICKÝCH VEDENÍ MODELLING AND ANALYSIS OF DIGITAL SUBSCRIBER LINE OPERATION Zkrácená verze Ph.D. Thesis Obor: Teleinformatika Školitel: Prof. Ing. Zdeněk Smékal, CSc. Oponenti: Prof. Ing. Florián Makáň, Ph.D. Ing. Václav Křepelka, Ph.D. Datum obhajoby:

3 KLÍČOVÁ SLOVA analytické modely, digitální účastnická vedení, spektrální kompatibilita, přeslechy, impulzní rušení KEYWORDS analytic models, digital subscriber lines, spectral compatibility, crosstalks, impulse noise DOKTORSKÁ PRÁCE JE ULOŽENA: Ústav telekomunikací FEKT, VUT v Brně Purkyňova Brno Tel.: Fax: Radim Číž, 008 ISBN ISSN

4 Obsah 1 PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU PROBLEMATIKY Princip xdsl Používané xdsl systémy...6 CÍLE DOKTORSKÉ PRÁCE MATEMATICKÝ MODEL PŘÍSTUPOVÉ SÍTĚ S xdsl SYSTÉMY Vložný útlum účastnického vedení Přeslechy Přeslechy na blízkém konci Přeslechy na vzdáleném konci ANALYTICKÝ MODEL PROVOZU xdsl SYSTÉMŮ Popis uživatelského rozhraní a algoritmu hlavního programu Bitová alokace a výpočet přenosové kapacity EXPERIMENTY A VÝSLEDKY Měření na přenosových vedeních v přístupové síti Testovaná vedení Měření na vedeních s ADSL modemy Vyhodnocení výsledků měření na přenosových vedeních Výsledky simulací s modelem pro analýzu xdsl provozu Vliv délky vedení Vliv přeslechů a spektrální kompatibilita... 6 ZÁVĚR... 4 Seznam použité literatury... 4 Curriculum Vitae... 5 Abstrakt

5

6 1 PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU PROBLEMATIKY Technologie digitálních účastnických vedení, obecně označované jako xdsl, umožňují několikanásobně zvýšit přenosovou kapacitu metalických přístupových sítí, což má pro jejich provozovatele klíčový význam. Zatímco totiž meziústřednová spojovací síť je v současné době realizována kabely s optickými vlákny, jednotliví účastníci jsou ke spojovacím systémům (HOST ústředna, vysunutá účastnická jednotka apod.) stále ještě z velké časti připojeni symetrickými dvoulinkami (kroucenými páry), sdruženými převážně ve vícepárových měděných kabelech s polyetylénovou nebo papírovou izolací. Náklady na tzv. poslední míli se některým telekomunikačním společnostem teprve začínají vracet ve formě výnosů za převážně poskytované, klasické telefonní služby (POTS). V souvislosti s rozvojem mobilních sítí však v této oblasti roste silná konkurence. Nákladné investice do infrastruktury přístupové sítě je tedy možné zhodnotit jedině nabídkou nových širokopásmových služeb, kterou umožňují právě xdsl technologie. Zavádění nových digitálních systémů do přístupové sítě, sebou nese určité problémy, především v oblasti vzájemné spektrální kompatibility jednotlivých systémů xdsl. Vzájemná spektrální kompatibilita je dána kvantifikací úrovně rušení, které produkuje na stejném kabelu jeden systém xdsl a ovlivňuje jiný systém xdsl. Porozumění vzájemné interakce mezi různými typy systémů xdsl je základem pro jejich racionální nasazování v přístupové síti a pro zajištění specifikované kvality služby, kterou poskytují. Řešení problémů vzájemné spektrální kompatibility lze do určité míry počítačově modelovat. Na základě údajů o nasazovaných a provozovaných systémech a parametrech přístupových vedení se vytvoří model, pomocí něhož se stanoví míra vzájemného ovlivňování nasazovaných systémů. Takto lze stanovit zda budou nasazované systémy provozuschopné. 1.1 PRINCIP xdsl Zkratkou xdsl se souhrnně označuje celá množina tzv. technologií digitálních účastnických vedení (Digital Subscriber Line). Na místo symbolu x se dosazuje příslušné písmeno nebo písmena, podle konkrétního druhu technologie (např. HDSL, SDSL, ADSL apod.). Hlavní princip těchto technologií spočívá ve zvyšování přenosové kapacity metalických účastnických vedení využitím širšího kmitočtového pásma. To vyplývá z Shannonova vztahu (1.1), podle něhož je teoretická přenosová kapacita kanálu C T přímo úměrná jeho šířce pásma B. S C T = B log 1 +. (1.1) N Protože ani výkon přijímaného signálu S, ani výkon šumu N obvykle nejsou v celém kmitočtovém pásmu konstantní, je vhodnější uvádět obecnější tvar (1.), který toto zohledňuje: 5

7 f ( f ) ( f ) max S CT = log 1 + df N. (1.) 0 Výkon signálu ovlivňuje zejména vložný útlum vedení. Kvůli němu je výkonová úroveň signálu na přijímací straně, po průchodu vedením, podstatně nižší než na straně vysílací. Navíc vložný útlum je kmitočtově závislý, takže vyšší harmonické složky vysílaného signálu budou více utlumeny než složky s nižšími kmitočty. Za nejvýznamnější složky celkového šumu v xdsl systémech je možné považovat přeslechy. Jsou způsobeny pronikáním částí vysílaných signálů ze sousedních párů kabelu prostřednictvím elektrických vazeb. Podle polohy zdrojů rušícího signálu rozlišujeme přeslech na blízkém (NEXT) a na vzdáleném konci (FEXT), přičemž obě tyto rušící složky se na straně přijímače sčítají. Další složkou šumu je tzv. provozní šum způsobený činností aktivních a pasivních elektrických prvků vlastního přenosového systému a tepelným šumem. Má charakter aditivního Gaussova bílého šumu (AWGN), jehož konstantní výkonová spektrální hustota je oproti přeslechům relativně malá, v případě účastnických linek se pohybuje okolo hodnoty 140 dbm/hz. [1] V kmitočtovém pásmu, ve kterém pracují xdsl systémy, působí také vysokofrekvenční rušení pocházející zejména od rozhlasových a dalších rádiových systémů s amplitudovou modulací. Vysokofrekvenční rušení ve většině případů není významné a má jen o málo vyšší úroveň než provozní šum. 1. POUŽÍVANÉ xdsl SYSTÉMY Jednotlivé technologie vysokorychlostních digitálních účastnických vedení se od sebe liší zejména v použitých modulačních metodách a šířkách pásma. Na tom pak závisí charakter přenosu (symetrický nebo asymetrický) a dosažitelné přenosové rychlosti. Přehled nejznámějších variant xdsl systémů je uveden v následující tab Technologie IDSL (ISDN DSL), ADSL (Asymmetric DSL) a VDSL (Very high speed DSL) byly koncipovány tak, aby je mohly používat zvláště malé firmy a domácnosti, zejména pro přístup do sítě Internet. Přenosová rychlost u dvou posledně jmenovaných technologií je v dopředném směru k uživateli (downstream) několikrát vyšší než ve směru zpětném (upstream). Tato nesymetrie odpovídá faktu, že objem dat přenesených ze sítě k uživateli je také mnohem větší než v obráceném směru. U těchto technologií je rovněž možné současně s datovým spojením využívat i běžné telefonní služby nebo služby ISDN. Technologie HDSL (High bit rate DSL) a SHDSL (Single-pair High-speed DSL) jsou symetrické z hlediska přenosových rychlostí v jednotlivých směrech. Používají se např. pro připojení pobočkových ústředen, základnových stanic mobilních sítí apod. Běžně podporují rozhraní multiplexu PCM 1. řádu T1 / E1 (1544 / 048 kb/s). 6

8 Tab. 1.1: Přehled xdsl systémů. Technologie Přenosová kapacita [kb/s] Zpětná Dopředná Počet párů Koexistence s POTS/ISDN Vzdálenost [km] IDSL ne 5,5 HDSL 1544, , 048 1,, 3 ne 4,0 * SHDSL** ne 4,0 * ADSL ano 5,5 VDSL ano 0,5 * Typická překlenutelná vzdálenost bez použití opakovačů. ** Údaje platí pro SHDSL podle původní verze doporučení G.991. z r. 001 []. CÍLE DOKTORSKÉ PRÁCE Hlavním cílem práce je zvýšení výkonnosti vysokorychlostních xdsl systémů prostřednictvím nově navržené metody pro testování jejich spektrální kompatibility. To, jak je daný systém výkonný určují zejména tyto parametry: maximální přenosová kapacita při konstantní úrovni rušení a délce vedení, maximální přenosová vzdálenost při pevně stanovené přenosové rychlosti a konstantní úrovni rušení, maximální odolnost proti rušení vyjádřená dosaženou bitovou chybovostí (BER). Uvedené parametry spolu vzájemně souvisí a jsou ještě navíc závislé i na celkovém vysílacím výkonu signálu. Proto je při jejich posuzování potřeba vzít v úvahu příslušné standardy, které pro jednotlivé systémy některé parametry přesně stanovují (většinou přenosovou rychlost a maximální vysílací výkon). Cesty vedoucí ke zvýšení výkonnosti vysokorychlostních DSL systémů jsou v zásadě tyto: vylepšení procesu inteligentního zpracování signálu, který zahrnuje jednak vlastní modulaci, různé techniky zabezpečení proti chybám (např. dopředné korekční kódování) a eventuálně také i algoritmy optimalizace rozložení výkonového spektra, dosažení optimální spektrální kompatibility. Protože standardy technologií vysokorychlostních účastnických přípojek neposkytují příliš mnoho možností pro změny v používaných modulačních schématech a protichybových zabezpečovacích technikách, zabývá se tato práce zejména zajištěním optimální spektrální kompatibility těchto systémů. 7

9 Navržená metoda pro testování spektrální kompatibility je založena na vyhodnocovacím modelu implementovaném v prostředí MATLAB, který bere v úvahu specifické profily výkonové spektrální hustoty signálů jednotlivých xdsl systémů a jejich modifikací, vložný útlum použitého vedení, a přeslechy na blízkém a vzdáleném konci v závislosti na počtu a variantách rušících xdsl systémů. 3 MATEMATICKÝ MODEL PŘÍSTUPOVÉ SÍTĚ S xdsl SYSTÉMY Jak již bylo zmíněno v kap. 1.1, největší vliv na dosažitelnou přenosovou rychlost mají vložný útlum vedení, což je vlastně opačná hodnota výkonového přenosu v decibelech, a přeslechová rušení. Méně se pak projevují bílý šum a zbytkový šum odrazů užitečného signálu na nehomogenitách vedení. 3.1 VLOŽNÝ ÚTLUM ÚČASTNICKÉHO VEDENÍ Jednotlivé úseky, ze kterých se skládá účastnické vedení v přístupové síti a ve vnitřních rozvodech budov, lze z elektrického hlediska považovat za homogenní symetrické vedení s rovnoměrně rozloženými parametry. Nekonečně krátký úsek vedení (tzv. elementární), o délce dx je možné charakterizovat čtyřmi primárními parametry vztaženými na jednotku délky, kterými jsou měrný odpor R, měrná indukčnost L, měrný svod (vodivost) G a měrná kapacita C. V pásmu kmitočtů určeném pro původní telefonní služby se tyto parametry pro daný typ kabelu příliš nemění a lze je považovat za konstantní. Vysokorychlostní xdsl systémy však využívají pásmo mnohem širší, v případě VDSL dokonce až do 30 MHz, a proto je zde již nutno vzít v úvahu kmitočtovou závislost primárních parametrů. Představu o této závislosti poskytují grafy na obr Obr. 3.1: Kmitočtová závislost primárních parametrů: a) R(f), L(f) b) G(f), C(f). Existuje několik empirických modelů, které tuto závislost popisují. V Evropě jsou například používány modely společností Deutsche Telecom, KPN, Swisscom a další. (Podrobnější popis je uveden např. v [3].) Nejznámější je však třináctiparametrový model společnosti British Telecom, který umožňuje s dostatečnou 8

10 přesností aproximovat hodnoty primárních parametrů v pásmu desítek MHz, viz vztahy (3.1) až (3.4): R ( f ) = +, (3.1) Roc + ac f Ros + as f ( f / fm ) N ( f / f ) b m N b L0 + L L( f ) =, (3.) N ge G( f ) = g f, (3.3) N ce C f ) = C + C / f, (3.4) kde ( 0 R oc a R os (Ω/m) určují měrný stejnosměrný odpor, a c a a s (Ω 4 /m 4 Hz ) představují nárůst měrného odporu se zvyšujícím se kmitočtem, L 0 (H/m) je měrná indukčnost při kmitočtech blížících se k 0 Hz, L (H/m) je měrná indukčnost při nejvyšších kmitočtech, f m (Hz) a N b definují přechod mezi dvěma kmitočtovými pásmy, g 0 (S/m) je měrný svod při kmitočtech blížících se k 0 Hz, N ge ovlivňuje strmost nárůstu měrného svodu při zvyšujícím se kmitočtu, C (F/m) je měrná kapacita při nejvyšších kmitočtech, C 0 (F/m) je měrná kapacita při kmitočtech blížících se k 0 Hz, N ce ovlivňuje strmost poklesu měrné kapacity s rostoucím kmitočtem. Pro komplexnější hodnocení přenosových vlastností homogenního vedení se používají sekundární parametry, kterými jsou charakteristická impedance Z 0 (Ω), udávající poměr napětí a proudu v každém místě vedení (3.5) a měrná míra přenosu γ (3.6). Z R( f ) + jωl( f ) =, (3.5) G( f ) + jωc( f ) jϕ( f ) 0( f ) = Z0( f ) e γ ( f ) = ( R( f ) + jωl( f )) ( G( f ) + jωc( f )) = α( f ) + jβ ( f ), (3.6) kde Z 0 (Ω) je modul charakteristické impedance, ϕ (rad) je argument charakteristické impedance, α (Np/m) je měrný útlum, β (rad/m) je měrný fázový posuv. 9

11 Řešením diferenciálních rovnic popisujících úbytky napětí a proudu na elementárním úseku vedení a provedením několika úprav, lze získat kaskádní rovnice (3.7) a (3.8), které vyjadřují vztahy mezi napětím a proudem na začátku (U 1, I 1 ) a na konci (U, I ) vedení s celkovou délkou l. Odvození lze nalézt například v [4]. U I 1 1 = cosh( γ l) U + Z sinh( γ l) I, (3.7) = sinh( γ l) U + cosh( γ l) I. (3.8) Z Protože je účastnické vedení obyčejně složeno z několika úseků s různými primárními parametry (navíc se zde mohou také vyskytovat nezakončené odbočky), je vhodnější charakterizovat jej kaskádní maticí. Její prvky tvoří kaskádní parametry a, b, c a d, které jsou v rovnicích (3.7) a (3.8) vyjádřeny pomocí sekundárních parametrů Z 0 a γ. Matici s kmitočtově závislými parametry pro úsek vedení uvádí vztah (3.9) a pro nezakončenou odbočku vztah (3.10). ( γ ( f ) l) Z 0( f ) sinh( γ ( f ) l) ( ) ( ) γ ( f ) l cosh γ ( f l 0( f ) cosh A = ú ( f, l) sinh Z ), (3.9) 1 0 ( ) A = 1 o ( f, l) 1. (3.10) Z 0( f ) coth γ ( f ) l Výsledné kaskádní parametry celého účastnického vedení, složeného z celkem M dílčích úseků a nezakončených odboček, je pak možno získat součinem kaskádních matic úseků a odboček, jak uvádí vztah (3.11): M a( f, l) b( f, l) A ( f, l) = Am ( f, l) =. (3.11) m= 1 c( f, l) d( f, l) Vložný útlum vedení A I, udávaný v decibelech, je definován jako absolutní hodnota poměru výkonů P 1 dodávaného generátorem s vnitřní impedancí Z G do zakončovací impedance (zátěže) Z T přímo, tj. bez vloženého vedení, a P, který je dodáván stejným generátorem do stejné zátěže přes vložené vedení, viz vztah (3.1). T P1 U / ZT A I = 10log = 10log (3.1) P U / Z T Po úpravě vztahu (3.1), s využitím kaskádních rovnic (3.7) a (3.8), získáme výsledný vztah (3.13), podle kterého je možné vypočítat kmitočtově závislý vložný útlum vedení dané délky z jeho kaskádních parametrů a, b, c, d a impedancí generátoru (zdroje signálu) Z G a zátěže Z T. [5] 10

12 A I a( f, l) ZT + b( f, l) + ZG[ c( f, l) ZT + d( f, l)] = 0log. (3.13) Z + Z G T 3. PŘESLECHY Přeslech je obecně chápán jako rušení, které vstupuje do komunikačních kanálů, prostřednictvím elektrických vazeb. Na obr. 3. je znázorněn princip vzniku dvou typů přeslechů, tak jak jsou generovány ve vícepárových kabelech. Signál vysílaný do krouceného páru zdrojem, který se nachází na levé straně obrázku, generuje v ostatních párech kabelu přeslechové signály na blízkém (NEXT) a na vzdáleném konci (FEXT). Nepříznivé účinky NEXT jsou zpravidla daleko větší než účinky FEXT, protože úroveň rušení u něj není snížena vložným útlumem vedení. Obr. 3.: Princip vzniku přeslechů NEXT a FEXT. Při odhadu výkonové spektrální hustoty (PSD) přeslechů je potřeba vycházet z tvaru výkonových spekter signálů, které jsou generovány jednotlivými zdroji tohoto rušení. V doporučení ITU-T G [6], jsou například definovány vztahy popisující charakteristické kmitočtové průběhy výkonové spektrální hustoty některých přenosových systémů, jenž představují nejvážnější hrozbu pro ADSL přenos. Pásmo kmitočtů, které je těmito systémy využíváno, totiž více či méně zasahuje do pásma ADSL, viz obr Jak je z obrázku patrné, např. signál ADSL vysílaný z modemu na ústřednové straně směrem k účastnickému modemu, bude nejvíce rušen přeslechem způsobeným přenosem PCM 1. řádu (E1) za použití linkového kódu HDB3 nebo AMI. V opačném směru bude na ADSL působit zejména přeslech pocházející od HDSL systémů, ať již se jedná o jejich třípárovou nebo jednopárovou (HDSL) verzi. 11

13 Obr. 3.3: Výkonové spektrální hustoty vysílaných signálů různých zdrojů přeslechů Přeslechy na blízkém konci Výkonovou spektrální hustotu rušení pocházející od sousedních přenosových systémů na blízkém konci N NEXT ( f ) ve W/Hz, lze vypočítat podle vztahu: N NEXT ( f ) Ndist. ( f ) H NEXT ( f ) =, (3.14) kde N dist. ( f ) je výkonová spektrální hustota signálu rušícího systému ve W/Hz a H NEXT ( f ) je výkonová přenosová funkce, postihující vlastnosti elektrických vazeb, kterými rušící signál proniká. Charakter kmitočtové závislosti H NEXT ( f ) je pro různé případy stejný, mění se pouze velikost vazební konstanty K NEXT. Podle [6] lze k ověřovacím účelům použít model s padesátipárovým kabelem, jehož K NEXT 0, n 0,6, kde n je počet zdrojů rušení (maximálně 49). Výkonová přenosová funkce je potom: H 3 / 14 NEXT f ) = K NEXT f = 0, ,6 ( n f 3.. Přeslechy na vzdáleném konci 3 /. (3.15) Pro výkonovou spektrální hustotu přeslechu N FEXT ( f ) ve W/Hz na vzdáleném konci, platí vztah (3.16), který je obdobou vztahu (3.14). N FEXT ( f ) Ndist. ( f ) H FEXT ( f ) =. (3.16) Výkonová přenosová funkce H FEXT ( f ), však v tomto případě musí kromě vazební konstanty K FEXT zahrnovat i délku vazební cesty l (m) a výkonovou 1

14 přenosovou funkci kanálu H C ( f ), protože toto přeslechové rušení je cestou zeslabeno vložným útlumem, viz rovnice (3.17). H FEXT FEXT C ) ( f ) = K H ( f l f 0 0,6 =,54 10 n H ( f ) l f kde n je počet zdrojů rušení (maximálně 49) [6]. C 4 ANALYTICKÝ MODEL PROVOZU xdsl SYSTÉMŮ =, (3.17) Analytický model, implementovaný v softwarovém prostředí MATLAB v7.1, umožňuje snadné vyhodnocení provozu xdsl systémů v přístupové síti. V úvahu je brána délka a typ použitého vedení, úroveň bílého šumu a zejména přeslechy na blízkém a vzdáleném konci od zvolené kombinace a počtu rušících xdsl systémů, které současně pracují na sousedních párech kabelu. To jsou nejvýznamnější vlivy, které v obou směrech determinují výslednou přenosovou kapacitu daného xdsl systému, což je hlavní hodnotící parametr používaný při analýze. Model například umožňuje snadno získat prvotní představu o tom, zda za daných podmínek, které v přístupové síti existují, bude přenosová kapacita určitého xdsl systému dostačující pro zamýšlenou vysokorychlostní službu. Otestování lze provést pro několik typických nastavení délek a typů vedení, a rušících systémů, které se v dané přístupové síti nejčastěji vyskytují. Není tedy nutné provádět ihned komplikovaná a časově náročná měření se skutečnými xdsl systémy. Model se také dobře uplatní při analýze spektrální kompatibility xdsl systémů a při kmitočtovém plánování. Je naprogramován tak, že je velmi snadno rozšiřitelný o nové přenosové systémy pracující s DMT modulací, takže bude k těmto účelům použitelný i v budoucnu. 4.1 POPIS UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ A ALGORITMU HLAVNÍHO PROGRAMU Pro komfortní ovládání implementovaného modelu bylo v prostředí MATLAB vytvořeno grafické uživatelské rozhraní, jehož náhled je na obr V prvním panelu shora se zadává délka použitého vedením, impedance generátoru (modemu), zakončovací impedance a je zde možné vybrat jeden z 15 podporovaných typů vedení. Druhý panel slouží k zadání hodnoty výkonové spektrální hustoty bílého aditivního šumu a počtu jednotlivých rušících přenosových systémů, instalovaných na sousedních párech kabelu. Třetí panel umožňuje výběr konkrétního xdsl systému, jehož analýzu chceme provést a zadat zisk použitého dopředného protichybového kódování a požadovanou šumovou rezervu. 13

15 Obr. 4.1: Grafické uživatelské rozhraní analytického modelu xdsl provozu. Implementovány jsou následující systémy: ADSL over POTS, podle doporučení ITU-T G.99.1, Annex A, ADSL over ISDN, podle doporučení ITU-T G.99.1, Annex B, ADSL over ISDN, podle doporučení ITU-T G.99.3, Annex B, ADSL ADM (plně digit. režim), podle doporučení ITU-T G.99.4, Annex B, 14

16 ADSL+ ADM, podle doporučení ITU-T G.99.5, Annex A, ADSL+ over POTS, podle doporučení ITU-T G.99.5, Annex A, VDSL over ISDN plán A a B, verze FTTEx, podle doporučení ITU-T G.993.1, VDSL plán B7-3 a B8-, podle doporučení ITU-T G.993., Annex B. U všech ADSL verzí lze navíc volit mezi variantou s kmitočtovým duplexem (FDD) nebo s potlačením ozvěn (EC). Ve čtvrtém panelu jsou zobrazeny vypočítané přenosové kapacity pro oba směry přenosu. Tlačítkem START se výpočet spouští a tlačítkem RESET se nastaví výchozí hodnoty vstupních parametrů a vymažou se případné chybové poznámky zobrazené vedle neplatně zadaných hodnot. Algoritmus hlavního programu, jehož zdrojový kód je obsažen v souboru xdslmod.m, je znázorněn vývojovým diagramem na obr. 4.. Po zadání vstupních parametrů vedení, zdrojů rušení a výběru xdsl systému se po stisku tlačítka START provede nejdříve kontrola, zda jsou tyto parametry zadány korektně a v povolených mezích. Jestliže ne, objeví se vedle editačního okénka s nesprávnou hodnotou nápis: Neplatná hodnota! a program čeká na opětovné zadání a stisk tlačítka START. Jsou-li parametry správné, je volána funkce iloss, která vrátí vektor vypočítané závislosti vložného útlumu daného vedení na kmitočtu. Dále program pomocí funkcí psdnx a psdfx vypočítá vektory výkonové spektrální hustoty přeslechů na blízkém a vzdáleném konci pro všechny zadané rušící systémy. Z těchto výsledků a ze zadané hodnoty výkonové spektrální hustoty bílého šumu se prostým součtem vypočítají vektory celkového šumu na straně ústředny a na straně účastníka. Pak následuje výpočetně nejnáročnější část, prováděná funkcí btl, která vrací vektor bitové alokace, vektor odstupu signálu od šumu a hodnotu přenosové kapacity. Tato funkce je volána zvlášť pro každý směr přenosu (více v kap. 4.). Nakonec jsou vypočtené hodnoty přenosových kapacit zobrazeny v příslušných okénkách grafického uživatelského rozhraní a jsou vykresleny grafy výkonové přenosové funkce kanálu, spektrálních hustot přeslechů na blízkém a vzdáleném konci, celkového šumu, grafy bitové alokace spolu s odstupem signálu od šumu v jednotlivých subkanálech pro oba směry přenosu a závislost bitové alokace na délce vedení pro dopředný směr přenosu. 15

17 Obr. 4.: Vývojový diagram algoritmu hlavního programu. 4. BITOVÁ ALOKACE A VÝPOČET PŘENOSOVÉ KAPACITY Diskrétní vícetónová modulace, kterou používají moderní xdsl systémy umožňuje kromě snadné implementace, především velmi efektivní využití vyhrazeného kmitočtového pásma. To je totiž rozděleno na množství úzkých ortogonálních subkanálů, jejichž přenosové funkce můžeme považovat za konstantní. Data jsou paralelně přenášena těmito subkanály, přičemž počet bitů na symbol přenášených daným subkanálem závisí na odstupu signálu od šumu na straně přijímače a požadované hodnotě bitové chybovosti podle vztahu: n () i () i H () i () 3 ST C = log 1 +, (4.1) N i kde výraz S T (i) H C (i) / N(i) je poměr signálu k šumu v i-tém subkanále a se vztahuje k požadované bitové chybovosti. Podle distribuční funkce Gaussova rozložení vychází například pro chybovost 10-7 hodnota rovna 5,333.[7] 16

18 10 7 = log e dx. (4.) π x To znamená, že výraz 3/ představuje vlastně ztrátu o velikosti asi 9,8 db, kterou odečteme od hodnoty odstupu signálu od šumu v daném subkanále. Dále se ještě počítá s určitou šumovou rezervou A NM (obyčejně asi 6 db), kvůli prostoru pro kolísání úrovně šumu během přenosu, se ziskem dopředného protichybového kódování γ (asi 4 db) a se ztrátou A CP (přibližně 0,8 db) způsobenou použitím cyklické předpony v DMT modulaci. n Vztah (4.1) pro výpočet alokovaných bitů je tedy možno upravit do tvaru: () i () i H () i () = log ST C + 1 N i Γ, (4.3) 9,8+ A NM γ + ACP kde Γ = Výkonovou spektrální hustotu vysílaného signálu S T (i) (W/Hz) v daném subkanále lze zpětně vypočítat z počtu alokovaných bitů b(i), výkonové spektrální hustoty šumu N(i) (W/Hz), výkonového přenosu kanálu H C (i) a konstanty Γ podle vzorce (4.4) a celkový výkon vysílaného DMT signálu P (W) podle vzorce (4.5). S T () i b () [ () i Γ N i 1] =, (4.4) H i I () i C () P = vm ST, (4.5) 1 kde v m (Bd) je modulační rychlost a I je celkový počet subkanálů. Výsledná přenosová kapacita C T systému s DMT modulací, je pak dána součinem modulační rychlosti a počtu alokovaných bitů ve všech subkanálech I () i CT = vm n. (4.6) 1 Výpočet bitové alokace, spektrální hustoty vysílaného signálu a přenosové kapacity provádí v naprogramovaném modelu funkce btl. Jejími vstupními parametry jsou vektor vložného útlumu vedení, vektor celkového šumu v jednotlivých subkanálech, minimální a maximální počet bitů v jednom subkanále, zisk kódování, požadovaná šumová rezerva a zvolená varianta xdsl systému. Algoritmus funkce, který je založen na výše uvedených vztazích, je stejný pro všechny xdsl systémy podporované tímto modelem. Liší se jen v počtu subkanálů, které jednotlivé systémy používají, ve spektrálních maskách, které definují 17

19 maximální hodnotu výkonové spektrální hustoty vysílaného signálu a v maximálních povolených hodnotách celkového výkonu. Nejdříve se přiřadí minimální počet bitů každému subkanálu. Podle vzorce (4.4) je vypočítán vektor výkonové spektrální hustoty vysílaného signálu a následně také vektor odstupu signálu od šumu a celkový výkon vysílaného signálu podle vzorce (4.5). Nyní se porovnají vypočítané hodnoty výkonové spektrální hustoty s hodnotami spektrální masky daného xdsl systému. Jestliže v některém subkanále je výkonová spektrální hustota vysílaného signálu větší, než hodnota daná spektrální maskou, sníží se zde počet bitů o jeden. V případě, že počet bitů by byl menší než minimální, nealokují se v tomto subkanále žádné bity a přenos v něm neprobíhá. Počet bitů se sníží o jeden také v subkanálech, kde je hodnota odstupu signálu od šumu menší než požadovaná šumová rezerva. Jestliže celkový výkon vysílaného signálu přesáhne maximální hodnotu, která platí pro daný xdsl systém, sníží se počet bitů v subkanále s nejnižším odstupem signál šum a vypočítá se výsledná přenosová kapacita podle vzorce (4.6). V opačném případě se počet bitů zvýší o jeden ve všech subkanálech, kde v předchozím kroku nedošlo ke snížení počtu bitů a kde počet bitů již nedosáhl maximální hodnoty. Dále se algoritmus opakuje v příslušném cyklu while výpočtem vektoru výkonové spektrální hustoty vysílaného signálu, vektoru odstupu signálu od šumu a celkového vysílacího výkonu a následnou kontrolou, až dokud není poprvé překročena hodnota celkového vysílacího výkonu a vypočítána výsledná přenosová kapacita. 5 EXPERIMENTY A VÝSLEDKY Tato kapitola popisuje měření a jejich výsledky provedené jednak se skutečnými xdsl modemy v laboratorních podmínkách a na reálných kabelech ve veřejné přístupové síti, a dále jsou zde shrnuty i výsledky simulací s vytvořeným modelem pro analýzu xdsl provozu. 5.1 MĚŘENÍ NA PŘENOSOVÝCH VEDENÍCH V PŘÍSTUPOVÉ SÍTI Pro účely měření byla použita tři reálná vedení v přístupové síti s běžným telekomunikačním provozem a jedno samostatné referenční vedení, které nebylo rušeno žádným paralelním přenosovým systémem. Měření bylo rozděleno na dvě fáze. Nejprve byly proměřeny parametry vedení, kmitočtové charakteristiky jejich vložných útlumů a výkonové přenosové funkce přeslechů. V další fázi pak byly na jednotlivá vedení připojeny dvojice ADSL modemů a měřeny dosažené parametry v různých podmínkách přeslechového rušení Testovaná vedení Základní parametry jednotlivých testovaných vedení jsou v tab Délky byly jednak stanoveny na základě známé kabelové struktury a také změřeny pomocí 18

20 kvalifikátoru xdsl CableSHARK metodou TDR. Stejným přístrojem bylo provedeno i měření měrného odporu R a měrné kapacity C. Tab. 5.1: Parametry testovaných vedení. Označení Pracovní název R [Ω/km] C [nf/km] l [m] TL#1 dlouhé 13,5 38, TL# střední 175,6 11, TL#3 krátké 18,6 69,3 15 TL#4 referenční 185,6 71, Relativně nízký měrný odpor a vysoká měrná kapacita u vedení TL#, jsou důsledkem zkrácení původního dlouhého vedení TL#1 propojkou přibližně v jedné třetině jeho délky, přičemž zbývající část nebyla odpojena. Pro měření kmitočtových charakteristik vložných útlumů byl použit spektrální analyzátor HP 3589A, připojený k vedení přes vysokoimpedanční vazební obvod s transformátorem 1901BA. Výkonové přenosové funkce přeslechů typu NEXT mezi vedeními TL#1 a TL#3, byly naměřeny přístrojem CableSHARK. Ve všech případech se útlum přeslechu pohybuje v hrubém rozmezí db. Na obou koncích dlouhého vedení TL#1, byla rovněž přístrojem CableSHARK změřena výkonová spektrální hustota šumu, který sem proniká zvnějšku. Zřetelně se zde projevuje blíže neidentifikované úzkopásmové rušení v okolí kmitočtu 900 khz a přístroj také signalizoval pravděpodobné přeslechové rušení od základní přípojky ISDN. Jinak se výkonová spektrální hustota šumu pohybovala okolo hodnoty 130 dbm/hz Měření na vedeních s ADSL modemy Na testovaných linkách TL#1 až TL#4 bylo celkem provedeno 3 měření tohoto typu. Lze je rozdělit na měření bez rušícího systému na sousedním páru (port 3/4) a s rušícím systémem. Rušícím systémem byly jiné ADSL modemy nebo MSDSL modemy. Protože se u vedení TL#1, které se nachází v přístupové síti s běžným provozem, projevuje rušení z vedlejších párů, lze předpokládat tento vliv i v případě měření bez uměle dodaného rušícího systému. ADSL technologie byla zkoušena při použití kmitočtového oddělení přenosových kanálů (FDD) i při částečném sdílení kmitočtového pásma u metody s potlačením ozvěn (EC). K získání parametrů přenosu bylo využito vývojových kitů ADSL modemu KeyWave firmy Fujitsu, neboť umožňují oproti klasickým modemům rozsáhlejší diagnostiku. Zpracování výsledků bylo provedeno v programovém prostředí Matlab. Pouze pro srovnání byla část měření realizována se sériově vyráběnými modemy SpeedTouch Home firmy Alcatel a simulátorem DSLAMu Emutel Maestro, osazeným stejnou čipovou sadou DynaMiTe (Alcatel). 19

21 5.1.3 Vyhodnocení výsledků měření na přenosových vedeních Realizovaná měření prokázala provozuschopnost ADSL systému i na tak mimořádných vedeních jako je TL#1 o celkové délce 5, km, které se skládá z 50 úseků kabelů různých délek a průměrů. Prokázal se zásadní vliv přeslechu na blízkém konci NEXT na dosaženou přenosovou rychlost. V tomto ohledu, dle teoretických předpokladů, mělo kmitočtové oddělení směrů přenosu (FDD) lepší vliv na přenosovou kapacitu ve zpětném směru než metoda potlačení ozvěn (EC), nicméně duplexní režim s EC umožňuje podstatně zvýšit přenosové rychlosti na velmi dlouhých vedeních v dopředném směru a to průměrně o 70 %, při současném snížení rychlosti ve zpětném směru v průměru o 0 %. To je zapříčiněno tím, že na velmi dlouhých vedeních nejsou vyšší kmitočty vůbec využity k přenosu dat. Na krátkých vedeních, kde přeslech na blízkém konci může mít dominantní vliv na přenosovou kapacitu (zejména ve zpětném kanálu) je žádoucí použití spíše kmitočtového oddělení. To je také vhodnější, kvůli odolnosti proti přeslechu NEXT pocházejícího od sousedních ADSL systémů. Měření dále prokázala velice špatnou spektrální kompatibilitu technologií ADSL a MSDSL, kvůli vysoké úrovni vysílacího výkonu MSDSL. Během přenosu navíc tato úroveň dosti prudce kolísá. Toto chování zpravidla vedlo k rozpadu spojení ADSL modemů a zcela znemožnilo jeho provoz. MSDSL technologie však není primárně určena pro použití na domácích účastnických přípojkách veřejné telefonní sítě a její častější výskyt v přístupové síti se tedy nepředpokládá. Měření přenosových parametrů ADSL v podmínkách rušení způsobeného provozem MSDSL, bylo praktickým příkladem nekompatibility některých xdsl systémů s ADSL. Vždy je proto nutné provést pečlivou analýzu aktuálního stavu dané přístupové sítě a pokusit se odhadnout budoucí míru její penetrace jednotlivými digitálními přenosovými systémy. Na základě těchto údajů a například s pomocí navrženého vyhodnocovacího modelu pro analýzu xdsl provozu (viz kap. 4 ), je pak potřeba vytvořit konkrétní kmitočtový plán, který by zaručil spektrální kompatibilitu používaných systémů. 5. VÝSLEDKY SIMULACÍ S MODELEM PRO ANALÝZU xdsl PROVOZU Vytvořený analytický model posloužil především k vyhodnocení rušivých vlivů na provoz nejmodernějších přenosových systémů založených na vícetónové modulaci. Jednotlivá nastavení podmínek simulací vycházela ze dvou základních cílů prováděné analýzy. Jednalo se o posouzení vlivu délky vedení a vlivu přeslechů na přenosovou kapacitu zkoumaných xdsl systémů Vliv délky vedení Pro tento typ simulací bylo zvoleno měděné vedení o průměru 0,5 mm označené jako ETSI05. Ve všech případech bylo počítáno pouze s rušením aditivním bílým 0

PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Správa spektra

PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Správa spektra PŘÍLOHA 16 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ Správa spektra OBSAH 1 ROZSAH DOKUMENTU...3 2 ODKAZY NA STANDARDIZAČNÍ DOKUMENTY...5 3 LIMITNÍ HODNOTY PORUŠENÍ PODMÍNEK SPRÁVY SPEKTRA...6

Více

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN.

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN. xdsl Technologie xdsl jsou určeny pro uživatelské připojení k datové síti pomocí telefonní přípojky. Zkratka DSL (Digital Subscriber Line) znamené digitální účastnickou přípojku. Dělí se podle typu přenosu

Více

Připojení k rozlehlých sítím

Připojení k rozlehlých sítím Připojení k rozlehlých sítím Základy počítačových sítí Lekce 12 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Telefonní linky ISDN DSL Kabelové sítě 11.10.2006 Základy počítačových sítí - lekce 12 2 Telefonní linky Analogové

Více

Název Kapitoly: Přístupové sítě

Název Kapitoly: Přístupové sítě Cvičení: UZST, ČVUT Fakulta DOPRAVNÍ Název Kapitoly: Přístupové sítě Cíle kapitoly: Definice základních pojmů přístupová síť, transportní síť. Klasifikace přístupových sítí, Druhy přístupových sítí Metalické

Více

Moderní technologie linek. Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA

Moderní technologie linek. Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA Moderní technologie linek Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA Zvyšování přenosové kapacity Cílem je dosáhnout maximum fyzikálních možností

Více

1. Základy teorie přenosu informací

1. Základy teorie přenosu informací 1. Základy teorie přenosu informací Úvodem citát o pojmu informace Informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním. N.

Více

Přístupové sítě nové generace - NGA. Jiří Vodrážka

Přístupové sítě nové generace - NGA. Jiří Vodrážka Přístupové sítě nové generace - NGA Jiří Vodrážka Definice NGA Co jsou přístupové sítě nové generace? Doporučení Komise 2010/572/EU: kabelové přístupové sítě, které sestávají zcela nebo zčásti z optických

Více

Kroucená dvojlinka. původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení. potah (STP navíc stínění)

Kroucená dvojlinka. původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení. potah (STP navíc stínění) Fyzická vrstva Kroucená dvojlinka původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení potah (STP navíc stínění) 4 kroucené páry Kroucená dvojlinka dva typy: nestíněná

Více

Technologie xdsl a Frame Relay sítě

Technologie xdsl a Frame Relay sítě KIV/PD Technologie xdsl a Frame Relay sítě Přenos dat Martin Šimek Digital Subscriber Line 2 další vývojový stupeň (po ISDN) využití stávající telefonní přípojky další zvyšování přenosové rychlosti není

Více

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. Datum vydání: 17. prosince 2012 Verze: 3.0-1 - Obsah Úvod... - 3 - Předmět specifikace... - 3 - Koncový bod sítě... - 3

Více

3. Kmitočtové charakteristiky

3. Kmitočtové charakteristiky 3. Kmitočtové charakteristiky Po základním seznámení s programem ATP a jeho preprocesorem ATPDraw následuje využití jednotlivých prvků v jednoduchých obvodech. Jednotlivé příklady obvodů jsou uzpůsobeny

Více

ednáška Ing. Bc. Ivan Pravda

ednáška Ing. Bc. Ivan Pravda 12.předn ednáška Systémy xdsl - rozbor vlastností a aplikací Ing. Bc. Ivan Pravda Systémy xdsl přehled - efektivnější využití metalických dvoudrátových vedení v přístupových sítích využití existujících

Více

Základy spojovací techniky

Základy spojovací techniky EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základy spojovací techniky PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Funkce účastnické

Více

Základní principy přeměny analogového signálu na digitální

Základní principy přeměny analogového signálu na digitální Základní y přeměny analogového signálu na digitální Pro přenos analogového signálu digitálním systémem, je potřeba analogový signál digitalizovat. Digitalizace je uskutečňována pomocí A/D převodníků. V

Více

Masarykova univerzita v Brně. Pedagogická fakulta. Moderní technologie počítačových sítí

Masarykova univerzita v Brně. Pedagogická fakulta. Moderní technologie počítačových sítí Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta Moderní technologie počítačových sítí Vyučující: Ing. Martin Dosedla Vypracoval: Bureš Lubomír Brno, 2009 Moderní technologie počítačových sítí Vybrané

Více

Fázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor.

Fázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor. FREKVENČNĚ ZÁVISLÉ OBVODY Základní pojmy: IMPEDANCE Z (Ω)- charakterizuje vlastnosti prvku pro střídavý proud. Impedance je základní vlastností, kterou potřebujeme znát pro analýzu střídavých elektrických

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 14 RoËnÌk 2009 Praha 17. Ëervence 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy B. InformativnÌ Ë st 46. SdÏlenÌ o vyd nì rozhodnutì o uloûenì povinnosti poskytovat

Více

Úloha D - Signál a šum v RFID

Úloha D - Signál a šum v RFID 1. Zadání: Úloha D - Signál a šum v RFID Změřte úrovně užitečného signálu a šumu v přenosovém řetězci systému RFID v závislosti na čtecí vzdálenosti. Zjistěte maximální čtecí vzdálenost daného RFID transpondéru.

Více

Z P R Á V A. o výsledcích měření nežádoucího vyzařování vysílacího rádiového zařízení Ubiquti Power Bridge M10 EU

Z P R Á V A. o výsledcích měření nežádoucího vyzařování vysílacího rádiového zařízení Ubiquti Power Bridge M10 EU Č e s k ý t e l e k o m u n i k a č n í ú ř a d Odbor státní kontroly elektronických komunikací Oddělení technické podpory Brno Jurkovičova 1, 638 Brno Z P R Á V č. 13/212 o výsledcích měření nežádoucího

Více

Účinky měničů na elektrickou síť

Účinky měničů na elektrickou síť Účinky měničů na elektrickou síť Výkonová elektronika - přednášky Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Definice pojmů podle normy ČSN

Více

1. Zadání. 2. Teorie úlohy ID: 78 357. Jméno: Jan Švec. Předmět: Elektromagnetické vlny, antény a vedení. Číslo úlohy: 7. Měřeno dne: 30.3.

1. Zadání. 2. Teorie úlohy ID: 78 357. Jméno: Jan Švec. Předmět: Elektromagnetické vlny, antény a vedení. Číslo úlohy: 7. Měřeno dne: 30.3. Předmět: Elektromagnetické vlny, antény a vedení Úloha: Symetrizační obvody Jméno: Jan Švec Měřeno dne: 3.3.29 Odevzdáno dne: 6.3.29 ID: 78 357 Číslo úlohy: 7 Klasifikace: 1. Zadání 1. Změřte kmitočtovou

Více

TECHNICKÁ SPECIFIKACE TSPE 2072A 1

TECHNICKÁ SPECIFIKACE TSPE 2072A 1 TECHNICKÁ SPECIFIKACE TSPE 2072A 1 PARAMETRY ROZHRANÍ U-R TELEKOMUNIKAČNÍ SÍTĚ ČESKÉHO TELECOMU, A.S. PRO SLUŽBY VYUŽÍVAJÍCÍ TECHNOLOGIE ADSL NEBO ADSL2+ ČÁST 1 Parametry fyzické vrstvy Tento dokument

Více

Digitální účastnická přípojka VDSL2. Petr Jareš

Digitální účastnická přípojka VDSL2. Petr Jareš Digitální účastnická přípojka VDSL2 Petr Jareš Autor: Petr Jareš Název díla: Digitální účastnická přípojka VDSL2 Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa:

Více

Kroucená dvojlinka. potah. 4 kroucené páry. STP navíc stínění

Kroucená dvojlinka. potah. 4 kroucené páry. STP navíc stínění Fyzická vrstva Kroucená dvojlinka původně telefonní kabel, kroucením sníženo rušení pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) nestíněná (Unshielded Twisted Pair, UTP) stíněná (Shielded Twisted Pair, STP)

Více

Připojení k Internetu a služby Internetu Připojení k Internetu a využívání jeho služeb je dnes běžnou záležitostí. S Internetem se dnes setkáváme na

Připojení k Internetu a služby Internetu Připojení k Internetu a využívání jeho služeb je dnes běžnou záležitostí. S Internetem se dnes setkáváme na Připojení k Internetu a služby Internetu Připojení k Internetu a využívání jeho služeb je dnes běžnou záležitostí. S Internetem se dnes setkáváme na každém kroku. S Internetem se setkáme v domácnostech,

Více

Quantization of acoustic low level signals. David Bursík, Miroslav Lukeš

Quantization of acoustic low level signals. David Bursík, Miroslav Lukeš KVANTOVÁNÍ ZVUKOVÝCH SIGNÁLŮ NÍZKÉ ÚROVNĚ Abstrakt Quantization of acoustic low level signals David Bursík, Miroslav Lukeš Při testování kvality A/D převodníků se používají nejrůznější testovací signály.

Více

generální licenci č. GL-30/R/2000

generální licenci č. GL-30/R/2000 Český telekomunikační úřad Se sídlem Klimentská 27, Praha 1 Praha 21. listopadu 2000 Č.j. 502500/2000-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy vydává podle 95

Více

X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření

X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření 31.10.2007 X32MKO - Mobilní komunikace projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření měřící skupina č.3 středa 14:30-16:00 Zadání: 1. Vybudování DECT sítě Vybudujte síť DECT podle

Více

PŘIJÍMAČ / VYSÍLAČ SADA MODULŮ 433 MHZ

PŘIJÍMAČ / VYSÍLAČ SADA MODULŮ 433 MHZ NÁVOD K OBSLUZE Verze 05/02 PŘIJÍMAČ / VYSÍLAČ SADA MODULŮ 433 MHZ Obj. č.: 13 04 28 OBSAH Strana Obsah... 1 Úvod... 2 Účel použití... 2 Popis produktu... 2 Rozsah dodávky... 3 Bezpečnostní a riziková

Více

IT_420 Komunikační technologie a služby

IT_420 Komunikační technologie a služby KIT VŠE v Praze IT_420 Komunikační technologie a služby Téma 9: Moderní přístupové technologie (xdsl, CATV, PLC) Verze 1.2 Jandoš, Matuška Obsah Digital Subscriber Line (xdsl) Architektura, frekvenční

Více

Měření závislosti přenosové rychlosti na vložném útlumu

Měření závislosti přenosové rychlosti na vložném útlumu Měření závislosti přenosové rychlosti na vložném útlumu Úvod Výrazným činitelem, který upravuje maximální přenosovou rychlost, je vzdálenost mezi dvěma bezdrátově komunikujícími body. Tato vzdálenost je

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr

Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr. Zadání: A. Na předloženém kompenzovaném vstupní děliči k nf milivoltmetru se vstupní impedancí Z vst = MΩ 25 pf, pro dělící poměry :2,

Více

ednáška - vlastnosti vedení, Ing. Bc. Ivan Pravda

ednáška - vlastnosti vedení, Ing. Bc. Ivan Pravda 9.předn ednáška Přenosová média - vlastnosti vedení, metalické páry, přeslechyp Ing. Bc. Ivan Pravda základní modifikace - problematika přístupových sítí zajištění připojení jednotlivých účastníků či lokálních

Více

Multipřepínače MU pro hvězdicové rozvody

Multipřepínače MU pro hvězdicové rozvody Multipřepínače MU pro hvězdicové rozvody Multipřepínače ALCAD série 913 jsou určeny k hvězdicovému rozvodu signálu TV+FM (digitálního i analogového) a satelitního signálu z jednoho nebo dvou satelitních

Více

Simulace. Simulace dat. Parametry

Simulace. Simulace dat. Parametry Simulace Simulace dat Menu: QCExpert Simulace Simulace dat Tento modul je určen pro generování pseudonáhodných dat s danými statistickými vlastnostmi. Nabízí čtyři typy rozdělení: normální, logaritmicko-normální,

Více

Konference RADIOKOMUNIKACE Pardubice 22.10.2014 EMC LTE DVB-T. zkušenosti z měření (šetření rušení) Tomáš Vik Český telekomunikační úřad

Konference RADIOKOMUNIKACE Pardubice 22.10.2014 EMC LTE DVB-T. zkušenosti z měření (šetření rušení) Tomáš Vik Český telekomunikační úřad Konference RDIOKOMUNIKCE Pardubice 22.10.2014 EMC LTE DVB-T zkušenosti z měření (šetření rušení) Tomáš Vik Český telekomunikační úřad Koexistence systémů LTE 800 MHz a DVB-T Poznámky k experimentu pro

Více

FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Spojujeme elektrotechniku a informatiku PRACUJ V OBORU. S OBRATEM VÍCE NEŽ MILIARD Kč

FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Spojujeme elektrotechniku a informatiku PRACUJ V OBORU. S OBRATEM VÍCE NEŽ MILIARD Kč FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Spojujeme elektrotechniku a informatiku PRACUJ V OBORU S OBRATEM VÍCE NEŽ MILIARD Kč (celosvětový roční výnos mobilních operátorů zdroj Strategy Analytics 2013) Studuj obory KOMUNIKAČNÍ

Více

RLC obvody sériový a paralelní rezonanční obvod

RLC obvody sériový a paralelní rezonanční obvod Vysoká škola báňská Technická universita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Základy elektroniky ZE aboratorní úloha č. 2 R obvody sériový a paralelní rezonanční obvod Datum měření: 24. 9. 2011

Více

Vypracoval: Ing. Antonín POPELKA. Datum: 30. června 2005. Revize 01

Vypracoval: Ing. Antonín POPELKA. Datum: 30. června 2005. Revize 01 Popis systému Revize 01 Založeno 1990 Vypracoval: Ing. Antonín POPELKA Datum: 30. června 2005 SYSTÉM FÁZOROVÝCH MĚŘENÍ FOTEL Systém FOTEL byl vyvinut pro zjišťování fázových poměrů mezi libovolnými body

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

přenosové rychlosti v počítačových sítích útlum

přenosové rychlosti v počítačových sítích útlum přenosové rychlosti v počítačových sítích útlum větší pro vyšší frekvence zvyšuje se s rostoucí délkou kabelu odolnost vůči rušení (interference) přeslechy (crosstalks)= přenášený signál může ovlivňovat

Více

Počítačové sítě 1 Přednáška č.2 Fyzická vrstva

Počítačové sítě 1 Přednáška č.2 Fyzická vrstva Počítačové sítě 1 Přednáška č.2 Fyzická vrstva Osnova Fyzická vrstva v ISO/OSI modelu Standardy fyzické vrstvy Základní principy přenosu signálu Kódování a modulace signálu Měření Strukturovaná kabeláž

Více

ednáška a metody digitalizace telefonního signálu Ing. Bc. Ivan Pravda

ednáška a metody digitalizace telefonního signálu Ing. Bc. Ivan Pravda 2.předn ednáška Telefonní kanál a metody digitalizace telefonního signálu Ing. Bc. Ivan Pravda Telekomunikační signály a kanály - Při přenosu všech druhů telekomunikačních signálů je nutné řešit vztah

Více

Přenosová média KIV/PD Přenos dat Martin Šimek

Přenosová média KIV/PD Přenos dat Martin Šimek Přenosová média KIV/PD Přenos dat Martin Šimek O čem přednáška je? 2 Frekvence, připomenutí skutečností 3 Úvodní přehled 4 Úvodní přehled 5 6 Frekvenční spektrum elektromagnetických kanálů Základní klasifikace

Více

Návod na cvičení VoIP Hodnocení kvality řeči neintrusivní metodou

Návod na cvičení VoIP Hodnocení kvality řeči neintrusivní metodou Fakulta elektrotechniky a informatiky, VSB-TU Ostrava Návod na cvičení VoIP Hodnocení kvality řeči neintrusivní metodou Datum: 15.2.2013 Autor: Ing. Karel Tomala Kontakt: karel.tomala@vsb.cz Předmět: Telekomunikační

Více

Siklu nová generace spojů v E-band pásmu

Siklu nová generace spojů v E-band pásmu Siklu nová generace spojů v E-band pásmu Siklu Petach Tikva, Izrael vývoj vlastní technologie založeno 2008 Siklu Etherhaul Carrier-grade Ethernet spoj pro páteře mobilních sítí, operátory/isp i podniky

Více

EXI. Společná distribuce satelitní MF a IP signálů. Novinka. přes satelitní koaxiální kabel

EXI. Společná distribuce satelitní MF a IP signálů. Novinka. přes satelitní koaxiální kabel EXI Společná distribuce satelitní MF a IP álů přes satelitní koaxiální kabel Novinka Přehled Přehled 2 Úvod 3 EXI 3508 multipřepínač s integrovaným modemem 4 Technická data EXI 3508 5 EXI 01 modem 6 Technická

Více

4. Co je to modulace, základní typy modulací, co je to vícestavová fázová modulace, použití. Znázorněte modulaci, která využívá 4 amplitud a 4 fází.

4. Co je to modulace, základní typy modulací, co je to vícestavová fázová modulace, použití. Znázorněte modulaci, která využívá 4 amplitud a 4 fází. Písemná práce z Úvodu do počítačových sítí 1. Je dán kanál bez šumu s šířkou pásma 10kHz. Pro přenos číslicového signálu lze použít 8 napěťových úrovní. a. Jaká je maximální baudová rychlost? b. Jaká je

Více

SÍTĚ NOVÉ GENERACE. - podpora NGA sítí - rozvoj mobilních sítí LTE

SÍTĚ NOVÉ GENERACE. - podpora NGA sítí - rozvoj mobilních sítí LTE SÍTĚ NOVÉ GENERACE - podpora NGA sítí - rozvoj mobilních sítí LTE Marek Ebert Český telekomunikační úřad ISSS 2014 Hradec Králové, 7. a 8. dubna 2014 Agenda 1) Podpora budování přístupových sítí NGA pro

Více

Učební osnova předmětu ELEKTRONICKÁ ZAŘÍZENÍ

Učební osnova předmětu ELEKTRONICKÁ ZAŘÍZENÍ Učební osnova předmětu ELEKTRONICKÁ ZAŘÍZENÍ Obor vzdělání: 26-41-M/01 Elektrotechnika, zaměření slaboproud Forma vzdělávání: denní studium Ročník kde se předmět vyučuje: čtvrtý Počet týdenních vyučovacích

Více

Červen 1996. Metody měření zařízení používaných v digitálních. mikrovlnných přenosových systémech. Část 3: Měření pozemských stanic družicové.

Červen 1996. Metody měření zařízení používaných v digitálních. mikrovlnných přenosových systémech. Část 3: Měření pozemských stanic družicové. ICS 33. 060. 30 Červen 1996 ČESKÁ NORMA Metody měření zařízení používaných v digitálních mikrovlnných přenosových systémech Část 3: Měření pozemských stanic družicové služby Oddíl 5: Konvertory nahoru

Více

Šum AD24USB a možnosti střídavé modulace

Šum AD24USB a možnosti střídavé modulace Šum AD24USB a možnosti střídavé modulace Vstup USB měřicího modulu AD24USB je tvořen diferenciálním nízkošumovým zesilovačem s bipolárními operačními zesilovači. Charakteristickou vlastností těchto zesilovačů

Více

DUM: VY_32_INOVACE_584

DUM: VY_32_INOVACE_584 Datum: 23. května 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_584 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

WAMS - zdroj kvalitní ch dat pro analý zý stavu sí tí a pro nové éxpértní sýsté mý

WAMS - zdroj kvalitní ch dat pro analý zý stavu sí tí a pro nové éxpértní sýsté mý WAMS - zdroj kvalitní ch dat pro analý zý stavu sí tí a pro nové éxpértní sýsté mý Daniel Juřík, Antonín Popelka, Petr Marvan AIS spol. s r.o. Brno Wide Area Monitoring Systémy (WAMS) umožňují realizovat

Více

Ústav automobilního a dopravního inženýrství. Datové sběrnice CAN. Brno, Česká republika

Ústav automobilního a dopravního inženýrství. Datové sběrnice CAN. Brno, Česká republika Ústav automobilního a dopravního inženýrství Datové sběrnice CAN Brno, Česká republika Obsah Úvod Sběrnice CAN Historie sběrnice CAN Výhody Sběrnice CAN Přenos dat ve vozidle s automatickou převodovkou

Více

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení.

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. 10. Bezdrátové sítě Studijní cíl Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. Doba nutná k nastudování 1,5 hodiny Bezdrátové komunikační technologie Uvedená kapitola

Více

Pracovní list žáka (ZŠ)

Pracovní list žáka (ZŠ) Pracovní list žáka (ZŠ) Účinky elektrického proudu Jméno Třída.. Datum.. 1. Teoretický úvod Elektrický proud jako jev je tvořen uspořádaným pohybem volných částic s elektrickým nábojem. Elektrický proud

Více

Mikrovlnná měření: výzkum a vzdělávání

Mikrovlnná měření: výzkum a vzdělávání Faculty of Electrical Engineering and Communication Brno University of Technology Purkynova 118, CZ-61200 Brno, Czechia http://www.six.feec.vutbr.cz Mikrovlnná měření: výzkum a vzdělávání Z. Raida, J.

Více

LTC 46xx a LTC 47xx Jednotky pro přenos po optických vláknech

LTC 46xx a LTC 47xx Jednotky pro přenos po optických vláknech CCTV LTC 46xx a LTC 47xx Jednotky pro přenos po optických vláknech LTC 46xx a LTC 47xx Jednotky pro přenos po optických vláknech K dispozici jsou modely pro přenos a dat Není vyžadováno žádné nastavení

Více

Očekávané vlastnosti a pokrytí ČR sítěmi LTE

Očekávané vlastnosti a pokrytí ČR sítěmi LTE Doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. Očekávané vlastnosti a pokrytí ČR sítěmi LTE 1 Co umožní LTE? LTE (Long Term Evolution 4G mobilní sítě) Inzerované rychlosti v hodnotách 60, 75,100 Mbit/s Jaká bude realita?

Více

PowerOPTI Řízení účinnosti tepelného cyklu

PowerOPTI Řízení účinnosti tepelného cyklu PowerOPTI Řízení účinnosti tepelného cyklu VIZE Zvýšit konkurenceschopnost provozovatelů elektráren a tepláren. Základní funkce: Spolehlivé hodnocení a řízení účinnosti tepelného cyklu, včasná diagnostika

Více

Poř. č. Příjmení a jméno Třída Skupina Školní rok 2 BARTEK Tomáš S3 1 2009/10

Poř. č. Příjmení a jméno Třída Skupina Školní rok 2 BARTEK Tomáš S3 1 2009/10 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření Název úlohy MĚŘENÍ CHARAKTERISTIK REZONANČNÍCH OBVODŮ Číslo úlohy 301-3R Zadání

Více

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291 Vzorová úloha 4.16 Postup vícerozměrné kalibrace Postup vícerozměrné kalibrace ukážeme na úloze C4.10 Vícerozměrný kalibrační model kvality bezolovnatého benzinu. Dle následujících kroků na základě naměřených

Více

Přístupy a ceny PŘÍLOHA 1 SMLOUVY. o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti O2 Czech Republic a.s. využívající technologie Broadband

Přístupy a ceny PŘÍLOHA 1 SMLOUVY. o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti O2 Czech Republic a.s. využívající technologie Broadband PŘÍLOHA 1 Přístupy a ceny SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Broadband mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Přehled rozsahu SLUŽeb a jednotlivých typů přístupů

Více

LABORATORNÍ CVIČENÍ Střední průmyslová škola elektrotechnická

LABORATORNÍ CVIČENÍ Střední průmyslová škola elektrotechnická Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIČENÍ Střední průmyslová škola elektrotechnická Příjmení: Hladěna Číslo úlohy: 10 Jméno: Jan Datum

Více

1. Základní podmínky pro zřízení a užívání služby. 2. Popis a parametry Služby

1. Základní podmínky pro zřízení a užívání služby. 2. Popis a parametry Služby Tento dokument doplňuje a upravuje podmínky poskytování služby EMEA Internet DSL (dále jen Služba ) a tvoří přílohu Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. 1. Základní podmínky pro zřízení

Více

5. RUŠENÍ, ELEKTROMAGNETICKÁ KOMPATIBILITA (EMC) a NORMY EMC

5. RUŠENÍ, ELEKTROMAGNETICKÁ KOMPATIBILITA (EMC) a NORMY EMC 5. RUŠENÍ, ELEKTROMAGNETICKÁ KOMPATIBILITA (EMC) a NORMY EMC Závažným problémem konstrukce impulsních regulátorů je jejich odrušení. Výkonové obvody měničů představují aktivní zdroj impulsního a kmitočtového

Více

Počítačové sítě, v. 3.2

Počítačové sítě, v. 3.2 Počítačové sítě, v. 3.2 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 8: POTS, ISDN, xdsl J. Peterka, 2010 Slide č. 1 POTS (Plain Old Telephone System)

Více

Nové směry v řízení ES

Nové směry v řízení ES Nové směry v řízení ES Nové směry v řízení ES Systémy založené na technologii měření synchronních fázorů: WAM - Wide Area Monitoring WAC Wide Area Control WAP - Wide Area Protection Někdy jsou všechny

Více

Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně. Přístroje

Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně. Přístroje Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně Rozmanitost signálů v komunikační technice způsobuje, že rozdělení měřicích metod není jednoduché a jednoznačné.

Více

Navyšování propustnosti a spolehlivosti použitím více komunikačních subsystémů

Navyšování propustnosti a spolehlivosti použitím více komunikačních subsystémů Navyšování propustnosti a spolehlivosti použitím více komunikačních subsystémů Doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra telekomunikační techniky

Více

E35C. Komunikační modul Pro domácnosti. AD-FU/CU/GU verze 4.0. Technické údaje

E35C. Komunikační modul Pro domácnosti. AD-FU/CU/GU verze 4.0. Technické údaje Komunikační modul Pro domácnosti AD-FU/CU/GU verze 4.0 E35C Technické údaje Komunikační moduly E35C AD-xU verze 4.0 zajišťují komunikaci TCP/IP prostřednictvím mobilní sítě 2G/3G mezi měřidly E350 a centrálním

Více

WIDE AREA MONITORING SYSTÉMY V DISTRIBUČNÍ ENERGETICE CONTROL OF POWER SYSTEMS 2010

WIDE AREA MONITORING SYSTÉMY V DISTRIBUČNÍ ENERGETICE CONTROL OF POWER SYSTEMS 2010 WIDE AREA MONITORING SYSTÉMY V DISTRIBUČNÍ ENERGETICE WAMS ORIENTED TO DISTRIBUTION NETWORKS Antonín Popelka, Petr Marvan AIS spol. s r.o. Brno 9th International Conference CONTROL OF POWER SYSTEMS 2010

Více

Kategorie M. Test. U všech výpočtů uvádějte použité vztahy včetně dosazení! 1 Sběrnice RS-422 se používá pro:

Kategorie M. Test. U všech výpočtů uvádějte použité vztahy včetně dosazení! 1 Sběrnice RS-422 se používá pro: Mistrovství České republiky soutěže dětí a mládeže v radioelektronice, Vyškov 2011 Test Kategorie M START. ČÍSLO BODŮ/OPRAVIL U všech výpočtů uvádějte použité vztahy včetně dosazení! 1 Sběrnice RS-422

Více

České Radiokomunikace

České Radiokomunikace České Radiokomunikace Nové trendy v oblasti radiových sítí a sdílení telekomunikační infrastruktury Marcel Procházka Manažer pro rozvoj služeb a strategii Malenovice 29.4.2010 Kdo jsme Expert na trhu vysílacích

Více

Správa rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz po výběrovém řízení

Správa rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz po výběrovém řízení Správa rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz po výběrovém řízení Martin Hanuš Český telekomunikační úřad Odbor správy kmitočtového spektra Obsah 2 Průběh a výsledky výběrového řízení

Více

Modem a síť LAN. Uživatelská příručka

Modem a síť LAN. Uživatelská příručka Modem a síť LAN Uživatelská příručka Copyright 2006 Hewlett-Packard Development Company, L.P. Informace uvedené v této příručce se mohou změnit bez předchozího upozornění. Jediné záruky na produkty a služby

Více

Základní otázky pro teoretickou část zkoušky.

Základní otázky pro teoretickou část zkoušky. Základní otázky pro teoretickou část zkoušky. Platí shodně pro prezenční i kombinovanou formu studia. 1. Síla současně působící na elektrický náboj v elektrickém a magnetickém poli (Lorentzova síla) 2.

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Lukáš Engler Sem vložit oficiální zadání. Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci zpracoval sám

Více

Postup při šetření rušení rádiového příjmu provozem vysílacích rádiových zařízení širokopásmových mobilních radiokomunikačních sítí (Metodický postup)

Postup při šetření rušení rádiového příjmu provozem vysílacích rádiových zařízení širokopásmových mobilních radiokomunikačních sítí (Metodický postup) Praha 21. března 2014 Postup při šetření rušení rádiového příjmu provozem vysílacích rádiových zařízení širokopásmových mobilních radiokomunikačních sítí (Metodický postup) Upraveno podle výsledků experimentu

Více

3. Změřte závislost proudu a výkonu na velikosti kapacity zařazené do sériového RLC obvodu.

3. Změřte závislost proudu a výkonu na velikosti kapacity zařazené do sériového RLC obvodu. Pracovní úkoly. Změřte účiník: a) rezistoru, b) kondenzátoru C = 0 µf) c) cívky. Určete chybu měření. Diskutujte shodu výsledků s teoretickými hodnotami pro ideální prvky. Pro cívku vypočtěte indukčnost

Více

Návod k obsluze MPS-1. Monitor PLC signálu

Návod k obsluze MPS-1. Monitor PLC signálu Návod k obsluze MPS-1 Monitor PLC signálu UPOZORNĚNÍ Zařízení tvoří ucelenou sestavu. Pouze tato sestava je bezpečná z hlediska úrazu elektrickým proudem. Proto nepoužívejte jiné napájecí zdroje, ani nepřipojujte

Více

MOBILNÍ KOMUNIKACE LABORATORNÍ CVIČENÍ. VoIP přenos hlasu v prostředí IP. MAREK Michal Po 10:00. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická

MOBILNÍ KOMUNIKACE LABORATORNÍ CVIČENÍ. VoIP přenos hlasu v prostředí IP. MAREK Michal Po 10:00. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická MAREK Michal Po 10:00 LABORATORNÍ CVIČENÍ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická MOBILNÍ KOMUNIKACE SEMESTRÁLNÍ PRÁCE VoIP přenos hlasu v prostředí IP Letní semestr 2006/2007 Počet stran:

Více

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1 GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU Veronika Berková 1 1 Katedra mapování a kartografie, Fakulta stavební, ČVUT, Thákurova 7, 166 29, Praha, ČR veronika.berkova@fsv.cvut.cz Abstrakt. Metody

Více

ATEUS - OMEGA Komunikační řešení pro malé a střední firmy

ATEUS - OMEGA Komunikační řešení pro malé a střední firmy ATEUS - OMEGA Komunikační řešení pro malé a střední firmy 2 varianty: - ATEUS - OMEGA Business - ATEUS - OMEGA Basic Propojení všech telekomunikačních služeb firmy Přímé propojení do sítí ISDN, GSM a VoIP

Více

Postup při šetření rušení rádiového příjmu provozem vysílacích rádiových zařízení širokopásmových mobilních radiokomunikačních sítí

Postup při šetření rušení rádiového příjmu provozem vysílacích rádiových zařízení širokopásmových mobilních radiokomunikačních sítí Příloha č. 6 k Vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz Postup při šetření rušení rádiového

Více

Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o službách elektronických komunikací TS (ČTÚ) 1-02

Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o službách elektronických komunikací TS (ČTÚ) 1-02 Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o službách elektronických komunikací TS (ČTÚ) 1-02 Oddíl I: Hlavní telefonní stanice (HTS) ve veřejné pevné síti celkem Hlavní telefonní stanice = účastnická

Více

Teplotní profil průběžné pece

Teplotní profil průběžné pece Teplotní profil průběžné pece Zadání: 1) Seznamte se s měřením teplotního profilu průběžné pece a s jeho nastavením. 2) Osaďte desku plošného spoje SMD součástkami (viz úloha 2, kapitoly 1.6. a 2) 3) Změřte

Více

MĚŘENÍ ELEKTRICKÉHO NAPĚTÍ

MĚŘENÍ ELEKTRICKÉHO NAPĚTÍ ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY pro 1. ročníky tříletých učebních oborů MĚŘENÍ ELEKTRICKÉHO NAPĚTÍ Ing. Arnošt Kabát červenec 2011 Projekt Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.10/03.0021

Více

www.philips.com/welcome

www.philips.com/welcome Register your product and get support at www.philips.com/welcome SDV6222/12 CS Příručka pro uživatele Obsah 1 Důležité informace 4 Bezpečnost 4 Recyklace 4 2 Vaše zařízení SDV6222 5 Přehled 5 3 Začínáme

Více

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR Vlastimil Kratochvíl * Příspěvek obsahuje popis vlastností některých postupů, využitelných pro transformaci souřadnic mezi geodetickými systémy

Více

Počítačové sítě. IKT pro PD1

Počítačové sítě. IKT pro PD1 Počítačové sítě IKT pro PD1 Počítačová síť Je to soubor technických prostředků umožňujících komunikaci a výměnu dat mezi počítači. První počítačové sítě armádou testovány v 60. letech 20.století. Umožňuje

Více

Přenosný systém na ruční zkoušení bodových svarů

Přenosný systém na ruční zkoušení bodových svarů Provozovna: ATG, s. r. o. Tel.: (+420 ) 23431 2201 Beranových 65 (+420 ) 23431 2202 Praha 9 - Letňany Fax: (+420 ) 23431 2205 199 02 E-mail: atg@atg.cz Česká Republika http: www.atg.cz HERCULES Přenosný

Více

Infrastruktura. Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Název projektu. Gestor MPO Spolugestor ČTÚ, MV

Infrastruktura. Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Název projektu. Gestor MPO Spolugestor ČTÚ, MV Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPO Spolugestor ČTÚ, MV Zahájení projektu Ukončení projektu 2014 Obsah, charakteristika projektu Popis stávající situace,

Více

Laboratorní cvičení z předmětu Elektrická měření 2. ročník KMT

Laboratorní cvičení z předmětu Elektrická měření 2. ročník KMT MĚŘENÍ S LOGICKÝM ANALYZÁTOREM Jména: Jiří Paar, Zdeněk Nepraš Datum: 2. 1. 2008 Pracovní skupina: 4 Úkol: 1. Seznamte se s ovládáním logického analyzátoru M611 2. Dle postupu měření zapojte pracoviště

Více

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ P. Novák, J. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán výukový software pro

Více

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY Registrační číslo: Úroveň zpracování: Revize12/září 2012 dodatek č.1 Číslo výtisku: KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY dodatek č.1 Část II. Podpůrné služby (PpS) Základní podmínky pro užívání přenosové soustavy

Více

Optické sítě pasivní řešení nejen FTTD/FTTH. MODnet - Areálové sítě a řešení pro Enterprise 2010 Radek Helán, NETWORK GROUP s.r.o.

Optické sítě pasivní řešení nejen FTTD/FTTH. MODnet - Areálové sítě a řešení pro Enterprise 2010 Radek Helán, NETWORK GROUP s.r.o. Optické sítě pasivní řešení nejen FTTD/FTTH MODnet - Areálové sítě a řešení pro Enterprise 2010 Radek Helán, NETWORK GROUP s.r.o. Trendy ve vývoji podnikových sítí Zvyšování rychlosti podnikových páteří

Více

Elektroměry Pro energetiku a průmysl. Landis+Gyr E750 ZMK400. Nová koncepce SyM 2 pro optimalizaci celkových nákladů

Elektroměry Pro energetiku a průmysl. Landis+Gyr E750 ZMK400. Nová koncepce SyM 2 pro optimalizaci celkových nákladů Elektroměry Pro energetiku a průmysl Landis+Gyr E750 ZMK400 Nová koncepce SyM 2 pro optimalizaci celkových nákladů Nejvyšší flexibilita při nejnižších celkových nákladech Nová inovativní systémová koncepce

Více