ROLE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU VE ČTYŘSTRANNÉM PLATEBNÍM SYSTÉMU

Transkript

1 ROLE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU VE ČTYŘSTRANNÉM PLATEBNÍM SYSTÉMU Ing. Milan Damborský, Ph.D. a kol. Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta nám. W. Churchilla Praha 3 Praha, srpen 2013

2 Obsah AUTORSKÝ TÝM 3 ÚVOD 4 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 5 TRH ZBOŽÍ A SLUŽEB 6 BANKY VE ČTYŘSTRANNÉM SYSTÉMU BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEB 7 OBECNÉ DOPADY MOŽNÉ REGULACE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU 9 FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉHO TRHU BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEB 12 APLIKACE DO MODELU OLIGOPOLNÍ STRUKTURY 26 VÝVOJ TRHU BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEB V ČESKÉ REPUBLICE 27 ZÁVĚR 32 POUŽITÉ ZDROJE

3 Autorský tým Studie byla vytvořena výzkumným týmem působícím na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze pod vedením hlavního autora Milan Damborského. Dalšími členy zpracovatelského týmu byly Polina Petková a Táňa Hornychová. Milan Damborský působí na Středisku regionálních a správních věd jako zástupce ředitele zodpovědný za realizaci výzkumných a odborných projektů. Specializuje na problematiku investiční atraktivnosti, veřejné podpory a regulace. Mimo jiné se podílel na přípravě nového zákona o investičních pobídkách. Realizoval několik výzkumných projektů a přednášek v rámci Střední Evropy, Pobaltí i Latinské Ameriky. Polina Petkova je absolventkou magisterského studijního programu Management a strategické plánování ve veřejném sektoru v Soulu, Jižní Korea a magisterského studijního oboru Regionální studia na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. V rámci své pracovní kariéry se věnuje tzv. consultingu, neboli poradenství firem v oblasti rozvoje byznysu a zahraničních investic na území České a Slovenské republiky. Dále rozšiřuje a prohlubuje své znalosti v oblasti investičního a podnikatelského prostředí v zemích Visegrádské čtyřky, Balkánu, Ukrajiny a Ruska. Taťána Hornychová je absolventkou magisterského studijního programu Regionalistika a veřejná správa na Vysoké škole ekonomické v Praze a v současnosti studentkou doktorského programu na Katedře Ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Věnuje se zejména problematice přímých zahraničních investic. Dále pracuje jako lektorka angličtiny a francouzštiny. Středisko regionálních a správních věd (dále jen SRSV ) vzniklo jako výzkumná platforma pro oblasti regionální rozvoj, evropská integrace, veřejná správa a oblasti související. Středisko regionálních a správních si klade za cíl poskytovat veřejnému i soukromému sektoru odbornou podporu pro jejich činnost. V současnosti své služby poskytuje např. Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Středisko regionálních a správních věd spolupracuje s řadou renomovaných organizací, jako jsou například Sdružení pro zahraniční investice (AFI) či CzechTop

4 Úvod Předložená studie si klade za cíl zhodnotit význam mezibankovního poplatku ( interchange fee ) pro rozvoj trhu bezhotovostních služeb s důrazem na situaci v České republice. Provedené analýzy vychází z oficiálních statistik Evropské centrální banky. Mezibankovní poplatek představuje procentuální a/nebo paušální poplatek při transakci platební kartou, kterou hradí banka obchodníka bance držitele platební karty (zákazníka).autorský tým se před realizací studie seznámil s již publikovanými pracemi. Jedná se zejména od následující studie. The Analysis of the Correlation between the Level of the Bank Fees for Cards and the number of aktive Cards, conducted with the help of the Pearson coefficient (Julia, 2010) Výzkum se zaměřuje na situaci v Rumunsku. Pomocí korelační analýzy zkoumá vztah mezi počtem aktivních (debetních i kreditních) karet a úrovní bankovních poplatků za karty. Korelace vyšla velmi slabá, což znamená, že na úroveň bankovních poplatků mají vliv jiné faktory, než je počet karet (typ a počet vydaných karet, počet transakcí). Potential Effects of an Increase in Debit Card Fees (Stavins, 2011) Článek se zabývá možnými dopady zvýšení poplatků za debetní karty a vedení bankovních účtů. Debetní karta je substitutem karty kreditní (zvýšení poplatků za debetní karty vede spotřebitele k pořízení kreditní karty) a zvýšení jednorázových poplatků za pořízení debetní karty může vést k výraznému poklesu počtu vydaných karet. A Puzzle of Card Payment Pricing: Why Are Merchants Still Accepting Card Payments? (Hayashi, 2004) Článek porovnává poplatky v Austrálii pro jednotlivé karty podle vydavatelů. V hlavní části provádí autor matematické výpočty pro (ne)elastickou poptávku, monopol a duopol. V závěru uvádí tři možná vysvětlení pro zvyšující se poplatky (1) nepružná tvorba cen ze strany obchodníků, (2) snižování nebo zvyšování poplatků pro majitele kreditních karet a (3) změny tržního prostředí. Obchodníci většinou respektují způsob platby zákazníka, což umožňuje vydavatelům karet zvýšit poplatky za transakce a zároveň nabídnout držiteli karty slevu (výhody při používání karet). Obchodníci nemají jinou možnost, než platbu kartou přijmout tedy až do chvíle, než mu výše poplatků nezačne vytvářet ztrátu. Why payment card fees are biased against Retailers (Wright, 2012) Článek se zaměřuje zejména na regulaci mezibankovních poplatků. Autoři studie doporučují nastavit poplatky na základě alternativních nákladů vyplývajících z použití hotovosti. Omylem je stanovovat cenu mezibankovního poplatku na základě nákladů vydavatele karty

5 The effects of the mandatory decrease of interchange fees in Spain (Iranzo a kol., 2012) Studie analyzuje dopady regulace mezibankovních poplatků na španělském trhu bezhotovostních platebních služeb. Autoři tuto regulaci jednoznačně shledávají jako negativní a v konečném důsledku nevýhodnou pro všechny zúčastněné subjekty vč. držitelů karet a obchodníků. Competing Payment Schemes (Guthrie, Wright, 2007) V článku je popsán model konkurenčních platebních systémů. V podstatě je prezentován nový model analyzující, jak konkurence mezi platebními asociacemi a mezi obchodníky ovlivňuje výběr mezibankovních poplatků a strukturu poplatků účtovaných držitelům karet a obchodníkům. Why Do Payment Card Networks Charge Proportional Fees? (Shy, Wang, 2011) Studie se zaměřuje na vysvětlení, proč kartové asociace preferují interchange fee jako podíl na hodnotě platby místo fixního poplatku. V článku je ukázáno, že tento systém přináší kartovým asociacím a obchodníkům vyšší zisk plynoucí z jejich tržní pozice. Teoretická východiska Čtyřstranný platební systém zahrnuje několik vzájemně propojených dílčích trhů. Z hlediska veřejnosti je nejbližším (1) trh zboží a služeb, kde na straně nabídky působí obchodníci a na druhé straně zákazníci, pro potřeby studie jsou v roli držitelů karet. Další dva dílčí trhy čtyřstranného systému jsou orientovány na služby pro nebankovní zákazníky. Jsou to služby nabízené bankami současným i potenciálním držitelům platebních karet (2) a služby nabízené bankami obchodníkům (3). Čtvrtý dílčí trh tvoří mezibankovní služby zajišťující transakce mezi jednotlivými bankami (více viz Schéma č. 1). Schéma č. 1: Čtyřstranný systém bezhotovostních plateb služby platební karty Banka vydavatele platební karty cena platební karty a další poplatky mezibankovní poplatek transakce cena zboží služby bezhotovostních nákupů Banka obchodníka cena platebních služeb Držitel karty Zdroj: Autoři dle Juan a kol zboží a služby Obchodník - 5 -

6 Trh zboží a služeb Držitel karty se pohybuje na dvou dílčích trzích. Prvním dílčím trhem je trh zboží a služeb. Druhým je trh bankovních služeb pro držitele platebních karet. Oba trhy jsou typické vysokým podílem oligopolů. Už v 70. minulého století Holland (1976) tvrdil, že 1 až 2 procenta firem vytvoří více než 50 procent hodnoty celkové světové produkce. Model smithovské dokonalé konkurence je v současném prostředí velmi omezený. Tržní mechanismy v podmínkách dokonalé konkurence a oligopolu mají významné odlišnosti, jak lze doložit na Grafech č. 1 a 2. Přestože oligopolní struktura představuje poměrně stabilní systém, jedná se o otevřený systém, do kterého vstupují další subjekty. V případě České republiky se v současnosti jedná o nízkonákladové banky, které se snaží získat podíl na trhu zajišťující dostatečnou efektivnost služeb. Graf č. 1: Fungování firmy v podmínkách dokonalé konkurence cena (P) MC (MC) AC tržní cena MR 0 množství (Q) rovnovážný stav Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) Průměrné jednotkové náklady (AC) představují celkové náklady dělené množstvím uplatněných jednotek. Mezní náklady (MC) představují náklady na dodatečně uplatněnou jednotku (poslední jednotku). Mezní příjmy (MR) představují příjmy z dodatečně uplatněné jednotky (poslední uplatněné jednotky). Pro model dokonalé konkurence platí následující předpoklady. Existuje velký počet kupujících a prodávajících, a tak nikdo z nich nemůže ovlivnit celkové množství a tím pádem ani cenu. Produkce je homogenní. Náklady na vstup do odvětví a výstup z odvětví jsou nulové. Na trhu je dokonalá informovanost. Neexistuje renta plynoucí z technologického náskoku či speciálních administrativních povolení. Všechny subjekty se chovají racionálně a maximalizují svůj zisk (v případě firmy) a užitek (v případě spotřebitele). Při těchto předpokladech fungování trhu odpovídá Grafu č

7 Naproti tomu v podmínkách, kdy rozsah produkce jedné firmy ovlivňuje celkové množství vyráběného zboží, lze situaci charakterizovat Grafem č. 2. Graf č. 2: Fungování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence cena (P) MC AC tržní cena 0 MR Poptávka firmy (D) množství (Q) Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) V tomto tržním systému mohou firmy zvýšit cenu svého produktu snížením nabízeného množství. V takových podmínkách však nedochází k minimalizaci průměrných nákladů. I přes tuto skutečnost ovšem není možné konstatovat, že firma v nedokonalé konkurenci je méně efektivní než v podmínkách dokonalé konkurence. Průměrné náklady v nedokonalé konkurenci mohou být ovlivněny úsporami z rozsahu a tak může být jejich výsledná cena nižší než v podmínkách dokonalé konkurence. Na trhu statků a služeb je soulad poptávky a nabídky zajišťován cenou. Z hlediska spotřebitele je cena platebních služeb dána cenou platební karty a dalšími poplatky (např. za položku na výpisu z účtu apod.). Mezibankovní poplatek ani poplatek pro obchodníka do rozhodování spotřebitele nevstupuje, neboť z pohledu spotřebitele nevstupuje do ceny zboží či služby 1. Banky ve čtyřstranném systému bezhotovostních plateb Banky působí na trhu platebních služeb pro držitele karty (spotřebitele) a trhu služeb pro obchodníky. Na jedné straně je motivací bank na tomto trhu dosáhnout maximálního zisku z prodeje a používání platebních karet. Na straně druhé je rozhodování bank ovlivněno poplatkem obchodníka, který tlačí na snížení ceny platebních karet, resp. platebních 1 V České republice není tento poplatek obvykle připočítán k ceně a poplatek je hrazen jinými subjekty. Velmi výjimečně je zákazníkům účtován poplatek obchodníka

8 prostředků. Jinak řečeno, více vydaných karet dává předpoklad pro zvýšení tržeb, které determinují příjmy plynoucí z poplatku obchodníka. Banky tak mají reálnou motivaci vydávat bankovní karty za poplatek, jehož výše nedosahuje tržní ceny (či dokonce nákladů) při abstrahování od poplatku obchodníka. Tuto situaci zjednodušeně vyjadřuje Graf č. 3. Graf č. 3: Dopad existence poplatku obchodníka na cenu vydané platební karty cena (P) nabídka platebních karet původní nabídka platebních karet při implementaci poplatku obchodníka do rozhodovacího procesu tržní cena původní tržní cena pod vlivem poplatku poptávka pro platebních kartách resp. platebních prostředcích obchodníka 0 množství vydaných Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) platebních karet (Q) Vzhledem k motivaci bank vyplývající z poplatku obchodníka dochází při standardních tržních mechanismech ke snížení ceny (poplatku) za vydání platební karty (platebního prostředku) a s tím související zvýšení množství platebních karet (platebních prostředků) mezi spotřebiteli. Stejným způsobem jsou banky motivovány k podpoře platebních terminálů mezi obchodníky. Motivace obchodníka Obchodník je motivován maximalizovat svůj zisk prostřednictvím tržeb. Vzhledem k tomu, že část spotřebitelů preferuje platbu kartou před využitím hotovosti, je pro maximalizaci tržeb obchodník motivován k zavedení platebního terminálu. Naopak poplatek obchodníka představuje pro obchodníky demotivační prvek pro akceptaci platebních karet, který představuje náklady. Je tedy velmi logické, že obchodníci jsou motivováni k podpoře snížení poplatku obchodníka. Z výše uvedeného textu lze identifikovat protichůdné efekty působení poplatku obchodníka. Zatímco pro banky představuje tento poplatek motivační faktor pro další rozvoj bezhotovostního platebního systému, pro obchodníky je tomu naopak. Úkolem tržního mechanismu je tak zajištění optimální výše. Fungování tohoto tržního mechanismu popisuje následující text. Zatímco poptávkovou stranu trhu s bezhotovostními službami tvoří velký počet malých subjektů (držitelé karet a obchodníci), nabídkovou stranu lze charakterizovat spíše jako oligopolní strukturu (tvoří ji banky)

9 Obecné dopady možné regulace mezibankovního poplatku Stanovení maximálního mezibankovního poplatku regulací lze do modelů implementovat ve formě cenového stropu. Mezibankovní poplatek je cenou bezhotovostních plateb mezi bankami, tedy za přijetí karty vydávající banky v síti obchodníků napojených na určitou jinou banku. V případě, že je uvažován nejjednodušší tržní model zahrnující poptávku. Pro nabídku lze nalézt tři základní alternativy, kterými jsou (a) cenový strop stanovený nad tržní cenou, (b) cenový strop stanovený na úrovni tržní ceny a (c) cenový strop stanovený pod tržní cenou. V případě, že je strop stanoven nad tržní cenou (a) je tento způsob regulace v lepším případě naprosto neúčinný. V horším případě jej banky vnímají jako povzbuzení pro zvýšení ceny. Význam tohoto podnětu je tím silnější, čím je menší informovanost na trhu. V případě, že je cena stanovena na úrovni tržní ceny, je tato regulace zbytečná (b). Tato situace je však pouze dočasná, protože cenový strop na úrovni tržní ceny existuje pouze krátkodobě. Největší dopad na tržní procesy má stanovení ceny pod její tržní úrovní (c). Graf č. 4: Cenový strop cena (P) poptávka (D) nabídka (S) (a) (c) (b) 0 Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) množství (Q) Tento statický přístup však ne příliš dobře vysvětluje roli administrativně stanoveného stropu mezibankovního poplatku. Snížení tohoto poplatku je demotivující pro banky (z mezibankovního poplatku jsou generovány prostředky pro rozvoj systému). Ty jsou po snížení mezibankovního poplatku méně motivovány k rozvoji bezhotovostního platebního systému. Za předpokladu, že mezibankovní poplatek determinuje rentabilitu systému (zejména z hlediska vydávající banky), lze očekávat, při zafungování tržních mechanismů a ceteris paribus, posun nabídkové křivky platebních prostředků, což dokresluje Graf č

10 Graf č. 5: Dopad existence mezibankovního poplatku na cenu vydané platební karty a počet platebních terminálů cena (P) nabídka platebních karet při snížení mezibankovního poplatku původní nabídka platebních karet růst tržní ceny poptávka po platebních kartách 0 množství (Q) Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) Kauzální vazby v systému bezhotovostních plateb lze v obecné podobě charakterizovat následujícím modelem (Schéma č. 2). Schéma č. 2: Kauzální důsledky stanovení stropu mezibankovního poplatku pod tržní úroveň stanovení stropu mezibankovního poplatku pod tržní úroveň pokles zájmu bank o rozvoj bezhotovostního platebního systému snížení investic do technologického rozvoje snížení financování marketingových aktivit zvýšení ceny ostatních služeb bezhotovostního platebního systému zpomalení rozvoje bezhotovostního platebního systému nedosažené úspory z rozsahu stagnace cen (místo poklesu) bezhotovostních plateb Zdroj: autoři stagnace objemu bezhotovostních plateb

11 V případě trhu, který lze charakterizovat oligopolním modelem, se prostředí stává ještě rigidnějším, protože vedle přirozeně vznikající strnulosti se zde přidává strnulost daná administrativními pravidly. V krátkém období tak dochází ke snížení ceny. V dlouhém období však tato regulace způsobí nárůst cen, protože zpomalí rozvoj oboru a zamezí tak realizaci úspor z rozsahu. Graf č. 6: Regulace mezibankovního poplatku v podmínkách oligopolu cena (P) MC AC 0 Zdroj: autoři MR Poptávka firmy (D) cenový strop množství (Q) Ačkoliv je regulovaná cena nad úrovní jednotkových nákladů, motivace bankovního sektoru na rozvoj bezhotovostních služeb se v důsledku sníženého potenciálního zisku oslabila. Rozvoj trhu se tak zpomalí. Graf č. 7: Srovnání situace s regulací a bez regulace cena (P) MC MR MC 2 AC cenový strop AC 2 0 množství (Q) Zdroj: autoři Administrativně stanovená cena v dlouhém období tvoří překážku rozvoje oboru a v konečném důsledku vede ke zvýšení ceny. Tučná čára představuje cenový strop a s tím související množství, které v daném případě indikuje rozvoj trhu (měřeno např. počtem terminálů či platebních karet). Vzhledem k tomu, že banky mají menší motivaci investovat do trhu, nedochází k úsporám z rozsahu a posunu nákladových křivek směrem dolů

12 Fungování evropského trhu bezhotovostních plateb Další část studie se zaměřuje na implementaci teoretické báze do reálné situace v EU27 a České republiky s cílem zhodnotit možné dopady regulace mezibankovního poplatku. Nejprve je zhodnocen vývoj a stav trhu bezhotovostních platebních služeb v kontextu vývoje v EU. Nejvyšší počet transakcí kartou 2 na osobu (mezi státy EU27) vykazují skandinávské státy Dánsko, Švédsko, Finsko a dále Velká Británie a překvapivě také postkomunistické Estonsko. Česká republika se umístila mezi posledními pěti státy. Nižší počet transakcí dosahují už jen balkánské státy Rumunsko, Bulharsko a v krizích se pohybující Řecko a Maďarsko. Tabulka č. 1: Počet transakcí kartou na osobu (absolutní roční hodnoty) P.č. Stát Dánsko 156,07 170,42 179,95 196,54 215,6 2. Švédsko 159,38 182,75 194,86 202,45 206,66 3. Finsko 173,58 186,7 168,39 193,91 202,66 4. Velká Británie 118,06 123,7 132,46 141,45 157,82 5. Estonsko 97,46 110,62 115,99 124,89 147,28 6. Nizozemsko 103, ,12 22,11 146,44 7. Lucembursko 94,63 102,85 109,33 30,01 137,74 8. Francie 96,34 102,01 107,38 114,03 121,35 9. Portugalsko 89,8 94,73 100,59 57,03 116, Belgie 81,1 87,23 92,44 98,03 105, Irsko 60,09 71,59 72,38 74,47 75,54 EU 55,36 59,59 63,27 68,13 73,88 Eurozóna 52,58 56,13 58,22 62,49 66, Slovinsko 51,72 53,73 54,31 57,03 58, Lotyšsko 33,68 41,98 43,34 42,6 55, Rakousko 38,03 41,3 45,87 110,03 53, Španělsko 43,36 46,02 46,96 49,64 51, Kypr 33,32 37,88 38,91 24,84 45, Německo 26,11 28,17 30,04 32,76 36, Litva 21,92 26,49 27,85 48,55 33, Malta 19,94 24,56 27,16 50,26 33, Slovensko 13,5 16,15 21,11 23,85 28, Polsko 12,11 15,13 18,45 4,78 26, Itálie 22,39 23,33 24,45 24,84 25, Česká republika 12,54 14,14 16,7 20,28 25, Maďarsko 13,4 16,57 18,31 128,11 23, Řecko 6,93 7,59 7,49 6,99 6, Rumunsko 2,25 3,52 4,02 4,78 6, Bulharsko 1,35 1,67 1,67 2,74 3,77 Zdroj: Autoři dle dat ECB 2 Jedná se o počet transakcí realizovaných u obchodníků, tj. bez výběrů hotovosti

13 Z hlediska počtu vydaných platebních karet na osobu vykazuje nejvyšší hodnoty Lucembursko 3 následované Velkou Británií, Belgií, Nizozemskem a Portugalskem. Česká republika se umístila mezi státy EU27 na 23. místě s méně než jednou platební kartou na osobu. Nižší hodnotu dosahují už jen Itálie, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. Tabulka č. 2: Počet vydaných platebních karet na osobu P.č. Stát Lucembursko 1,84 1,92 2 2,64 3,27 2. Velká Británie 2,7 2,74 2,63 2,65 2,63 3. Belgie 1,65 1,75 1,78 1,79 1,82 4. Nizozemsko 1,92 1,88 1,83 1,83 1,82 5. Portugalsko 1,69 1,83 1,8 1,76 1,79 6. Malta 1,36 1,47 1,55 1,65 1,76 7. Německo 1,5 1,53 1,58 1,59 1,62 8. Slovinsko 1,5 1,59 1,57 1,65 1,53 9. Španělsko 1,67 1,69 1,64 1,57 1,5 10. Finsko 1,22 1,35 1,35 1,39 1, Irsko 1,18 1,07 1,07 1,12 1, Kypr 1,36 1,42 1,41 1,49 1,45 EU 1,4 1,45 1,44 1,45 1, Francie 1,44 1,46 1,48 1,48 1,42 Eurozóna 1,37 1,41 1,4 1,41 1, Dánsko 0,99 1,12 1,25 1,35 1, Estonsko 1,31 1,37 1,37 1,34 1, Rakousko 1,16 1,2 1,24 1,29 1, Litva 1,14 1,26 1,29 1,3 1, Švédsko 1,07 1,16 1,17 1,18 1, Lotyšsko 1,04 1,11 1,1 1,16 1, Řecko 1,28 1,33 1,34 1,24 1, Bulharsko 0,94 1,06 1,01 1,01 1, Slovensko 0,88 0,96 0,94 0,95 0, Česká republika 0,87 0,91 0,88 0,9 0, Itálie 0,68 0,76 0,74 0,82 0, Maďarsko 0,83 0,86 0,85 0,85 0, Polsko 0,68 0,77 0,85 0,82 0, Rumunsko 0,53 0,62 0,6 0,59 0,62 Zdroj: Autoři dle dat ECB 3 V daném případě je však údaj velmi zkreslený. Řada statistik uvádí, že na počtu zaměstnaných v Lucembursku se více než třetinou podílí zahraniční pracovníci, kteří tak významně ovlivňují ukazatele přepočítané na počet obyvatel

14 Nejvyšší podíl hodnot platebních transakcí vyjádřený podílem na HDP vykazuje Velká Británie, dále Portugalsko a dále Dánsko, Švédsko a Estonsko. Naopak nejnižší podíl vykazují Bulharsko, Řecko, Rumunsko, Maďarsko a Litva. Česká republika dosahuje 6. nejnižšího podílu. Tabulka č. 3: Hodnota kartových transakcí vyjádřená podílem na HDP (v %) P.č. Stát Velká Británie 26,84 33,1 2. Portugalsko 21,32 32,61 3. Dánsko 19,73 22,54 4. Švédsko 19,61 21,93 5. Estonsko 15,85 19,74 6. Francie 16,46 19,71 7. Finsko 17,91 19,06 8. Kypr 15,46 18,58 9. Belgie 14,52 17, Nizozemsko 14,08 15,99 EU 13,24 15, Irsko 12,51 15, Malta 9,32 13, Lucembursko 9,58 13, Slovinsko 10,88 12,73 Eurozóna 10,48 12, Lotyšsko 9,57 11, Slovensko 7,73 11, Španělsko 9,17 10, Rakousko 7,08 9, Itálie 8,3 7, Německo 5,91 7, Polsko 4,67 6, Česká republika 3,97 6, Litva 5,82 6, Maďarsko 4,62 6, Rumunsko 1,99 3, Řecko 3,84 3, Bulharsko 2,28 2,92 Zdroj: Autoři dle dat ECB

15 Nejvyšší počet bankomatů na 1 milion obyvatel vykazuje Portugalsko, Belgie, Španělsko, Německo a Velká Británie. Naopak nejnižší počet je na Slovensku, Finsku, Litvě a Švédsku. Vůbec nejnižší počet v EU27 dosahuje Česká republika. Tabulka č. 4: Počet bankomatů na 1 mil. obyvatel P.č. Stát Portugalsko 1 487, , , , ,92 2. Belgie 1 454, , , , ,24 3. Španělsko 1 350, , , , ,04 4. Německo 920,91 946,58 969, , ,22 5. Velká Británie 1 040, , , , ,05 6. Rakousko 976,39 917,17 953,36 960,21 969,37 Eurozóna 939,95 966,38 972,05 965,86 965,8 7. Lucembursko 927,47 942,43 941,08 926,15 930,32 8. Slovinsko 813,82 856,1 874,78 885,39 898,8 9. Francie 817,92 831,49 851,85 867,62 892,51 EU 820,92 849,77 862,39 863,8 869, Itálie 810,32 873,44 902,75 849,09 853, Kypr 716,19 766,69 816,71 802,62 809, Bulharsko 592,06 670,57 721,28 758,93 776, Řecko 653,54 759,72 813,28 765,24 756, Irsko 742,2 766,16 760,06 729,49 710, Estonsko 690,55 692,07 686,36 682,04 656, Lotyšsko 504,07 562,19 585,3 648,67 587, Rumunsko ,96 451,89 471,37 515, Dánsko 573,08 561,36 533,5 518,21 501, Maďarsko 426,22 460,54 473,73 484,3 491, Nizozemsko 521,8 526,4 514,71 476,7 467, Malta 396,1 402,64 432,5 444,66 465,6 22. Polsko 302,81 356,1 416,3 442,61 458, Slovensko 401,37 416,21 420,65 430,76 442, Finsko 608,47 604,32 548,43 533,06 415, Litva 395,19 438,05 462,06 477,97 405, Švédsko 337,23 350,98 356,92 358,39 377, Česká republika 325,21 326,57 340,56 355,8 373,23 Zdroj: Autoři dle dat ECB

16 Nejvyšší počet platebních terminálů na 1 mil. obyvatel vykazuje Finsko, Irsko, Řecko, Španělsko a Malta. Naopak nejnižší podíl dosahují Rumunsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko. Česká republika má 7. nejnižší podíl. Tabulka č. 5: Počet platebních terminálů na 1 mil. obyvatel P.č. Stát Finsko , , , , ,51 2. Irsko , , , , ,46 3. Řecko , , , , ,98 4. Španělsko , , , , ,13 5. Malta , , , , ,23 6. Kypr , , ,97 7. Portugalsko , , , , ,40 8. Lucembursko , , , , ,11 9. Dánsko , , , , , Estonsko , , , , , Francie , , , , , Švédsko , , , , , Velká Británie , , , , , Itálie , , , , ,54 Eurozóna , , , , ,50 EU , , , , , Nizozemsko , , , , , Slovinsko , , , , , Belgie , , , , , Rakousko , , , , , Lotyšsko 9 033, , , , , Litva 8 166, , , , , Česká republika 7 648, , , , , Německo 6 880, , , , , Bulharsko 6 383, , , , , Maďarsko 5 427, , , , , Slovensko 5 137, , , , , Polsko 4 895, , , , , Rumunsko 3 310, , , , ,27 Zdroj: Autoři dle dat ECB

17 Nejvyšší hodnotu plateb v POS terminálech na obyvatele (tuzemské karty, EUR) dosahuje Velká Británie, Dánsko, Finsko, Švédsko a Lucembursko. Naopak nejnižší hodnotu vykazuje Bulharsko, Rumunsko, Řecko, Litva a Polsko. Česká republika je na 21. místě. Tabulka č. 6: Hodnota plateb v POS terminálech na obyvatele (tuzemské karty, EUR) P.č. Stát Velká Británie Dánsko Finsko Švédsko Lucembursko Francie Nizozemsko Portugalsko Irsko Belgie EU Eurozóna Kypr Itálie Německo Španělsko Estonsko Slovinsko Rakousko Malta Maďarsko Česká republika Lotyšsko Slovensko Polsko Litva Řecko Rumunsko Bulharsko Zdroj: Autoři dle dat ECB

18 Nejvyšší hodnoty plateb na jeden POS terminál dosahují Velká Británie, Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Švédsko. Naopak nejnižší hodnotu vykazují Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Litva a Malta. Tento ukazatel je klíčovým ukazatelem efektivnosti terminálů. Česká republika je na 16. místě. Tabulka č. 7: Hodnota plateb na jeden POS terminál (tuzemské karty, v tis. EUR) P.č. Stát Velká Británie 492,33 436,03 377,05 398,21 401,4 2. Belgie 356,72 372,47 360,68 376,02 390,79 3. Dánsko 461,31 353,73 355,99 362,72 330,03 4. Nizozemsko 326,09 336,85 326,86 328,24 310,98 5. Švédsko 251,61 254,7 216,66 270,5 308,02 6. Francie 238,78 229,88 232,64 241,87 258,44 7. Německo 226,59 228,06 215,82 222,4 233,76 8. Lucembursko 269,37 273,23 252,53 225,2 230,95 EU 193,56 177,72 173,71 190,18 200,25 9. Portugalsko 175,31 171,41 164,29 189,46 200, Finsko 237,41 70,4 168,74 174,96 177,83 Eurozóna 144,6 135,76 142,73 156,58 165, Irsko 326,15 343,69 288,18 284,65 153, Rakousko 120,11 128,98 116,74 147,46 153, Maďarsko 176,45 169,39 119,78 119,79 121, Slovinsko 92,83 99,4 101, , Itálie 62,79 46,86 78,28 98,51 112, Česká republika 63,5 116,55 86,51 72,2 93, Estonsko 103,05 106,65 84,59 90,19 90, Kypr 79,48 96,95 90, Polsko 72,63 84,57 72,73 83,12 89, Slovensko 70,2 66,1 68,67 76,83 86, Španělsko 64,89 64,6 63,16 65,89 68, Lotyšsko 70,54 72,85 55,48 55,32 60,4 23. Malta 43,13 44,81 43,68 45, Litva 45,64 38,64 35,56 37,13 40, Rumunsko 22,12 28,18 26,54 26,01 28, Bulharsko 13,68 17,13 13,54 13,38 17, Řecko 13,4 12,89 13,9 13,21 13,45 Zdroj: Autoři dle dat ECB Provázanost statistik vztahující se k výše uvedeným ukazatelům charakterizuje Tabulka č. 8. Nejvyšší korelační koeficient dosahuje v počtu transakcí na osobu a hodnotě plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty), hodnoty 0,89. Vysoký korelační koeficient vykazuje hodnota plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty) a hodnota plateb v POS terminálech na terminál (tuzemské karty), která dosahuje hodnoty 0,86. V daném případě se

19 fakticky jedná o transformovaný ukazatel. Celkově lze hodnotit vzájemnou provázanost hlavních ukazatelů jako velmi vysokou. Tabulka č. 8: Korelační tabulka hlavních ukazatelů Počet transakcí na osobu Vydané karty na osobu Hodnota karetních transakcí - podíl na HDP Vydané karty na osobu Počet bankomatů na 1 mil. obyvatel Počet terminálů na 1 mil. obyvatel Hodnota plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty) Zdroj: Autoři dle dat ECB Hodnota kartových transakcí - podíl na HDP Počet bankomatů na 1 mil. obyvatel Počet terminálů na 1 mil. obyvatel Hodnota plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty) Hodnota plateb v POS terminálech na terminál (tuzemské karty) 0,48 0,77 0,02 0,44 0,89 0,74 0,53 0,44 0,38 0,63 0,56 0,34 0,45 0,82 0,68 0,17 0,23 0,31 0,51 0,11 V další části je zhodnocena vazba mezi výší mezibankovních poplatků. Autoři vychází z veřejně dostupných dat společnosti MasterCard, která jsou uvedena v Tabulce č. 9. Jako výchozí jsou brány poplatky MasterCard Consumer Card Interchange Fees, Intra-Country, General, Chip&PIN. Fixní část poplatku je převedena na EURO dle kursu Evropské centrální banky. Do analýzy nejsou zařazeny státy Dánsko, Portugalsko, Rakousko a Kypr, kde jsou poplatky stanoveny individuálně dle jednotlivých bank, tj. není zřejmé, jaká je sazba poplatku. A dále Španělsko, Finsko a Německo, kde daná sazba není zveřejněna. 0,

20 Tabulka č. 9: Poplatky společnosti MasterCard Pay Chip & Base Euro Euro Euro Enhanced Pass PIN Electronic Euro Merchant UCAF Belgie 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Bulharsko 1,00 0,90 0,80 0,80 0,80 0,80 Česká republika Euro 1,50 1,20 1,10 0,80 1,10 Estonsko 0,95 0,60 0,80 0,75 0,75 0,85 Full UCAF Euro Francie 0,65 0,38 0,04 0,47 0,05 0,47 0,05 0,47 0,05 0,05 0,05 Irsko 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Itálie 1,20 0,50 0,02 0,70 0,80 0,95 1,15 Litva 1,35 1,00 1,00 1,15 1,15 1,25 Lotyšsko 1,13 0,60 0,73 0,88 0,88 1,08 Lucembursko 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Maďarsko 1,20 0,08 0,80 0,80 0,08 0,70 0,08 1,10 0,08 Malta 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Nizozemsko 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Polsko 1,70 1,00 1,10 0,04 1,10 0,04 1,50 1,60 Rumunsko 1,70 0,78 0,056 1,20 1,20 1,40 1,50 Řecko 1,60 1,20 1,20 1,25 1,30 1,45 Slovensko 1,20 0,80 0,80 0,95 1,10 Slovinsko 1,35 1,10 0,95 1,10 1,30 Švédsko 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Velká Británie 1,00 0,80 0,80 0,90 0,90 0,95 Zdroj: Autoři dle dat MasterCard Vzájemná vazba poplatků společnosti MasterCard byla prověřena korelační analýzou. Výsledky charakterizuje Tabulka č. 10. Korelační koeficienty dokládají vazbu všech uvedených poplatků. Nejvyšší vazbu měřenou korelačním koeficientem vykazují sazby mezibankovního poplatku u kartových produktů Base a Chip&PIN dosahující téměř plné závislosti (0,953), dále sazby Chip&PIN a Enhanced Electronic (0,923). Naopak nejnižší korelaci ve vazbě k ostatním poplatkům vykazuje sazba poplatek PayPass. Pro další analýzu byla zvolena sazba Chip&PIN, která představuje aktuálně nejvýznamnější sazbu