ROLE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU VE ČTYŘSTRANNÉM PLATEBNÍM SYSTÉMU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ROLE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU VE ČTYŘSTRANNÉM PLATEBNÍM SYSTÉMU"

Transkript

1 ROLE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU VE ČTYŘSTRANNÉM PLATEBNÍM SYSTÉMU Ing. Milan Damborský, Ph.D. a kol. Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta nám. W. Churchilla Praha 3 Praha, srpen 2013

2 Obsah AUTORSKÝ TÝM 3 ÚVOD 4 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 5 TRH ZBOŽÍ A SLUŽEB 6 BANKY VE ČTYŘSTRANNÉM SYSTÉMU BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEB 7 OBECNÉ DOPADY MOŽNÉ REGULACE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU 9 FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉHO TRHU BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEB 12 APLIKACE DO MODELU OLIGOPOLNÍ STRUKTURY 26 VÝVOJ TRHU BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEB V ČESKÉ REPUBLICE 27 ZÁVĚR 32 POUŽITÉ ZDROJE

3 Autorský tým Studie byla vytvořena výzkumným týmem působícím na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze pod vedením hlavního autora Milan Damborského. Dalšími členy zpracovatelského týmu byly Polina Petková a Táňa Hornychová. Milan Damborský působí na Středisku regionálních a správních věd jako zástupce ředitele zodpovědný za realizaci výzkumných a odborných projektů. Specializuje na problematiku investiční atraktivnosti, veřejné podpory a regulace. Mimo jiné se podílel na přípravě nového zákona o investičních pobídkách. Realizoval několik výzkumných projektů a přednášek v rámci Střední Evropy, Pobaltí i Latinské Ameriky. Polina Petkova je absolventkou magisterského studijního programu Management a strategické plánování ve veřejném sektoru v Soulu, Jižní Korea a magisterského studijního oboru Regionální studia na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. V rámci své pracovní kariéry se věnuje tzv. consultingu, neboli poradenství firem v oblasti rozvoje byznysu a zahraničních investic na území České a Slovenské republiky. Dále rozšiřuje a prohlubuje své znalosti v oblasti investičního a podnikatelského prostředí v zemích Visegrádské čtyřky, Balkánu, Ukrajiny a Ruska. Taťána Hornychová je absolventkou magisterského studijního programu Regionalistika a veřejná správa na Vysoké škole ekonomické v Praze a v současnosti studentkou doktorského programu na Katedře Ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Věnuje se zejména problematice přímých zahraničních investic. Dále pracuje jako lektorka angličtiny a francouzštiny. Středisko regionálních a správních věd (dále jen SRSV ) vzniklo jako výzkumná platforma pro oblasti regionální rozvoj, evropská integrace, veřejná správa a oblasti související. Středisko regionálních a správních si klade za cíl poskytovat veřejnému i soukromému sektoru odbornou podporu pro jejich činnost. V současnosti své služby poskytuje např. Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Středisko regionálních a správních věd spolupracuje s řadou renomovaných organizací, jako jsou například Sdružení pro zahraniční investice (AFI) či CzechTop

4 Úvod Předložená studie si klade za cíl zhodnotit význam mezibankovního poplatku ( interchange fee ) pro rozvoj trhu bezhotovostních služeb s důrazem na situaci v České republice. Provedené analýzy vychází z oficiálních statistik Evropské centrální banky. Mezibankovní poplatek představuje procentuální a/nebo paušální poplatek při transakci platební kartou, kterou hradí banka obchodníka bance držitele platební karty (zákazníka).autorský tým se před realizací studie seznámil s již publikovanými pracemi. Jedná se zejména od následující studie. The Analysis of the Correlation between the Level of the Bank Fees for Cards and the number of aktive Cards, conducted with the help of the Pearson coefficient (Julia, 2010) Výzkum se zaměřuje na situaci v Rumunsku. Pomocí korelační analýzy zkoumá vztah mezi počtem aktivních (debetních i kreditních) karet a úrovní bankovních poplatků za karty. Korelace vyšla velmi slabá, což znamená, že na úroveň bankovních poplatků mají vliv jiné faktory, než je počet karet (typ a počet vydaných karet, počet transakcí). Potential Effects of an Increase in Debit Card Fees (Stavins, 2011) Článek se zabývá možnými dopady zvýšení poplatků za debetní karty a vedení bankovních účtů. Debetní karta je substitutem karty kreditní (zvýšení poplatků za debetní karty vede spotřebitele k pořízení kreditní karty) a zvýšení jednorázových poplatků za pořízení debetní karty může vést k výraznému poklesu počtu vydaných karet. A Puzzle of Card Payment Pricing: Why Are Merchants Still Accepting Card Payments? (Hayashi, 2004) Článek porovnává poplatky v Austrálii pro jednotlivé karty podle vydavatelů. V hlavní části provádí autor matematické výpočty pro (ne)elastickou poptávku, monopol a duopol. V závěru uvádí tři možná vysvětlení pro zvyšující se poplatky (1) nepružná tvorba cen ze strany obchodníků, (2) snižování nebo zvyšování poplatků pro majitele kreditních karet a (3) změny tržního prostředí. Obchodníci většinou respektují způsob platby zákazníka, což umožňuje vydavatelům karet zvýšit poplatky za transakce a zároveň nabídnout držiteli karty slevu (výhody při používání karet). Obchodníci nemají jinou možnost, než platbu kartou přijmout tedy až do chvíle, než mu výše poplatků nezačne vytvářet ztrátu. Why payment card fees are biased against Retailers (Wright, 2012) Článek se zaměřuje zejména na regulaci mezibankovních poplatků. Autoři studie doporučují nastavit poplatky na základě alternativních nákladů vyplývajících z použití hotovosti. Omylem je stanovovat cenu mezibankovního poplatku na základě nákladů vydavatele karty

5 The effects of the mandatory decrease of interchange fees in Spain (Iranzo a kol., 2012) Studie analyzuje dopady regulace mezibankovních poplatků na španělském trhu bezhotovostních platebních služeb. Autoři tuto regulaci jednoznačně shledávají jako negativní a v konečném důsledku nevýhodnou pro všechny zúčastněné subjekty vč. držitelů karet a obchodníků. Competing Payment Schemes (Guthrie, Wright, 2007) V článku je popsán model konkurenčních platebních systémů. V podstatě je prezentován nový model analyzující, jak konkurence mezi platebními asociacemi a mezi obchodníky ovlivňuje výběr mezibankovních poplatků a strukturu poplatků účtovaných držitelům karet a obchodníkům. Why Do Payment Card Networks Charge Proportional Fees? (Shy, Wang, 2011) Studie se zaměřuje na vysvětlení, proč kartové asociace preferují interchange fee jako podíl na hodnotě platby místo fixního poplatku. V článku je ukázáno, že tento systém přináší kartovým asociacím a obchodníkům vyšší zisk plynoucí z jejich tržní pozice. Teoretická východiska Čtyřstranný platební systém zahrnuje několik vzájemně propojených dílčích trhů. Z hlediska veřejnosti je nejbližším (1) trh zboží a služeb, kde na straně nabídky působí obchodníci a na druhé straně zákazníci, pro potřeby studie jsou v roli držitelů karet. Další dva dílčí trhy čtyřstranného systému jsou orientovány na služby pro nebankovní zákazníky. Jsou to služby nabízené bankami současným i potenciálním držitelům platebních karet (2) a služby nabízené bankami obchodníkům (3). Čtvrtý dílčí trh tvoří mezibankovní služby zajišťující transakce mezi jednotlivými bankami (více viz Schéma č. 1). Schéma č. 1: Čtyřstranný systém bezhotovostních plateb služby platební karty Banka vydavatele platební karty cena platební karty a další poplatky mezibankovní poplatek transakce cena zboží služby bezhotovostních nákupů Banka obchodníka cena platebních služeb Držitel karty Zdroj: Autoři dle Juan a kol zboží a služby Obchodník - 5 -

6 Trh zboží a služeb Držitel karty se pohybuje na dvou dílčích trzích. Prvním dílčím trhem je trh zboží a služeb. Druhým je trh bankovních služeb pro držitele platebních karet. Oba trhy jsou typické vysokým podílem oligopolů. Už v 70. minulého století Holland (1976) tvrdil, že 1 až 2 procenta firem vytvoří více než 50 procent hodnoty celkové světové produkce. Model smithovské dokonalé konkurence je v současném prostředí velmi omezený. Tržní mechanismy v podmínkách dokonalé konkurence a oligopolu mají významné odlišnosti, jak lze doložit na Grafech č. 1 a 2. Přestože oligopolní struktura představuje poměrně stabilní systém, jedná se o otevřený systém, do kterého vstupují další subjekty. V případě České republiky se v současnosti jedná o nízkonákladové banky, které se snaží získat podíl na trhu zajišťující dostatečnou efektivnost služeb. Graf č. 1: Fungování firmy v podmínkách dokonalé konkurence cena (P) MC (MC) AC tržní cena MR 0 množství (Q) rovnovážný stav Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) Průměrné jednotkové náklady (AC) představují celkové náklady dělené množstvím uplatněných jednotek. Mezní náklady (MC) představují náklady na dodatečně uplatněnou jednotku (poslední jednotku). Mezní příjmy (MR) představují příjmy z dodatečně uplatněné jednotky (poslední uplatněné jednotky). Pro model dokonalé konkurence platí následující předpoklady. Existuje velký počet kupujících a prodávajících, a tak nikdo z nich nemůže ovlivnit celkové množství a tím pádem ani cenu. Produkce je homogenní. Náklady na vstup do odvětví a výstup z odvětví jsou nulové. Na trhu je dokonalá informovanost. Neexistuje renta plynoucí z technologického náskoku či speciálních administrativních povolení. Všechny subjekty se chovají racionálně a maximalizují svůj zisk (v případě firmy) a užitek (v případě spotřebitele). Při těchto předpokladech fungování trhu odpovídá Grafu č

7 Naproti tomu v podmínkách, kdy rozsah produkce jedné firmy ovlivňuje celkové množství vyráběného zboží, lze situaci charakterizovat Grafem č. 2. Graf č. 2: Fungování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence cena (P) MC AC tržní cena 0 MR Poptávka firmy (D) množství (Q) Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) V tomto tržním systému mohou firmy zvýšit cenu svého produktu snížením nabízeného množství. V takových podmínkách však nedochází k minimalizaci průměrných nákladů. I přes tuto skutečnost ovšem není možné konstatovat, že firma v nedokonalé konkurenci je méně efektivní než v podmínkách dokonalé konkurence. Průměrné náklady v nedokonalé konkurenci mohou být ovlivněny úsporami z rozsahu a tak může být jejich výsledná cena nižší než v podmínkách dokonalé konkurence. Na trhu statků a služeb je soulad poptávky a nabídky zajišťován cenou. Z hlediska spotřebitele je cena platebních služeb dána cenou platební karty a dalšími poplatky (např. za položku na výpisu z účtu apod.). Mezibankovní poplatek ani poplatek pro obchodníka do rozhodování spotřebitele nevstupuje, neboť z pohledu spotřebitele nevstupuje do ceny zboží či služby 1. Banky ve čtyřstranném systému bezhotovostních plateb Banky působí na trhu platebních služeb pro držitele karty (spotřebitele) a trhu služeb pro obchodníky. Na jedné straně je motivací bank na tomto trhu dosáhnout maximálního zisku z prodeje a používání platebních karet. Na straně druhé je rozhodování bank ovlivněno poplatkem obchodníka, který tlačí na snížení ceny platebních karet, resp. platebních 1 V České republice není tento poplatek obvykle připočítán k ceně a poplatek je hrazen jinými subjekty. Velmi výjimečně je zákazníkům účtován poplatek obchodníka

8 prostředků. Jinak řečeno, více vydaných karet dává předpoklad pro zvýšení tržeb, které determinují příjmy plynoucí z poplatku obchodníka. Banky tak mají reálnou motivaci vydávat bankovní karty za poplatek, jehož výše nedosahuje tržní ceny (či dokonce nákladů) při abstrahování od poplatku obchodníka. Tuto situaci zjednodušeně vyjadřuje Graf č. 3. Graf č. 3: Dopad existence poplatku obchodníka na cenu vydané platební karty cena (P) nabídka platebních karet původní nabídka platebních karet při implementaci poplatku obchodníka do rozhodovacího procesu tržní cena původní tržní cena pod vlivem poplatku poptávka pro platebních kartách resp. platebních prostředcích obchodníka 0 množství vydaných Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) platebních karet (Q) Vzhledem k motivaci bank vyplývající z poplatku obchodníka dochází při standardních tržních mechanismech ke snížení ceny (poplatku) za vydání platební karty (platebního prostředku) a s tím související zvýšení množství platebních karet (platebních prostředků) mezi spotřebiteli. Stejným způsobem jsou banky motivovány k podpoře platebních terminálů mezi obchodníky. Motivace obchodníka Obchodník je motivován maximalizovat svůj zisk prostřednictvím tržeb. Vzhledem k tomu, že část spotřebitelů preferuje platbu kartou před využitím hotovosti, je pro maximalizaci tržeb obchodník motivován k zavedení platebního terminálu. Naopak poplatek obchodníka představuje pro obchodníky demotivační prvek pro akceptaci platebních karet, který představuje náklady. Je tedy velmi logické, že obchodníci jsou motivováni k podpoře snížení poplatku obchodníka. Z výše uvedeného textu lze identifikovat protichůdné efekty působení poplatku obchodníka. Zatímco pro banky představuje tento poplatek motivační faktor pro další rozvoj bezhotovostního platebního systému, pro obchodníky je tomu naopak. Úkolem tržního mechanismu je tak zajištění optimální výše. Fungování tohoto tržního mechanismu popisuje následující text. Zatímco poptávkovou stranu trhu s bezhotovostními službami tvoří velký počet malých subjektů (držitelé karet a obchodníci), nabídkovou stranu lze charakterizovat spíše jako oligopolní strukturu (tvoří ji banky)

9 Obecné dopady možné regulace mezibankovního poplatku Stanovení maximálního mezibankovního poplatku regulací lze do modelů implementovat ve formě cenového stropu. Mezibankovní poplatek je cenou bezhotovostních plateb mezi bankami, tedy za přijetí karty vydávající banky v síti obchodníků napojených na určitou jinou banku. V případě, že je uvažován nejjednodušší tržní model zahrnující poptávku. Pro nabídku lze nalézt tři základní alternativy, kterými jsou (a) cenový strop stanovený nad tržní cenou, (b) cenový strop stanovený na úrovni tržní ceny a (c) cenový strop stanovený pod tržní cenou. V případě, že je strop stanoven nad tržní cenou (a) je tento způsob regulace v lepším případě naprosto neúčinný. V horším případě jej banky vnímají jako povzbuzení pro zvýšení ceny. Význam tohoto podnětu je tím silnější, čím je menší informovanost na trhu. V případě, že je cena stanovena na úrovni tržní ceny, je tato regulace zbytečná (b). Tato situace je však pouze dočasná, protože cenový strop na úrovni tržní ceny existuje pouze krátkodobě. Největší dopad na tržní procesy má stanovení ceny pod její tržní úrovní (c). Graf č. 4: Cenový strop cena (P) poptávka (D) nabídka (S) (a) (c) (b) 0 Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) množství (Q) Tento statický přístup však ne příliš dobře vysvětluje roli administrativně stanoveného stropu mezibankovního poplatku. Snížení tohoto poplatku je demotivující pro banky (z mezibankovního poplatku jsou generovány prostředky pro rozvoj systému). Ty jsou po snížení mezibankovního poplatku méně motivovány k rozvoji bezhotovostního platebního systému. Za předpokladu, že mezibankovní poplatek determinuje rentabilitu systému (zejména z hlediska vydávající banky), lze očekávat, při zafungování tržních mechanismů a ceteris paribus, posun nabídkové křivky platebních prostředků, což dokresluje Graf č

10 Graf č. 5: Dopad existence mezibankovního poplatku na cenu vydané platební karty a počet platebních terminálů cena (P) nabídka platebních karet při snížení mezibankovního poplatku původní nabídka platebních karet růst tržní ceny poptávka po platebních kartách 0 množství (Q) Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) Kauzální vazby v systému bezhotovostních plateb lze v obecné podobě charakterizovat následujícím modelem (Schéma č. 2). Schéma č. 2: Kauzální důsledky stanovení stropu mezibankovního poplatku pod tržní úroveň stanovení stropu mezibankovního poplatku pod tržní úroveň pokles zájmu bank o rozvoj bezhotovostního platebního systému snížení investic do technologického rozvoje snížení financování marketingových aktivit zvýšení ceny ostatních služeb bezhotovostního platebního systému zpomalení rozvoje bezhotovostního platebního systému nedosažené úspory z rozsahu stagnace cen (místo poklesu) bezhotovostních plateb Zdroj: autoři stagnace objemu bezhotovostních plateb

11 V případě trhu, který lze charakterizovat oligopolním modelem, se prostředí stává ještě rigidnějším, protože vedle přirozeně vznikající strnulosti se zde přidává strnulost daná administrativními pravidly. V krátkém období tak dochází ke snížení ceny. V dlouhém období však tato regulace způsobí nárůst cen, protože zpomalí rozvoj oboru a zamezí tak realizaci úspor z rozsahu. Graf č. 6: Regulace mezibankovního poplatku v podmínkách oligopolu cena (P) MC AC 0 Zdroj: autoři MR Poptávka firmy (D) cenový strop množství (Q) Ačkoliv je regulovaná cena nad úrovní jednotkových nákladů, motivace bankovního sektoru na rozvoj bezhotovostních služeb se v důsledku sníženého potenciálního zisku oslabila. Rozvoj trhu se tak zpomalí. Graf č. 7: Srovnání situace s regulací a bez regulace cena (P) MC MR MC 2 AC cenový strop AC 2 0 množství (Q) Zdroj: autoři Administrativně stanovená cena v dlouhém období tvoří překážku rozvoje oboru a v konečném důsledku vede ke zvýšení ceny. Tučná čára představuje cenový strop a s tím související množství, které v daném případě indikuje rozvoj trhu (měřeno např. počtem terminálů či platebních karet). Vzhledem k tomu, že banky mají menší motivaci investovat do trhu, nedochází k úsporám z rozsahu a posunu nákladových křivek směrem dolů

12 Fungování evropského trhu bezhotovostních plateb Další část studie se zaměřuje na implementaci teoretické báze do reálné situace v EU27 a České republiky s cílem zhodnotit možné dopady regulace mezibankovního poplatku. Nejprve je zhodnocen vývoj a stav trhu bezhotovostních platebních služeb v kontextu vývoje v EU. Nejvyšší počet transakcí kartou 2 na osobu (mezi státy EU27) vykazují skandinávské státy Dánsko, Švédsko, Finsko a dále Velká Británie a překvapivě také postkomunistické Estonsko. Česká republika se umístila mezi posledními pěti státy. Nižší počet transakcí dosahují už jen balkánské státy Rumunsko, Bulharsko a v krizích se pohybující Řecko a Maďarsko. Tabulka č. 1: Počet transakcí kartou na osobu (absolutní roční hodnoty) P.č. Stát Dánsko 156,07 170,42 179,95 196,54 215,6 2. Švédsko 159,38 182,75 194,86 202,45 206,66 3. Finsko 173,58 186,7 168,39 193,91 202,66 4. Velká Británie 118,06 123,7 132,46 141,45 157,82 5. Estonsko 97,46 110,62 115,99 124,89 147,28 6. Nizozemsko 103, ,12 22,11 146,44 7. Lucembursko 94,63 102,85 109,33 30,01 137,74 8. Francie 96,34 102,01 107,38 114,03 121,35 9. Portugalsko 89,8 94,73 100,59 57,03 116, Belgie 81,1 87,23 92,44 98,03 105, Irsko 60,09 71,59 72,38 74,47 75,54 EU 55,36 59,59 63,27 68,13 73,88 Eurozóna 52,58 56,13 58,22 62,49 66, Slovinsko 51,72 53,73 54,31 57,03 58, Lotyšsko 33,68 41,98 43,34 42,6 55, Rakousko 38,03 41,3 45,87 110,03 53, Španělsko 43,36 46,02 46,96 49,64 51, Kypr 33,32 37,88 38,91 24,84 45, Německo 26,11 28,17 30,04 32,76 36, Litva 21,92 26,49 27,85 48,55 33, Malta 19,94 24,56 27,16 50,26 33, Slovensko 13,5 16,15 21,11 23,85 28, Polsko 12,11 15,13 18,45 4,78 26, Itálie 22,39 23,33 24,45 24,84 25, Česká republika 12,54 14,14 16,7 20,28 25, Maďarsko 13,4 16,57 18,31 128,11 23, Řecko 6,93 7,59 7,49 6,99 6, Rumunsko 2,25 3,52 4,02 4,78 6, Bulharsko 1,35 1,67 1,67 2,74 3,77 Zdroj: Autoři dle dat ECB 2 Jedná se o počet transakcí realizovaných u obchodníků, tj. bez výběrů hotovosti

13 Z hlediska počtu vydaných platebních karet na osobu vykazuje nejvyšší hodnoty Lucembursko 3 následované Velkou Británií, Belgií, Nizozemskem a Portugalskem. Česká republika se umístila mezi státy EU27 na 23. místě s méně než jednou platební kartou na osobu. Nižší hodnotu dosahují už jen Itálie, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. Tabulka č. 2: Počet vydaných platebních karet na osobu P.č. Stát Lucembursko 1,84 1,92 2 2,64 3,27 2. Velká Británie 2,7 2,74 2,63 2,65 2,63 3. Belgie 1,65 1,75 1,78 1,79 1,82 4. Nizozemsko 1,92 1,88 1,83 1,83 1,82 5. Portugalsko 1,69 1,83 1,8 1,76 1,79 6. Malta 1,36 1,47 1,55 1,65 1,76 7. Německo 1,5 1,53 1,58 1,59 1,62 8. Slovinsko 1,5 1,59 1,57 1,65 1,53 9. Španělsko 1,67 1,69 1,64 1,57 1,5 10. Finsko 1,22 1,35 1,35 1,39 1, Irsko 1,18 1,07 1,07 1,12 1, Kypr 1,36 1,42 1,41 1,49 1,45 EU 1,4 1,45 1,44 1,45 1, Francie 1,44 1,46 1,48 1,48 1,42 Eurozóna 1,37 1,41 1,4 1,41 1, Dánsko 0,99 1,12 1,25 1,35 1, Estonsko 1,31 1,37 1,37 1,34 1, Rakousko 1,16 1,2 1,24 1,29 1, Litva 1,14 1,26 1,29 1,3 1, Švédsko 1,07 1,16 1,17 1,18 1, Lotyšsko 1,04 1,11 1,1 1,16 1, Řecko 1,28 1,33 1,34 1,24 1, Bulharsko 0,94 1,06 1,01 1,01 1, Slovensko 0,88 0,96 0,94 0,95 0, Česká republika 0,87 0,91 0,88 0,9 0, Itálie 0,68 0,76 0,74 0,82 0, Maďarsko 0,83 0,86 0,85 0,85 0, Polsko 0,68 0,77 0,85 0,82 0, Rumunsko 0,53 0,62 0,6 0,59 0,62 Zdroj: Autoři dle dat ECB 3 V daném případě je však údaj velmi zkreslený. Řada statistik uvádí, že na počtu zaměstnaných v Lucembursku se více než třetinou podílí zahraniční pracovníci, kteří tak významně ovlivňují ukazatele přepočítané na počet obyvatel

14 Nejvyšší podíl hodnot platebních transakcí vyjádřený podílem na HDP vykazuje Velká Británie, dále Portugalsko a dále Dánsko, Švédsko a Estonsko. Naopak nejnižší podíl vykazují Bulharsko, Řecko, Rumunsko, Maďarsko a Litva. Česká republika dosahuje 6. nejnižšího podílu. Tabulka č. 3: Hodnota kartových transakcí vyjádřená podílem na HDP (v %) P.č. Stát Velká Británie 26,84 33,1 2. Portugalsko 21,32 32,61 3. Dánsko 19,73 22,54 4. Švédsko 19,61 21,93 5. Estonsko 15,85 19,74 6. Francie 16,46 19,71 7. Finsko 17,91 19,06 8. Kypr 15,46 18,58 9. Belgie 14,52 17, Nizozemsko 14,08 15,99 EU 13,24 15, Irsko 12,51 15, Malta 9,32 13, Lucembursko 9,58 13, Slovinsko 10,88 12,73 Eurozóna 10,48 12, Lotyšsko 9,57 11, Slovensko 7,73 11, Španělsko 9,17 10, Rakousko 7,08 9, Itálie 8,3 7, Německo 5,91 7, Polsko 4,67 6, Česká republika 3,97 6, Litva 5,82 6, Maďarsko 4,62 6, Rumunsko 1,99 3, Řecko 3,84 3, Bulharsko 2,28 2,92 Zdroj: Autoři dle dat ECB

15 Nejvyšší počet bankomatů na 1 milion obyvatel vykazuje Portugalsko, Belgie, Španělsko, Německo a Velká Británie. Naopak nejnižší počet je na Slovensku, Finsku, Litvě a Švédsku. Vůbec nejnižší počet v EU27 dosahuje Česká republika. Tabulka č. 4: Počet bankomatů na 1 mil. obyvatel P.č. Stát Portugalsko 1 487, , , , ,92 2. Belgie 1 454, , , , ,24 3. Španělsko 1 350, , , , ,04 4. Německo 920,91 946,58 969, , ,22 5. Velká Británie 1 040, , , , ,05 6. Rakousko 976,39 917,17 953,36 960,21 969,37 Eurozóna 939,95 966,38 972,05 965,86 965,8 7. Lucembursko 927,47 942,43 941,08 926,15 930,32 8. Slovinsko 813,82 856,1 874,78 885,39 898,8 9. Francie 817,92 831,49 851,85 867,62 892,51 EU 820,92 849,77 862,39 863,8 869, Itálie 810,32 873,44 902,75 849,09 853, Kypr 716,19 766,69 816,71 802,62 809, Bulharsko 592,06 670,57 721,28 758,93 776, Řecko 653,54 759,72 813,28 765,24 756, Irsko 742,2 766,16 760,06 729,49 710, Estonsko 690,55 692,07 686,36 682,04 656, Lotyšsko 504,07 562,19 585,3 648,67 587, Rumunsko ,96 451,89 471,37 515, Dánsko 573,08 561,36 533,5 518,21 501, Maďarsko 426,22 460,54 473,73 484,3 491, Nizozemsko 521,8 526,4 514,71 476,7 467, Malta 396,1 402,64 432,5 444,66 465,6 22. Polsko 302,81 356,1 416,3 442,61 458, Slovensko 401,37 416,21 420,65 430,76 442, Finsko 608,47 604,32 548,43 533,06 415, Litva 395,19 438,05 462,06 477,97 405, Švédsko 337,23 350,98 356,92 358,39 377, Česká republika 325,21 326,57 340,56 355,8 373,23 Zdroj: Autoři dle dat ECB

16 Nejvyšší počet platebních terminálů na 1 mil. obyvatel vykazuje Finsko, Irsko, Řecko, Španělsko a Malta. Naopak nejnižší podíl dosahují Rumunsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko. Česká republika má 7. nejnižší podíl. Tabulka č. 5: Počet platebních terminálů na 1 mil. obyvatel P.č. Stát Finsko , , , , ,51 2. Irsko , , , , ,46 3. Řecko , , , , ,98 4. Španělsko , , , , ,13 5. Malta , , , , ,23 6. Kypr , , ,97 7. Portugalsko , , , , ,40 8. Lucembursko , , , , ,11 9. Dánsko , , , , , Estonsko , , , , , Francie , , , , , Švédsko , , , , , Velká Británie , , , , , Itálie , , , , ,54 Eurozóna , , , , ,50 EU , , , , , Nizozemsko , , , , , Slovinsko , , , , , Belgie , , , , , Rakousko , , , , , Lotyšsko 9 033, , , , , Litva 8 166, , , , , Česká republika 7 648, , , , , Německo 6 880, , , , , Bulharsko 6 383, , , , , Maďarsko 5 427, , , , , Slovensko 5 137, , , , , Polsko 4 895, , , , , Rumunsko 3 310, , , , ,27 Zdroj: Autoři dle dat ECB

17 Nejvyšší hodnotu plateb v POS terminálech na obyvatele (tuzemské karty, EUR) dosahuje Velká Británie, Dánsko, Finsko, Švédsko a Lucembursko. Naopak nejnižší hodnotu vykazuje Bulharsko, Rumunsko, Řecko, Litva a Polsko. Česká republika je na 21. místě. Tabulka č. 6: Hodnota plateb v POS terminálech na obyvatele (tuzemské karty, EUR) P.č. Stát Velká Británie Dánsko Finsko Švédsko Lucembursko Francie Nizozemsko Portugalsko Irsko Belgie EU Eurozóna Kypr Itálie Německo Španělsko Estonsko Slovinsko Rakousko Malta Maďarsko Česká republika Lotyšsko Slovensko Polsko Litva Řecko Rumunsko Bulharsko Zdroj: Autoři dle dat ECB

18 Nejvyšší hodnoty plateb na jeden POS terminál dosahují Velká Británie, Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Švédsko. Naopak nejnižší hodnotu vykazují Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Litva a Malta. Tento ukazatel je klíčovým ukazatelem efektivnosti terminálů. Česká republika je na 16. místě. Tabulka č. 7: Hodnota plateb na jeden POS terminál (tuzemské karty, v tis. EUR) P.č. Stát Velká Británie 492,33 436,03 377,05 398,21 401,4 2. Belgie 356,72 372,47 360,68 376,02 390,79 3. Dánsko 461,31 353,73 355,99 362,72 330,03 4. Nizozemsko 326,09 336,85 326,86 328,24 310,98 5. Švédsko 251,61 254,7 216,66 270,5 308,02 6. Francie 238,78 229,88 232,64 241,87 258,44 7. Německo 226,59 228,06 215,82 222,4 233,76 8. Lucembursko 269,37 273,23 252,53 225,2 230,95 EU 193,56 177,72 173,71 190,18 200,25 9. Portugalsko 175,31 171,41 164,29 189,46 200, Finsko 237,41 70,4 168,74 174,96 177,83 Eurozóna 144,6 135,76 142,73 156,58 165, Irsko 326,15 343,69 288,18 284,65 153, Rakousko 120,11 128,98 116,74 147,46 153, Maďarsko 176,45 169,39 119,78 119,79 121, Slovinsko 92,83 99,4 101, , Itálie 62,79 46,86 78,28 98,51 112, Česká republika 63,5 116,55 86,51 72,2 93, Estonsko 103,05 106,65 84,59 90,19 90, Kypr 79,48 96,95 90, Polsko 72,63 84,57 72,73 83,12 89, Slovensko 70,2 66,1 68,67 76,83 86, Španělsko 64,89 64,6 63,16 65,89 68, Lotyšsko 70,54 72,85 55,48 55,32 60,4 23. Malta 43,13 44,81 43,68 45, Litva 45,64 38,64 35,56 37,13 40, Rumunsko 22,12 28,18 26,54 26,01 28, Bulharsko 13,68 17,13 13,54 13,38 17, Řecko 13,4 12,89 13,9 13,21 13,45 Zdroj: Autoři dle dat ECB Provázanost statistik vztahující se k výše uvedeným ukazatelům charakterizuje Tabulka č. 8. Nejvyšší korelační koeficient dosahuje v počtu transakcí na osobu a hodnotě plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty), hodnoty 0,89. Vysoký korelační koeficient vykazuje hodnota plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty) a hodnota plateb v POS terminálech na terminál (tuzemské karty), která dosahuje hodnoty 0,86. V daném případě se

19 fakticky jedná o transformovaný ukazatel. Celkově lze hodnotit vzájemnou provázanost hlavních ukazatelů jako velmi vysokou. Tabulka č. 8: Korelační tabulka hlavních ukazatelů Počet transakcí na osobu Vydané karty na osobu Hodnota karetních transakcí - podíl na HDP Vydané karty na osobu Počet bankomatů na 1 mil. obyvatel Počet terminálů na 1 mil. obyvatel Hodnota plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty) Zdroj: Autoři dle dat ECB Hodnota kartových transakcí - podíl na HDP Počet bankomatů na 1 mil. obyvatel Počet terminálů na 1 mil. obyvatel Hodnota plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty) Hodnota plateb v POS terminálech na terminál (tuzemské karty) 0,48 0,77 0,02 0,44 0,89 0,74 0,53 0,44 0,38 0,63 0,56 0,34 0,45 0,82 0,68 0,17 0,23 0,31 0,51 0,11 V další části je zhodnocena vazba mezi výší mezibankovních poplatků. Autoři vychází z veřejně dostupných dat společnosti MasterCard, která jsou uvedena v Tabulce č. 9. Jako výchozí jsou brány poplatky MasterCard Consumer Card Interchange Fees, Intra-Country, General, Chip&PIN. Fixní část poplatku je převedena na EURO dle kursu Evropské centrální banky. Do analýzy nejsou zařazeny státy Dánsko, Portugalsko, Rakousko a Kypr, kde jsou poplatky stanoveny individuálně dle jednotlivých bank, tj. není zřejmé, jaká je sazba poplatku. A dále Španělsko, Finsko a Německo, kde daná sazba není zveřejněna. 0,

20 Tabulka č. 9: Poplatky společnosti MasterCard Pay Chip & Base Euro Euro Euro Enhanced Pass PIN Electronic Euro Merchant UCAF Belgie 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Bulharsko 1,00 0,90 0,80 0,80 0,80 0,80 Česká republika Euro 1,50 1,20 1,10 0,80 1,10 Estonsko 0,95 0,60 0,80 0,75 0,75 0,85 Full UCAF Euro Francie 0,65 0,38 0,04 0,47 0,05 0,47 0,05 0,47 0,05 0,05 0,05 Irsko 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Itálie 1,20 0,50 0,02 0,70 0,80 0,95 1,15 Litva 1,35 1,00 1,00 1,15 1,15 1,25 Lotyšsko 1,13 0,60 0,73 0,88 0,88 1,08 Lucembursko 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Maďarsko 1,20 0,08 0,80 0,80 0,08 0,70 0,08 1,10 0,08 Malta 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Nizozemsko 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Polsko 1,70 1,00 1,10 0,04 1,10 0,04 1,50 1,60 Rumunsko 1,70 0,78 0,056 1,20 1,20 1,40 1,50 Řecko 1,60 1,20 1,20 1,25 1,30 1,45 Slovensko 1,20 0,80 0,80 0,95 1,10 Slovinsko 1,35 1,10 0,95 1,10 1,30 Švédsko 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Velká Británie 1,00 0,80 0,80 0,90 0,90 0,95 Zdroj: Autoři dle dat MasterCard Vzájemná vazba poplatků společnosti MasterCard byla prověřena korelační analýzou. Výsledky charakterizuje Tabulka č. 10. Korelační koeficienty dokládají vazbu všech uvedených poplatků. Nejvyšší vazbu měřenou korelačním koeficientem vykazují sazby mezibankovního poplatku u kartových produktů Base a Chip&PIN dosahující téměř plné závislosti (0,953), dále sazby Chip&PIN a Enhanced Electronic (0,923). Naopak nejnižší korelaci ve vazbě k ostatním poplatkům vykazuje sazba poplatek PayPass. Pro další analýzu byla zvolena sazba Chip&PIN, která představuje aktuálně nejvýznamnější sazbu

Budoucnost platebních transakcí. Marcel Gajdoš Senior Relationship Manager Visa Europe 20/9/2011

Budoucnost platebních transakcí. Marcel Gajdoš Senior Relationship Manager Visa Europe 20/9/2011 Budoucnost platebních transakcí Marcel Gajdoš Senior Relationship Manager Visa Europe 20/9/2011 Agenda Aktuální statistiky a vývoj trhu v ČR Situace v ČR Zajímavosti ze světa a budoucnost Visa Europe -

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Bezkontaktní karty Visa: vývoj v Evropě. Mark Austin, ředitel divize bezkontaktních produktů 8. března 2011

Bezkontaktní karty Visa: vývoj v Evropě. Mark Austin, ředitel divize bezkontaktních produktů 8. března 2011 Bezkontaktní karty Visa: vývoj v Evropě Mark Austin, ředitel divize bezkontaktních produktů 8. března 2011 Evropská cesta 1 Agenda Proč bezkontaktní platby? Jak fungují? Vývoj v Evropě Shrnutí 2 Proč bezkontaktní

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Zaplatí to zákazníci?

Zaplatí to zákazníci? Zaplatí to zákazníci? Dopady PSD2 na uživatele platebních karet Pavel Juřík Senior Business Consultant Cards & Mobile Services Interchange Fee Interchange Fee - počátek 70. let 20. století - odměna pro

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

Od decentralizace ke koncentraci procesingu platebních karet. Miroslav Crha Výkonný ředitel Global Payments Europe

Od decentralizace ke koncentraci procesingu platebních karet. Miroslav Crha Výkonný ředitel Global Payments Europe Od decentralizace ke koncentraci procesingu platebních karet Miroslav Crha Výkonný ředitel Global Payments Europe 1 Závěrečné dekády 20.století Vznik procesingového centra v Československu Rok 1968 Vydány

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Kontexty porodnosti v České republice a Praze

Kontexty porodnosti v České republice a Praze Kontexty porodnosti v České republice a Praze Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva

Vliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva Ing. Erika Urbánková, PhD. Katedra ekonomických teorií Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita Mgr. František Hřebík, Ph.D. prorektor pro zahraniční styky a vnější vztahy Katedra managementu

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Světový a domácí ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Ekonomická přednáška 7. ročník konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu Brno, 20. října 2010 Motto Řečnictví

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení

Více

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR I. Hlavní cíle a poslání Evropských spotřebitelských center II. Elektronický obchod z pohledu

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007 2007 Jihočeská centrála cestovního ruchu Jírovcova 1, P.O.Box 80 CZ 370 21 České Budějovice Telefon: +420 386 358 727 9 Fax: +420 386 358 728 E mail: info@jccr.cz WWW: www.jccr.cz Zpracoval: Jakub KADLEČEK

Více

Korupce pohledem ekonoma

Korupce pohledem ekonoma Vize 2020 Obrana svobody (veřejná diskuze) Korupce pohledem ekonoma Olomouc, 7.1.2010 Jiří Schwarz 1 Co považuje ekonom za korupci? 1. Platba za dobře odvedenou operaci v krajském zdravotnickém zařízení?

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Programme for International Student Assessment mezinárodní projekt OECD měření výsledků vzdělávání čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost 15letí

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

EET a související snížení sazeb DPH

EET a související snížení sazeb DPH EET a související snížení sazeb DPH 2. února 2016 Andrej Babiš, ministr financí ČR České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 2 Vývoj snížené sazby DPH v ČR Za vlád TOP 09 a ODS vzrostla

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Regulace IF MARIE HEŠNAUROVÁ ZÁSTUPCE 22.10. 2014 BUDOUCNOST PLATEBNÍCH KARET. Budoucnost platebních karet

Regulace IF MARIE HEŠNAUROVÁ ZÁSTUPCE 22.10. 2014 BUDOUCNOST PLATEBNÍCH KARET. Budoucnost platebních karet Regulace IF 1 MARIE HEŠNAUROVÁ ZÁSTUPCE 22.10. 2014 BUDOUCNOST PLATEBNÍCH KARET Platební balíček podpoří vznik SEPA 2 Interchange Fee Regulation Payment Service Directive 2 Rozvoj vnitřního trhu platebních

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

PRŮZKUM AIFP EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR. MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček

PRŮZKUM AIFP EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR. MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček PRŮZKUM AIFP W EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček CÍL PRŮZKUMU Zhodnotit ekonomický vliv klinických studií realizovaných v ČR OBSAH

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Jan Frait člen bankovní rady ČNB Perspektivy automobilového průmyslu Autosalon Brno, 3.6.2005 Centrální banka a automobilový průmysl? ČNB je institucí, jež

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

NEDOKONALÁ KONKURENCE

NEDOKONALÁ KONKURENCE NEDOKONALÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKA NK Jak byste charakterizovali NK? (z hlediska ceny) Jaké jsou další charakteristiky ceny? (uvádějte příklady) Produkt Náklady na změnu dodavatele Informace Počet producentů

Více

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele. Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD

Více

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Česká republika Tab.0.1 Hlavní makroekonomické ukazatele národního hospodářství České republiky Mezinárodní srovnání Tab.0.2 HDP na 1

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE Marek Štampach Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách, 22. dubna 2015, Technologické centrum AV ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii . Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé

Více

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky.

Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky. Praha, 26. července 2013 Tisková zpráva Prodejce nemovitosti v Česku platí nadprůměrné daně Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky. Jak ukazuje průzkum

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 LEDEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Čtvrtletní šetření ČNB

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

Vývoj agenturního zaměstnávání u nás a vevropě

Vývoj agenturního zaměstnávání u nás a vevropě Vývoj agenturního zaměstnávání u nás a vevropě Světové a Evropské statistiky agenturního zaměstnávání (zdroj: Mezinárodní konfederace agentur práce Ciett) Jak si stojí Česká republika vkontextu zemí EU

Více

QUO VADIS? 100 let platebních karet a jejich budoucnost

QUO VADIS? 100 let platebních karet a jejich budoucnost QUO VADIS? 100 let platebních karet a jejich budoucnost Pavel Juřík Senior Business Consultant Obsah Milníky 100. výročí platebních karet Milníky 25. výročí platebních karet v České republice Technologické

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče Statistická ročenka Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče 2010 1 Úvod Existence relevantních statistických podkladů je základním předpokladem rozumného hodnocení uplynulých

Více

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.10.2004 59 Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Kurzový přizpůsobovací mechanismus

Kurzový přizpůsobovací mechanismus Kurzový přizpůsobovací mechanismus pohledem nové makroekonomie otevřené ekonomiky Filip Novotný Vysoká škola finanční a správní Praha, 15. dubna 2008 Osnova přednášky Analýza vnější ekonomické rovnováhy

Více

I. Verejne dostupné služby v pevných sítích elektronických komunikací

I. Verejne dostupné služby v pevných sítích elektronických komunikací I. Verejne dostupné služby v pevných sítích elektronických komunikací Oznacení Pripojení Prístup Dálkové k síti podnikatele: k síti (používání (zrízení telefonní Merná telefonni Volné Místní Dálkové vikend

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Informační a komunikační technologie v českých domácnostech

Informační a komunikační technologie v českých domácnostech Informační a komunikační technologie v českých domácnostech Historicky poprvé přesáhl v roce 2014 podíl domácností vybavených počítačem a internetem hranici 70 %. Pouze 10 tisíc domácností bylo vybaveno

Více