ROLE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU VE ČTYŘSTRANNÉM PLATEBNÍM SYSTÉMU

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ROLE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU VE ČTYŘSTRANNÉM PLATEBNÍM SYSTÉMU"

Transkript

1 ROLE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU VE ČTYŘSTRANNÉM PLATEBNÍM SYSTÉMU Ing. Milan Damborský, Ph.D. a kol. Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta nám. W. Churchilla Praha 3 Praha, srpen 2013

2 Obsah AUTORSKÝ TÝM 3 ÚVOD 4 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 5 TRH ZBOŽÍ A SLUŽEB 6 BANKY VE ČTYŘSTRANNÉM SYSTÉMU BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEB 7 OBECNÉ DOPADY MOŽNÉ REGULACE MEZIBANKOVNÍHO POPLATKU 9 FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉHO TRHU BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEB 12 APLIKACE DO MODELU OLIGOPOLNÍ STRUKTURY 26 VÝVOJ TRHU BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEB V ČESKÉ REPUBLICE 27 ZÁVĚR 32 POUŽITÉ ZDROJE

3 Autorský tým Studie byla vytvořena výzkumným týmem působícím na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze pod vedením hlavního autora Milan Damborského. Dalšími členy zpracovatelského týmu byly Polina Petková a Táňa Hornychová. Milan Damborský působí na Středisku regionálních a správních věd jako zástupce ředitele zodpovědný za realizaci výzkumných a odborných projektů. Specializuje na problematiku investiční atraktivnosti, veřejné podpory a regulace. Mimo jiné se podílel na přípravě nového zákona o investičních pobídkách. Realizoval několik výzkumných projektů a přednášek v rámci Střední Evropy, Pobaltí i Latinské Ameriky. Polina Petkova je absolventkou magisterského studijního programu Management a strategické plánování ve veřejném sektoru v Soulu, Jižní Korea a magisterského studijního oboru Regionální studia na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. V rámci své pracovní kariéry se věnuje tzv. consultingu, neboli poradenství firem v oblasti rozvoje byznysu a zahraničních investic na území České a Slovenské republiky. Dále rozšiřuje a prohlubuje své znalosti v oblasti investičního a podnikatelského prostředí v zemích Visegrádské čtyřky, Balkánu, Ukrajiny a Ruska. Taťána Hornychová je absolventkou magisterského studijního programu Regionalistika a veřejná správa na Vysoké škole ekonomické v Praze a v současnosti studentkou doktorského programu na Katedře Ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Věnuje se zejména problematice přímých zahraničních investic. Dále pracuje jako lektorka angličtiny a francouzštiny. Středisko regionálních a správních věd (dále jen SRSV ) vzniklo jako výzkumná platforma pro oblasti regionální rozvoj, evropská integrace, veřejná správa a oblasti související. Středisko regionálních a správních si klade za cíl poskytovat veřejnému i soukromému sektoru odbornou podporu pro jejich činnost. V současnosti své služby poskytuje např. Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Středisko regionálních a správních věd spolupracuje s řadou renomovaných organizací, jako jsou například Sdružení pro zahraniční investice (AFI) či CzechTop

4 Úvod Předložená studie si klade za cíl zhodnotit význam mezibankovního poplatku ( interchange fee ) pro rozvoj trhu bezhotovostních služeb s důrazem na situaci v České republice. Provedené analýzy vychází z oficiálních statistik Evropské centrální banky. Mezibankovní poplatek představuje procentuální a/nebo paušální poplatek při transakci platební kartou, kterou hradí banka obchodníka bance držitele platební karty (zákazníka).autorský tým se před realizací studie seznámil s již publikovanými pracemi. Jedná se zejména od následující studie. The Analysis of the Correlation between the Level of the Bank Fees for Cards and the number of aktive Cards, conducted with the help of the Pearson coefficient (Julia, 2010) Výzkum se zaměřuje na situaci v Rumunsku. Pomocí korelační analýzy zkoumá vztah mezi počtem aktivních (debetních i kreditních) karet a úrovní bankovních poplatků za karty. Korelace vyšla velmi slabá, což znamená, že na úroveň bankovních poplatků mají vliv jiné faktory, než je počet karet (typ a počet vydaných karet, počet transakcí). Potential Effects of an Increase in Debit Card Fees (Stavins, 2011) Článek se zabývá možnými dopady zvýšení poplatků za debetní karty a vedení bankovních účtů. Debetní karta je substitutem karty kreditní (zvýšení poplatků za debetní karty vede spotřebitele k pořízení kreditní karty) a zvýšení jednorázových poplatků za pořízení debetní karty může vést k výraznému poklesu počtu vydaných karet. A Puzzle of Card Payment Pricing: Why Are Merchants Still Accepting Card Payments? (Hayashi, 2004) Článek porovnává poplatky v Austrálii pro jednotlivé karty podle vydavatelů. V hlavní části provádí autor matematické výpočty pro (ne)elastickou poptávku, monopol a duopol. V závěru uvádí tři možná vysvětlení pro zvyšující se poplatky (1) nepružná tvorba cen ze strany obchodníků, (2) snižování nebo zvyšování poplatků pro majitele kreditních karet a (3) změny tržního prostředí. Obchodníci většinou respektují způsob platby zákazníka, což umožňuje vydavatelům karet zvýšit poplatky za transakce a zároveň nabídnout držiteli karty slevu (výhody při používání karet). Obchodníci nemají jinou možnost, než platbu kartou přijmout tedy až do chvíle, než mu výše poplatků nezačne vytvářet ztrátu. Why payment card fees are biased against Retailers (Wright, 2012) Článek se zaměřuje zejména na regulaci mezibankovních poplatků. Autoři studie doporučují nastavit poplatky na základě alternativních nákladů vyplývajících z použití hotovosti. Omylem je stanovovat cenu mezibankovního poplatku na základě nákladů vydavatele karty

5 The effects of the mandatory decrease of interchange fees in Spain (Iranzo a kol., 2012) Studie analyzuje dopady regulace mezibankovních poplatků na španělském trhu bezhotovostních platebních služeb. Autoři tuto regulaci jednoznačně shledávají jako negativní a v konečném důsledku nevýhodnou pro všechny zúčastněné subjekty vč. držitelů karet a obchodníků. Competing Payment Schemes (Guthrie, Wright, 2007) V článku je popsán model konkurenčních platebních systémů. V podstatě je prezentován nový model analyzující, jak konkurence mezi platebními asociacemi a mezi obchodníky ovlivňuje výběr mezibankovních poplatků a strukturu poplatků účtovaných držitelům karet a obchodníkům. Why Do Payment Card Networks Charge Proportional Fees? (Shy, Wang, 2011) Studie se zaměřuje na vysvětlení, proč kartové asociace preferují interchange fee jako podíl na hodnotě platby místo fixního poplatku. V článku je ukázáno, že tento systém přináší kartovým asociacím a obchodníkům vyšší zisk plynoucí z jejich tržní pozice. Teoretická východiska Čtyřstranný platební systém zahrnuje několik vzájemně propojených dílčích trhů. Z hlediska veřejnosti je nejbližším (1) trh zboží a služeb, kde na straně nabídky působí obchodníci a na druhé straně zákazníci, pro potřeby studie jsou v roli držitelů karet. Další dva dílčí trhy čtyřstranného systému jsou orientovány na služby pro nebankovní zákazníky. Jsou to služby nabízené bankami současným i potenciálním držitelům platebních karet (2) a služby nabízené bankami obchodníkům (3). Čtvrtý dílčí trh tvoří mezibankovní služby zajišťující transakce mezi jednotlivými bankami (více viz Schéma č. 1). Schéma č. 1: Čtyřstranný systém bezhotovostních plateb služby platební karty Banka vydavatele platební karty cena platební karty a další poplatky mezibankovní poplatek transakce cena zboží služby bezhotovostních nákupů Banka obchodníka cena platebních služeb Držitel karty Zdroj: Autoři dle Juan a kol zboží a služby Obchodník - 5 -

6 Trh zboží a služeb Držitel karty se pohybuje na dvou dílčích trzích. Prvním dílčím trhem je trh zboží a služeb. Druhým je trh bankovních služeb pro držitele platebních karet. Oba trhy jsou typické vysokým podílem oligopolů. Už v 70. minulého století Holland (1976) tvrdil, že 1 až 2 procenta firem vytvoří více než 50 procent hodnoty celkové světové produkce. Model smithovské dokonalé konkurence je v současném prostředí velmi omezený. Tržní mechanismy v podmínkách dokonalé konkurence a oligopolu mají významné odlišnosti, jak lze doložit na Grafech č. 1 a 2. Přestože oligopolní struktura představuje poměrně stabilní systém, jedná se o otevřený systém, do kterého vstupují další subjekty. V případě České republiky se v současnosti jedná o nízkonákladové banky, které se snaží získat podíl na trhu zajišťující dostatečnou efektivnost služeb. Graf č. 1: Fungování firmy v podmínkách dokonalé konkurence cena (P) MC (MC) AC tržní cena MR 0 množství (Q) rovnovážný stav Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) Průměrné jednotkové náklady (AC) představují celkové náklady dělené množstvím uplatněných jednotek. Mezní náklady (MC) představují náklady na dodatečně uplatněnou jednotku (poslední jednotku). Mezní příjmy (MR) představují příjmy z dodatečně uplatněné jednotky (poslední uplatněné jednotky). Pro model dokonalé konkurence platí následující předpoklady. Existuje velký počet kupujících a prodávajících, a tak nikdo z nich nemůže ovlivnit celkové množství a tím pádem ani cenu. Produkce je homogenní. Náklady na vstup do odvětví a výstup z odvětví jsou nulové. Na trhu je dokonalá informovanost. Neexistuje renta plynoucí z technologického náskoku či speciálních administrativních povolení. Všechny subjekty se chovají racionálně a maximalizují svůj zisk (v případě firmy) a užitek (v případě spotřebitele). Při těchto předpokladech fungování trhu odpovídá Grafu č

7 Naproti tomu v podmínkách, kdy rozsah produkce jedné firmy ovlivňuje celkové množství vyráběného zboží, lze situaci charakterizovat Grafem č. 2. Graf č. 2: Fungování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence cena (P) MC AC tržní cena 0 MR Poptávka firmy (D) množství (Q) Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) V tomto tržním systému mohou firmy zvýšit cenu svého produktu snížením nabízeného množství. V takových podmínkách však nedochází k minimalizaci průměrných nákladů. I přes tuto skutečnost ovšem není možné konstatovat, že firma v nedokonalé konkurenci je méně efektivní než v podmínkách dokonalé konkurence. Průměrné náklady v nedokonalé konkurenci mohou být ovlivněny úsporami z rozsahu a tak může být jejich výsledná cena nižší než v podmínkách dokonalé konkurence. Na trhu statků a služeb je soulad poptávky a nabídky zajišťován cenou. Z hlediska spotřebitele je cena platebních služeb dána cenou platební karty a dalšími poplatky (např. za položku na výpisu z účtu apod.). Mezibankovní poplatek ani poplatek pro obchodníka do rozhodování spotřebitele nevstupuje, neboť z pohledu spotřebitele nevstupuje do ceny zboží či služby 1. Banky ve čtyřstranném systému bezhotovostních plateb Banky působí na trhu platebních služeb pro držitele karty (spotřebitele) a trhu služeb pro obchodníky. Na jedné straně je motivací bank na tomto trhu dosáhnout maximálního zisku z prodeje a používání platebních karet. Na straně druhé je rozhodování bank ovlivněno poplatkem obchodníka, který tlačí na snížení ceny platebních karet, resp. platebních 1 V České republice není tento poplatek obvykle připočítán k ceně a poplatek je hrazen jinými subjekty. Velmi výjimečně je zákazníkům účtován poplatek obchodníka

8 prostředků. Jinak řečeno, více vydaných karet dává předpoklad pro zvýšení tržeb, které determinují příjmy plynoucí z poplatku obchodníka. Banky tak mají reálnou motivaci vydávat bankovní karty za poplatek, jehož výše nedosahuje tržní ceny (či dokonce nákladů) při abstrahování od poplatku obchodníka. Tuto situaci zjednodušeně vyjadřuje Graf č. 3. Graf č. 3: Dopad existence poplatku obchodníka na cenu vydané platební karty cena (P) nabídka platebních karet původní nabídka platebních karet při implementaci poplatku obchodníka do rozhodovacího procesu tržní cena původní tržní cena pod vlivem poplatku poptávka pro platebních kartách resp. platebních prostředcích obchodníka 0 množství vydaných Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) platebních karet (Q) Vzhledem k motivaci bank vyplývající z poplatku obchodníka dochází při standardních tržních mechanismech ke snížení ceny (poplatku) za vydání platební karty (platebního prostředku) a s tím související zvýšení množství platebních karet (platebních prostředků) mezi spotřebiteli. Stejným způsobem jsou banky motivovány k podpoře platebních terminálů mezi obchodníky. Motivace obchodníka Obchodník je motivován maximalizovat svůj zisk prostřednictvím tržeb. Vzhledem k tomu, že část spotřebitelů preferuje platbu kartou před využitím hotovosti, je pro maximalizaci tržeb obchodník motivován k zavedení platebního terminálu. Naopak poplatek obchodníka představuje pro obchodníky demotivační prvek pro akceptaci platebních karet, který představuje náklady. Je tedy velmi logické, že obchodníci jsou motivováni k podpoře snížení poplatku obchodníka. Z výše uvedeného textu lze identifikovat protichůdné efekty působení poplatku obchodníka. Zatímco pro banky představuje tento poplatek motivační faktor pro další rozvoj bezhotovostního platebního systému, pro obchodníky je tomu naopak. Úkolem tržního mechanismu je tak zajištění optimální výše. Fungování tohoto tržního mechanismu popisuje následující text. Zatímco poptávkovou stranu trhu s bezhotovostními službami tvoří velký počet malých subjektů (držitelé karet a obchodníci), nabídkovou stranu lze charakterizovat spíše jako oligopolní strukturu (tvoří ji banky)

9 Obecné dopady možné regulace mezibankovního poplatku Stanovení maximálního mezibankovního poplatku regulací lze do modelů implementovat ve formě cenového stropu. Mezibankovní poplatek je cenou bezhotovostních plateb mezi bankami, tedy za přijetí karty vydávající banky v síti obchodníků napojených na určitou jinou banku. V případě, že je uvažován nejjednodušší tržní model zahrnující poptávku. Pro nabídku lze nalézt tři základní alternativy, kterými jsou (a) cenový strop stanovený nad tržní cenou, (b) cenový strop stanovený na úrovni tržní ceny a (c) cenový strop stanovený pod tržní cenou. V případě, že je strop stanoven nad tržní cenou (a) je tento způsob regulace v lepším případě naprosto neúčinný. V horším případě jej banky vnímají jako povzbuzení pro zvýšení ceny. Význam tohoto podnětu je tím silnější, čím je menší informovanost na trhu. V případě, že je cena stanovena na úrovni tržní ceny, je tato regulace zbytečná (b). Tato situace je však pouze dočasná, protože cenový strop na úrovni tržní ceny existuje pouze krátkodobě. Největší dopad na tržní procesy má stanovení ceny pod její tržní úrovní (c). Graf č. 4: Cenový strop cena (P) poptávka (D) nabídka (S) (a) (c) (b) 0 Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) množství (Q) Tento statický přístup však ne příliš dobře vysvětluje roli administrativně stanoveného stropu mezibankovního poplatku. Snížení tohoto poplatku je demotivující pro banky (z mezibankovního poplatku jsou generovány prostředky pro rozvoj systému). Ty jsou po snížení mezibankovního poplatku méně motivovány k rozvoji bezhotovostního platebního systému. Za předpokladu, že mezibankovní poplatek determinuje rentabilitu systému (zejména z hlediska vydávající banky), lze očekávat, při zafungování tržních mechanismů a ceteris paribus, posun nabídkové křivky platebních prostředků, což dokresluje Graf č

10 Graf č. 5: Dopad existence mezibankovního poplatku na cenu vydané platební karty a počet platebních terminálů cena (P) nabídka platebních karet při snížení mezibankovního poplatku původní nabídka platebních karet růst tržní ceny poptávka po platebních kartách 0 množství (Q) Zdroj: autoři (jedná se o všeobecně známý model) Kauzální vazby v systému bezhotovostních plateb lze v obecné podobě charakterizovat následujícím modelem (Schéma č. 2). Schéma č. 2: Kauzální důsledky stanovení stropu mezibankovního poplatku pod tržní úroveň stanovení stropu mezibankovního poplatku pod tržní úroveň pokles zájmu bank o rozvoj bezhotovostního platebního systému snížení investic do technologického rozvoje snížení financování marketingových aktivit zvýšení ceny ostatních služeb bezhotovostního platebního systému zpomalení rozvoje bezhotovostního platebního systému nedosažené úspory z rozsahu stagnace cen (místo poklesu) bezhotovostních plateb Zdroj: autoři stagnace objemu bezhotovostních plateb

11 V případě trhu, který lze charakterizovat oligopolním modelem, se prostředí stává ještě rigidnějším, protože vedle přirozeně vznikající strnulosti se zde přidává strnulost daná administrativními pravidly. V krátkém období tak dochází ke snížení ceny. V dlouhém období však tato regulace způsobí nárůst cen, protože zpomalí rozvoj oboru a zamezí tak realizaci úspor z rozsahu. Graf č. 6: Regulace mezibankovního poplatku v podmínkách oligopolu cena (P) MC AC 0 Zdroj: autoři MR Poptávka firmy (D) cenový strop množství (Q) Ačkoliv je regulovaná cena nad úrovní jednotkových nákladů, motivace bankovního sektoru na rozvoj bezhotovostních služeb se v důsledku sníženého potenciálního zisku oslabila. Rozvoj trhu se tak zpomalí. Graf č. 7: Srovnání situace s regulací a bez regulace cena (P) MC MR MC 2 AC cenový strop AC 2 0 množství (Q) Zdroj: autoři Administrativně stanovená cena v dlouhém období tvoří překážku rozvoje oboru a v konečném důsledku vede ke zvýšení ceny. Tučná čára představuje cenový strop a s tím související množství, které v daném případě indikuje rozvoj trhu (měřeno např. počtem terminálů či platebních karet). Vzhledem k tomu, že banky mají menší motivaci investovat do trhu, nedochází k úsporám z rozsahu a posunu nákladových křivek směrem dolů

12 Fungování evropského trhu bezhotovostních plateb Další část studie se zaměřuje na implementaci teoretické báze do reálné situace v EU27 a České republiky s cílem zhodnotit možné dopady regulace mezibankovního poplatku. Nejprve je zhodnocen vývoj a stav trhu bezhotovostních platebních služeb v kontextu vývoje v EU. Nejvyšší počet transakcí kartou 2 na osobu (mezi státy EU27) vykazují skandinávské státy Dánsko, Švédsko, Finsko a dále Velká Británie a překvapivě také postkomunistické Estonsko. Česká republika se umístila mezi posledními pěti státy. Nižší počet transakcí dosahují už jen balkánské státy Rumunsko, Bulharsko a v krizích se pohybující Řecko a Maďarsko. Tabulka č. 1: Počet transakcí kartou na osobu (absolutní roční hodnoty) P.č. Stát Dánsko 156,07 170,42 179,95 196,54 215,6 2. Švédsko 159,38 182,75 194,86 202,45 206,66 3. Finsko 173,58 186,7 168,39 193,91 202,66 4. Velká Británie 118,06 123,7 132,46 141,45 157,82 5. Estonsko 97,46 110,62 115,99 124,89 147,28 6. Nizozemsko 103, ,12 22,11 146,44 7. Lucembursko 94,63 102,85 109,33 30,01 137,74 8. Francie 96,34 102,01 107,38 114,03 121,35 9. Portugalsko 89,8 94,73 100,59 57,03 116, Belgie 81,1 87,23 92,44 98,03 105, Irsko 60,09 71,59 72,38 74,47 75,54 EU 55,36 59,59 63,27 68,13 73,88 Eurozóna 52,58 56,13 58,22 62,49 66, Slovinsko 51,72 53,73 54,31 57,03 58, Lotyšsko 33,68 41,98 43,34 42,6 55, Rakousko 38,03 41,3 45,87 110,03 53, Španělsko 43,36 46,02 46,96 49,64 51, Kypr 33,32 37,88 38,91 24,84 45, Německo 26,11 28,17 30,04 32,76 36, Litva 21,92 26,49 27,85 48,55 33, Malta 19,94 24,56 27,16 50,26 33, Slovensko 13,5 16,15 21,11 23,85 28, Polsko 12,11 15,13 18,45 4,78 26, Itálie 22,39 23,33 24,45 24,84 25, Česká republika 12,54 14,14 16,7 20,28 25, Maďarsko 13,4 16,57 18,31 128,11 23, Řecko 6,93 7,59 7,49 6,99 6, Rumunsko 2,25 3,52 4,02 4,78 6, Bulharsko 1,35 1,67 1,67 2,74 3,77 Zdroj: Autoři dle dat ECB 2 Jedná se o počet transakcí realizovaných u obchodníků, tj. bez výběrů hotovosti

13 Z hlediska počtu vydaných platebních karet na osobu vykazuje nejvyšší hodnoty Lucembursko 3 následované Velkou Británií, Belgií, Nizozemskem a Portugalskem. Česká republika se umístila mezi státy EU27 na 23. místě s méně než jednou platební kartou na osobu. Nižší hodnotu dosahují už jen Itálie, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. Tabulka č. 2: Počet vydaných platebních karet na osobu P.č. Stát Lucembursko 1,84 1,92 2 2,64 3,27 2. Velká Británie 2,7 2,74 2,63 2,65 2,63 3. Belgie 1,65 1,75 1,78 1,79 1,82 4. Nizozemsko 1,92 1,88 1,83 1,83 1,82 5. Portugalsko 1,69 1,83 1,8 1,76 1,79 6. Malta 1,36 1,47 1,55 1,65 1,76 7. Německo 1,5 1,53 1,58 1,59 1,62 8. Slovinsko 1,5 1,59 1,57 1,65 1,53 9. Španělsko 1,67 1,69 1,64 1,57 1,5 10. Finsko 1,22 1,35 1,35 1,39 1, Irsko 1,18 1,07 1,07 1,12 1, Kypr 1,36 1,42 1,41 1,49 1,45 EU 1,4 1,45 1,44 1,45 1, Francie 1,44 1,46 1,48 1,48 1,42 Eurozóna 1,37 1,41 1,4 1,41 1, Dánsko 0,99 1,12 1,25 1,35 1, Estonsko 1,31 1,37 1,37 1,34 1, Rakousko 1,16 1,2 1,24 1,29 1, Litva 1,14 1,26 1,29 1,3 1, Švédsko 1,07 1,16 1,17 1,18 1, Lotyšsko 1,04 1,11 1,1 1,16 1, Řecko 1,28 1,33 1,34 1,24 1, Bulharsko 0,94 1,06 1,01 1,01 1, Slovensko 0,88 0,96 0,94 0,95 0, Česká republika 0,87 0,91 0,88 0,9 0, Itálie 0,68 0,76 0,74 0,82 0, Maďarsko 0,83 0,86 0,85 0,85 0, Polsko 0,68 0,77 0,85 0,82 0, Rumunsko 0,53 0,62 0,6 0,59 0,62 Zdroj: Autoři dle dat ECB 3 V daném případě je však údaj velmi zkreslený. Řada statistik uvádí, že na počtu zaměstnaných v Lucembursku se více než třetinou podílí zahraniční pracovníci, kteří tak významně ovlivňují ukazatele přepočítané na počet obyvatel

14 Nejvyšší podíl hodnot platebních transakcí vyjádřený podílem na HDP vykazuje Velká Británie, dále Portugalsko a dále Dánsko, Švédsko a Estonsko. Naopak nejnižší podíl vykazují Bulharsko, Řecko, Rumunsko, Maďarsko a Litva. Česká republika dosahuje 6. nejnižšího podílu. Tabulka č. 3: Hodnota kartových transakcí vyjádřená podílem na HDP (v %) P.č. Stát Velká Británie 26,84 33,1 2. Portugalsko 21,32 32,61 3. Dánsko 19,73 22,54 4. Švédsko 19,61 21,93 5. Estonsko 15,85 19,74 6. Francie 16,46 19,71 7. Finsko 17,91 19,06 8. Kypr 15,46 18,58 9. Belgie 14,52 17, Nizozemsko 14,08 15,99 EU 13,24 15, Irsko 12,51 15, Malta 9,32 13, Lucembursko 9,58 13, Slovinsko 10,88 12,73 Eurozóna 10,48 12, Lotyšsko 9,57 11, Slovensko 7,73 11, Španělsko 9,17 10, Rakousko 7,08 9, Itálie 8,3 7, Německo 5,91 7, Polsko 4,67 6, Česká republika 3,97 6, Litva 5,82 6, Maďarsko 4,62 6, Rumunsko 1,99 3, Řecko 3,84 3, Bulharsko 2,28 2,92 Zdroj: Autoři dle dat ECB

15 Nejvyšší počet bankomatů na 1 milion obyvatel vykazuje Portugalsko, Belgie, Španělsko, Německo a Velká Británie. Naopak nejnižší počet je na Slovensku, Finsku, Litvě a Švédsku. Vůbec nejnižší počet v EU27 dosahuje Česká republika. Tabulka č. 4: Počet bankomatů na 1 mil. obyvatel P.č. Stát Portugalsko 1 487, , , , ,92 2. Belgie 1 454, , , , ,24 3. Španělsko 1 350, , , , ,04 4. Německo 920,91 946,58 969, , ,22 5. Velká Británie 1 040, , , , ,05 6. Rakousko 976,39 917,17 953,36 960,21 969,37 Eurozóna 939,95 966,38 972,05 965,86 965,8 7. Lucembursko 927,47 942,43 941,08 926,15 930,32 8. Slovinsko 813,82 856,1 874,78 885,39 898,8 9. Francie 817,92 831,49 851,85 867,62 892,51 EU 820,92 849,77 862,39 863,8 869, Itálie 810,32 873,44 902,75 849,09 853, Kypr 716,19 766,69 816,71 802,62 809, Bulharsko 592,06 670,57 721,28 758,93 776, Řecko 653,54 759,72 813,28 765,24 756, Irsko 742,2 766,16 760,06 729,49 710, Estonsko 690,55 692,07 686,36 682,04 656, Lotyšsko 504,07 562,19 585,3 648,67 587, Rumunsko ,96 451,89 471,37 515, Dánsko 573,08 561,36 533,5 518,21 501, Maďarsko 426,22 460,54 473,73 484,3 491, Nizozemsko 521,8 526,4 514,71 476,7 467, Malta 396,1 402,64 432,5 444,66 465,6 22. Polsko 302,81 356,1 416,3 442,61 458, Slovensko 401,37 416,21 420,65 430,76 442, Finsko 608,47 604,32 548,43 533,06 415, Litva 395,19 438,05 462,06 477,97 405, Švédsko 337,23 350,98 356,92 358,39 377, Česká republika 325,21 326,57 340,56 355,8 373,23 Zdroj: Autoři dle dat ECB

16 Nejvyšší počet platebních terminálů na 1 mil. obyvatel vykazuje Finsko, Irsko, Řecko, Španělsko a Malta. Naopak nejnižší podíl dosahují Rumunsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko. Česká republika má 7. nejnižší podíl. Tabulka č. 5: Počet platebních terminálů na 1 mil. obyvatel P.č. Stát Finsko , , , , ,51 2. Irsko , , , , ,46 3. Řecko , , , , ,98 4. Španělsko , , , , ,13 5. Malta , , , , ,23 6. Kypr , , ,97 7. Portugalsko , , , , ,40 8. Lucembursko , , , , ,11 9. Dánsko , , , , , Estonsko , , , , , Francie , , , , , Švédsko , , , , , Velká Británie , , , , , Itálie , , , , ,54 Eurozóna , , , , ,50 EU , , , , , Nizozemsko , , , , , Slovinsko , , , , , Belgie , , , , , Rakousko , , , , , Lotyšsko 9 033, , , , , Litva 8 166, , , , , Česká republika 7 648, , , , , Německo 6 880, , , , , Bulharsko 6 383, , , , , Maďarsko 5 427, , , , , Slovensko 5 137, , , , , Polsko 4 895, , , , , Rumunsko 3 310, , , , ,27 Zdroj: Autoři dle dat ECB

17 Nejvyšší hodnotu plateb v POS terminálech na obyvatele (tuzemské karty, EUR) dosahuje Velká Británie, Dánsko, Finsko, Švédsko a Lucembursko. Naopak nejnižší hodnotu vykazuje Bulharsko, Rumunsko, Řecko, Litva a Polsko. Česká republika je na 21. místě. Tabulka č. 6: Hodnota plateb v POS terminálech na obyvatele (tuzemské karty, EUR) P.č. Stát Velká Británie Dánsko Finsko Švédsko Lucembursko Francie Nizozemsko Portugalsko Irsko Belgie EU Eurozóna Kypr Itálie Německo Španělsko Estonsko Slovinsko Rakousko Malta Maďarsko Česká republika Lotyšsko Slovensko Polsko Litva Řecko Rumunsko Bulharsko Zdroj: Autoři dle dat ECB

18 Nejvyšší hodnoty plateb na jeden POS terminál dosahují Velká Británie, Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Švédsko. Naopak nejnižší hodnotu vykazují Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Litva a Malta. Tento ukazatel je klíčovým ukazatelem efektivnosti terminálů. Česká republika je na 16. místě. Tabulka č. 7: Hodnota plateb na jeden POS terminál (tuzemské karty, v tis. EUR) P.č. Stát Velká Británie 492,33 436,03 377,05 398,21 401,4 2. Belgie 356,72 372,47 360,68 376,02 390,79 3. Dánsko 461,31 353,73 355,99 362,72 330,03 4. Nizozemsko 326,09 336,85 326,86 328,24 310,98 5. Švédsko 251,61 254,7 216,66 270,5 308,02 6. Francie 238,78 229,88 232,64 241,87 258,44 7. Německo 226,59 228,06 215,82 222,4 233,76 8. Lucembursko 269,37 273,23 252,53 225,2 230,95 EU 193,56 177,72 173,71 190,18 200,25 9. Portugalsko 175,31 171,41 164,29 189,46 200, Finsko 237,41 70,4 168,74 174,96 177,83 Eurozóna 144,6 135,76 142,73 156,58 165, Irsko 326,15 343,69 288,18 284,65 153, Rakousko 120,11 128,98 116,74 147,46 153, Maďarsko 176,45 169,39 119,78 119,79 121, Slovinsko 92,83 99,4 101, , Itálie 62,79 46,86 78,28 98,51 112, Česká republika 63,5 116,55 86,51 72,2 93, Estonsko 103,05 106,65 84,59 90,19 90, Kypr 79,48 96,95 90, Polsko 72,63 84,57 72,73 83,12 89, Slovensko 70,2 66,1 68,67 76,83 86, Španělsko 64,89 64,6 63,16 65,89 68, Lotyšsko 70,54 72,85 55,48 55,32 60,4 23. Malta 43,13 44,81 43,68 45, Litva 45,64 38,64 35,56 37,13 40, Rumunsko 22,12 28,18 26,54 26,01 28, Bulharsko 13,68 17,13 13,54 13,38 17, Řecko 13,4 12,89 13,9 13,21 13,45 Zdroj: Autoři dle dat ECB Provázanost statistik vztahující se k výše uvedeným ukazatelům charakterizuje Tabulka č. 8. Nejvyšší korelační koeficient dosahuje v počtu transakcí na osobu a hodnotě plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty), hodnoty 0,89. Vysoký korelační koeficient vykazuje hodnota plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty) a hodnota plateb v POS terminálech na terminál (tuzemské karty), která dosahuje hodnoty 0,86. V daném případě se

19 fakticky jedná o transformovaný ukazatel. Celkově lze hodnotit vzájemnou provázanost hlavních ukazatelů jako velmi vysokou. Tabulka č. 8: Korelační tabulka hlavních ukazatelů Počet transakcí na osobu Vydané karty na osobu Hodnota karetních transakcí - podíl na HDP Vydané karty na osobu Počet bankomatů na 1 mil. obyvatel Počet terminálů na 1 mil. obyvatel Hodnota plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty) Zdroj: Autoři dle dat ECB Hodnota kartových transakcí - podíl na HDP Počet bankomatů na 1 mil. obyvatel Počet terminálů na 1 mil. obyvatel Hodnota plateb v POS terminálech na osobu (tuzemské karty) Hodnota plateb v POS terminálech na terminál (tuzemské karty) 0,48 0,77 0,02 0,44 0,89 0,74 0,53 0,44 0,38 0,63 0,56 0,34 0,45 0,82 0,68 0,17 0,23 0,31 0,51 0,11 V další části je zhodnocena vazba mezi výší mezibankovních poplatků. Autoři vychází z veřejně dostupných dat společnosti MasterCard, která jsou uvedena v Tabulce č. 9. Jako výchozí jsou brány poplatky MasterCard Consumer Card Interchange Fees, Intra-Country, General, Chip&PIN. Fixní část poplatku je převedena na EURO dle kursu Evropské centrální banky. Do analýzy nejsou zařazeny státy Dánsko, Portugalsko, Rakousko a Kypr, kde jsou poplatky stanoveny individuálně dle jednotlivých bank, tj. není zřejmé, jaká je sazba poplatku. A dále Španělsko, Finsko a Německo, kde daná sazba není zveřejněna. 0,

20 Tabulka č. 9: Poplatky společnosti MasterCard Pay Chip & Base Euro Euro Euro Enhanced Pass PIN Electronic Euro Merchant UCAF Belgie 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Bulharsko 1,00 0,90 0,80 0,80 0,80 0,80 Česká republika Euro 1,50 1,20 1,10 0,80 1,10 Estonsko 0,95 0,60 0,80 0,75 0,75 0,85 Full UCAF Euro Francie 0,65 0,38 0,04 0,47 0,05 0,47 0,05 0,47 0,05 0,05 0,05 Irsko 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Itálie 1,20 0,50 0,02 0,70 0,80 0,95 1,15 Litva 1,35 1,00 1,00 1,15 1,15 1,25 Lotyšsko 1,13 0,60 0,73 0,88 0,88 1,08 Lucembursko 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Maďarsko 1,20 0,08 0,80 0,80 0,08 0,70 0,08 1,10 0,08 Malta 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Nizozemsko 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Polsko 1,70 1,00 1,10 0,04 1,10 0,04 1,50 1,60 Rumunsko 1,70 0,78 0,056 1,20 1,20 1,40 1,50 Řecko 1,60 1,20 1,20 1,25 1,30 1,45 Slovensko 1,20 0,80 0,80 0,95 1,10 Slovinsko 1,35 1,10 0,95 1,10 1,30 Švédsko 1,20 0,80 0,80 0,95 0,95 1,15 Velká Británie 1,00 0,80 0,80 0,90 0,90 0,95 Zdroj: Autoři dle dat MasterCard Vzájemná vazba poplatků společnosti MasterCard byla prověřena korelační analýzou. Výsledky charakterizuje Tabulka č. 10. Korelační koeficienty dokládají vazbu všech uvedených poplatků. Nejvyšší vazbu měřenou korelačním koeficientem vykazují sazby mezibankovního poplatku u kartových produktů Base a Chip&PIN dosahující téměř plné závislosti (0,953), dále sazby Chip&PIN a Enhanced Electronic (0,923). Naopak nejnižší korelaci ve vazbě k ostatním poplatkům vykazuje sazba poplatek PayPass. Pro další analýzu byla zvolena sazba Chip&PIN, která představuje aktuálně nejvýznamnější sazbu

Budoucnost platebních transakcí. Marcel Gajdoš Senior Relationship Manager Visa Europe 20/9/2011

Budoucnost platebních transakcí. Marcel Gajdoš Senior Relationship Manager Visa Europe 20/9/2011 Budoucnost platebních transakcí Marcel Gajdoš Senior Relationship Manager Visa Europe 20/9/2011 Agenda Aktuální statistiky a vývoj trhu v ČR Situace v ČR Zajímavosti ze světa a budoucnost Visa Europe -

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Zaplatí to zákazníci?

Zaplatí to zákazníci? Zaplatí to zákazníci? Dopady PSD2 na uživatele platebních karet Pavel Juřík Senior Business Consultant Cards & Mobile Services Interchange Fee Interchange Fee - počátek 70. let 20. století - odměna pro

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Regulace IF MARIE HEŠNAUROVÁ ZÁSTUPCE 22.10. 2014 BUDOUCNOST PLATEBNÍCH KARET. Budoucnost platebních karet

Regulace IF MARIE HEŠNAUROVÁ ZÁSTUPCE 22.10. 2014 BUDOUCNOST PLATEBNÍCH KARET. Budoucnost platebních karet Regulace IF 1 MARIE HEŠNAUROVÁ ZÁSTUPCE 22.10. 2014 BUDOUCNOST PLATEBNÍCH KARET Platební balíček podpoří vznik SEPA 2 Interchange Fee Regulation Payment Service Directive 2 Rozvoj vnitřního trhu platebních

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

I. Verejne dostupné služby v pevných sítích elektronických komunikací

I. Verejne dostupné služby v pevných sítích elektronických komunikací I. Verejne dostupné služby v pevných sítích elektronických komunikací Oznacení Pripojení Prístup Dálkové k síti podnikatele: k síti (používání (zrízení telefonní Merná telefonni Volné Místní Dálkové vikend

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Korupce pohledem ekonoma

Korupce pohledem ekonoma Vize 2020 Obrana svobody (veřejná diskuze) Korupce pohledem ekonoma Olomouc, 7.1.2010 Jiří Schwarz 1 Co považuje ekonom za korupci? 1. Platba za dobře odvedenou operaci v krajském zdravotnickém zařízení?

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ

PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ PODNIKOVÝ VaV v ČESKU a ve SVĚTĚ Martin Mana Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách Společný seminář TC AV ČR a ČSÚ; 22. dubna 2015 Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6 ČESKÝ

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Členové a pozorovatelé SBK - plateb. instituce a spol., Rok Splacený Kapitál vydávající karty a přispívající do statistik

Členové a pozorovatelé SBK - plateb. instituce a spol., Rok Splacený Kapitál vydávající karty a přispívající do statistik Vydávání karet v ČR Na trh bankovních karet působilo v r. 2006 celkem 14 bank, v roce 2007 přibyla polská BRE Bank S.A., org. složka, v r. 2011 pak přibyly banky ZUNO, AXA a Air Bank. V roce 2013 z celkového

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group INFORMACE PRO INVESTORY Vídeň, 23. července 2010 Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group Vypočítaný ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 1 ve výši 8,0 % v roce 2011 v případě

Více

Platební karty. Elektronické bankovnictví.

Platební karty. Elektronické bankovnictví. 7. Platební karty. Elektronické bankovnictví. NÁSTROJE PLATEBNÍHO STYKU 1. Bankovní převody (příkaz k úhradě, příkaz k inkasu) 2. Směnky 3. Šeky 4. Platební karty 5. Elektronické bankovnictví 6. Dokumentární

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

PRŮZKUM AIFP EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR. MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček

PRŮZKUM AIFP EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR. MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček PRŮZKUM AIFP W EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček CÍL PRŮZKUMU Zhodnotit ekonomický vliv klinických studií realizovaných v ČR OBSAH

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Finance a příležitosti obcí 2007

Finance a příležitosti obcí 2007 Finance a příležitosti obcí 2007 Karlovarský kraj 4.5.2007 Ing. Luděk ekonom konzultant, specialista na veřejnou správu projektový manažer dle standardů IPMA Motto: Štěstí tvého života záleží na druhu

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 13. 6. 2014 1 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Kraji Vysočina v roce 2013 Utilization

Více

Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: IV. Kartové služby

Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: IV. Kartové služby Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody (dále jen Sazebník) část: 1. Vydání/používání karty 2. Úvěry poskytované prostřednictvím kreditních a charge karet 3. Vyrobení náhradní karty 4. Omezení

Více

Ekonomický výhled evropského hotelnictví 2014 a 2015

Ekonomický výhled evropského hotelnictví 2014 a 2015 www.pwc.com/hospitality Ekonomický výhled evropského hotelnictví 2014 a 2015 Obsah 1 2 3 4 Jaký byl rok 2013? Výhled pro 2014 a 2015 Trendy Výhled ekonomiky, cestovního ruchu a kapacit 2 Jaký byl rok 2013?

Více

Měření rizika států pohledem finančních trhů

Měření rizika států pohledem finančních trhů Měření rizika států pohledem finančních trhů PETR BUDINSKÝ Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., Estonská 500, Praha Abstrakt: Financial markets can reflect the risks of default by three following measures:

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 19. 6. 2014 1 Čerpání zdravotní péče cizinci v Moravskoslezském kraji v roce 2013

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Jak a kde získat finance na studium v Evropě?

Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP) funguje od 1.1.2007 při Domu zahraničních služeb Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vznikla

Více

Nástroje disponování s peněžními prostředky na běžném účtu Bankovní platební karty

Nástroje disponování s peněžními prostředky na běžném účtu Bankovní platební karty VY_32_INOVACE_BAN_110 Nástroje disponování s peněžními prostředky na běžném účtu Bankovní platební karty Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz.

Více

Novinky v platebních kartách: Karta podle Vás a nové pojištění zneužití karty

Novinky v platebních kartách: Karta podle Vás a nové pojištění zneužití karty Novinky v platebních kartách: Karta podle Vás a nové pojištění zneužití karty Miloslav Křečan, ředitel kartového centra ČS 29. dubna 2008 Obsah 1. Karta podle Vás individuální design platebních karet 2.

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Další poskytované online služby:

Další poskytované online služby: Příloha č. 3 I. OBCHODOVÁNÍ S INVESTIČNÍMI NÁSTROJI I.0 AKCIE, CERTIFIKÁTY, ETF a další Investiční nástroje obchodované na zahraničních burzách a OTC pokyny realizované přes RBROKER Burza Burza XETRA PRAHA

Více

IBAN a BIC Přeshraniční převody

IBAN a BIC Přeshraniční převody IBAN a BIC Přeshraniční převody Účinné od 7. 11. 2013 IBAN A BIC Co je IBAN IBAN (International Bank Account Number) je mezinárodní formát čísla bankovního účtu. Slouží k jednoznačné identifikaci účtu

Více

Udržitelnost vnější ekonomické rovnováhy Pohledem teorie životního cyklu přímých zahraničních investic

Udržitelnost vnější ekonomické rovnováhy Pohledem teorie životního cyklu přímých zahraničních investic Udržitelnost vnější ekonomické rovnováhy Pohledem teorie životního cyklu přímých zahraničních investic 1 Filip Novotný Vysoká škola finanční a správní Praha, 23.4.2009 Osnova prezentace 2 Způsob záznamu

Více

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Otevřená řešení v dopravě MasterCard

Otevřená řešení v dopravě MasterCard Eva Kárníková, Business Development Leader Česká republika a Slovensko 4.10. 2012 Otevřená řešení v dopravě MasterCard Agenda Proč otevřená řešení? Požadavky na dopravu se mění Evoluce platebních prostředků

Více

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 (návrh přípravy) pracovní materiál pro diskusi na PT pro hospodářskou politiku RHSD ČR, 22. 5. 2014 Po nástupu nové vlády je třeba revidovat národohospodářsky

Více

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY

SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY SAZEBNÍK PRO C-KLIENTY A. Obchodní poplatky 1. Burzovní Obchody na BCPP objem 1 100 000 Kč 0,90 % z objemu, min. 100 Kč 100 001 1 000 000 Kč 600 Kč + 0,30 % z objemu 1 000 001 2 000 000 Kč 1 900 Kč + 0,17

Více

Mobilní platby 2013 Global Payments Europe Praha 10.10.2013

Mobilní platby 2013 Global Payments Europe Praha 10.10.2013 Mobilní platby 2013 Global Payments Europe Praha 10.10.2013 GPE - Všechny služby na jednom místě Card management a personalizace ATM & POS network management Autorizační služby Naši partneři Vývoj aplikací

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2011 KOM(2011) 138 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Druhá zpráva o dobrovolném

Více

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín PRÁCE V ZAHRANIČÍ Lukáš KUČERA Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín CO JE DŮLEŽITÉ SI UVĚDOMIT znalost jazyka je základním předpokladem pro práci v zahraničí je nutný pro komunikaci

Více

Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR. Programy prevence úrazů

Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR. Programy prevence úrazů Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR Programy prevence úrazů MUDr. Stanislav Wasserbauer ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory zdraví ÚRAZY závažný celosvětový i národní

Více

Koncernové pojistné poprvé přesáhlo 8 mld. EUR. Zisk (před zdaněním): 441,25 milionů EUR překonal vynikající výsledek roku 2007

Koncernové pojistné poprvé přesáhlo 8 mld. EUR. Zisk (před zdaněním): 441,25 milionů EUR překonal vynikající výsledek roku 2007 Č. 04/2010 31. března 2010 Vienna Insurance Group v roce 2009 podle IFRS: Koncernové pojistné poprvé přesáhlo 8 mld. EUR Zisk (před zdaněním): 441,25 milionů EUR překonal vynikající výsledek roku 2007

Více

O Sdružení pro bankovní karty

O Sdružení pro bankovní karty STANOVISKO SDRUŽENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O MEZIBANKOVNÍCH POPLATCÍCH ZA PLATEBNÍ TRANSAKCE ZALOŽENÉ NA KARTÁCH O Sdružení pro bankovní karty Sdružení pro bankovní

Více

Éra nízkých cen ropy. Jan Bureš Petr Báča

Éra nízkých cen ropy. Jan Bureš Petr Báča Éra nízkých cen ropy Jan Bureš Petr Báča l 2 Co se děje na trhu s ropou? Cena ropy Brent od konce června poklesla zhruba o 40 % Výprodej spustilo patrně setrvalé snižování odhadů růstu poptávky po ropě

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Univerzita obrany AR 2015/2016

Univerzita obrany AR 2015/2016 Univerzita obrany AR 2015/2016 kpt. Mgr. Lenka ZÁRYBNICKÁ, Ph.D. Erasmus koordinátor FVZ UO Erasmus+ Mobility studentů Mobility zaměstnanců Pravidla a dokumenty 2 nový program Evropské unie na období 2014

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku

Více

cností Miroslav Singer

cností Miroslav Singer Zadluženost domácnost cností v ČR R podle poznatků ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Euro setkání Život na dluh Corinthia Towers hotel, 25. května 27 Hlavní témata Spotřeba domácností:

Více

Informační společnost z pohledu statistiky

Informační společnost z pohledu statistiky Konference ISSS 2007, Hradec Králové Informační společnost z pohledu statistiky Martin MANA Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti Obsah prezentace KONCEPT INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI

Více

Zlepšete vlastní cash flow! Ptejte se na ty správné otázky! http://creditcee.eu, IČ: 27685616, Příkop 843/4, Brno, +420722 965 050, mark@creditcee.

Zlepšete vlastní cash flow! Ptejte se na ty správné otázky! http://creditcee.eu, IČ: 27685616, Příkop 843/4, Brno, +420722 965 050, mark@creditcee. Zlepšete vlastní cash flow! Ptejte se na ty správné otázky! http://creditcee.eu, IČ: 27685616, Příkop 843/4, Brno, +420722 965 050, mark@creditcee.eu Přehled procesu Order-to-cash Customer acquisi.on Business

Více

Analýza struktury exportu služeb. Zpracoval: odbor vnitřního trhu a služeb EU

Analýza struktury exportu služeb. Zpracoval: odbor vnitřního trhu a služeb EU Analýza struktury exportu služeb Zpracoval: odbor vnitřního trhu a služeb EU aktualizováno k listopadu 2007 Úvod... 3 I. Úloha služeb v zahraničním obchodě ČR... 4 I.1 Vývoj zahraničního obchodu se službami

Více

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 Role knihoven v konceptu ehealth Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 ehealth Informační ekonomie ecommerce ehealth Telemedicína Telehealth Zdravotní informace ehealth ehealth Informační technologie Telekomun.

Více

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR)

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy potvrdily svůj význam v mezinárodním obchodu a nadále představují

Více

Evaluation of the benefits drawn by EU-15 countries as a result of cohesion policy implementation in the Czech Republic

Evaluation of the benefits drawn by EU-15 countries as a result of cohesion policy implementation in the Czech Republic Evaluation of the benefits drawn by EU-15 countries as a result of cohesion policy implementation in the Czech Republic Appendix 21. prosince 2010 Obsah 1 Shrnutí studie... 2 2 Detailní popis metod výpočtů

Více

9.11.2014 5.11.2014. Pavlína Bínová, Ondřej Krpal. Erasmus+: Erasmus. Mobility studentů jsou rozděleny na. studijní pobyt praktická stáž

9.11.2014 5.11.2014. Pavlína Bínová, Ondřej Krpal. Erasmus+: Erasmus. Mobility studentů jsou rozděleny na. studijní pobyt praktická stáž Fakulta pedagogická 5.11.2014 Pavlína Bínová, Ondřej Krpal Erasmus+: Erasmus Mobility studentů jsou rozděleny na studijní pobyt praktická stáž 1 Erasmus + / student Kdo se může zapojit podmínky: Student

Více

Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce

Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce Formulář pro přípravu modelové hodiny 1. Název (téma) modelové hodiny: HISTORICKÝ POHLED NA ROZŠIŘOVÁNÍ EU 2. Cíle výuky v rámci modelové hodiny: Interaktivně prezentovat, upevnit, případně prohloubit

Více

zdarma vyhotovení + poštovné + poštovné vyhotovení

zdarma vyhotovení + poštovné + poštovné vyhotovení ČS ČS ČS ČS ČSOB ČSOB Sporožirový účet Výhodný program Komplexní program Exclusive konto ČSOB Konto ČSOB Aktivní konto Minimální vklad 100,- 100,- 100,- 100,- 200.- 200,- Zřízení účtu Zřízení balíčku Vedení

Více

Česko-německá obchodní a průmyslová komora Zastoupení Saského hospodářství

Česko-německá obchodní a průmyslová komora Zastoupení Saského hospodářství Česko-německá obchodní a průmyslová komora Zastoupení Saského hospodářství Zahajovací konference VÝZKUM VÝVOJ INOVACE Transfer technologií v regionu 25.10.2011 Lucie Křelinová VÝZKUM VÝVOJ - INOVACE: Transfer

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz. Brno, 21. listopadu 2014

Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz. Brno, 21. listopadu 2014 Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Brno, 21. listopadu 2014 Obsah prezentace 1. DLUHOVÁ KRIZE A JEJÍ PROJEVY evropské státy postižené krizí, projevy dluhové krize, spready státních

Více

Dům m zahraničních služeb MŠMTM. MT a NAEP

Dům m zahraničních služeb MŠMTM. MT a NAEP Dům m zahraničních služeb MŠMTM MT a NAEP Kdo jsme? DZS MŠMT Dům zahraničních služeb - příspěvková organizace, zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Akademická informační

Více

Proč konsolidovat veřejné finance

Proč konsolidovat veřejné finance Proč konsolidovat veřejné finance Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Žofínské fórum Praha 6. října 2011 Finanční krize a její metamorfózy Finanční krize a ochromení hospodářského růstu v EU Odezva

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Programme for the International Assessment of Adult Competencies První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

1. 3. 2013. Akceptace karet v dopravě

1. 3. 2013. Akceptace karet v dopravě 1. 3. 2013 Akceptace karet v dopravě Platba v dopravě bezkontaktní kartou ČSOB ve spolupráci s DP města Liberec a Jablonec a DP Brno zprovoznila kiosky na prodej jízdenek pomocí bezkontaktní karty. Každá

Více