OKRES CHEB. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

Transkript

1 OKRES CHEB CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

2 PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES CHEB DolnoÏandovská pahorkatina v chebské ãásti pfiírodního parku âesk les, pohled od Staré Vody. Na pfiedcházející stranû: PR Amerika se nachází v Chebské pánvi. Pozadí vytváfií zlomov svah Slavkovského lesa. Okres Cheb je nejzápadnûji leïícím okresem âr. Hraniãí na 30 km se SRN. Vnitrostátní v chodní hranice okresu ve smûru S J oddûluje okresy Sokolov a Karlovy Vary a jiïní hranice okres Tachov. Nejsevernûj í bod okresu ( s..; v. d.) je v lese na soutoku dvou bezejmenn ch tokû, 2 km severnû od mûsta Hranice. NejjiÏnûj í bod ( s..; v. d.) se nachází v poli 0,5 km jihov chodnû od âerného rybníku, 3 km jiïnû od obce Trstûnice. Nejzápadnûj í bod okresu a souãasnû celé âeské republiky ( s..; v. d.) leïí na soutoku potokû, km západnû od kóty Ml nsk vrch (602,4 m n. m.). Nejv chodnûj í bod ( s..; v. d.) nalezneme v lese na plochém hfibetu 3 km v chodoseverov chodnû od obce Ovesné Kladruby. Rozlohou 933 km 2 zaujímá okres Cheb 0,85 % území âr. Poãtem obyvatel (k ) se podílí 0,8 % na celkovém poãtu obyvatel republiky. Hustota zalidnûní ãiní 95 obyvatel na km 2. Pátefi dopravního systému okresu tvofií silnice evropského v znamu s hraniãními pfiechody do Nûmecka. Patfií mezi nû zejména silnice E 48 Praha Karlovy Vary Cheb Pomezí (hraniãní pfiechod) a E 49 PlzeÀ Cheb Vojtanov (hraniãní pfiechod). Cheb je téï dûleïit m Ïelezniãním uzlem na styku tratí, z nichï traè ã. 47 (Tr nice Franti kovy Láznû Vojtanov Plauen Leipzig) je tratí nadregionálního v znamu a traè ã. 82 (Cheb Schirnding) je dûleïitou mezinárodní tratí. Severní ãást území okresu spoãívá na komplexu slabû metamorfovan ch staropaleozoick ch usazenin. V jiïní ãásti tvofií horninová podloïí metamorfity DyleÀského lesa a zasahuje sem mariánskolázeàsk bazick komplex s pfiilehlou ãástí krystalinika Slavkovského lesa. Sled staropaleozoick ch metapelitû (fylitû, svorû, kvarcitû) nalezneme v a - ském v bûïku, v okolí LubÛ a podél jiïního a jihozápadního okraje Chebské pánve. Metapelity jsou pûvodními uloïeninami mofiské pánve. Fosilie na ãeském území ve fylitech nemáme, 26 CH 2

3 Okres Cheb ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY jsou v ak známy z blízkého okolí Hofu v Bavorsku, kde dokládají kambrické a ordovické stáfií metapelitû. Smrãiny v severozápadní ãásti okresu budují intruze smrãinské Ïuly, s jejímï kontaktním pûsobením souvisejí nûkteré charakteristické nerosty Chebska (vesuvian, místy zvan egeran). Smrãinsk mi Ïulami rovnûï proráïí pozoruhodn ãesk kfiemenn val (Goethova skalka). Na varisky zvrásnûn a metamorfovan podklad se v Chebské pánvi v prûbûhu terciéru uloïily jíly, jílovce, CH 3 27

4 PlzeÀsko a Karlovarsko KRAJINN POKRYV písky a v dílãích pánviãkách hnûdouhelné sloje, dosud netûïené. Terciérní sedimenty uchovaly ãetné pozûstatky rostlinstva a ÏivoãichÛ ryb, Ïelv, chameleonû, aligátorû, ptákû, drobn ch ivelk ch savcû. Na mnoha místech nalézáme neovulkanity vãetnû nejmlad ích, starokvartérních sopek (NPP Komorní hûrka a Îelezná hûrka). SloÏitá tektonická struktura Chebské pánve a dozvuky vulkanismu se projevují desítkami v vûrû minerálních pramenû a v ronû oxidu uhliãitého. Pánev je seismicky nejaktivnûj ím územím v âechách. Vzhled krajiny je velmi rozmanit. Stfiední ãást okresu, rovina Chebské pánve, je na jihozápadû obklopena hraniãní hornatinou âeského lesa (DyleÀsk les), Podãeskoleskou pahorkatinou (Tachovská brázda). Na severov chodnû obklopuje Chebskou pánev hraniãní pásmo Smrãin (Chebská pahorkatina, A ská vrchovina, Hazlovská pahorkatina), na severu lemují pánev Kru né hory (pouze malá ãást Klínovecké horna- 28 CH 4

5 Okres Cheb tiny) a na jihov chodû pásmo Slavkovského lesa. Nad Mariánsk mi Láznûmi je kruh pohofií, kolem centrálního Chebska, uzavfien pahorkatinou a náhorní rovinou Tepelské vrchoviny. Nejvy ím bodem okresu je nejvy í vrchol Slavkovského lesa Lesn (982,5 m n. m.), nejniï ím bodem hladina Ohfie umostova (49 m n. m.). Geomorfologická pestrost území okresu Cheb ovlivàuje místní rozdíly podnebí. Území se dûlí mezi mírnû teplou a mezi chladnou klimatickou oblast (jen malé plochy ve vrcholov ch partiích Slavkovského lesa a v Klínovské hornatinû). Vzhledem k relativnû velké stfiední nadmofiské v ce je zde mírnû teplá klimatická oblast zastoupena jen sv mi chladn mi a vlhk mi klimatick mi jednotkami. PrÛmûrné roãní teploty vzduchu se v niï ích a stfiedních polohách pohybují mezi 6 7 C, ve vy ích a horsk ch polohách mezi 4 5 C. Absolutnû nejvy í teploty vzduchu v Chebské pánvi byly zaznamenány v ãervenci a srpnu (36 C), nejniï í teploty klesly v únoru k 30 o C. Poãet mrazov ch dnû v roãním prûmûru se pohybuje mezi 20 a 60, poãet letních dnû mezi 0 a 30. V dlouhodobém prûmûru spadne na vût inû území mm sráïek za rok. Ve Slavkovském lese, âeském lese a v Kru n ch horách spadne v prûmûru mm za rok. Maximální v ka snûhu dosáhne v nejvy ích polohách okresu aï 00 cm. Chebská pánev je hûfie provûtrávána, ãasté jsou tu inverze. Pfievládají západní a severozápadní smûry vûtru. Zneãi tûní ovzdu í v 90. letech 20. století klesalo. Hodnoty aï do 35 µg m 3 jsou mûfieny pouze ve vût ích sídlech (Cheb, A ) s prûmyslem a silnou dopravní zátûïí, popfi. v men ích sídlech v hûfie provûtrávan ch údolích. Chebsk okres patfií k hlavnímu povodí Labe. Hlavní hydrologickou osou okresu je Ohfie se sv mi pfiítoky. Nejv znamnûj í jsou pravostranná Odrava a levostranné Plesná a Libock potok. Severní okraj okresu je odvodàován LuÏním potokem, kter se vlévá do Rokytnice a Bíl m Hal trovem. Men í ãást území na jihu okresu je odvodàována Kosov m a Hamersk m potokem do MÏe. Chebsko mûïeme rozdûlit na oblast dosti vodnou, (aï 5 l s km 2 ), kam náleïí Slavkovsk les a Kru né hory. Zbytek okresu je oblastí stfiednû vodnou do 0 l s km 2, jen povodí Îulov blok s balvanitou odluãností u obce Libá. CH 5 29

6 PlzeÀsko a Karlovarsko Mofety u nauãné stezky v NPR Soos jsou turistickou atrakcí okresu Cheb. Kosového potoka na jihu okresu je málo vodné (do 6 l s km 2 ). Retenãní schopnost území Chebska je malá. StupeÀ rozkolísanosti odtoku je stfiední aï siln. Koeficient odtoku je dosti vysok (0,3 0,45). V okrese je znaãn poãet rybníkû a rybniãních soustav. Nejvût í z nich (45 ha) je chovn Mûstsk rybník u Franti kov ch Lázní. Mezi poãetné chovné rybníky patfií na Franti kolázeàsku také rybník Ml nsk, Ploch a Okouní, na MariánskolázeÀsku Velk kníïecí, Zajeãí, Senn a Kravsk. Podhorsk rybník (pfiehradní nádrï Podhora) na horním toku fieky Teplé slouïí pro zásobování pitnou vodou. Na území okresu je dokumentováno 70 pramenû vyhlá en ch pfiírodních léãiv ch zdrojû a pfiírodních minerálních vod stolních. Nejvût í poãet zfiídel kyselek je ve stfiední ãásti Chebské pánve (Franti kovy Láznû a Soos). LázeÀství v Mariánsk ch Lázních, Franti kov ch Lázních a v Lázních KynÏvart zaujímá v znamné místo v ekonomice okresu. Témûfi cel okres je chránûnou oblastí pfiírodní akumulace vod (CHOPAV) Chebské pánve Slavkovského lesa. Je zde znaãné mnoïství jímacích zafiízení pitné vody, nejv znamnûj í je nebanická soustava. Ochrana minerálních vod je zabezpeãena ochrann mi pásmy lázní ve tfiech stupních pro Franti kovy Láznû, Mariánské Láznû, Láznû KynÏvart, Prameny a Îandovské kyselky. Ochranná pásma na sebe navazují a pro oblasti Slavkovského lesa jsou pásma tfietího stupnû spoleãná. Území okresu náleïí k regionu pfieváïnû kysel ch hnûd ch pûd a pûd hydromorfních. Kyselá varieta kambizemû typické v asociacích se silnû kyselou kambizemí dystrickou leïí ve stfiední a jiïní ãásti A ského v bûïku (Smrãiny), v Lubské vrchovinû (okolí mûsta Luby) a v jiïním okrsku (sever âeského lesa, men í ãást Tachovské brázdy). Vyvinuly se zde na svahovinách kysel ch intruzív, rul, granulitû, svorû a fylitû. Podél niv Ohfie a Plesné (severov chodnû od Chebu) jsou zemûdûlsky obhospodafiovány plochy nasycené 30 CH 6

7 Okres Cheb kambizemû typické. Velkou rozlohu zaujímá jiïnû i severnû od pfiehradní nádrïe Jesenice pseudoglej typick (místy kambick ) na polygenetick ch hlínách s eolickou a tûrkovitou pfiímûsí, místy téï na písãitojílovit ch a jílovitopísãit ch pfiedkvartérních sedimentech. Tvofií dominantní pûdní typ v chodnû od Chebu, v okolí Franti kov ch Lázní a v celé severní ãásti Chebské pánve mezi Chebem a Luby. Hydromorfní skupinu pûd doplàují gleje (typick a organozemní) podél ãetn ch tokû napájejících Ohfii (Slatinn potok, Plesná, Odrava) a podél dal ích potokû a rybníkû (Rokytnice, Pstruhov potok, A sk p., Jesenick p., Kosov p., Bíl Hal trov, Mûstsk rybník ufranti kov ch Lázní), kde vznikly na nevápnit ch deluviofluviálních sedimentech. Na území okresu se nacházejí také ostrûvky organozemí (ra elin). Pfiechodn druh organozemû typické (místy glejové) se vytvofiil v okolí Franti - kov ch Lázní, Katefiiny (ra elini tû Soos) a ve vrcholov ch polohách Slavkovského lesa (mezi Kladskou, Podle- Nov rybník u obce Novosedly. CH 7 3

8 PlzeÀsko a Karlovarsko Pfiechodové ra elini tû se znaãnou pfiímûsí borovice blatky (Pinus rotundata) v PR Ztracen rybník vzhledovû pfiipomíná trvalá sukcesní stadia pfiirozen ch podmáãen ch smrãin. sím a Prameny). V tûchto ãástech Slavkovského lesa a dále v okolí vrchu DyleÀ (940,3 m n. m.) i v severním a jihov chodním v bûïku Smrãin se spolu s kambizemí dystrickou a gleji vyvinuly podzoly. Podzol kambizemní (ojedinûle humusov a typick ) je zde vázán na svahoviny kysel ch intruzív, svorû, fylitû, rul a granulitû. Nevápnité nivní sedimenty lemující tok Ohfie a Libockého potoka pokr vají fluvizemû glejové a typické. Vegetaãní kryt chebského okresu (bez CHKO Slavkovsk les) odráïí pfiedev ím geologické a klimatické pomûry oblasti a také nepominuteln vliv lidské ãinnosti na krajinu. Pokud by pfiíroda dostala anci k v voji bez dal ího ovlivàování ãlovûkem, pokryly by povrch okresu z vût í ãásti buãiny a doubravy. Jejich hranici lze v chebském okresu vést zhruba v nadmofiské v ce 500 m. Pro území nad touto linií jsou pfiedpokládány podhorské, kyselé bikové buãiny (Luzulo-Fagetum), které charakterizuje ve stromovém patfie kromû dominantního buku lesního (Fagus sylvatica) také pfiímûs dubû (Quercus robur, Q. petraea), pfiípadnû lípy malolisté (Tilia cordata) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). V bylinném patfie je diagnostick m druhem pfiedev ím bika bûlavá (Luzula luzuloides), doplnûná nûkter mi acidofilními druhy trav, z nichï zde nalezneme hlavnû metliãku kfiivolakou (Avenella flexuosa). Lesy tohoto typu mûïeme lokalizovat hlavnû do fytochorionû Hal trovská vrchovina, Smrãiny, âesk les a ãásteãnû také do oblasti Kyn perské vrchoviny (podokres fytochorionu Tepelské vrchy). Na vût inû území okresu jsou buãiny odedávna nahrazeny kulturními lesy s pfievahou smrku, ãásteãnû byly i tyto málo v nosné plochy vyuïívány zemûdûlsky. AÏ koncem 20. století lze zaznamenat snahy o obnovení pfiirozenûj í skladby lesních porostû opûtovn m vysazováním buku a dal ích listnáãû. Druhou velkoplo nû roz ífienou jednotkou potenciální vegetace jsou kyselé borové a bfiezové doubravy (Genisto germanicae-quercion), situované do niï ích poloh okresu. Ve fytogeografickém podokresu Chebská pánev (fytochorion Horní Poohfií) by je mûl reprezentovat pfiedev ím typ bikové doubravy (Luzulo-Quercetum) a typ brusinkové borové doubravy (Vaccinio vitis-ideae-quercetum), kter je mapo- 32 CH 8

9 Okres Cheb POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE ván také ve fytochorionu Tachovská brázda, jehoï v bûïek zasahuje do jiïní ãásti okresu. Duby (Quercus robur, Q. petraea) doplàují nejãastûji bfiíza bûlokorá (Betula pendula), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V fiídkém kefiovém patfie roste hlavnû kru ina ol ová (Frangula alnus), vzácnûji také jalovec obecn (Juniperus communis). Bylinné patro je pomûrnû pestré. Z urãujících druhû lze uvést lipnici hajní (Poa nemoralis), tfitinu rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), nûkteré biky (Luzula pilosa, L. luzuloides), kefiíky kruãinek (Genista germanica, G. tinctoria), ãern luãní (Melampyrum pratense), pryskyfiník hajní (Ranunculus nemorosus), zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus) a konvalinku vonnou (Convallaria majalis). Ve druhém typu se prosazují hlavnû acidofyty. Vedle metliãky kfiivolaké (Avenella flexuosa), prhy arniky (Arnica montana) a svízele horského (Galium saxatile) jsou to kefiíãky vfiesu obecného (Calluna vulgaris), borûvky ãerné CH 9 33

10 PlzeÀsko a Karlovarsko Zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus). (Vaccinium myrtillus) a brusinky obecné (Rhodococcum vitis-idaea). Zvlá tností jsou nûkteré druhy rostoucí jen v západní a jihozápadní ãásti âech (alpsk geoelement). Z této skupiny rostlin najdeme v borov ch doubravách Chebské pánve kromû jiï jmenovaného zimostrázku také vfiesovec ple- Èov (Erica herbacea). Pfiirozené doubravy, stejnû jako buãiny, z Chebska témûfi zmizely. Zachovaly se pouze více nebo ménû naru ené fragmenty. Vût ím dílem byly pfiemûnûny na zemûdûlsky vyuïívané plochy, v ponechan ch lesích se pûstuje hlavnû borovice a smrk, spontánnû se vyvíjejí druhotné lesíky s pfievahou bfiízy a osiky. Dfiívûj í roz ífiení pfiirozen ch porostû tak indikují pfiedev ím pomûrnû odolné druhy bylinného patra, které bez vût ích problémû pfiekonávají paseková stadia a pfiecházejí do podrostu kulturních lesû. V voj dal ích vegetaãních typû je pfiedpokládán jiï spí e lokálnû. V A - ském v bûïku (fytochoriony Hal trovská vrchovina a ãásteãnû také Smrãiny) jsou buãiny podstatnou mûrou doplàovány podmáãen mi rohozcov mi smrãinami (Mastigobryo-Piceetum), jejichï fragmenty se na nûkter ch místech (Pekelsk a LuÏní potok, Ztracen rybník) dochovaly. Smrk ztepil (Picea abies) je témûfi jedinou dfievinou stromového patra, rohozec trojlaloãn (Bazzania trilobata) spolu s ra eliníky (Sphagnum spp.) a ploníky (Polytrichum spp.) indikují zmínûnou asociaci v patfie mechovém. V bylinném patfie jsou hojnûj í tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borûvka (Vaccinium myrtillus) a sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea). V pfiírodní rezervaci Ztracen rybník (u obce Libá) byl nalezen také vzácn bradáãek srdãit (Listera cordata) a prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata), kter v ra- elinn ch smrãinách vyhledává hlavnû svûtliny. V chebském okrese roste jen málokde. V nivách vodních tokû se mûïeme pravidelnû setkat se zbytky bfiehov ch porostû, které lze zafiadit do kategorie ol ov ch luïních lesû (Alnion incanae). Ty jsou v nûkolika typech vymapovány v oblasti Chebské pánve a na úboãí masivu Dylenû (âesk les). V Chebské pánvi je pfiedpokládán v voj ke stfiemchov m jaseninám (Pruno-Fraxinetum), stfiemchov m ol inám (spol. Alnus glutinosa-padus avium) a mokfiadním ol inám (Alnion glutinosae). Charakteristickou ol i lepkavou (Alnus glutinosa) doplàují ve stromovém patfie nejãastûji vrba kfiehká (Salix fragilis) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Stfiemcha obecná (Padus avium) dominuje spolu s ostruïiníkem malinov m (Rubus idaeus) patru kefiovému. Skladba bylinného patra odráïí nejlépe stupeà ovlivnûní lidskou ãinností. Druhovû pestré porosty s ptaãincem hajním (Stellaria nemorum), ÏluÈuchou orlíãkolistou (Thalictrum aquilegifolium), hluchavkou skvrnitou (Lamium maculatum), kardou baïinnou (Crepis paludosa) a dal ími druhy jsou mnohde nahrazeny monotónním podrostem ostfiice tfieslicovité (Carex brizoides) nebo chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea), které doplàují odolné nitrofilní druhy, mezi které patfií br lice kozí noha (Aegopodium podagraria), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a svízel pfiítula (Galium aparine). Jedním z typick ch druhû, kter se v tûchto spoleãenstvech objevuje pouze na jiïní a v chodní hranici okresu, je pcháã zelinn (Cirsium oleraceum). BaÏinné ol iny se vyvíjejí v podmáãen ch depresích a na drobn ch prameni tích v nivách. Podrost tûmto podmínkám odpovídá. Tvofií jej obvykle rûzné druhy ostfiic (Carex vesicaria, C. rostrata, Carex elongata), blatouch bahenní (Caltha palustris), tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria), fiefii nice hofiká (Cardamine amara) a dal í bahenní rostliny. Potoky na v e poloïen ch svazích âeského lesa lemuje ponûkud odli ná garnitura druhû, která spí e odpovídá smrkové ol inû (Piceo-Alnetum). Smrk ztepil a ol i lepkavou mnohde doprovází o. edá (A. incana), která lépe sná í niï í teploty. Rozli ující druhy najdeme hlavnû v bylinném patfie. Jsou jimi napfi. krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), mokr stfiídavo- 34 CH 0

11 list (Chrysosplenium alternifolium) a m. vstfiícnolist (Ch. oppositifolium). Oproti vymapovan m oblastem jsou ol ové luhy ve skuteãnosti ãetnûj í, vût inou ale jde o spoleãenstva rûznou mûrou degradovaná, coï zpûsobuje pfiedev ím kontakt se zemûdûlsky vyuïívan mi plochami a zneãi tûní povrchov ch i podzemních vod. Do oblasti Soosu (Chebská pánev) klade mapa potenciální pfiirozené vegetace spoleãenstva komplexu submontánních borov ch ra elini È (Pino rotundatae-sphagnetum, Eriophoro vaginati-pinetum sylvestris, Vaccinio uliginosi-pinetum). Vegetaãní pomûry NPR Soos jsou ve skuteãnosti ponûkud slo- Ïitûj í (ra elini tû doplàují minerální slatiny a pfiírodní slaniska). V pfiípadû porostû ra elini È jde zatím spí e o iniciální stadia uveden ch spoleãenstev, která se druhotnû objevují také jinde v Chebské pánvi, ve fytogeografick ch okrscích Hal trovská vrchovina, Smrãiny a âesk les. Také mnohá prameni tû men ích vodních tokû mají ra elini tní ráz. Urãujícími druhy stromû jsou borovice lesní (Pinus sylvestris), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), b. p fiitá (B. pubescens) asmrk ztepil (Picea abies). Nezbytnou souãástí je vyvinuté mechové patro s pfievahou nûkolika druhû ra eliníkû (Sphagnum spp.), doplnûn ch druhy rodu ploník (Polytrichum spp.) a dvouhrotec (Dicranum spp.). Bylinné patro je v podrostu dfievin redukované, mnohde se v ak objevují bezlesé plochy s bohat mi porosty ostfiic a dal ích bylin, charakteristick ch obvykle pro ostfiicovomechová pfiechodová ra elini tû (Sphagno recurvi-caricion canescentis). Markantními druhy tûchto ploch jsou napfi. ostfiice (Carex rostrata, C. panicea, C. canescens, C. echinata), suchop ry (Eriophorum angustifolium, E. vaginatum), sítiny (Juncus filiformis, J. conglomeratus, J. articulatus), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), violka bahenní (Viola palustris) a zábûlník bahenní (Comarum palustre). Zra elinûlé plochy na nûkter ch místech unikly zúrodàovacím zásahûm atvofií nyní pfiírodnû nejzachovalej í a nejcennûj í území chebského okresu. Najdeme zde vût inu kriticky a silnû ohroïen ch druhû rostlin Chebska, mj. bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora) v nivû Odravy pod Star m HrozÀatovem a v rybniãním komplexu u Franti kov ch Lázní, mûkkynû baïinná (Hammarbya paludosa) v PR Mechové údolí u Dolního Îandova, bublinatka bledoïlutá (Utricularia ochroleuca) v PR Dûvín u Soosu a PR Studna u LuÏné, hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) v NPR Soos, PR Dûvín a PR Mechové údolí, ostfiice mokfiadní (Carex limosa) v PR Ztracen rybník a dal í. Mimofiádnû cenné jsou lokality rostlin na okraji jejich areálû. Na zra elinûl ch místech a v krátkostébeln ch oligotrofních trávnících roste vítod dou kolist (Polygala serpyllifolia) s tûïi tûm ve fytogeografickém okrsku Hal trovská vrchovina a v okolí Dylenû v âeském lese a rdest rdesnolist (Potamogeton polygonifolius), kter se v âeské republice objevuje zatím pouze v A ském v bûïku. Zvlá tní zmínku zasluhuje je tû vegetace NPR Soos. Kromû rozsáhl ch ra elinn ch komplexû se v mimofiádn ch podmínkách mineralizovaného slatini tû s v vûry minerálních vod, mofetami a prosolen m loïiskem kfiemeliny vytvofiilo (v západní ãásti âeské republiky ojedinûlé) spoleãenstvo rostlin slan ch baïin (Scirpion maritimi) s nûkter mi prvky halofilních luk (Scorzonero-Juncion gerardii) na okrajích. Velmi poãetné jsou populace skfiípince dvoublizného (Schoenoplectus tabernaemontani) a kamy níku pfiímofiského (Bolboschoenus maritimus), vzácnûji se objevují dal í slanomilné druhy, napfi. sítina Gerardova (Juncus gerardii), sivûnka pfiímofiská (Glaux maritima), bahniãka jednoplevá (Eleocharis uniglumis) a hadí mord maloúborn (Scorzonera parviflora). Z pfiedchozí charakteristiky vypl vá, Ïe se souãasn vegetaãní kryt okresu Cheb na vût inû území od potenciální pfiirozené vegetace v raznû li í. Kulturní krajina souãasnosti, tvofiená hlavnû lidsk mi sídli ti, komunikacemi v eho druhu, kulturními lesy a ze- Okres Cheb Detail kvûtu vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata). 2 Mûkkynû baïinná (Hammarbya paludosa). 2 CH 35

12 PlzeÀsko a Karlovarsko 2 Vrba plazivá (Salix repens) patfií ke vzácnûj ím druhûm nízkoostfiicov ch porostû. 2 Detail kvûtu kosatce sibifiského (Iris sibirica). mûdûlsky vyuïívan mi plochami (vãetnû rybníkû), neposkytuje pfiirozené vegetaci mnoho prostoru. Pfiesto se v ní mûïeme setkat se zajímav mi a druhovû bohat mi spoleãenstvy na loukách, na okrajích rybníkû a ve zmínûn ch ra elinn ch biotopech. Vegetaãnû nejzajímavûj í jsou stfiednû vlhké louky, v nichï mnohde vzájemnû prorûstají spoleãenstva ovsíkov ch a smilkov ch luk (Arrhenatherion a Violion caninae). V pestrém spektru trav jsou nejhojnûj í kostfiava ãervená (Festuca rubra), ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius), tfieslice prostfiední (Briza media), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) a ovsífi p fiit (Helictotrichon pubescens). Rostou tu také nûkteré vzácnûj í druhy rostlin hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus), pûtiprstka ÏeÏulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), vemeníãek zelen (Coeloglossum viride), bradáãek vejãit (Listera ovata) a vstavaã obecn (Orchis morio). Skupinu západoevropsk ch druhû, které jsou hlavním specifikem flóry okresu Cheb, zde doplàuje zvoneãník ãern (Phyteuma nigrum). Takové porosty najdeme napfi. v NPP Komorní hûrka, v PR StráÀ u Dubiny, v PR Lipovka a na jiïních svazích Slavkovského lesa u Tû ova. Na vlhãích stanovi tích pfiecházejí ovsíkové louky nejãastûji do rûzn ch typû luk psárkov ch (Alopecurion pratensis) a kvûtnat ch mokr ch luk (Calthion). Zde jsou základními travními druhy psárka luãní (Alopecurus pratensis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), medynûk vlnat (Holcus lanatus), hojné jsou lipnice (Poa sp. div.) a psineãek v bûïkat (Agrostis stolonifera). DoplÀují je vût inou pryskyfiníky (Ranunculus sp. div.), hadí kofien vût í (Bistorta major), toten lékafisk (Sanguisorba officinalis), kyseláã luãní (Acetosa pratensis), kohoutek luãní (Lychnis floscuculi), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), pcháã bahenní (Cirsium palustre), tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria) a dûhel lesní (Angelica sylvestris). Vzácnûj í a ohroïené druhy jsou v ak v jimeãné. Kosatec sibifisk (Iris sibirica) a kru tík bahenní (Epipactis palustris) jsou omezeny na fytochorion Tachovské brázdy. Pfiechod smilkov ch luk na vlhãí stanovi tû má tûïi tû v nízkoostfiicov ch porostech (Caricion fuscae). Charakterizuje je ostfiice obecná (Carex nigra), o. prosová (C. panicea) a fiada druhû mokr ch luk. Ze vzácnûj ích druhû pfieváïnû právû zde rostou prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), hadí mord nízk (Scorzonera humilis) a vrba plazivá (Salix repens). Velmi pûknû jsou nízkoostfiicové louãky vyvinuty ve Smrãinách na A sku (NPP LuÏní potok, Pekelsk potok) nebo v âeském lese (Jesenick potok). Mokfiadní vegetace okrajû vodních ploch není pfiíli diferencovaná, obvykle chybí v znaãné druhy, které by umoïnily pfiesnûj í identifikaci. Rákosiny (Phragmitetalia) obvykle charakterizují vysoké byliny, napfi. rákos obecn (Phragmites australis), chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), skupiny orobincû (Typha sp. div.), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), Èovík vodní (Rumex aquaticus) azevar vzpfiímen (Sparganium erectum). V ostfiicov ch lemech vod pfievaïují ostfiice tíhlá (Carex gracilis), o. mûch fikatá (C. vesicaria), o. zobánkatá (C. rostrata), o. ostrá (C. acutiformis), zábûlník bahenní (Comarum palustre), smldník bahenní (Peucedanum palustre) a vrbina obecná. Vzácné druhy zde najdeme sporadicky. MÛÏeme mezi nû poãítat napfi. rdest alpsk (Potamogeton alpinus) zrybníku Punãocha u Soosu a okolí, ptaãinec bahenní (Stellaria palustris), kter je ãetn aï hojn hlavnû v soustavû rybníkû u Franti kov ch Lázní, a v ivec bahenní (Pedicularis palustris), rostoucí na okraji Nového rybníka unovosedel na A sku. Do souãasné pfiirozené flóry a vegetace chebského okresu téï patfií mezerovitá pion rská spoleãenstva na mûlk ch, tûrkovit ch a písãit ch substrátech, mnohde svaïit ch a trvale erodovan ch. V chebském okrese rostou ve formách typick ch pro silikátové horniny (Hyperico perforati-scleranthion perennis). Lze je rozeznat podle pfiítom- 36 CH 2

13 nosti matefiídou ky vejãité (Thymus pulegioides), pavince modrého (Jasione montana), mochny stfiíbrné (Potentilla argentea) a m. jarní (P. tabernaemontani), chlupáãku obecného (Pilosella officinarum), hvozdíku kropenatého (Dianthus deltoides), rozchodníku ostrého (Sedum acre), lipnice smáãknuté (Poa compressa), bûlolistu rolního (Logfia arvensis), smolniãky obecné (Steris viscaria) a mnoha dal ích. Na lokalitû u Milíkova byl v tûchto porostech registrován také bûlolist nejmen í (Logfia minima). Z lesních ÏivoãichÛ stojí za zmínku pravidelnû se vyskytující kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum) a s c rousn (Aegolius funereus). V 70. letech 20. století se objevil také ãáp ãern (Ciconia nigra). Zato zcela zmizel tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus), dlouho jiï nebyl pozorován ani jefiábek lesní (Bonasa bonasia), kriticky ohroïen je tetfiívek obecn (Tetrao tetrix). Znaãnû ubylo sluky lesní (Scolopax rusticola), naopak se roz ífiil krkavec velk (Corvus corax). Vzhledem k tomu, Ïe se zachovaly pouze fragmenty buãin, je v okrese vzácn holub doupàák (Columba oenas) a lejsek mal (Ficedula parva). Od devadesát ch let se opût nepravidelnû objevuje rys ostrovid (Lynx lynx). Otevfiená krajina okresu je silnû pfiemûnûna zemûdûlstvím, ale pfiesto se zachovaly ojedinûlé lokality stepního charakteru. Na jedné z nich byl v roce 995 nalezen kfiiïák pruhovan (Argiope bruennichi), znám donedávna jen z jiïního Slovenska a Moravy. U ptákû do lo k velkému poklesu stavû s ãka obecného (Athene noctua) a sovy pálené (Tyto alba). K urãitému zlep ení stavû do lo naopak u koroptve polní (Perdix perdix) a kfiepelky polní (Coturnix coturnix). Také se zase objevuje chfiástal polní (Crex crex). Novû hnízdícím druhem je od roku 990 také luàák ãerven (Milvus milvus). V 80. letech naopak zmizel chocholou obecn (Galerida cristata). Vzácnû a jen v teplej- ích ãástech okresu hnízdí pûnice vla - ská (Sylvia nisoria). Na Chebsku leïí pomûrnû hodnû vodních ploch a mokfiadû. K nejvût ím pozoruhodnostem zde patfií pfieïívající populace perlorodky fiíãní (Margaritifera margaritifera) v hraniãních tocích ve Smrãinách na A sku, jedna z nejvût- ích ve Stfiední Evropû. Ze vzácnûj ích druhû váïek je tfieba uvést páskovce krouïkovaného (Cordulegaster boltoni) aváïku podhorní (Sympetrum pedemontanum), na ra elini tích lesklici horskou (Somatochlora alpestris) a l. severní (S. arctica). Objevuje se tu také pravidelnû ÏluÈásek borûvkov (Colias palaeno). Z obojïivelníkû je pomûrnû hojná ropucha krátkonohá (Bufo calamita), rosniãka zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) a skokan ostronos (Rana arvalis). Jen ojedinûle se naopak vyskytuje ropucha zelená (Bufo viridis) a mlok skvrnit (Salamandra salamandra). Na hranici okresû Cheb a Sokolov byl nalezen velmi vzácn ãolek hranat (Triturus helveticus), kter zde má v chodní hranici svého areálu. Uvod nalezneme bohaté druhové spektrum ptactva. Od roku 992 zde hnízdí jefiáb popelav (Grus grus). Po âeskolipsku je Chebsko druh m místem, kde v âeské republice tento druh hnízdí. Z dal ích vzácnûj ích druhû hnízdí pouze na jedné lokalitû vodou rudonoh (Tringa totanus) a nepravidelnû v. kropenat (T. ochropus). Novûji se objevil napfi. moudivláãek luïní (Remiz pendulinus) a také slavík modráãek (Luscinia svecica). Pfiehradní nádrïe Jesenice a Skalka a fieka Ohfie hrají dûleïitou roli pfii prûtahu a zimování Okres Cheb Vylíhnutí ídla z larvy. 2 Nosatec Rhynchaenus calceatus je znám v âr jen z nûkolika málo lokalit, mj. i z NPR Soos. 2 CH 3 37

14 PlzeÀsko a Karlovarsko vodního ptactva. V 80. letech vzniklo u pfiehradní nádrïe Jesenice nové zimovi tû seversk ch hus husy polní (Anser fabalis) a h. bûloãelé (A. albifrons). Ojedinûle se vyskytuje vydra fiíãní (Lutra lutra) a bobr evropsk (Castor fiber), kter se pfiistûhoval ze sousedního Bavorska. Lesy okresu Cheb jsou souãástí pfiírodních lesních oblastí Kru né hory, Chebská a Sokolovská pánev, Karlovarská vrchovina, Západoãeská pahorkatina a âesk les. Pokr vají 38,9 % plochy okresu (celokrajsk prûmûr ãiní 39,7 %, prûmûr celé âr 32,7 %). V 9. století zmûnilo hospodafiení zásadním zpûsobem skladbu lesních dfievin. PÛvodní porosty s pomûrnû velk m podílem listnáãû byly postupnû nahrazeny porosty jehliãnat mi. Dnes zaujímají jehliãnany v okrese 89 %, z toho smrk 72 %, borovice 5 % a modfiín 2 %. Listnaté dfieviny zaujímají %, z toho buk %, dub % javor %, bfiíza 4 %, ol e 2 %, ostatní listnaté 2 %. Plocha porostû v okresu je ha, jejich stfiední vûk je 62 let. V jednotliv ch pfiírodních lesních oblastech pfievládá lesní vegetaãní stupeà jedlobukov (Kru né hory, Karlovarská vrchovina), bukodubov a dubobukov (Chebská a Sokolovská pánev) a jedlobukov a smrkov (âesk les). Pfievládá kategorie lesû zvlá tního urãení dûvodem je ochrana zdrojû léãiv ch a minerálních vod (Franti kovy Láznû, Mariánské Láznû, Láznû KynÏvart, Îandovské kyselky, M tina, Sítiny, Prameny, Luãní kyselka a ochrana prvních zón CHKO Slavkovsk les (Karlovarská vrchovina) a hojn ch prvních pásem hygienické ochrany vod (PHO I). Men í plochy zaujímají lesy zvlá tního urãení v maloplo n ch zvlá - tû chránûn ch územích, lázeàsk ch (Franti kovy Láznû, Mariánské Láznû), pfiímûstsk ch a rekreaãních oblastí a lesy genov ch základen (Karlovarská vrchovina), samostatné baïantnice (LuÏná) a vojenské stfielnice (Dolní Îandov). Kategorie lesa ochranného je tvofiena pouze porosty na nepfiízniv ch stanovi tích, pfieváïnû ra elin (Karlovarská vrchovina, âesk les) a slatin (Soos Chebská a Sokolovská pánev). Zatímco poãátky osídlení Chebské kotliny jsou doloïeny jen ojedinûl mi nálezy ze stfiedního paleolitu a z konce mlad ího paleolitu (Dfienice), její osídlení ve stfiední dobû kamenné bylo podle ãetn ch nalezi È pomûrnû husté. V neolitu se na území Západních âech dostali první zemûdûlci, na ménû úrodném Chebsku se jich v ak mnoho neusadilo. Ve stfiední dobû bronzové je opût doloïeno jen fiídké osídlení. Vmlad í a pozdní dobû bronzové je na Chebsku dostatek dokladû o osídlení lidem popelnicov ch polí, Ïivících se 38 CH 4

15 Okres Cheb pfieváïnû zemûdûlstvím tato kultura souvisí s osídlením saského Vogtlandu. Mezi nejv znaãnûj í lokality z této doby patfií mohylové pohfiebi tû v Îírovicích u Franti kov ch Lázní. Osídlení v dobû Ïelezné nebylo jiï tak husté a rovnûï jen nemnoho nálezû dokladuje pozdûj í osídlení oblasti Kelty. V raznûj í kolonizace oblasti probíhá aï od 8. stol. n. l., kdy se zde usazují Slované (hradi tû v Chebu). Po roce 00 se Chebska zmocnil rod hrabat z Vohburgu, ktefií si zde postavili hrad, a péãí nového klá tera ve Valdsasích (Waldsassen, SRN) zde zaãala nûmecká kolonizace. Od roku 67 patfiilo Chebsko fiímskému císafii. Ten vybudoval manskou soustavu, pfiedstavovanou tzv. ministeriály, s nûkolika v znamn mi hrady (Ostroh, Skalná). Chebsk hrad byl pfiestavûn na honosnou císafiskou falc. Od roku 322 Chebsko pfiipadlo âeskému státu, ov em se specifick m postavením fií ského léna, z nûhoï plynuly mnohé v hody, a samostatnost získalo natrvalo rozhodnutím císafie Karla IV. v roce 358. Mûsto Cheb postupnû bojovalo V historickém centru Chebu je patrn vliv nûmecké kolonizace. CH 5 39

16 PlzeÀsko a Karlovarsko 2 Kolonáda ve Franti kov ch Lázních. 2 Dvorana Glauberov ch pramenû ve Franti kov ch Lázních. s okolní drobnou lechtou, dokud nezískalo na celém území dne ního okresu pfievahu (královsk m mûstem vbûïném smyslu se Cheb stává aï na poãátku 8. stol.). Mûlo velk strategick v znam. Bûhem tfiicetileté války bylo nûkolikrát znepfiátelen mi stranami dobyto a okolní kraj byl nemilosrdnû pusto en. JiÏ od poãátku 8. století se na Chebsku zaãíná postupnû rozvíjet industrializace, pfiedev ím textilní manufaktury. Postupnû se Chebsko stává (po PlzeÀsku) druhou nejvût í prûmyslovou zónou v Západních âechách s negativními vlivy na pfiírodu. Díky velkému poãtu kvalitních pramenû se rychle zaãalo rozvíjet lázeàství. Franti kovy Láznû a Mariánské Láznû dosáhly evropského a svûtového vûhlasu. Ve 20. století poznamenaly Chebsko následky svûtov ch válek. Vysídlení nûmeckého obyvatelstva po skonãení druhé svûtové války naru ilo kontinuální osídlení oblasti. Po roce 948 se Chebsko stává pohraniãním územím, coï vedlo k útlumu osídlení v pohraniãním pásmu, nejv raznûji v A ském v bûïku. Proto aï po roce 989 dochází k postupnému hospodáfiskému oïivení, za v razné pomoci nûmeck ch sousedû. V roce 974 byla zfiízena CHKO Slavkovsk les, která svou plochou (640 km 2 ) zasahuje na území okresû Cheb, Karlovy Vary, Sokolov a Tachov. V mûra CHKO v chebském okrese ãiní asi 85 km 2. Na území okresu (mimo území CHKO) bylo vyhlá eno 9 maloplo - n ch zvlá tû chránûn ch území, ãtyfii pfiechodnû chránûná území, 20 památn ch stromû nebo jejich skupin o celkovém poãtu 270 a pût pfiírodních parkû. 40 CH 6