OKRES KARLOVY VARY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OKRES KARLOVY VARY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO"

Transkript

1 OKRES KARLOVY VARY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

2 PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES KARLOVY VARY Nejrozsáhlej í neovulkanická stolová hora v âr, Vladafi 693,2 m n. m. Na pfiedcházející stranû: Kru né hory s Klínovcem (243,7 m n. m.) ze silnice Karlovy Vary Ostrov. Okres Karlovy Vary hraniãí na severu se SRN a je vklínûn mezi okresy Sokolov na západû a Chomutov a Louny na v chodû. Na jihu sousedí s okresem Tachov a na jihov chodû s okresem PlzeÀ-sever. Má rozlohu 628 km 2. Se sv mi obyvatel (k ) je druh m nejlidnatûj ím okresem Západních âech, pfiestoïe prûmûrná hustota zalidnûní ãiní jen 75 obyvatel na km 2. Nejsevernûj í bod okresu ( s..; v. d.) nalezneme na soutoku Komáfiího a Zlatého potoka, poblíï samoty âesk Ml n. NejjiÏnûj í bod ( s..; v. d.) leïí v lese na plochém hfibetu km ve smûru JJV od obce Zahrádka. Nejzápadnûj í bod ( s..; v. d.) se nachází v lese na hfibetu km SSV od Ploché hory (939,0 m n. m.). Nejv chodnûj í bod ( s..; v. d.) le- Ïí v lese u kóty Horka (600,5 m n. m.) 3,5 km VJV od obce Chy e. Mûsto Karlovy Vary, pfiirozené centrum regionu, leïí na soutoku fiek Ohfie ateplé. SoubûÏnû s tûmito fiekami probíhají hlavní komunikaãní trasy okresu. Údolím Ohfie smûfiují silnice a Ïeleznice ve smûru Z V, podél Teplé vedou komunikace na jih k Plzni. Silnice I. tfiídy ã (E 48) Z V smûru spojuje Karlovy Vary s Prahou. Na severu okresu vystupují na povrch staropaleozoické krystalinické komplexy Kru n ch hor, na jihu metamorfované komplexy hornin svrchního proterozoika. Mezi tûmito komplexy leïí tektonicky zaloïená deprese Sokolovské pánve s terciérní v plní, která je na v chodû ohraniãená vulkanickou elevací Doupovsk ch hor. Jen nepatrnû zasahují na území okresu dal í platformní geologické jednotky (permokarbon). Krystalinick komplex Kru n ch hor tvofií fylity, svory a pararuly, z velké ãásti spodnopaleozoického stáfií pfiemûnûné pûvodní mofiské usazeniny. Komplexem proniká rozsáhlé tûleso kru nohorského (karlovarského) plutonu, sloïené zejména z hrubozrnn ch porfyrick ch Ïul. Na granitová tûlesa jsou vázána v minulosti vyuïívaná lo- Ïiska cínov ch, wolframov ch a olovûn ch rud. JiÏní ãást okresu tvofií mírnû aï stfiednû metamorfované horniny svrchního proterozoika (fylity, svory) a ãást mariánskolázeàského bazického komplexu z amfibolitû a gaber. Z mlad ích jednotek na území okresu nepatrnû zasahuje ãást permokarbonu z manûtínské a Ïihelské pánve. 82 KV 2

3 Okres Karlovy Vary ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY KV 3 83

4 PlzeÀsko a Karlovarsko KRAJINN POKRYV 84 KV 4

5 Okres Karlovy Vary Tektonicky zaloïená Sokolovská pánev je vyplnûna jezernû fiíãními a jezerními sedimenty tfietihorního stáfií. Pod nimi jsou hrubozrnné pískovce a kfiemence star ích tfietihor (tzv. starosedelské) obsahující subtropickou flóru. Mlad í tfietihory tvofií mocné sloje hnûdého uhlí, jílovce, jíly a písky o mocnosti aï 200 m. Tfietihorní vulkanické horniny vystupují v Doupovsk ch horách avfiadû men ích lokalit v jejich okolí. âtvrtohorní usazeniny jsou ve vût- ích mocnostech vyvinuty v Sokolovské pánvi, zejména v terasovém systému Ohfie. Holocenního stáfií jsou ra elini tû. Povrch okresu se vyznaãuje velk mi v kov mi rozdíly. Nejv e dosahuje vkru n ch horách na hranici se SRN. Kru né hory jsou typick m kern m pohofiím se zbytky vysoko vyzdviïené holoroviny mezi BoÏím Darem, PotÛãky a oblastí Jelení u Nov ch HamrÛ. Nad tento zarovnan povrch ãní rozsáhl vrchol Klínovce (243,7 m n. m.) a izolované vulkanické suky BoÏídarského piãáku (5,4 m n. m.), Ple- ivce (028, m n. m.) a RyÏovny (053,7 m n. m.). Typick m krajinn m prvkem této oblasti jsou vrchovi - tû. SníÏenina Sokolovské pánve oddûluje Kru né hory od Slavkovského lesa. Jsou v ní ãetné antropogenní tvary, zejména oprámy. Slavkovsk les se ze Sokolovské pánve zvedá v razn m zlomov m svahem. Pohofií má ráz ploché vrchoviny o v ce m n. m., je z vût í ãásti zalesnûné. V razn m stupnûm spadá na jihov chodû k Tepelské vrchovinû, která je niï í a jejíï krajinn ráz vytváfií mozaika lesních porostû a zemûdûlsky obhospodafiovan ch ploch na plo inách, ploch ch hfibetech a v mûlk ch údolích. Do území okresu zasahují z velké ãásti rozsáhlé sopeãné Doupovské hory, oddûlující západní ãást Podkru nohorské podsoustavy od Mostecké pánve na v chodû. Tento pozûstatek sloïitého terciérního vulkanického útvaru je budován pfieváïnû pyroklastiky a jen v men í mífie lávov mi proudy. Horniny odpovídají sv m sloïením leucititûm, tefritûm aï ãediãûm. Dne ní denudaãní mocnost je asi 000 m. Nejvy ími vrcholy pohofií jsou Hradi - tû (933,8 m n. m.) a Pust zámek (927,6 m n. m.). Dozvukem vulkanické ãinnosti jsou hojné v vûry minerálních vod a termálních pramenû. Nápadné jsou pozûstatky izolovan ch lávov ch v levû TfiebouÀsk vrch (824,5 m n. m.), Andûlská hora (76,8 m n. m.), Vladafi (693,2 m n. m.) a Chlumská hora (650,5 m n. m.) v Tepelské vrchovinû. Do jihov chodního cípu okresu zasahuje západní v bûïek Rakovnické pahorkatiny na permokarbonsk ch usazeninách. Znaãné v kové rozdíly jsou samozfiejmû pfiíãinou velk ch klimatick ch rozdílû. Na vzdálenosti necel ch 9 km klesá v ka terénu z 243,7 m n. m. vrcholu Klínovce na 30 m nadmofiské v ky hladiny Ohfie pod obcí Boã. Území okresu se dûlí mezi mírnû teplou a chladnou klimatickou oblast (Quitt, 97). Zatímco prûmûrná roãní teplota vzduchu na Klínovci je pouh ch 2,7 C, v údolí Ohfie pfiesahuje 7 C eka Ohfie. KV 5 85

6 PlzeÀsko a Karlovarsko Typick georeliéf Karlovarska sprojevy teplotní inverze. (Karlovy Vary 7,3 C). Absolutnû nejvy í teploty vzduchu (aï 35 C) byly namûfieny v Karlov ch Varech v ãervenci a srpnu, na nejniï í hodnotu aï 27 C klesají v únoru. Poãet mrazov ch dnû se pohybuje v prûmûru mezi 20 a 80, poãet letních dnû mezi 0 a 30. Celoroãní úhrn atmosférick ch srá- Ïek ve vrcholové ãásti Kru n ch hor je v prûmûru vy í neï 00 mm, v Karlov ch Varech dosahuje pouh ch 659 mm a u Boãe je tû ménû. Maximální v ka snûhu v okolí Klínovce dosahuje aï 250 cm. V razn sráïkov stín Kru n ch adoupovsk ch hor zasahuje jihov chodní ãást okresu, v níï celkov roãní úhrn sráïek v prûmûru nedosahuje ani 550 mm. Vût ina území okresu, kromû niï ích poloh podél Ohfie, je dobfie odvûtrávána. Vy í frekvence teplotních inverzí je zaznamenávána v celé Sokolovské pánvi. Vlivem tvarû terénu pfievládá západní a severozápadní proudûní vzduchu. Zneãi tûní ovzdu í v okrese v 90. letech 20. století klesalo. Na zaãátku 2. století se roãní prûmûrné imisní koncentrace SO 2, NO X a pra ného aerosolu pohybovaly v rozmezí 5 aï 40 g m 3, pfiiãemï hodnoty v rozmezí 5 0 g m 3 byly namûfieny v horsk ch oblastech. AÏ 40 g m 3 b vá mûfieno jen ve vût ích sídlech (napfi. v Karlov ch Varech a Ostrovû nad Ohfií) sprûmyslem a silnou dopravní zátûïí, popfi. v men ích sídlech situovan ch do hûfie provûtrávan ch údolí (napfi. StráÏ nad Ohfií). Území okresu Karlovy Vary náleïí do tfií povodí. Severní pohraniãní ãást je odvodàována âernou a Zlat m potokem do Muldy (Mulde, SRN), jihov chodní ãást do povodí Stfiely a jejích pfiítokû Bochovského potoka, Ratibofiského potoka a Velké Trasovky. Centrální ãást okresu náleïí do povodí Ohfie. Jejími nejvût ími pfiítoky jsou zprava Teplá a zleva Rolava a Jáchymovsk potok. Vodnost klesá od severu k jihov chodu od oblasti velmi vodné (aï 25 l s km 2 ) do oblasti nejménû vodné (do 3 l s km 2 ). Retenãní schopnost území je malá aï velmi malá. Rozkolísanost odtoku stoupá jv. smûrem od stfiední po velmi silnou. RovnûÏ koeficient odtoku klesá jiïním smûrem od vysokého (0,45 aï 0,60) po nízk (0, 0,20). Okres Karlovy Vary fiadíme do regionu kysel ch a nasycen ch hnûd ch pûd, pfiecházejících do horsk ch podzolû. Na rozsáhlém území Doupovsk ch hor na v chodû okresu (mezi Krásn m Lesem, Karlov mi Vary a Bo- ovem) leïí kambizem eutrofní. Vznikla tu spolu s akcesorick m rankerem typick m (místy kambick m) na mûlk ch pfiekryvech a na suèov ch polích z bazick ch efuzív a místy se u ní projevují znaky slabého oglejení. JiÏnû a západnû od této oblasti se nacházejí okrsky kyselé (místy nasycené) variety kambizemû typické (v mírnû zamokfien ch lokalitách také kambizemû pseudoglejové) na svahovinách kysel ch a neutrálních intruzív, svorû a fylitû. Samostatn celek nasycené kambizemû vznikl na uveden ch horninách v tûsném jiïním okolí Karlov ch VarÛ a okolo Nové Role. Celou jihozápadní ãást okresu mezi Karlov mi Vary, Îluticemi a Teplou pokr vají silnû kyselé hnûdé pûdy kambizem dystrická v asociacích s kyselou kambizemí typickou na svahovinách kysel ch intruzív, svorû, fylitû a bazick ch metamorfik. TytéÏ pûdy najdeme také v podkru nohorské ãásti okresu, kde jsou vázány na svahoviny rul a granulitû. V Kru n ch horách se na svahovinách uveden ch kysel ch metamorfovan ch hornin vytvofiily v rozsáhl ch souvisl ch oblastech podzoly kambizemní a typick (místy také humusov ). Podzoly se v tûchto mís- 86 KV 6

7 Okres Karlovy Vary 2 tech prolínají s vût ími ãi men ími okrsky organozemû typické nebo glejové (BoÏídarské ra elini tû, ra elini tû v chodnû i západnû od piãáku 5,4 m n. m.). Men í toky a rybníky po celém území okresu jsou lemovány úzk mi pásy glejû typického a organozemního, které se vyvinuly na nevápnit ch deluviích a deluviofluviálních sedimentech. Mezi RyÏovnou a Bludnou, v severním okolí Karlov ch VarÛ, severozápadnû od Ostrova nad Ohfií a jiïnû od Teplé se vytvofiily vût í rozlohy pseudoglejû typického a glejového na polygenetick ch hlínách s eolickou a tûrkovitou pfiímûsí. Nivní polohy fiek Teplé, Rotavy, Ohfie a pfiítokû (PstruÏného potoka, Lomnice, Bystfiice) pokr vá fluvizem glejová s fluvizemí typickou na nevápnit ch nivních sedimentech. V Sokolovské pánvi od Chodova po Ostrov nad Ohfií se nacházejí relativnû men í území poznamenaná tûïbou kaolínû, na kter ch se po rekultivaci vyvinuly rûzné formy kyselé antrozemû typické (místy degradované). Na území okresu zasahují tfii fytogeografické oblasti. Termofytikum sem sahá od v chodu, zejména do Doupovské pahorkatiny a do údolí Ohfie, zhruba po StráÏ nad Ohfií. Kvûtena tohoto území, jehoï horninov podklad tvofií tfietihorní efusiva, obsahuje vy í podíl druhû nelesních stanovi È kontinentální Evropy, ménû tu lze nalézt druhû submediteránních. Charakteristick mi druhy tohoto typu kvûteny jsou napfi. koniklec otevfien (Pulsatilla patens), tfie- eà kfiovitá (Cerarus fruticosa) a tfiemdava bílá (Dictamnus albus). Bazické ãediãové podloïí zde umoïàuje pfieïití nûkolika slabû kalcifilních druhû, zatímco obvyklé kalcifyty v této ãásti okresu (stejnû jako na ostatním území) chybûjí. Oreofytikum oblast horské vegetace s chladnomiln mi druhy rostlin je vyvinuto v nejvy ích polohách Kru n ch hor. PÛvodní klimaxové a podmáãené smrãiny byly nahrazeny kulturami geneticky nepûvodních smrkû. V jejich podrostu lze najít ochuzenou, ale pfiesto typickou druhovou kombinaci. Pro tato spoleãenstva jsou charakteristické napfi. tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), papratka horská (Athyricum distentifolium), dnes velmi vzácn jednokvítek velekvût (Moneses uniflora) amléãivec alpsk (Cicerbita alpina). Druhotnû odlesnûné plochy montánního pásma pokr vají horské louky a pastviny s fytocenózami trávníkû typick mi pro hercynská pohofií. V znaãn m druhem je zde koprník tûtinolist (Meum athamanticum). Na horsk ch ra elini tích vrchovi tích, které jsou reliktními stanovi ti, a jsou mimofiádnû cenná z hlediska ochrany pfiírody, rostou napfi. bfiíza zakrslá (Betula nana), icha ãerná (Empetrum nigrum) a kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Kvûtena subalpínského stupnû vkru n ch horách v typické formû zastoupena není, flóru supramontánní nalézáme jen fragmentárnû. Jednotlivé její druhy, napfi. plavuník alpsk (Diphasiastrum alpinum), podbûlice alpská (Homogyne alpina) tu rostou vzácnû, pfiedev ím v okolí Klínovce a BoÏího PR Ostrovské rybníky leïí v Sokolovské pánvi. 2 V znaãn m druhem horsk ch luk a pastvin je koprník tûtinolist (Meum athamanticum). KV 7 87

8 PlzeÀsko a Karlovarsko POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE 88 KV 8

9 Okres Karlovy Vary Daru. Vegetace oblasti mezofytika je roz ífiena na vût inû rozlohy okresu, pfiedev ím v Sokolovské pánvi, v Doupovsk ch horách a na Tepelské vrchovinû, pfiiãemï na mnoha místech dodnes zûstala zachována druhovû bohatá, polopfiirozená spoleãenstva pfiedev ím vlhk ch stanovi È. Mezi v znaãné druhy tûchto lokalit na Karlovarsku patfií napfi. hofieãek drsn SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), kosatec sibifisk (Iris sibirica) a kakost luãní (Geranium pratense). Pomûrnû siln vliv atlantického klimatu svûdãí subatlantsk m druhûm, napfi. nahoprutce píseãné (Guepinia nudicaulis). Nûkteré druhy s jádrem v skytu v Alpách zde dosahují severní areálové hranice. K nim patfií vfiesovec pleèov (Erica herbacea) azi- mostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus). Vpánevní oblasti okresu, na v sypkách a odvalech kaolinov ch a hnûdouheln ch dolû a lomû se dafií ruderální a synantropní vegetaci. Pro faunu okresu Karlovy Vary je charakteristické mí ení druhû stfiedoevropského listnatého lesa s druhy horsk ch poloh, jeï najdeme hlavnû vkru n ch horách a Slavkovském lese, ménû v Doupovsk ch horách. Listnaté, pfieváïnû bukové lesy zûstaly dodnes zachovány hlavnû na strm ch svazích údolí Ohfie a v Doupovsk ch horách. Díky terénu si dodnes zachovaly svûj pfiirozen charakter a jsou ob vány pûvodní, druhovû bohatou faunou. Îijí zde mj. plch velk (Glis glis), ãáp ãern (Ciconia nigra), lejsek mal (Ficedula parva), mlok skvrnit (Salamandra salamandra) a mnoho dal ích. Fauna varisk ch pohofií s nûkolika reliktními druhy alpinsk mi a boreálními Ïije pfiedev ím ve vy ích polohách Kru n ch hor, v horsk ch jehliãnat ch lesích, na vrchovi tích adruhotn ch horsk ch loukách. Patfií k ní mj. kos horsk (Turdus torquatus), s c rousn (Aegolius funereus), stfievlík Carabus menetriesi a vfietenec horsk (Pseudofusulus varians). Teplomilné a suchomilné druhy stfiedoãesk ch níïin a pahorkatin pronikají od v chodu pfiedev ím do niï- ích poloh Doupovsk ch hor a do údolí Ohfie. Zde byla zji tûna uïovka stromová (Elaphe longissima), ojedinûle v cel ch âechách, pûnice vla ská (Sylvia nisoria), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) a slavík obecn (Luscinia megarhynchos). Pro oblast Sokolovské pánve je typické prolínání fauny pûvodních, mnohde mokfiadních stanovi È s faunou, jeï osídluje novû vzniklá stanovi tû víceménû stepního charakteru na v sypkách. K první skupinû patfií skokan skfiehotav (Rana ridibunda), hnûdásek chrastavcov (Euphydryas aurinia) a lindu ka luãní (Anthus pratensis), ke druhé skupinû napfi. ropucha zelená (Bufo viridis) a bûlofiit ed (Oenanthe oenanthe). Typick m biotopem Sokolovské pánve, ale také okolí Teplé a Bochova, jsou rybníky s pfiilehl mi podmáãen mi loukami. RovnûÏ ty jsou ob vány charakteristickou faunou, hlavnû hmyzem, obojïivelníky a ptáky. V dobû jarního a podzimního tahu jsou zdej í vodní plochy vyhledávanou zastávkou mnoha druhû ptákû ze severu Evropy. Lesy okresu Karlovy Vary jsou souãástí pfiírodních lesních oblastí Kru né hory, Chebská a Sokolovská pánev, Karlovarská vrchovina, Doupovské hory, Západoãeská pahorkatina a Rakovnicko-Kladenská pahorkatina. Lesnatost okresu Karlovy Vary je 40, %, tedy pomûrnû vysoká. Také zde do lo v 9. století ke zmûnû druhové skladby. PÛvodní lesní porosty s pomûrnû velk m podílem listnáãû byly postupnû nahrazeny porosty jehliãnat mi. Dnes mají jehliãnaté dfieviny v okrese podíl 8 %, z toho smrk 68 %, borovice 9 %, modfiín 4 %. Jen 9 % tvofií listnaté dfieviny buk 4 %, 2 ÎluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium) uoldfiichovského potoka. 2 Mezi nehojné horské druhy v západní ãásti âr patfií nosatec Plinthus findeli. KV 9 89

10 PlzeÀsko a Karlovarsko Vegetace kolem zfiíceniny hradu na Andûlské hofie má charakter termofytika. PodloÏí tvofií tfietihorní efusiva. dub 2 %, javor 3 %, jasan 2 %, bfiíza 4%, ol e 2 %, ostatní listnáãe 2 %. Plocha lesních porostû v okrese Karlovy Vary ãiní ha, stfiední vûk 60 let. V pfiírodní lesní oblasti Kru né hory mají nejvût í podíl jedlobukov, smrkobukov a bukosmrkov lesní vegetaãní stupeà. V oblasti Chebská asokolovská pánev pfievaïuje bukodubov a dubobukov stupeà, v oblasti Karlovarská vrchovina pfievládá jedlobukov, v oblasti Doupovské hory pfieva- Ïují bukov a jedlobukov a v pfiírodní lesní oblasti Západoãeská pahorkatina a Rakovnicko-Kladenská pahorkatina dubobukov stupeà. Pfievládá kategorie lesû zvlá tního urãení hlavním dûvodem je ochrana pásem zdrojû léãiv ch a minerálních vod (Karlovy Vary, Jáchymov, Ho tec, Kyselka, Korunní) a CHKO Slavkovsk les. Kategorie lesa ochranného je tvofiena porosty na nepfiízniv ch stanovi tích a vysokohorsk mi lesy (zejména v pfiírodní lesní oblasti Kru né Hory v okolí Klínovce). Rozsáhlé území v okrese Karlovy Vary, pfiedev ím v pfiírodní lesní oblasti Doupovské hory zaujímají lesy vojenské vojensk v cvikov prostor Hradi tû je popsán na následující stranû. Poãetnûj í osídlení se rozvíjí aï s pfiíchodem SlovanÛ. Karlovarsko se stává centrem kmene SedliãanÛ (Ta ovice, Staré Sedlo, Velichov) a po vzniku ãeského státu jádrem Loketského kra- 90 KV 0

11 je. V období pfiemyslovského státu byl kraj kolonizován pfiedev ím novû se rodící lechtou. Panská sídla vznikla v Beãovû, Andûlské Hofie a v Nejdku. Jih dne ního okresu byl kolonizován pfieváïnû tepelsk m klá terem, zaloïen m roku 97. Samotné Karlovy Vary (Teplé Láznû) byly zaloïeny Karlem IV. kolem roku 350. Nejv raznûj í zásahy do pfiírody ve stfiedovûku i pozdûji zpûsobilo hornictví. V oblasti Kru n ch hor se od poãátku 6. století zaãalo ve velkém dolovat stfiíbro, zejména na panství rodu likû. Díky tomu byly natrvalo osídleny i vy í polohy kraje (Jáchymov, Bo- Ïí Dar). Stejnû jako témûfi celé âechy byla také tato oblast devastována husitsk mi válkami a pfiedev ím tfiicetiletou válkou. Od 8. století se na Karlovarsku rozvíjel prûmysl. V roce 76 vznikla báàská a hutní kola v Jáchymovû. Poãalo vzkvétat skláfiství, v roba keramiky, textilu a porcelánu. ZároveÀ s prûmyslov m rozvojem zaãíná postupná a stále sílící devastace okolního Ïivotního prostfiedí, charakteristická pro celé severozápadní âechy. Velkou zátûï pro pfiírodu Karlovarska znamená jeho pfiímé sousedství se Sokolovskou uhelnou pánví. I pfiesto, Ïe se od devadesát ch let 20. století situace pozvolna stabilizuje, budou neuváïené zásahy ãlovûka do pfiírody, napfi. v oblasti Kru n ch hor, je tû dlouho patrné. Stejnû jako na pfiírodu, tak na v voj osídlení Karlovarska mûly zásadní vliv klíãové události 20. století, pfiedev ím druhá svûtová válka. V dûsledku odsunu nûmeckého obyvatelstva zanikl velk poãet sídel. Znaãn vliv na krajinu mûl v 50. letech vznik dodnes funkãního vojenského prostoru v rozsáhlém území Doupovsk ch hor; celá oblast byla vysídlena. Dodnes je velmi málo pfiírodovûdecky prozkoumána. Vojensk v cvikov prostor Hradi tû Vojensk v cvikov prostor byl zfiízen vroce 953 na základû zákona ã. 69/49 Sb. o vojensk ch újezdech pro v cvik pozemních vojsk a zejména k v cviku protivzdu né obrany a letectva i s pouïitím ostré munice. Svou rozlohou (více jak ha) je nejvût ím v cvikov m prostorem v âeské republice. Uvedená oblast byla osídlena témûfi v luãnû nûmeck mi starousedlíky. V roce 930 zde Ïilo obyvatel a z tohoto poãtu se pouze 45 (,0 %) osob hlásilo k ãeské (ãeskoslovenské) národnosti. Po zabrání Sudet fa istick m Nûmeckem v roce 938 byli âe i vyhnáni. V letech 945 a 946 bylo naopak úplnû odsunuto nûmecké obyvatelstvo a území dosídleno zejména z vnitrozemí âech. Se vznikem VVP Hradi tû v ak byly odsunuti i tito obyvatelé. V souãasné dobû je zachováno k trvalému bydlení pouze est sídel (Albefiice, BraÏec, Bukovina, Dolní Lomnice, Luãina a Svatobor). Hospodafií zde Vojenské lesy a statky (VLS) âr, s. p., divize Velichov; tfii lesní správy (Dlouhá Lomnice, Klá terec nad Ohfií a Valeã v âechách) a Zemûdûlská správa BraÏec zamûfiená pfiedev ím na extenzivní chov herefordského skotu. Nejrozsáhlej ími lesními komplexy Doupovsk ch hor a VVP byly kvûtnaté buãiny. Byly roz ífieny od v ky 500 m n. m. aï na samotné vrcholy (Pust zámek 927,6 m n. m.). Nyní jsou kvalitní kvûtnaté buãiny (místy i pralesního charakteru) zachovány napfi. na úboãí Pustého Zámku (v souãasné dobû zasa- Ïeny intenzivní tûïbou), na hfibetu âíhané (mezi Valãí a Bukovinou) a jinde. NiÏ í polohy zabírají dubohabfiiny, které jsou v souãasné dobû nejvíce poru eny (jen ve zlomcích v okolí Valãe aï po Ma Èov). Nepatrné zbytky ol- in zûstaly kolem nûkter ch potokû (napfi. PstruÏného potoka a Lochotínského potoka). V souãasné dobû tyto typy porostû nahrazují monokultury smrku ztepilého (Picea abies). Bezlesí je charakterizováno zejména nejvût í souvislou kfiovinatou lesostepí v âr, která se zde vyvinula na neobhospodafiovan ch loukách, pastvinách a polích. Kefiové patro tvofií zejména rûzné druhy rûïí (Rosa spp.) a hlohû (Crataegus spp.). Kfioviny vût inou tvofií mozaiku se such mi trávníky nebo pûvodními luãními porosty. Mokfiadní vrbiny se postupnû vytvofiily v terénních sníïeninách (pfiirozen ch i antropogenních, po tûïké vojenské technice) s pod- Okres Karlovy Vary Hofieãek drsn SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana). KV 9

12 PlzeÀsko a Karlovarsko 2 3 Jírovské stráïi tû a údolí PstruÏného potoka z Hradi tû. 2 Vemeníãek zelen (Coeloglossum viride). 3 Zárazovka nachová (Phelipanche purpurea). zemní vodou dlouhodobû stagnující upovrchu pûdy nebo nad ním, dále na opu tûn ch vlhk ch loukách. Suché trávníky rostou na slunn ch svazích o rûzném sklonu, zpravidla orientovan ch k jihu, na pûdách mûlk ch aï hlubok ch. Vût inou tvofií mozaiku s ovsíkov mi loukami na pûdách stfiednû vlhk ch a minerálnû bohat ch. Pomûrnû hojné jsou pcháãové louky, pfiípadnû tuïebníková lada, neboè uvedená oblast díky vlastnímu VVP byla minimálnû postiïena odvodàováním a melioracemi. Na oglejen ch pûdách se silnû kolísající hladinou podzemní vody vznikly bezkolencové louky. Selektivním spásáním rostlin se mnohde vyvinuly poháàkové pastviny. V nejvy ích polohách, vût inou na odlesnûn ch vrcholcích, se na ãediãích utvofiila vrstva vylouïené pûdy. Zde byly roz ífieny pastviny se smilkov mi porosty. Dnes se tyto zbytky nacházejí zejména v okolí BraÏce. Také nûkteré rostliny rostou v Doupovsk ch horách v neobvykl ch v - kách. Napfi. blatûnka vodní (Limosella aquatica) je bûïná na cestách u Hradi tû (920 m n. m.), pcháã bezlodyïn (Cirsium acaule) a ãernohlávek obecn (Prunella vulgaris) na vrcholu Hradi tû (933,8 m n. m.), záraza bílá pravá (Orobanche alba subsp. alba) pod vrcholem Vysoké hory (840 m n. m.) a hvozdík py n prav (Dianthus superbus subsp. superbus) na luãních porostech pod Hradi tûm a u Îelezné hory (880 aï 920 m n. m.). Správa vojenského újezdu Hradi tû si je vûdoma v znamu území a ochrana pfiírody je souãástí územních plánû oblasti. Zásahy do pfiírodních ekosystémû jsou vnímány a posuzovány také z hlediska míry naru ení ekologické, kulturní a estetické hodnoty krajiny. OdvodÀování pûdy je omezeno na nut- 92 KV 2

13 né pfiípady. V znamné lokality jsou chránûny pfied náletem dfievin, nûkteré jsou pravidelnû seãeny a pfiepásány. Mezi velmi cenná místa patfií Humnick vrch a Havran s teplomilnou a suchomilnou vegetací bohatou na koniklec luãní (Pulsatilla pratensis) ak. otevfien (P. patens), mokfiadní louky v Doupovském Mezilesí a navazující louky kolem vodních nádrïí Horní a Dolní Ti ina s kosatcem sibifisk m (Iris sibirica), ostfiicí pfiíbuznou (Carex appropinquata), o. trsnatou (C. cespitosa), o. dvoumuïnou (C. diandra), o. dvoufiadou (C. disticha), o. Hartmanovou (C. hartmanii) a dnes jiï ojedinûl m hoficem hofiepníkem (Gentiana pneumonanthe). Kolem BraÏce rostou ohro- Ïené druhy: hofieãek drsn SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), zárazovka nachová (Phelipanche purpurea), vemeníãek zelen (Coeloglossum viride), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), starãek potoãní (Tephroseris crispa), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thysiflora), upolín nejvy í (Trollius altissimus), vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), prha arnika (Arnica montana), prsnatec májov (Dactylorhiza majalis), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), zábûlník bahenní (Comarum palustre), kociánek dvoudom (Antennaria dioica) a jiné. Na lokalitách kolem Jesenû aï k Mûtikalovu a ednici roste ze vzácn ch rostlin zejména hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), kosatec sibifisk (Iris sibirica), zvoneãník hlavat (Phyteuma orbiculare), hadí mord nízk (Scorzonera humilis) a hvozdík py n (Dianthus superbus subsp. superbus), kru tík bahenní (Epipactis palustris), bradáãek vejãit (Listera ovata), jetel ka tanov (Trifolium spadiceum), starãek potoãní (Tephroseris crispa), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zárazovka nachová (Phelipanche purpurea) a vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia). Na loukách a bezlesí kolem Lochotína rostou hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), kosatec sibifisk (Iris sibirica), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), starãek potoãní (Tephroseris crispa), upolín evropsk (Trollius altissimus), pu kvorec obecn (Acorus calamus), zárazovka nachová (Phelipanche purpurea), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata) a jalovec obecn (Juniperus communis). St ká se zde horská fauna provincie varisk ch pohofií (Kru né hory a Slavkovsk les) a fauna níïin a tepl ch pahorkatin (Mostecká pánev). Nejv znamnûj ími biotopy této oblasti jsou pfiirozené listnaté lesy, pfiecházející v roztrou ené porosty kefiû a stromû tvofiící vhodné Ïivotní podmínky pro dnes jiï velmi vzácné druhy ptákû a savcû. Îijí tu napfi. vzácné druhy plch zahradní (Eliomys quercinus), luàák ãerven (Milvus milvus), bûlozubka bûlobfiichá (Crocidura leucodon), rejsec ãern (Neomys anomalus), netop r fiasnat (Myotis nattereri), n. velk (M. myotis), ostfiíï lesní (Falco subbuteo) a bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata). Fauna Doupovsk ch hor je pomûrnû bohat í neï fauna v Kru n ch horách a Slavkovském lese. V obou horsk ch komplexech v podstatû chybûjí druhy kulturních stepí a listnat ch lesû, níïin a pahorkatin, napfi. je tûrka zelená (Lacerta viridis), uïovka stromová (Elaphe longissima), uïovka podplanatá (Natrix tessellata), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), slavík obecn (Luscinia megarhynchos), tchofi svûtl (Mustela eversmanni), kfieãek polní (Cricetus cricetus). Naopak Mostecká pánev je ochuzena o druhy horsk ch lesû k nimï patfií s c rousn (Aegolius funereus), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes), a také zde chybûjí druhy podmáãen ch luk a ra elini È jako tetfiívek obecn (Tetrao tetrix). PodloÏí Doupovsk ch hor a geomorfologické pomûry zapfiíãiàují u nûkter ch obojïivelníkû a plazû vertikální posun o nûkolik desítek aï stovek metrû v e. Napfi. u skokana krátkonohého (Rana lessonae), s. skfiehotavého (R. ridibunda), s. ostronosého (R. arvalis), kuàky obecné (Bombina bombina) a ãolka velkého (Triturus cristatus) zde byly zaznamenány nejv e poloïené lokality v âr. Okres Karlovy Vary Pfiástevník angre tov (Rhyparia purpurata). 2 Pfiástevník jitrocelov (Parasemia plantaginis). 2 KV 3 93

OKRES TACHOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

OKRES TACHOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO OKRES TACHOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES TACHOV âást okresu v okolí Boru u Tachova. Na pfiedcházející stranû: Václavsk rybník, v pozadí Pfiimda dominanta okresu

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

právních pfiedpisû Karlovarského kraje

právních pfiedpisû Karlovarského kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Karlovarského kraje âástka 1 Rozesláno dne 8. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Karlovarského kraje,

Více

právních pfiedpisû Karlovarského kraje

právních pfiedpisû Karlovarského kraje Strana 141 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Karlovarského kraje âástka 5 Rozesláno dne 11. záfií 2006 O B S A H 4. Nafiízení Karlovarského

Více

OKRES PLZE -SEVER. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

OKRES PLZE -SEVER. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO OKRES PLZE -SEVER CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -SEVER Hrad Neãtiny v pfiírodním parku Manûtínská hornatina. Na pfiedcházející stranû: Údolí Berounky v Karlovické

Více

OKRES KLATOVY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

OKRES KLATOVY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO OKRES KLATOVY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES KLATOVY Listnaté porosty na krystalick ch horninách nad Otavou. Na pfiedcházející stranû: Su icko od Zámy le, v pozadí

Více

OKRES DOMAÎLICE. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

OKRES DOMAÎLICE. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO OKRES DOMAÎLICE CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES DOMAÎLICE Pohled od b valého vojenského objektu na Chloumku smûrem k jihu. Na pfiedcházející stranû: Pohled zv hledû

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice

Pražský divočinový speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Potěšte se výhledem na malebnou scenárii Prahy z keltského oppidia Závist na naučné Keltské stezce anebo se vydejte objevovat krásu

Více

SLAVKOVSK LES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

SLAVKOVSK LES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO SLAVKOVSK LES CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko CHKO SLAVKOVSK LES Pohled z DraÏovského vrchu na neovulkanick Uheln vrch (772,7 m n. m.). Na pfiedcházející stranû: Pohled

Více

BESKYDY. Radim J. Vašut

BESKYDY. Radim J. Vašut BESKYDY Radim J. Vašut Západní Beskydy Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m) Vsetínské vrchy (Vysoká, 1024 m) Javorníky (Velký Javorník, 1072 m; M. Javorník, 1019 m) Slezské Beskydy (Velká Čantoryje,

Více

OKRES SOKOLOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

OKRES SOKOLOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO OKRES SOKOLOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES SOKOLOV Pastviny se zbytky antropogenních teras u Kfel v CHKO Slavkovsk les. Na pfiedcházející stranû: Mokré louky, prameni

Více

OKRES ROKYCANY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

OKRES ROKYCANY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO OKRES ROKYCANY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES ROKYCANY Údolí Berounky u PR Tfiímanské skály. Na pfiedcházející stranû: Havlova skála nad Berounkou u Liblína. Území

Více

OKRES CHEB. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

OKRES CHEB. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO OKRES CHEB CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES CHEB DolnoÏandovská pahorkatina v chebské ãásti pfiírodního parku âesk les, pohled od Staré Vody. Na pfiedcházející stranû:

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

OKRES PRACHATICE. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr

OKRES PRACHATICE. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OKRES PRACHATICE CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr âeskobudùjovicko âeskobudûjovicko OKRES PRACHATICE Krajina umavského podhûfií u LaÏi È. V popfiedí ãást Husinecké vrchoviny sklánûjící se do údolí Blanice, v pozadí západní

Více

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Zelená síť Krušné hory- Udržitelné využívání a péče o kulturní krajinu v Krušných horách Boží dar 2.- 3.5.2011 Realizace v rámci programu Operační

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Strana 437 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 8 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 3. Nafiízení Ústeckého kraje

Více

Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Jizerské hory

Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Jizerské hory Agentura ochrany přírody a krajiny České Republiky Správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory U Jezu 10, 460 01 Liberec Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Jizerské hory na období 2011 2020 AOPK

Více

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram

Více

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 1 Rozesláno dne 27. bfiezna 2009 O B S A H 1. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 261 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 8 Rozesláno dne 18. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

Kamenn hfiib. Okres Sokolov

Kamenn hfiib. Okres Sokolov památka Kamenn hfiib Bizarní balvan v Jindfiichovické vrchovinû asi 750 m jiïnû od obce Krásná Lípa u indelové. Krásná Lípa 666 668 m V mûra: 0,08 ha Vyhlá eno: 980, novelizováno 2000 Blok adamellitu karlovarského

Více

âermákovy louky Jihlavsko

âermákovy louky Jihlavsko GEOLOGIE Horninov m podkladem území je pfiedev ím cordierit-biotitick migmatit, do kterého proniká v prostoru jiïnû od obce Sázava vloïka drobnozrnné biotit-muskovitické Ïuly typu Bíl Kámen. Tyto horniny

Více

21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit

21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit 21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit NíÏe uvádíme pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích pfiírodovûdecky zajímav ch lokalit v okrese Vsetín, sefiazen ch dle jednotliv

Více

Vojenské prostory. Vít Grulich & Pavel Marhoul

Vojenské prostory. Vít Grulich & Pavel Marhoul Vojenské prostory Vít Grulich & Pavel Marhoul Vojenské prostory Atypický způsob využití hospodaření podřízeno vojenským činnostem Vojenské prostory vojenské újezdy rozsáhlá území pod vojenskou správou

Více

Základní charakteristika území

Základní charakteristika území NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně

Více

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech 34 Graf 17: Îadatelé o azyl v âr v letech 1993-26 Žadatelé o azyl v ČR v letech 1993 26 (Graf 17) Azyl je forma mezinárodní ochrany, která se udûluje osobám, v jejichï pfiípadû bylo prokázáno poru ování

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

24. Popis pfiírody v obcích

24. Popis pfiírody v obcích 24. Popis pfiírody v obcích Branky Bystfiiãka Dolní Beãva Francova Lhota Halenkov Horní Beãva Horní Lideã Ho Èálková Hovûzí Huslenky Hutisko - Solanec Chorynû JablÛnka Janová Jarcová Karolinka Katefiinice

Více

OKRES MOST. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ÚSTECKO

OKRES MOST. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ÚSTECKO OKRES MOST CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ÚSTECKO Ústecko OKRES MOST Vodní nádrï Fláje na náhorní plo inû Kru n ch hor patfií k nejv znamnûj ím vodním plochám Mostecka. Jitrocel pfiímofisk (Plantago maritima) typická

Více

8. Pseudokrasové jeskynû

8. Pseudokrasové jeskynû 8. Pseudokrasové jeskynû Úvod Pfiehled jeskyní Moravskoslezské Beskydy - Radho Èská hornatina Host nsko-vsetínská hornatina - Vsetínské vrchy Host nské vrchy Vizovická vrchovina - Komonecká hornatina Javorníky

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 24. ãervna 2010 O B S A H 2. Nafiízení Ústeckého kraje o zfiízení pfiírodní rezervace Sedlec a stanovení jejích bliï ích ochrann

Více

Broumovská buãina. PlzeÀsko a Karlovarsko. Lesní porost s bukem a klenem a s bohat m bylinn m. Pfiírodní rezervace

Broumovská buãina. PlzeÀsko a Karlovarsko. Lesní porost s bukem a klenem a s bohat m bylinn m. Pfiírodní rezervace GEOLOGIE PodloÏím je rozhraní cordieritick ch rul a slabûji metamorfovan ch hornin. Území leïí na údolním svahu s mohutn m skalním srubem, se strmou skalní stûnou a vrcholov m skalním hfibítkem. Na území

Více

Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001. Částka 5 Rozesláno dne 28. prosince 2018 O B S A H

Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001. Částka 5 Rozesláno dne 28. prosince 2018 O B S A H Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Ročník 2018 VĚSTNÍK p r á v n í c h p ř e d p i s ů K a r l o v a r s k é h o k r a j e Částka 5 Rozesláno dne 28. prosince 2018 O B

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 141 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení o zfiízení pfiírodní

Více

NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI

NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI oblast Doupovských a Krušných hor Vít Tejrovský Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO Labské pískovce pracoviště Klášterec nad Ohří Chomutovská 120 CZ 431

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 309 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 6 Rozesláno dne 12. prosince 2005 O B S A H 2. Nafiízení o zfiízení pfiírodní

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

OKRES. PROSTùJOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO

OKRES. PROSTùJOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO OKRES PROSTùJOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko OKRES PROSTùJOV Krajina v okolí Dzbelu, na hranici mezi Drahanskou a ZábfieÏskou vrchovinou. Na pfiedcházející stranû: Krajina u Pfiemyslovic, v pozadí

Více

OKRES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr

OKRES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OKRES âesk KRUMLOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr âeskobudùjovicko âeskobudûjovicko OKRES âesk KRUMLOV Jifiická klausura, vodní nádrï vybudovaná uï v r. 58 na Pohofiském potoce v jiïní ãásti Novohradsk ch hor u Pohofií

Více

OKRES. HAVLÍâKÒV BROD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO

OKRES. HAVLÍâKÒV BROD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO OKRES HAVLÍâKÒV BROD CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO Jihlavsko OKRES HAVLÍâKÒV BROD 2 Údolí Sázavy ve Stvofiidlech. 2 Vítod obecn (Polygala vulgaris). Na pfiedcházející stranû: Komplexy vlhk ch a mezofilních

Více

Chráněná krajinná oblast Český les. Bělá nad Radbuzou, červen 2014

Chráněná krajinná oblast Český les. Bělá nad Radbuzou, červen 2014 Chráněná krajinná oblast Český les Bělá nad Radbuzou, červen 2014 CHKO Český les ochrana přírody Vyhlášení: 1. 8. 2005 Rozloha: 473 km2 Kraj: Plzeňský Okresy: Domažlice a Tachov CHKO Český les ochrana

Více

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství Zpráva o stavu lesa a lesního hospodáfiství âeské republiky SOUHRN Stav k 31. 12. 2002 Podíl lesního hospodáfiství na tvorbû HPH stagnoval Vlivem poklesu

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

OKRES SEMILY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO

OKRES SEMILY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO OKRES SEMILY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO Liberecko OKRES SEMILY Trosky dominanta dal ího v znamného krajinného celku Semilska, âeského ráje. Skalní vûï DÏbán v PR Klokoãské skály. Na pfiedcházející stranû:

Více

ÚZEMNÍ PLÁN ZÁDUB ZÁVI ÍN ÚPRAVA P ED VYDÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU ZE DNE ÍLOHA TEXTOVÉ ÁSTI TABULKOVÁ ÁST

ÚZEMNÍ PLÁN ZÁDUB ZÁVI ÍN ÚPRAVA P ED VYDÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU ZE DNE ÍLOHA TEXTOVÉ ÁSTI TABULKOVÁ ÁST ÚZEMNÍ PLÁN ZÁDUB ZÁVI ÍN ÚPRAVA P ED VYDÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU ZE DNE 30.1.2009 ÍLOHA TEXTOVÉ ÁSTI TABULKOVÁ ÁST ÚZEMNÍ PLÁN ZÁDUB ZÁVI ÍN ÚPRAVA P ED VYDÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU ZE DNE 30.1.2009 ÍLOHA TEXTOVÉ

Více

OKRES. PLZE -MùSTO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

OKRES. PLZE -MùSTO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO OKRES PLZE -MùSTO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -MùSTO Smí en les v PR Zábûlá na pfiíkrém pravém bfiehu Berounky. Na pfiedcházející stranû: Kostelík nad soutokem

Více

tvofií pfiedev ím pfiíbfieïní porosty, rákosiny (Phragmition communis) a porosty vysok ch ostfiic (Caricion gracilis).

tvofií pfiedev ím pfiíbfieïní porosty, rákosiny (Phragmition communis) a porosty vysok ch ostfiic (Caricion gracilis). Okres Cheb rezervace Amerika Rybniãní pánev vzdálená asi 2 km jihozápadnû od Franti kov ch Lázní. Katastrální území: Franti kovy Láznû GEOLOGIE Horninov m podkladem pfiírodní rezervace jsou jíly, písky

Více

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL 3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha

Více

OKRES TRUTNOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO

OKRES TRUTNOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO OKRES TRUTNOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO Královéhradecko OKRES TRUTNOV 2 Podkrkono í u Îdírnice. 2 Netop r fiasnat (Myotis nattereri) patfií mezi vzácné savce okresu Trutnov. Na pfiedcházející stranû:

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památky Na loučkách

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památky Na loučkách Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památky Na loučkách Název zvláště chráněného území Na loučkách Určení předmětu ochrany a jeho popis Předmětem ochrany jsou biotopy sekundárních horských

Více

OKRES JIHLAVA. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO

OKRES JIHLAVA. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO OKRES JIHLAVA CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO Jihlavsko OKRES JIHLAVA Ráz krajiny v okolí imanova. Na zachoval ch vlhk ch loukách ãasto dominuje pfiástevník chrastavcov (Diacrisia sannio). Na pfiedcházející

Více

OKRES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ÚSTECKO

OKRES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ÚSTECKO OKRES DùâÍN CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ÚSTECKO Ústecko OKRES DùâÍN Pohled na RÛÏák s Vilemíniny stûny, v popfiedí pískovcové krapy. Silnû ohroïen vstavaã muïsk (Orchis mascula) roste na okraji lesa u Dolního PodluÏí.

Více

Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824

Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824 Odůvodnění ÚP: Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra Výběr BC pro katastrální území obce (včetně BC navazujících na obec, propojených biokoridory s BC v obci apod.) a s úpravami BC navrženými

Více

Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž. Průběžná zpráva

Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž. Průběžná zpráva Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž Objednavatel: Město Slavonice Horní náměstí 525 278 81 Slavonice Zpracovatel: Mgr. Ivana Paukertová Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

lesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu

lesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez

Více

JESENÍKY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO

JESENÍKY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO JESENÍKY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko CHKO JESENÍKY Hlavní hfibet Hrubého Jeseníku spradûdem (49,3 m n. m.). Na pfiedcházející stranû: Pohled na hlavní hfibet Hrubého Jeseníku od Malé Morávky

Více

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 26. bfiezna 2007 O B S A H 1. Nafiízení Královéhradeckého

Více

9. Hydrologie. Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského

9. Hydrologie. Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského 9. Hydrologie Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského 51 52 9. Hydrologie Podzemní vody Okres Vsetín je celkové chud na podzemní vody v dûsledku geologické stavby,

Více

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh Lesnická fytocenologie a typologie HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem

Více

Americká zahrada. Okres Klatovy

Americká zahrada. Okres Klatovy Okres Klatovy Národní pfiírodní památka GEOLOGIE NPP leïí vkorábské vrchovinû, na západním aï jihozápadním svahu pod vrchem Îìár (585 m n. m.). Americká zahrada Arboretum v lesním komplexu pod Bolfánkem,

Více

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu. Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres

Více

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně

Více

www.zlinskedumy.cz Karlovarský kraj

www.zlinskedumy.cz Karlovarský kraj www.zlinskedumy.cz Karlovarský kraj Rozloha: 3 315 km 2, po Praze druhý nejmenší kraj. Počet obyvatel: 303 075 obyv. Hustota zalidnění: 93 obyv./ km 2 Sídlo krajského úřadu: Karlovy Vary Okresy: 3 Karlovy

Více

Borecká skalka. Okres HavlíãkÛv Brod

Borecká skalka. Okres HavlíãkÛv Brod Okres HavlíãkÛv Brod sloïkou suchomiln ch trávníkû. Roste zde napfi. píseãnice dou kolistá (Arenaria serpyllifolia), vfies obecn (Calluna vulgaris), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), ãiãorka

Více

13. Biota a její v voj. Vegetaãní stupnû V voj bioty Vliv lidského osídlení na biotu

13. Biota a její v voj. Vegetaãní stupnû V voj bioty Vliv lidského osídlení na biotu 13. Biota a její v voj Vegetaãní stupnû V voj bioty Vliv lidského osídlení na biotu 75 76 13. Biota a její v voj V znamnou pfiírodní sloïkou krajiny je biota - tj. soubor rostlinn ch a Ïivoãi n ch organismû

Více

PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI NA MOKŘINÁCH. na období 2013-2022. říjen 2012 - 1 -

PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI NA MOKŘINÁCH. na období 2013-2022. říjen 2012 - 1 - PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI NA MOKŘINÁCH na období 2013-2022 říjen 2012-1 - 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2256 kategorie ochrany: přírodní

Více

právních pfiedpisû Karlovarského kraje

právních pfiedpisû Karlovarského kraje Strana 33 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2008 VùSTNÍK právních pfiedpisû Karlovarského kraje âástka 3 Rozesláno dne 15. srpna 2008 O B S A H Stanovení poãtu ãlenû Zastupitelstva

Více

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková) PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Příl. 2 Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková) HPJ 01 Černozemě (typické i karbonátové)

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Týniště Předmět ochrany a jeho popis Hlavním předmětem ochrany je populace kuňky

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 229 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 16. fiíjna 2006 O B S A H 5. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2014

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2014 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SEMILY ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2014 Zpracoval: Městský úřad Semily, obvodní stavební úřad, oddělení

Více

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF)

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF) Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 19. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Ústeckého kraje o zfiízení pfiírodní památky RadouÀ a stanovení jejích bliï ích ochrann

Více

Základy lesnické typologie

Základy lesnické typologie Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních

Více

VY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012

VY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012 Kód materiálu: VY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC Název materiálu: Předmět: Přírodní zdroje Veřovic Zeměpis, environmentální výchova Ročník: 7. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012 Jméno

Více

CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO

CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO âesk RÁJ CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO Liberecko CHKO âesk RÁJ 2 Zámek Hrubá Skála. 2 Pu tík obecn (Strix aluco) hnízdí ve stromov ch i skalních dutinách. Na pfiedcházející stranû: âesk ráj ze svahu Kozákova,

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 177 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 7 Rozesláno dne 31. fiíjna 2005 O B S A H 2. Nafiízení o zfiízení

Více

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez

Více

UMAVA. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr

UMAVA. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr UMAVA CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr âeskobudùjovicko âeskobudûjovicko NÁRODNÍ PARK A CHRÁNùNÁ KRAJINNÁ OBLAST UMAVA, BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UMAVA Údolí Úhlavy v Îeleznorudské hornatinû je nejhlub ím údolím umavy. Mezi

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 225 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2008 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 3. fiíjna 2008 O B S A H 1. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

Botanické zvláštnosti projektového území

Botanické zvláštnosti projektového území Botanické zvláštnosti projektového území Zájmové území se rozprostírá mezi Jelení horou u VN Přísečnice a obcí Hora Sv. Šebestiána a je součástí EVL Novodomské a Polské rašeliniště. Jádrem projektového

Více

OKRES OLOMOUC. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO

OKRES OLOMOUC. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO OKRES OLOMOUC CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko OKRES OLOMOUC Velk Kosífi (44,9 m n. m.) od severov chodu. Na pfiedcházející stranû: Vrch Tfiesín (344,9 m n. m.) od v chodu, v popfiedí obec Mladeã

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI29 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI29 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI29 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Miroslav Přichystal Datum: 8.4. 2013 Ročník: 9. ročník Vzdělávací oblast: Člověk

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY VOJENSKÝ ÚJEZD HRADIŠTĚ VEŘEJNÁ ČÁST AKTUALIZACE 2015 Základní údaje Objednatel: Zpracovatel: Újezdní úřad vojenského újezdu Hradiště ul. 1. máje č. 5/3 360 06 Karlovy Vary Vojenské

Více

Podnebí, rostliny a ţivočichové. 5. třída ZŠ BŘEŢANY

Podnebí, rostliny a ţivočichové. 5. třída ZŠ BŘEŢANY * Podnebí, rostliny a ţivočichové 5. třída ZŠ BŘEŢANY Podnebí Podnebné pásy Jak uţ víte z učiva přírodovědy, planeta Země nemůţe být Sluncem ohřívaná stejně po celém povrchu. Podle mnoţství dopadajících

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní

Více

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.

Více

OKRES PLZE -JIH. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

OKRES PLZE -JIH. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO OKRES PLZE -JIH CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -JIH Mûsto Nepomuk, v pozadí klá - ter na Zelené hofie. Na pfiedcházející stranû: Harmonická krajina Nepomucké

Více

CHKO Slavkovský les. rok vyhlášení: 1974. rozloha: 610 km 2. sídlo správy: Mariánské Lázně. oficiální web: http://www.slavkovskyles.ochranaprirody.

CHKO Slavkovský les. rok vyhlášení: 1974. rozloha: 610 km 2. sídlo správy: Mariánské Lázně. oficiální web: http://www.slavkovskyles.ochranaprirody. rok vyhlášení: 1974 rozloha: 610 km 2 sídlo správy: Mariánské Lázně oficiální web: http://www.slavkovskyles.ochranaprirody.cz http://www.tvml.cz http://www.ochranaprirody.cz Geologie a geomorfologie 1

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště Název zvláště chráněného území Grünwaldské vřesoviště Předmět ochrany Předmětem ochrany jsou přírodní stanoviště: R3.1

Více

âediãové varhany u Hlinek CHKO Slavkovsk les âediãov v lev se sloupcovitou odluãností. CHKO SL Pfiírodní památka

âediãové varhany u Hlinek CHKO Slavkovsk les âediãov v lev se sloupcovitou odluãností. CHKO SL Pfiírodní památka CHKO Slavkovsk les GEOLOGIE PÛvodnû lom v nefelinitech zaloïen v tfietihorním lávovém proudu na svahu pûvodnû tfietihorní sopky v levného charakteru pod kótou HÛrka (87,0 m n. m.). Charakteristická je

Více

N á v r h VYHLÁŠKA. ze dne o vyhlášení Národní přírodní památky Pískovna Erika a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

N á v r h VYHLÁŠKA. ze dne o vyhlášení Národní přírodní památky Pískovna Erika a stanovení jejích bližších ochranných podmínek II. N á v r h VYHLÁŠKA ze dne 2018 o vyhlášení Národní přírodní památky Pískovna Erika a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 79 odst. 5 písm. g)

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

přírodní památka Kounické louky

přírodní památka Kounické louky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. přírodní památka Kounické louky

Více