OKRES KARLOVY VARY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

Transkript

1 OKRES KARLOVY VARY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO

2 PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES KARLOVY VARY Nejrozsáhlej í neovulkanická stolová hora v âr, Vladafi 693,2 m n. m. Na pfiedcházející stranû: Kru né hory s Klínovcem (243,7 m n. m.) ze silnice Karlovy Vary Ostrov. Okres Karlovy Vary hraniãí na severu se SRN a je vklínûn mezi okresy Sokolov na západû a Chomutov a Louny na v chodû. Na jihu sousedí s okresem Tachov a na jihov chodû s okresem PlzeÀ-sever. Má rozlohu 628 km 2. Se sv mi obyvatel (k ) je druh m nejlidnatûj ím okresem Západních âech, pfiestoïe prûmûrná hustota zalidnûní ãiní jen 75 obyvatel na km 2. Nejsevernûj í bod okresu ( s..; v. d.) nalezneme na soutoku Komáfiího a Zlatého potoka, poblíï samoty âesk Ml n. NejjiÏnûj í bod ( s..; v. d.) leïí v lese na plochém hfibetu km ve smûru JJV od obce Zahrádka. Nejzápadnûj í bod ( s..; v. d.) se nachází v lese na hfibetu km SSV od Ploché hory (939,0 m n. m.). Nejv chodnûj í bod ( s..; v. d.) le- Ïí v lese u kóty Horka (600,5 m n. m.) 3,5 km VJV od obce Chy e. Mûsto Karlovy Vary, pfiirozené centrum regionu, leïí na soutoku fiek Ohfie ateplé. SoubûÏnû s tûmito fiekami probíhají hlavní komunikaãní trasy okresu. Údolím Ohfie smûfiují silnice a Ïeleznice ve smûru Z V, podél Teplé vedou komunikace na jih k Plzni. Silnice I. tfiídy ã (E 48) Z V smûru spojuje Karlovy Vary s Prahou. Na severu okresu vystupují na povrch staropaleozoické krystalinické komplexy Kru n ch hor, na jihu metamorfované komplexy hornin svrchního proterozoika. Mezi tûmito komplexy leïí tektonicky zaloïená deprese Sokolovské pánve s terciérní v plní, která je na v chodû ohraniãená vulkanickou elevací Doupovsk ch hor. Jen nepatrnû zasahují na území okresu dal í platformní geologické jednotky (permokarbon). Krystalinick komplex Kru n ch hor tvofií fylity, svory a pararuly, z velké ãásti spodnopaleozoického stáfií pfiemûnûné pûvodní mofiské usazeniny. Komplexem proniká rozsáhlé tûleso kru nohorského (karlovarského) plutonu, sloïené zejména z hrubozrnn ch porfyrick ch Ïul. Na granitová tûlesa jsou vázána v minulosti vyuïívaná lo- Ïiska cínov ch, wolframov ch a olovûn ch rud. JiÏní ãást okresu tvofií mírnû aï stfiednû metamorfované horniny svrchního proterozoika (fylity, svory) a ãást mariánskolázeàského bazického komplexu z amfibolitû a gaber. Z mlad ích jednotek na území okresu nepatrnû zasahuje ãást permokarbonu z manûtínské a Ïihelské pánve. 82 KV 2

3 Okres Karlovy Vary ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY KV 3 83

4 PlzeÀsko a Karlovarsko KRAJINN POKRYV 84 KV 4

5 Okres Karlovy Vary Tektonicky zaloïená Sokolovská pánev je vyplnûna jezernû fiíãními a jezerními sedimenty tfietihorního stáfií. Pod nimi jsou hrubozrnné pískovce a kfiemence star ích tfietihor (tzv. starosedelské) obsahující subtropickou flóru. Mlad í tfietihory tvofií mocné sloje hnûdého uhlí, jílovce, jíly a písky o mocnosti aï 200 m. Tfietihorní vulkanické horniny vystupují v Doupovsk ch horách avfiadû men ích lokalit v jejich okolí. âtvrtohorní usazeniny jsou ve vût- ích mocnostech vyvinuty v Sokolovské pánvi, zejména v terasovém systému Ohfie. Holocenního stáfií jsou ra elini tû. Povrch okresu se vyznaãuje velk mi v kov mi rozdíly. Nejv e dosahuje vkru n ch horách na hranici se SRN. Kru né hory jsou typick m kern m pohofiím se zbytky vysoko vyzdviïené holoroviny mezi BoÏím Darem, PotÛãky a oblastí Jelení u Nov ch HamrÛ. Nad tento zarovnan povrch ãní rozsáhl vrchol Klínovce (243,7 m n. m.) a izolované vulkanické suky BoÏídarského piãáku (5,4 m n. m.), Ple- ivce (028, m n. m.) a RyÏovny (053,7 m n. m.). Typick m krajinn m prvkem této oblasti jsou vrchovi - tû. SníÏenina Sokolovské pánve oddûluje Kru né hory od Slavkovského lesa. Jsou v ní ãetné antropogenní tvary, zejména oprámy. Slavkovsk les se ze Sokolovské pánve zvedá v razn m zlomov m svahem. Pohofií má ráz ploché vrchoviny o v ce m n. m., je z vût í ãásti zalesnûné. V razn m stupnûm spadá na jihov chodû k Tepelské vrchovinû, která je niï í a jejíï krajinn ráz vytváfií mozaika lesních porostû a zemûdûlsky obhospodafiovan ch ploch na plo inách, ploch ch hfibetech a v mûlk ch údolích. Do území okresu zasahují z velké ãásti rozsáhlé sopeãné Doupovské hory, oddûlující západní ãást Podkru nohorské podsoustavy od Mostecké pánve na v chodû. Tento pozûstatek sloïitého terciérního vulkanického útvaru je budován pfieváïnû pyroklastiky a jen v men í mífie lávov mi proudy. Horniny odpovídají sv m sloïením leucititûm, tefritûm aï ãediãûm. Dne ní denudaãní mocnost je asi 000 m. Nejvy ími vrcholy pohofií jsou Hradi - tû (933,8 m n. m.) a Pust zámek (927,6 m n. m.). Dozvukem vulkanické ãinnosti jsou hojné v vûry minerálních vod a termálních pramenû. Nápadné jsou pozûstatky izolovan ch lávov ch v levû TfiebouÀsk vrch (824,5 m n. m.), Andûlská hora (76,8 m n. m.), Vladafi (693,2 m n. m.) a Chlumská hora (650,5 m n. m.) v Tepelské vrchovinû. Do jihov chodního cípu okresu zasahuje západní v bûïek Rakovnické pahorkatiny na permokarbonsk ch usazeninách. Znaãné v kové rozdíly jsou samozfiejmû pfiíãinou velk ch klimatick ch rozdílû. Na vzdálenosti necel ch 9 km klesá v ka terénu z 243,7 m n. m. vrcholu Klínovce na 30 m nadmofiské v ky hladiny Ohfie pod obcí Boã. Území okresu se dûlí mezi mírnû teplou a chladnou klimatickou oblast (Quitt, 97). Zatímco prûmûrná roãní teplota vzduchu na Klínovci je pouh ch 2,7 C, v údolí Ohfie pfiesahuje 7 C eka Ohfie. KV 5 85

6 PlzeÀsko a Karlovarsko Typick georeliéf Karlovarska sprojevy teplotní inverze. (Karlovy Vary 7,3 C). Absolutnû nejvy í teploty vzduchu (aï 35 C) byly namûfieny v Karlov ch Varech v ãervenci a srpnu, na nejniï í hodnotu aï 27 C klesají v únoru. Poãet mrazov ch dnû se pohybuje v prûmûru mezi 20 a 80, poãet letních dnû mezi 0 a 30. Celoroãní úhrn atmosférick ch srá- Ïek ve vrcholové ãásti Kru n ch hor je v prûmûru vy í neï 00 mm, v Karlov ch Varech dosahuje pouh ch 659 mm a u Boãe je tû ménû. Maximální v ka snûhu v okolí Klínovce dosahuje aï 250 cm. V razn sráïkov stín Kru n ch adoupovsk ch hor zasahuje jihov chodní ãást okresu, v níï celkov roãní úhrn sráïek v prûmûru nedosahuje ani 550 mm. Vût ina území okresu, kromû niï ích poloh podél Ohfie, je dobfie odvûtrávána. Vy í frekvence teplotních inverzí je zaznamenávána v celé Sokolovské pánvi. Vlivem tvarû terénu pfievládá západní a severozápadní proudûní vzduchu. Zneãi tûní ovzdu í v okrese v 90. letech 20. století klesalo. Na zaãátku 2. století se roãní prûmûrné imisní koncentrace SO 2, NO X a pra ného aerosolu pohybovaly v rozmezí 5 aï 40 g m 3, pfiiãemï hodnoty v rozmezí 5 0 g m 3 byly namûfieny v horsk ch oblastech. AÏ 40 g m 3 b vá mûfieno jen ve vût ích sídlech (napfi. v Karlov ch Varech a Ostrovû nad Ohfií) sprûmyslem a silnou dopravní zátûïí, popfi. v men ích sídlech situovan ch do hûfie provûtrávan ch údolí (napfi. StráÏ nad Ohfií). Území okresu Karlovy Vary náleïí do tfií povodí. Severní pohraniãní ãást je odvodàována âernou a Zlat m potokem do Muldy (Mulde, SRN), jihov chodní ãást do povodí Stfiely a jejích pfiítokû Bochovského potoka, Ratibofiského potoka a Velké Trasovky. Centrální ãást okresu náleïí do povodí Ohfie. Jejími nejvût ími pfiítoky jsou zprava Teplá a zleva Rolava a Jáchymovsk potok. Vodnost klesá od severu k jihov chodu od oblasti velmi vodné (aï 25 l s km 2 ) do oblasti nejménû vodné (do 3 l s km 2 ). Retenãní schopnost území je malá aï velmi malá. Rozkolísanost odtoku stoupá jv. smûrem od stfiední po velmi silnou. RovnûÏ koeficient odtoku klesá jiïním smûrem od vysokého (0,45 aï 0,60) po nízk (0, 0,20). Okres Karlovy Vary fiadíme do regionu kysel ch a nasycen ch hnûd ch pûd, pfiecházejících do horsk ch podzolû. Na rozsáhlém území Doupovsk ch hor na v chodû okresu (mezi Krásn m Lesem, Karlov mi Vary a Bo- ovem) leïí kambizem eutrofní. Vznikla tu spolu s akcesorick m rankerem typick m (místy kambick m) na mûlk ch pfiekryvech a na suèov ch polích z bazick ch efuzív a místy se u ní projevují znaky slabého oglejení. JiÏnû a západnû od této oblasti se nacházejí okrsky kyselé (místy nasycené) variety kambizemû typické (v mírnû zamokfien ch lokalitách také kambizemû pseudoglejové) na svahovinách kysel ch a neutrálních intruzív, svorû a fylitû. Samostatn celek nasycené kambizemû vznikl na uveden ch horninách v tûsném jiïním okolí Karlov ch VarÛ a okolo Nové Role. Celou jihozápadní ãást okresu mezi Karlov mi Vary, Îluticemi a Teplou pokr vají silnû kyselé hnûdé pûdy kambizem dystrická v asociacích s kyselou kambizemí typickou na svahovinách kysel ch intruzív, svorû, fylitû a bazick ch metamorfik. TytéÏ pûdy najdeme také v podkru nohorské ãásti okresu, kde jsou vázány na svahoviny rul a granulitû. V Kru n ch horách se na svahovinách uveden ch kysel ch metamorfovan ch hornin vytvofiily v rozsáhl ch souvisl ch oblastech podzoly kambizemní a typick (místy také humusov ). Podzoly se v tûchto mís- 86 KV 6

7 Okres Karlovy Vary 2 tech prolínají s vût ími ãi men ími okrsky organozemû typické nebo glejové (BoÏídarské ra elini tû, ra elini tû v chodnû i západnû od piãáku 5,4 m n. m.). Men í toky a rybníky po celém území okresu jsou lemovány úzk mi pásy glejû typického a organozemního, které se vyvinuly na nevápnit ch deluviích a deluviofluviálních sedimentech. Mezi RyÏovnou a Bludnou, v severním okolí Karlov ch VarÛ, severozápadnû od Ostrova nad Ohfií a jiïnû od Teplé se vytvofiily vût í rozlohy pseudoglejû typického a glejového na polygenetick ch hlínách s eolickou a tûrkovitou pfiímûsí. Nivní polohy fiek Teplé, Rotavy, Ohfie a pfiítokû (PstruÏného potoka, Lomnice, Bystfiice) pokr vá fluvizem glejová s fluvizemí typickou na nevápnit ch nivních sedimentech. V Sokolovské pánvi od Chodova po Ostrov nad Ohfií se nacházejí relativnû men í území poznamenaná tûïbou kaolínû, na kter ch se po rekultivaci vyvinuly rûzné formy kyselé antrozemû typické (místy degradované). Na území okresu zasahují tfii fytogeografické oblasti. Termofytikum sem sahá od v chodu, zejména do Doupovské pahorkatiny a do údolí Ohfie, zhruba po StráÏ nad Ohfií. Kvûtena tohoto území, jehoï horninov podklad tvofií tfietihorní efusiva, obsahuje vy í podíl druhû nelesních stanovi È kontinentální Evropy, ménû tu lze nalézt druhû submediteránních. Charakteristick mi druhy tohoto typu kvûteny jsou napfi. koniklec otevfien (Pulsatilla patens), tfie- eà kfiovitá (Cerarus fruticosa) a tfiemdava bílá (Dictamnus albus). Bazické ãediãové podloïí zde umoïàuje pfieïití nûkolika slabû kalcifilních druhû, zatímco obvyklé kalcifyty v této ãásti okresu (stejnû jako na ostatním území) chybûjí. Oreofytikum oblast horské vegetace s chladnomiln mi druhy rostlin je vyvinuto v nejvy ích polohách Kru n ch hor. PÛvodní klimaxové a podmáãené smrãiny byly nahrazeny kulturami geneticky nepûvodních smrkû. V jejich podrostu lze najít ochuzenou, ale pfiesto typickou druhovou kombinaci. Pro tato spoleãenstva jsou charakteristické napfi. tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), papratka horská (Athyricum distentifolium), dnes velmi vzácn jednokvítek velekvût (Moneses uniflora) amléãivec alpsk (Cicerbita alpina). Druhotnû odlesnûné plochy montánního pásma pokr vají horské louky a pastviny s fytocenózami trávníkû typick mi pro hercynská pohofií. V znaãn m druhem je zde koprník tûtinolist (Meum athamanticum). Na horsk ch ra elini tích vrchovi tích, které jsou reliktními stanovi ti, a jsou mimofiádnû cenná z hlediska ochrany pfiírody, rostou napfi. bfiíza zakrslá (Betula nana), icha ãerná (Empetrum nigrum) a kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Kvûtena subalpínského stupnû vkru n ch horách v typické formû zastoupena není, flóru supramontánní nalézáme jen fragmentárnû. Jednotlivé její druhy, napfi. plavuník alpsk (Diphasiastrum alpinum), podbûlice alpská (Homogyne alpina) tu rostou vzácnû, pfiedev ím v okolí Klínovce a BoÏího PR Ostrovské rybníky leïí v Sokolovské pánvi. 2 V znaãn m druhem horsk ch luk a pastvin je koprník tûtinolist (Meum athamanticum). KV 7 87

8 PlzeÀsko a Karlovarsko POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE 88 KV 8

9 Okres Karlovy Vary Daru. Vegetace oblasti mezofytika je roz ífiena na vût inû rozlohy okresu, pfiedev ím v Sokolovské pánvi, v Doupovsk ch horách a na Tepelské vrchovinû, pfiiãemï na mnoha místech dodnes zûstala zachována druhovû bohatá, polopfiirozená spoleãenstva pfiedev ím vlhk ch stanovi È. Mezi v znaãné druhy tûchto lokalit na Karlovarsku patfií napfi. hofieãek drsn SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), kosatec sibifisk (Iris sibirica) a kakost luãní (Geranium pratense). Pomûrnû siln vliv atlantického klimatu svûdãí subatlantsk m druhûm, napfi. nahoprutce píseãné (Guepinia nudicaulis). Nûkteré druhy s jádrem v skytu v Alpách zde dosahují severní areálové hranice. K nim patfií vfiesovec pleèov (Erica herbacea) azi- mostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus). Vpánevní oblasti okresu, na v sypkách a odvalech kaolinov ch a hnûdouheln ch dolû a lomû se dafií ruderální a synantropní vegetaci. Pro faunu okresu Karlovy Vary je charakteristické mí ení druhû stfiedoevropského listnatého lesa s druhy horsk ch poloh, jeï najdeme hlavnû vkru n ch horách a Slavkovském lese, ménû v Doupovsk ch horách. Listnaté, pfieváïnû bukové lesy zûstaly dodnes zachovány hlavnû na strm ch svazích údolí Ohfie a v Doupovsk ch horách. Díky terénu si dodnes zachovaly svûj pfiirozen charakter a jsou ob vány pûvodní, druhovû bohatou faunou. Îijí zde mj. plch velk (Glis glis), ãáp ãern (Ciconia nigra), lejsek mal (Ficedula parva), mlok skvrnit (Salamandra salamandra) a mnoho dal ích. Fauna varisk ch pohofií s nûkolika reliktními druhy alpinsk mi a boreálními Ïije pfiedev ím ve vy ích polohách Kru n ch hor, v horsk ch jehliãnat ch lesích, na vrchovi tích adruhotn ch horsk ch loukách. Patfií k ní mj. kos horsk (Turdus torquatus), s c rousn (Aegolius funereus), stfievlík Carabus menetriesi a vfietenec horsk (Pseudofusulus varians). Teplomilné a suchomilné druhy stfiedoãesk ch níïin a pahorkatin pronikají od v chodu pfiedev ím do niï- ích poloh Doupovsk ch hor a do údolí Ohfie. Zde byla zji tûna uïovka stromová (Elaphe longissima), ojedinûle v cel ch âechách, pûnice vla ská (Sylvia nisoria), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) a slavík obecn (Luscinia megarhynchos). Pro oblast Sokolovské pánve je typické prolínání fauny pûvodních, mnohde mokfiadních stanovi È s faunou, jeï osídluje novû vzniklá stanovi tû víceménû stepního charakteru na v sypkách. K první skupinû patfií skokan skfiehotav (Rana ridibunda), hnûdásek chrastavcov (Euphydryas aurinia) a lindu ka luãní (Anthus pratensis), ke druhé skupinû napfi. ropucha zelená (Bufo viridis) a bûlofiit ed (Oenanthe oenanthe). Typick m biotopem Sokolovské pánve, ale také okolí Teplé a Bochova, jsou rybníky s pfiilehl mi podmáãen mi loukami. RovnûÏ ty jsou ob vány charakteristickou faunou, hlavnû hmyzem, obojïivelníky a ptáky. V dobû jarního a podzimního tahu jsou zdej í vodní plochy vyhledávanou zastávkou mnoha druhû ptákû ze severu Evropy. Lesy okresu Karlovy Vary jsou souãástí pfiírodních lesních oblastí Kru né hory, Chebská a Sokolovská pánev, Karlovarská vrchovina, Doupovské hory, Západoãeská pahorkatina a Rakovnicko-Kladenská pahorkatina. Lesnatost okresu Karlovy Vary je 40, %, tedy pomûrnû vysoká. Také zde do lo v 9. století ke zmûnû druhové skladby. PÛvodní lesní porosty s pomûrnû velk m podílem listnáãû byly postupnû nahrazeny porosty jehliãnat mi. Dnes mají jehliãnaté dfieviny v okrese podíl 8 %, z toho smrk 68 %, borovice 9 %, modfiín 4 %. Jen 9 % tvofií listnaté dfieviny buk 4 %, 2 ÎluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium) uoldfiichovského potoka. 2 Mezi nehojné horské druhy v západní ãásti âr patfií nosatec Plinthus findeli. KV 9 89

10 PlzeÀsko a Karlovarsko Vegetace kolem zfiíceniny hradu na Andûlské hofie má charakter termofytika. PodloÏí tvofií tfietihorní efusiva. dub 2 %, javor 3 %, jasan 2 %, bfiíza 4%, ol e 2 %, ostatní listnáãe 2 %. Plocha lesních porostû v okrese Karlovy Vary ãiní ha, stfiední vûk 60 let. V pfiírodní lesní oblasti Kru né hory mají nejvût í podíl jedlobukov, smrkobukov a bukosmrkov lesní vegetaãní stupeà. V oblasti Chebská asokolovská pánev pfievaïuje bukodubov a dubobukov stupeà, v oblasti Karlovarská vrchovina pfievládá jedlobukov, v oblasti Doupovské hory pfieva- Ïují bukov a jedlobukov a v pfiírodní lesní oblasti Západoãeská pahorkatina a Rakovnicko-Kladenská pahorkatina dubobukov stupeà. Pfievládá kategorie lesû zvlá tního urãení hlavním dûvodem je ochrana pásem zdrojû léãiv ch a minerálních vod (Karlovy Vary, Jáchymov, Ho tec, Kyselka, Korunní) a CHKO Slavkovsk les. Kategorie lesa ochranného je tvofiena porosty na nepfiízniv ch stanovi tích a vysokohorsk mi lesy (zejména v pfiírodní lesní oblasti Kru né Hory v okolí Klínovce). Rozsáhlé území v okrese Karlovy Vary, pfiedev ím v pfiírodní lesní oblasti Doupovské hory zaujímají lesy vojenské vojensk v cvikov prostor Hradi tû je popsán na následující stranû. Poãetnûj í osídlení se rozvíjí aï s pfiíchodem SlovanÛ. Karlovarsko se stává centrem kmene SedliãanÛ (Ta ovice, Staré Sedlo, Velichov) a po vzniku ãeského státu jádrem Loketského kra- 90 KV 0

11 je. V období pfiemyslovského státu byl kraj kolonizován pfiedev ím novû se rodící lechtou. Panská sídla vznikla v Beãovû, Andûlské Hofie a v Nejdku. Jih dne ního okresu byl kolonizován pfieváïnû tepelsk m klá terem, zaloïen m roku 97. Samotné Karlovy Vary (Teplé Láznû) byly zaloïeny Karlem IV. kolem roku 350. Nejv raznûj í zásahy do pfiírody ve stfiedovûku i pozdûji zpûsobilo hornictví. V oblasti Kru n ch hor se od poãátku 6. století zaãalo ve velkém dolovat stfiíbro, zejména na panství rodu likû. Díky tomu byly natrvalo osídleny i vy í polohy kraje (Jáchymov, Bo- Ïí Dar). Stejnû jako témûfi celé âechy byla také tato oblast devastována husitsk mi válkami a pfiedev ím tfiicetiletou válkou. Od 8. století se na Karlovarsku rozvíjel prûmysl. V roce 76 vznikla báàská a hutní kola v Jáchymovû. Poãalo vzkvétat skláfiství, v roba keramiky, textilu a porcelánu. ZároveÀ s prûmyslov m rozvojem zaãíná postupná a stále sílící devastace okolního Ïivotního prostfiedí, charakteristická pro celé severozápadní âechy. Velkou zátûï pro pfiírodu Karlovarska znamená jeho pfiímé sousedství se Sokolovskou uhelnou pánví. I pfiesto, Ïe se od devadesát ch let 20. století situace pozvolna stabilizuje, budou neuváïené zásahy ãlovûka do pfiírody, napfi. v oblasti Kru n ch hor, je tû dlouho patrné. Stejnû jako na pfiírodu, tak na v voj osídlení Karlovarska mûly zásadní vliv klíãové události 20. století, pfiedev ím druhá svûtová válka. V dûsledku odsunu nûmeckého obyvatelstva zanikl velk poãet sídel. Znaãn vliv na krajinu mûl v 50. letech vznik dodnes funkãního vojenského prostoru v rozsáhlém území Doupovsk ch hor; celá oblast byla vysídlena. Dodnes je velmi málo pfiírodovûdecky prozkoumána. Vojensk v cvikov prostor Hradi tû Vojensk v cvikov prostor byl zfiízen vroce 953 na základû zákona ã. 69/49 Sb. o vojensk ch újezdech pro v cvik pozemních vojsk a zejména k v cviku protivzdu né obrany a letectva i s pouïitím ostré munice. Svou rozlohou (více jak ha) je nejvût ím v cvikov m prostorem v âeské republice. Uvedená oblast byla osídlena témûfi v luãnû nûmeck mi starousedlíky. V roce 930 zde Ïilo obyvatel a z tohoto poãtu se pouze 45 (,0 %) osob hlásilo k ãeské (ãeskoslovenské) národnosti. Po zabrání Sudet fa istick m Nûmeckem v roce 938 byli âe i vyhnáni. V letech 945 a 946 bylo naopak úplnû odsunuto nûmecké obyvatelstvo a území dosídleno zejména z vnitrozemí âech. Se vznikem VVP Hradi tû v ak byly odsunuti i tito obyvatelé. V souãasné dobû je zachováno k trvalému bydlení pouze est sídel (Albefiice, BraÏec, Bukovina, Dolní Lomnice, Luãina a Svatobor). Hospodafií zde Vojenské lesy a statky (VLS) âr, s. p., divize Velichov; tfii lesní správy (Dlouhá Lomnice, Klá terec nad Ohfií a Valeã v âechách) a Zemûdûlská správa BraÏec zamûfiená pfiedev ím na extenzivní chov herefordského skotu. Nejrozsáhlej ími lesními komplexy Doupovsk ch hor a VVP byly kvûtnaté buãiny. Byly roz ífieny od v ky 500 m n. m. aï na samotné vrcholy (Pust zámek 927,6 m n. m.). Nyní jsou kvalitní kvûtnaté buãiny (místy i pralesního charakteru) zachovány napfi. na úboãí Pustého Zámku (v souãasné dobû zasa- Ïeny intenzivní tûïbou), na hfibetu âíhané (mezi Valãí a Bukovinou) a jinde. NiÏ í polohy zabírají dubohabfiiny, které jsou v souãasné dobû nejvíce poru eny (jen ve zlomcích v okolí Valãe aï po Ma Èov). Nepatrné zbytky ol- in zûstaly kolem nûkter ch potokû (napfi. PstruÏného potoka a Lochotínského potoka). V souãasné dobû tyto typy porostû nahrazují monokultury smrku ztepilého (Picea abies). Bezlesí je charakterizováno zejména nejvût í souvislou kfiovinatou lesostepí v âr, která se zde vyvinula na neobhospodafiovan ch loukách, pastvinách a polích. Kefiové patro tvofií zejména rûzné druhy rûïí (Rosa spp.) a hlohû (Crataegus spp.). Kfioviny vût inou tvofií mozaiku se such mi trávníky nebo pûvodními luãními porosty. Mokfiadní vrbiny se postupnû vytvofiily v terénních sníïeninách (pfiirozen ch i antropogenních, po tûïké vojenské technice) s pod- Okres Karlovy Vary Hofieãek drsn SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana). KV 9

12 PlzeÀsko a Karlovarsko 2 3 Jírovské stráïi tû a údolí PstruÏného potoka z Hradi tû. 2 Vemeníãek zelen (Coeloglossum viride). 3 Zárazovka nachová (Phelipanche purpurea). zemní vodou dlouhodobû stagnující upovrchu pûdy nebo nad ním, dále na opu tûn ch vlhk ch loukách. Suché trávníky rostou na slunn ch svazích o rûzném sklonu, zpravidla orientovan ch k jihu, na pûdách mûlk ch aï hlubok ch. Vût inou tvofií mozaiku s ovsíkov mi loukami na pûdách stfiednû vlhk ch a minerálnû bohat ch. Pomûrnû hojné jsou pcháãové louky, pfiípadnû tuïebníková lada, neboè uvedená oblast díky vlastnímu VVP byla minimálnû postiïena odvodàováním a melioracemi. Na oglejen ch pûdách se silnû kolísající hladinou podzemní vody vznikly bezkolencové louky. Selektivním spásáním rostlin se mnohde vyvinuly poháàkové pastviny. V nejvy ích polohách, vût inou na odlesnûn ch vrcholcích, se na ãediãích utvofiila vrstva vylouïené pûdy. Zde byly roz ífieny pastviny se smilkov mi porosty. Dnes se tyto zbytky nacházejí zejména v okolí BraÏce. Také nûkteré rostliny rostou v Doupovsk ch horách v neobvykl ch v - kách. Napfi. blatûnka vodní (Limosella aquatica) je bûïná na cestách u Hradi tû (920 m n. m.), pcháã bezlodyïn (Cirsium acaule) a ãernohlávek obecn (Prunella vulgaris) na vrcholu Hradi tû (933,8 m n. m.), záraza bílá pravá (Orobanche alba subsp. alba) pod vrcholem Vysoké hory (840 m n. m.) a hvozdík py n prav (Dianthus superbus subsp. superbus) na luãních porostech pod Hradi tûm a u Îelezné hory (880 aï 920 m n. m.). Správa vojenského újezdu Hradi tû si je vûdoma v znamu území a ochrana pfiírody je souãástí územních plánû oblasti. Zásahy do pfiírodních ekosystémû jsou vnímány a posuzovány také z hlediska míry naru ení ekologické, kulturní a estetické hodnoty krajiny. OdvodÀování pûdy je omezeno na nut- 92 KV 2

13 né pfiípady. V znamné lokality jsou chránûny pfied náletem dfievin, nûkteré jsou pravidelnû seãeny a pfiepásány. Mezi velmi cenná místa patfií Humnick vrch a Havran s teplomilnou a suchomilnou vegetací bohatou na koniklec luãní (Pulsatilla pratensis) ak. otevfien (P. patens), mokfiadní louky v Doupovském Mezilesí a navazující louky kolem vodních nádrïí Horní a Dolní Ti ina s kosatcem sibifisk m (Iris sibirica), ostfiicí pfiíbuznou (Carex appropinquata), o. trsnatou (C. cespitosa), o. dvoumuïnou (C. diandra), o. dvoufiadou (C. disticha), o. Hartmanovou (C. hartmanii) a dnes jiï ojedinûl m hoficem hofiepníkem (Gentiana pneumonanthe). Kolem BraÏce rostou ohro- Ïené druhy: hofieãek drsn SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), zárazovka nachová (Phelipanche purpurea), vemeníãek zelen (Coeloglossum viride), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), starãek potoãní (Tephroseris crispa), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thysiflora), upolín nejvy í (Trollius altissimus), vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), prha arnika (Arnica montana), prsnatec májov (Dactylorhiza majalis), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), zábûlník bahenní (Comarum palustre), kociánek dvoudom (Antennaria dioica) a jiné. Na lokalitách kolem Jesenû aï k Mûtikalovu a ednici roste ze vzácn ch rostlin zejména hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), kosatec sibifisk (Iris sibirica), zvoneãník hlavat (Phyteuma orbiculare), hadí mord nízk (Scorzonera humilis) a hvozdík py n (Dianthus superbus subsp. superbus), kru tík bahenní (Epipactis palustris), bradáãek vejãit (Listera ovata), jetel ka tanov (Trifolium spadiceum), starãek potoãní (Tephroseris crispa), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zárazovka nachová (Phelipanche purpurea) a vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia). Na loukách a bezlesí kolem Lochotína rostou hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), kosatec sibifisk (Iris sibirica), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), starãek potoãní (Tephroseris crispa), upolín evropsk (Trollius altissimus), pu kvorec obecn (Acorus calamus), zárazovka nachová (Phelipanche purpurea), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata) a jalovec obecn (Juniperus communis). St ká se zde horská fauna provincie varisk ch pohofií (Kru né hory a Slavkovsk les) a fauna níïin a tepl ch pahorkatin (Mostecká pánev). Nejv znamnûj ími biotopy této oblasti jsou pfiirozené listnaté lesy, pfiecházející v roztrou ené porosty kefiû a stromû tvofiící vhodné Ïivotní podmínky pro dnes jiï velmi vzácné druhy ptákû a savcû. Îijí tu napfi. vzácné druhy plch zahradní (Eliomys quercinus), luàák ãerven (Milvus milvus), bûlozubka bûlobfiichá (Crocidura leucodon), rejsec ãern (Neomys anomalus), netop r fiasnat (Myotis nattereri), n. velk (M. myotis), ostfiíï lesní (Falco subbuteo) a bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata). Fauna Doupovsk ch hor je pomûrnû bohat í neï fauna v Kru n ch horách a Slavkovském lese. V obou horsk ch komplexech v podstatû chybûjí druhy kulturních stepí a listnat ch lesû, níïin a pahorkatin, napfi. je tûrka zelená (Lacerta viridis), uïovka stromová (Elaphe longissima), uïovka podplanatá (Natrix tessellata), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), slavík obecn (Luscinia megarhynchos), tchofi svûtl (Mustela eversmanni), kfieãek polní (Cricetus cricetus). Naopak Mostecká pánev je ochuzena o druhy horsk ch lesû k nimï patfií s c rousn (Aegolius funereus), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes), a také zde chybûjí druhy podmáãen ch luk a ra elini È jako tetfiívek obecn (Tetrao tetrix). PodloÏí Doupovsk ch hor a geomorfologické pomûry zapfiíãiàují u nûkter ch obojïivelníkû a plazû vertikální posun o nûkolik desítek aï stovek metrû v e. Napfi. u skokana krátkonohého (Rana lessonae), s. skfiehotavého (R. ridibunda), s. ostronosého (R. arvalis), kuàky obecné (Bombina bombina) a ãolka velkého (Triturus cristatus) zde byly zaznamenány nejv e poloïené lokality v âr. Okres Karlovy Vary Pfiástevník angre tov (Rhyparia purpurata). 2 Pfiástevník jitrocelov (Parasemia plantaginis). 2 KV 3 93