OKRES TACHOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
|
|
- Ludmila Procházková
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 OKRES TACHOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
2 PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES TACHOV âást okresu v okolí Boru u Tachova. Na pfiedcházející stranû: Václavsk rybník, v pozadí Pfiimda dominanta okresu Tachov. Okres Tachov má rozlohu 378,9 km 2, k v nûm Ïilo 5 24 obyvatel pfii hustotû zalidnûní 37 obyvatel na km 2. Jeho severní hranice probíhá jiïnû od Mariánsk ch Lázní a Teplé, severní ãást v chodní hranice tvofií tok Úterského potoka, jiïní ãást této hranice probíhá v chodnû od Kladrub u Stfiíbra. JiÏní hranice jde stfiedem Sedmihofií a severnû od ãáry Bûlá nad Radbuzou Îelezná kfiíïí hfibet âeského lesa. Nejsevernûj í bod okresu ( s..; v. d.) leïí v poli, na dnû plochého údolí Vysoãanského potoka km severozápadnû od samoty V kovice. NejjiÏnûj í bod ( s..; v. d.) nalezneme u silnice km smûrem na severoseverov chod od samoty Karlova HuÈ. Nejzápadnûj í bod ( s..; v. d.) leïí v lese ve svahu kopce Entenbühl (900,0 m n. m.), poblíï historického mezníku KfiíÏov kámen. Nejv chodnûj í bod (49 s..; 2 v. d.) se nachází v lese u silnice 3 km v chodnû od obce Sulislav. Okres Tachov na severu sousedí s okresy Cheb a Karlovy Vary, na v chodû s okresem PlzeÀ-sever, na jihov chodû s okresem PlzeÀ-jih a na jihu s okresem DomaÏlice. Západní hranici okresu tvofií úsek státní hranice âeské republiky se Spolkovou republikou Nûmecko. Nejvy ím bodem okresu je Havran 894, m n. m. v Pfiimdském lese, známá Pfiimda dosahuje 848, m n. m. Hfibet âeského lesa zde ve v - kách od 650 do 800 m n. m., ostatní ãásti okresu se pohybují ve v kách mezi 40 a 500 m n. m., jen Sedmihofií a nûkteré vrchy v Tepelské vrchovinû dosahují nadmofisk ch v ek pfies 600 m a v jimeãnû (napfi. známá Vlãí hora 703,6 m n. m. na âerno ínsku) aï 700 m. PfieváÏná ãást území okresu tedy patfií k v kovému stupni pahorkatinnému, men í ãást vrchovinnému a jen v âeském lese dosahuje v kového horského stupnû. Okresem Tachov procházejí dvû komunikace mezinárodního v znamu Ïeleznice Praha-PlzeÀ-Schirding (ã. 90) a dálnice D5, spojující Prahu a PlzeÀ 446 TC 2
3 Okres Tachov ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY s hraniãním pfiechodem do Spolkové republiky Nûmecko. Podstatnou ãást území okresu Tachov zaujímá krystalinikum moldanubika âeského lesa a metamorfované horniny svrchního proterozoika. LeÏí zde také vût í tûlesa granitoidû. V malé mífie jsou zastoupeny platformní sedimenty permokarbonu a horniny terciérního stáfií. Krystalinikum âeského lesa je tvofieno silnû metamorfovan mi horninami (pararulami, migmatity) s tûlesy ortorul a granitû. Na v chodû je tento TC 3 447
4 PlzeÀsko a Karlovarsko KRAJINN POKRYV komplex omezen tektonickou zónou ãeského kfiemenného valu, za kter m vystupuje rozsáhlé tûleso borského granitového masivu. Na jihov chodû okresu leïí tektonicky silnû poru en kladrubsk masiv. V okolí granitoidních tûles leïí loïiska rud v minulosti tûïená (Stfiíbro, Michalovy Hory). V chodní ãást okresu tvofií chloriticko-sericitické fylity svrchního proterozoika. Intenzita metamorfózy hornin svrchního proterozoika narûstá k severozápadu a pfii severním okraji okresu jiï leïí svory a pararuly s prûniky tektonicky sloïit ch tûles hlubinn ch vyvfielin (lestkovsk masiv, hanovské pásmo). Na severu území nalézáme drobná tûlesa amfibolitû, serpentinitû a gaber, geneticky spjat ch s mariánskolázeàsk m bazick m komplexem. âást horninov ch komplexû byla zvrásnûna kadomsky na konci prekambria, velká ãást tektonick ch struktur je v ak mlad í, variská. Na zvrásnûném a metamorfovaném podkladu se uloïily v prûbûhu svrchního karbonu jezernû-fiíãní sedimenty (slepence, arkózy, prachovce), místy se slab mi slojkami ãerného uhlí. Z pûvodnû zfiejmû vût ího rozsahu zbyly jen drobné relikty v okolí Stfiíbra a Merklína. Drobné relikty pískovcû, pfiifiazované k permu, jsou zachovány také v okolí Konstantinov ch Lázní. Terciérní jezernû-fiíãní sedimenty jsou zachovány v málo mocném po- 448 TC 4
5 kryv tûrkopískû a jílû na nûkolika místech podél borského masivu a v podloïí tfietihorních vulkanitû u âerno ína. Vulkanity tfietihorního stáfií, geneticky spjaté s vulkanismem Doupovsk ch hor, jsou roztrou eny v drobn ch tûlesech v severní polovinû okresu, vût- inou jde o zbytky lávov ch pfiíkrovû nebo pfiívodních kanálû vulkánû. SloÏením odpovídají tefritûm, bazanitûm, v men í mífie ãediãûm. Na nûkter ch místech mají vulkanická tûlesa nápadn sloupcovit rozpad (Konstantinovy Láznû). S dozvuky vulkanické ãinnosti souvisí více neï 40 v vûrû minerálních vod v okrese. âesk les není na území tachovského okresu pfiíli vysok, má zde mírné svahy a nepfiíli hluboká údolí. V raznûji se zvedá jen vrcholek Pfiimdy (848, m n. m.) a skupina Havranu (894, m n. m.) u státní hranice. Vût í ãást podhûfií tvofií ploché dno Tachovské brázdy, jen na jihu okresu se u Strá- Ïe zvedají dva pásy nevysok ch pahorkû, jimiï zaãíná Chodská pahorkatina. Zbytek jiïní poloviny okresu (pravostranná ãást povodí MÏe) zaplàuje PlzeÀská pahorkatina s velmi málo ãlenitou krajinou. Jen dolní tok Úhlavky zde vytváfií více zahloubené údolí a v raznûj í vyv eninou je podkovovit útvar Sedmihofií na jiïním kraji okresu. LevobfieÏní ãást povodí MÏe této poloviny okresu, jeï patfií k Tepelské vrchovinû, je ãlenitûj í. Jsou zde charakteristická hluboko zafiíznutá údolí levostrann ch pfiítokû MÏe. Na plo inách mezi nimi je nûkolik kup tfietihorních vulkanickych hornin. Vût í ãást okresu Tachov patfií podle Quitta, E. (97) do mírnû teplé klimatické oblasti, jen hfibet âeského lesa patfií do oblasti chladné. PrÛmûrné roãní teploty vzduchu kolísají na vût inû území od 6 do 8 C, pouze v âeském lese dosahují jen 5 7 C. Za rok se vyskytne v prûmûru 20 aï 40 letních dnû a 0 aï 60 mrazov ch dnû. Absolutní teplotní maxima v okolí Stfiíbra jsou 37 C, absolutní minima poklesla na 25 C. V chodní polovina okresu má prûmûrné roãní úhrny srá- Ïek v rozmezí mm, v Tachovské brázdû se prûmûr roãních úhrnû sráïek pohybuje mezi mm a v âeském lese dosahuje 700 aï 900 mm. V nûkter ch lokalitách, napfi. v Katefiinské kotlinû a na hfibetu Pfiimdského lesa, bylo v dlouhodobém prûmûru zji tûno aï 00 mm sráïek roãnû. Maximální v ka snûhu v polohách nad 800 m n. m. dosahuje 00 cm. Území okresu je pomûrnû dobfie provûtráváno, ãetnûj í místní teplotní inverze nastávají v Tachovské brázdû a v okolí Stfiíbra. Pfievládá západní proudûní vzduchu. Zneãi tûní ovzdu í má klesající tendenci, na vût inû území okresu nepfiesahují prûmûrné roãní imisní koncentrace oxidu sifiiãitého, oxidû dusíku a prachu hodnotu 0 aï 20 g m 3. Oblast âeského lesa je je tû ãistûj í. Vy í úrovnû zneãi tûní ovzdu í jsou mûfieny pouze ve vût ích sídlech (napfi. Tachov astfiíbro) s drobn m prûmyslem a dopravní zátûïí, popfi. v men ích sídlech situovan ch do patnû provûtrávan ch kotlin a údolí. Osou fiíãní sítû okresu je tok MÏe, odvodàující vût inu území. Jeho levostranné pfiítoky Hamersk potok, Kosov potok a Útersk potok s pfiítokem Hadovkou pokr vají sv mi povodími celé území okresu severnû od MÏe. Pravostranné pfiítoky, jimiï jsou LuÏní potok, Brtn potok Sedli tsk potok, árka a Úhlavka s âankovsk m a V rovsk m potokem, nepokr vají zcela jiïní polovinu okresu. V okolí Pfiimdy odvádí ãást vod Bezdûkovsk potok do Radbuzy. Po hfibetu âeského lesa probíhá hlavní evropské rozvodí mezi povodí- Okres Tachov Zvûtrávání balvanit rozpad Ïuly na Chlumu v pfiírodním parku Sedmihofií. TC 5 449
6 PlzeÀsko a Karlovarsko MÏe odvodàuje vût inu rozlohy okresu Tachov. mi Labe a Dunaje, potaïmo mezi úmofiím Severního a âerného mofie. Jihov chodní cíp okresu u Rozvadova a Lesné je odvodàován Katefiinsk m potokem (Pfreimd) a Celním potokem do Dunaje. Vodnost území klesá v chodním smûrem ze stfiednû vodní âesk les (do 0 l s km 2 ) k nejniï í okolí Stfiíbra (do 3 l s km 2 ). Retenãní schopnost území celého okresu je malá. Rozkolísanost odtoku stoupá v chodním smûrem od slabé k velmi silné. Koeficient odtoku je nejvy í v oblastech âeského lesa (do 0,45) a klesá v chodním smûrem na nízk (0, 0,20). Na MÏi je v horní ãásti nad Tachovem vodárenská pfiehradní nádrï Luãina. V celém okrese jsou roztrou eny velmi drobné rybníãky o plo- e do 2 3 ha, v Tachovské brázdû kolem Plané, Starého Sedli tû a Boru je soustfiedûno nûkolik soustav rybníkû relativnû vût ích, jejichï v mûry se pohybují mezi 0 20 ha a v ojedinûl ch pfiípadech dosahují 50 ha. Stavba rybníkû zde zaãala jiï v 5. století, a tak zdej í rybníky patfií k nejstar ím v âechách. Na Tachovsku naprosto pfievaïují kyselé aï silnû kyselé hnûdé pûdy. Kyselá varieta kambizemû typické tvofií velké souvislé celky pod lesními porosty, kde se vytvofiila na svahovinách kysel ch a neutrálních intruzív, rul, granulitû, svorû, fylitû, drob a bfiidlic âeské vysoãiny. V men ím mûfiítku vznikla na svahovinách bezkarbonátov ch permsk ch hornin (stfiedov chod okresu) kambizem rubefikovaná. Kyselá varieta kambizemû typické se nalézá po celém území okresu a na zemûdûlsk ch pozemcích se stfiídá s nasycenou kambizemí typickou. V mírnû zamokfien ch oblastech mnohde pfiechází do kyselé kambizemû pseudoglejové. Kambizem typická (nasycená) se nachází jako samostatná jednotka také podél nivy MÏe od Záhofií po Stfiíbro a dále kolem v chodní hranice okresu aï po Konstantinovy Láznû. Severnû od Okrouhlého Hradi tû, Krasíkova a Záhofií se vyvinuly na svahovinách bazick ch efuzív men í vloïky kambizemû eutrofní. Okolo severní a západní hranice Tachovska (oblast âeského lesa a Tepelské vrchoviny) vznikly na svahovinách rul, granulitû, kysel ch vyvfiel ch hornin i bazick ch metamorfik asociace znaãnû kyselé kambizemû dystrické s kyselou kambizemí typickou. Nejvy í polohy âeského lesa zaujímá v men ím rozsahu podzol kambizemní na svahovinách rul a granulitû. V mírnû svaïit ch polohách Stfiíbrské pahorkatiny a Tachovské brázdy (severnû i jiïnû od Stfiíbra a Plané, v okolí Kladrub, Sedla, Borku, LuÏné, Klíãova, Horního i Dolního Plezomu) vznikla na pokryvech polygenetick ch hlín luvizem typická s doprovodn m pseudoglejem. Pseudoglej typick (kambick ) zaujímá malou plochu okolo Boru u Tachova, Okrouhlého Hradi tû, mezi Nov m Sedli tûm a âeãkovicemi, severnû od Ctibofie, Janova a Tisové. Z hydromorfních pûd jsou po celém území okresu roz ífieny také gleje. Glej typick (pseudoglejov, organozemní) lemuje pomûrnû hustou síè men ích vodních tokû a okolí rybníkû (Hraniãní p., Hamersk p., Katefiinsk p., Nivní 450 TC 6
7 Okres Tachov POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE p., V rovsk p., Úhlavka, rybníky Bonûtick, Borovansk, V rovsk, Skvifiínské rybníky a mnoho dal ích v jiïní ãásti okresu), kde se vytvofiil na nevápnit ch deluviálních a deluviofluviálních sedimentech. Hlavnû v oblasti âeského lesa (severozápadnû aï severov chodnû od Tachova a v pralese Diana, v jihozápadním v bûïku okresu) navazují v silnû podmáãen ch místech na glej organozemní drobné ostrûvky pfiechodového druhu organozemû typické (glejové). Podél MÏe a Kosového potoka (západnû od obce Záhofií) se na nevápnit ch nivních sedimentech vyvinula fluvizem typická, místy pfiecházející do fluvizemû glejové. Z hlediska fytogeografického ãlenûní vegetace náleïí území mezofytiku zastoupenému ãtyfimi regionálnû fytogeografick mi celky. V západní ãásti u hranic se Spolkovou republikou Nûmecko je to fytogeografick okres âesk les s podokresy Katefiinská kotlina a Pfiimdsk les. Nosn mi ekosystémy byly jedlobuãiny (kyselé i kvûtnatého typu), na podmáãen ch stanovi tích se vyvinuly podmáãené smrãiny a jedliny, blatková vrchovi tû a ra elinné bfieziny. Z v znaãn ch druhû zde jsou omûj vlãí (Aconi- TC 7 45
8 PlzeÀsko a Karlovarsko Zbytky acidofilních doubrav na prudk ch suèov ch stráních údolí Úterského potoka. 2 Hfiib kováfi (Boletus erythropus). 2 tum vulparia), ìáblík bahenní (Calla palustris), ostfiice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), korálice trojklanná (Corallorhiza trifida), rosnatka prostfiední (Drosera intermedia), icha ãerná (Empetrum nigrum), rojovník bahenní (Ledum palustre), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), rdest alpsk (Potamogeton alpinus) a vrba ãernající (Salix nigricans). Ve sníïeninû Tachovské brázdy pfievládaly kyselé doubravy, místy se zde uplatàovala borovice. V kulturní krajinû jsou v znamná rybniãní spoleãenstva, dnes jiï jen nepatrné zbytky vlhk ch luk a luãních mokfiadû. K zajímav m druhûm patfií ostfiice chabá (Carex flacca), ocún jesenní (Colchicum autumnale), kapraì hfiebenitá (Dryopteris cristata), kru tík bahenní (Epipactis palustris), vfiesovec pleèov (Erica herbacea), hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), kosatec sibifisk (Iris sibirica), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), zimostrázek nízk (Polygaloides chamaebuxus) atd. Rozsáhlé území ve v chodní polovinû okresu zaujímá f. o. Tepelské vrchy, respektive jejich autonomní fytogeografické jednotky Svoj ínská pahorkatina a Sedmihofií. Klimaxem jsou zde acidofilní doubravy, ve vy ích polohách a v klimatick ch inverzích i jedlobukové lesy. V údolích potokû ãlenitá mozaika odli n ch ekotopû. BûÏnû, byè maloplo nû, jsou zastoupeny teplomilné doubravy, západoãeské ekvivalenty dubohabfiin, reliktní bory, suèové lesy, skalní stepi aj. V znamné jsou sopeãné vrchy na BezdruÏicku, exklávy nepfiíli vzdálen ch Doupovsk ch hor. Z pozoruhodn ch druhû tu rostou hofieãek drsn (Gentianella obtusifolia), vstavaã osmahl (Orchis ustulata), bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago), nahoprutka píseãná (Guepinia nudicaulis), locika prutnatá (Lactuca viminea), fiefii niãník skalní (Cardaminopsis petraea), jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), j. dunajsk (S. danubialis), rûïe keltská (Rosa gallica) aj. Posledním fytochorionem zasahujícím do jihov chodního cípu okresu je fytogeografick okres PlzeÀská pahorkatina. Fauna má charakter bûïné fauny kultivované krajiny jak lesní, tak nelesní, pfievaïují druhy pahorkatinné a díky místy drsnému klimatu druhy podhorské. Druhy teplomilnûj í pronikají do této oblasti jen místy, vyuïívají pfiirozené migraãní cesty k v chodu a jihu, totiï hlubokého údolí MÏe a jejích levostrann ch pfiítokû. Ze zoogeografického hlediska je díky poloze okresu pfii západní hranici âeské republiky zajímav v skyt nûkter ch vyslovenû atlantsk ch prvkû fauny a v okolí Roz- 452 TC 8
9 vadova vzácnû i druhû migrujících sem z teplého nûmeckého Podunají. Druhy charakteristické a specifické pro pûvodní stanovi tû, napfi. doubravy a reliktní bory v niï ích polohách a buãiny a ra elini tû v âeském lese, jsou uchovány jen ve zbyl ch nepatrn ch ostrûvcích tûchto stanovi È. Proto jsou tyto druhy, napfi. v buãinách lejsek mal (Ficedula parva) a l. ãernohlav (F. hypoleuca), v doubravách Ïluva hajní (Oriolus oriolus) uchovány jen jako fragmenty pûvodních populací. Îivoãi ná spoleãenstva tûchto pûvodních biotopû trpí vykazují v echny vlivy ostrovního efektu. Zlep ení podmínek pro celkovou pestrost a druhovou vyrovnanost fauny pfiiná ejí spí e stanovi tû vzniklá umûle nebo spontánní druhotnou sukcesí vzniklá stanovi tû v otevfiené krajinû. To jsou pfiedev ím rybníky, háje a dal í porosty rozpt lené mimolesní zelenû, skaliska a skalní v chozy, jeï v znamnû pfiispívají k zlep ení druhové pestrosti a druhové vyrovnanosti zvífieny. V posledních desetiletích byly v okrese Tachov provedeny technické úpravy krajiny v rozsahu pro âeskou republiku nadprûmûrném (socialistick velkov robní zemûdûlsk experiment), takïe do lo k zjednodu ení krajiny a ochuzení fauny. Zlep ení odstartoval aï útlum zemûdûlské v roby po roce 990. Ten vedl i k návratu prvních jedincû jiï vymizel ch vzácn ch druhû bukaãe velkého (Botaurus stellaris), vodou e rudonohého (Tringa totanus), chfiástala vodního (Rallus aquaticus) a rysa ostrovida (Lynx lynx) apod. U rybníkû v Tachovské brázdû je obãas pozorována s kofiice vousatá (Panurus biarmicus). Novû sem proniká bobr evropsk (Castor fiber). Holub doupàák (Columba oenas), skokan ostronos (Rana arvalis), kopfiivka obecná (Anas strepera) a nûkteré dal í druhy zde mají populace poãetnûj í neï jinde v Západních âechách. Zvy uje se poãetnost nûkter ch druhû související s celostátními pfiízniv mi trendy, napfi. ãápa ãerného (Ciconia nigra), luàáka ãerveného (Milvus milvus) a l. hnûdého (M. migrans), motáka pochopa (Circus aeruginosus), krkavce velkého (Corvus corax) a v posledních letech také ãetnost hnízdûní volavky popelavé (Ardea cinerea). Zbezobratl ch ÏivoãichÛ je zajímavá pfiítomnost subatlantsk ch broukû mokfiadní mandelinky Chrysolina brunsvicensis a nosatcû Apion immune a Sitona regensteinensis vázan ch na porosty janovce ve skalnatém údolí MÏe, teplomilného nosatce Lixus angustatus, kter sem pronikl z údolí Dunaje a na druhé stranû chladnomilného eurosibifiského nosatce Dorytomus nordenskioeldi, kter byl z âeské republiky uvádûn dosud jen z oblasti Teplé Vltavy. Lesy v rámci okresu Tachov jsou souãástí pfiírodních lesních oblastí Západoãeská pahorkatina a âesk les. Lesnatost okresu Tachov je pomûrnû vysoká 42,3 %, coï je více neï celokrajsk prûmûr (39,7 %) a znaãnû více nûï je prûmûr âeské republiky (32,7 %). Nejvût í komplexy lesa, a tudíï lesnatost, je pfii státní hranici s Nûmeckem, v rámci pfiírodní lesní oblasti âesk les. Lesnatost pfiírodní lesní oblasti Západoãeská pahorkatina je znaãnû niï í. Tak jako v celé âeské republice do- lo v 9. století i na území okresu Tachov pfievratnému zásahu do skladby lesních dfievin. PÛvodní lesní porosty s pomûrnû velk m podílem listnat ch dfievin byly postupnû nahrazeny porosty jehliãnat mi. Dnes zaujímají jehliãnaté dfieviny 9 %, z toho smrk 59 %, borovice 30 %, modfiín % a jedle %. Listnaté dfieviny zaujímají pouze 9 % plochy, z toho buk 2 %, dub 2 %, bfiíza 2 %, ol e 2 % a ostatní listnaté %. Okres Tachov Moták pochop (Circus aeruginosus) hnízdí v rákosinách pfii rybnících na Tachovsku. 2 Prvosenka jarní (Primula veris) je hojná na Vlãí hofie v pfiírodním parku Kosí potok. 3 Vranec jedlov (Huperzia selago). 2 3 TC 9 453
10 PlzeÀsko a Karlovarsko Dfievo patfií k obvyklému stavebnímu materiálu na Tachovsku, jak je patrné i v Horní JadruÏi. Podle Typologického systému ÚHÚL má z lesních vegetaãních stup- ÀÛ nejvût í plochu dubobukov a jedlobukov stupeà. V teplej í v chodní ãásti okresu najdeme dubobukov, ve vy ích lokalitách, hlavnû v oblasti âeského lesa, jedlobukov stupeà. V nejvy ích partiích se nachází pfiedev ím smrkobukov lesní vegetaãní stupeà. Jen nejvy í exponované a podmáãené lokality patfií k bukosmrkovému vegetaãnímu stupni. V rozdûlení lesû z hlediska jejich hlavního poslání, resp. jejich pfievaïujících funkcí, pfievládá kategorie lesa hospodáfiského ten zaujímá 90 % plochy. Kategorie lesa ochranného je tvofiena pouze porosty na mimofiádnû nepfiízniv ch stanovi tích, kde les plní pûdoochrannou funkci, a zaujímá jen 2% plochy. Jde pfiedev ím o nejvy í partie âeského lesa. Kategorie lesa zvlá tního urãení, jenï zaujímá 8 % plochy, tvofií pfieváïnû genové základny hlavních lesních dfievin, lesy pfiírodních rezervací a lesy v rámci pásem ochrany vodních zdrojû. V chodní a jihov chodní ãást okresu patfií ke star m sídelním územím s v razn m pravûk m osídlením. Západní ãást, s pohofiím âeského lesa a se sníïeninou Tachovské brázdy, byla v pravûku osídlena jen fiídce. Bylo to v pozdním paleolitu a mezolitu, kdy pfiicházely zúzemí Bavorska skupiny lovcû a sbûraãû plodin. Následující první zemûdûlské kultury neolitu a eneolitu jsou doloïeny ve v chodní a jihov chodní ãásti okresu. Díky loïiskûm kovû bylo jiï v závûru star í doby bronzové osídleno Sedmihofií. Vzniklo mocné hradi tû udarmy le. Ve stfiední a mlad í dobû bronzové kolonizace krajiny, ale zase jen v oblastech s pfiízniv mi pfiírodními podmínkami. Svûdãí o tom ãetná mohylová pohfiebi tû (Malovice, Vrhaveã). Kulturní v voj vrcholil v ãasnû laténském období. Doklady germánského osídlení v dal ích staletích na Tachovsku zatím chybí. Dal í vlna osídlování území zaãíná pfiíchodem SlovanÛ (hradi tû a pohfiebi tû u Bezemína osídlené od 7. do poloviny 9. století). V souvislosti s v vojem ãeského státu v století vzniká na Tachovsku stále hust í síè sídelních lokalit. Královská moc pomáhá rozvíjející kolonizaci území zvlá tû 454 TC 0
11 Okres Tachov zakládáním mûst (Tachov a Stfiíbro). Pozadu nezûstává ani novû vznikající lechta (napfi. vamberkové, Hroznatovici), která buduje v znamné hrady (Krasíkov, Bor atd.). Mezi nimi mûl zvlá tní postavení hrad Pfiimda (zmi- Àovan jiï v roce 2), pûvodnû postaven nûmeck mi lechtici bez vûdomí ãeského panovníka a teprve pozdûji ãesk m kníïetem zabran. Velk podíl na stfiedovûké kolonizaci území mûl benediktinsk klá ter v Kladrubech (zaloïen v roce 5). JiÏ poãátkem. století dochází na území dne ního Tachovska v jeho pohraniãních oblastech k tzv. chodské kolonizaci. Zvlá tností je tzv. tachovsk mansk systém tachov tí manové z fiad drobné lechty (podobnû jako Chodové) zaji Èovali ochranu hranic. Do v voje Tachovska velkou mûrou zasáhly husitské války, kdy fiada mûst pfie la na husitskou stranu (v znamn mi událostmi této doby bylo dobytí kladrubského klá tera a bitva u Tachova). Kraj proïil mnohé útrapy za tfiicetileté války. Tachovsko patfií k oblastem, kde ãlovûk zaãal brzy mûnit pfiírodu ku svému prospûchu. Mezi tyto ãinnosti patfiila jiï od poloviny 6. století v oblasti âeského lesa tûïba dfieva, byly zakládány sklárny, Ïelezárny a papírny. AÏ do poãátku 20. století v této oblasti dominovalo skláfiství. Obyvatelstvo v podhorsk ch oblastech zemûdûlskou ãinností postupnû mûnilo tváfi krajiny. Zejména v 6. století pfiispûl k pfiemûnû krajiny vznik velk ch rybniãních soustav na Tachovsku a Plánsku. I zde v ak vznikaly v znamné tûïební lokality dolování rud stfiíbra u Stfiíbra je doloïeno jiï ke konci 2. století. V 9. století se na severov chodû dne ního okresu rozvíjí lázeàství (Konstantinovy Láznû). Do dûjin osídlení a do tváfinosti krajiny se zapsaly politické a váleãné události. V letech zde byly budovány aï tfii linie vojenského opevnûní zároveà. Po roce 945 dochází k vysídlení nûmeckého obyvatelstva. Nové osídlení nebylo pfiíli úspû né, a tak do lo k zanikání lidsk ch sídel v rozsáhl ch západních oblastech okresu. Západní ãást území se navíc stala hraniãním pásmem, které v 50. letech 20. století sahalo aï k samotnému Tachovu. AÏ po roce 989 byly tyto konãiny opût zpfiístupnûny pro vefiejnost. Zbytky hradu Pfiimda patfií k v razn m krajinn m dominantám okresu Tachov. TC 455
OKRES DOMAÎLICE. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES DOMAÎLICE CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES DOMAÎLICE Pohled od b valého vojenského objektu na Chloumku smûrem k jihu. Na pfiedcházející stranû: Pohled zv hledû
VíceOKRES ROKYCANY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES ROKYCANY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES ROKYCANY Údolí Berounky u PR Tfiímanské skály. Na pfiedcházející stranû: Havlova skála nad Berounkou u Liblína. Území
VíceOKRES PLZE -SEVER. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES PLZE -SEVER CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -SEVER Hrad Neãtiny v pfiírodním parku Manûtínská hornatina. Na pfiedcházející stranû: Údolí Berounky v Karlovické
VíceOKRES KLATOVY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES KLATOVY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES KLATOVY Listnaté porosty na krystalick ch horninách nad Otavou. Na pfiedcházející stranû: Su icko od Zámy le, v pozadí
VíceOKRES KARLOVY VARY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES KARLOVY VARY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES KARLOVY VARY Nejrozsáhlej í neovulkanická stolová hora v âr, Vladafi 693,2 m n. m. Na pfiedcházející stranû: Kru
VíceRudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku
Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského
VíceOKRES. HAVLÍâKÒV BROD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO
OKRES HAVLÍâKÒV BROD CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO Jihlavsko OKRES HAVLÍâKÒV BROD 2 Údolí Sázavy ve Stvofiidlech. 2 Vítod obecn (Polygala vulgaris). Na pfiedcházející stranû: Komplexy vlhk ch a mezofilních
VíceOKRES CHEB. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES CHEB CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES CHEB DolnoÏandovská pahorkatina v chebské ãásti pfiírodního parku âesk les, pohled od Staré Vody. Na pfiedcházející stranû:
VíceSLAVKOVSK LES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
SLAVKOVSK LES CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko CHKO SLAVKOVSK LES Pohled z DraÏovského vrchu na neovulkanick Uheln vrch (772,7 m n. m.). Na pfiedcházející stranû: Pohled
VíceBroumovská buãina. PlzeÀsko a Karlovarsko. Lesní porost s bukem a klenem a s bohat m bylinn m. Pfiírodní rezervace
GEOLOGIE PodloÏím je rozhraní cordieritick ch rul a slabûji metamorfovan ch hornin. Území leïí na údolním svahu s mohutn m skalním srubem, se strmou skalní stûnou a vrcholov m skalním hfibítkem. Na území
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2002 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 2 Rozesláno dne 1. 10. 2002 O B S A H 7. Obecnû závazná vyhlá ka, kterou
VícePřírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
VíceOKRES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr
OKRES âesk KRUMLOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr âeskobudùjovicko âeskobudûjovicko OKRES âesk KRUMLOV Jifiická klausura, vodní nádrï vybudovaná uï v r. 58 na Pohofiském potoce v jiïní ãásti Novohradsk ch hor u Pohofií
VíceOKRES JIHLAVA. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO
OKRES JIHLAVA CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO Jihlavsko OKRES JIHLAVA Ráz krajiny v okolí imanova. Na zachoval ch vlhk ch loukách ãasto dominuje pfiástevník chrastavcov (Diacrisia sannio). Na pfiedcházející
VíceKamenn hfiib. Okres Sokolov
památka Kamenn hfiib Bizarní balvan v Jindfiichovické vrchovinû asi 750 m jiïnû od obce Krásná Lípa u indelové. Krásná Lípa 666 668 m V mûra: 0,08 ha Vyhlá eno: 980, novelizováno 2000 Blok adamellitu karlovarského
VíceZbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.
Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres
VíceOKRES. PLZE -MùSTO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES PLZE -MùSTO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -MùSTO Smí en les v PR Zábûlá na pfiíkrém pravém bfiehu Berounky. Na pfiedcházející stranû: Kostelík nad soutokem
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 261 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 8 Rozesláno dne 18. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení PlzeÀského kraje
Více3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL
3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
Více8. Pseudokrasové jeskynû
8. Pseudokrasové jeskynû Úvod Pfiehled jeskyní Moravskoslezské Beskydy - Radho Èská hornatina Host nsko-vsetínská hornatina - Vsetínské vrchy Host nské vrchy Vizovická vrchovina - Komonecká hornatina Javorníky
VíceOKRES TRUTNOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO
OKRES TRUTNOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO Královéhradecko OKRES TRUTNOV 2 Podkrkono í u Îdírnice. 2 Netop r fiasnat (Myotis nattereri) patfií mezi vzácné savce okresu Trutnov. Na pfiedcházející stranû:
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje
VíceOKRES PRACHATICE. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr
OKRES PRACHATICE CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr âeskobudùjovicko âeskobudûjovicko OKRES PRACHATICE Krajina umavského podhûfií u LaÏi È. V popfiedí ãást Husinecké vrchoviny sklánûjící se do údolí Blanice, v pozadí západní
VíceOKRES. PROSTùJOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO
OKRES PROSTùJOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko OKRES PROSTùJOV Krajina v okolí Dzbelu, na hranici mezi Drahanskou a ZábfieÏskou vrchovinou. Na pfiedcházející stranû: Krajina u Pfiemyslovic, v pozadí
VíceOKRES KLADNO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES KLADNO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES KLADNO Na pfiedcházející stranû: Viadukt bu tûhradské dráhy u Podle ína patfií k typick m Ïelezniãním stavbám z 9. stol. Smeãno, kdysi
Více9. Hydrologie. Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského
9. Hydrologie Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského 51 52 9. Hydrologie Podzemní vody Okres Vsetín je celkové chud na podzemní vody v dûsledku geologické stavby,
Více13. Biota a její v voj. Vegetaãní stupnû V voj bioty Vliv lidského osídlení na biotu
13. Biota a její v voj Vegetaãní stupnû V voj bioty Vliv lidského osídlení na biotu 75 76 13. Biota a její v voj V znamnou pfiírodní sloïkou krajiny je biota - tj. soubor rostlinn ch a Ïivoãi n ch organismû
VíceStrana 1155 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA J.1 PODLE STABILITNÍ KLASIFIKACE BUBNÍKA A KOLDOVSKÉHO
pfiíloha J1-J7+konec 1155-1224 29.3.2005 17:43 Stránka 1155 Strana 1155 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA J.1 ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY PODLE STABILITNÍ KLASIFIKACE BUBNÍKA
VíceOKRES PLZE -JIH. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES PLZE -JIH CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -JIH Mûsto Nepomuk, v pozadí klá - ter na Zelené hofie. Na pfiedcházející stranû: Harmonická krajina Nepomucké
VíceUMAVA. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr
UMAVA CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr âeskobudùjovicko âeskobudûjovicko NÁRODNÍ PARK A CHRÁNùNÁ KRAJINNÁ OBLAST UMAVA, BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UMAVA Údolí Úhlavy v Îeleznorudské hornatinû je nejhlub ím údolím umavy. Mezi
Více24. Popis pfiírody v obcích
24. Popis pfiírody v obcích Branky Bystfiiãka Dolní Beãva Francova Lhota Halenkov Horní Beãva Horní Lideã Ho Èálková Hovûzí Huslenky Hutisko - Solanec Chorynû JablÛnka Janová Jarcová Karolinka Katefiinice
VíceOKRES SEMILY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO
OKRES SEMILY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO Liberecko OKRES SEMILY Trosky dominanta dal ího v znamného krajinného celku Semilska, âeského ráje. Skalní vûï DÏbán v PR Klokoãské skály. Na pfiedcházející stranû:
Víceprávních pfiedpisû Moravskoslezského kraje
Strana 133 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 5 Rozesláno dne 15. listopadu 2005 O B S A H 1. Nafiízení, kter
Více21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit
21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit NíÏe uvádíme pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích pfiírodovûdecky zajímav ch lokalit v okrese Vsetín, sefiazen ch dle jednotliv
VíceOKRES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ÚSTECKO
OKRES DùâÍN CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ÚSTECKO Ústecko OKRES DùâÍN Pohled na RÛÏák s Vilemíniny stûny, v popfiedí pískovcové krapy. Silnû ohroïen vstavaã muïsk (Orchis mascula) roste na okraji lesa u Dolního PodluÏí.
VíceOKRES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr
OKRES âeské BUDùJOVICE CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr âeskobudùjovicko âeskobudûjovicko OKRES âeské BUDùJOVICE JiÏní ãást âeskobudûjovické pánve od jihozápadu. V popfiedí rybník Dehtáfi, v znamné ptaãí území. V pozadí
VíceOKRES KARVINÁ. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO
OKRES KARVINÁ CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO Ostravsko OKRES KARVINÁ Soustava rybníkû v Rychvaldû a PR Skuãák. Na pfiedcházející stranû: Soutok fiek Odry a Ol e na severozápadû okresu Karviná. Okres Karviná
Víceprávních pfiedpisû Ústeckého kraje
Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 19. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Ústeckého kraje o zfiízení pfiírodní památky RadouÀ a stanovení jejích bliï ích ochrann
VíceOKRES FR DEK-MÍSTEK. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO
OKRES FR DEK-MÍSTEK CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO Ostravsko OKRES FR DEK-MÍSTEK Údolí u Horní Lomné v Moravskoslezsk ch Beskydech s v razn m údolním pedimentem. Na pfiedcházející stranû: Hlavní hfibet Moravskoslezsk
VíceOKRES SOKOLOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES SOKOLOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES SOKOLOV Pastviny se zbytky antropogenních teras u Kfel v CHKO Slavkovsk les. Na pfiedcházející stranû: Mokré louky, prameni
VíceK IVOKLÁTSKO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
K IVOKLÁTSKO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy CHRÁNùNÁ KRAJINNÁ OBLAST K IVOKLÁTSKO Na pfiedcházející stranû: Údolí Berounky u T fiovic. Na spodu snímku hrad T fiov, vpravo rozsáhlá ple na
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 1 Rozesláno dne 27. bfiezna 2009 O B S A H 1. Nafiízení Stfiedoãeského
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 309 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 6 Rozesláno dne 12. prosince 2005 O B S A H 2. Nafiízení o zfiízení pfiírodní
VíceOKRES OLOMOUC. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO
OKRES OLOMOUC CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko OKRES OLOMOUC Velk Kosífi (44,9 m n. m.) od severov chodu. Na pfiedcházející stranû: Vrch Tfiesín (344,9 m n. m.) od v chodu, v popfiedí obec Mladeã
VíceJESENÍKY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO
JESENÍKY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko CHKO JESENÍKY Hlavní hfibet Hrubého Jeseníku spradûdem (49,3 m n. m.). Na pfiedcházející stranû: Pohled na hlavní hfibet Hrubého Jeseníku od Malé Morávky
VíceRudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku
Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram
VíceOKRES TÁBOR. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr
OKRES TÁBOR CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr âeskobudùjovicko âeskobudûjovicko OKRES TÁBOR Zafiíznuté údolí potoka Îidova strouha vyerodované v uklonûn ch vrstvách bechyàské ortoruly v BechyÀské pahorkatinû. Na pfiedcházející
Víceprávních pfiedpisû Libereckého kraje
Strana 141 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení o zfiízení pfiírodní
VícePražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice
Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Potěšte se výhledem na malebnou scenárii Prahy z keltského oppidia Závist na naučné Keltské stezce anebo se vydejte objevovat krásu
VíceOKRES NÁCHOD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO
OKRES NÁCHOD CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO Královéhradecko OKRES NÁCHOD Niva fieky Metuje mezi Nov m Mûstem nad Metují a Jaromûfií. Shluk 8 zimujících jedincû netop ra brvitého (Myotis emarginatus)
Víceprávních pfiedpisû Olomouckého kraje
Strana 229 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 16. fiíjna 2006 O B S A H 5. Nafiízení Olomouckého kraje
VíceOKRES UMPERK. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO
OKRES UMPERK CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko OKRES UMPERK 2 Petrovsk vrch (778 m n. m.) a obec Sobotín od severov chodu. 2 Turisté na hlavním hfibetu Králického SnûÏníku. Na pfiedcházející stranû:
VíceChráněná krajinná oblast Český les. Bělá nad Radbuzou, červen 2014
Chráněná krajinná oblast Český les Bělá nad Radbuzou, červen 2014 CHKO Český les ochrana přírody Vyhlášení: 1. 8. 2005 Rozloha: 473 km2 Kraj: Plzeňský Okresy: Domažlice a Tachov CHKO Český les ochrana
VíceO poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.
Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.
VíceCHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO
âesk RÁJ CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO Liberecko CHKO âesk RÁJ 2 Zámek Hrubá Skála. 2 Pu tík obecn (Strix aluco) hnízdí ve stromov ch i skalních dutinách. Na pfiedcházející stranû: âesk ráj ze svahu Kozákova,
VíceOKRES P EROV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO
OKRES P EROV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko OKRES P EROV Niva Beãvy pod Helf t nem. V pozadí zlomov svah Maleníku. Na pfiedcházející stranû: Moravská brána z Maleníku. Okres Pfierov tvofií jihov
VíceOKRES ÚSTÍ NAD ORLICÍ. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PARDUBICKO
OKRES ÚSTÍ NAD ORLICÍ CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PARDUBICKO Pardubicko OKRES ÚSTÍ NAD ORLICÍ Hydrografickou zvlá tností je vrch Klep v masivu Králického SnûÏníku, z jehoï svahû je voda odvádûna do tfií mofií. Mezi
VíceBROUMOVSKO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO
BROUMOVSKO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO Královéhradecko CHKO BROUMOVSKO Harmonie osídlení a pfiírodního prostfiedí byla jedním z dûvodû vyhlá ení CHKO Broumovsko. Na mikromodelaci pískovcov ch skal
VíceII. âást - DùJINY PAVLOVA. Archeologické nálezy. Kronika obce Pavlov / 17
II. âást - DùJINY PAVLOVA P Archeologické nálezy Kronika obce Pavlov / 17 O Archeologické nálezy dkaz dávné minulosti kraje pod Pavlovsk mi vrchy dne ku. Jedineãnou ozdobou jihomoravské níïiny jsou vápencové
Víceâediãové varhany u Hlinek CHKO Slavkovsk les âediãov v lev se sloupcovitou odluãností. CHKO SL Pfiírodní památka
CHKO Slavkovsk les GEOLOGIE PÛvodnû lom v nefelinitech zaloïen v tfietihorním lávovém proudu na svahu pûvodnû tfietihorní sopky v levného charakteru pod kótou HÛrka (87,0 m n. m.). Charakteristická je
VíceOKRES. ÎëÁR NAD SÁZAVOU. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO
OKRES ÎëÁR NAD SÁZAVOU CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO Jihlavsko OKRES ÎëÁR NAD SÁZAVOU Soustava Bohdalovsk ch rybníkû v znamnû pfiispívá k udrïení vody v krajinû. Na pfiedcházející stranû: Typick krajinn
VíceOKRES KUTNÁ HORA. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES KUTNÁ HORA CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES KUTNÁ HORA Na pfiedcházející stranû: U Ledeãka vytvofiila Sázava jeden z nejhezãích meandrû v âesk ch zemích, na jehoï nárazov ch svazích
VíceOBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách...
OBSAH Úvod a podûkování........................................................... 7 Ediãní poznámka............................................................. 8 Historick v voj mûstsk ch bran.................................................
VícePlzeňský kraj čísla a fakta
Plzeňský kraj čísla a fakta Mapa Plzeňského kraje E Praha Norimberk Mnichov Pasov 2 2 Vítáme Vás v Plzeňském kraji PlzeÀsk kraj leïí na jihozápadû âeské republiky. Hranici kraje na západû tvofií státní
Víceprávních pfiedpisû Moravskoslezského kraje
Strana 269 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 8 Rozesláno dne 28. prosince 2007 O B S A H 3. Nafiízení Moravskoslezského
Víceprávních pfiedpisû Ústeckého kraje
Strana 437 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 8 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 3. Nafiízení Ústeckého kraje
VíceMoravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré
Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
VíceA.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody
A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek
Víceâermákovy louky Jihlavsko
GEOLOGIE Horninov m podkladem území je pfiedev ím cordierit-biotitick migmatit, do kterého proniká v prostoru jiïnû od obce Sázava vloïka drobnozrnné biotit-muskovitické Ïuly typu Bíl Kámen. Tyto horniny
VíceSyntaxonomie jehličnatých lesů obecně
Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion
VíceOKRES PRAHA-V CHOD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES PRAHA-V CHOD CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES PRAHA-V CHOD Na pfiedcházející stranû: Probo tská jezera u Brand sa nad Labem vzniklá tûïbou písku. Soutok fiek Jizery a Labe. Okres
VíceMinisterstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN
Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství Zpráva o stavu lesa a lesního hospodáfiství âeské republiky SOUHRN Stav k 31. 12. 2002 Podíl lesního hospodáfiství na tvorbû HPH stagnoval Vlivem poklesu
VíceOKRES. RYCHNOV NAD KNùÎNOU. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO
OKRES RYCHNOV NAD KNùÎNOU CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO Královéhradecko OKRES RYCHNOV NAD KNùÎNOU Orlické hory íãky, v pozadí Anensk vrch. ZOrlick ch hor se podél potokû ífií do niï ích poloh devûtsil
Více_NP PO_uvod :30 Stránka 781 C M Y K PODYJÍ. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO
78-83_NP PO_uvod 8.4.008 :30 Stránka 78 PODYJÍ CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO 78-83_NP PO_uvod 8.4.008 :30 Stránka 78 Brnûnsko NÁRODNÍ PARK PODYJÍ Na pfiedcházející stranû: Hluboce zafiíznuté údolí Dyje je
Více_VY_uvod :17 Stránka 521 C M Y K OKRES VY KOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO
52-536_VY_uvod 28.3.2008 3:7 Stránka 52 OKRES VY KOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO 52-536_VY_uvod 28.3.2008 3:7 Stránka 522 Brnûnsko OKRES VY KOV Na pfiedcházející stranû: B valé v znamné keltské sídli tû
Vícepfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004
pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních
VíceManuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související
Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick
Víceprávních pfiedpisû Karlovarského kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Karlovarského kraje âástka 1 Rozesláno dne 8. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Karlovarského kraje,
Vícetvofií pfiedev ím pfiíbfieïní porosty, rákosiny (Phragmition communis) a porosty vysok ch ostfiic (Caricion gracilis).
Okres Cheb rezervace Amerika Rybniãní pánev vzdálená asi 2 km jihozápadnû od Franti kov ch Lázní. Katastrální území: Franti kovy Láznû GEOLOGIE Horninov m podkladem pfiírodní rezervace jsou jíly, písky
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceOKRES P ÍBRAM. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES P ÍBRAM CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES P ÍBRAM Na pfiedcházející stranû: Skalnaté údolí Vltavy, zatopené Slapskou údolní nádrïí. Vysoko vzedmuté vody slapské pfiehradní nádrïe
VíceAmerická zahrada. Okres Klatovy
Okres Klatovy Národní pfiírodní památka GEOLOGIE NPP leïí vkorábské vrchovinû, na západním aï jihozápadním svahu pod vrchem Îìár (585 m n. m.). Americká zahrada Arboretum v lesním komplexu pod Bolfánkem,
Víceprávních pfiedpisû Královéhradeckého kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 26. bfiezna 2007 O B S A H 1. Nafiízení Královéhradeckého
VíceOKRES OPAVA. v mûna. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO
OKRES OPAVA v mûna CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO Ostravsko OKRES OPAVA Ploch povrch Vítkovské vrchoviny se zbytky krajinné struktury lesních lánov ch vsí. Uprostfied snímku obec Hofiej í Kunãice. Na pfiedcházející
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt
VíceOKRES MLADÁ BOLESLAV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES MLADÁ BOLESLAV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES MLADÁ BOLESLAV Na pfiedcházející stranû: Jizera u Podhradské tûnû, na obzoru Krkono e. Údolí fiíãky Bûlé pohled smûrem k Bezdûzu.
VíceBotanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž. Průběžná zpráva
Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž Objednavatel: Město Slavonice Horní náměstí 525 278 81 Slavonice Zpracovatel: Mgr. Ivana Paukertová Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí
VíceTabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824
Odůvodnění ÚP: Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra Výběr BC pro katastrální území obce (včetně BC navazujících na obec, propojených biokoridory s BC v obci apod.) a s úpravami BC navrženými
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceBorecké skály. Liberecko. Turisticky vyuïívané pískovcové skalní mûsto s typickou faunou a floróu. 2 SM 10. Pfiírodní památka
Pfiírodní památka SM 0 Borecké skály Skalní mûsto kvádrov ch pískovcû mezi Rovenskem pod Troskami a Borkem pod Troskami. Katastrální území: Hnanice pod Troskami, tûpánovice u Rovenska pod Troskami Nadmofiská
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VícePlány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech
Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace
Vícepfiírodní rezervace men í plochou luvizem typická.
Okres DomaÏlice rezervace Bystfiice Prav svah údolí Teplé Bystfiice asi 2 km jihozápadnû od obce Pec v âernohorském lese. Pec pod âerchovem GEOLOGIE Horninov podklad budují cordieritické migmatitizované
Více_ZN_uvod :03 Stránka 581 C M Y K OKRES ZNOJMO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO
58-60_ZN_uvod 3.3.008 :03 Stránka 58 OKRES ZNOJMO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO 58-60_ZN_uvod 3.3.008 :03 Stránka 58 Brnûnsko OKRES ZNOJMO Na pfiedcházející stranû: Obec Vranov nad Dyjí leïí v zakleslém meandru
Více