2013: Ekonomika a kvalita života

Transkript

1 213: Ekonomika a kvalita života Drahomíra Dubská Lukáš Kučera Tisková konference, 28. srpna 214, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 1

2 Ztráta reálné konvergence ČR se přestala blížit k průměrné úrovni EU, od roku 21 diverguje V roce 213 HDP ČR /obyv. v PPS 8 % průměru EU 28 proti 77 % v roce 23 (Slovensko 76 % proti 55 % v roce 23) 17. pozice stejně jako v roce 212 (18. pozice v letech ) Kraje 212: PHA 168,9 %, JM 76,6 %, PLZ 72,2 %...OL 63 %, LB 62,8 %, KVK 57,2 % HDP na obyvatele v PPS, zdroj Eurostat HDP na obyvatele v korunách PPS, zdroj ČSÚ ČR (EU 28=1) ČR (eurozóna=1) 82 75, , 75, 75, 74, ČR celkem Hlavní město Praha Kraje ČR mimo Prahu

3 Hrubý domácí produkt Meziroční změna HDP v ČR (v %, reálně) 8 6,8 7, 7 6 4,7 5 5,7 4 3,1 3 2,5 1, , -, , Hlavní složky poptávky v roce 213 (ČR) v %, reálně Výdaje na konečnou spotřebu domácností +,1 % Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +1,6 % Tvorba hrubého fixního kapitálu -3,5 % Vývoz +,2 % Dovoz +,6 % Meziroční změna HDP v roce 213 v zemích EU28 (v %, reálně) Kypr Řecko Itálie Portugalsko Finsko Španělsko Slovinsko ČR Chorvatsko Nizozemsko Irsko Belgie Francie Rakousko Dánsko Německo Estonsko Bulharsko Slovensko Maďarsko Polsko Švédsko UK LUX Malta Litva Rumunsko Lotyšsko -5,4-3,9-1,9-1,4-1,4-1,2-1,1 -,9 -,9 -,8 -,3,2,2,3,4,4,8,9,9 1,1 1,6 1,6 1,7 2,1 2,6 3,3 3,5 4,

4 Příjmy a spotřeba domácností Příspěvky ke změně čistého disponibilního důchodu (meziročně v procentních bodech, běžné ceny) 12 Čistý provozní přebytek a smíšený důchod Mzdy a platy 1 Čisté příjmy z vlastnictví Saldo přerozdělení bez soc. přísp. zaměstnavatelů 8 Čistý disponibilní důchod 6 Čistý disponibilní důchod a výdaje na konečnou spotřebu (meziročně v %, reálně) Čistý disponibilní důchod Výdaje na konečnou spotřebu ,5,1 Změna čistého disponibilního důchodu 213/212 (v mld. korun, běžné ceny) -39, Čistý provozní přebytek a smíšený důchod -4, Mzdy a platy -9,8 Čisté příjmy z vlastnictví -6,5 Saldo přerozdělení bez sociálních příspěvků zaměstnavatelů -18, ,3 -,7-2,2-3,

5 Zahraniční obchod 213 rekordní přebytek zahraničního obchodu v běžných cenách v důsledku příznivého vývoj cen v zahraničním obchodě Ceny vývozu +1,6 % Ceny dovozu +,1 % => zlepšení směnných relací avšak reálně se výsledek zahraničního obchodu zhoršil Saldo zahraničního obchodu (v mld. korun, běžné ceny) ,7 85,1 11, 97,4 92, 151,6 127,1 158,6 215,3 246, Vývoz a dovoz (meziročně v %, reálně) ,6 1, 11,6 5,9 13,8 1,8 12,8 11,2 4, 2,7 15,4 15,4 9,5 7, 4,5 2,3 Vývoz Dovoz,2,6.k tomu došlo naposledy v roce ,9-12,

6 Ceny potravin Ceny pro spotřebitele celkem, ceny potravin (meziročně v %) 1 8,3 8 6,3 6 5, 3,8 4 2,8 2,5 2,8 1,9 2 1,1 1, 1,5 1,7 1,9 4,4 3,3 6,6 1,4 5, ,2 Úhrn Potraviny -4, Ceny jednotlivých druhů potravin v roce 213 (meziročně v %) Pekárenské výrobky; obiloviny +2, % Ovoce +5,8 % Maso +4,8 % Zelenina +21, % Ryby +6,8 % Cukr, marmeláda, med, čokoláda, +1,1 % Mléko, sýry a vejce +2,1 % cukrovinky a cukrářské výrobky Oleje a tuky +5, % Ostatní potravinářské výrobky +4, % 6

7 Ceny potravin srovnání s EU Ceny potravin v ČR (EU28=1) Potraviny celkem 6,2 82,5 z toho: Pekárenské výrobky; obiloviny 5,3 72,4 Maso 56,2 72,2 Ryby 62,5 12,6 Mléko, sýry a vejce 64,9 91, Oleje a tuky 79,4 1,7 Ovoce, zelenina, brambory 64,1 87,7 Ostatní potraviny 68,2 94,7 Ceny potravin v zemích EU v roce 213 (EU28=1) Polsko Bulharsko Rumunsko Litva Maďarsko ČR Lotyšsko Slovensko Estonsko Portugalsko Chorvatsko Španělsko Nizozemsko Malta UK Slovinsko Řecko Kypr Německo Francie Belgie Itálie Irsko LUX Finsko Rakousko Švédsko Dánsko 1 6,1 67,9 68,5 76,2 79,2 82,5 84,7 86,8 87,6 9, 91,2 94,2 97,5 99, 99,1 99,4 11,3 17,1 18,4 19,4 112,5 113,2 115,8 121, 122,8 122,8 125,3 136,1 7

8 Nerovnováhy v ekonomice Deficit vládního sektoru se v roce 213 výrazně zlepšil na 1,5 % HDP, zadluženost dokonce nepatrně klesla (na 46 % z 46,2 % nom. HDP) Vnější nerovnováha zůstala fakticky beze změny (deficit běžného účtu platební bilance 1,4 % HDP, což je však v žebříčku EU méně příznivá pozice) Potřeba financování investic z vnějších zdrojů i za recese v roce 213 (ve výši 39 mld. korun, v roce 212 ve výši 91 mld. korun) Schodek vládního sektoru ( v % nominálního HDP) Potřeba financování investic z vnějších zdrojů (v mld. korun) Potřeba financování investic z vnějších zdrojů Tvorba hrubého fixního kapitálu Hrubé národní úspory EU 28 Eurozóna ČR 8

9 Praha Středočeský Plzeňský Jihomoravský Královéhrad. Zlínský Jihočeský Vysočina Pardubický Liberecký Olomoucký Moravskoslez. Ústecký Karlovarský Hl. m. Praha Středočeský Moravskoslezský Jihomoravský Zlínský Plzeňský Olomoucký Vysočina Královéhradecký Pardubický Ústecký Liberecký Jihočeský Karlovarský Kvalita života vybrané faktory Životní hodnoty většiny lidí (zdraví, práce, bydlení, bezpečnost, vzdělání, volnočasové aktivity, aj.) - příjmy jako potenciál materiální kvality života Příjmy na člena domácnosti (čistý disp. důchod) podle regionů ČR v roce 212 (v korunách) Nárůst ČDD na člena domácnosti (212 proti 24, v tis. korun, resp. v %) Kraje ČR 212 Kraje ČR 212 ČR celkem k 24 - rozdíl v tis. korun (l. osa) ČR celkem: 212 k 24 - rozdíl v tis. korun (l. osa) 212 k 24 - nárůst v % (pr. osa) 4% ČR celkem: 212 k 24 - nárůst v % (pr. osa) 35% 3% 25% % 15% 1% 5% % 9

10 ČR Nizozemí Dánsko Slovensko Finsko Slovinsko Maďarsko Francie Švédsko Rakousko Kypr Belgie Lucembusko Malta Irsko Německo Spoj. král. EU 15 Eurozóna Polsko Nové země (12) Estonsko Portugalsko Litva Lotyšsko Itálie Chorvatsko Bulharsko Španělsko Rumunsko Řecko Kvalita života příjmy a riziko chudoby Přírůstek disponibilních příjmů na člena domácnosti v krajích vyšší než přírůstek HDP na obyvatele (kromě Zlínského kraje) Ohroženost příjmovou chudobou zůstává nejnižší v EU (8,6 % v roce 213, 9,6 % v roce 212) Přírůstky ČDD na člena domácnosti a HDP na obyvatele (212 proti 21, v % graf 6 Riziko příjmové chudoby (podíl obyvatel v % celkové populace země) Hl. m. Praha Jihočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Moravskosl ezský kraj 5% 4% 3% 2% 1% % Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihomoravs ký kraj Kraj Vysočina Země 212 EU 28 Královéhrad ecký kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Čistý disponibilní důchod na jednoho člena domácnosti HDP na obyvatele 1

11 Kvalita života ohroženost chudobou v regionech V roce 213 stouplo proti roku 212 riziko ohroženosti chudobou nebo sociálním vyloučením ve třech regionech ČR (NUTS 2) přitom na Severozápadě a Moravskoslezsku toto riziko dlouhodobě nejvyšší a roste (SZ 25,8 % z 19,6 % v roce 29, MS 22,9 proti 18,6 %, ČR celkem 14,6 % proti 14, % v roce 29) Podíly obyvatelstva v riziku chudoby nebo sociálního vyloučení (v % populace regionu) 11

12 Kvalita života práce jako životní hodnota V ČR 6. nejnižší míra nezaměstnanosti v EU podle průměru let s 6,9 % (Rakousko 4,5 %, Španělsko 24,1 %) i v roce 213 se 7, % (Rakousko 4,9 %, Řecko 27,5 %) Dlouhodobá nezaměstnanost v ČR u lidí ve věku let od poloviny roku 212 v trendu klesala až na 42,2 % z počtu celkově nezaměstnaných ve 4q213, v EU 28 ale dále rostla (na 49,4 %) Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v % celkové nezam. (lidé ve věku a let V ČR ale klesala i dlouhodobá nezaměstnanost lidí ve věku let (43,4 % z celkově nezaměstnaných proti 5,8 % v EU) * Sezónně neočištěno ČR EU ČR EU 28 12

13 Slovinsko Švédsko ČR Slovensko Nizozemí Finsko Belgie Maďarsko Malta Rakousko Lucembursko Dánsko Německo Irsko Francie Chorvatsko Polsko Kypr Itálie Litva Estonsko Spoj. král. Rumunsko Bulharsko Řecko Portugaskol Španělsko Lotyšsko Kvalita života příjmová nerovnost Českou republiku charakterizuje velmi nízká příjmová nerovnost Podle tzv. podle Gini koeficientu* je ČR zemí, kde jsou rozdíly v příjmech lidí relativně velmi nízké (hodnota 24,9 v roce 212 je stejná jako např. v Japonsku; EU 28 3,6, Německo 28,3, Lotyšsko 35,7, USA 46,6, Mexiko 54,6, Namíbie 7,7 ) V rámci celé Evropy se nižší příjmovou nerovností než ČR vyznačuje podle Gini koeficientu ještě Norsko (22,6) a Island (24,) * =naprostá rovnost (hypoteticky všichni berou stejně ), 1=naprostá nerovnost (hypoteticky veškeré příjmy má jeden člověk ) Pořadí zemí EU v příjmové nerovnosti podle tzv. Gini koeficientu* v roce Země 212 EU 28 13

14 Kvalita života příjmová nerovnost Také nerovnost podle poměru pětiny lidí s nejvyššími příjmy a pětiny lidí s nejnižšími příjmy (tzv. kvintilové rozdělení) vykresluje ČR jako zemi s velmi nízkou příjmovou nerovností 2. nejnižší v EU Vysoká příjmová rovnost je v ČR především u lidí ve věku nad 65 let (podle tzv. kvintilového poměru) a od roku 25 (2,3) se prakticky nemění (2,4 v roce 213) Velmi malé změny jsou patrné i v datech za všechny věkové skupiny, kde se příjmová nerovnost dále zmenšuje (3,7 v roce 25, 3,4 v roce 213) Příjmová nerovnost (tzv. kvintilový poměr S8/S2) 5,5 5, 4,5 4, 3,5 3, 2,5 EU celkem ČR celkem EU lidé nad 65 let ČR lidé nad 65 let Největší nerovnost na jihu Evropy 2, (Špan. 7,2, Řecko 6,6, ČR 3,5 v roce 212) 14

15 Kvalita života gender gap* a podíl nízkopříjmových** Horší úroveň ČR proti průměrné úrovni EU u rozdílů mezd mužů a žen* (4. nejvyšší v EU) a také mírně vyšší podíl zaměstnanců s nízkými příjmy** (18 % proti 17 % v EU) v ostatních faktorech souvisejících s nerovnostmi ČR lepší výsledky než průměr EU Gender gap* (rozdíly mezi mzdou mužů a žen, rok 212) 26, 25, 24, 23, 22, 21, 2, 19, 18, Podíl nízkopříjmových zaměstnanců** na celkovém počtu zaměstnanců ( v %, rok 21) 17, * Rozdíl mezi hodinovou mzdou mužů a mzdou žen vyjádřenou průměrem hodinové mzdy mužů * Berou méně než dvě třetiny mediánové mzdy; údaje 21 15

16 Belgie Nizozemí Slovinsko Lucemb Rakousko ČR Malta Německo Dánsko Chorvatsko Estonsko Spoj. král. Finsko Švédsko Polsko Litva Slovensko Portugas Lotyšsko Francie Maďarsko Irsko Rumunsko Kypr Bulharsko Itálie Španělsko Řecko Kvalita života úvazky a nízká intenzita práce* Podíl nedobrovolných pracovních úvazků v ČR podstatně nižší než v EU (14,3 % z celkového počtu částečných úvazků, v EU 28 %) Podíl domácností s velmi nízkou intenzitou práce 4. nejnižší v EU (6,8 % proti 1,5 % v EU 28) Nedobrovolné částečné pracovní úvazky (podíl z celkového počtu část. úvazků, v %) Domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce* v ČR (v % celkové populace; kvintilové rozdělení příjmů EU Celkem 1. kvintil 2. kvintil 3. kvintil 4. kvintil 5. kvintil * Domácnosti, v nichž dospělí pracují méně než pětinu své potenciální pracovní doby 16

17 Estonsko Lotyšsko Švédsko Lucembursko Dánsko Malta Německo Spoj. král. Irsko Litva Bulharsko Slovensko Finsko Belgie ČR Francie Portugaskol Polsko Rumunsko Maďarsko Slovinsko Kypr Itálie Nizozemí Rakousko Řecko Španělsko Chorvatsko Kvalita života - bydlení Pokles cen na rezidenčním trhu jen mírný (-1,3 % y/y v roce 213) Domácnosti v ČR investovaly do hmotných fixních aktiv v letech každý rok v průměru o 14,5 % více, v období však každoročně v průměru o 3 % méně (-8,7 % y/y v roce 212) Ceny na trhu rezidenčního bydlení v roce 213 (reálně, y/y v %) Domácnosti v ČR čisté pořízení hmotných fixních aktiv (y/y v %) % 25% 2% 15% 1% 5% % -5% -1% -15% -2% Čisté pořízení hmotných fixních aktiv 17

18 Řecko Anglie a Wales Island Skotsko Černá Hora Estonsko Polsko Severní Irsko Slovensko Nizozemí Bulharsko ČR Rakousko Malta Chorvatsko Norway Dánsko Německo Litva Finsko Lotyšsko Portugasko Liechtenstein Španělsko Srbsko Belgie Kypr Rumunsko Švédsko Maďarsko Itálie Slovinsko Makedonie Lucembursko Švýcarsko Turecko Kvalita života bezpečnost Vývoj kriminality v zemi i subjektivní vnímání vlastní bezpečnosti obyvatelstva patří k důležitým parametrům kvality života Pokles kriminality v ČR během let (celkem v průměru ročně -1,7 %, krádeže aut -8,6 %; případy domácího násilí -2,3%, ale v letech 29, 21 a 212 jejich počty rostly) Vývoj počtu trestných činů zaznamenaných policií (rok 212 proti roku 24, změna v %) 2% 18% 16% 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% % -2% -4% -6% 18

19 Kvalita života výdaje na zdraví Nemocnost v ČR klesá, roste však průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (28 dní v roce 2, 44 dní v roce 212) Výdaje domácností za zdraví (mimo plateb zdravotního pojištění) 46,3 mld. korun v roce 212 proti 13,9 mld. v roce 2 V letech 211 a 212 meziroční přírůstky výrazně oslabily Vývoj nemocnosti v ČR Výdaje domácností na zdraví (v mld. korun) Průměrný denní stav práce neschopných (v tisících, l. osa) Průměrná délka hospitalizované doby ve dnech (pravá osa) Průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (pr. osa) 5 Výdaje domácností na zdravotní péči Výdaje domácností na regulační poplatky Výdaje domácností na léky, z toho: předepsané volně prodejné 19

20 ČR Slovensko Polsko Rakousko Chorvatsko Rumunsko Maďarsko Slovinsko Německo Lotyšsko Litva Bulharsko Estonsko Švédsko Finsko Francie Spoj. král. Itálie Nizozemí Dánsko Řecko Kypr Lucembursko Belgie Irsko Malta Španělsko Portugaskol Kypr Irsko Litva Lucembu Švédsko Spoj. král. Francie Estonsko Nizozemí Belgie Polsko Dánsko Španělsko Lotyšsko Finsko Slovinsko Řecko Maďarsko Německo Slovensko Bulharsko Portugaskol ČR Malta Chorvatsko Rakousko Rumunsko Itálie Kvalita života vzdělání ČR má nejvyšší podíl lidí se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním ve věkové kategorii let ze všech zemí unie (87,1 % populace let) Ve věkové kategorii let je tento podíl 2. nejvyšší v EU 28 (94,4 %) Podíly středoškoláků* v populaci let (v %, 213) 7 6 Podíly vysokoškoláků** ve věkové kategorii let (v % populace let; 213) * S maturitou vč. učňovského vzdělání s maturitou, konzervatoře, zkrácená studia s maturitní zkouskou a nástavbová studia ** Vysoké školy vč. bakalářskýich modulů, Vyšší odborné skoly a doktorandské studium 2

21 Kvalita života kultura jako volnočasová aktivita Vývoj návštěvnosti kulturních zařízení ukazuje, že lidé v dobách zhoršování své finanční situace považují ve značné míře tyto výdaje za výdaje zbytné (patrné např. i na počtech pořádaných koncertů) Pokles výpůjček ve veřejných knihovnách zhruba od roku 25 může souviset s rostoucí vybaveností domácností osobními počítači (v roce 213 ve více než 68 % domácností, v domácnostech s dětmi 92 %) Návštěvníci divadel, kin, památkových objektů, muzeí a galerií (v tis. osob) Návštěvníci divadel (státních) v tis. Návštěvníci památkových objektů v tis. Návštěvníci kin v tis. Návštěvníci muzeí a galerií v tis. 21

22 Kvalita života cestování jako volnočasová aktivita Na cesty do zahraničí vydávali lidé během let v průměru každý rok více o 4,6 % - bylo to víc, než o kolik rostly jejich celkové výdaje na konečnou spotřebu (+4 % v průměru ročně) Výdaje domácností na dovolené s komplexními službami (nominálneě v mld. korun, změny reálně v % (v cenách roku 25) Podíl hostů z České republiky na celkovém počtu hostů v ubytovacích zařízení ČR) 56% 45, 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, Výdaje domácností na dovolené s komplexními službami (v mil. korun běžných cen, ESA 95 národní pojetí) Výdaje domácností na dovolené s komplexními službami (objemové indexy, 25=1, ESA 95 národní pojetí) 1% 8% 6% 4% 2% % -2% -4% -6% 55% 54% 53% 52% 51% 5% 49% 48% 47% Podíl hostů-rezidentů z celkového počtu hostů v ubytovacích zařízení 22

23 do ) ) a více Kvalita života - stárnutí Sociologické změny v charakteru rodin a ekonomická soběstačnost starých lidí ta je u většiny z nich redukována na příjmy z důchodu Přírůstky : Starobní důchod 3,9krát (1 77 korun) Hrubá mzda 4,3krát ( korun) Čistá mzda 4,3krát ( korun) Příjemci starobního důchodu v ČR podle jeho výše (muži a ženy, stavy k prosinci 212) 3 25 Počty mužů (levá osa) Počty žen (levá osa) Muži v % (pravá osa) Ženy v % (pravá osa) 3 25 Relace důchodu a hrubé a čisté mzdy: 42,9 % v roce 212 (47 % v roce 1993) 55,6 % v roce 212 (6,1 % v roce 1993) Počet závislých * na 1 živících **: v roce v roce * Děti do 19 let a senioři nad 65 let. ** Populace ve věku 2-64 let. 23

24 Závěry Vlivem ekonomické recese v ČR v posledních dvou letech ukázal v roce 213 HDP na obyvatele v PPS měřící vyspělost zemí mírné oddálení ČR od průměrné ekonomické úrovně vyspělých zemí unie (na 74,1 % skupiny EU 15 ) po stagnaci této relace v letech (75 %) Divergence patrná především v případě Prahy Pro obyvatele znamenal tento vývoj tříletý prohlubující se pokles jejich čistých disponibilních příjmů - nejen reálně (-3,1 % v roce 213), ale dokonce i v nominálním vyjádření (-39 mld. korun v roce 213) Přesto lze život v České republice podle analýzy vybraných parametrů jeho kvality v dlouhodobém pohledu považovat za dobré místo pro život důvody: 24

25 Závěry Práce jako životní hodnota 6. nejnižší míra nezaměstnanosti v EU v průměru let ; pokles dlouhodobé nezaměstnanosti i mladších lidí (v EU růst); příjmové nerovnosti podle různých měřítek ukazují jedny z nejnižších hodnot v EU (2. nebo 3. místo); velmi nízký podíl nedobrovolných částečných pracovních úvazků (6.místo); malý podíl domácností s velmi nízkou intenzitou práce (4. místo); nízký podíl osob s prací ohrožujících fyzické nebo duševní zdraví (3,8 % a 14,5 % proti 3,8 % a 26,5 %v EU) Vyšší než evropský průměr je však v ČR genderová mzdová nerovnost a mírně vyšší je i podíl nízkopříjmových zaměstnanců na jejich celkovém počtu Absence zjevné bídy riziko příjmové chudoby nejnižší v EU (8,6 % obyvatel v roce 213, 9,6 % v 212 proti16,9 % v EU) v ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením 25

26 Závěry 14,6 % obyvatel ČR, což bylo ale více než v roce 29 (14 %) velmi negativní je však fakt, že v roce 213 toto ohrožení dále stouplo v regionech, kde je dlouhodobě nejvyšší (Severozápad 26 % obyvatel, v Moravskoslezsku 22,9 %) ve většině krajů ČR (kromě Zlínského) stouply za roky čisté disponibilní příjmy na člena domácnosti více, než HDP na obyvatele Vývoj dalších vybraných parametrů kvality života Bydlení: za konjunktury silný růst investic domácností do vlastního bydlení, ale v letech již v průměru roční poklesy o 3 % Bezpečnost: snížení kriminality za roky zhruba stejné jako v Nizozemí nebo Rakousku 26

27 Závěry Zdraví: klesající nemocnost, ovšem velmi rychlý růst výdajů domácností na zdraví nad rámec plateb pojistného do systému 13,9 mld. v roce 2, 46,3 mld. v roce 213; některé ambivalentní dopady změn ve zdravotnictví (hlášená vážná onemocnění rostou, doba hospitalizace klesá) Vzdělání: vysoký podíl středoškoláků v populaci, růst podílu vysokoškoláků v kategorii let zatím nezlepšil pozici v žebříčku EU Volnočasové aktivity: pokles příjmů ovlivnil výdaje domácností na cesty zejména do zahraničí, domácích hostů v ubytovacích zařízeních je méně než polovina; návštěvnost kulturních zařízení pokles v kinech, stabilní počty u památek, muzeí, galerií Stárnutí: přírůstek průměrného starobního důchodu od roku 1933 nižší než u mezd (jejich relace zhoršená); počet dětí a seniorů dosáhne počtu lidí v produktivním věku zhruba po roce 25 27

28 Děkujeme za pozornost 28