Podniková informatika

Transkript

1

2

3

4 Edice Management v informaèní spoleènosti Edièní rada: Prof. Ing. Josef Basl, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze pøedseda Ing. Kateøina Drongová Grada Publishing, a.s. místopøedseda Prof. Ing. Jan Ehleman, CSc. Technická univerzita Liberec Doc. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D. Univerzita Hradec Králové JUDr. Martin Maisner kanceláø ROWAN LEGAL Doc. Ing. Karol Matiaško, CSc. Žilinská univerzita v Žilinì Prof. RNDr. Jaroslav Pokorný, CSc. MFF UK v Praze Doc. Ing. Jan Pour, CSc. VŠE v Praze Doc. Ing. Karel Richta, CSc. FEL ÈVUT v Praze Doc. Ing. Petr Sodomka, Ph.D. UTB ve Zlínì Doc. Ing. Milena Tvrdíková, CSc. VŠB-TU Ostrava Prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Èeská zemìdìlská univerzita v Praze Ing. Libor Gála Doc. Ing. Jan Pour, CSc. Ing. Zuzana Šedivá Podniková informatika 2., pøepracované a aktualizované vydání Grada Publishing, a.s., 2009 Cover Photo profimedia.cz Vydala Grada Publishing, a.s., U Prùhonu 22, Praha 7 tel.: , fax: , jako svou publikaci Vytiskla tiskárna PBtisk, s.r.o. Dìlostøelecká 344, Pøíbram Recenzenti: Prof. Ing. Edvard Leeder, CSc. Ing. Milan Cvrkal Odpovìdný redaktor Mgr. Petr Mušálek Sazba Milan Vokál Poèet stran 496 Druhé vydání, Praha 2009 ISBN

5 Obsah O autorech...13 Úvod...15 Èást I: Principy podnikové informatiky 1. Podniková informatika Informace Informaèní systém Podnikové procesy Podnikový informaèní systém Podniková informatika Informaèní a komunikaèní technologie Technické prostøedky Poèítaèe Další technické prostøedky Základní programové vybavení Operaèní systémy Podpùrné programy (utility) Služební programy servery a jejich klienti Komunikaèní prostøedky Programové prostøedky pro podporu vývoje a implementaci aplikací Systémy a prostøedky vývoje software Programovací jazyky Typy systémù a technologické výpoèetní modely Modely související s centralizovaným zpracováním Modely související s decentralizovaným zpracováním Modely související s distribuovaným zpracováním Data v podnikové informatice Data a metadata, informace, znalosti a informaèní systém Prezentace, uložení a zpracování dat Prezentace dat a metadat Organizace dat a tradièní (souborový) a databázový pøístup k uložení dat Objekty Relaèní databáze a SQL Principy relaèních databází SQL Structured Query Language Kategorie relaèních databázových systémù

6 3.3.4 Rozvoj relaèních databází XML, extensible Markup Language PrincipyXMLajádroXML Zpracování XML dokumentù Aplikace XML v podnikové informatice Další formáty ukládání dat Formáty spojené s poèítaèovou grafikou Formáty orientované na dlouhodobou archivaci elektronických dat Aplikace osobní informatiky Technické prostøedky osobní informatiky Softwarové prostøedky osobní informatiky Kanceláøské prostøedky Zpracování textù, textové editory, MS Word Zpracování tabulek, tabulkové editory (spreadsheet) Zpracování elektronických prezentací prezentaèní programy Osobní databáze, MS Access Sady kanceláøských aplikací Funkcionalita kanceláøského balíku MS Office Pøíprava a zpracování grafických dat Úpravadigitálnífotografie Pøíprava vektorové grafiky ilustrací, schémat Archivace obrázkù a grafiky digitální fotoalba Elektronické informaèní zdroje Internet a služby pro vyhledávání informací Vyhledávací a metavyhledávací služby Pøedmìtovékatalogy Placené informaèní elektronické databáze Vìrohodnost informací a citace informaèních zdrojù Èást II: Aplikace podnikové informatiky 5. Vymezení aplikací podnikové informatiky Podstata aplikací podnikové informatiky Klasifikace aplikací podnikové informatiky Možnosti øešení aplikací Podstatné charakteristiky aplikaèních software Základní a obchodní charakteristiky Funkcionalita, obsahové vymezení aplikaèního software Služby Provozní prostøedí Další vlastnosti produktù ASW Efekty podnikové informatiky Podniková informatika

7 6. Infrastrukturní aplikace Portály Principyportálù Funkcionalita portálù Orientaceportálù Správa dokumentù a obsahu Životní cyklus dokumentu Správa dokumentù Správa obsahu Øízení a podpora spolupráce Øízení pracovních tokù Øízení znalostí Komplexní øešení øízení podnikového obsahu Celopodnikové transakèní aplikace Principy øešení ERP Celková koncepce ERP Technologické a provozní principy ERP Øízení pøístupu k funkcím a informacím ERP Úpravysoftware Funkcionalita ERP Øízení financí Prodej a marketing Øízení nákupu a skladù Øízení lidských zdrojù Výroba Správaservisu Úètování projektù Pøíklad využití ERP aplikace Branžová øešení ve vztahu k ERP Strojírenská výroba Procesní výroba Služby Správanemovitostí Kategorie a pøíklady produktù ERP KategorieERP Pøíklady produktù ERP EfektyERP Aplikace pro øízení externích vztahù Principy aplikací pro øízení externích vztahù Základní vztahy mezi subjekty elektronického podnikání Aplikace pro vztahy B2C Aplikace pro vztahy B2B Elektronické zásobování (e-procurement)

8 8.3.2 Elektronické tržištì (e-marketplace) Elektronické aukce Øízení dodavatelských øetìzcù (APS/SCM) Zásoby øízené dodavatelem Aplikace pro vztahy B2G a C2G Aplikace pro vztahy C2C Mobilní obchodování Øízení vztahù k zákazníkùm (CRM) Efekty aplikací pro øízení externích vztahù Analytické aplikace, business intelligence Podstata business intelligence Základní principy business intelligence Výbìr a organizace dat Dimenze a granularita dat Multidimenzionalita uložení a práce s daty Nároky na kvalitu dat Hlavní komponenty øešení business intelligence Produkèní (zdrojové) databáze ETL Extract, Transform and Load EAI EnterpriseApplicationIntegration Doèasné úložištì dat (DSA) Operativní úložištì dat (ODS) Datovýsklad(DWH) Datové tržištì (DMA) OLAP databáze Reporting Analytické aplikace Dolování dat (Data Mining) Nástroje pro øízení kvality dat a správu metadat Pøíklad øešení aplikace BI Návrh a vytvoøení struktur datového skladu Transformace dat (ETL) Vytvoøení analytického dotazu do datového tržištì Výbìr datových zdrojù pro analytické úèely Vytvoøení pohledu nad daty pro analýzy Vytvoøení dimenzí pro OLAP kostky Vytvoøení OLAP kostky Zprocesování dimenzí a OLAP kostky Prohlížení OLAP kostky Práce s OLAP kostkou v prostøedí Excel Práce s OLAP kostkou v prostøedí ProClarity Funkcionalita a aplikace BI Segment trhu business intelligence Efekty business intelligence Podniková informatika

9 10. Øízení rozvoje, inovací a podnikové výkonnosti Podniková architektura Øízení podnikových procesù Øízení podnikové výkonnosti CPM Øízení životního cyklu produktu PLM Èást III: Øešení aplikací podnikové informatiky 11. Životní cyklus aplikací podnikové informatiky Plánování a pøíprava aplikace Vstupní analýza Plánování projektu aplikace Výbìr dodavatele aplikace Úvodní studie Analýza a návrh aplikace Analýza podnikových procesù Analýza stávajících databází Analýza stávajících aplikací Návrh zmìn podnikových procesù Návrh databází Návrh aplikace Implementace aplikace Detailní specifikace modulù Prototypy Kastomizace typového software Vývoje a dovývoje Akceptaèní øízení Pøíprava na zavedení do provozu, migrace Detailní specifikace plánu a harmonogramu migrace Instalace aplikaèního software a dalších technologií Migracedat Organizaèní pøíprava provozu aplikace Pøedávací øízení Provoz a užití aplikace Pøedání aplikace do provozu Správainfrastruktury Podpora uživatelù Monitorování provozu aplikace Návrhy na zmìny aplikace Další rozvoj a optimalizace aplikace Zmìnové øízení Návrhy a realizace dílèích úprav aplikace Zadání nového projektu

10 12. Datové modelování a návrh databází Podstata datového modelování Konceptuální datové modelování Entity Vazby Byznys pravidla Logický návrh databáze Specifikace databázových tabulek Definování klíèù Øešení a testování integrity databáze Fyzický návrh databáze Procesní modelování a zlepšování podnikových procesù Úèel a uplatnìní procesního modelování Metodiky a dokumentace podnikových procesù Modelování podnikových procesù Pøíklady dalších nástrojù pro procesní modelování Reengineering podnikových procesù Možnosti procesních návrhù a zmìn Efekty a rizika procesního reengineeringu Dimenzionální modelování Podstata dimenzionálního modelování Postup dimenzionálního modelování Pøípravná fáze Hrubý dimenzionální model Analýza a návrh datového skladu a tržišť Tabulky faktù Principy tabulky faktù Granularita v tabulce faktù Agregace dat Tabulky dimenzí Principy návrhu dimenzionálních tabulek Zmìny v dimenzích (SCD Slowly Changing Dimensions) Fyzický návrh datového skladu Èást IV: Provoz a rozvoj podnikové informatiky 15. Bezpeènost v informatice Øešení bezpeènosti IS/ICT Základní pojmy Pøístup k øešení bezpeènosti IS/ICT Hrozby Protiopatøení Zajištìní autentizace zprávy Zajištìní dùvìrnosti Podniková informatika

11 Autentizace a autorizace uživatelù, programù a systémù Ochrana proti škodlivým kódùm Firewall Dalšíprotiopatøení Integrace podnikové informatiky Specializace, integrace, evoluce integrace Middleware Funkcionalita základního middleware Funkcionalita integraèního middleware Funkcionalita middleware pro aplikaèní integraci Služebnì orientovaná architektura Služby Architektura XMLaSOA Pøístupykintegraci Integrace aplikací Informaèní integrace Integrace na úrovni pøístupu Systémováintegrace Øízení provozu a rozvoje podnikové informatiky Možnosti provozu a rozvoje podnikové informatiky Outsourcing a offshoring Hosting Vzdálené poskytování služeb (ASP) Software-as-a-Service(SaaS) Øízení podnikové informatiky Informaèní strategie Plánování projektù, projektový zámìr Øízení služeb podnikové informatiky Závìr Pøílohy P1 Vývoj v informatice P2 Poèítaè a periferie P3 Mìrné jednotky a informaèní technologie P4 Pøehled poèítaèových rozhraní P5 Virtualizace a konsolidace systémù P6 Technologie sítí

12 6.1 Principysítí Topologie sítì Typy sítí a jejich konvergence Síťový model, protokoly, síťové rozhraní a aktivní prvky poèítaèové sítì Pøístup k poèítaèové síti prostøednictvím pøístupových sítí Klasifikace poèítaèových sítí Sítì podle rozsahu Další specifické sítì P7 Technologie a služby internetu Protokolová sada TCP/IP Adresace a smìrování v internetu, spolehlivost pøenosu a vztah k aplikacím Aplikaèní služby v internetu Systém doménových jmen Pøiøazení IP adres Služba Dynamic Host Configuration Protocol Služba elektronické pošty Služba pøenosu souborù FTP Služba World Wide Web Další významné služby P8 Kódování znakù P9 Pøehled XML specifikací a aplikací P10 Pøíklady vybraných funkcí editorù Word a Excel Textový editor MS Word Tabulkový editor MS Excel Literatura a další zdroje Pøehled zkratek a základních termínù Rejstøík Podniková informatika

13 O autorech Ing. Libor Gála Vystudoval obor Automatizované systémy øízení na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde od ukonèení studia v roce 1988 pùsobí jako odborný asistent. Ve své pedagogické i další práci se zamìøuje pøedevším na oblast integrace podnikových aplikací a otázky spojené s aplikací internetu do podnikové praxe. Zde se zabývá na jedné stranì problematikou návrhu a implementace použitelných a pøístupných webových aplikací a hypertextových systémù, a na druhé stranì pøístupy, které do vývoje a provozu aplikací pøináší servisnì orientovaná architektura. Na praktických projektech spolupracuje se spoleènostmi ITG a ÈSSI. Doc. Ing. Jan Pour, CSc. Vystudoval Fakultu národohospodáøskou na Vysoké škole ekonomické v Praze. Je docentem katedry informaèních technologií VŠE v Praze. Souèasnì pracuje jako analytik ve spoleènosti ITG Praha. Profesnì se orientuje na otázky øízení podnikové informatiky, koncepcí a aplikaèních architektur informaèních systémù podnikù a úlohy business intelligence. Podílel se na øešení nìkolika desítek projektù pro nejrùznìjší podniky a organizace v energetice, prùmyslu, obchodì i ve státní správì. V souèasné dobì je èlenem Rady Èeské spoleènosti pro systémovou integraci a redaktorem èasopisu Systémová integrace. Ing. Zuzana Šedivá Vystudovala obor Automatizované systémy øízení na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde od absolvování v roce 1985 pùsobí na katedøe informaèních technologií jako odborná asistentka. Ve své pedagogické práci i v ostatních odborných aktivitách se zamìøuje pøedevším na oblasti aplikací grafických dat a multimediálních prezentací. Souèasnì svou odbornost rozvíjí v oblasti podpory informaèních technologií ve vzdìlávání a výuce (e-learningu). V mezinárodní organizaci OBSE se dlouhodobì podílela na praktických projektech v oblasti zpracování a archivace dokumentù. Na praktických projektech spolupracuje i se spoleèností ITG. V souèasnosti je také externí lektorkou Vysoké školy ekonomie a managementu. O autorech 13

14

15 Úvod Zøejmì je na tomto místì zbyteèné opakovat nejrùznìjší myšlenky a hesla o významu informatiky pro jednotlivce i podniky, pro jejich úspìch a konkurenceschopnost, o unikátní rychlosti rozvoje informaèních a komunikaèních technologií, o potøebì jisté informatické kvalifikace každého z nás poèínaje žáky základních škol a lidmi dùchodového vìku konèe. Omezme se proto na konstatování, že informatika tu je, musíme s ní pracovat, musíme s ní žít a musíme jí tedy i do jisté míry porozumìt. Toto porozumìní má však rùzný smìr, rozsah a rùznou úroveò detailu. Nìkdo potøebuje znát všechny potøebné detaily poèítaèe, protože je dodává, opravuje nebo kompletuje, jiný potøebuje znát všechny potøebné detaily programù, aplikací, s nimiž pracuje a s jejichž pomocí vydìlává pro firmu peníze. Pro všechny, nebo alespoò vìtšinu z nás, je ale úèelné mít celkový, byť rámcový pøehled o informatice, co nabízí, co na nás vyžaduje a kam se ubírá. Takový informatický základ se stává bìžnou souèástí vzdìlání lidí tohoto tisíciletí a souèasnì poskytuje podstatnì lepší výchozí prostor pro pochopení všech podstatných souvislostí v informatice i pro konkrétní práci s jednotlivými technickými nebo programovými prostøedky. První otázka, kterou si na poèátku musíme položit, je: Komu je tato kniha urèena a co je jejím úèelem? Otázka je to vcelku jednoduchá, odpovìï o poznání složitìjší. V informatice a kolem ní se pohybuje ohromné množství lidí, a to v nejrùznìjších profesích nebo rolích programátoøi, analytici, technici a zejména uživatelé, tj. manažeøi, obchodníci, úèetní, nejrùznìjší podnikoví specialisté, ale i lidé mimo ekonomickou sféru. Uživatelù je logicky nejvíce, a zejména oni nakonec rozhodují o úspìchu èi neúspìchu informaèních systémù a programù, techniky, penìz i èasu do nich vložených. Jejich kvalifikace, schopnosti a zájem zhodnotí, nebo znehodnotí všechny tyto prostøedky, jejichž cena se mùže pohybovat od nìkolika tisíc až po desítky milionù korun. Prvním naším zámìrem je proto pøispìt uživatelùm, uživatelské sféøe v orientaci v souèasné informatice. Druhým naším zámìrem je naplnit tvrzení z prvního odstavce a poskytnout celkový výchozí pøehled o informatice, bez podrobností, ale s respektováním všech jejích nezbytných souèástí, jejích podstatných charakteristik a vzájemných vazeb. Takový souhrnný pohled na podnikovou informatiku zahrnuje aplikace v informatice, jim odpovídající technologie, projektové a analytické postupy a metody, a je proto obvykle východiskem pro práci a rozvoj další kvalifikace projektantù a analytikù informaèních systémù. Kniha je proto urèena i jako základ pro studium zaèínajícím projektantùm a analytikùm. Mluvíme-li v naší publikaci o podnikové informatice, máme tím na mysli informatiku v rùzných prostøedích prùmyslových, obchodních, dopravních a dalších spoleèností, ale i v prostøedí finanèních institucí a organizací veøejné správy. Zkrácený termín podniková informatika používáme jako zobecnìní tìchto prostøedí, a to i s vìdomím jisté nepøesnosti. Vycházíme z pøedpokladu, že k tomu, abychom byli pøipraveni porozumìt možnostem informatiky v reálném prostøedí jakéhokoli ekonomického subjektu, musíme si nejdøíve uvìdomit, proè informatiku potøebujeme. Jaké jsou vlastnì naše požadavky na informatiku a zejména na její obsah, jaké funkce má poskytovat, s jakými daty a informacemi má pracovat, jaké technologie a prostøedky lze pro naše požadavky nejefektivnìji využívat. Tyto otázky a jejich øešení jsou náplní èásti I publikace. Víme-li, co má být úèelem a obsahem informatiky, mùžeme uvažovat o tom, jaké druhy aplikací, aplikaèních software (napø. programù pro vedení úèetnictví, obchodování apod.) máme k dispozici a jaké jsou jejich možnosti a omezení v podnikovém øízení. V souèasné dobì je v praxi celá øada velmi rùznorodých aplikací. Jsou urèeny rùzným pracovníkùm podniku, poskytují rùzné funkce, jsou založeny na rùzných technologiích, mají rùzné možnosti využití. Je proto vždy otázkou, kterou z nich pro daný úèel a obsah nasadit a využít. Odpovìdi na tyto otázky tvoøí èást II. Úvod 15

16 Jak naznaèuje pøedchozí odstavec, informatika se prakticky ve vìtšinì organizací prùbìžnì rozvíjí, øeší se nové úlohy a projekty a ty pùvodní se upravují podle nových požadavkù. Na øešení tìchto úloh a projektù obvykle kooperují jak analytici, tak uživatelé a využívá se pøi nich mnoha rùzných metod a postupù. Úèelem èásti III je objasnit jejich podstatu a zpùsob práce s nimi, neboť úroveò jejich zvládnutí ovlivòuje výslednou kvalitu øešení projektù i celého informaèního systému. Informatika v jakékoli organizaci se musí racionálnì provozovat i prùbìžnì rozvíjet tak, aby odpovídala skuteèným potøebám jejích uživatelù a potenciálu, který informatický trh aktuálnì nabízí. To ale také znamená, že provoz i vývoj tìchto stále složitìjších komplexù rùzných programových a technických prostøedkù se musí kvalifikovanì øídit. Øízení informatiky sice není hlavní orientací této publikace, pøesto pokládáme za úèelné poukázat zejména na to, co je tøeba øídit a co pro úspìšný chod podnikové informatiky zajistit. To jsou pak témata èásti IV. Uvedené okruhy otázek a témat jsou základem celkové struktury pøedkládané publikace, kterou dokumentuje obr Podniková informatika I. Principy podnikové informatiky podniková informatika, její obsah a zdroje (funkce, procesy, role) technologická infrastruktura (technika, software, komunikace) data, datové zdroje, informace osobní informatika II. Aplikace podnikové informatiky vymezení aplikací, jejich typy a podstatné charakteristiky infrastrukturní aplikace celopodnikové transakèní aplikace aplikace pro øízení externích vztahù podniku analytické aplikace a podpora podnikového øízení aplikace øízení podnikové výkonnosti a inovací III. Øešení aplikací podnikové informatiky životní cyklus podnikové informatiky metody analýzy a návrhu podnikové informatiky IV. Øízení podnikové informatiky principy øízení informatiky, obsah a organizace øízení bezpeènosti integrace podnikové informatiky Obr. 0.1 Celková struktura knihy 16 Podniková informatika

17 Obvyklou souèástí úvodních informací ke každé knižní publikaci je vymezení základních formálních standardù. Proto na tomto místì upozorníme na použité piktogramy, které uvozují standardní èásti jednotlivých kapitol: Úèel kapitoly nebo èásti textu. Vymezení nebo definice nejdùležitìjších pojmù (nikoli všech). Pøíklady zadání k souhrnnému pøíkladu vybrané firmy nebo dílèí kroky pøi práci s programovými prostøedky, resp. pøi realizaci jejich jednotlivých funkcí. Základní pøípadová studie vybraného podniku, na níž jsou dokumentovány problémy a jejich øešení v bìžné praxi. Doporuèení pro øešení úlohy, problému nebo operace. Shrnutí kapitoly nebo vybrané èásti textu. K tomu, abychom naše další úvahy o podnikové informatice a nìkterých jejích aplikacích a technologiích mohli pøiblížit na konkrétnìjších pøíkladech, použijeme k tomu pøípadovou studii (pro tyto úèely speciálnì založené) obchodní firmy; nazvìme ji NEON. Naši firmu doplòme nìkolika dalšími charakteristikami: Firma je akciovou spoleèností, patøí svým rozsahem ke støedním, má kolem 200 zamìstnancù a obrat 500 milionù Kè. Firma NEON nakupuje a prodává bìžné spotøební zboží elektrické pøístroje, žárovky, kabely, CD a DVD atd. Firma dodává spotøební zboží obchodním øetìzcùm a dalším obchodním organizacím, ale i koneèným spotøebitelùm. Zboží nakupuje u rùzných dodavatelù, pøedevším od výrobních podnikù nebo distribuèních center. Firma vstupuje do rozmanitých vztahù s mnoha externími partnery, jak dokumentuje obr V dalším textu se budeme na uvedený pøíklad odvolávat s tím, že na zaèátku uvedeme struènì daný problém a v závìru možnosti jeho øešení ve vazbì na probírané téma a vždy také upozorníme na pøípadné odlišnosti jednotlivých øešení a produktù i u jiných typù organizací. Standardním problémem každého textu tohoto charakteru je rychlost jeho zastarávání. To je dáno neobyèejnì rychlým rozvojem informaèních a komunikaèních technologií, který nemá v žádné jiné sféøe lidského poznání obdoby. Tomuto problému se samozøejmì nevyhneme ani v našem pøípadì. Na druhé stranì se ho snažíme alespoò èásteènì eliminovat odkazy na aktualizované webové stránky obsahující aktuální pøehledy produktù, služeb a jejich dodavatelù a na vývojové trendy na ICT trhu. Úvod 17

18 Zákazník Zákazník Zákazník Veøejná správa Zákazník Dodavatel Dodavatel Dodavatel Obr. 0.2 Pøíklad obchodní firmy NEON Na závìr by autoøi chtìli touto cestou podìkovat spolupracovníkùm i absolventùm kateder informatiky na VŠE v Praze, zejména prof. Jiøímu Voøíškovi, prof. Josefu Baslovi, doc. Prokopu Tomanovi a dalším za spolupráci na pøípravì knihy. Tato publikace vznikla ve velmi úzké kooperaci s øadou externích partnerù z praxe, zejména se spoleèností KPC-Group, která je výhradním zastoupením spoleènosti Gartner v ÈR, na Slovensku a v Rumunsku. Zvláštní dík dále patøí tìmto spoleènostem a jejich pracovníkùm: Ing. Milanu Cvrkalovi, Ing. Drahoslavu Dvoøákovi, Ing. Petru Hampejsovi a Ing. Pavlu Šlesingrovi (Microsoft ÈR), Ing. Lumíru Srchovi, Ing. Václavu Derflerovi, Ing. Vladimíru Zykovi a Ing. Janu Novákovi (ITS), Ing. Ivì Stanovské (Aquasoft), Ing. Pavlu Šindeláøovi (AutoCont CZ), Ing. Milanu Štoèkovi a Ing. Jánu Zajícovi (Clever Decision) a celé øadì pracovníkù dalších spoleèností pùsobících na našem ICT trhu, kteøí poskytli pro tuto publikaci cenné materiály, pøíklady, pøipomínky a námìty. V knize byly využity výstupy a výsledky následujících výzkumných grantù: GA ÈR è. 201/07/0455 Model vztahu mezi výkonností podnikání, úèinností podnikových procesù a efektivností podnikové informatiky, CVKS MŠMT , 1M0524 Centrum výzkumu konkurenèní schopnosti èeské ekonomiky, GA ÈR 201/08/0663 Inovace informaèních systémù podporující konkurenceschopnost podnikù. 18 Podniková informatika

19 ÈÁST I: PRINCIPY PODNIKOVÉ INFORMATIKY Cílem úvodní èásti je vytvoøit potøebnou terminologickou základnu a pøedevším vymezit, z èeho se informatika skládá a co v praxi zahrnuje. Hlavní náplní èásti I je objasnìní podstatných principù a informatiky a vymezení jejího obsahu. Základní strukturu této èásti demonstruje obr. I.1. Podniková informatika [1] vymezení informatiky, aplikované a podnikové informatiky obsah podnikové informatiky podnikové procesy, role, zdroje ICT - Informaèní a komunikaèní technologie [2] technické prostøedky základní programové vybavení komunikaèní prostøedky vývoj aplikací výpoèetní modely Data v podnikové informatice [3] data, informace, znalosti prezentace a zpracování dat relaèní databáze a SQL XML formáty ukládání dat Osobní informatika [4] kanceláøské prostøedky prezentaèní techniky, grafika vyhledávání informací Obr. I.1 Struktura èásti I Na informatiku se mùžeme dívat na zcela obecné úrovni a na úrovni jejích aplikací v urèitém oboru lidské èinnosti, tj. na aplikovanou informatiku, a konkrétnìji na informatiku v podnikovém prostøedí, tedy na podnikovou informatiku. Rozdíly v tìchto pohledech se zabývá kapitola 1. Vymezuje rovnìž její základní obsah, tj. role, funkce a procesy v podnikové informatice. Informatika je založena na širokém spektru technických, programových a komunikaèních prostøedkù, resp. technologické infrastruktuøe a její pøehled poskytuje kapitola 2. Následující kapitola je vìnována datùm, datovým zdrojùm, datovým bázím a informacím z nich odvozovaným. Ukazuje, jak lze data ukládat, pøistupovat k nim a prezentovat je. Poslední kapitola úvodní èásti je vìnována tzv. osobní informatice, tj. zejména programovým prostøedkùm, urèeným pro práci jednotlivce, jako jsou textové editory, tabulkové kalkulátory a další. 19

20