VENKOVSKÝ PROSTOR A MALÉ PODNIKÁNÍ RURAL AREAS AND SMALL ENTERPRISE

Transkript

1 VENKOVSKÝ PROSTOR A MALÉ PODNIKÁNÍ RURAL AREAS AND SMALL ENTERPRISE PAVLÍKOVÁ Gabriela, (ČR) ABSTRACT In 1990 s, especially in the beginning during the transformation of Czech economy, there was a big boom of private business and new forms of business activities and subjects emerged. Most of state companies went through large restructuralization. Companies but also individuals were starting new businesses. For individuals, the reason for this difficult decision was often loss of a job or little opportunity to find a job in their region (i.e. after the maternity leave). But also one of the reasons was easy legalization of work they had to do as moonlighting before. With the new economical-political situation the need to change the legislative concerning business became evident. Traditional lifestyle, which continues in the Czech countryside, determined that small enterprise prevails here. Current economics clearly shows that small and medium enterprises have unsubstitutable role in our economic development and greatly contribute to creating new jobs in individual regions. In many areas, they are important potential in case of fall or restructuralization of existing local traditional employers such as large industrial companies. The paper presents the opinions, attitude and data acquired by the analysis of quantitative research among young entrepreneurs in South Bohemia. It explains important aspects of problems of private business in Czech rural area. KEY WORDS the transformation of Czech economy, private business, small enterprise in the rural areas, entrepreneurs with employees, entrepreneurs without employees, South Bohemia, business subject Ú VOD V 90. letech, a zejména na jejich počátku ve vazbě na transformaci č eské ekonomiky, došlo k velkému rozvoji podniká ní, vzniku nových forem podnikatelských č inností a subjektů. Touto změnou prošla v naší zemi většina stá tních podniků. Kromě změny názvu v mnohých případech došlo i k podstatné reorganizaci jejich struktury. Podnikat tak zač aly nejen firmy (podniky, společ nosti), ale i jednotlivci (fyzické osoby). U fyzických osob byla podnětem pro tak závažné a č asto nelehké životní rozhodnutí jednak např. ztrá ta zaměstná ní, minimá lní možnost najít prá ci v regionu (např. po mateřské dovolené), ale i v pozitivním pohledu snadná legalizace č innosti do té doby vykoná vané na č erno při zaměstná ní (melouchaření). S ohledem na novou hospodářsko-politickou situaci vznikla také v České republice nutnost nové zá konné úpravy v oblasti podniká ní. Historicky utvářený styl života na č eském venkově, který přetrvá vá z velké části v původní formě doposud urč il, že na venkově pokud se jedná o oblast podniká ní převlá dají zejména velmi malé a malé podniky (firmy). Rozdílné názory existují na č lenění podniků dle velikosti, na podniky velmi malé (případně drobné), malé, střední a velké podniky. 1 Názory na vymezení podniků jsou různé 1 Obtížnost vzniká při komparacích s jinými zeměmi, neboťnapříklad v porovná ní podle poč tu pracovníků jsou vykazová ny znač né rozdíly v metodologii a pojetích a také pojmový apará t je rozmanitý, někdy dokonce vágní. 832

2 a č asto se mění. Snad menší těžkosti dělá vymezení malého podniku, který je chá pá n většinou ve svých obecných charakteristiká ch takto (Ing. Pavel Pešek, CSc., 1999): podnik, který má nezá vislé vedení spojené s vlastnictvím podniku kapitá l je vlastněn a o jeho použití rozhoduje jednotlivec nebo jen několik vlastníků převažuje zaměření podniku k loká lním trhům je zde jednoduchá a průhledná organizace a řízení. Pohled na souč asnou ekonomiku jasně ukazuje, že malé a střední firmy mají dnes nezastupitelnou roli v našem hospodářském vývoji a nemalou měrou se podílejí na vytváření nových pracovních příležitostí v jednotlivých regionech. Představují tak v mnohých oblastech významný zdrojový potenciá l pro případ zániku č i restrukturalizace stá vajících místních tradič ních zaměstnavatelů, např. velkých průmyslových podniků. MATERIÁ L A METÓDY Po roce 1989 vznikl nedostatek materiá lů a dat ze sociologických šetření zaměřených na soudobý č eský venkov, tento fakt však bohužel doposud přetrvá vá. S ohledem na tuto skuteč nost se Sociologická laboratoř v rámci České zemědělské univerzity v aktuá lním výzkumu věnovala problematice podniká ní a podnikatelských aktivit na venkově. Na oblast podniká ní lze nahlížet z mnoha úhlů pohledů a zkoumat celou řadu aspektů. Velký rozsah a naše omezené kapacitní možnosti nám neumožnily zpracovat tuto problematiku v celorepublikovém pojetí. Sociologické šetření se proto zaměřilo na malé podniká ní a za lokalitu vhodnou pro uskuteč nění výzkumu bylo vybrá no území Jihoč eského kraje, který představuje zástupce typického č eského venkovského regionu. Vlastní kvantitativní šetření bylo realizová no formou interview dle jednotného dotazníku agenturou MEDIAN, s.r.o. na konci roku Zkoumaný soubor tvořily podnikatelské subjekty (jednotlivci/firmy) z obcí do obyvatel a do 9 zaměstnanců. Výsledky prezentované v tomto příspěvku vychá zejí z analýzy odpovědí koneč ného souboru 505 respondentů, které jsme získali. Při vlastním zpracová ní dat byl použit program SPSS. VÝ SLEDKY 1. Stručná charakteristika podnikatelské zá kladny Jihočeské ho kraje Na území Jihoč eského kraje k působilo celkem podnikatelských jednotek. 2 Jejich strukturu zná zorňuje níže uvedený graf č. 1. Převažující č eská definice je poplatná statistickému pojetí, které považuje za malý podnik ten, jenž má méně než 25 zaměstnanců. Podnik do 500 zaměstnanců je středním podnikem a nad 500 zaměstnanců velkým podnikem. Vedle kvantitativního pohledu při vymezová ní velikostí podniků, se někdy používají i kvalitativní charakteristiky. Je to např. úloha vlastníka ve firmě. Zatímco mnohdy u malých firem bývá majitel totožný s manažerem resp. s řídícím pracovníkem, který č asto vykoná vá konkrétní profesi (manuá lní nebo tvůrčí), u středního podniku již tomu tak většinou není a u velkého podniku prakticky nikdy tato trojrole neexistuje. 2 Zdroj ČSÚ, Registr ekonomických subjektů 833

3 Graf č. 1: Struktura Registru ekonomických subjektů k v absolutním vyjá dření Struktura Registru ekonomických subjektů k soukr. podnikatelé vč. rolníků a osob podnik. podle zvl. předpisů obch. společ nosti akciové společ nosti spol. s ruč. omezeným družstva st. podniky Zdroj: Vlastní výpoč ty Z výše uvedeného přehledu je patrné, že podnikatelskou základnu v daném kraji tvoří především jednotlivci fyzické osoby, aťuž ti, kteří podnikají samostatně, anebo podnikatelé, kteří mají další zaměstnance. Ostatní formy podniká ní (různé typy společ ností) jsou v daném vzorku zastoupeny v daleko menší míř e. Tuto skuteč nost doklá dá mimo jiné i tabulka č. 1 s podíly podnikatelských subjektů v rá mci jednotlivých okresů. Tabulka č. 1: Podíl podnikatelských subjektů dle počtu zaměstnanců v Jihočeské m kraji (2000) subjekty dle počtu zaměstnanců Celkový poč et podnikat. subjektů subjekty do 24 zaměst. subjekty s 25 až 249 zam. subjekty s 250 a více zam. Jihočeský kraj celkem Č eské Budějovice Č eský Krumlov Jindřichův Hradec Okresy Písek Prachatice Strako -nice Tá bor Zdroj: Publikace Český venkov 2001, Instituce, Čá st II., podklady ČSÚ V rozdílném zastoupení se tak kromě dalších aspektů projevuje i úzká vazba na historii Jihoč eského kraje, jeho geografické, demografické uspořádání a tradič ní produkč ní zaměření (zemědělství, lesnictví a rybolov). 2. Vlastní šetření 2.1 Stručná charakteristika souboru respondentů Z rozboru sledovaného vzorku dat vyplynulo, že jeho výraznou část, plných 62,0 % dotá zaných tvořili podnikatelé bez zaměstnanců (314 respondentů). Podnikatelé se zaměstnanci byli zastoupeni 191 respondenty (to představuje podíl 38,0 %). Z hlediska zastoupení pohlaví u obou kategorií ve výsledném souboru převažovali podnikatelé muži nad ženami - podnikatelkami. Jejich procentní zastoupení u obou kategorií překrač ovalo 834

4 70,0 %. Ž en bylo 29,9 % v kategorii podnikatelů, kteří realizují č innost samostatně a 25,1 % těch, jež mají zaměstnance. Analýza údajů dále uká zala, že v obou kategoriích se podnikatelské č innosti věnují především lidé starší generace (od 43 do 57 let) a lidé ve středním věku (od 28 do 42 let). Z hlediska vzdělanostní struktury byli shodně u podnikatelů bez zaměstnanců nejvíce zastoupeni (jak mezi muži, tak i mezi ženami) vyuč ení bez maturity (s výuč ním listem), dále ná sledovali respondenti se středním odborným vzdělá ním s maturitou a na třetím místě, co do č etnosti byli vysokoškolsky vzdělaní. Téměř shodné č lenění pak bylo zjištěno i u podnikatelů se zaměstnanci (mezi muži převažovali ti, kteří vyká zali středoškolské odborné vzdělaní s maturitou a mezi ženami vyuč ené bez maturity). 2.2 Struktura podnikatelských subjektů, jejich zaměření Převážná většina všech dotá zaných se po roce 1989 mnohdy nechala strhnout vidinou snadného a rychlého výdělku, využila nově otevřené možnosti, odešla ze svého zaměstná ní a zač ala soukromě podnikat - většina zahá jila své podniká ní po sametové revoluci na počátku 90. let. Shodná zjištění ve svém příspěvku Regioná lní rozdíly v živnostenském podniká ní prezentoval i J. Maryáš, 2000, uvá dí: Je zde patrné, že rozhodující nárůst soukromého podniká ní byl v roce 1991, kdy poč et podnikatelů vzrostl během jednoho roku na 892 tis. osob. 3 Jestliže se podívá me hlouběji na charakteristiku podnikatelských subjektů, které byly v rá mci šetření osloveny, je možné říci, že u malých podnikatelů na venkově jednoznač ně a drtivě převažuje OSVČ 4 jako forma podniká ní (v souhrnu za obě kategorie celkem 455 respondentů 305 u podnikatelů bez zaměstnanců a 150 u podnikatelů se zaměstnanci; ve struktuře další prá vních forem se pak nejč astěji vyskytovaly společ nosti s r. o., družstva, veřejné obchodní společ nosti, zahranič ní prá vnické osoby). Uskutečňová ní podnikatelské č innosti jak u podnikatelů se zaměstnanci, tak i bez nich, se vždy věnuje samozřejmě dotá zaný respondent (pracuje ve firmě). Z rozboru získaných odpovědí týkajících se struktury osob ve firmě vyplynulo, že se dále na zajištění č inností spojených s chodem firmy podílí u podnikatelů bez zaměstnanců nejč astěji jeho blízcí příbuzní tedy manžel/manželka (u 32 respondentů), jeho děti (u 10 podnikatelů) a další příbuzné osoby (např. snacha, zeť, strýc apod. 13 dotá zaných). Situace u podnikatelů se zaměstnanci je v tomto bodě rozdílná. Zde jednoznač ně převažují nepříbuzné osoby (tuto skuteč nost uvedlo 155 respondentů) a pak teprve následují jako u předchozí kategorie podnikatelů č lenové rodiny a příbuzní (to se týká celkem 151 podnikatele). Mezi osoby s charakterem zaměstnance, to jsou ty, které za svojí č innost dostá vají pravidelný měsíč ní plat, patří u obou kategorií na prvním místě samotní respondenti. Podnikatelé, kteří nepodnikají sami, přijímají na další pozice zaměstnanců ve firmě (podniku) především cizí, nepříbuzné osoby, a až následně pak vybírají zaměstnance mezi svými příbuznými (manžela/ku, děti, rodič e atd.). Z výše uvedených konstatová ní je zřejmé, že podnikatelé při výběru zaměstnanců a obsazová ní pracovních pozic ve své firmě raději volí osobu, se kterou nemají žá dný příbuzenský vztah. Je možné, že se tak snaží vyhnout úzkým příbuzenským vazbá m, které by je mohly v mnohých aspektech ve vztahu k svému zaměstnanci, č asto podřízenému, svazovat a ovlivňovat. Chce tím eliminovat a minimalizovat případné pracovní i osobní konflikty a mít dostateč ný prostor pro efektivní řízení pracovních č inností. Odráží se zde i úsilí o oddělení pracovního a osobního rodinného života. 3 Podle Statistické roč enky ČR 1996, údaje o poč tu organizací podle okresů publikované ČSÚ jsou vyšší podle tohoto zdroje bylo v roce tis. podnikatelů fyzických osob (23,8 na obyvatel) a v roce 1991 dokonce tis. (107,2 na obyvatel). 4 OSVČ osoba samostatně výděleč ně č inná 835

5 Podnikatelé se zaměstnanci z celé šká ly uvedených č inností nejč astěji ve své lokalitě realizují prodej zboží v malém, a to stá lý i příležitostný (20,4 %), dále opravy aut, strojů, údržbu a servis (11,5 %), na třetím místě se věnují produkci zemědělských výrobků (9,4 %). Obdobné zaměření podnikatelských aktivit mají i podnikatelé bez zaměstnanců, kde se stejně jako v případě podnikatelů se zaměstnanci nejvíce respondentů provozuje prodej zboží v malém, a to stá lý i příležitostný (15,0 %). Následuje produkce zemědělských výrobků (14,3 %) a v neposlední řadě dvě č innosti (10,5 %) - výroba řemeslných výrobků a opravy aut, strojů, údržba a servis. Český venkov sice v uplynulých letech prošel výrazným politicko-ekonomickým vývojem a souč asná moderní doba již znač ně pozměnila jeho ráz, přesto doposud zůstá vá výběr podnikatelského zaměření úzce spojen s charakterem života na venkově. Dále se zde samozřejmě odráží poptá vka obyvatel venkova po urč itých č innostech a službá ch, ale i fakt, že mnoho těchto soudobých malých podnikatelů využilo znalostí, dovedností a kontaktů ze svých předchozích zaměstná ní. Bez ohledu na charakter č inností, kterým se podnikatelé v jednotlivých kategoriích věnují, využívají možnost zaměstnat příležitostně (sezónně) další pracovníky jen minimá lně. V případě akutní potřeby tuto variantu pak více preferují podnikatelé se zaměstnanci 30,9 % dotá zaných, oproti pouze 4,1 % respondentů v řadá ch samostatných podnikatelů. Ná bor sezónních pracovníků má opravdu povahu nárazové výpomoci a u obou zmiňovaných kategorií jde v průměru nejč astěji o jednu č i dvě osoby. Je tady patrná výrazná snaha podnikatelských subjektů maximá lně zajistit č innost firmy z vlastních zdrojů (stá vajících pracovníků) a omezit tak výdaje spojené s přijetím, případným zauč ením a mzdovými požadavky nových pracovníků. DISKUSIA Role malých a středních podniků je v každé tržní ekonomice nezastupitelná. Jsou protipólem k monopolním tržním subjektům a tendencím. Malý podnik působí jako konkurent, neboťvětšinou je rychlejší a pohotovější v reakci na změny poptá vky. Šká la nabídky je rozmanitější a lépe reaguje na subjektivní přání při uspokojová ní potřeb. Představují zároveň velký přínos do příjmové strá nky veřejných rozpoč tů, zejména měst a obcí (Ing. Pavel Pešek, CSc., 1999). Úspěšnost a rozvoj malého a středního podniká ní, a to nejen ve venkovských oblastech je do znač né míry odvislá od podpory podnikatelské č innosti. Souč asná koncepce podpory podniká ní má doposud znač né rezervy (např. v oblasti legislativního rá mce, úvěrová ní malých a středních podniků atd.). Podniká ní a především malé podniká ní je nesporně pro mnohé obyvatele venkova, s ohledem na vývoj nezaměstnanosti a poč et pracovních míst v daném regionu, jedinou možností, jak v místě bydliště, nebo v jeho blízkosti najít pracovní uplatnění. Zaměření podnikatelských aktivit a realizace podnikatelských záměrů je tak z velké části (kromě dostateč ného množství finanč ních prostředků a jejich zhodnocová ní) závislé na kvalitním provedení vstupní analýzy loká lních podmínek jednotlivých příležitostí a ohrožení. Doposud získané poznatky a informace z provedeného výzkumu doklá dají, že skladba podnikatelských subjektů a jejich č lenění ve venkovských oblastech Jihoč eského kraje, je ve znač né míř e ovlivněna jednak potřebami místních obyvatel, hospodářsko-ekonomickými podmínkami daného regionu a v neposlední řadě i historií a tradicí. Na základě rozboru údajů můžeme říci, že typickým představitelem podnikatele ve zkoumané lokalitě je drobný podnikatel (živnostník), který svoji č innost provozuje samostatně, tedy bez dalších pracovníků - zaměstnanců. Tento způsob tak zcela naplňuje jeho představu o vlastním podniká ní a ani v následujících letech nechce měnit své postavení 836

6 a přijímat žá dné další pracovníky. Jestliže by však tato situace nastala, pak by nové zaměstnance hledal především ve svém nejbližším okolí (rodina, zná mí) a dále mezi obč any obce, kde bydlí a podniká. ANOTÁ CIA V 90. letech, a zejména na jejich počátku ve vazbě na transformaci č eské ekonomiky, došlo k velkému rozvoji podniká ní, vzniku nových forem podnikatelských č inností a subjektů. Touto změnou prošla v naší zemi většina stá tních podniků. Kromě změny názvu v mnohých případech došlo i k podstatné reorganizaci jejich struktury. Podnikat tak zač aly nejen firmy (podniky, společ nosti), ale i jednotlivci (fyzické osoby). U fyzických osob byla podnětem pro tak závažné a č asto nelehké životní rozhodnutí jednak např. ztrá ta zaměstná ní, minimá lní možnost najít prá ci v regionu (např. po mateřské dovolené), ale i v pozitivním pohledu snadná legalizace č innosti do té doby vykoná vané na č erno při zaměstná ní (melouchaření). S ohledem na novou hospodářsko-politickou situaci vznikla také v České republice nutnost nové zákonné úpravy v oblasti podniká ní. Celá problematika týkající se podniká ní je znač ně rozsá hlá a složitá a proto je regulová na několika prá vními normami. Historicky utvářený styl života na č eském venkově, který přetrvá vá z velké části v původní formě doposud urč il, že na venkově pokud se jedná o oblast podniká ní převlá dají zejména velmi malé a malé podniky (firmy). Pohled na souč asnou ekonomiku jasně ukazuje, že malé a střední firmy mají dnes nezastupitelnou roli v našem hospodářském vývoji a nemalou měrou se podílejí na vytváření nových pracovních příležitostí v jednotlivých regionech. Představují tak v mnohých oblastech významný zdrojový potenciá l pro případ zániku č i restrukturalizace stá vajících místních tradič ních zaměstnavatelů, např. velkých průmyslových podniků. Příspěvek chce prezentovat názory, postoje a skuteč nosti zjištěné rozborem provedeného kvantitativního šetření mezi malými podnikateli v Jižních Čechá ch. Snaží se přiblížit důležité aspekty, které se vztahují k problematice soukromého podniká ní na č eském venkově. KĽÚČOVÉ SLOVÁ transformace č eské ekonomiky, soukromé podniká ní, malé podniká ní na venkově, podnikatelé se zaměstnanci, podnikatelé bez zaměstnanců, Jihoč eský kraj, podnikatelský subjekt LITERATÚ RA 1. Kolektiv autorů: Podniká ní v malé a střední firmě, Fakulta podnikohospodářská. VŠE, Praha LUDVÍ K, L.: Rozvoj mikroregioná lního podnikatelského prostředí, Podpora malého a středního podniká ní. Nakladatelství a vydavatelství František Maj, Jilešovice, MAJEROVÁ, V. a kol.: Český venkov 2001, Instituce, Čá st II. Česká zemědělská univerzita v Praze. Provozně ekonomická fakulta, ve vydavatelství CREDIT Praha, MARYÁŠ, J.: Sborník referá tů z meziná rodního semináře pořádaného ESF MU v Brně v rá mci řešení projektu FMP Phare CBC Zvýšení regulač ních a seberegulač ních funkcí hospodářských komor v rozvoji podniká ní v regionu. Masarykova univerzita v Brně, Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů a Zákon č. 455/91 Sb. o živnostenském podniká ní (živnostenský zá kon) ve znění pozdějších předpisů 6. PEŠEK, P.: Podpora podniká ní při revitalizaci regionů. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Edice: Acta Universitatis Purkynianae,

7 9. KONTAKTNÁ ADRESA Ing. Gabriela Pavlíková, Sociologická laboratoř, KHV, ČZU, Kamýcká 129, Praha 6 Suchdol, Česká republika, pavlikova@pef.czu.cz Oponent: Ing. Božena Boreková, CSc. 838