Fenomén e-learningu. v současném vzdělávání. sborník příspěvků z konference

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fenomén e-learningu. v současném vzdělávání. sborník příspěvků z konference"

Transkript

1 Fenomén e-learningu v současném vzdělávání sborník příspěvků z konference Praha

2 Obsah E-learning a management znalostí 3 Ing. Libor Friedel, MBA 3 Využití projektového řízení při zavádění e-learningu 7 RNDr. Bohumil Havel, PVT, a.s. 7 Stav a perspektivy LMS/CMS 16 Doc. Ing. Karel Květoň, DrSc., ČVUT Praha LMS/CLMS a internetová prezentační vrstva pro vybrané části vzdělávání 30 Ing. Jan Zeman, ČVUT Praha Zkušenosti s e-learningovými projekty 32 Eva Hrabětová, IBM Česká republika Zkušenosti s využíváním virtuálních tříd 36 Ing. Václav Pravda, Hewlett-Packard E-learning - příběh o cestě k úspěchu 42 Ing. Jan Plecháč, Ing. Martin Zdrůbek, ELLA.cz Vybrané příspěvky z tématických sekcí 2

3 E-learning a management znalostí Ing. Libor Friedel, MBA Globální změny v dynamickém tržním prostředí a změny v organizacích jsou výzvami pro efektivní a úspěšné manažery. Jsou také výzvami pro rozvoj, tvorbu a transfer znalostí. Akceptování těchto výzev vedlo v poslední dekádě 20. století k bouřlivému rozvoji koncepce knowledge managementu (KM). Stále jsme také svědky rapidního rozvoje na poli technologickém (telekomunikace, IT, digitalizace, Internet apod.). Obojí nutí organizace hledat nákladově efektivní cestu k transformaci znalostí a organizačních praktik směrem ke svým zaměstnancům i naopak. Řešení bývají různá. Mohou mezi ně patřit i ta, která se týkají rozvoje managementu znalostí a rozvoje e-learningu. Některé úhly pohledu, rozdíly či spojitosti se pokusí naznačit tento příspěvek Intuitivně každý cítí spojení mezi učením a znalostmi. Znamená to, že e-learning a knowledge management (management znalostí) jako aktivity jsou spolu intimně spojeny. Podívejme se nejprve na hlavní pojmy. Fry (2001) definuje e-learning jako dodávku tréninku a vzdělávání prostřednictvím síťové interaktivity. Jiní autoři hovoří souvislosti s e učením pouze o dodávce prostřednictvím Internetu, další tuto oblast pojímají široce jako distanční vzdělávání. Hybnou silou e-learningu se stává bohatost médií (a technologických řešení či přístupů) a možnost šití na míru (kustomizace). Rychlé zastarávání znalostí a potřeba neustálého (celoživotního) vzdělávání a tréninku (resultující např. do konceptu učící se organizace), v kombinaci s úsilím hledat a najít nákladově co nejvýhodnější cesty (pokud jde o dodání vzdělávání a tréninku lidem) jsou dalšími z hybných sil pro rozvoj e-learningu v organizacích. V tomto smyslu bych ale nechtěl z hlediska tématu konference nosit dříví do lesa. O e-learningu, jeho výhodách a nevýhodách a dalších aspektech jistě padlo a padne mnoho slov. HIERARCHIE OD DAT K MOUDROSTI MOUDROST ZNALOSTI (+ intuice + zkušenost = ) INFORMACE (+ uplatnění = ) DATA (+ význam + účel = ) Friedel KM Consulting Znalost můžeme chápat jako soubor vytvořených zkušeností, hodnot, víry, souvisejících informací a odborných pohledů, poskytující rámec pro hodnocení a začleňování nových zkušeností a informací, objevující se a aplikovaný v myslích lidí. Z následujícího obrázku vyplývá, že znalosti jsou v hierarchii výše než data a informace, a tedy že KM zahrnuje také práci se všemi informačními aktivy organizace (viz. přístup APQC a definice organizačních znalostí) databáze, politiky, procedury, zkušenosti apod. Myers (1996) definuje organizační znalosti jako zpracované informace, které jsou vyjádřeny v dokumentech, postupech, procesech, praktikách, normách, systémech a také organizační kultuře. APQC (American Productivity and Quality Center) považuje organizační znalosti za hodnotné informace v akci. Management znalostí můžeme chápat jako systémový a organizovaný přístup k nalézání, pochopení a využití znalostí v organizaci, s cílem vytvářet hodnotu, zlepšovat výkon organizace a dosahovat jejich cílů. Obvykle lze na KM nazírat z několika perspektiv: Koncepční perspektiva zhrnuje definice, typologii znalostí, jejich hierarchii, principy KM, koncepční rámce Procesní perspektiva zahrnuje např. získávání znalostí a jejich vynášení na světlo, komunikaci, skladování, prezentaci, transformaci znalostí apod. Technologická perspektiva se týká IT infrastruktury, databází, znalostní skladů, portálů a tedy i vytváření určitých předpokladů pro e-learning 3

4 Organizační perspektiva zahrnuje charakteristiky znalostních organizací, organizační strukturu pro KM, role a zodpovědnosti (např. CKO Chief Knowledge Officer) a organizační kulturu pro budování KM Manažerská perspektiva je pragmatická a věnuje se praktikám v oblasti řízení znalostí, měření a hodnocení intelektuálního kapitálu, odměňování, motivačním systémům pro podporu KM... Implementační perspektivu můžeme chápat jako diskusi a výzkumy, týkající se faktorů úspěšnosti při zavádění KM, výzev do budoucna, implementaci infrastruktury IT a strategiím v oblasti KM Z hlediska strategií managementu znalostí, jsou přijímány v širokém fóru akademické, výzkumné i manažerské obce hlavní strategie definované společně šéfkou APQC Carlou O Dell a průkopníkem v oblasti KM Carlem Wiigem. Tyto strategie, které jsou využívány vůdčími organizacemi za účelem získání hodnoty z implementace managementu znalostí šest a jedná se o následující: KM jako podnikatelská strategie Transfer znalostí a nejlepších praktik Znalosti zaměřené na zákazníka Osobní odpovědnost za znalosti Řízení nehmotných aktiv Vytváření znalostí a inovací V souvislosti se znalostmi je třeba uvést ještě jedno přijímané pojetí, totiž koncept (typologie) tichých a explicitních znalostí. Explicitní znalosti znalosti vyjádřitelné (explicit), tedy ty, které lze vyjádřit slovy nebo obrázky, a které lze snadno artikulovat a komunikovat. Tiché (tacit) znalosti t y znalosti, které zahrnují know-how, dovednosti, zkušenosti a intuici a jsou často svázány s jednotlivcem, lze je obtížně komunikovat a převádět na explicitní. Vztah přetváření jednoho typu znalostí ve druhý rozvinuli Nonaka a Takeuchi (1995) v tzv. SECI model, jehož jméno vyplývá z názvu jednotlivých strategií pro přetváření znalostí: Socialization (socializace pozn. bez politického kontextu) proces sdílení zkušeností, vytváření mentálních modelů a technických dovedností Externalization (externalizace) vytváření metafor, analogií, konceptů, modelů, hypotéz Combination (kombinace) kombinování existujících znalostí komunikací, vzdělávání... Internalization (internalizace) učení se děláním ( learning by doing ) Vztahy ukazuje následující obrázek. PŘETVÁŘENÍ ZNALOSTÍ V ORGANIZACÍCH tiché Socializace Externalizace z explicitní Internalizace Kombinace tiché do explicitní (Nonaka, Takeuchi, 1995) Friedel KM Consulting Spojení e-learningu a managementu znalostí není automatické a samozřejmé. Vyplývá na jedné straně (jak už byla řeč) z vývoje technologie, na straně druhé z vývoje pojetí ekonomiky, která přechází od průmyslové ve znalostní, a to i v ČR (Friedel, 2000). KM proto nelze zúžit pouze na e-learning a neznamená to, že organizace, která využívá ke vzdělávání formu e-learningu, má zaveden systém řízení znalostí. V předchozím naznačené perspektivy a strategie to jednoznačně dokládají. 4

5 Nastupující znalostní ekonomika a znalostní pracovníci (pojem od Petera Druckera, který takto pojmenovává lidi, kteří k výkonu své práce potřebují využívat znalostí) vyžadují i jiný přístup k učení nebo nové modely výuky. Proč? Tady jsou některé argumenty: Učení je více než pouhá konzumace znalostí a znalostní pracovníci jsou více než spotřebitelé znalostí jsou i jejich (spolu)tvůrci! Učení je více než jen návštěva tréninkové události (nebo absolvovaná seance v rámci e-learningu) je nedílnou součástí každodenních pracovních aktivit (a někteří si to uvědomují, někteří ne) a je či mělo by být neustálé/kontinuální. Organizační učení není prostým součtem učebních aktivit jednotlivců zapojeni jsou jednotlivci i skupiny (např. komunity při e- learningovém studiu či on-line web konferencích). Učící se organizace je více než organizace, poskytující trénink a vzdělávání svým zaměstnancům Senge (1994) považuje koncept učící se organizace za integrovanou filozofii, která anticipuje změnu, reaguje na ní a volí odezvy, a to v podmínkách komplexnosti a neurčitosti. Řídit učení neznamená jen organizovat cestu k učení, distribuovat informace a testovat je pomocí odpovědí s několika možnostmi volby - řídit učení znamená robněž rozvíjet intelektuální kapitál v organizaci. Klíčové pro pochopení souvislostí či rozdílů je také uvědomění si pojetí managementu znalostí a managementu učení. Jaké zde mohou být odlišnosti? Zkusme se podívat na následující tabulku a odlišit tyto pojetí z hlediska jejich cíle, aktivit, dopadů na jednotlivce či skupinu a požadovaných kompetencí. Slopek management učení pak může navést k tomu, co je důležité např. pro přípravu e-learningu (a jak může pomoci KM). Management znalostí Management učení Cíl Rozvoj intelektuálního kapitálu organizace Zvyšování/zlepšování výkonnosti organizace, skupin a jednotlivců Činnosti vztažené ke znalostem Jednotlivci Skupiny Vyžadované způsobilosti Nalézání, získávání, skladování, organizování, interpretování, transformování, přenášení a dodávání informací a znalostí Jako nositelům tichých znalostí jim umožnit jejich transformaci do výkonnosti a explicitních znalostí Sdílet data, informace a znalosti a vytvářet společné hodnoty Shromažďování dat, informací a znalostí od lidí, tam kde je to možné transformace tichých znalostí do explicitních (tedy externalizace) Poskytování spojení ke znalostem podporujících učení, shromažďování znalostí do zdrojů pro učení, shromažďování znalostí vzniklých během učebních aktivit Přiřadit učební aktivity v zájmu rozvoje kompetencí (způsobilostí) a zvýšení výkonnosti prostřednictvím kontinuálního profesního rozvoje Rozvíjet sdílené porozumění či chápání (učíme se jako součást společenské skupiny) Vytvářet z učebních aktivit příležitost pro tvorbu nových znalostí a shromažďovat je ve prospěch budoucích programů a účastníků procesu učení V anglosaské literatuře a v mnoha zahraničních firmách se objevují nová pojetí funkcí, které naplňují (resp. Se snaží naplnit) výše uvedená dvě pojetí manažer znalostí (Chief Knowledge Officer), často vyrostlý na základech IT manažera a manažer učení (Chief Learning Officer), často s pozadím manažera pro vzdělávání či výcvik. Z technologického pohledu je klíčovou dimenzí tzv. masová kustomizace (mass customization), tedy to, aby každý z nás mohl využívat či mít prospěch z unikátních produktů a služeb ušitých na míru. Technologický pohled přenesený do předchozích dvou pojetí naznačuje, že management znalostí usiluje o rozvoj technologií z pohledu tzv. data miningu (dolování dat) a znalostních skladů (knowledge repositories), management učení rozvíjí plánování a řízení kompetencí, individuálního učení apod. (LMS Learning Management System, VLE Virtual Learning Environment, LCMS Learning Content Management System ). Jaká důležitá pojítka, zásady či doporučení mohou ze spojení KM a e-learningu vyvstat? Možná následující (výčet zdaleka nemusí být konečný): 5

6 Učení nekonči na konci učební události ani v e-learningu. Technologie umožňuje udržovat a vytvářet vztahy mezi lidmi (účastníky e-learningu), dodávat a vytahovat informace, aby mohla být obnovována učební dokumentace. Výhodná jsou diskusní fóra (on-line i off-line) apod. Aby mohlo být učení úspěšné, mělo by být součástí každodenních aktivit, s možností přístupu k širokému spektru zdrojů (přílohy, odkazy na web stránky apod.) Úspěšné učení (i e-learning) a management znalostí spojité aktivity, vyžadující zapojení jak lidí, tak technologie. Pouze však zdaleka nestačí. E-learning a KM nejsou pouhými projekty, ale nikdy nekončícím integrálním procesem. Učení a sdílení znalostí jsou stejně důležité jako rozvoj intelektuálního kapitálu. Má-li však být e-learning součástí managementu znalostí, nemůže jako první přijít technologie. Ještě před úvahami nad technologií je důležité mít strategii pro učení a práci se znalostmi, která je v souladu s celkovou podnikatelskou strategií. V oblasti znalostí jde především o definování procesů, kterými mohou být např.: Vytváření nových znalostí Identifikace, shromažďování, klasifikace, mapování, sdílení, validace, aplikace a opakované využití znalostí Ochrana a zabezpečení znalostí a znalostních aktiv Za těchto okolností může aliance mezi managementem znalostí a e-learningem reálně přispět k organizační výkonnosti a rozvoji jednotlivců. Literatura: Friedel, L. (2000): Importance of Knowledge Management as a Strategic Issue for Czch Organizations. Disertační práce MBA, Sheffield Hallam University/MÚVS Praha. Fry, K. (2001): E-learning markets and providers: some issues and prospects. Education + Training, Vol. 43, No. 4/5, p Leary, K. (2001). 5 strategic trends in e-learning. World Trade, Vol. 14, No. 6, p Liebowitz, J. (ed.) (1999): Knowledge Management Handbook. CRC Press. Myers, P. (ed.) (1996): Knowledge Management and Organizational Design. Butterworth-Heinemann. Nonaka, I., Takeuchi, H. (1995): The Knowledge Creating Company: How Japanese Companies Create the Dynamics of Innovation. Oxford University Press. Senge, P. (1994): The Fifth Discipline. Currency-Doubleday. Kontakt: Ing. Libor Friedel, MBA, konzultant a trenér (od 5/2003) 6

7 Využití projektového řízení při zavádění e-learningu RNDr. Bohumil Havel, PVT, a.s. Proč se zabývat projektovým řízením? Na minulé konferenci zazněl příspěvek na toto téma [1], další se zmínily o potřebě nebo konstatovaly projektový přístup. Přístup k projektovému řízení bývá různý a já bych chtěl postihnout některé aspekty projektů pro zavedení e-learningu ve společnosti. Na úvod je nutné přiblížit, co rozumíme projektem. Projekt je pro nás pracovní a organizační pomůcka pro řízení změny. To hlavní co za projektem musíme vidět je původní stav a přechod do cílového stavu. Příklady jsou známé: stavba nové budovy, zavedení nového informačního systému v podniku. Z technického hlediska potom projekt definujeme jako posloupnost činností pro dosažení určitého cíle. Posloupnost činností strukturujeme do etap, kroků a úkolů. Smyslem projektu je dosažení vytčeného cíle projektu za současného nepřekročení plánovaných nákladů ve stanoveném termínu a při dosažení požadované kvality. Principem projektového řízení je řízení týmové spolupráce, kdy v realizačních týmech spolupracují na řešení rozliční odborníci. V rámci spolupráce více firem jsou to potom často i týmy z různých firem, kteří spolupracují na řešení společného projektu. Loňský příspěvek [1] se zabýval přístupem, který se blíží vývoji nového informačního systému. Myslím, že reálná situace většiny firem je jiná. Bude se většinou jednat o výběr a implementaci LMS do zvoleného firemního prostředí (zjednodušeně řečeno). V této souvislosti připomenu jistou analogii výběru informačního systému podniku (IS, ERP) a jeho implementaci. Tyto inovace bývají řízeny projekty, například projekt výběru ERP a projekt implementace ERP v podniku. Zavedení e-learningu Největším nebezpečím při používání příliš frekventovaných výrazů je jejich neurčitost. Pod cílem Zavedení e-learningu rozumím: Implementaci výukové platformy instalací LMS, Změna procesů řídících vzdělávání tak, aby integrovaly platformu LMS, Zajištění vzdělávacího obsahu a řízení jeho tvorby. Někdy se totiž zdá, že firmy si uvedený cíl zúží na instalaci LMS. Důvod je zřejmý, protože tato část úkolu je nejsnadněji uchopitelná. Aktivní oddělení IT, které má ve firmě praktické zkušenosti s projekty nasazení ICT se ujme iniciativy. Ostatní komponenty projektu jsou již hůř realizovatelné, dotýkají se více lidí, případně celé organizace. Jak naplánovat zavedení e-learningu? Věřte tomu, že zavedení e-learningu do firmy není jen technická záležitost. Úspěšný e-learning nutně vyžaduje jistou podnikovou kulturu. Jednostranně technologický pohled potom nepřinese očekávané výsledky. Pro zavedení e-learningu předkládám návrh následujícího postupu: Základní vize o změnách výcviku zaměstnanců, získání strategického sponzora, Příprava strategie, přípravné kroky k projektu výběru, Projekty výběru dodavatelů LMS a vzdělávacího obsahu, Projekt implementace e-learningu. 7

8 VIZE Projekt Implementace e-learningu (e-kurzy) Příprava strategie Projekt výběru dodavatelů LMS a služeb Projekt Implementace e-learningu (LMS) Představa postupu zavedení e-learningu Základní vize Obsahem tohoto kroku je příprava základních vizí pro e-learning. Jedná se o hledání profilových témat výcviku, které sledují věcné cíle podniku. Je nutné mít představu o proveditelnosti a rámcové návratnosti. Nejzákladnějším úkolem je zajištění podpory sponzora projektu. Jedná se zapojení vedení do příprav a plánování všech dalších kroků. Nosnou myšlenkou vize předpokládám přesvědčení, že vzdělávání je pro společnost dostatečně důležité. Nedostatečně kvalifikovaní zaměstnanci omezují růst společnosti. Mělo by jít o startovní impuls k systematické práci na dalších krocích. Metodickou podporu vám může poskytnout firemní vize a strategie, zpracované do řetězců příčin a následků kauzální závislosti (například BSC - Balanced Scorecards). Příprava strategie Tento krok má v přípravě důležitý význam, ale nemyslím, že se již jedná o projekt. Předprojektová příprava je také důležitá, skládá se z jednotlivých činností, které mapují jednotlivé problémy a možná řešení. Postup přípravy: 1. Výběr relevantních oblastí, které budete brát do úvahy: o hybné síly podnikání o investoři vzdělávání o vzdělávací obsah o technologie o studenti o sledování výkonu 2. Identifikace hlavních potenciálních přínosů a překážek. 3. Zvažování strategií implementace: o přiřazení vize učení a podnikatelských cílů, zabezpečení podpory a financování, o zvažte jednotlivé varianty kurzů asynchronní, synchronní, jiné varianty, o jak budete sledovat, aby e-learning odpovídal potřebám podniku, o která osoba z vedení se bude o iniciativu starat, o jak budete měřit účinnost výcviku, o jak budete nabízet a prodávat e-learning interně. Strategie 8

9 Při vývoji strategie musíte zhodnotit dosavadní firemní zkušenosti s online tréninkem. Při přípravě podnikatelských cílů a přípravě argumentace nezapomeňte, že jednotlivé profesní skupiny mají odlišné perspektivy výcviku. Tomu musí odpovídat i komunikace zaměřená na příslušnou skupinu. Funkce Cíle Metrika Manažer výcviku Vyplnění mezer v kompetencích Individuální výkon Manažer oddělení Dosažení věcných cílů Projektové cíle Obchodní metriky Zaměstnanci Výběr nejlepší alternativy Finanční metriky Vrcholný management Získání konkurenceschopnosti, Transformace, inovace Obchodní případy, Celopodnikové finanční metriky Připravené strategie bude již nejspíše nutné prezentovat vedení pro získání podpory a souhlasu k zahájení následných projektů. Je vhodné soustředit se na podporu hlavních strategických cílů firmy, řešení problémů a jejich podporu výcvikem. Metodiky BSC pomáhají formulovat význam vzdělávání na stejné úrovni jako ostatní perspektivy. Problémy firmy a pohled řešení optikou BSC: Problém Řešení v.. Finanční perspektiva Zákaznická perspektiva Firemní procesy Zákaznická perspektiva (zvětšení příjmů) Firemní procesy (optimalizace procesů, efektivita, snižování nákladů) Firemní procesy (inovace produktů a služeb zákazníkům) Učení a růst (zlepšení služeb, zlepšení kompetence) Učení a růst (Inovace procesů IS, reingeneering) Učení a růst (zlepšení informačních schopností zvyšování kvalifikace) Další dobrým přístupem je použití indikátorů pro strategické plánování. BSC rozlišuje dva druhy indikátorů předstižný a zpožděný. Výhodou předstižných indikátorů pro prověřené kauzální závislosti je, že lze plánovat dopady a ovlivňovat změny zpožděných indikátorů. Použití indikátorů Předstižný indikátor Zpožděné indikátory Míra obsazení strategických míst (obchodní místa) Strategické dovednosti Osobní růst Produktivita Obrat na zaměstnance Prodeje na obchodního zástupce Spokojenost Návratnost (ROI) je zpožděný indikátor, kterým zjistíme, jakou jsme měli spotřebu. Problém bývá s věrohodností. Jsme schopni ocenit všechny náklady a přínosy? Použití tohoto indikátoru na úrovni strategické přípravy není vhodné. Lépe je použít předstižné indikátory rychlost a mohutnost školení (nedosažitelné jinak), u nichž je časová výhoda získání strategických dovedností. Pro přípravu vzdělávacího obsahu je vhodné připravit si podklady pro strategické rozhodnutí. Základními kritérii může být hledisko nákladů, zdrojů (dostupnost odborníků), bezpečnost obsahu a třeba i další hlediska. Tedy vytvořit nebo koupit? Koupě hotových kurzů: Cena: Nižší než průměr, záleží i na licenční politice dodavatele. Riziko: Malé, s velkou pravděpodobností získáte dobře navržené kurzy. Účinnost: Nižší, obecné kurzy nemusí odpovídat vašim požadavkům. Úsilí: Nejjednodušší řešení. Vytváření vlastních kurzů: 9

10 Cena: Střední, méně než zakázkové kurzy vyvinuté externím dodavatelem, dražší než hotové kurzy. Riziko: Velké, protože to budou asi často používané kurzy. Účinnost: Vysoká, pokud se vyvíjí dle skutečných potřeb firmy. Úsilí: Vysoké, protože to vyžaduje nové dovednosti ve firmě. Vytváření zakázkových kurzů (externí zdroje): Cena: Vysoká. Riziko: Malé, s velkou pravděpodobností získáte dobře navržené kurzy. Účinnost: Vysoká, pokud se vyvíjí dle skutečných potřeb firmy, záleží na komunikaci. Úsilí: Malé, jen omezeno na dobrou komunikaci s tvůrci kurzů. Projekt výběru dodavatelů LMS Projekt na výběr dodavatele? Ne, skutečně nežertuji. Cílem tohoto projektu je stanovit požadavky, které budeme klást na e-learning ve firmě. Ne nějak vágně, ale velice strukturovaně a úplně. Dobře formulovaná a zpracovaná Žádost o nabídku zjednoduší komunikaci s potencionálními dodavateli a zkvalitní realizaci projektu implementace. Výsledným efektem je potom minimalizace rizik při výběru produktu a dodavatele implementace a dalších služeb. Na přípravě a vyhodnocování při výběru dodavatelů bude nutná spolupráce mnoha specialistů z různých oddělení. Projektový management nám pomůže s řízením těchto činností v rozumných mezích. Provedení výběrového řízení potencionálních dodavatelů, jejich produktů a služeb je nutno chápat jako specifický projekt, který je třeba efektivně plánovat, řídit a koordinovat. Součástí tohoto projektu je analýza a specifikace požadavků na cílové řešení, stanovení výběrových kritérií, vytvoření poptávkového dokumentu, vyhodnocení předložených nabídek, naplánování potřebných úprav a zavedení vybraného řešení včetně uzavření kupní smlouvy a dohody o budoucí spolupráci. Jak například postupovat při výběru dodavatele LMS? Krok 1. Jaké věcné podmínky jsou určující pro váš výběr LMS? 1. Jaká je věcná (obchodní) potřeba pro LMS? Firemní potřeba často hledá e-learning (LMS) k řešení problémů: rozvržení celopodnikového vzdělávání podpora studentů automatizace administrativních tréninkových procesů centralizace organizace vzdělávání při lokálním vlastnictví poskytování samoobsluhy vzdělávání pro zaměstnance, obchodní partnery nebo zákazníky rychlejší rozvoj zdrojů a programů tréninku integrace nekompatibilních systémů pro LMS 2. Jak budete měřit úspěch? Bez metrik nebudete schopni určit úspěšnost investic. 3. Jaký je váš potencionál návratnosti investic? Použitím metrik spočítejte první potencionální ROI a vytvořte skutečný obchodní případ pro nákup LMS. Může to znamenat třeba i limity pro produkty. 4. Jaká je cílová skupina? Určete, kdo bude používat LMS, počty uživatelů a jejich lokalizaci. 5. Jaká pilotní skupina vám může pomoci nejlépe dosáhnout cíle? Nejúspěšnější strategie pro realizaci LMS je spojena s pečlivě plánovaným pilotem. Určete, kteří uživatelé nebo skupiny vám pomohou uskutečnit projekt. 6. Kdo je investor projektu a jaká jsou jeho očekávání? Kdo bude klíčový sponzor projektu? Identifikace klíčových rolí pro LMS výběr a implementaci. Nezapomeňte identifikovat IT správce, jsou kritičtí pro výběr a postup implementace. Zjistěte co váš investor potřebuje a očekává. 7. Jaké jsou funkční a nefunkční požadavky na LMS? 10

11 Toto je nejnáročnější část analýzy obchodních požadavků. Potřebujete určit specifické funkční a nefunkční rysy, které vaše organizace potřebuje v LMS. Vše má vycházet z hodnocení vašich věcných potřeb. Do definování těchto požadavků je předčasné plánovat prezentace prodejců. Pracujte s investorem na definování jeho potřeb v každé z následujících kategorií. Funkční požadavky jsou například: registrace distribuce kurzu hodnocení, testování a evaluace shoda, certifikace a akreditace správa pro autory řízení obsahu správa systému výkazy schopnost definování rolí uživatele v LMS schopnost definování komunikačního jazyka a jiné. Nefunkční požadavky jsou například: požadavky na výkon uživatelské rozhraní, požadavky na design, aplikační a databázový management uživatelská a systémová dokumentace a školení bezpečnostní a auditní funkce pružnost a rozšiřitelnost a jiné. 8. Jaké jsou klíčové uživatelské role a jejich funkční požadavky? Jeden z klíčových rysů LMS je schopnost delegovat roli individuálně bez ohrožení bezpečnosti a datové integrity. Určete tyto role ve vaší organizaci a jaké funkčnosti každá role potřebuje (jednotlivec může mít i více rolí): administrátor katalogu plánovač kurzů registrátor / možná samoregistrace správce systému student manažer, kouč nebo mentor návrhář kurzu (Instructional designer) autor obsahu a jiné. 9. Jaké jsou vaše technické požadavky? Pracujte s vaším IT partnerem na definici technických požadavků, které typicky obsahují: Požadavky na architekturu a systém Požadavky rozšiřitelnosti Podpora LMS sítě, HW, SW a operační systémy Specifikace klientské stanice. Schopnost podpory plug-in, apletů nebo dalšího SW na klientské stanici. Požadavky na součinnost Požadavky shody se SCORM, IEEE, AICC, IMS standardy, Požadované MAPI, OLE, TCP/IP a ODBC funkčnosti. Váš IT partner připraví tyto požadavky. Požadavky na integraci HR ERP, poštovní servery a další. Požadavky na systémovou integraci Požadovaná integrace s HRIS / HRMS účetním systémem, ovým systémem a dalšími. Požadavky na bezpečnost Bezpečnostní standardy pro práci a vzdálené užití. 10. Kdo řídí LMS ve vaší organizaci? Určete jak bude LMS řízeno, zda centrálně nebo u lokálních spoluvlastníků výcvikových funkcí. Centrálně vzdělávacími funkcemi Centrálně IT oddělením Další metodou 11

12 11. Jaké jsou fáze implementace? Měli byste uvažovat o implementaci ve fázích pro uživatele i pro LMS funkčnosti. Obzvláště když je pro vaši organizaci nové samoobsluha vzdělávání nebo e-learning. To umožní uživatelům zvyknout si na funkčnosti poskytované LMS. Určení implementačních fází je také kritické pro výběr LMS. Naleznete některé funkčnosti, které LMS nepodporuje. Můžete pak požadavky seřadit podle důležitosti a získáte čas na úpravu aplikace. 12. Kdo bude ve vašem projekčním týmu výběru LMS? Je třeba vybrat projekční tým. Ujistěte se, že každý v týmu rozumí své roli a odpovědnosti v procesu výběru. Uvažujte o schůzce s oficiálním spuštěním kroků ve výběrovém procesu. Mezi členy týmu by měli být sponzor projektu (vyžaduje vysokou úroveň) klíčoví investoři napříč obchodními jednotkami implementujícími LMS IT partner členové všech tréninkových funkcí implementující LMS Definice požadavků může zabrat několik týdnů až několik měsíců. Dejte si dost času pro správnou přípravu požadavků vaší organizace. Krok 2. Výběr dodavatelů Výběr potencionálních dodavatelů podle vašich představ. Budete chtít oslovit asi zvládnutelný počet společností, proto si musíte již v tomto prvním interním kole stanovit kritéria výběru. Nezabývejte se detaily, ale funkcemi na vyšší úrovni: Management rolí v systému, Autorské nástroje, Podpora produktů třetích stran (podpora standardů), Rozšiřitelnost a další globální požadavky. Váš vlastní výběr můžete doplnit informacemi dodavatelů. Držte se vlastní struktury hodnocení a zatím neplánujte prezentace firem, které jsou předčasné nemají totiž podrobné zadání. Krok 3. Plán prezentace produktu Pro vás je nutné udržet kontrolu nad výběrem. Součástí toho je i řízení prezentace, která je důležitá pro vaše první kolo výběru. Pro vás je důležité připravit plán : Příprava účastníků prezentace. Pro rozhodování potřebuje tým lidí, kteří se budou podílet na hodnocení dodavatelů, Příprava očekávání, které požadujete od produktu. Seznam základních funkčních a nefunkčních požadavků. S tímto seznamem po odsouhlasení v hodnotícím týmu seznámíte oslovené dodavatele, Příprava scénáře prezentací, Vlastní prezentace jednotlivých dodavatelů, základní orientace ve financování, přizpůsobení produktu a dodavatelské kultuře, Dokumentování výsledků prezentace pro transparentní pokračování výběru. Krok 4. Zúžení seznamu prodejců Cílem kroku je zhodnocení jednotlivých prezentací, zejména s ohledem na deklarované funkční a nefunkční požadavky. Předchozí prezentace by vás měla orientovat ve finančních potřebách, které přináší základní funkčnost LMS a orientační náklady na požadované úpravy. Můžete dojít k poznání, že úpravy mají své priority a ne vše budete potřebovat ihned. Dalším poznáním může být podcenění financí a bude nutné buď najít další zdroje, finanční modely nebo od požadavků na projekt ustoupit a přistoupit na reálnou restrikci požadavků. Krok 5. Provedení hodnocení potřeb LMS Obchodní požadavky jsou ještě příliš široké parametry pro LMS projekt, hodnocení potřeb pro LMS jde na praktickou a podrobnější úroveň. Výsledkem je dokument nastiňující hlavní funkční a technické požadavky na LMS a omezení, na které musí být organizace připravena. Návrh řešení vycházející z obchodních potřeb by měla obsahovat soubory dat z oblastí: Organizační kultura a věcné požadavky, Tréninkové a výukové zvyky / kultura, Obchodní pravidla a procesy, Systémová integrace, Technické požadavky. 12

13 Na provedení hodnocení potřebujete zahrnout do týmu správné lidi z firmy. Ujistěte se, že tým obsahuje lidi jako: Sponzor projektu, Manažer sponzora projektu, Vybrané členy tréninkových funkcí (včetně administrátorů), Vybraní představitelé všech oddělení, IT oddělení, Tým výběru LMS. Vaši vlastní představu o nákladech je nutné konfrontovat s představami dodavatelů. Zjistíte tím také přístup a kvalitu dodavatelů. Krok 6. Návrh a distribuce požadavků na nabídku Tento krok má velký význam pro kvalitu výběru, protože bude základem pro smluvní vztah s vybraným dodavatelem. Pro vypracování požadavků na nabídku (RFP) existují vzory, ale zásadně by v tomto dokumentu nemělo chybět: 1. Úvod Sem patří všechny důležité informace o tom, co vlastně hledáte a kdy by mělo být požadované řešení plně funkční. Nemělo by zde chybět ani datum, do kdy lze nabídky podávat, komu mají být doručeny a v jaké formě. 2. Představení projektu a jeho záměrů V této části by se měly objevit odpovědi na následující otázky: Proč chcete nové řešení vlastně implementovat?, Co by se mělo změnit společně s novým řešením? a Co by se mělo stát s vaší stávající IT/IS infrastrukturou, které se nové řešení dotýká nebo jí nahrazuje?. Součástí této kapitoly jsou povinné formáty nabídek, cenová omezení, informace o postupu hodnocení nabídek. 3. Informace o firmě Obsah této kapitoly je často opomíjený. V kapitole by se měla objevit alespoň firemní struktura, místa ve kterých firma operuje, pro které oddělení/regiony či části firmy je nové řešení určeno. Kolik je zaměstnanců a kolik se očekává, že jich bude uživateli nového systému, případně postupný nárůst uživatelů. Významnější část této kapitoly pravděpodobně zabere poslední oblast, kterou je současná IT/IS infrastruktura. Zde se musí objevit alespoň základní informace o HW a SW, který používáte, jaké databázové systémy, operační systémy, jaké servery, máte vlastní IT oddělení nebo část této oblasti zajišťujete formou outsourcingu, atd. 4. Cíle a záměry firmy s daným projektem Máte v souladu s popisovaným postupem připraveny vize a strategie k e-learningu. Na tomto místě by se měly objevit právě tyto informace jaké jsou podnikatelské cíle daného projektu z pohledu: Strategického - Celkový pohled na to, jakou hodnotu přinese daný projekt do vašeho současného podnikání. Např. zlepšení kvality zákaznického servisu, jeho vyšší efektivita, image firmy, která drží krok s vývojem v oblasti nových technologií. Finančního - Zde jenom připomenu, že velmi pomůže pokud se zde objeví např. rozmezí prostředků rozpočtovaných pro dané řešení, nebo očekávané rozdělení ceny mezi část strategickou, technickou. Samozřejmě by neměly chybět cíle v podobě očekávaných úspor, návratnosti, apod. 5. Požadované funkčnosti nového řešení Nejdůležitější část celého RFP je bezpochyby tato. Součástí by mělo být vše, co víte nebo tušíte, že chcete u nového řešení mít. Technické a další požadavky se soustřeďují na: Architekturu a systémové požadavky, Specifikace funkčních a nefunkčních požadavků, Požadovaná shoda s normami (IMS, AICC, ), Požadavky na integraci s dalšími systémy, Bezpečnostní požadavky, Požadavek popisu implementace a projektového managementu, Řešení zákaznických úprav, Popis poskytovaných služeb, poskytovaná školení a jiné. 6. Podmínky výběrového řízení Je nutné seznámit potencionální dodavatele s postupem výběrového řízení a jeho jednotlivých etap. Musíte být připraveni i na vedení konzultací s dodavateli, aby se mohli seznámit s detaily a smyslem požadavků. Popište i vaše vlastní formální kroky a termíny v etapách. 13

14 Krok 7. Připravte společnost na změny E-learning vyžaduje nastavení vhodné kultury orientované na odpovědnost zaměstnanců na sebevzdělávacích aktivitách. Jaká jste organizace? Definujte kam budete směřovat. Dva póly přístupu ke vzdělávání: Řízené vzdělávání Samoučcí se organizace Akcent na identifikaci potřeb vzdělávání Předpis na vzdělávání Řízení Obsah statický Odpovědnost, samostudium Nominace Motivace Rychlá proměna obsahu podle potřeb Součástí změn ve společnosti bude změna: Vzdělávacích procesů bude nutné integrovat LMS, Revidovat vzdělávací obsah připravit vzdělávací moduly na transformaci do e-kurzů, kombinovaných modulů, Identifikace všech dalších změn. Krok 8. Vyhodnocení dodaných návrhů Příprava týmu hodnotitelů a postupu hodnocení před vlastním hodnocením sjednotí vaše pohledy na kritéria. Kritéria hodnocení musí odrážet vaše priority, kritické požadavky v oblasti funkčních a nefunkčních požadavků. Součástí hodnocení jsou samozřejmě i další kritéria jako cena řešení, technická vhodnost a další. Pro formální hodnocení v oblastech funkčností požadovaných na LMS lze využít principy - hodnocení užitné hodnoty IS (LMS): Možný pohled z hlediska firemních procesů Seznam požadovaných vs podporovaných procesů (funkcí) Členění vychází: % podporovaných funkcí % doprogramovatelných funkcí % nerealizovatelných funkcí Toto hodnocení může srovnávat pokrytí požadavků. Lze ho doplnit i o hodnotové (nákladové) vyjádření, které potom lépe vystihuje cenu dodávky. Cena LMS podporujícího funkce, Cena integrace, Cena doprogramování funkcí. V tomto kroku by měl zadavatel získat doporučení ke dvěma nabídkám, které postoupí do závěrečného kola. Krok 9. Provedení finální prezentace a výběr dodavatele Cílem je zhodnocení, zda požadované podklady odpovídají představám obou stran. Zájem se více soustředí na postup implementace, projektový management, termíny realizace, požadované změny, součinnost a další informace. Výhodou již může být setkání s vedoucím projektu a nikoli jen s obchodníky. Prezentaci řiďte opět podle předem dodaného scénáře, aby vám dodavatel poskytl vše, co potřebujete vědět, ne co vám chce sdělit. Vyhodnocení samozřejmě probíhá stejně formálně jako v předešlých krocích, k dispozici ale jsou i další informace o dodavatelích a produktech. Krok 10. Sjednání smlouvy o LMS a příprava na implementaci Vybrali jste LMS a dodavatele, shodli jste se na představách a tento projekt (výběr dodavatele) můžete ukončit přípravou smlouvy. To je současně zahájení nového projektu projektu implementace. Projekt implementace LMS K vlastní implementaci již jen několik poznámek. Projekt implementace LMS je standardní IT projekt, který musí zohledňovat prostředí ve společnosti a nezbytné vazby na vzdělávání. Možná zbytečně, ale připomínám, že zákazníkem (vlastníkem vzdělávacího procesu) je HR oddělení. IT vytváří podporu pro technologii, provozuje LMS po technické stránce. 14

15 To by mělo být zohledněno při přípravě týmu, který bude spolupracovat s dodavatelem. Zmíním jen nejdůležitější principy dodavatelských projektů: Spolupráce v projektových týmech spoluúčast dodavatele a odběratele, Kontrola jakosti vychází z jasného zadání a cílů, definice kriterií. Pak lze realizovat kontrolu shoda cíle, zadání a výsledku, Spoluzodpovědnost za eliminaci rizik, sledování kritických faktorů úspěchu. V rámci přípravy projektu doporučujeme zpracování Hodnocení připravenosti na e-learning [4]. Tato analýza pomůže zorientovat společnost a poodhalit některé mezery v kritických faktorech úspěchu. Sledované faktory není dobré podceňovat, protože e-learning není jen technická implementace platformy LMS. Závěr V příspěvku jsem se snažil postihnou jen některé oblasti přípravy e-learningu. Oblast je široká, nelze jít do detailů. Projektem přípravy e-kurzu jsem se v tomto příspěvku nezabýval. Problémy přípravy kurzů se zabývá např. sdružení ELLA, které již připravilo mnohá vystoupení. Mým hlavním záměrem bylo poukázat na nutnost přípravy zavedení e-learningu ve společnosti na základě jasné vize, která má podporu ve vedení společnosti. Odpovědná příprava potom spočívá v jasném definování zadávacího dokumentu pro všechny dodavatele a kvalifikovaném vyhodnocení nabídek. Literatura: [1] Z.Staníček: Význam projektového a procesního řízení v projektech e-learningu, Sborník konference E-learning v praxi firemního vzdělávání, Březen 2002, Praha [2] Ten Steps to Successfully Selecting A Learning Management System, Lguide, 2001 [3] Six Steps to Implementing E-learning, brandon-hall.com, 2001 [4] B.Havel: Hodnocení připravenosti na e-learning, Sborník konference E-learning v praxi firemního vzdělávání, Březen 2002, Praha [5] D. Holec: Projektové řízení implementace ERP systému, IT Systém 9/2002, Brno Kontakt: RNDr. Bohumil Havel, PVT, a.s., 15

16 Stav a perspektivy LMS/CMS Doc. Ing. Karel Květoň, DrSc., České vysoké učení technické v Praze Úvod Systémy pro řízení studia (LMS), zvané též někdy Systémy pro řízení kurzů (CMS) usnadňují tvorbu, používání a správu online kurzů především tím, že poskytují: a. rozhraní, umožňující vytvářet prezentaci kurzu; b. soubor výukových nástrojů, usnadňujících učení, komunikaci a spolupráci; c. soubor nástrojů administrativních, které pomáhají instruktorovi a manažerovi v procesu správy, vedení a zlepšování kurzu. LMS se považují za nezbytnou základní součást SW pro e-learning, jejichž pokročilé verze umožňují integraci s univerzitními informačními systémy, včetně moderních univerzitních portálů, o kterých pojednáváme v kap. 4. Podrobněji viz část Literatura. V kap. 1 stručně uvádíme vlastnosti LMS, které jsou nutné či žádoucí pro to, aby LMS byl pro vzdělávací instituci přínosem. (Čtenáři, který se o výběr LMS zajímá hlouběji, doporučujeme prostudování webových stránek Edutools Základní funkce tří konkrétních LMS systémů jsou uvedeny dále: v kap. 2 WebCT je popsána verze 3.1.3, která je používána na ČVUT; v kap. 3 jsem popsal systém edoceo (využil jsem podklady, které mi poskytl p. Tomáš Hrdonka, Trask solutions s.r.o., (Se systémem Oracle ilearning se můžete seznámit v diskusním příspěvku J. Matznerové z české pobočky firmy Oracle nebo na V kap. 4 Univerzitní a podnikové portály je uveden též příklad řešení pro správu webového obsahu CMS 2002 (podle podkladů p. Miloše Sobotky z české pobočky firmy Microsoft). 1. Výběr systému pro řízení studia (LMS) Volně zkráceno podle článku Evangelisti, D.: The Must-Have Features of an LMS, viz Základní a nepostradatelné vlastnosti LMS Podpora hybridního (smíšeného) typu výuky (blended learning). Lidé se učí různými způsoby. LMS by jim měl nabídnout samoobslužný postup, který snadno propojuje klasické kurzy ve třídě s kurzy online. Integrace s informačními systémy instituce (university). LMS systémy, které nejsou synchronizovány s ostatními informačními systémy, postrádají smysl. Pokud jsou systémy integrovány, může být například zaměstnanec automaticky vyzván k účasti na školení, ve kterém si doplní kvalifikaci pro svoji práci ve firmě. Řízení. LMS musí vedoucím pracovníkům umožňovat spravovat registraci uživatelů a profilů, zadávat úkoly, vytvářet postupy, určovat způsoby osvědčení, jmenovat tutory a autory kurzů, řídit obsah kurzů, spravovat interní rozpočty a platby uživatelů. Vedoucí pracovníci musí mít úplný přístup do databáze výuky, aby mohli vytvářet standardy a upravovat zprávy o činnosti jednotlivců i skupin. Systém by měl být také schopen vytvářet rozvrhy pro studující, instruktory a celé třídy. Nejdůležitější je, aby byly všechny funkce nastavitelné pomocí uživatelsky přátelských stránek. Integrace obsahu. Pro LMS je důležité poskytování podpory široké škále dalších výukových programů. Pokud si budete pořizovat LMS, nezapomínejte, že některé LMS jsou kompatibilní pouze s vlastními programy dodavatelů, a ostatní nedělají o mnoho více než že vychvalují standardy výukových obsahů. Dodavatel LMS by měl zaručit, že doplňkový obsah bude v jejich systému fungovat. Dodržování standardů. LMS by se měl pokusit podporovat standardy, jako jsou SCORM a AICC (viz Podpora standardů znamená, že LMS může importovat a spravovat obsahy a výukové programy, které standardům vyhovují bez ohledu na autorský systém, ve kterém byly vyrobeny Vlastnosti LMS, které jsou žádoucí a zvyšují jeho hodnotu Hodnocení. Nástroje pro evaluaci, testování a hodnocení vám pomohou vytvořit kurzy a programy, které je možné (s použitím výsledků, které tyto nástroje poskytují) stále zdokonalovat. Je tedy žádoucí, abychom měli LMS, který nástroje pro hodnocení obsahuje a aby byly použity v každém online kurzu. 16

17 Správa dovedností. Nástroje pro správu dovedností umožňují instituci posuzovat potřebu školení a určovat dosažený pokrok. Vedoucí pracovníci by měli těchto nástrojů používat a s jejich pomocí určovat, jak se budou výsledky oceňovat (např. průměrovat nebo porovnávat s předem stanoveným cílem, atd.) Tyto funkce je možné použít k vyhledávání pracovníků, kteří ovládají speciální dovednosti. Konfigurovatelnost. LMS by nebyl příliš vhodný, pokud by organizace pro instalaci LMS musela úplně přestavět svoje interní postupy nebo zapojit nákladné programovací zdroje pro provedení změn, nutných pro zavedení LMS. 2. WebCT 2.1. Základní informace o WebCT (verze 3.1.3) Podrobnosti viz Požadavky na počítač. Systém WebCT je instalován na serveru a klienti, ať už studující nebo učitelé k němu přistupují pomocí webového prohlížeče, jako je například Netscape Navigator nebo MS Internet Explorer. WebCT (Web Course Tools) je sada: výukových nástrojů pro usnadnění učení, komunikaci a spolupráci prostřednictvím Internetu a počítačů pomůcek pro tvorbu a organizaci studijních materiálů pomůcek pro správu, údržbu a neustálé zlepšování kurzu nástrojů pro sestavení kurzu. WebCT má čtyři hlavní funkce: Organizace materiálů a jejich distribuce Komunikace Hodnocení Správa kurzu (včetně správy studujících) 2.2. Typy uživatelů WebCT Pro porozumění funkčním schopnostem WebCT je nutné nejdříve rozlišit typy uživatelů a určit náplň jejich činnosti včetně práv. Hlavními typy uživatelů jsou: Admistrátor: Spravuje WebCT server, ale nevytváří studijní materiály. Obvykle instaluje a udržuje prostředí WebCT pro kurzy. Help Desk: Pomáhá administrátorovi WebCT při správě uživatelů, jako jsou změny hesla a zápis uživatelů do kurzů. Návrhář: Autor kurzu, obvykle zároveň instruktor (vyučující), který má veškerou kontrolu nad obsahem kurzu a jeho správou. Použitím funkce Sdílení přístupu návrháře může roli návrháře vykonávat více osob. Asistent instruktora: Pomáhá se známkováním testů a úkolů. Má přístup ke správě studujících. Student: Zapíše se do kurzu a obvykle nemůže manipulovat s obsahem kurzu mimo oblasti vymezené návrhářem Nástroje WebCT Ve WebCT je k dispozici množství vestavěných nástrojů (neboli pedagogických aplikací), které pomáhají studujícím komunikovat a učit se, a množství nástrojů, které pomáhají návrháři vytvářet a udržovat efektivní online výukové prostředí. Studijní nástroje slouží studujícím v průběhu studia. Jsou to Komunikační nástroje E-konference Elektronická pošta Diskuze Tabule Sebehodnocení Autotest Výzkum Externí zdroje Vyhledávání 17

18 Navigace Poznámky ke stránkám Pokračování ve studiu Archiv obrázků s vyhledáváním Slovníček s vyhledáváním (odkazy) Rejstřík Správa kurzu Cíle výuky Známkování Tvorba studijní příručky Domovské stránky studujících Kalendář Nástroje návrháře umožňují návrháři a instruktorovi vytvářet i spravovat kurz a monitorovat i hodnotit činnost studujících. Mezi nástroje návrháře patří: Průvodce tvorbou kurzu Tvorba sylabu Vložení dalších nástrojů Vložení dalších studujících Vložení dalších Modulů studijního materiálu Vnější zdroje Prohledávání WebCT e-learning Hub Odkazy Správa studujících Sledování postupu studujících Sledování využití stránek Zveřejnění využití stránek Zkoušení studujících Testy na čas Obecné komentáře na odpovědi studujících Soukromé reakce na odpovědi studujících Automatizované hodnocení Statistická analýza výkonů Úprava vzhledu kurzu Nástroje pro úpravu stránek Uvítací stránka kurzu Sdílení pravomocí Asistenti instruktora Sdílení přístupu návrháře 2.4. Jak se do kurzu WebCT přihlásit Kurzy ČVUT jsou umístěny na serveru URL adrese (Pokud nebudou čtenáři dostupné, může to být proto, že v listopadu 2002 skončila pro ČVUT platnost licence WebCT; o získání prostředků na prodloužení licence však usilujeme). Na domovské stránce serveru WebCT se po zadání mého Uživatelského jména (User Name) a Hesla (Password) připojím na "můj WebCT", tedy na mywebct. Na stránce mywebct má studující seznam kurzů, do kterých má přístup. Na mywebct můžete jak vy sami tak i vaše příslušná škola umístit záložky (odkazy) svých oblíbených webových stránek a internetových zdrojů, kupříkladu odkazy na knihovny, administrativní stránky školy atd. 18

19 Po poklepu na Přihlásit se do mywebct zadáte Uživatelské jméno prijimacky a Heslo prijimacky. Tak se připojíte na stránku mywebct (viz Obr.1.). Obr. 1. Stránka mywebct 2.5. Ukázky některých online kurzů ČVUT Stránky ČVUT Online informují o několika demonstračních (tedy neúplných) verzích online kurzů, které byly vyvinuty na několika pracovištích ČVUT s centrální podporou ČVUT v roce (Viz též URL Při praktické online výuce desítek studujících byl ověřen kurz Základy počítačové gramotnosti. Tento kurz je též používán jako přípravný kurz pro získání certifikátu European Computer Driving Licence, ECDL. Pod nadpisem Kurzy jsou uvedeny názvy vašich kurzů. Pod názvem každého kurzu mohou být různé informace, např. jméno instruktora a poznámky týkající se nových úkolů, testů a dalších změn v kurzu. Pokud byste poklepali na odkaz Základy počítačové gramotnosti, přešli byste se na Domovskou stránku kurzu Základy počítačové gramotnosti, Obr. 2. Poznámka: Upozorňujeme, že vzhledem k průběžné aktualizaci kurzů je pravděpodobně dnešní vzhled stránek na serveru jiný než ten, který uvádíme na obrázcích. Obr. 2. Domovská stránka kurzu Základy počítačové gramotnosti. 19

20 Navigace v kurzu WebCT. V kurzu se můžete pohybovat a otevírat nástroje buď kliknutím na ikonu na ploše stránky nebo pomocí Menu kurzu v Navigačním panelu při levém okraji okna. Např. ikona, zobrazující batoh, souvisí s obsahem kurzu, obecněji se studijními nástroji, které do kurzu vložil jeho návrhář Princip tvorby kurzů ve WebCT Kurzy WebCT se budují postupným zařazováním studijních materiálů a nástrojů do stránek kurzu. WebCT používá technologii World Wide Webu proto, aby bylo možno prezentovat text a grafiku v podobě webových stránek na Internetu a pro práci s nimi používat běžný internetový prohlížeč. Webová stránka poskytuje prostor pro umisťování odkazů na soubory a zobrazuje odkazy na další stránky a webová místa. Pro používání WebCT nemusíte nutně znát jazyk HTML. Existuje řada textových editorů (např. Microsoft Word) a tzv. wysiwyg HTML editorů (Front Page, Netscape Composer, Dreamweaver, Adobe GoLive), se kterými uživatel pracuje stejně jako s běžným textovým editorem, ale výstup je zapisován rovnou ve formátu HTML. Kromě tohoto formátu je možné používat i např. formát PDF a jakýkoliv formát dat, která internetový prohlížeč po doinstalování odpovídajícího Plug-in modulu dovolí zobrazit. Většinu operací v systému WebCT realizuje návrhář pouhým poklepnutím na příslušné vestavěné nástroje WebCT. Jako návrhář máte pro tvorbu online kurzu ve WebCT k dispozici pět typů nástrojů a odkazů: Studijní materiály a související nástroje umožňují strukturovat materiál vašeho kurzu a pomáhají vám získávat související informace. Základním prvkem je Modul studijního materiálu, který tvoří sestava informačních souborů, seřazená pro snadnou navigaci jak lineárně, tak i hierarchicky. V každém Modulu studijního materiálu najdete Nabídku činností, která umožňuje návrháři kurzu i studujícím vykonávat ve WebCT určité aktivity. Komunikační nástroje: Představují prostředky pro synchronní a asynchronní komunikaci mezi lektorem a studujícími a mezi studujícími navzájem. Tyto nástroje pomáhají vytvářet a udržovat společenství osob, studujících ve vašem kurzu. Stránky/URL: Umožňují organizovat Moduly studijního materiálu a ostatní nástroje. Zprostředkovávají studujícím přístup k souborům a webovským místům mimo kurz WebCT. Nástroje pro hodnocení: Slouží k hodnocení znalostí a dalších činností studenta v online kurzu. Studijní nástroje: Pomůcka pro studující poskytující odezvu a povzbuzení k účasti ve výuce. Modulární vytváření obsahových souborů ve WebCT. Obsah kurzu lze snadno sestavit do modulů, podobně jako je text sestaven v knihách do kapitol. Strukturování kurzu do modulů vám umožňuje předepsat postup práce s kurzem. Např. se můžete rozhodnout, že k určitým informacím potřebují mít přístup pouze pomocníci lektora, nebo že studující nebudou moci pokračovat v kurzu, dokud neprokáží znalost některé látky Typy souborů ve WebCT Téměř všechny typy souborů, které zobrazí webovský prohlížeč, lze přidat do WebCT jako obsah kurzu. Mohou to být: Textové soubory: Soubory ve formátu HTML přenesené na WebCT server. Jsou to obvykle dokumenty původně vytvořené v editorech Microsoft Word, PowerPoint atd., a poté konvertované do HTML. Multimediální soubory: Soubory, které používají plug-iny jako např. Adobe Learni nebo QuickTime movies. WebCT dokáže načítat velké multimediální soubory z CD na počítači studenta, čímž se ušetří mnoho času potřebného pro přenášení souborů po síti. Grafické soubory: Obrázky digitalizované do souboru ve formátu GIF nebo JPEG pomocí skenování např. fotografií nebo diagramů. Odkazy: WebCT může obsahovat odkazy na vnější webová místa. 20

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Elektronické formy vzdělávání úředníků

Elektronické formy vzdělávání úředníků Marbes consulting = správný partner na cestě k efektivnímu vzdělávání Pro: Krajský rok informatiky Ústí nad Labem Datum: 26.9.2012 Marian Kudela MARBES CONSULTING s.r.o. Tel.: 378 121 500 Brojova 16 326

Více

Velká kniha e-learningu

Velká kniha e-learningu Velká kniha e-learningu Potřebné know-how pro provoz a přípravu kurzů. I.A Základní pojmy 1. Základní pojmy 1.1. Distanční vzdělávání 1.2. Vzdělávání online (Web-Based Learning) 1.2.1. Charakteristiky

Více

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ A) KURZY ZAMĚŘENÉ NA METODIKU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A E LEARNINGU. Metodika on line vzdělávání E learning v distančním vzdělávání B) KURZY ZAMĚŘENÉ NA PRAVIDLA VEDENÍ

Více

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Říjen 2009 Ing. Stanislav Richtar Ředitel společnosti 1 OBSAH PREZENTACE 1. Outsourcing - obecně 2. Výchozí stav projektu 3. Model poskytovaných služeb

Více

Příručka pro nasazení a správu výukového systému edu-learning

Příručka pro nasazení a správu výukového systému edu-learning Příručka pro nasazení a správu výukového systému edu-learning Obsah: Edu-learning pro firmy a organizace... 2 Varianty nasazení... 2 A. Systém umístěný v lokální síti zákazníka... 3 B. Systém umístěný

Více

2. Automatická tvorba seminářů v prostředí Unifor/Asja

2. Automatická tvorba seminářů v prostředí Unifor/Asja Unifor/ASJA Jedná se o funkční propojení subsystémů, nikoli o dodávku samotného software. Konferenční software musí umožňovat uspořádání online webové konference pro více účastníků (předpokládaný počet

Více

Personalista ve víru procesů. Milan Štolba. Příspěvek pro konferenci E-learning forum 2005

Personalista ve víru procesů. Milan Štolba. Příspěvek pro konferenci E-learning forum 2005 Fakturace stávka agregátu Požadavek na objednávku Personalista ve víru procesů Vývoj produkt Milan Štolba Příspěvek pro konferenci E-learning forum 2005 Služební cesty Ing. Milan Štolba; ředitel sekce

Více

Zadávací dokumentace k výběrovému řízení. E-learning CZ.1.07/3.2.04/04.0040. In Company Education, a.s.

Zadávací dokumentace k výběrovému řízení. E-learning CZ.1.07/3.2.04/04.0040. In Company Education, a.s. Číslo zakázky: VŘ 89/2013 Zadávací dokumentace k výběrovému řízení E-learning Název programu: Registrační číslo projektu: Název projektu: Název zakázky: Datum vyhlášení zakázky: Název zadavatele: Cílová

Více

Leady & MERK Integrace Microsoft Dynamics CRM s aplikacemi Leady a MERK

Leady & MERK Integrace Microsoft Dynamics CRM s aplikacemi Leady a MERK Integrace Microsoft Dynamics CRM s aplikacemi Leady a MERK Strana 1 z 12 Obsah 1. Leady... 3 a. Shrnutí... 3 b. Popis modulu... 3 c. Technické podrobnosti o modulu... 5 2. MERK... 6 a. Shrnutí... 6 b.

Více

ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB

ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB CROSSLINE SERVICES s.r.o. Jeremiášova 870 155 00 Praha 5 IČO: 241 43 065 DIČ: CZ24143065 Kontaktní osoba: Ing. Veronika Kimmer GSM: +420 777 755 618 veronika.kimmer@crosslineservices.cz

Více

Projektové řízení jako základ řízení organizace

Projektové řízení jako základ řízení organizace Projektové řízení jako základ řízení organizace Aleš Chudý, ředitel divize IW ales.chudy@microsoft.com Technický seminář Bratislava 6.10.2008 Obsah Potřeby byznysu a IT Řešení EPM Microsoft EPM Optimalizační

Více

TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE

TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE Tel. +420 543426329 TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE Autor: Vít Chvál Verze dokumentu: 1.0 Datum poslední změny: 18.2.2013 Obsah: 1 Pracovník 3 2 Pracovní činnosti (Náplň práce)

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své VÝSTUPY Z UČENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU, REGISTRAČNÍ ČÍSLO: CZ.1.07/2.2.00/28.0115

Více

Zavedení e-learningu

Zavedení e-learningu Zavedení e-learningu Česká pojišťovna snižuje díky e-learningu náklady na školení svých pracovníků Přehled Země: Česká republika Odvětví: Bankovnictví a finance Profil zákazníka Česká pojišťovna a.s. je

Více

Moderní formy a metody vzdělávání

Moderní formy a metody vzdělávání Moderní formy a metody vzdělávání S postupným vývojem společnosti se postupně vyvíjí také její nároky na systémy rozvoje lidských zdrojů. Měnící se organizace práce a pracovní doby, výkonnostní nároky

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Elektronické formy vzdělávání úředníků

Elektronické formy vzdělávání úředníků Marbes consulting = správný partner na cestě k efektivnímu Elektronické formy úředníků Pro: Krajský rok informatiky Ústí nad Labem Datum: 26.9.2012 Marian Kudela MARBES CONSULTING s.r.o. Tel.: 378 121

Více

CobiT. Control Objectives for Information and related Technology. Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004

CobiT. Control Objectives for Information and related Technology. Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004 CobiT Control Objectives for Information and related Technology Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004 Agenda Základy CobiT Pojem CobiT Domény CobiT Hodnocení a metriky dle CobiT IT Governance Řízení

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci

PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci Příloha C Požadavky na Dokumentaci Stránka 1 z 5 1. Obecné požadavky Dodavatel dokumentaci zpracuje a bude dokumentaci v celém rozsahu průběžně aktualizovat při každé

Více

Školení ICTK+ICTM. Studijní průvodce

Školení ICTK+ICTM. Studijní průvodce Školení ICTK+ICTM Studijní průvodce Radek Maca, Roman Úlovec Gymnázium Voděradská, Praha 10 Strašnice 008 Pracovní materiál Praha /8 Úvod Toto studium vychází ze standardu Standardy pro udělování akreditací

Více

Softwarová podpora v procesním řízení

Softwarová podpora v procesním řízení Softwarová podpora v procesním řízení Zkušenosti z praxe využití software ATTIS Ostrava, 7. října 2010 www.attis.cz ATTN Consulting s.r.o. 1 Obsah Koncepce řízení výkonnosti Koncepce řízení výkonnosti

Více

Studijní průvodce e-learningovými kurzy

Studijní průvodce e-learningovými kurzy Studijní průvodce e-learningovými kurzy Obsah průvodce: 1. METODICKÝ PRŮVODCE... 2 1.1. PRŮBĚŽNÉ TESTY - AUTOTESTY... 2 1.2. ZÁVĚREČNÝ TEST... 2 2. PRŮVODCE OVLÁDÁNÍM UŽIVATELSKÉHO PROSTŘEDÍ... 3 2.1.

Více

IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 7: SLUŽBY INFORMAČNÍ SÍTĚ

IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 7: SLUŽBY INFORMAČNÍ SÍTĚ Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola, Boskovice IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 7: SLUŽBY INFORMAČNÍ SÍTĚ Metodika Zpracoval: Jaroslav Kotlán srpen 2009 Tento projekt je spolufinancován

Více

Úvod. Projektový záměr

Úvod. Projektový záměr Vzdělávací program Řízení jakosti a management kvality Realizátor projektu: Okresní hospodářská komora Karviná Kontakt: Svatováclavská 97/6 733 01 KARVINÁ +420 596 311 707 hkok@hkok.cz www.akademieok.cz

Více

Úvod do projektu. Standardizace provozních funkcí ÚSC. Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě

Úvod do projektu. Standardizace provozních funkcí ÚSC. Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě Úvod do projektu Standardizace provozních funkcí ÚSC Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě Měníme zvyky a posouváme mentální bloky POPTÁVKA Tlak na rozpočet, obtížně stanovitelné rozpočtové

Více

BLENDED LEARNING. (v souladu s výzvou 57) NET University s.r.o.

BLENDED LEARNING. (v souladu s výzvou 57) NET University s.r.o. BLENDED LEARNING (v souladu s výzvou 57) NET University s.r.o. V Olomouci 5. 8. 2015 1. E-learning Způsob výuky, vzdělávací proces, využívající ICT, je tvořen: > vzdělávacím obsahem (studijní materiály

Více

lms moodle Focused on your needs

lms moodle Focused on your needs Focused on your needs lms moodle Trigama International s.r.o. Poděbradská 57/206, Praha 9 Hloubětín Czech Republic IČ 02184117 www.trigama.eu info@trigama.eu tel/phone 00420 777 820 487 LMS Moodle (Modular

Více

Prezenční kurzy + estudovna + H2K = nová kvalita ve vzdělávání

Prezenční kurzy + estudovna + H2K = nová kvalita ve vzdělávání How2Know estudovna Prezenční kurzy + estudovna + H2K = nová kvalita ve vzdělávání Co bylo na začátku? Přání MÍT SVOJE VLASTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Rozhodnutí REALIZOVAT JE VLASTNÍMI SILAMI SAMI Celoroční kurz: Úspěšný

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

ROLE ICT VE ŠKOLE LIDSKÉ ZDROJE. duben 2012 (c) Radek Maca

ROLE ICT VE ŠKOLE LIDSKÉ ZDROJE. duben 2012 (c) Radek Maca ROLE ICT VE ŠKOLE LIDSKÉ ZDROJE duben 2012 (c) Radek Maca Ze Postavení procesu integrace ICT ve škole ředitel Užší vedení Zástupci, vých. poradce, koordinátoři ŠVP, ICT Vedoucí - metodici vzděl. oblastí

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Kompetence řídících pracovníků k zajištění rozvoje ICT ve škole či školském zařízení Osobní kompetenční portfolio

Kompetence řídících pracovníků k zajištění rozvoje ICT ve škole či školském zařízení Osobní kompetenční portfolio Kompetence řídících pracovníků k zajištění rozvoje ICT ve škole či školském zařízení Osobní kompetenční portfolio Radek Maca NIDM Obsah prezentace Vize aneb modely budoucnosti škol Škola jako učící se

Více

ZADÁVACÍ PODMÍNKY VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ

ZADÁVACÍ PODMÍNKY VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ Název projektu: Vzdělávání konkurenceschopnost prosperita Registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/4.1.11.3/2922 ZADÁVACÍ PODMÍNKY VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ s uveřejněním dle Příručky pro příjemce finanční podpory

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice"

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice" Registrační číslo: CZ.1.04/4.1.01/69.00060 Zkrácený název projektu: Vzdělávání v MěÚ Luhačovice Datum

Více

Stav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji

Stav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji Stav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji Zpracoval(a): Ing. Tomáš Vašica Datum: 23. 9. 2015 Obsah prezentace 1. Představení projektového záměru 2. Co očekává Moravskoslezský kraj od

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět:: INFORMATIKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu informatika je časové vymezení dáno učebním plánem. V

Více

Moodle - proč je tak úspěšný?

Moodle - proč je tak úspěšný? Moodle - proč je tak úspěšný? Bohumil Havel PragoData Consulting, s.r.o. 1 Představení PragoData Consulting, s.r.o. Co je a co umí Moodle Proč je Moodle úspěšný? eportfolio Služby Pozvánka na MoodleMoot.cz

Více

Místa dodání/převzetí nabídky:

Místa dodání/převzetí nabídky: Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů) Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu CZ.1.07/3.2.13/01.0031

Více

Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál)

Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Ing. Jan Zeman Regionální koordinátor Obsah 1. Náplň projektu 2. Kouč v projektu CzechEkoSystem 3. Poradenské služby 4. Aktuální stav 5. CzechEkoSystem

Více

ICT plán. Škola: gyricany - Hodnocení: Vstupní hodnocení. Indikátor Aktuální stav k 22.3.2012 Plánovaný stav k 30.6.2014. 1. řízení a plánování

ICT plán. Škola: gyricany - Hodnocení: Vstupní hodnocení. Indikátor Aktuální stav k 22.3.2012 Plánovaný stav k 30.6.2014. 1. řízení a plánování ICT plán Škola: gyricany - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 22.3.2012 Plánovaný stav k 30.6.2014 1. řízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina učitelů.

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

LMS systém edoceo. Shared Knowledge

LMS systém edoceo. Shared Knowledge LMS systém edoceo Shared Knowledge Systém edoceo představuje moderní platformu pro řízení vzdělávání ve vaší organizaci. Její intuitivní ovládání a široké možnosti přizpůsobení ocení uživatelé od menších

Více

Jednotný NIS Prezentace k zahájení projektu pro Radu kraje Vysočina. Projektový manažer - Ing. Ivan Sokolov, Ph.D.

Jednotný NIS Prezentace k zahájení projektu pro Radu kraje Vysočina. Projektový manažer - Ing. Ivan Sokolov, Ph.D. Prezentace k zahájení projektu pro Radu kraje Vysočina Projektový manažer - Ing. Ivan Sokolov, Ph.D. Obsah Úvod Cíle projektu Rozsah projektu Projektové řízení základní východiska Základní organizační

Více

Profesní vzdělávání tutorů elearningových kurzů v Ústeckém kraji

Profesní vzdělávání tutorů elearningových kurzů v Ústeckém kraji Profesní vzdělávání tutorů elearningových kurzů v Ústeckém kraji CZ.04.1.03/3.3.06.4/0003 Realizátor projektu: Asista, s.r.o. Partner projektu: Job Market, s.r.o. Projekt je realizován v rámci Opatření

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY Identifikační údaje Název zakázky Vzdělávání zaměstnanců POEX Velké Meziříčí, a.s. Zadavatel POEX Velké Meziříčí,a.s. IČ 25518356 Sídlo Třebíčská

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

Management informačních systémů. Název Information systems management Způsob ukončení * přednášek týdně

Management informačních systémů. Název Information systems management Způsob ukončení * přednášek týdně Identifikační karta modulu v. 4 Kód modulu Typ modulu profilující Jazyk výuky čeština v jazyce výuky Management informačních systémů česky Management informačních systémů anglicky Information systems management

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005

INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005 INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005 AGENDA definice IS, zavedení pojmů možnosti a rozdělení typická struktura technologie nasazení praktická ukázka

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

Personální audit. a personální strategie na úřadech. územních samosprávných celků

Personální audit. a personální strategie na úřadech. územních samosprávných celků Personální audit a personální strategie na úřadech územních samosprávných celků Dělat (vybrat) správné věci je úkolem zejména zastupitelů města. Dělat (vybrat) správné věci Správně je provádět Správně

Více

Tovek Server. Tovek Server nabízí následující základní a servisní funkce: Bezpečnost Statistiky Locale

Tovek Server. Tovek Server nabízí následující základní a servisní funkce: Bezpečnost Statistiky Locale je serverová aplikace určená pro efektivní zpracování velkého objemu sdílených nestrukturovaných dat. Umožňuje automaticky indexovat data z různých informačních zdrojů, intuitivně vyhledávat informace,

Více

Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011

Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011 Výsledky průzkumu nabídky a poptávky po IT profesích v ČR Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011 Výzkum Lidské zdroje v ICT vznikl za finanční podpory MŠMT ČR v rámci projektu Sociální síť v regionech

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých PROJEKTŮ Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

Popis obsahu a struktury programu

Popis obsahu a struktury programu Popis obsahu a struktury programu (Příloha k Žádosti o akreditaci vzdělávacího programu u Společnosti pro projektové řízení, o. s.) 1 Název programu: Řízení projektů v praxi Popište obsah jednotlivých

Více

Studijní průvodce e-learningovým kurzem. STRUKTURÁLNÍ FONDY A PROJEKTY v období 2007-2013

Studijní průvodce e-learningovým kurzem. STRUKTURÁLNÍ FONDY A PROJEKTY v období 2007-2013 Studijní průvodce e-learningovým kurzem STRUKTURÁLNÍ FONDY A PROJEKTY v období 2007-2013 Obsah průvodce: 1. METODICKÝ PRŮVODCE... 2 2. PRŮVODCE OVLÁDÁNÍM UŽIVATELSKÉHO PROSTŘEDÍ... 4 3. TECHNICKÝ PRŮVODCE...

Více

EKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE. Luhačovice 24.10.2013

EKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE. Luhačovice 24.10.2013 EKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE Luhačovice 24.10.2013 CRM řízení vztahů se zákazníky CRM - je zkratka z anglického Customer Relationship Management a označují se tak systémy pro řízení vztahů se zákazníky.crm

Více

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 136 VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 1 ÚVOD A KONTEXT Ačkoliv autoři Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice 2001) v rámci

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více

HREA Excellence Award 2013

HREA Excellence Award 2013 HREA Excellence Award 2013 I. Základní informace o projektu 2. kategorie společnost nad 500 zaměstnanců Název projektu: Kariérní plánování v centru sdílených služeb Siemens, s.r.o. Career@GSS Předkladatel

Více

ICT PLÁN ŠKOLY. Základní charakteristika ZŠ a MŠ

ICT PLÁN ŠKOLY. Základní charakteristika ZŠ a MŠ ICT PLÁN ŠKOLY Metodický pokyn MŠMT č.j.27 419/2004-55 Standard ICT služeb a Metodický pokyn č.j.27 670/2004-551 stanovuje zpracování ICT plánu školy. Základní charakteristika ZŠ a MŠ Název: Základní škola

Více

KATALOG SLUŽEB NÁSLEDNÉ PODPORY

KATALOG SLUŽEB NÁSLEDNÉ PODPORY KATALOG SLUŽEB NÁSLEDNÉ PODPORY Společnost WEBCOM a. s. Vám nabízí kompletní pokrytí Vašich požadavků na zajištění služeb technické podpory Microsoft Dynamics přesně podle Vašich potřeb a v požadovaném

Více

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda. Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy

Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda. Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy Podnik jako živý organismus - konkurenční výhoda Ing. Olga Girstlová Víceprezidentka a generální ředitelka skupiny GiTy PODNIKATEL Vytváří podnikatelský model v daném oboru podnikání Definuje svého zákazníka

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.4/2007

MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.4/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., Certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

Elektronické vzdělávání. Ing. Petr Městecký, IBM ČR

Elektronické vzdělávání. Ing. Petr Městecký, IBM ČR Elektronické vzdělávání Ing. Petr Městecký, IBM ČR Chytřejší planeta Planeta Chytřejší planeta Chytřejší planeta Vzdělávání chytřejší uživatelé, zaměstnanci, lidé. IBM a vzdělávání IBM je celosvětově přední

Více

Business Suite for Notes

Business Suite for Notes Business Suite for Notes Systém BSFN byl vytvořen na základě zkušeností s podporou a řízením procesů v obchodní firmě. Během několika let existence na trhu se osvědčil u mnoha zákazníků. Z nejvýznamnějších

Více

Komunikační strategie v oblasti kombinovaného studia Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice (FES UPa)

Komunikační strategie v oblasti kombinovaného studia Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice (FES UPa) kombinovaného studia Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice (FES UPa) Výstup konzultací v rámci projektu Rozvoj studijních programů, didaktických metod a inovování www.lunch4you.cz modelu řízení

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010

Více

Cíl vzdělávacích modulů:

Cíl vzdělávacích modulů: PŘÍLOHA č. 9 OBSAH VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Projekt rozšiřuje nabídku dalšího vzdělávání prostřednictvím vytvoření vzdělávacího programu se speciální SW aplikací a skripty pro personalisty a vedoucí pracovníky,

Více

Základy managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová

Základy managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová Základy managementu Řízení lidí Ing. Ivana Pražanová Historie Lidé na začátku minulého století hlavně nositeli fyzické síly Normy, úkolová mzda, personální agenda metody řízení Postupně se práce stala

Více

Komplexní informační systém AMOS IS

Komplexní informační systém AMOS IS Strana 1 Komplexní informační systém AMOS IS Strana 2 Obsah Obsah... 2 Systém AMOS IS... 3 Výhody AMOS IS... 3 Hlavní funkce AMOS IS... 3 Cenová politika... 3 Moduly a funkce systému AMOS IS... 4 Jádro

Více

ZADÁVACÍ PODMÍNKY VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ

ZADÁVACÍ PODMÍNKY VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ Název projektu: Číslo projektu: Tradice rodinné firmy je závazkem, ale i výzvou ke zvýšení konkurenceschopnosti BIERHANZL GROUP, a. s. CZ.04.1.03/4.1.02.3/0006 ZADÁVACÍ PODMÍNKY VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ Název

Více

Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě

Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě Tomáš Hrabík ICZ a.s. Konference Řízení informatiky v soukromém a veřejném sektoru 1 Otázky 1. Je egovernment o elektronizaci

Více

Podrobná analýza k aktivitě č. 3 - implementace procesního řízení do praxe úřadu

Podrobná analýza k aktivitě č. 3 - implementace procesního řízení do praxe úřadu Příjemce dotace: Město Moravská Třebová Název projektu: Zvýšení kvality řízení a poskytovaných služeb MÚ Moravská Třebová Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.01/89.00116 Podrobná analýza k aktivitě

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. a.s. Ž Ď Á R N A D S Á Z A V O U VÝZVA

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. a.s. Ž Ď Á R N A D S Á Z A V O U VÝZVA Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky a.s. Ž Ď Á R N A D S Á Z A V O U VÝZVA k podání nabídky na dodávku vzdělávacích služeb ORLZ CZ.04.1.03 Vzdělávání

Více

STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE

STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE LIDSKÉ ZDROJE (c) Radek Maca rama@inforama.cz Postavení procesu integrace ICT ve škole ředitel Zástupci, vých. poradce, koordinátoři ŠVP, ICT Vedoucí -metodici vzděl.

Více

Informace o projektech MV ČR v oblasti vzdělávání ve veřejné správě

Informace o projektech MV ČR v oblasti vzdělávání ve veřejné správě Informace o projektech MV ČR v oblasti vzdělávání ve veřejné správě 5. prosince 2013 Odbor personální Oddělení vzdělávání, personálního rozvoje a psychologických služeb Program schůzky Úvodní slovo ředitele

Více

Projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Zvyšování adaptability a konkurenceschopnosti společnosti Ostrapack, s.r.o. a jejich zaměstnanců formou systematického vzdělávání na základě klíčových kompetencí zaměstnanců Projekt byl financován z prostředků

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Charakteristika vyučovacího předmětu:

VZDĚLÁVACÍ OBLAST INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Charakteristika vyučovacího předmětu: VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět I/IKTje zařazen samostatně v 6. - 9. ročníku v hodinové dotaci 1 hod. týdně. Svým obsahem navazuje na výuku

Více

Novell Identity Management. Jaromír Látal Datron, a.s.

Novell Identity Management. Jaromír Látal Datron, a.s. Novell Identity Management Jaromír Látal Datron, a.s. 19.4.2012 1 Identity management základní vlastnosti Jednoduché a rychlé poskytování uživatelských účtů Samoobslužné funkce pro uživatele Snadný návrh

Více

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Současné možnosti ICT ve vzdělávání

Více

ŠKOLSKÝ PORTÁL Pardubického kraje

ŠKOLSKÝ PORTÁL Pardubického kraje ŠKOLSKÝ PORTÁL Pardubického kraje Klíč ke vzdělání a vědění na dosah www.klickevzdelani.cz Richard Tichý administrátor portálu Krajský úřad Pardubického kraje ŠKOLSKÝ PORTÁL Pardubického kraje www.klickevzdelani.cz

Více

Hodnocení e-learningu

Hodnocení e-learningu Hodnocení e-learningu Ing. Monika Kavanová, Ph.D. Oracle - Regional Education Director monika.kavanova@oracle.com 1. března 2005 Hodnocení e-learningu Hodnotící strategie Hodnocení znalostí jednotlivců

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky. Vítězslav Šeda, OHK Jihlava

Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky. Vítězslav Šeda, OHK Jihlava Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky Vítězslav Šeda, OHK Jihlava Možnosti vzdělávání se zejména v kategorii dalšího vzdělávání v kraji Vysočina rozšířily zejména

Více

Plán ICT na Střední škole automobilní, příspěvková organizace, KRNOV

Plán ICT na Střední škole automobilní, příspěvková organizace, KRNOV Plán ICT na Střední škole automobilní, příspěvková organizace, KRNOV ICT plán je vypracován na základě metodického pokynu č.j. 1552/2005-551. ICT plán školy popisuje stávající stav z hlediska vybavení

Více

Prezentace CRMplus. Téma: CRMplus jako nástroj pro kontrolu a vyhodnocení rozpracovanosti dílů na zakázkách

Prezentace CRMplus. Téma: CRMplus jako nástroj pro kontrolu a vyhodnocení rozpracovanosti dílů na zakázkách Prezentace CRMplus Téma: CRMplus jako nástroj pro kontrolu a vyhodnocení rozpracovanosti dílů na zakázkách Obsah prezentace Představení společnosti Technodat Develop, s.r.o. CRMplus základní charakteristika

Více

Příprava a realizace dotovaných projektů. Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 23. 4. 2012

Příprava a realizace dotovaných projektů. Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 23. 4. 2012 Příprava a realizace dotovaných projektů Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 23. 4. 2012 Příprava a realizace dotovaných projektů Dotace, granty, příspěvky Vyhledávání projektových témat Zvyšování hodnoty

Více

Základní struktura distribučního / výukového prostředí EDEN

Základní struktura distribučního / výukového prostředí EDEN Popis LMS systému EDEN EDEN nabízí on-line prostředí pro jedinečnou podporu všech tří režimů distribuce vzdělávání : Samostatné vzdělávání, které dává lidem možnost řídit rychlost vlastního vzdělávání.

Více

STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE

STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE Plánování ve škole (c) Radek Maca rama@inforama.cz Co je plánování Plánování je záměrná systematická sumarizace a kompletace myšlenek do souvislostí směřující k jejich

Více