Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Co předcházelo bankovnictví kontext historie peněz

Transkript

1 10. přednáška Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika Název banka jak vznikl Na konci 13. století vysedával jeden z prvních členů italského rodu Medicejů na dřevěné lavici před svým domem v italské Florencii, pravděpodobně netušil, že bude historiky považován za zakladatele moderního bankovního systému. K jeho dřevěné lavici - italsky banco přicházeli místní podnikatelé a ukládali si u něj přebytky zlata či zlatých mincí, které právě nepotřebovali. Pan Medici je uschoval a podnikateli vydal stvrzenku, která potvrzovala, kolik si uložil. Dnes by toto potvrzení neslo honosná jména jako směnka, dluhopis, pokladničnípoukázka,šekapod.jednásevšakvzásaděpouzeoslib,oprojev důvěry klienta vůči bance a naopak. Pan Medici tyto peníze dále půjčoval ostatním podnikatelům a za své riziko si počítal úroky. Aby měl jistotu, že peníze dostane zpět, měl také tým specialistů na nátlak", kteří ošetřovali rizika. Co předcházelo bankovnictví kontext historie peněz Nejstarší instituce vykazující funkce banky byly pravděpodobně chrámy různých starověkých kultur, které sahají až do 3. tisíciletí před n. l. Vklady tvořilo obilí, domácí zvířata a později drahékovyveforměmincí.jemožné,žeproces půjčky časově předcházel vzniku peněz. Dějiny bankovnictví Komerční bankovnictví Dějiny bankovnictví začínají s rozvojem oběhu peněz, kdy se objevují i první profesionálové", kteří se začínají zabývat půjčováním peněžních prostředků a také jejich směnou. Nejstarší zmínky o existenci směnárníků a peněžníků pocházejí již z Egypta, BabylónieaAsýrie,atovdobáchpřednašímletopočtem.VestarémŘeckuse vyčlenilo jako speciální zaměstnání zkušebnictví mincí, na což přirozeně navazovala jejich úschova za poplatek a půjčování na úrok. Rozvinuté peněžnictví, včetně používání poukázek znějících na drahé kovy, měl i starověký Řím. Především v městech středověké Itálie, která byla tehdy hlavními obchodními centry celé Evropy, se sbíhají mince různého původu, a tak zkušebníci a směnárníci přijímali vklady a zprostředkovávali platby do jiných měst. Na vlastní účet provozovali zápůjční obchody i nákupy a prodeje zboží. Vznikaly první obchodní společnosti (později tzv. žirové banky) k vzájemnému vypořádávání závazků mezi společníky pomocí převodů v obchodních knihách. Komerční bankovnictví v Anglii začalo u zlatníků, kteří lidem bezpečně ukládali zlato a jiné cennosti. Na základě stvrzenky a po zaplacení poplatku za úschovu dostali vkladatelé zlato zpátky. Stvrzenky začaly později obíhat místo zlata, které setrvávalo v sejfech zlatníků. Ti se začali se svěřeným zlatem věnovat úvěrovým obchodům. Majitelé zlata za to dostávali od zlatníků úrok. 1

2 Zásadní zlom v evropském bankovnitví Důležitou roli v evropském bankovnictví sehrála dynastie Rothschildů. Zakladatelem byl Mayer Amsel Rothschild ( ). Zkušenosti ve finančnictví získal u bankovní rodiny Oppenheimerů v Hannoveru. M.A.Rothshild měl pět synů, kteří působili v pěti evropských zemích a tvořili v 19. století důležitou součást tehdejšího finanční světa. Proč tento časový horizont Průmyslová revoluce přinesla potřebu většího množství finančních služeb a ústavů. V tomto období nastal rozmach bankovnictví, který celé obor nasměroval k vývoji do jeho dnešní podoby. Jednostupňový Dvoustupňový Bankovní systém Jednostupňový systém Jednostupňový bankovní systém historicky předcházel dvoustupňovým. V jejich rámci neexistovala centrální banka, veškeré bankovní činnosti byly prováděny komerčními bankami. V centrálně plánovaných ekonomikách, centrální banka není oddělena od obchodních bank. Dvoustupňový systém Dvoustupňový bankovní systém je založen na institucionálním oddělení makroekonomické funkce, kterou zabezpečuje centrální banka, a mikroekonomické funkce, která je doménou sítě komerčních bank. Systém je typický pro tržní ekonomiky, kde centrální banka má specifickou roli a to zabezpečování měnové stability. Vznik centrální banky Centrální banka Funkce centrální banky 2

3 Vznik centrální banky Významný mezník ve vývoji bankovnictví je vznik centrálního bankovnictví. Centrální banky měly původně dvě funkce: 1. Vedení účtů pro panovníka (vládu), 2. Úvěrování schodků státní pokladny -státního rozpočtu) Druhá funkce se ovšem často deformovala do podoby dodávání chybějících peněz na krytí výdajů státu. Historie centrálního bankovnictví Centrální banky a centrální bankovnictví vznikalo zejména z potřeb řešení problémů státu či panovníka, a to hlavně v podobě řešení nedostatku potřebných zdrojů na krytí neproduktivních výdajů vznikajících z válečných konfliktů nebo velmi neuváženým používáním státních zdrojů. Druhou příčinou byla i potřeba vedení a správy státních účtů. Centrální banky vznikaly: z existujících obchodních bank tím, že jim byly svěřeny výše uvedené dva úkoly, tedy správa státních účtů a řešení problémů krytí schodků státních financí. Příkladem první centrální banky je švédská centrální banka založená v 17. století (1656) přeměnou soukromé obchodní banky (Rikets Standers Bank). založením nové banky jako banky centrální První centrální bankou vytvořenou jako nová instituce je anglická centrální banka Bank of England v roce 1694 pro potřeby řešení financování válečných výdajů. Centrální bankovnictví v českých zemích (orientačně) Vznik centrálního bankovnictví v českých zemích je spojen s existencí samostatného státu a lze jej tedy spojit se vznikem samostatné Československé republiky v roce Současně nelze nevzpomenout na jména významných osobností v historii bankovnictví a ekonomiky státu, kterými jsou zejména Alois Rašín, Vilém Pospíšil, Karel Engliš. Tyto významné osobnosti velmi významně ovlivnily nejen vývoj českého bankovního systému, ale následné řešení jejich rozdílných názorů v oblasti ekonomické teorie, kterou bylo možno konfrontovat s reálnými dopady a projevy v ekonomice samostatného českého státu, obohatily i obecné ekonomické poznatky. Základní úlohou nově vznikajícího československého centrálního bankovnictví byla realizace vládního záměru stabilizovat měnu ve složité poválečné ekonomické situaci. Z pohledu institucionálního byla úloha centrální banky nového státu vyřešena zřízením Bankovního úřadu, který byl podřízen ministerstvu financí. Výsledkem činnosti této instituce a následně centrální banky bylo dosažení výrazné a dlouhodobé stability československé měny. V dalších letech byla postupně připravována zásadní změna oddělení vládního vlivu na emisi peněz. Legislativně byl připraven vznik centrální banky a v roce 1926 byla vytvořena Národní banka československá, jako akciová společnost. (zahájila činnost ). Nově vytvořené centrální bance byly stanoveny základní úkoly, zejména výhradní právo vydávat bankovky a pečovat o kurz československé měny k měnám zahraničním. Funkce centrální banky Emisní funkce Funkce vrcholového subjektu měnové politiky Funkce banky bank Regulace a dohled bankovního systému Funkce banky státu vlády Správce devizových rezerv Funkce reprezentanta vlády v měnové oblasti Je historicky nejstarší Emisní funkce Spočívá v emisi hotovostních peněz(bankovek, mincí) na daném území. Je podpořena emisním monopolem, který je považován za prioritní definiční charakteristiku centrální banky Vrcholový subjekt měnové politiky Za cílem cenové stability se jedná se o regulaci: Měnové báze, Měnových agregátů, Úrokových sazeb Měnového kurzu. 3

4 Banka bank Centrální banka vede účty ostatním bankám v dané ekonomice, přijímá od nich vklady, poskytuje úvěry a provádí zúčtování mezi nimi. Vklady bank v centrální bance jsou trojího typu: 1. Povinné úložky v podobě tzv. minimálních rezerv. 2. Prostředky ukládané za účelem umožnění platebních a zúčtovacích operací. 3. Dobrovolné vklady Regulace a bankovní dohled Regulace bankovního systému centrální bankou adohlednadnímjsoujednakfunkcíbankybank a jednak souvisejí s výkonem měnové politiky. Ve vyspělých ekonomikách je centrální banka buď jedinou institucí, které reguluje a dohlíží nebo se alespoň regulace a dohledu účastní společně s dalšími institucemi. Banka státu Centrální banka vede účty a provádí některé operace pro vládu, centrální orgány. Mezi hlavní operace, které provádí centrální banka pro vládu patří správa státního dluhu, tj. činnosti spojené s poskytováním a splácením úvěrů státu (vládě, resp. veřejnému sektoru), platbou úroků, emisí pokladničních poukázek a dluhopisů. Správce devizových rezerv Centrální banka shromažďuje devizové rezervy státuaoperujesniminadevizovémtrhu.tyto operace mají tři základní motivy: 1. Zabezpečení devizové likvidity země, 2. Udržování hodnoty devizových rezerv, 3. Ovlivňování úrovně měnového kurzu domácí měny k zahraničním měnám. Reprezentant vlády v měnové oblasti Centrální banka vystupuje vůči ekonomickým subjektům jako reprezentant státu ve všech otázkách měnové politiky. Aktiva Pasiva Bilance centrální banky 4

5 Aktiva centrální banky Nakoupené cenné papíry Poskytnuté domácí úvěry Úvěry do zahraničí Devizové rezervy Zlaté rezervy Ostatní aktiva Nakoupené cenné papíry Nákup cenných papírů (státní dluhopisy, pokladniční poukázky) za účelem: zvýšení množství peněz v oběhu snížení úrokové míry. Poskytnuté domácí úvěry Dva základní účely: Zvýšení množství peněz v obchodu Pomoc ohroženým bankám Úvěry do zahraničí Poskytují se v domácí měně nebo v zahraniční měně, ve druhém případě na úkor devizových rezerv. Jako dlužníci u těchto úvěrů přicházejí v úvahu pouze centrální banky nebo vlády jiných zemí. Devizové rezervy Skládají se z rezerv volně směnitelných měn. Zlaté rezervy Stav zlata ve správě centrální banky, který lze použít pro měnové účely, zejména pro úhradu zahraničních závazků. Oceňování zlata: Zvolenou fixní cenou, která se po určité období nemění, výhodou tohoto způsobu je vyšší stabilita vykazování. Aktuálnícenou vycházízmírnýchzměncenzlatana jednotlivých trzích. 5

6 Ostatní aktiva Hmotný majetek, tzv. pokladna hotovostní rezervy v provozních bankách centrální banky Pohledávky za odběrateli a třetími osobami, Šeky a jiné hodnoty převzaté k inkasu Náklady a příjmy příštích období. Pasíva centrální banky Hotovostní oběživo Rezervy bank Vklady státu Vklady zahraničních subjektů Kapitál Emitované vlastní cenné papíry Hotovostní oběživo Představuje centrální bankou emitované bankovky, popř. i mince, které se nacházejí v rukou nebankovní veřejnosti. Rezervy bank Čtyři základní rezervy jiných bank v zemi: 1. Povinné minimální rezervy v centrální bance 2. Prostředky ukládané v centrální bance za účelem platebního styku 3. Ostatní vklady v centrální bance 4. Rezervy hotovostních bankovek a mincí ve vlastních pokladnách bank za účelem zabezpečení běžné provozní činnosti klientům. Vklady státu Dočasné převýšení příjmů nad výdaji státního rozpočtu v běžném roce. Dlouhodobé a účelově vázané prostředky a přebytky hospodaření státních rozpočtů z minulých let. Vklady zahraničních subjektů Jedná se o prostředky zahraničních subjektů: Centrálních bank Mezinárodního měnového fondu Dalších zahraničních bankovních institucí. 6

7 Kapitál Skládá se ze základního kapitálu a rezerv centrální banky. Jeho výše a struktura jsou upravené zákonem. Emitované vlastní cenné papíry Mohou být emitovány v domácí i zahraniční měně Emitování v domácí měně se ve vyspělých ekonomikách vyskytuje jen zřídka. Ostatní pasíva Veškeré závazky centrální banky: Vůči pracovníkům banky Dodavatelům banky Třetím osobám Bilance centrální banky a měnová báze Bilance představuje přehled o stavu bilančních operací centrální banky k určitému datu v ekonomice. Prioritní vypovídací schopnost bilance spočívá v informacíchozměně množstvípenězvoběhu, atov podobě měnové báze. Měnová báze (MB) = hotovostní oběživo + rezervy bank MB = CA DP CA jsou celková aktiva = nakoupené cenné papíry + poskytnuté domácí úvěry + úvěry do zahraničí + devizové rezervy + zlaté rezervy + ostatní aktiva DP jsou další pasíva = pasíva bez měnové báze= vklady státu + vklady zahraničních subjektů + kapitál + emitované vlastní cenné papíry + ostatní pasíva Aktiva a měnová báze Nakoupené cenné papíry při nákupu dochází k růstu měnové báze, při prodeji k poklesu Poskytnuté domácí úvěry jiným bankám, státu, nebankovnímu klientu Úvěry do zahraničí Devizové rezervy Zlaté rezervy Ostatní aktiva Pasíva a měnová báze Vkladystátu,zvýší-liseúložkynaúčtechstátuu centrální banky, měnová báze klesne Vklady zahraničních subjektů Kapitál Emitované vlastní cenné papíry Ostatní pasíva 7

8 Účetní bilance centrální banky - rekapitulace Účetní bilance komerčních bank Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva Vládní cenné papíry Hotovost v oběhu Rezervy u centrální banky Depozita (vklady) Úvěry komerčním bankám Rezervy komerčních bank Poskytnuté úvěry Úvěry od centrální banky Devizové rezervy Ostatní Cenné papíry Ostatní Ostatní Ostatní Česká národní banka - působnost Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance Bankovní rada ČNB Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je bankovní rada České národní banky(dále jen bankovní rada ). Bankovní rada určuje měnovou a makroobezřetnostní politiku a nástroje pro jejich uskutečňování. Rozhoduje o zásadních opatřeních měnové a makroobezřetnostní politiky a v oblasti dohledu nad finančním trhem. Složení bankovní rady ČNB Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou: guvernér České národní banky, 2 viceguvernéři České národní banky další 4 členové bankovní rady České národní banky. Hospodářská politika Podstata hospodářské politiky: Přístup státu k ekonomice své země. Vlády či vládci reagovali a reagují na konkrétní stav hospodářství své země a využívají přitom poznatky ekonomické teorie. 8

9 Přehled hospodářské politiky Makroekonomická Mikroekonomická Členění hospodářské politiky na makroekonomickou a mikroekonomickou souvisí s tím, co vláda sleduje. Makroekonomická hospodářská politika Působí v oblasti makroekonomické rovnováhy a efektivnosti využití zdrojů společnosti, popřípadě růstu, což závisí na formulaci a provádění vládního programu. Z hlediska docilování globální rovnováhy jsou rozlišována opatření působící na straně agregátní poptávky (AD) a agregátní nabídky(as). Mikroekonomická hospodářská politika Je zaměřena na zvyšování efektivnosti při alokaci zdrojů společnosti. Někdy se označuje jako doplňující politika makroekonomické. Jednáseo: Průmyslovou politiku, Agrární politiku Dopravní politiku, Energetickou politiku Členění makroekonomické hospodářské politiky Poptávkově orientovaná Nabídkově orientovaná Poptávkově orientovaná hospodářská politika Rozpočtová fiskální politika Monetární měnová politika Nabídkově orientovaná hospodářská politika Politika snižování daní (interpretace Lafferovy křivky) Podpora konkurence omezování moci monopolů Preference zdaňování spotřeby před zdaňováním důchodů Omezování dvojího zdanění Boj proti restriktivním praktikám odborů 9

10 Další typy hospodářské politiky Expanzívní hospodářská politika Restriktivní hospodářská politika Expanzívní hospodářská politika Cíle- růst ekonomiky a rozvoj podnikání- provádí se expanzivní hospodářská politika. Nástrojem mohou být například nižší daně, nižší úroky z úvěrů, podpora exportu, dotační programy pro podnikatele apod. Možné pozitivní důsledky- růst HDP, snižování nezaměstnanosti. Možné negativní důsledky - růst inflace, růst schodku státního rozpočtu, růst zahraničního zadlužení, nevyrovnaná obchodní bilance. Restriktivní hospodářská politika Stát chce brzdit inflaci, zpomalit přehřátí ekonomiky v období konjunktury a vrcholu hospodářského cyklu - provádí restriktivní hospodářskou politiku. Nástrojem mohou být například vyšší daně, vyšší úroky z úvěrů, mzdová a cenová regulace apod. Možné pozitivní důsledky - snížení inflace, vyrovnaný státní rozpočet, snižování zadlužení. Možné negativní dopady - zhoršené podmínky pro podnikání, nárůst bankrotů firem, zvyšování nezaměstnanosti apod. 10