VÝVOJ STAVŮ A OBJEMŮ ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT V ČESKÉ REPUBLICE THE DEVELOPMENT OF NUMBERS AND VOLUMES OF AGRICULTURAL COMMODITIES IN THE CZECH REPUBLIC

Transkript

1 VÝVOJ STAVŮ A OBJEMŮ ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT V ČESKÉ REPUBLICE THE DEVELOPMENT OF NUMBERS AND VOLUMES OF AGRICULTURAL COMMODITIES IN THE CZECH REPUBLIC SVOBODA Jaroslav, (ČR) ABSTRACT The full-value incorporation to European Union has meant for the newly entering countries many preparations in all areas of economy, social life and, above all in relation to the legislative amendments of each country, the limits of agricultural commodities. This entry deals with a development of numbers and volumes of agricultural commodities in the Czech Republic in last 15 years. The analysed commodities are of animal and plant production. The trend in the development of those commodities is not defined only by certain limits of the EU but as well as by natural development of the Czech agriculture. In the period of transformation the Czech agriculture had to solve a stabilization and an optimum of its production in order to be able to compete both in the domestic market and foreign markets. The entry is elaborated in the link-up to the intention of research MSM KEY WORDS agricultures, agricultural commodities, Czech Republic ÚVOD Ekonomickou rovnováhu z makroekonomického pohledu lze co nejjednodušeji definovat jako rovnost agregátní nabídky a poptávky. Existuje mnoho ekonomických teorií a škol, které tuto rovnováhu vysvětlují. Pohyby nabídky a poptávky jsou však determinovány hospodářskými aktivitami země, kterou ovlivňují mnohé proměnné (Hladký, Leitmanová, 1997): a) vnitřní proměnné (chování ekonomických subjektů, nástroje fiskální a monetární politiky); b) vnější proměnné (např. válečný konflikt, počasí, nárůst populace, aj.). Pro udržení rovnováhy v agrárním sektoru jsou dominantními faktory práce, půda, kapitál. V případě využití tzv. "nové ekonomiky" lze k těmto faktorům zařadit i technologický pokrok. Vzhledem k omezené možnosti uplatnění technologického pokroku v zemědělství, zejména pokud jde o časový efekt IT, se však ekonomické nástroje ve vztahu k produkčním faktorům v zemědělství na tento faktor zpravidla specificky nezaměřují (Svatoš, 2001). Poptávka po zemědělských produktech je však cenově neelastická, neboť se jedná o základní nezbytné potraviny. Její růst lze sledovat zejména s demografickým růstem populace. Naopak nabídka je závislá na již zmiňovaných dominantních faktorech. Na agrárním trhu je pak významné působení státu prostřednictvím např. státních subvencí, státních výkupů, zemědělských přebytků, dotační politikou, omezením nabídky apod. Na současný stav agrárního sektoru ČR pozitivně působí mírný nárůst inflace a nízké úrokové sazby. Možnost čerpání úvěrů u bank a jejich postupné využívání zejména v zemědělské prvovýrobě je zatím ovšem nedostatečné. V zemědělství však dosud trvá trend výrazného nárůstu cen u vstupů do prvovýroby (stroje, výživa a ochrana rostlin apod.) za současné cenové stagnace výkupních cen zemědělských produktů. Tento protichůdný vývoj je z dlouhodobého horizontu nepřijatelný a z hlediska stability celé ekonomiky rizikový. Výše naznačený trend, ale i další atributy 338

2 ukazují na nutnost větší účasti bankovního a finančního sektoru při řešení této závažné problematiky (Střeleček, 2002). MATERIÁL A METÓDY Teoretická východiska příspěvku byla vymezena v návaznosti na publikace uvedené v seznamu literatury. Zpracování analytické části bylo za využití údajů MZe ČR a ČSÚ ČR ( se zaměřením na komodity výroby rostlinné (obiloviny celkem, pšenice, ječmen, žito) a živočišné (mléko, hovězí maso, vepřové maso, drůbeží maso). Hlavní časovou řadu pokrývalo období při srovnání s předtransformačním obdobím (rok 1989). Sledovanými ukazateli byli stavy ploch (příp. ks) daných komodit, jejich objemy produkce (výroby), spotřeby, dovozu a vývozu. Příspěvek byl vypracován v návaznosti na výzkumný záměr MSM VÝSLEDKY Rostlinná výroba Situace na světových trzích a v Evropské Unii V průběhu roku 1999 na světovém trhu převažovala nabídka (produkce 585,6 mil.t) nad poptávkou, což se odrazilo v nízkých cenách a zvýšení konkurence exportérů; produkce výchozího roku sledování tvořila 585,6 mil.t. Od roku 2000 dochází ke snížení světové produkce, což sebou přineslo i snížení světových zásob pšenice a krmných obilovin. V EU byla nastartována reforma zemědělské politiky - Agenda Tímto dokumentem bylo dohodnuto snížení intervenčních cen o 15 % ve dvou krocích, při souběžném zvýšení přímých (kompenzačních) plateb. Z důvodu nepříznivého počasí došlo v roce 2003 k poklesu jak světové produkce na 548,1 mil.t, tak i spotřeby o 3,3 %. Situace se v následujícím období zlepšila a došlo opět ke zvýšení světové produkce (nejvíce u pšenice). V EU ovšem byla situace poněkud odlišná, neboť byl zaznamenám propad produkce a tím nucenost uvolnit státní rezervy a uvolnění vývozu. Tento stav vedl ke korekci v požadavku na uvádění půdy do klidu, kdy došlo ke snížení této podmínky z 10 na 5 %. Tabulka č.1: Vývoj obilovin, pšenice, ječmene a žita v ČR ( ) OBILOVINY Osevní plochy 1 669, , , , , , ,25 (tis.ha) - z toho: pšenice 829,00 867,56 972,71 927,25 848,83 648,39 863,16 ječmen 552,50 543,70 496,38 497,87 488,07 549,96 468,99 Žito 134,10 55,16 44,18 40,99 35,33 41,92 59,21 Sklizňové plochy 1 661, , , , , , ,35 (tis.ha) - z toho: pšenice 828,40 867,10 970,43 923,24 848,83 648,39 863,16 ječmen 551,80 542,91 494,74 495,12 488,07 549,95 469,00 Žito 134,30 55,07 43,88 40,13 35,33 41,92 59,21 Sklizeň (výroba) 7 793, , , , , , ,80 (t) - z toho: pšenice 4 089, , , , , , ,52 ječmen 2 613, , , , , , ,58 Žito 556,60 202,37 150,05 149,30 119,15 159,31 313,35 Výnosy (t/ha) 4,69 4,35 3,91 4,52 4,33 3,95 5,46 - z toho: pšenice 4,94 4,65 4,21 4,85 4,56 4,07 5,84 ječmen 4,74 3,94 3,29 3,97 3,67 3,76 4,97 Žito 4,15 3,67 3,42 3,72 3,37 3,80 5,29 Domácí spotřeba 7 840, , , , , , ,50 339

3 (tis.t) - z toho: pšenice 4 117, , , , , , ,00 ječmen 2 647, , , , , , ,00 Žito 439,20 222,00 234,00 211,00 208,00 205,00 237,00 Dovoz (tis.t) 213,70 112,60 170,30 108,80 100,70 46,10 63,50 - z toho: pšenice 4,40 19,70 7,50 5,00 13,40 2,60 25,00 ječmen 0,10 31,20 95,90 30,00 12,10 3,90 10,00 Žito 0,00 0,00 47,20 30,00 66,10 50,00 15,00 Vývoz (tis.t) 131, ,50 369,40 385,00 943,10 381, ,70 - z toho: pšenice 31,20 836,40 325,60 350,00 755,50 150,00 780,00 ječmen 0,00 229,60 15,80 15,00 41,70 150,00 262,90 Žito 0,00 18,60 3,00 2,00 1,80 7,00 8,00 Situace na domácím trhu (v České republice) U osevních ploch nedošlo k výrazné změně ve srovnání s rokem 1989 (sníženy pouze o 5 %), přičemž téměř stejné procento snížení nastalo i proti roku ,6 % a jejich výměra se podílí 51,2 % na orné půdě, resp. 52,2 % osevní půdy. Snížení obilovin bylo v důsledku přesunu ploch ve prospěch olejnin (zde možnost většího odbytu) a dále v důsledku zčásti snížení ploch ozimů. Ve složení nejvíc narostla pšenice v důsledku zařazení potravinářské pšenice jako jediné obiloviny do státního intervenčního nákupu. Vzhledem k příznivým klimatickým podmínkám byl dosažen dobrý výnos 4,35 t/ha (hranice 78,4 % úrovně EU). Pro lepší výnosy je vhodné volit optimální odrůdy v oblasti, zásobu živin, včasné a kvalitní ošetřování i vhodnou předplodinu. Intervenčním nákupem byl v roce 2001 regulován trh pšenice potravinářské. Projevem bylo výrazné snížení zásob, ovlivněné vyššími vývozy a nižší sklizní, oživení cen obilovin na vnitřním trhu a nízký objemu nákupu pšenice potravinářské prostřednictvím SFTR (SZIF). Stagnaci, příp. snížení hektarových výnosů v posledních letech je možné připisovat zejména výkyvům počasí (nedostatek srážek v jarním období a naopak deště v období žní). V roce 2001 nadále pokračoval trend snižování ploch žita (3,2 tis. ha, 7,2 %). Průměrný hektarový výnos dosáhl 4,52 t/ha, což byla nejvyšší výnosová úroveň od roku 1991 tento nadprůměrný výnos zcela potlačil vliv snížených ploch na celkový objem produkce. Možnosti našeho vývozu byly mj. omezeny nižší zahraniční poptávkou po obilovinách, vysokou nabídkou okolních států (Ruska, Ukrajiny, Maďarska), stále ještě vysokou cenou na vnitřním trhu a neplněním fytotechnických podmínek. V i roce 2002 byla úroveň a kvalita produkce ze sklizně výrazně ovlivněna počasím - negativní dopad na zakládání porostů ozimů, nedodržení agrotechnických termínů, mrazy, teplotní výkyvy a nedostatek srážek a později přívalové deště, které počátkem srpna způsobily rozsáhlé záplavy. Toto vše vedlo ke snížení výnosů i kvality produkce. Příznivý obrat nastal v roce 2003, kdy byl zaznamenám výrazný převis nabídky nad poptávkou a dlouhodobě nastal přebytek, což bylo také způsobeno zrušením licenčního režimu při vývozu. Již tradičně nejvíce vývozu bylo uskutečněno u pšenice potravinářské. Stabilizace vnitřního trhu byla charakterizována otevřením bezcelní kvóty na dovoz pšenice (300 tis. t), omezením vývozu obilovin a snížením limitu ve státních rezervách a ceny odběru. Stejně jako v okolních státech i u nás poptávka převyšovala nabídku. Od 1. května 2004 byla ČR povinna dodržovat principy a pravidla SZP, která zabezpečuje regulaci trhu s obilovinami. S ohledem na změnu vztahu nabídky a poptávky v posledních dvou marketingových letech nejen v ČR, ale také na okolních trzích, dochází ke změně v množství i druzích dovážených/vyvážených druhů obilovin. Dovoz byl dříve zaměřen z velké části na žito, dnes se touto komoditou stává pšenice. 340

4 Živočišná výroba Situace na světových trzích a v Evropské Unii Světový obchod s mlékem za dobu sledování zaznamenával pozvolný nárůst produkce na až 612 mil. t v roce 2004, a to při poklesu stavu krav byla navyšována jejich užitkovost. Významnou roli na trhu s mlékem hrálo zavedení mléčných kvót EU. Negativní vliv na trhu s hovězím a vepřovým masem měla onemocnění BSE, slintavky a kulhavky ( ), což se projevilo v poklesu produkce, která vzrostla až posledních letech (2004 hovězí maso 51,2 mil.t., vepřové maso 91 mil.t.) a spotřeby. Substitutem těchto komodit se stalo maso drůbeží, které se stává oblíbeným spotřebitelským artiklem. Ten byl ovšem v asijských státech zasažen ptačí chřipkou (2003), ovšem produkce ostatních zemí výpadek plně kompenzovala ( ,2 mil.t). Mezi významné producenty lze zařadit Brazílii, Austrálii, Čínu či USA. Tabulka č. 2: Vývoj mléka v ČR ( ) Mléko Stav krav celkem (tis.ks) 1 248,00 642,03 614,79 611,43 596,30 590,32 572,89 Stav dojených krav (tis.ks) 1 248,00 583,30 515,40 483,40 477,00 459,60 433,30 Průměrná užitkovost (l/ks) 3 982, , , , , , ,20 Výroba (mil.l) 4 892, , , , , , ,40 Nákup mléka (mil.l) 4 473, , , , , , ,80 Domácí spotřeba (mil.l) 3 080, , , , , , ,10 Dovoz (mil.l) 0,00 160,40 188,30 202,90 241,30 281,40 329,60 Vývoz (mil.l) 1 393,00 706,80 668,50 701,60 642,50 772,30 738,00 Ve srovnání s rokem 1989 o deset let později se stav krav (celkových i dojnic) snížil téměř na polovinu, ovšem dochází k neustálému zvyšování užitkovosti, které se pohybuje na hranici 90 % EU. Tento fakt, který neustále pokračuje, je důsledkem specializace podniků, genetickým pokrokem, zlepšením krmení, brakací krav s nízkou užitkovostí a také podpůrnými programy státu. Nárůst dovozu (nízká světová cena) výrazně vzrostl na 160, 4 mil. l (o 51 % s předchozím rokem).vzhledem k vysoké nabídce klesla průměrná cena z 7,88 na 7,12 Kč/l. Na trhu začínají působit obchodní odbytová družstva, která rozšiřují své služby (průzkum, poradenství). U této komodity dochází v roce 2000 k regulaci trhu opatřeními zemědělské politiky - minimální ceny mléka a vývozní subvence na máslo, SOM a další mlékárenské výrobky. Přímé platby jsou zaměřeny na zlepšování ekonomiky výroby mléka, rozšiřování pastvy skotu a získávání informací o přímých prodejích mléka. Domácí spotřeba se zvýšila mj. i v důsledku podpory spotřeby (školní mléko). Rok 2001 byl charakterizován realizací nových opatření v souladu s koncepcí rezortní politiky (mléčné kvóty). Následující dva roky nepřinesly žádné neočekávané výkyvy sledovaných ukazatelů. Produkční kvóty let 2002/2003 byly využity pro 3762 producentů ve výši 2 797,1 mil.l. Dominantní místo na trhu (více jak polovina prodeje) zaujalo odbytové družstvo MLECOOP. Mezi nejvýznamnější plemena skotu lze zařadit český strakatý 48,7 % a černostrakatý 44,9 %. Podíl volného ustájení se pohybuje na hranici 60 % a dochází spíše k rekonstrukci stávajících stájí, než výstavně nových, což je dáno vysokými investičními náklady. Nový trh v roce 2004 bez celních bariér mění podmínky trhu a reakcí na tuto skutečnost je regulace realizovaná podporou vývozu a 341

5 produkčními kvótami. Rozdělená kvóta byla naplněna ve výši 91,2 %. Vnitrostátní referenční množství mléka závazné pro ČR po vstupu do EU bylo vyjednáno ve výši 2 682,1 tis. t. Ve struktuře krav se více objevuje plemeno holštýnské. Neustále dochází ke snižování počtu dojných krav a zvyšování užitkovosti o 4,34 %,. Produkce i prodej mléka mírně klesají, naopak mírně roste domácí spotřeba. Tabulka č. 3: Vývoj hovězího masa v ČR ( ) Hovězí maso Stav skotu (tis.ks) 3 480, , , , , , ,33 Výroba (tis.t.ž.hm) 518,50 237,40 208,00 208,50 201,70 197,70 184,50 Domácí spotřeba (tis.t.ž.hm) 482,60 233,30 210,50 169,10 184,50 187,00 157,50 Dovoz (tis.t.ž.hm) 0,00 12,30 12,60 0,40 5,80 6,90 18,70 Vývoz (tis.t.ž.hm) 35,90 16,50 12,10 35,80 23,10 17,50 47,00 Propad všech sledovaných ukazatelů v začátku bližšího sledování od roku1999 proti roku 1989 je více jak poloviční. Poptávka v roce 1999 (oproti 1998) se nadále oživovala, což bylo důsledkem poklesu stavu (5 %) a výroby (4 %). Hlavní vývozní artikl představovala telata a zástavový skot. I přes podpory státu je toto odvětví ztrátové v důsledku nízké realizační ceny a vysokých nákladů. V rámci genofond se uplatňuje plemeno české strakaté. I u nás se v roce 2000 projevila obava spotřebitelů z BSE, což ovlivnilo poptávku, výrobu a spotřebu hovězího masa. Spotřebitel dává stále častěji přednost zejména drůbežímu masu. Za účelem omezení poklesu stavů krav, omezení poklesu produkce telat a stimulace chovu skotu v méně příznivých oblastech byla v roce 2001 stanovena podpora chovu krav bez tržní produkce mléka. Až koncem roku se začala poptávka a spotřeba oživovat. Dovoz v důsledku nákazové situace v Evropě téměř zanedbatelný dosáhl 0,4 tis. t ž. hm. Naopak k výraznému růstu exportu došlo vlivem subvencovaného vývozu (SZIF podpořil vývoz 29,1 tis. t). Na trhu se i u této komodity objevují odbytové organizace - mezi nejvýznamnější lze v roce 2003 zařadit Agropork a Centrum Tábor. Prodej prostřednictvím komoditní burzy zde již také existuje, ovšem podíl na prodeji je malý. Dochází k specializace plemen na mléko, hovězí maso, ekologické. Dlouhodobě klesá výroba, domácí spotřeba. Přesto je ČR soběstačná domácí produkce u nás spotřebována. Mezi největší dovozce lze zařadit Slovensko a Polsko a místa exportu opět Slovensko, Itálii a Německo. Pro rok 2004 byly charakteristické podpůrné programy v podobě doplňkových přímých plateb před vstupem do EU. Spotřeba na obyvatele poklesla z 11,5 kg na 10,3 kg. Došlo ovšem k výraznému oživení vývozu. Ostatní sledované ukazatele nevykazovaly nečekané hodnoty. Tabulka č. 4: Vývoj vepřového masa v ČR ( ) Vepřové maso Stav prasat (tis.ks) 4 685, , , , , , ,54 Výroba (tis.t.ž.hm) 778,00 638,80 583,90 584,00 585,40 576,30 547,00 Domácí spotřeba (tis.t.ž.hm) 757,70 649,10 596,10 589,20 586,00 602,50 599,40 Dovoz (tis.t.ž.hm) 0,00 23,50 19,20 22,30 34,30 40,20 93,50 Vývoz (tis.t.ž.hm) 14,00 13,20 8,00 14,40 29,80 17,30 45,00 342

6 Na domácím trhu v roce 1999 ve srovnání s rokem 1989 sice došlo k poklesu všech ukazatelů, ovšem ne tak výraznému jako u předchozím komodit živočišné výroby. Ekonomika této komodity v roce 1999 není však příliš uspokojivá nízký počet odchovaných selat na prasnici ve srovnání s chovatelsky vyspělými zeměmi. Uspokojivá je ovšem poměrně vysoká spotřeba na obyvatele kg, přesto dochází k poklesu poptávky. Na trhu působí dvě odbytové organizace (s podílem 35 % na trhu), u kterých došlo k rozšiřování služeb v oblasti marketingu. V roce 2000 vstoupila v platnost tzv. dvounulová varianta liberalizace vzájemného obchodu mezi ČR a EU. Domácí spotřeba poklesla o 8,1 % na 596,1 tis. t ž hm. z důvodu spotřebitelských preferencí méně tučných, spíše bílých mas. Hlavním dovozním artiklem bylo z 94 % vepřové maso v přepočtu na ž. hm., zbytek tvořila živá zvířata. Výroba v roce 2001 a 2002 zůstala na téměř stejné úrovni cca 585 tis. t ž. hm., stejně jako nevýrazné výkyvy domácí spotřeby. Výraznější vzestup zaznamenal dovoz v roce vzrostl o 16,2 % a dokonce 51,3 % v roce Vysoké ceny dané komodity však přesahovaly i průměr cen dosahovaných na reprezentativních trzích v EU. V důsledku onemocnění BSE a SLAKU došlo ke zvýšení poptávky po vepřovém mase, což způsobilo její převis nad poptávkou. Dopadem pak bylo ke konci roku 2003 zavedení dodatečného cla ve výši 12,8 %. Průměrná CPV vepřového výsekového masa podle SZIF- BIC se snížila o 19,5 %. Počet odbytových organizací (nejvýznamnější Agropork, Centroodbyt) se ustálil kolem 10 a podílem % prodeje na trhu, přičemž významným je i nadále přímý prodej a zanedbatelný je pak prodej prostřednictvím burzy. Mezi hlavní importéry lze zahrnout Německo, Maďarsko, Dánsko a Francie). Export i přes subvence byl problematickým a směřoval zejména na Slovensko, Rumunsko a do Chorvatska. Spotřeba vepřového masa na osobu se pohybovala ve výši 41,4 kg/rok. V roce 2004 nebyla ČR soběstačná v této komoditě, neboť spotřeba převyšovala produkci o 52, 5 tis.t.. Byl tedy dovoz zvýšen o 133 % a podílel se na domácí spotřebě 15,6 %. Rok vstupu ČR do EU se příznivě promítl do vývozu živých prasat a vepřového masa, kdy došlo k jeho nárůstu o 160,1 %. Na domácí produkci se export podílel 8,2 %. Tabulka č. 5: Vývoj drůbežího masa v ČR ( ) Drůbeží maso Stav drůbeže (tis.ks) , , , , , , ,56 Výroba (tis.t.ž.hm) 199,00 273,00 294,30 312,50 317,00 303,98 310,20 Domácí spotřeba (tis.t.ž.hm) ,5 303,8 312,8 330,5 328,1 334,7 Dovoz (tis.t.ž.hm) 0 278,50 303,80 312,80 330,50 328,10 334,70 Vývoz (tis.t.ž.hm) 13,20 6,30 13,70 17,10 21,35 20,48 51,20 Na rozdíl od předchozích komodit byl oproti roku 1989 zaznamenám spíše pozitivní vývoj sledovaných ukazatelů (s výjimkou poklesu stavu drůbeže). Rok 1999 (proti roku 1998) byl i nadále provázen zvyšováním spotřeby (v důsledku substituce hovězího a vepřového změna návyků, reklama, příznivé ceny), výroby (+ 13,3%) při samozásobení na úrovni 20 tis.t.ž.hm. Zvýšená poptávka o 13, 6 % byla krytá nárůstem produkce o 32,1 tis.t. a částečně vyšším dovozem o 3 tis.t.. Dovoz tvořil 7 % z domácí produkce, 6,8 % z domácí spotřeby. Poptávka spotřebitelů po libovém a levnějším drůbežím mase se každoročně zvyšuje - pružně se přizpůsobovala nabídka na trhu růst stavů drůbeže a zvýšený počet kuřat zařazovaných do výkrmu i dalších letech. Domácí spotřeba drůbežího masa v roce

7 se zvýšila a největší podíl mělo kuřecí maso. ČR se v této komoditě stává kvalitně a dostatečně zásobenou zemí a vývoj všech sledovaných ukazatelů vykazuje pozitivní hodnoty. V rámci tzv. dvounulové varianty byla kvóta na bezcelní dovoz drůbežího masa z EU do ČR v roce 2001 vyčerpána, ze strany ČR do konce roku kvóta naplněna nebyla (důvodem byla zvýšená domácí poptávka a zejména ztížený přístup českých exportérů do obchodních řetězců s dodávkami kuřat a balených kuřecích dílů). V roce 2002 se dynamický meziroční nárůst produkce zaznamenaný od roku 1993 výrazně zpomalil - produkce se zvýšila jen o 1,4 %. Domácí spotřeba se zvýšila o 5,7 %, přičemž růst poptávky byl především iniciován nízkými cenami. Na dovozu, který vzrostl o 26,7 % se podílela zejména Brazílie, země EU, Maďarsko a Slovensko. Zvýšení vývozu, které bylo dáno poklesem CZV drůbeže a bezcelními vývozy v rámci dvounulové varianty, dosáhl navýšení o 24,9 % a směřoval především na Slovensko. Na zastavení poklesu cen kuřat v posledním čtvrtletí roku 2002 se podílelo nařízení vlády, kterým se stanovilo dodatečné clo na dovoz některých zemědělských výrobků pro kalendářní rok průměrná CZV kuřat se snížila o 15,4 %. Vzhledem k nízkým cenám museli výrobci v roce 2003 omezit svou produkci, protože se dostávali na hranici své rentability. Ta dosáhla tedy snížení o 4 %. Genofond obsažený v našich chovech je stejný jako v rámci EU. K regulaci dovozu stát v průběhu roku uvalil dovozní cla a stanovil kvóty, které ovšem byly vyčerpány již v únoru. Trend snižování stavů pokračoval i v roce 2004 (- 5,1 %). Produkce ovšem již opět vzrostla o 2 % a prodej o 2,2 %. Samozásobení je stále odhadováno na 20 tis.t.ž.hm. Zajímavý vývoj nastal v zahraniční obchodní bilanci, kdy dovoz vzrostl o 70 % (nejvýznamnější dovozci: Brazílie, Nizozemí, Slovensko) a vývoz vlivem nízkých cen u nás byl navýšen dokonce o 150 % a směřoval zejména do Slovenska, Německa, Nizozemska. Spotřeba drůbežího masa na obyvatele činí cca 24 kg/rok. DISKUSIA Přestože zemědělství v České republice nezaujímá významný podíl na HDP (kolem 3 %), tvoří svou tradicí významný sektor našeho hospodářství. Ve většině komodit je naše republika soběstačná, což prokázala i uvedená analýza. Nové pojetí agrární politiky ve sjednocení Evropě sebou přineslo i nové příležitosti pro naše zemědělské subjekty. Jak však budou schopni se uplatnit na nových trzích je otázkou spíše následujících období. Významnou úlohu zde hraje dotační politika, ve které jsou naše současné dotace nastaveny pod hranicí EU. Vzhledem ke kvalitní české produkci a pracovní síle zde však existuje podstatný konkurenční potenciál. ANOTÁCIA Plnohodnotné začlenění do Evropské unie znamenalo pro nově vstupující státy mnoho příprav ve všech oblastech ekonomiky, společenského života a zejména pak ve vazbě na legislativní úpravy všech zemí i limity zemědělských komodit. Předložený příspěvek se bude zabývat vývojem stavů a objemů zemědělských komodit v České republice v horizontu posledních cca 15 let. Analyzovány budou komodity živočišné a rostlinné výroby. Trend ve vývoji komodit není ovšem dán pouze určitými limity EU, ale i přirozeným vývojem českého zemědělství. To muselo v transformačním období řešit stabilizaci a optimalizace své produkce, aby se uplatnilo jak na domácích, tak dnes i zahraničních trzích a bylo konkurenceschopné. Příspěvek bude vypracován v návaznosti na výzkumný záměr MSM KĽÚČOVÉ SLOVÁ zemědělství, zemědělské komodity, Česká republika 344

8 LITERATÚRA 1. STŘELEČEK, F.: Srovnávací analýza ekonomických výsledků zemědělských podniků v produkčních a horských oblastech. Sborník VÚZE, Praha-Průhonice, SVATOŠ, M. a kol.: Agrární politiky, 2. vyd. Praha, ČZU PEF Praha, 2001, ISBN HLADKÝ, J., LEITMANOVA, I.: Makroekonomie I., ZF - JU v Českých Budějovicích, České Budějovice, 1997, ISBN Publikace Mze ČR: Zelená zpráva, Zemědělství, Komoditní zprávy, MZe ČR, Praha, KONTAKTNÁ ADRESA Ing. Jaroslav Svoboda, Ph.D., Jihočeská universita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta - katedra účetnictví a financí, Studentská 13, České Budějovice, tel.: , fax: ,. svoboda@zf.jcu.cz Recenzent: prof. Ing. František Kuzma, PhD. 345