Karlovice-sever. Ostravsko

Transkript

1 GEOLOGIE Skalní podloïí je na celém území rezervace tvofieno kulmsk mi horninami andûlskohorského souvrství, které místy vystupují ve v chozech. Do fly ového souvrství jílovit ch, místy fylitizovan ch bfiidlic, prachovcû a jemnozrnn ch drob se vkládají mocnûj í polohy drob s ãoãkami slepencû. Povrch terénu je pokryt písãitohlinit mi eluvii a deluvii se suèov mi úlomky hornin. PÛdní pokryv je tvofien kambizemí dystrickou, pfiecházející ojedinûle do kryptopodzolu rankerového (typického). KVùTENA Na vût inû plochy rezervace pfievládá kvûtnatá buãina asociace Dentario enneaphylli-fagetum s typick mi buãinn mi druhy: baïankou vytrvalou (Mercurialis perennis), svízelem vonn m (Galium odoratum), kyãelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), kostfiavou lesní (Festuca altissima), p eníãkem rozkladit m (Milium effusum), starãkem vejãit m (Senecio ovatus) apitulníkem horsk m (Galeobdolon montanum), místy jsou v podrostu také tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus) a dal í druhy. V severov chodní ãásti území je pûvodní buãina znaãnû prosvûtlená a zarostlá maliníkem, ãást plochy byla zalesnûna smrkem. ZVÍ ENA Zoologick prûzkum nebyl dosud proveden. 2 2 Ukázka pfiirozeného horského lesa niï ích poloh Hrubého Jeseníku. LESNICTVÍ Geneticky cenn modfiín roste pfiedev ím v centrální ãásti rezervace, pfii jiïním okraji byl umûle vysazen. kodám pûsoben m okusem brání oplocení chránûného území (995). Díky tomuto opatfiení intenzívnû zmlazuje buk, jedle i smrk. Severov chodní ãást byla natolik po kozena imisemi, Ïe byla ãásteãnû sm cena a zalesnûna smrkem a bukem. V souãasné dobû je nejstabilnûj- í dfievinou buk. VYUÎITÍ V chovn mi zásahy v lesních porostech je podporováno zmlazení jedle, klenu a jilmu. BIBLIOGRAFIE 327 MAPA ÚZEMÍ strana 20 rezervace Karlovice-sever Zachovalá ãást pfiirozen ch horsk ch lesû niï ích poloh Hrubého Jeseníku na jihozápadním svahu vrcholu Ostroh (73,6 m n. m.) na levém svahu údolí fieky Opavy. Karlovice ve Slezsku m V mûra: 42,35 ha Vyhlá eno: 970 Zachovalá pfiirozená jedlobuãina s autochtonním jesenick m modfiínem (Larix decidua subsp. polonica), hojnou jedlí (Abies alba), vtrou en m klenem (Acer pseudoplatanus) a dosud vitálním jilmem horsk m (Ulmus glabra). 96 BR 6

2 Okres Bruntál 2 rezervace Krasovsk kotel Mezofilní a podmáãené louky na náhorní rovinû v sedle pod Kozím vrchem (678,7 m n. m.), 2 km severnû od obce Krasov. Krasov m V mûra:,46 ha Vyhlá eno: 989 Druhovû bohaté louky s populací meãíku stfiechovitého (Gladiolus imbricatus) mezi lesními komplexy. Podmáãené louky jsou izolovány od intenzívnû zemûdûlsky obhospodafiovan ch pozemkû, nejsou ovlivnûny eutrofizací a odvodàováním. GEOLOGIE Chránûné území leïí v oblasti ploché holoroviny. V centrální ãásti je mûlké úvalovité údolí. To je vyplnûnopísãitojílov mi kvartérními sedimenty eluviem podloïní horniny a splachy z okolních v e poloïen ch partií terénu. Skalní podloïí je tvofieno kulmsk mi fly ov mi horninami hornobene ovského souvrství s pfievahou drob nad bfiidlicemi a prachovci. Zvûtralinov znaãnû zajílovan plá È snadno nasakuje vodou a namrzá, neumoïàuje v ak in- filtraci povrchov ch nebo mûlce podpovrchov ch vod hloubûji do skalního masivu. Velmi omezen je také horizontální pohyb vody. Vytváfií se tak témûfi bezodtoká zamokfiená oblast, závislá na dotaci atmosférick mi sráïkami. Zvodnûlé prostfiedí nehluboko pod povrchem terénu má znaãnû kyselou reakci (ph 5,4). PÛdy na vût inû území jsou patnû propustné, stfiídavû zamokfiené a vysychavé. Jsou tvofieny kyselou varietou kambizemû typické a pseudoglejové, na podmáãen ch místech pseudoglejem (glejem) kambick m a typick m. KVùTENA âásteãnû podmáãen luãní komplex na náhorní rovinû mezi smrkov mi lesy je v souãasnosti tvofien mozaikou nûkolika odli n ch fytocenóz, respektive sukcesních stadií vegetace. Dosud pravidelnû kosené louky, tvofiící severojiïnû orientovan pruh ve stfiední ãásti, spadají do spoleãenstev na pfiechodu svazû Arrhenatherion, Polygono-Trisetion a Calthion. V severní ãásti se ostrûvkovitû zachovaly fragmenty ochuzen ch smilkov ch luk svazu Violion caninae, ve stfiední a jihov chodní ãásti také fytocenózy zafiaditelné ke spoleãenstvûm svazu Molinion. Celou západní tfietinu luãního komplexu nyní tvofií neobhospodafiované a rychle degradující mezofilní louky, na kter ch se jiï uchycují náletové dfieviny. Témûfi souvisl nálet bfiízy vznikl v posledních 20 letech v centrální ãásti. V jiïní ãásti luãního komplexu jsou dva ostrûvky ol- in. Populace meãíku stfiechovitého (Gladiolus imbricatus) je soustfiedûna na nûkolik míst v centrální a jiïní (jihov chodní) ãásti luãního komplexu do spoleãenstev s ovsíkem vyv en m (Arrhenatherum elatius), psárkou luãní (Alopecurus pratensis), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), tfiezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum), pcháãem potoãním (Cirsium rivulare) a expandující tfitinou kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Celkov poãet kvetoucích exempláfiû meãíku se pohybuje od 50 do 250. Mezi dal í regionálnû vzácné druhy v nivû Moravice patfií ãertkus luãní (Succisa pratensis) a ole - ník kmínolist (Selinum carvifolia). Pozoruhodné jsou izolované nálezy k chavice bílé Lobelovy (Veratrum album subsp. lobelianum) v ol inû v jihov chodní ãásti a tfitiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) ve smrãinû na v chodním okraji. Je tû koncem 80. let tady rostly pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea) a vemeník dvoulist (Platanthera bifolia). ZVÍ ENA Vzhledem k hlavnímu motivu ochrany není území systematicky sledováno. VYUÎITÍ Nájemce pozemkû pravidelnû kosí ãást luk. BIBLIOGRAFIE 344 Mezofilní louky PR Krasovsk kotel jsou místy rozãlenûny skupinkami stromû rûzn ch vûkov ch stádií. 2 Meãík stfiechovit (Gladiolus imbricatus) roste v PR Krasovsk kotel ve stovkách exempláfiû. BR 7 97

3 GEOLOGIE Povrch je tvofien stfiednû irokou nivou fieky Opavy. Údolí je vyplnûno fluviálními hlinitopísãit mi sedimenty se tûrkovou akumulací na bázi. Údolní svahy jsou pokryty deluvii na kulmsk ch horninách hornobene ovského souvrství. Na podloïí se vyvinuly nivní pûdy rûzn ch v vojov ch stadií, pfiedev ím pak fluvizem glejová, na okolních svazích kambizem dystrická. KVùTENA Mezi ramenem fieky a silnicí se jihov chodnû od míst, kde je pérovník nejhojnûj- í, zachoval fragment staré jasanové ol iny s javorem klenem (Acer pseudoplatanus), star mi jasany (Fraxinus excelsior), vtrou en m habrem obecn m (Carpinus betulus) a lípou malolistou (Tilia cordata). V kefiovém patfie zbytku jasano-ol ového luhu podsvazu Alnenion glutinoso-incanae rostou kromû bezu ãerného (Sambucus nigra) také stfiemcha obecná (Padus avium) a z hor sestupující rûïe pfievislá (Rosa pendulina). V podrostu najdeme vedle pérovníku bûïné mokfiadní dru- Pérovník p trosí (Matteuccia struthiopteris). 2 PP Kunov charakterizují porosty pérovníku p trosího (Matteuccia struthiopteris) podél slepého ramene fieky Opavy. hy bylin, napfi. devûtsil bíl (Petasites albus), ãistec lesní (Stachys sylvatica), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), br lici kozí nohu (Aegopodium podagraria), pomnûnku hajní (Myosotis nemorosa), pfiesliãku lesní (Equisetum sylvaticum), tu- Ïebník jilmov (Filipendula ulmaria) aj., v podrostu staré jaseniny je hojná také kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a starãek vejãit (Senecio ovatus). ZVÍ ENA Území zatím nebylo zoologicky prozkoumáno. LESNICTVÍ Ve vût í ãásti území se souãasná dfievinná skladba znaãnû li í od pfiirozené, zejména pfievahou stanovi tnû nevhodného smrku (aï 70 %). Pfii dal í péãi o porosty je nezbytné postupnû redukovat smrk a podpofiit stanovi tnû vhodnûj í dfieviny (jasan, ol i, javor klen). Zbytek jasanového luhu bude ponechán samovolnému v voji, v místech, kde roste pérovník, bude provádûna pouze asanaãní tûïba. POZNÁMKA Po povodni v ãervenci 997 byla plocha rezervace pfiekryta vrstvou tûrkov ch náplavû. Do roku 200 uhynulo a poté bylo vykáceno 45 stromû, pfieváïnû jasanû. Populace pérovníku nebyla po- kozena. rezervace Kunov Zbytek luïního lesa na bfiehu mrtvého ramene fieky Opavy (b valého ml nského náhonu) mezi Ïelezniãní tratí (Milotice nad Opavou Vrbno pod Pradûdem) a silnicí. Nové Hefiminovy, Skrbovice m V mûra: 4,6 ha Vyhlá eno: 989 rezervace chrání celou zdej í populaci pérovníku p trosího (Matteuccia struthiopteris), kter tu roste v mnoha desítkách aï stovkách statn ch exempláfiû BR 8

4 Okres Bruntál památka Lávov proud u Meziny Hranice pfiírodní památky jsou vymezeny prostorem lomu pfii úpatí Venu iny sopky 643,0 m n. m. u Bruntálu, zhruba km severov chodnû od jejího vrcholu. Mezina m V mûra:,22 ha Vyhlá eno: 997 Odkryt lávov proud Venu iny sopky s dobfie vyvinutou sloupcovitou a kulovitou odluãností plagioklastického ãediãe, s hojn mi vyrostlicemi olivínu. GEOLOGIE Venu ina sopka je pozûstatkem denudovaného stratovulkánu smí ené sopky. TûÏbou kamene znaãnû zdevastované temeno vrchu je zbytkem nasypaného kuïele, tvofieného vulkanoklastick m materiálem zejména tufy. Bûhem aktivity vulkánu byla explozivní ãinnost nûkolikrát vystfiídána fázemi efuzivními. K v levûm láv docházelo ve smûru svaïujícího se pfiedvulkanického georeliéfu pfieváïnû k severu a v chodu. Vrtn m prûzkumem na severov chodním úboãí sopky byly nad sebou zji tûny tfii lávové proudy oddûlované polohami vulkanoklastik. V ãelních ãástech lávov ch proudû byly zaloïeny pomûrnû rozsáhlé lomy. Zatímco severnûji situovan (NatherÛv) lom je jiï dlouho opu tûn, hornina tûïená v jiïnûji poloïeném lomu byla donedávna vyuïívána k v robû kvalitního tûrku. âela lávov ch proudû zfiejmû vyplnila ãást nûkdej ího koryta âerného potoka, jak dokládá nález fluviálních tûrkû v podloïí ãediãe v Natherovû lomu. V obou lomech lze podle texturních znakû horniny rozli it dva ãasovû následné v levy nad sebou. V prostoru mezi obûma lomy byly pfii bázi lávového pokryvu objeveny chodbovité dutiny dlouhé aï 30 metrû. JiÏní lom (areál chránûného území) je pozoruhodn zejména dobfie vyvinutou sloupcovitou odluãností, charakteristickou pro ãediãové horniny. Sloupce o prûmûru nûkolika decimetrû mají estihrann, vzácnûji pûtihrann prûfiez. Podle orientace sloupcû je moïno identifikovat pfiedefuzivní reliéf deprese, kterou lávov proud vyplnil. Zatímco ve stfiední ãásti lomové stûny jsou vertikální, v severozápadní stûnû se stáãejí mírnû ikmo, pfiiãemï zachovávají kolmou orientaci k bázi proudu. V nûkter ch partiích se projevuje v razná lavicovitá odluãnost, kolmá ke sloupcovité. Ve zvûtrávací zónû pfii povrchu pak dochází k rozpadu horniny za vzniku kulovit ch balvanû. Vzácnûj í formou je tzv. bobovit ãediã, jehoï kuliãky dosahují jen centimetrov ch rozmûrû. Petrograficky je zdej í hornina nefelinick bazanit s pfiechody k olivinickému nefelinitu popfi. limburgitu. Jedná se o ãerno edou, místy svûtleji edou horninu, nûkdy v nafialovûl ch odstínech. Texturu má více nebo ménû pórovitou, strukturu porfyrickou, v základní hmotû afanitickou. Okem lze rozeznat drobné vyrostlice olivínu, nûkdy také augitu a magnetitu. Radiometricky urãené stáfií horniny ãiní zhruba,8 miliónu let a odpovídá spodnímu pleistocénu. Na tomto podloïí se vyvinuly hnûdé pûdy nasycené kambizem eutrofní. KVùTENA Opu tûn lom zarûstá rûznû pokroãil mi sukcesními stadii: na balvanité suti na úpatí lomov ch stûn rostou bûïné pion rské dfieviny, pfiedev ím bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a vrba jíva (Salix caprea), hojn je modfiín opadav (Larix decidua). Na neobhospodafiované pûdû nad horní hranou lomu se v degradujících luãních fytocenózách svazu Arrhenatherion objevují nûkteré v okolí ménû bûïné teplomilné druhy, napfi. jetel ladní (Trifolium campestre), mochna stfiíbrná (Potentilla argentea), divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum). Ve tûrku na dnû lomu byla nalezena malá populace ohroïeného bûlolistu rolního (Logfia arvensis). ZVÍ ENA Zoologick prûzkum této lokality zatím nebyl proveden. VYUÎITÍ Pro zachování geologického profilu a pro stabilizaci populací teplomiln ch druhû rostlin jsou postupnû redukovány nálety dfievin uvnitfi lomu. BIBLIOGRAFIE 4, 326, 368 V razná sloupcovitá odluãnost ãediãe v PP Lávov proud u Meziny. BR 9 99

5 památka LiptáÀsk bludn balvan Bludn balvan na levém bfiehu LiptaÀského potoka km jiïnû od obce LiptaÀ. LiptaÀ 350 m V mûra: 25 m 2 Vyhlá eno: 966 Nejvût í bludn balvan nalezen na OsoblaÏsku, v severozápadní ãásti ostravské glacigenní pánve. Na souãasné stanovi tû byl pfiemístûn zaãátkem edesát ch let 20. století a doplnûn dvûma men- ími balvany. Rozmûry 2,2,3,2 m, objem,8 m 3, hmotnost 4,7 t. LiptáÀsk bludn balvan je nejvût ím bludn m balvanem nalezen m na OsoblaÏsku. GEOLOGIE Bludné (eratické) balvany jsou rûznû velké valouny aï bloky exotick ch hornin, které k nám byly dopraveny ledovcem pfii kontinentálním zalednûní bûhem stfiedního pleistocénu zhruba v období pfied 250 aï 800 tisíci lety. Jedná se o porfyrick jemnozrnn granit (Ïulu). S nejvût í pravdûpodobností je to granit dalslandsk z masivû jiïního védska, pozdnû orogenní vyvfielina dalslandské (resp. grenvillské) fáze asyntského vrásnûní z doby pfied 900 aï 000 mil. let. Barva horniny je hnûdû rûïová. Struktura je porfyrická, s vyrostlicemi o velikosti 2 aï 7 mm, které tvofií edorûïové a bûlavé Ïivce draselné (mikroklin), plagioklas (oligoklas) a nahnûdle ed kfiemen. V základní jemnozrnné hmotû, hypidiomorfnû aï alotriomorfnû zrnité, jsou kromû v e uveden ch minerálû je - tû biotit a magnetit v úhrnném obsahu tmav ch ãástic do 0 % horniny. Tmavohnûd biotit tvofií shluky do velikosti 2 mm a pfievaïuje nad magnetitem. Usmûrnûní horniny, makroskopicky nezfietelné, je naznaãeno prota- Ïením shlukû tmav ch minerálû. BIBLIOGRAFIE 58, BR 20

6 Okres Bruntál rezervace Mokfiiny u Krahulãí Mokfiad asi 500 m severozápadnû od obce Krahulãí. Dûtfiichov nad Bystfiicí m V mûra: 3,24 ha Vyhlá eno: 200 Ochranné pásmo: 8,47 ha Mokfiadní ekosystémy v nivû Trusovického potoka s poãetn mi populacemi nûkolika chránûn ch druhû rostlin. Hlavním motivem ochrany je bohatá populace kriticky ohroïeného starãku bahenního (Senecio paludosus). GEOLOGIE Území leïí v oblasti paleozoick ch hornin spodního karbonu skládající se z moravskoberounsk ch slepencû. V tûsné blízkosti se nacházejí také svrchnûdevonské vrstvy fly ovitého souvrství s pfievahou fylitick ch bfiidlic. PÛdy tvofií zejména glej typick s fluvizemí glejovou, na nûï navazují kyselé kambizemû (typická, pseudoglejová, dystrická). KVùTENA V bezprostfiedním okolí pfiírodní rezervace jsou hojná spoleãenstva podmáãen ch smrãin svazu Piceion excelsae a vrbové kfioviny svazu Salicion cinereae. V rámci luãních porostû pfievaïuje spoleãenstvo svazu Calthion. Starãek bahenní má na této lokalitû jednu z nejbohat ích populací v âr. Na trvale zamokfien ch a vlhk ch loukách najdeme mj. meãík stfiechovit (Gladiolus imbricatus), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vrbu rozmar nolistou (Salix rosmarinifolia), kozlík dvoudom (Valeriana dioica) a kam- ziãník rakousk (Doronicum austriacum). ZVÍ ENA Podrobn prûzkum nebyl zatím proveden. RozmnoÏuje se tu skokan hnûd (Rana temporaria). LESNICTVÍ Rozlohou malé porosty na lesní i nelesní pûdû jsou profiedûné a znaãnû podmáãené. Jsou ponechány pfiírodnímu v voji. VYUÎITÍ Uchování luãních porostû vyïaduje nepravidelné kosení ve dvou aï tfiíletém intervalu. PonûvadÏ dlouhou dobu nebyly seãeny, velká ãást plochy zarostla tfitinou kfiovi tní. Pro obnovení pûvodního stavu se zaãaly louky v roce 2000 kosit. Starãek bahenní (Senecio paludosus) tvofií v PR Mokfiiny u Krahulãí jednu z nejvût ích populací v âr. BR 2 0

7 rezervace Niva Moravice Podmáãené louky v nivû fieky Moravice mezi obcemi Dolní Moravice na severu a Malá táhle na jihu. Dolní Moravice, Jamartice, Malá táhle m V mûra: 4,98 ha Vyhlá eno: 998 Údolní niva fieky se zachoval m pfiírodním charakterem meandrujícího toku stabilizovaného pfiirozen mi bfiehov mi porosty. Na bfiezích se rozkládají rozsáhlé plochy podmáãen ch mokfiadních luk (místy je vyvinut ra elinn horizont) s bohatou mozaikou kefiov ch a rûznovûk ch stromov ch porostû. V znamn biotop jak pro hnízdící ptáky, tak pro migrující druhy, neboè le- Ïí na hlavní stfiedoevropské tahové cestû. GEOLOGIE Niva Moravice je vyplnûna akumulací fluviálních hlinitopísãit ch sedimentû, v ãoãkách s organickou pfiímûsí. Údolní svahy jsou pokryty deluviálními hlínami na podkladu fly ov ch kulmsk ch hornin andûlskohorského souvrství s pfievahou fylitizovan ch prachovcû a bfiidlic, jen místy s mocnûj ími polohami drob. PÛdní pokryv tvofií zãásti fluvizem glejová v asociaci s glejem typick m (organozemním). Místy se vyvinuly malé ostrûvky organozemû glejové. KVùTENA Vût inu plochy nivy na pravém bfiehu fieky porûstají mokfiadní vrbiny, bfieziny a ol iny. Zachovalé travní porosty lze jako sukcesní stadia fiadit do svazu Calthion. Na ménû podmáãen ch místech jsou to vysokobylinné louky asociace Cirsietum rivularis s pcháãem potoãním (Cirsium rivulare), hrachorem luãním (Lathyrus pratensis), psárkou luãní (Alopecurus pratensis), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa) a dal ími druhy. Na nejvlhãích místech jsou vyvinuty fytocenózy Meandrující tok Moravice je v PR Niva Moravice lemován pfiirozen mi bfiehov mi porosty. asociace Scirpetum sylvatici se skfiípinou lesní (Scirpus sylvaticus), blatouchem bahenním (Caltha palustris), stafiincem potoãním (Tephroseris crispa) a dal ími druhy. Znaãnou plochu zaujímají také porosty asociace Lysimachio vulgaris-filipenduletum s tuïebníkem jilmov m (Filipendula ulmaria), vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris), kyprejem obecn m (Lythrum salicaria) a svízelem bahenním (Galium palustre). Na dlouho nekosen ch plochách na samotném bfiehu Moravice se místy rozrostly souvislej í porosty tfitiny edavé (Calamagrostis canescens). Porosty náletov ch dfievin tvofií ol iny s ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a vrbiny s vrbou kfiehkou (Salix fragilis) av. pûtimuïnou (S. pentandra). Zajímav m útvarem jsou staré solitérní kefie nebo skupiny kefiû vrby popelavé (Salix cinerea). Vzácn m, nikoliv v ak porostotvorn m druhem je vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), která se udrïuje ve stabilní populaci. K dal ím ochranáfisky cenn m druhûm rostlin patfií vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), rostoucí v omezené populaci v jiïní ãásti rezervace, ole ník kmínolist (Selinum carvifolia) a fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), na nûkter ch nekosen ch loukách omûj pestr (Aconitum variegatum) a o. vlãí (A. vulparia). Pod star mi ol emi a kleny v bfiehov ch porostech rostou udatna lesní (Aruncus vulgaris), kamziãník rakousk (Doronicum austriacum), ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium) a pryskyfiník platanolist (Ranunculus platanifolius). Na zra elinûl ch místech ve stfiední ãásti nivy místy najdeme kvetoucí violku bahenní (Viola palustris), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a kozlík dvoudom (Valeriana dioica). ZVÍ ENA Pestrost biotopû sk tá vhodné podmínky pro fiadu skupin ÏivoãichÛ. V toku Moravice Ïije poãetná populace mihule potoãní (Lampetra planeri) a vranky pruhoploutvé (Cottus poecilopus). V tûních mûïeme najít ãolka horského (Triturus alpestris). Hnízdí a protahuje tudy mnoïství ptákû. Pfii kaïdoroãním krouïkování v letech bylo zji tûno 80 druhû. Mezi chránûné patfií napfi. vãelojed lesní (Pernis aviporus), ostfiíï lesní (Falco subbuteo), v r velk (Bubo bubo), dudek chocholat (Upupa epops), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), krutihlav obecn (Jynx torquilla), pûnice vla ská (Sylvia nisoria), slavík 02 BR 22

8 Okres Bruntál 3 modráãek (Luscinia svecica) nebo kos horsk (Turdus torquatus). LESNICTVÍ Lesní porosty pokr vají malou plochu. Pro ochranu avifauny je dûleïité zachovat jejich plo né i prostorové rozloïení v nynûj ím rozsahu a podporovat listnáãe na úkor smrku. VYUÎITÍ Vût ina luk byla v minulosti pravidelnû obhospodafiována, v souãasnosti je kosena jen malá ãást spadající do rezervace. V letech byly na pfiítocích z okolních polí provedeny rozsáhlé protierozní úpravy, které omezují eutrofizaci luk splachy z pfiilehl ch polí. MAPA ÚZEMÍ strana Staré solitérní kefie vrby popelavé (Salix cinerea) v PR Niva Moravice dodávají zdej ím podmáãen m loukám charakteristick vzhled. 3 Omûj vlãí mor (Aconitum vulparia) patfií k ochranáfisky cenn m druhûm pestré kvûteny PR Niva Moravice. BR 23 03

9 GEOLOGIE Pfii geologickém mapování, provádûném poãátkem edesát ch let, byly zdej í geologické pomûry ovûfiovány kopanou r hou o délce 53 metry, z níï je dnes znateln zhruba desetimetrov úsek s v chozy hornin na plo e zhruba 2 0,5 metru. Vápence vytváfiejí ãoãkovité polohy o mocnosti do pûl metru a délce aï nûkolika desítek metrû v pfieváïnû pelitickém v voji kulmské fly ové sedimentace. Podle dne ního sedimentologického pojetí jsou to olistolity velké bloky pfiíbfieïních vápencû, které se odlomily a sesuvem sklouzly do hlub ích ãástí bazénu. Tam sedimentoval pfieváïnû jílovit materiál, kter tyto kry obklopil. Pfii vyvrásnûní do lo k setfiení ãásti pûvodních sedimentárních znakû. Horninou, v níï jsou vápence uloïeny, jsou tmavû zeleno edé jílové bfiidlice laminované prachovci, v okolí v chozu strmû uloïené ve smûru západoseverním a v chodojihov chodním. Mocnûj í polohy drob jsou v okolí pomûrnû vzácné. Vápence jsou tmavû edé, místy jílovité, protkávané sítí bíl ch PP Oblík u Dívãího Hradu je cenn m paleontologick m nalezi - tûm fosilních pozûstatkû karbonské fauny. kalcitick ch Ïilek, organogenní, mnohde organodetritické, naznaãující neklidné a velmi mûlkovodní sedimentaãní prostfiedí. Makrofosílie jsou hojné ve vápencích, v men í mífie také v okolních bfiidlicích. MoÏnost identifikace jednotliv ch taxonû je v ak omezována zlomkovitostí materiálu. Ve vápencích v raznû pfievládají ãlánky lilijic a úlomky korálû. Netfiídûné organické úlomky jsou obalovány fiasov m mikritem a navrtány zelen mi fiasami. Identifikováni byli téï hlavonoïci (zejména z ãeledi Goniatitidae) a ramenonoïci (r. Gigantoproductus), dále foraminifery, mechovky, gastropodi. Z korálû, vesmûs rugózních, se podafiilo urãit druhy Dibunophyllum cf. bipartitum, Heterophyllia sp., Lithostrotion cf. proliferum aj. Vyhodnocení asociace fauny umoïnilo biostratigrafické zafiazení do zóny Goalfa, stáfií svrchní visé. Stratigraficky horniny pfiíslu ejí do spodní ãásti moravického souvrství. Zdej í vápence jsou srovnatelné s vápenci hádsko-fiíãsk mi z okolí Hranic na Moravû. KVùTENA V bezprostfiedním okolí geologické památky je orná pûda. ZVÍ ENA Na lokalitû nebyla souãasná fauna zkoumána. BIBLIOGRAFIE 54, 3, 370 památka Oblík u Dívãího Hradu Vrch na pravém bfiehu fieky Osoblahy západnû od obce Dívãí Hrad. Dívãí Hrad m V mûra: 858 m 2 Vyhlá eno: 966 Paleontologická lokalita karbonu s nálezem tzv. uhelného vápence (znám jiï v první polovinû 20. století) ve formû úlomkû v eluviálním pokryvu na povrchu terénu. Byly z nich popsány fosilizované pozûstatky ramenonoïcû, hlavonoïcû, mlïû a trilobitû. 04 BR 24

10 Okres Bruntál rezervace Panské louky Zachovalé ra elinné a podmáãené smrãiny na jiïním svahu vrchu Sluneãná (800,2 m n. m.) severnû od Moravského Berouna. Moravsk Beroun m V mûra: 4,33 ha Vyhlá eno: 970 rezervace byla vyhlá ena k ochranû zachoval ch zbytkû podmáãen ch, ra elinn ch a pfiesliãkov ch smrãin s autochtonním ekotypem smrku. Jádro území je tvofieno porosty parkového charakteru a prostoupeno ãetn mi potûãky a ra elinn mi loukami. Místy vynikají solitéry a skupiny smrkû zavûtven ch aï k zemi. GEOLOGIE Chránûné území je z vût í ãásti pokryto suèovit mi svahov mi hlínami, popfi. eluvii podloïních hornin. V nich pfievládají hrubû lavicovité drobové polohy ve fly ové sedimentaci hornobene ovského souvrství moravskoslezského kulmu. Charakteristick mi pûdami v rezervaci jsou zra elinûlé gleje (glej organozemní) s organozemí typickou (glejovou), v okolí pak podzol kambizemní (organozemní, humusov ). KVùTENA Jádro rezervace tvofií pûvodní ra elinné smrãiny asociací Mastigobryo-Piceetum a Equiseto-Piceetum se zachoval mi autochtonními smrky. V druhovû pomûrnû chudém podrostu nacházíme tfitinu chloupkatou (Calamagrostis villosa), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), papratku samiãí (Athyrium filix-femina) a borûvku ãernou (Vaccinium myrtillus). Místy se objevují ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium), k chavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) a stafiinec potoãní (Tephroseris crispa). Na ra elinn ch louãkách se udrïuje malá populace meãíku stfiechovitého (Gladiolus imbricatus). ZVÍ ENA Fauna není dostateãnû prozkoumána. V 60. letech probíhala malakozoologická inventarizace, která nalezla bohaté lesní spoleãenstvo stfiedních aï horsk ch poloh na zachoval ch stanovi tích. V roce 988 byl proveden hydrobiologick prûzkum, kter prokázal velkou druhovou pestrost vodní fauny. LESNICTVÍ Pfiirozené, pfieváïnû smrkové porosty jsou diferencované vûkem, v kou i tlou Èkou, pomûrnû fiídké, ve stáfií do 60 let. Místy najdeme exempláfie o prûmûru pfies 00 cm ve v ãetní v ce. VYUÎITÍ Staré smrky jsou ponechány, je podporováno jejich pfiirozené zmlazení. V letech probûhly pokusy o obnovení pûvodních (nyní zarostl ch) ra elinn ch louãek. Lesy âr, s.p., vykácely vrbové nálety a vzniklé bezlesí udrïují kosením. BIBLIOGRAFIE 5 PR Panské louky tvofií podmáãená a ra elinná smrãina s zachoval m autochtonním smrkem. BR 25 05

11 GEOLOGIE V pokryvu sva- Ïitého terénu pfievládají svahoviny s vysok m podílem suèov ch úlomkû hornin, ve vrcholové partii pak hlinitopísãitá eluvia vyvíjející se z podloïních hornin. Jsou to zejména drobové polohy ve fly ov ch horninách hornobene ovského souvrství moravskoslezského kulmu. Zdej ím pûdním typem je kyselá kambizem typická, vût inou písãitohlinitá, rûznû skeletovitá, s pseudoglejem typick m. KVùTENA Porosty národní pfiírodní památky jsou tvofieny pfiechodn mi spoleãenstvy mezi asociacemi Luzulo-Fagetum, Melico-Fagetum a Festuco altissimae-fagetum. V bylinném patfie rostou strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), kostfiava lesní (Festuca altissima), bika bûlavá (Luzula luzuloides), violka lesní (Viola reichenbachiana), svízel lesní (Galium sylvaticum) a s. vonn (G. odoratum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), plicník tmav (Pulmonaria obscura) aj. Z hlediska regionálního je zajímavá pfiítomnost nûkter ch horsk ch druhû v pomûrnû nízk ch polohách vûsenky nachové (Prenanthes Smí en porost s autochtonním jesenick m modfiínem (Larix decidua subsp. polonica) na jihozápadním svahu Ptaãího vrchu. purpurea) a tfitiny chloupkaté (Calamagrostis villosa). Na bázích kmenû a na hnijících pafiezech byly nalezeny mechorosty baàatka ohnutá (Brachythecium erythrorrhizon), sádeãník zakfiiven (Homomallium incurvum), rokyt bled (Hypnum pallescens). ZVÍ ENA Monitoring epigeonu a avifauny v letech prokázal bûïné druhy smí en ch lesû. Jedin m neobvykl m nálezem je skrytû Ïijící svûtlu ka Phosphaenus hemipterus. LESNICTVÍ Území je relativnû malé, diferencované pouze na tfii lesní typy. Souãasnou druhovou skladbu tvofií buk lesní 56,8 %, modfiín 7,4 %, smrk 8,2 %, borovice 5 %, jedle,7 %, javor klen 0,9 %. Pomûrnû dobfie v území zmlazuje buk. Pûstování modfiínu v plném zápoji bukového porostu zpûsobilo, Ïe modfiíny mají velmi tvárné, ale na svûj vûk slabé kmeny a také malé koruny. Národní pfiírodní památka byla v roce 996 zafiazena mezi v zkumné plochy mezinárodního projektu zamûfieného na studium promûnlivosti sudetského modfiínu. Z nûkter ch stromû bylo odebráno osivo pro zaloïení pokusn ch ploch. Rodiãovské stromy jsou pravidelnû sledovány. VYUÎITÍ Prosvûtlením porostu mal mi kotlíky a jednotliv m v bûrem je podporováno zmlazení modfiínu a jedle. BIBLIOGRAFIE 327 Národní pfiírodní památka Ptaãí hora Porost smí eného lesa na jihozápadním svahu Ptaãího vrchu (573,7 m n. m.) na levém bfiehu fieky Opavy u obce Nové Hefiminovy. Nové Hefiminovy m V mûra: 7,46 ha Vyhlá eno: 970 Hlavním motivem ochrany je zachování bohaté buãiny s autochtonním jesenick m modfiínem. 06 BR 26

12 Okres Bruntál rezervace Pustá Rudná Svahové louky na úboãí Kamenné hûrky (785,2 m n. m.) asi 350 m od obce Pustá Rudná. Andûlská Hora ve Slezsku m V mûra:,92 ha Vyhlá eno: 989 Ochranné pásmo: 0,73 ha Druhovû pestrá podhorská suchomilná a vlhkomilná luãní spoleãenstva s dfievinami na kamenit ch mezích a se stabilizovanou bohatou populací lilie cibulkonosné (Lilium bulbiferum). GEOLOGIE Chránûné území je pokryto vrstvou písãitojílovit ch deluviálních a eluviálních sedimentû. Ve skalním podloïí se rytmicky stfiídají polohy fly ov ch bfiidlic, prachovcû a jemnozrnn ch drob andûlskohorského souvrství moravskoslezského kulmu. PÛdní pokryv tvofií kyselá kambizem typická (pseudoglejová) a kambizem dystrická. KVùTENA V pfiírodní rezervaci nalezneme ãtyfii typy biocenóz. Su í mezofilní louky v horních ãástech severozápadního svahu patfií do svazu Arrhenatherion, jmenovitû do asociace Trifolio-Festucetum rubrae, louky na svahov ch deluviích v dolní ãásti svahu do svazû Polygono-Trisetion a Calthion (asociace Geranio- -Trisetetum a Cirsietum rivularis). Tfietím fyziotypem vegetace jsou pruhy dfievin na kamenit ch mezích autochtonními listnat mi dfievinami zarostlé kamenice. âtvrt m typem je v bûïek smrãiny vyrostl z náletû smrkû na prudkém severním svahu, na louãce, kde byl je tû koncem 80. let 20. století nejvût í poãet lilií. Populace lilie cibulkonosné je v souãasnosti vázána pfiedev ím na okraje dfievinami zarostl ch mezí, mladé lilie se v ak pravidelnû objevují také na louce v horní ãásti svahu v zapojeném porostu kostfiavy ãervené (Festuca rubra). Na nepravidelnû kosen ch a ãásteãnû degradovan ch okrajích luk rostou pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea) a vemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Na zarostl ch kamenicích se mísí pfiedev ím bfiíza bûlokorá (Betula pendula), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), topol osika (Populus tremula) a vrba jíva (Salix caprea), místy hloh (Crataegus laevigata) a rûïe ípková (Rosa canina), ojedinûle l kovec jedovat (Daphne mezereum) arû- Ïe pfievislá (Rosa pendulina). V podrostu rostou i charakteristické druhy buãin, napfi. ba- Ïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia) a samorostlík klasnat (Actaea spicata). ZVÍ ENA Vzhledem k hlavnímu motivu ochrany není fauna systematicky sledována. VYUÎITÍ Louky pfiírodní rezervace jsou jednou roãnû koseny. Pestré mezofilní louky PR Pustá Rudná se nachází na severozápadním svahu Kamenné hûrky. 2 Na svazích pfiírodní památky roste poãetná populace lilie cibulkonosné (Lilium bulbiferum). 2 BR 27 07

13 GEOLOGIE Chránûné území leïí v oblasti kulmsk ch hornin hornobene ovského souvrství s pfievahou hrubûj í sedimentace drobov ch poloh, místy s ãoãkami slepencû. Na hfibetech je povrch terénu pokryt vrstvou písãit ch eluvií, vznikajících rozkladem horniny, na svazích pak deluviálními sedimenty se suèov mi úlomky. V pûdním pokryvu se vyvinula kambizem typická a pseudoglejová a kyselá kambizem dystrická. KVùTENA V podrostu kvûtnat ch buãin asociace Dentario enneaphylli-fagetum rostou typické buãinné druhy, napfi. svízel vonn (Galium odoratum), ba- Ïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), p eníãko rozkladité (Milium effusum) a samorostlík klasnat (Actaea spicata). Vzhledem k nadmofiské v ce a kontaktu s dubohabfiinami na protûj ích svazích se objevují souãasnû také druhy horsk ch buãin, napfi. vûsenka nachová (Prenanthes purpurea) a kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum). Hojné jsou také druhy níïe navazujících dubohabfiin svazu Carpinion a kysel ch buãin svazu Luzulo-Fagion, napfi. jaterník podlé ka (Hepatica nobilis), zvonek broskvolist (Campanula persicifolia), konvalinka vonná (Convallaria majalis), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), bika bûlavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), plicník tmav (Pulmonaria obscura), matefika trojïilná (Moehringia trinervia) aj. Nejvy í patro tvofií kromû buku lesního (Fagus sylvatica), jedle bûlokoré (Abies alba), jesenického modfiínu opadavého (Larix decidu subsp. polonica) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus) také jilm horsk (Ulmus glabra), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a smrk ztepil (Picea abies), ojedinûle Na svazích Kopfiivné jsou v PR Radim chránûny pfiirozené kvûtnaté buãiny s pûvodním jesenick m modfiínem (Larix decidua subsp. polonica). habr obecn (Carpinus betulus) a lípa malolistá (Tilia cordata). Kefiové patro je vyvinuto hlavnû na svûtlinách a na skalnatém pruhu, kter rezervací prochází. V nûm rostou kromû bezu ãerného (Sambucus nigra) a b. ãerveného (S. racemosa) také oba druhy zimolezû zimolez ãern (Lonicera nigra) a z. obyãejn (L. xylosteum), líska obecná (Corylus avellana), srstka angre t (Ribes uvacrispa) a rybíz alpínsk (Ribes alpinum). ZVÍ ENA Území zatím nebylo systematicky sledováno. LESNICTVÍ Staré pfiirozené porosty (asi 40 let) jsou nepravidelnû prosvûtlené, místy prolomené, s nálety dfievin, nûkteré mezery jsou dosud bez zmlazení. Pûstební obnova dfievinami místního pûvodu a pfiísné tûïební zásady zachovaly pfiirozenou skladbu dfievin. Negativnû se na porostech projevila v sadba nepûvodních smrkov ch monokultur v ãásti rezervace v 60. letech 20. století. Po likvidaci následkû kûrovcové kalamity na této plo e dochází k v raznému zmlazování jedle a modfiínu. BIBLIOGRAFIE 327 rezervace Radim Lesní porost vrcholové ãásti a severního svahu Kopfiivné (56 m n. m.) v chodnû od obce Krasov. Krasov m V mûra: 9,25 ha Vyhlá eno: 969 Rezervace uchovává zbytky pfiirozen ch kvûtnat ch buãin (asociace Dentario enneaphylli-fagetum) s pûvodním jesenick m modfiínem (Larix decidua subsp. polonica). 08 BR 28

14 Okres Bruntál 2 památka Razovské tufity JednoetáÏové stûnové lomy na levobfieïním jiïnû exponovaném svahu nad údolní nádrïí Slezská Harta. Razová m V mûra:,06 ha Vyhlá eno: 997 Chránûné území je vyhlá eno v ãásti opu tûného lomu, kter byl zaloïen v tûlese tzv. razovského pyroklastického komplexu. V moravskoslezské oblasti se jedná o zcela ojedinûl zbytek nejmlad- ích vulkanosedimentárních hornin. TûÏba v tomto místû probíhala jiï od stfiedovûku, coï dokládá pouïití tufov ch stavebních prvkû na historick ch budovách v irokém okolí. GEOLOGIE Razovsk m pyroklastick m komplexem je naz váno horninové tûleso, sestávající ze dvou odlouãen ch reliktû (cca,5 km od sebe) u Karlovy Plánû a Razové. Zatímco relikt u Karlovy Plánû je velmi mal, o rozloze jen nûkolik tisíc m 2, zaujímá relikt podkovovitého tvaru u Razové plochu témûfi m. Vrty zji tûná mocnost pyroklastik se pohybuje kolem 2 m. Spí e neï o pyroklastikách, tj. úlomkovit ch vyvrïeninách vulkanického materiálu, bychom mûli hovofiit o horninách vulkanosedimentárního pûvodu. Pfievládají edohnûdé, místy rezavohnûdé aï témûfi ãerné tufity, vloïkové polohy tvofií tufitické slepence popfi. slepence ãistû sedimentárního pûvodu. U Karlovy plánû jsou hojnûj í tufy. Tufity (na rozdíl od tufû) obsahují kromû vulkanického také velk podíl sedimentárního materiálu u Razové zhruba 0 aï 50 %. Jednotlivé vrstvy se odli ují zejména velikostí ãástic. Ve vulkanické sloïce pfievládá sopeãn písek a lapilli. Charakteristick mi znaky vulkanoklastik je jemnû vezikulární textura, hojnost ãediãového skla a pomûrnû velké mnoïství uzavfienin (xenolitû) kulmsk ch hornin. Sedimentární podíl tvofií pfieváï- nû úlomky kulmsk ch hornin. Subhorizontálnû uloïené vrstvy mají odli nou odolnost vûãi zvûtrávání a erozi. V centrální ãásti lomu, kde byly kvádry vyfiezávány pfiímo ze stûn, se pûvodnû hladké kolmé stûny zmûnily ve stupàovit povrch se skalními fiímsami. Vznik razovského vulkanosedimentárního tûlesa je spjat se sopeãnou aktivitou Velkého Roudného. Akumulace se skládá jak ze sopeãn ch vyvrïenin, napadan ch pfiímo do vodního prostfiedí (subakvatické tufy), tak z materiálu spláchnutého spolu s eluviálním pokryvem kulmsk ch hornin. Urãitou roli pfii sedimentaci hrály také místní sesuvy sypk ch materiálû, vyvolané otfiesy pfii erupcích. Tak je vykládán mj. vznik balvanité facie, v níï pfievládají velké su- Èové balvany kulmsk ch hornin, zejména drob hornobene ovského souvrství. Z litologick ch znakû lze usuzovat, Ïe k ukládání sedimentû docházelo v dynamicky stabilnûj ím vodním prostfiedí. Erupcí Velkého Roudného a v levem lávového proudu Chfiibského lesa do lo k vyplnûní staropleistocénního koryta Moravice v délce nûkolika km. Následkem bylo vzdutí hladiny fieky a vytvofiení jezera. Podle radiometricky datovaného vzorku ãediãe z proudu Chfiibského lesa klademe vznik razovského vulkanosedimentárního tûlesa do období spodního pleistocénu, stáfií zhruba,4 miliónu let. Bazické horniny pokr vá kambizem eutrofní, na suèov ch polích ranker suèov (kambick ) aï bazická varieta litozemû. KVùTENA V lomu a jeho tûsném okolí se uchytil pfiedev ím modfiín opadav (Larix decidua) a autochtonní listnáãe. Vût ina plochy mûlkého lomu je dnes zarostlá travinn mi spoleãenstvy. Podobnû jako na Uhlífiském vrchu zde vznikly tûïbou a obnaïením pyroklastik v hfievné bazické biotopy, na kter ch najdeme teplomilné druhy rostlin, které nikde v okolí nerostou. Vût ina teplomilnûj- ích druhû je soustfiedûna na vystupujících lavicích tufitû a na obnaïen ch místech. Zdej í populace rmenu barvífiského (Cota tinctoria) je mnohem bohat- í neï na Velkém Roudném, poãetná je také populace hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum). Daleko mimo svûj areál tady rostou kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola) a strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica). ZVÍ ENA Lokalita nebyla dosud zoologicky prozkoumána. VYUÎITÍ Pro zachování obnaïen ch v chozû tufitû a pro stabilizaci populací subtermofilních druhû jsou postupnû redukovány náletové dfieviny a selektivnû koseny nûkteré plochy. BIBLIOGRAFIE 5, 368 MAPA ÚZEMÍ strana 2 Vrstvy tufitû o rûzné zrnitosti mají odli nou odolnost vûãi zvûtrávání a erozi. 2 Tufity s podílem sedimentárního materiálu (tufitické a sedimentární slepence). BR 29 09

15 Národní pfiírodní památka Re ovské vodopády Pefiejnat úsek potoka Huntavy s pfiilehl m lesním komplexem západnû od obce Re ov. Re ov, Ruda u R mafiova m V mûra: 7,6 ha Vyhlá eno: 966 Potok Huntava vytváfií tûsnou skalnatou rokli a pfiekonává asi 50 m vysok stupeà ãetn mi pefiejemi a nûkolika vodopády. Chránûno není jen toto geomorfologicky zajímavé údolí, ale také staré pfiirozené porosty na okolních skalách a sutích. ká nejvy í, spodní vodopád. Hojné jsou klikatû zvrásnûné kfiemenné Ïíly nûkolikacentimetrov ch mocností, vût inou loïní, paralelní s plochami foliace. Pod vodopádem, kde se soutûska roz ifiuje, se v nadloïí porfyroidû objevují bazické vulkanity, diabasy, které metamorfními pochody nabyly charakteru zelen ch bfiidlic aï chloritick ch fylitû. Mají tmavou, zelenavû edou barvu a zfietelnû páskovanou texturu se svûtlej ími milimetrov mi polohami s pfievahou kalcitického materiálu, které zv razàují foliaci. Místy je v horninû vyvinuto magnetitové zrudnûní ve formû okem viditeln ch krystalkû. PozÛstatky po historické tûïbû jsou patrné na odvalech v údolním svahu zhruba 50 m v chodnû od vodopádu. Metadiabasy mají v raznû niï í odolnost ve srovnání s porfyroidy. Metamorfované kyselé a bazické vulkanity vystupují ve vrbenské zónû v obalu oskavské klenby a tvofií její devonské strukturní patro s pfiíkrovovou stavbou. Ve vzdálenosti zhruba 200 m jiïnû od vodopádu probíhá v raznû ikmo ke smûru údolí tektonick styk metavulkanitû s kulmsk mi horninami andûlskohorského souvrství. Ty se vyznaãují intenzivním fly ov m stfiídáním drobov ch, prachovcov ch a bfiidliãn ch poloh, postiïen ch jen mírnou anchimetamorfózou. Podél Huntavy pfievaïuje fluvizem glejová, v e na svazích kyselá kambizem typická. GEOLOGIE Chránûné území zahrnuje ir í okolí soutûsky vodopádû údolní svahy potoka Huntavy a jejího pfiítoku, Tvrdkovského potoka v délce zhruba 000 m nad a 500 m pod vodopády. LeÏí na kontaktu dvou regionálních geologick ch jednotek, silezika na západû a moravskoslezského kulmu na v chodû. íãka Huntava si v severozápadní polovinû chránûného území proráïí cestu mocn m komplexem vulkanogenních, slabû metamorfovan ch hornin. Stfií- dají se pásma efuzivního pûvodu s tufogenními. Metamorfované kyselé vulkanity spilit-keratofyrové fiady se naz vají porfyroidy. Jsou znaãnû odolné, mají drobnû porfyrickou aï afanitickou stavbu, nev raznou foliaci a svûtlou barvu s naïloutl mi odstíny. Metatufy s v raznû niï í odolností nab vají vzhledu fylitick ch hornin. Koryto fiíãky je zahloubeno podle pfiíãn ch puklin pfiibliïnû kolm ch na strmû spadající plochy foliace ty jsou obnaïeny v kaskádov ch prazích i ve skalní stûnû, po níï sté- KVùTENA Chránûné území je pokryto rûznorod mi lesními porosty. V jiïní ãásti se na jiïních a jihozápadních svazích zachovaly fragmenty pfiirozen ch habfiin asociace Melampyro-Carpinetum. Na západních svazích rostou staré suèové lesy svazu Tilio-Acerion sjavorem klenem (Acer pseudoplatanus), j. mléãem (A. platanoides), habrem obecn m (Carpinus betulus), bukem lesním (Fagus sylvatica), jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior), hojnou jedlí bûlokorou (Abies alba) a jilmem horsk m (Ulmus glabra). V bylinném patfie rostou kopytník evropsk (Asarum europaeum), samorostlík klasnat (Actaea spicata), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), svízel vonn (Galium odoratum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapraì samec (Dryopteris filix-mas) a plicník tmav (Pulmonaria obscura), v jarním aspektu kvetou zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides) a dymnivka dutá (Corydalis cava). Vût ina ostatní plochy národní pfiírodní památky rekonstrukãnû náleïí jedlobuãinám svazu Eu-Fagion. Porosty byly v ak ovlivnûny lesním hospodáfistvím, které preferovalo smrk, takïe zbytky pfiirozen ch jedlobuãin s vitální (mnohde zmlazující) jedlí se nacházejí pfiedev ím v tûïko pfiístupn ch dolních ãástech strm ch svahû kolem vodopádû, zatímco v horních ãástech pfievládá smrk. V podrostu jed- 0 BR 30

16 Okres Bruntál lobuãin dominují kapradiny kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), kapraì samec (D. filix-mas) a papratka samiãí (Athyrium filix-femina). Ve stfiedních a horních ãástech svahû hluboké soutûsky Huntavy jsou dnes vût inou druhotné smrãiny s vtrou en m bukem a jedlí. Na skalních v chozech se uchycují jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula), na temeni nejvy í Soví skály roste nûkolik exempláfiû borovice lesní (Pinus sylvestris). Vlhké stinné skály v oblasti vodopádû jsou porostlé druhovû pestr mi spoleãenstvy mechû a játrovek, místy s kapradinami puch finíkem kfiehk m (Cystopteris fragilis), osladiãem obecn m (Polypodium vulgare) a sleziníkem ãerven m (Asplenium trichomanes). ZVÍ ENA Z hydrobiologického pohledu jsou Re ovské vodopády zajímavou lokalitou. Za zmínku stojí nálezy dvoukfiídlého hmyzu vzácného horského druhu muchniãky Simulium tuberosum (ãeleì Simuliidae), dále bahnomilek z ãeledi Limonidae Dactylolabis subdilatata (nejníïe poloïená lokalita tohoto endemitu JeseníkÛ) a Euphylidorea aperta (jediná známá lokalita na Moravû). Okraj chránûného území ob vá dosti poãetná populace kriticky ohro- Ïeného jasonû dymnivkového (Parnassius mnemosyne). Obratlovci zde nebyli zkoumáni. LESNICTVÍ Pfiirozená dfievinná skladba lesních porostû byla na ãásti chránûného území (mimo prudké a skalnaté svahy) pfiemûnûna, dnes tu jsou monokultury nepûvodního smrku ztepilého nebo porosty v nichï smrk pfievaïuje. Místy byla skladba naru ena zavleãením dal ích nepûvodních druhû, napfi. borovice vejmutovky (Pinus strobus) a douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii). Porosty jsou pomûrnû celistvé a biologicky stabilní, ãímï se vytváfiejí optimální podmínky samovolného zmlazování dfievin a kefiû provázejících pfiirozené ekosystémy oblasti Nízkého Jeseníku. Cílené lesnické zásahy podporují pfiirozenou obnovu jedle a buku, zachování doupn ch stromû a vhodn ch biotopû pro jasonû dymnivkového. VYUÎITÍ Lokalita je velmi atraktivní a tudíï hojnû nav tûvovaná. Prochází jí znaãená turistická trasa, na které jsou vybudovány dfievûné mosty, schodi tû, lávky a jednoduché pfiístfie ky. Takfika kaïdoroãnû je nutná údrïba technického zafiízení po kozeného zv en mi jarními prûtoky. BIBLIOGRAFIE, 30, 5, 69, 277, 350 V úseku NPP Re ovské vodopády vytváfií potok Huntava skalnatou rokli s ãetn mi pefiejemi a nûkolika vodopády. BR 3

17 GEOLOGIE Plochá, mírnû svaïitá deprese je vyplnûna deluviálnû-eluviálními hlinit mi sedimenty se suèov mi úlomky hornin. Centrum deprese zaujímá aï,8 m mocná vrstva humolitû, místy pfiekr vaná holocénními splachy. Horniny skalního podloïí patfií k vrbenské skupinû devonského stáfií v obalu oskavské klenby (ãást regionální jednotky silezika). Jsou to slabû metamorfované sedimenty a vulkanity pfieváïnû muskovitické a chloritické fylity a zelené bfiidlice. Sv m charakterem patfií lokalita k tzv. odtokov m pramenním ra elini tím. Na jejím území bylo zji tûno v raznûj ích pramenních v vûrû s celkovou vydatností 5,7 l s. Prameny jsou vázány na poruchová pásma s hlub ím obûhem podzemních vod. K udrïení vysoké hladiny podzemních vod v ra elini ti pfiispívají vydatné sráïky, málo propustná prachovojílovitá eluvia hornin a nízk koeficient filtrace v tûlese humolitû v horizontálním smûru. Mezi pûdami pfievaïují gleje (glej typick, organozemní), organozem typická (glejová), místy pseudoglej glejov (organozemní). V okolí na su ích místech navazuje kyselá kambizem typická (pseudoglejová). KVùTENA Za nejcennûj í ãásti rezervace mûïeme pova- Ïovat nejvlhãí ãásti ra elini tû s porosty zelen ch a hnûd ch ra- eliníkû sekcí Cuspidata a Subsecunda ve v chodní ãásti horní ra elinné louãky a v severozápadní ãásti dolní ra elinné louã- Na ra elinn ch loukách pfiírodní rezervace najdeme rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia). 2 Vût inu plochy bezlesí PR Skalské ra elini tû zaujímá mozaika ra elini È a rûznorod ch sukcesních stádií. ky. V obou tûchto fytocenózách svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis je v souãasnosti soustfiedûna zdej í populace rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), která byla v minulosti (napfi. po tûïbû ra eliny v 60. letech 20. století) mnohem hojnûj í a pfiechodnû zaujímala plochy mnoha arû. Vût inu dne ní bezlesé ãásti ra elini tû pokr vá mozaika rûznorod ch sukcesních stadií a spoleãenstev svazû Caricion fuscae, Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion a Sphagno recurvi-caricion canescentis. Porosty tvofií ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), o. prosová (C. panicea), o. jeïatá (C. echinata), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), psineãek psí (Agrostis canina) aj. Na bezles ch plochách ra elini tû roste korálice trojklanná (Corallorhiza trifida), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a p. listenat (D. longebracteata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), violka bahenní (Viola palustris). Je tû v 60. letech tady prokazatelnû rostly v poãetn ch populacích suchop rek alpsk (Trichophorum alpinum) a hofiec jarní (Gentiana verna). Bezlesé ra elini tû v posledních desetiletích z vût í ãásti zarostlo ol í lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou popelavou (Salix cinerea) aporosty bfiízy bûlokoré (Betula pendula). Na dolní ra elinné louãce se poãátkem 80. let 20. století zaãal rozrûstat rákos obecn (Phragmites australis). rezervace Skalské ra elini tû Ra elini tû v pramenné oblasti Ra elinného potoka 5 km jihozápadnû od mûsta R mafiova na jv. svahu Dobfieãovské hory (809, m n. m.). Skály u R mafiova ZVÍ ENA Lokalita je pomûrnû málo prozkoumána. PfiedbûÏn entomologick prûzkum prokázal vzácn druh krytohlava Cryptocephalus decemmaculatus, vázaného na vrby a ra elinné louky. Skalské ra elini tû je pravdûpodobnû jedinou recentní lokalitou severského druhu nosatce Bagous frit v âr. LESNICTVÍ Kromû dvou mal ch star ích smrãin jsou jasn m dokladem druhotné sukcese nápadnû stejnovûké bfieziny, ol iny a vrbiny. Zajímavé a dosud nedostateãnû vysvûtlené zûstává minimální pfiirozené zmlazení smrku, kter byl jistû pûvodní dfievinou m V mûra: 45,50 ha Vyhlá eno: 970 Pfiechodové ra elini tû minerotrofního prameni tního typu, v jehoï dvou jádrech se z pûvodnû rozsáhlého bezlesí zachovaly dvû men í ra elinné louãky. Díky tomu, Ïe z této rezervace, jejíï ochrana byla navrhována jiï ve tfiicát ch letech 20. století, existuje více podrobnûj ích údajû, lze pomûrnû pfiesnû rekonstruovat v voj celého ekosystému bûhem posledních dvou tfietin 20. století. VYUÎITÍ Bezlesá ãást ra elini tû je pfied zarûstáním náletov mi dfievinami a místy i rákosem chránûna kaïdoroãním kosením. Zku enosti z dosavadních biotechnick ch zásahû, kter mi bylo zachránûno rychle zarûstající bezlesí a v raznû podpofieny populace nûkter ch cennûj ích druhû (napfi. vachty trojlisté, rosnatky okrouhlolisté, tuãnice obecné), jsou vyuïívány pro dal í zlep ení stavu rezervace. BIBLIOGRAFIE 49, 50, 5, 268 MAPA ÚZEMÍ strana BR 32

18 Okres Bruntál 2 památka Staré hlini tû Opu tûné hlini tû asi 2,5 km severozápadnû od centra Krnova. Krnov-Horní Pfiedmûstí m V mûra: 4,39 ha Vyhlá eno: 989 Terasovitû zahloubená tûïní jáma opu tûného hlini tû v prûmûru 4 m hluboká, s pfiíkr mi svahy, které ji ze tfií stran ohraniãují. V západní ãásti se nacházejí tfii vodní plochy jedna trvalá, jedna periodická, tfietí obãasná. Tato lokalita je cenn m biotopem chránûn ch a ohroïen ch druhû obojïivelníkû a plazû. Z vûdeckého hlediska je zajímav spontánní sukcesní v voj vegetace. GEOLOGIE Hlini tû bylo zahloubeno v pokryvu spra ov ch hlín, kter dosahuje promûnné mocnosti nûkolika metrû. Hloubûji, ve dnû hlini tû, byly odkryty fluviální (terasové) a glacifluviální písãité a zahlinûné tûrky s písãit mi a jílovit mi vloïkami. Pfiedkvartérní podloïí tvofií fly ové kulmské horniny moravického souvrství. TûÏba cihláfisk ch hlín odkryla pfiedev ím jílovitohlinité pûdy typu hnûdozemû luvizemní. KVùTENA âlenité území zahrnuje rûzná sukcesní stadia vegetace v b valém hlini ti. Tak jako na podobn ch lokalitách se i tady uchytily pfieváïnû tzv. pion rské dfieviny bfiíza bûlokorá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula), ve vlhãích ãástech ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba jíva (Salix caprea). Mírné zastínûní vytváfií vhodné podmínky pro nûkteré vzácnûj í druhy napfi. vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) a lilii zlatohlávek (Lilium martagon). V bezprostfiední blízkosti vodních ploch najdeme kosatec Ïlut (Iris pseudacorus). Na srázech v severozápadní ãásti díky jiïní expozici rostou nûkteré teplomilnûj í druhy napfi. hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum). Na mal ch luãních plochách pravidelnû kvetou prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). ZVÍ ENA Lokalita poskytuje mimofiádnû vhodné podmínky pro Ïivot obojïivelníkû a plazû napfi. ãolka obecného (Triturus vulgaris), ã. velkého (T. cristatus), ã. horského (T. alpestris), ropuchu zelenou (Bufo viridis), r. obecnou (B. bufo), kuàku Ïlutobfiichou (Bombina variegata), k. obecnou (B. bombina), rosniãku zelenou (Hyla arborea), uïovku obojkovou (Natrix natrix), zmiji obecnou (Vipera berus), je tûrku obecnou (Lacerta agilis). ZároveÀ je území útoãi tûm fiady druhû ptákû, napfi. skfiivana lesního (Lullula arborea), Ïluvy hajní (Oriolus oriolus), krahujce obecného (Accipiter nissus), bramborníãka hnûdého (Saxicola rubetra), strakapouda prostfiedního (Dendrocopos medius) aj. VYUÎITÍ V roce 2000 byly upraveny a ãásteãnû odstínûny tûnû, coï by mûlo zlep it podmínky pro rozmnoïování oboj- ÏivelníkÛ. POZNÁMKA V prostoru pfiírodní památky je vybudována nauãná stezka. Trvalá vodní plocha v PP Staré hlini tû je biotopem fiady chránûn ch druhû obojïivelníkû. 2 Ukázka spontánní sukcese bfiízy bûlokoré (Betula pendula) na území opu tûného hlini tû. BR 33 3