Teoretické a praktické aspekty termomechanické analýzy
|
|
- Josef Bláha
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Teoretické a praktické aspekty termomechanické analýzy Ing. Radek Polanský, Ph.D. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta elektrotechnická, Katedra technologií a měření, Univerzitní 26, Plzeň, ČR Tel.: Fax: rpolansk@ket.zcu.cz Článek se zabývá jednou z metod termické analýzy termomechanickou analýzou. Tuto techniku přibližuje jak po stránce teoretické, tak i z pohledu její každodenní praxe v oblasti elektrotechnologické diagnostiky. 1 Úvod Termomechanická analýza (TMA Thermomechanical analysis) patří do skupiny tzv. termických analýz. Tyto analýzy jsou dle Mezinárodní konfederace termické analýzy ICTA (International Confederation of Thermal Analysis) definovány jako různé druhy technik zaznamenávající fyzikální a chemické změny vznikající v látce jako funkci teploty.[1, 2] Přestože je jejich hlavním polem působnosti především oblast analytické chemie, lze se s nimi setkat i v jiných oblastech vědy. Také pro elektrotechnologickou diagnostiku jsou nepostradatelným pomocníkem. Jak již bylo dříve prokázáno (např. [3, 4, 5 ]), mohou být nápomocny například při: identifikaci fázových přechodů (tavení, skelný přechod, krystalizace ), určování teploty tepelného rozkladu a dehydratace, optimalizaci vytvrzovacího režimu epoxidových pojiv (či jiných teplem tvrditelných polymerů), analýze tepelné historie vzorků, analýze oxidační stability, sledování technologické kázně při zpracování izolantů, analýze kinetických parametrů probíhajících chemických reakcí, určování sklonu životnostních charakteristik, analýze různých aditiv v polymerech, určování množství těkavých látek a vlhkosti uvnitř vzorku, analýze mechanických vlastností konstrukčních materiálů (např. dvousložkových kompozitů), analýze α, β a γ přechodů elektroizolačních materiálů, apod. Mezi termické analýzy, které jsou využitelné v oblasti elektrotechnologie, patří zejména diferenční termická analýza (DTA), diferenční skenovací kalorimetrie (DSC), 15-1
2 termogravimetrie (TG), termomechanická analýza (TMA) a dynamická mechanická analýza (DMA). 2 Vymezení pojmu termomechanická analýza V kontextu výše jmenovaných technik je termomechanická analýza (společně s DMA) metodou relativně mladou. Jedná se o analýzu, při níž se měří deformace vzorku zatíženého neoscilující silou jako funkce teploty, zatímco je látka vystavena řízenému teplotnímu režimu.[2] U TMA rozlišujeme několik módů měření, které závisí na druhu použité měřící sondy (podrobnému popisu měřících sond se budeme věnovat později). Pro různé módy měření a konstrukční uspořádání se souběžně používá mnoho názvů, které mohou v terminologii vést k nesrovnalostem. Nejčastěji je zaměňována TMA s dilatometrií a s dynamickou mechanickou analýzou. Uveďme si nyní základní rozdíly mezi těmito metodami. Dilatometrie je považována za předchůdkyni termomechanické analýzy a měří pouze změny v rozměrech vzorku při nulovém či nepatrném zatížení (tisíciny N). Dilatometry standardně neumožňují volit větší přítlačnou sílu či změnu zatížení v průběhu měření. Mají také jednodušší konstrukci než aparatury TMA. K záměně těchto dvou metod dochází z toho důvodu, že i se samotnou termomechanickou analýzou můžeme při použití správné sondy a velmi malé, statické přítlačné síly měřit také v tzv. módu dilatometrie, ale je nutné si uvědomit, že lepších výsledků samozřejmě dosáhneme použitím klasického dilatometru, který je konstrukčně přizpůsoben pouze k tomuto účelu. Jak již bylo řečeno, termomechanická analýza je také často zaměňována s dynamickou mechanickou analýzou. Tato analýza ale narozdíl od TMA umožňuje měřit deformaci vzorku také při oscilujícím mechanickém zatížení, a otevírá tak zcela jiné možnosti v porovnání s TMA. Tak jako v případě dilatometrie, i v tomto případě se lze setkat u některých přístrojů pro TMA s módem dynamické mechanické analýzy, který je ovšem omezen (v porovnání s plnohodnotnou aparaturou pro DMA) frekvencí oscilací (max. jednotky Hz) a velikostí přítlačné síly (max. 1 2 N). Rozdíly mezi těmito metodami z pohledu výsledné deformace vzorku shrnul např. Daniels [6]: v případě dilatometrie je měřena pouze objemová změna způsobená odezvou molekul na změny tepelné energie; změny objemu jsou závislé na krystalové struktuře, vibracích krystalové mřížky a dalších fyzikálních a chemických faktorech. Podobné změny jsou měřitelné i v případě TMA s tím rozdílem, že měření probíhá při mechanickém zatížení vzorku. Vlivem tohoto zatížení může dojít k deformaci rozměrů a tvaru vzorku. Tyto efekty jsou výsledkem buď ztracené energie, která vzniká vlivem vzájemného pohybu molekul (viskózní odezva), nebo energie akumulované, která se uvolní, když přestane vnější síla na vzorek působit (elastická odezva). Tudíž, výsledky TMA jsou kombinací rozpínavosti a visko-elastického chování vzorku, přičemž platí, že viskózní odezva je časově závislá a elastická odezva je časově nezávislá. Oddělit tyto dvě složky lze pouze za použití tzv. časové sondy a tou je oscilující zatížení o přesné frekvenci, tedy metoda DMA. Výsledné pnutí v materiálu, který je zatěžován oscilující silou, bude oscilovat stejnou frekvencí, ale bude mimo fázi o úhel, který závisí na relativní viskózní a elastické odezvě. 3 Princip metody Termomechanická analýza je vyhledávaným pomocníkem hlavně z důvodu své univerzálnosti. Obecný princip TMA zmíněný v předchozí kapitole lze dále rozšířit a 15-2
3 specifikovat pro každou použitou měřící sondu zvlášť. Tyto sondy můžeme podle jejich tvaru a použití rozdělit na sondy (viz obr. 1): expanzní, makroexpanzní (někdy označované jako dilatometrické), penetrační, sondy pro tříbodový ohyb, hemisférické, sondy tahové, sondy na měření vlastností vláken, atd. sonda vzorek F držák vzorku F F a) b) c) F F F Obr. 1: Některé typy měřících sond pro TMA a) expanzní, b) makroexpanzní, c) penetrační, d) hemisférická, e) pro tříbodový ohyb, f) tahová) Volba vhodné sondy závisí především na tom, co od měření očekáváme, ale i na dalších faktorech, mimo jiné i na povaze vzorku. Podle použité metody měření lze analýzou naměřených dat zjistit tyto parametry:[7] koeficient tepelné roztažnosti v určitém teplotním intervalu, průběh koeficientu tepelné roztažnosti v závislosti na teplotě, bod měknutí a tavení materiálu, teplotu skelného přechodu, viskozitu tuhých látek, objemovou relaxaci nekrystalických materiálů (smrštění), moduly pružnosti, změnu viskoelastických vlastností látek, d) e) f) 15-3
4 změnu rozměru vzorku v závislosti na stupni dehydratace, bobtnání v rozpouštědle apod., zbytkové pnutí v materiálu. Při analýze elektroizolačních materiálů patří mezi nejčastěji měřené vlastnosti teplota skelného přechodu, teplota tavení, koeficient tepelné roztažnosti a jeho teplotní závislost. K získání všech těchto základních vlastností postačí expanzní a penetrační sonda, proto se jimi budeme zabývat podrobněji. 3.1 Měření s expanzní sondou Použijeme-li expanzní sondu s nulovou či velmi malou 1 přítlačnou silou, obdržíme křivku tepelné roztažnosti. Jako příklad je na obr. 2 uvedena křivka roztažnosti sklolaminátu (skleněná výztuž + epoxidové pojivo), který je hojně využíván pro výrobu desek plošných spojů Změna výšky vzorku /µm Teplota / C Obr. 2: TMA křivka tepelné roztažnosti sklolaminátu tloušťky 1,5 mm (rychlost ohřevu 2 C/min, přítlačná síla 0,01 N, makroexpanzní sonda) Ze sklonu křivky lze přímo spočítat hodnotu lineárního koeficientu tepelné roztažnosti (coefficient of thermal expansion - CTE) v daném teplotním intervalu, pro který platí následující vztah: 1 L α l = L0 T (1) kde α l /ppm. C -1 je lineární koeficient tepelné roztažnosti, 1 Absolutní velikost přítlačné síly v expanzním módu nelze obecně definovat, jelikož závisí na mnoha faktorech (konstrukce přístroje, tvar, velikost a složení vzorku ). Lze ale říci, že se v praxi přítlačná síla při expanzi může pohybovat nejčastěji v rozmezí od 0,001 N do 0,05 N. 15-4
5 L 0 /mm je původní výška vzorku před měřením (při teplotě 20 C), L/ T /mm. C -1 je sklon termomechanické křivky. Pro L a T platí: L = L2 L1 (2) T = T2 T1 (3) kde L 2 a L 1 /mm je výška vzorku při konečné a počáteční teplotě (T 2 a T 1 ), T 2 a T 1 / C je konečná a počáteční teplota teplotního intervalu, ve kterém vyhodnocujeme α l. Z uvedených vztahů vidíme, že α l je teplotně závislý a vždy jej vyhodnocujeme v určitém teplotním intervalu, případně je možno vynést také jeho teplotní závislost v intervalu měření (obr. 3). 350 Lin. koef. tepelné roztažnosti /µm/(m C) Teplota / C Obr. 3: Teplotní závislost lineárního koeficientu tepelné roztažnosti (sklolaminát - rychlost ohřevu 2 C/min, přítlačná síla 0,01 N, makroexpanzní sonda) S pomocí TMA lze zaznamenat také teplotu skelného přechodu T g, při které se amorfní a polykrystalické polymery transformují ze sklovitého do kaučukovitého stavu. Hodnota T g závisí na experimentálních podmínkách a módu měření. Pokud měříme T g v módu expanze, je za T g považován charakteristický zlom sklonu křivky expanze, který je viditelný i na obr. 2. Tento zlom odpovídá výrazné změně lineárního koeficientu tepelné roztažnosti (viz obr. 3). V některých případech se T g lépe určuje z první derivace křivky TMA [8]. Teplota skelného přechodu je také stěžejní pro určení lineárních koeficientů tepelné roztažnosti ve sklovitém stavu α 1 a v kaučukovitém stavu α 2, které se určují v teplotních intervalech mezi T 1 až T g a T g až T 2 (viz obr. 4). 15-5
6 35 Změna výšky vzorku /µm Alfa T1-T C Alpha=152.6µm/(m C) Tg T2 Alfa Tg-T C Alpha=285.8µm/(m C) 5 0 T1 Alfa T1-Tg C Alpha=68.44µm/(m C) Teplota / C Obr. 4: Určení charakteristických parametrů křivky expanze: T g, α l, α 1 a α 2 Pokud shrneme uvedená fakta, jedna křivka expanze nám může poskytnout tyto základní informace: teplotu skelného přechodu (T g ), hodnotu lineárního koeficientu tepelné roztažnosti (α l ) v celém intervalu měření (T 1 T 2 ), hodnotu lineárního koeficientu tepelné roztažnosti ve sklovitém stavu α 1 (T 1 T g ), hodnotu lineárního koeficientu tepelné roztažnosti v kaučukovitém stavu α 2 (T g T 2 ). Lineární koeficient tepelné roztažnosti je třeba odlišovat od tzv. objemového koeficientu tepelné roztažnosti 2. Tyto veličiny jsou spolu úzce spjaty s tím rozdílem, že objemový koeficient lze určovat i u kapalin. Ukažme si nyní, v jakém vzájemném vztahu jsou tyto koeficienty. Pro objemový koeficient tepelné roztažnosti můžeme psát:[9] 1 V α v = (4) V0 T kde, obdobně jako v rovnici (1), je α v /ppm. C -1 objemový koeficient tepelné roztažnosti, V 0 /m 3 objem vzorku před měřením (při teplotě 20 C). Uvažujeme-li krychlový vzorek o objemu V = l x l y l z, lze doplněním do rovnice (4) získat tyto vztahy:[9] 2 obvykle značen α v, v některých literárních pramenech také β 15-6
7 α v = l x0 1 l l y0 z0 ( l l l ) x y T 1 l l x y lz α = l l + l l + l l (6) v y z x z x y l l l x0 y0 z0 T T T Jednotlivé rozměry vzorku můžeme přepsat do tvaru: lxlz = ( lx0 + lx )( lz0 + lz ) (7) lxlz = lx0lz0 + lx0 lz + lz0 lx + lx lz (8) Pokud je změna délky malá v porovnání s celkovou délkou vzorku, mohou být poslední tři členy zanedbány. lxlz lx0lz0 (9) tedy 1 l 1 l x y 1 + lz α v = +, lx0 T l y0 T lz0 T (10) nebo také α v = α lx + α ly + α lz = 3α l. (11) Vidíme, že za určitých omezujících podmínek lze považovat objemový koeficient za trojnásobek koeficientu lineárního. Uvedené vztahy budou platit ale pouze v případě, že:[9] 1. změny v rozměrech vzorku jsou velmi malé a zanedbatelné v porovnání s celkovou velikostí vzorku, 2. roztažnost materiálu je v každé ose stejná. Toto lze předpokládat pouze pro izotropní materiály s krychlovou krystalovou strukturou nebo pro skla. Podmínku stejné roztažnosti v každé ose mohou také v některých případech splňovat polykrystalické materiály s neizotropními krystalickými zrny díky náhodné orientaci těchto zrn. Vraťme se nyní zpět k teplotě skelného přechodu T g a k jejímu určení z křivky roztažnosti. Pokud bychom zkoumaný vzorek ohřívali vícekrát, zjistíme, že hodnota T g určená při prvním ohřevu vzorku (z první termomechanické expanzní křivky) může být výrazně odlišná od teploty T g určené při dalším ohřevu. Efekt posunu teploty T g je způsoben její závislostí na teplotní historii vzorku a je dominantní hlavně v případě polymerních materiálů. Rozdíl mezi prvním a následujícím ohřevem tedy může prozradit velmi mnoho o tepelné historii vzorku.[8] Jako příklad tohoto jevu si uveďme průběh roztažnosti vytvrzené epoxidové pryskyřice, která byla vystavena tepelnému stárnutí (viz obr. 5 na následující straně). Pryskyřice byla při stárnutí udržována ve sklovitém stavu, tj. nebylo dosaženo teploty skelného přechodu. Stárnutí pryskyřice se v tomto případě projevilo smrštěním vzorku. Pokud v průběhu analýzy překonáme teplotu T g, dojde k náhlému uvolnění vnitřního pnutí a vzorek se roztáhne. Při následném pomalém chlazení již odpovídá průběh termomechanické křivky stavu před teplotním stárnutím a rozdíl mezi těmito průběhy lze jednoduše kvantifikovat a posuzovat tak vliv stárnutí.[10] Ačkoli existuje mnoho metod vhodných pro určení teploty skelného přechodu (DSC, modulovaná DSC, TMA, DMA ), termomechanická analýza je považována hned po dynamické mechanické analýze za nejpřesnější. z (5) 15-7
8 25 20 Změna výšky vzorku /µm Chlazení Ohřev Teplota / C Obr. 5: Vliv tepelného namáhání epoxidové pryskyřice na průběh její expanzní křivky 3.2 Měření s penetrační sondou vliv tepelné historie vzorku Penetrační sonda je zakončena hrotem s velmi malou dosedací plochou (viz obr. 1). Toto konstrukční řešení spolu s větší přítlačnou silou (nejčastěji v rozmezí 0,05 0,5 N) způsobí pronikání sondy do vzorku, tedy penetraci. Penetrační sonda je vhodná pro analýzu velmi tenkých vzorků (desetiny mm), u kterých by bylo nemožné měřit v expanzním módu. S penetrační sondou lze měřit různé filmy, fólie či nátěry. V elektrotechnologické diagnostice je vhodná na měření slídových materiálů, jejichž příprava pro expanzi je náročná z důvodu častého rozvrstvení vzorku. Výsledky expanze a penetrace mají mnoho společného, s tím rozdílem, že s penetrační sondou nejsme schopni zjistit koeficienty tepelné roztažnosti. Penetrační sonda se proto používá hlavně k určení teploty skelného přechodu (T g ) a teploty tavení (T m ). Vzájemný vztah mezi výsledky měření expanze a penetrace demonstruje obrázek 6 na následující straně. 4 Konstrukční uspořádání aparatury TMA Jádrem aparatury pro termomechanickou analýzu (obr. 7a) je indukční snímač polohy LVDT (Linear Variable Differential Transformer) - obr. 7b. Tento snímač je tvořen transformátorem, který obsahuje tři cívky ve tvaru toroidu. Primární vinutí (A) je navinuto na prostřední cívce, sekundární (B) je rozděleno mezi zbývající dvě cívky. Měřící sonda je spojena s feromagnetickým jádrem transformátoru, které se volně pohybuje uprostřed všech tří cívek. Střídavý proud protékající primárním vinutím indukuje napětí v obou sekundárních cívkách, jehož velikost je úměrná jejich vzájemné indukci. Pohyb feromagnetického jádra uvnitř cívek způsobí změnu vzájemné indukčnosti. Pokud je jádro v centrální poloze, je výstupní sekundární napětí rovno nule (sekundární vinutí jsou zapojena v diferenciálním uspořádání). Pokud dojde k posunu jádra, zvyšuje se indukované 15-8
9 L Penetrační křivka Expanzní křivka α 2 α 1 T g T m Teplota Obr. 6: Vztah mezi expanzní a penetrační křivkou [11]. napětí v jednom ze sekundárních vinutí, zatímco v druhém se napětí snižuje. Tento jev způsobí zvyšování výstupního napětí od nuly do maxima. Napětí je ve fázi s primárním napětím. Pokud se jádro posune v opačném směru, napětí se opět zvyšuje z nuly do maxima, ale je v opačné fázi s primárním napětím. Velikost napětí je tedy úměrná posunu feromagnetického jádra a fáze napětí indikuje směr tohoto posunu.[12] a) b) Obr. 7: a) Konstrukční uspořádání aparatury TMA [1]; b) konstrukční uspořádání indukčního snímače polohy LVDT (převzato z
10 Na feromagnetické jádro LVDT může být jednoduše připojena jakákoli z měřících sond (např. obr. 8), které byly popsány v předchozí kapitole. Konec sondy dosedá na vzorek, který je umístěn na držáku vzorku (obr. 9). Měřící sondy a držák vzorku jsou nejčastěji vyrobeny z křemenného skla. V těsné blízkosti vzorku se také nachází termočlánek, který je možno spatřit také na obr. 9. V průběhu měření je vzorek (spolu s držákem a koncem sondy) umístěn uvnitř pece a jeho výška je kontinuálně vyhodnocována. Příklad aparatury TMA je uveden na obr. 10. Obr. 8: Měřící sondy (shora: penetrační, makroexpanzní, expanzní) Obr. 9: Detail uspořádání sonda-vzorek při měření tříbodového ohybu 5 Vliv podmínek měření Obr. 10: Aparatura TMA Q400 od firmy TA Instruments I v případě termomechanické analýzy mohou být výsledky měření ovlivněny mnoha faktory. Jak bylo řečeno dříve, termomechanická analýza je univerzální metodou a to vyžaduje velmi pečlivou přípravu měření. Optimalizace měřících podmínek by měla zahrnovat alespoň tyto základní kroky: výběr správné měřící sondy, optimalizaci přítlačné síly, optimalizaci teplotního rozsahu měření, optimalizaci rychlosti ohřevu, atd. Výběr sondy Každá z měřících sond vyžaduje specifický postup měření, specifickou přípravu vzorků a je vhodná pro zjišťování různých vlastností. Přehled o aplikaci jednotlivých sond ukazuje tab. 1.
11 Tab.1: Přehled aplikace měřících sond pro TMA [8] Charakter vzorku Měřené parametry Sonda a deformační mód Pevný polymer Lineární koeficient tepelné roztažnosti Teplota skelného přechodu Teplota měknutí Teplota tavení Průhyb Komprese Ohyb Expanze Tenký film, vlákno Viskózní kapalina, gel Vliv přítlačné síly Youngův modul Teplota skelného přechodu Teplota měknutí Vytvrzování Hustota zesítění Tenké filmy Youngův modul Teplota skelného přechodu Penetrace Teplota měknutí Vytvrzování Hustota zesítění Tvrdost Jehlová penetrace Prodloužení Smrštění Penetrace Penetrace Viskozita Gelace Přechod roztoku na gel Vytvrzování Elastický modul Střih Jehlová penetrace Dalším důležitým faktorem je vliv přítlačné síly, který může být v mnoha případech rozhodující. Při měření penetrace (nebo tříbodového ohybu) je pronikání sondy vzorkem přímo vyžadováno, ale u expanze je naopak tento jev nepříznivý, poněvadž ovlivňuje koeficienty tepelné roztažnosti. Volba teplotního programu Aparatury pro TMA jsou schopny měřit od extrémně nízkých teplot (cca -150 C) až po teploty velmi vysoké (není výjimkou i více než 1000 C) s různými rychlostmi ohřevu. Měření lze také provádět např. při konstantní teplotě a narůstající síle apod. Popsat všechny možnosti TMA by bylo nad rámec tohoto článku. Podrobněji se této problematice věnuje např. Wendlandt [13]. Vliv rychlosti ohřevu Vliv rychlosti ohřevu se u TMA projevuje podobně jako u většiny termických analýz, tj. čím vyšší je rychlost ohřevu, tím se efekty na křivkách posouvají směrem k vyšším 15-11
12 teplotám. Termomechanická analýza vyžaduje obecně menší rychlosti ohřevu než jiné metody, např. při měření expanze se doporučuje volit rychlosti co nejnižší, určitým kompromisem mezi přesností a rychlostí může být ohřev rychlostí max. 5 C/min. 6 Aplikace TMA v elektrotechnologické diagnostice O aplikaci termomechanické analýzy si lze udělat obrázek již z předchozích odstavců. Hlavním přínosem této analýzy pro elektrotechnologickou diagnostiku zůstává studium chování polymerních materiálů. Pokud si uvědomíme, že polymery dnes hrají při výrobě elektrických strojů podstatnou roli, vidíme, že se TMA stala pro elektrotechnologickou diagnostiku nezastupitelnou metodou. TMA nachází využití hlavně při diagnostice stavu dvou či třísložkových kompozitních materiálů, plášťů kabelů, konstrukčních prvků strojů a to jak ve fázi jejich výroby, tak i při provozu. 7 Závěr Článek si kladl za cíl přiblížit jednu z mnoha moderních metod, které využívá současná elektrotechnologická diagnostika při studiu základních vlastností elektrotechnických materiálů. Vzhledem k vysoké univerzálnosti termomechanické analýzy lze i do budoucna předpokládat, že se s její pomoci budou možnosti elektrotechnologické diagnostiky neustále rozšiřovat. 8 Poděkování Práce vznikla v rámci řešení výzkumného záměru MSM Diagnostika interaktivních dějů v elektrotechnice. 9 Použitá literatura [1] RAMACHANDRAN, V. S., et al. Handbook of thermal analysis of construction materials. Norwich, New York, U.S.A. : WILLIAM ANDREW PUBLISHING, c2002. [2] MACKENZIE, R.C. Nomenclature in thermal analysis : Part IV.. J. Thermal Anal. 1978, vol. 13, no. 2, s [3] RYŠKA, P. Aplikace vybraných termických analýz v diagnostice vysokonapěťových izolacích : dizertační práce. Plzeň, s. Západočeská univerzita v Plzni. [4] MENTLÍK, V. Termické analýzy v diagnostice vysokonapěťových izolací : kandidátská disertace. Plzeň : VŠSE, [5] POLANSKÝ, R. Moderní diagnostika vysokoteplotních izolantů : doktorská disertační práce. Plzeň : Západočeská univerzita, s. [6] DANIELS, T. Anal. Proc. Oct. 1981, s [7] VANÍČEK, J. Metody termické analýzy : přednášky. Liberec : TÚ Liberec, [199-]. 7 sv. (5, 5, 5, 6, 5, 4, 4 s.). Dostupný z WWW: < /list_aut.cgi?aut=49&skr=87&pro=>. [8] HATAKEYAMA, T., QUINN, F.X. Thermal Analysis : Fundamentals and Applications to Polymer Science. 2nd edition. Chichester : John Wiley & Sons Ltd., [9] SPEYER, R.F. Thermal analysis of materials. New York : Marcel Dekker, Inc., c1994. [10] Introduction to Thermomechanical Analysis [online]. Anasys, [2000] [cit ] Dostupný z WWW: < [11] BROWN, M. E. Introduction to thermal analysis. London : Chapman and Hall, [12] Linear variable differential transformer [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < [13] WENDLANDT, W.W. Thermal Analysis. 3rd edition. USA : John Wiley & Sons Ltd.,
5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN
5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN Metody zkoumání fázových přeměn v kovech a slitinách jsou založeny na využití změn převážně fyzikálních vlastností, které fázovou přeměnu a s ní spojenou změnu struktury
VíceDiferenční termická analýza a její využití v elektrotechnologické diagnostice
Diferenční termická analýza a její využití v elektrotechnologické diagnostice Ing. Radek Polanský, Ph.D. ZČU v Plzni, Fakulta elektrotechnická, Katedra technologií a měření, Univerzitní 26, 306 14 Plzeň,
VíceExperimentální metody
Experimentální metody 05 Termická Analýza (TA) Termická analýza Fázové přeměny tuhých látek jsou doprovázeny pohlcováním nebo uvolňováním tepla, změnou rozměrů, změnou magnetických, elektrických, mechanických
VíceStruktura polymerů. Příprava (výroba).struktura vlastnosti. Materiálové inženýrství (Nauka o materiálu) Základní představy: přírodní vs.
Struktura polymerů Základní představy: přírodní vs. syntetické V.Švorčík, vaclav.svorcik@vscht.cz celulóza přírodní kaučuk Příprava (výroba).struktura vlastnosti Materiálové inženýrství (Nauka o materiálu)
VíceMetody termické analýzy. 3. Termické metody všeobecně. Uspořádání experimentů.
3. ermické metody všeobecně. Uspořádání experimentů. 3.1. vhodné pro polymery a vlákna ermická analýza je širší pojem pro metody, při nichž se měří fyzikální a chemické vlastnosti látky nebo směsi látek
VíceSklářské a bižuterní materiály 2005/06
Sklářské a bižuterní materiály 005/06 Cvičení 4 Výpočet parametru Y z hmotnostních a molárních % Vlastnosti skla a skloviny Viskozita. Viskozitní křivka. Výpočet pomocí Vogel-Fulcher-Tammannovy rovnice.
Více3. Termická analýza. Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253
3. Termická analýza Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 1 DMA Dynamicko-mechanická analýza měření tvrdosti a tuhosti materiálů měření viskozity vzorku na materiál je
VíceAmorfní a krystalické polymery, termické analýzy DSC, TGA,TMA
Amorfní a krystalické polymery, termické analýzy DSC, TGA,TMA Úvod: pro možnosti využití tepelných analýz je potřeba znát základní rovnice pro stanovení výpočtu tepla a určit tepelné konstanty. U polymerních
Vícecharakterizaci polymerů,, kopolymerů
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Fakulta chemické technologie Ústav polymerů Využit ití HiRes-TGA a MDSC při p charakterizaci polymerů,, kopolymerů a polymerních směsí Jiří Brožek, Jana Kredatusová,
Více6. Viskoelasticita materiálů
6. Viskoelasticita materiálů Viskoelasticita materiálů souvisí se schopností materiálů tlumit mechanické vibrace. Uvažujme harmonické dynamické namáhání (tzn. střídavě v tahu a tlaku) materiálu v oblasti
VíceVLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken
VLASNOSI VLÁKEN 3. epelné vlastnosti vláken 3.. Úvod epelné vlastnosti vláken jsou velice důležité, neboť jsou rozhodující pro volbu vhodných parametrů zpracování i použití vláken. Závisí na chemickém
VíceMatrice. Inženýrský pohled. Josef Křena Letov letecká výroba, s.r.o. Praha 9
Matrice Inženýrský pohled Josef Křena Letov letecká výroba, s.r.o. Praha 9 Termosety pro náročnější aplikace Epoxi - použití do 121 C, v různé formě, aditiva termoplastu nebo reaktivní pryže k omezení
VíceVlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Teoretická a skutečná pevnost kovů Trvalá deformace polykrystalů začíná při vyšším napětí než u monokrystalů, tj. hodnota meze
VíceInženýrství speciálních materiálů
Nabídkový katalog služeb smluvního výzkumu a technologických řešení Inženýrství speciálních materiálů ČÍM SE ZABÝVÁME Výzkumem vlastností komponent vodíkových palivových článků s polymerní membránou Optimalizací
VícePříloha č. 3 Technická specifikace
Příloha č. 3 Technická specifikace PŘÍSTROJ Dva creepové stroje pro měření, jeden creepový zkušební stroj pracující v rozmezí teplot od +150 do +1200 C a jeden creepový zkušební stroj pracující v rozmezí
VíceVzhled Pryskyřice má formu nažloutlé průhledné folie síly 0,1 0,7 mm (dle přání zákazníka), pružné a tvárné při pokojové či zvýšené teplotě.
Použití Epoxidová pryskyřice ve formě fólie určená pro patentovanou Letoxit Foil Technologii (LF Technology), což je technologie suché laminace, která je zvláště vhodná pro výrobu laminátových struktur
VíceVzhled Pryskyřice má formu zelené průsvitné folie síly 0,1 0,7 mm (dle přání zákazníka), pružné a tvárné při pokojové či zvýšené teplotě.
Použití Epoxidová pryskyřice ve formě fólie určená pro patentovanou Letoxit Foil Technologii (LF Technology), což je technologie suché laminace, která je zvláště vhodná pro výrobu laminátových struktur
VíceDruh Jednosložková epoxidová pryskyřice s obsahem vytvrzovacího systému se zvýšenou lepivostí
Použití Epoxidová pryskyřice ve formě fólie určená pro patentovanou Letoxit Foil Technologii (LF Technology), což je technologie suché laminace, která je zvláště vhodná pro výrobu laminátových struktur
VíceReologické modely technických materiálů při prostém tahu a tlaku
. lekce Reologické modely technických materiálů při prostém tahu a tlaku Obsah. Základní pojmy Vnitřní síly napětí. Základní reologické modely technických materiálů 3.3 Elementární reologické modely creepu
VícePožadavky na technické materiály
Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky
Více1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu
Měření modulu pružnosti Úkol : 1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu Pomůcky : - Měřící zařízení s indikátorovými hodinkami - Mikrometr - Svinovací metr
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek
Struktura a vlastnosti pevných látek Rozdělení pevných látek (PL): monokrystalické krystalické Pevné látky polykrystalické amorfní Pevné látky Krystalické látky jsou charakterizovány pravidelným uspořádáním
Více7. MĚŘENÍ LINEÁRNÍHO POSUVU
7. MĚŘENÍ LINEÁRNÍHO POSUVU Seznamte se s fyzikálními principy a funkcí následujících senzorů polohy: o odporový o optický inkrementální o diferenciální indukční s pohyblivým jádrem LVDT 1. Odporový a
VíceVlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.9 Plasticita a creep
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.9 Plasticita a creep Vliv teploty na chování materiálu 1. Teplotní roztažnost L = L α T ( x) dl 2. Závislost modulu pružnosti na teplotě: Modul pružnosti při
Více3. Vlastnosti skla za normální teploty (mechanické, tepelné, optické, chemické, elektrické).
PŘEDMĚTY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM V BAKALÁŘSKÉM STUDIU SP: CHEMIE A TECHNOLOGIE MATERIÁLŮ SO: MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ POVINNÝ PŘEDMĚT: NAUKA O MATERIÁLECH Ing. Alena Macháčková, CSc. 1. Souvislost
VíceTermická analýza Excellence
Termická analýza Excellence DMA 1 Systém STAR e Moderní technologie Všestranná modularita Švýcarská kvalita Dynamická mechanická analýza Kompletní charakterizace materiálu DMA Excellence Víceúčelová DMA
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
Více12. Struktura a vlastnosti pevných látek
12. Struktura a vlastnosti pevných látek Osnova: 1. Látky krystalické a amorfní 2. Krystalová mřížka, příklady krystalových mřížek 3. Poruchy krystalových mřížek 4. Druhy vazeb mezi atomy 5. Deformace
VícePřípravek pro měření posuvů a deformací v průběhu svařování a chladnutí se zaměřením na využití pro numerické simulace.
KSP-2012-G-FV-02 Přípravek pro měření posuvů a deformací v průběhu svařování a chladnutí se zaměřením na využití pro numerické simulace (Typ výstupu G) Ing. Jaromír Moravec, Ph.D. V Liberci dne 21. prosince
VíceViskoelastické chování reaktoplastických kompozitních materiálů při mechanickém zatížení
Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 21 12 5 Viskoelastické chování reaktoplastických kompozitních materiálů při mechanickém zatížení Viscoelastic behavior of thermosetting composite materials
VíceMetody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření
Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá
VíceVlastnosti tepelné odolnosti
materiálu ARPRO mohou být velmi důležité, v závislosti na použití. Níže jsou uvedeny technické informace, kterými se zabývá tento dokument: 1. Očekávaná životnost ARPRO estetická degradace 2. Očekávaná
Více4 Viskoelasticita polymerů II - creep
4 Viskoelasticita polymerů II - creep Teorie Ke zkoumání mechanických vlastností viskoelastických polymerních látek používáme dvě nestacionární metody: relaxační test (podrobně popsaný v úloze Viskoelasticita
VíceDILATOMETR FUNKČNÍ VZOREK. Prof. Mgr. Jan Toman, DrSc.
FUNKČNÍ VZOREK Prof. Mgr. Jan Toman, DrSc. DILATOMETR Součinitel délkové teplotní roztažnosti je tepelně technický parametr, který je důležitý pro aplikace konkrétních výrobků na stavbě [1]. Vypočte se
VíceMetody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce
Metody využívající rentgenové záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 Rentgenovo záření 2 Rentgenovo záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá se v lékařství a krystalografii.
Více18MTY 1. Ing. Jaroslav Valach, Ph.D.
18MTY 1. Ing. Jaroslav Valach, Ph.D. valach@fd.cvut.cz Informace o předmětu http://mech.fd.cvut.cz/education/bachelor/18mty Popis předmětu Témata přednášek Pokyny k provádění cvičení Informace ke zkoušce
VíceEXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2. Jan Krystek
EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 4. přednáška Jan Krystek 15. března 2018 ODPOROVÁ TENZOMETRIE Elektrická odporová tenzometrie je nepřímá metoda. Poměrné prodloužení je určováno na základě poměrné změny elektrického
VíceExperimentální zjišťování charakteristik kompozitových materiálů a dílů
Experimentální zjišťování charakteristik kompozitových materiálů a dílů Dr. Ing. Roman Růžek Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. Praha 9 Letňany ruzek@vzlu.cz Základní rozdělení zkoušek pro ověření
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_15_OC_1.01 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Tématický celek Ing. Zdenka
VíceKONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška
1. Tahová zkouška Tahová zkouška se provádí dle ČSN EN ISO 6892-1 (aktualizována v roce 2010) Je nejčastější mechanickou zkouškou kovových materiálů. Zkoušky se realizují na trhacích strojích, kde se zkušební
VíceVyužití termické analýzy v materiálovém inženýrství. Iva Macková
Využití termické analýzy v materiálovém inženýrství Iva Macková Bakalářská práce 28 ABSTRAKT Metody termické analýzy jsou široce využívány v materiálovém inženýrství. Jedná se zejména o aplikace biomedicínské,
VícePopis softwaru VISI Flow
Popis softwaru VISI Flow Software VISI Flow představuje samostatný CAE software pro komplexní analýzu celého vstřikovacího procesu (plnohodnotná 3D analýza celého vstřikovacího cyklu včetně chlazení a
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceZapojení odporových tenzometrů
Zapojení odporových tenzometrů Zadání 1) Seznamte se s konstrukcí a použitím lineárních fóliových tenzometrů. 2) Proveďte měření na fóliových tenzometrech zapojených do můstku. 3) Zjistěte rovnici regresní
VíceFYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy
FYZIKA II Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy Osnova přednášky Energie magnetického pole v cívce Vzájemná indukčnost Kvazistacionární
VíceTERMOMECHANICKÉ VLASTNOSTI
TERMOMECHANICKÉ VLASTNOSTI ŽÁROBETONŮ (ŽB) Jiří Hamáček, Jaroslav Kutzendörfer VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav skla a keramiky & ŽÁROHMOTY, spol. s r.o. Třemošná VŠCHT, Praha 2008 TERMOMECHANICKÉ
VíceVÍŘIVÉ PROUDY DZM 2013 1
VÍŘIVÉ PROUDY DZM 2013 1 2 VÍŘIVÉ PROUDY ÚVOD Vířivé proudy tvoří druhou skupinu v metodách, které využívají ke zjišťování vad materiálu a výrobků působení elektromagnetického pole. Na rozdíl od metody
VíceÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE
ÚVOD DO MODOVÁNÍ V MCHANIC MCHANIKA KOMPOZINÍCH MARIÁŮ Přednáška č. 5 Prof. Ing. Vladislav aš, CSc. Základní pojmy pružnosti Vlivem vnějších sil se těleso deformuje a vzniká v něm napětí dn Normálové napětí
VíceNedestruktivní metody 210DPSM
Nedestruktivní metody 210DPSM Jan Zatloukal Diagnostické nedestruktivní metody proces stanovení určitých charakteristik materiálu či prvku bez jeho destrukce pomocí metod založených na principu interakce
VíceČSN EN ISO 472 ČSN EN ISO
Související normy: ČSN EN ISO 3834-1 až 6 - Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů, tj. s aplikací na plasty. (Využití prvků kvality pro oblast svařování a lepení plastů) ČSN EN ISO
VíceTepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007
Tepelná technika Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelné konstanty technických látek Základní vztahy Pro proces sdílení tepla platí základní
VícePevnost kompozitů obecné zatížení
Pevnost kompozitů obecné zatížení Osnova Příčná pevnost v tahu Pevnost v tahu pod nenulovým úhlem proti vláknům Podélná pevnost v tlaku Příčná pevnost v tlaku Pevnost vláknových kompozitů - obecně Základní
VíceCtislav Fiala: Optimalizace a multikriteriální hodnocení funkční způsobilosti pozemních staveb
16 Optimální hodnoty svázaných energií stropních konstrukcí (Graf. 6) zde je rozdíl materiálových konstant, tedy svázaných energií v 1 kg materiálu vložek nejmarkantnější, u polystyrénu je téměř 40krát
VíceOptimalizace vláknového kompozitu
Optimalizace vláknového kompozitu Bc. Jan Toman Vedoucí práce: doc. Ing. Tomáš Mareš, Ph.D. Abstrakt Optimalizace trubkového profilu z vláknového kompozitu při využití Timošenkovy hypotézy. Hledání optimálního
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. XXII. Název: Diferenční skenovací kalorimetrie
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. XXII Název: Diferenční skenovací kalorimetrie Pracoval: Jakub Michálek stud. skup. 15 dne: 15. května 2009 Odevzdal
VíceZESILOVÁNÍ A STATICKÉ ZAJIŠTĚNÍ KONSTRUKCÍ KOMPOZITNÍ MATERIÁLY
ZESILOVÁNÍ A STATICKÉ ZAJIŠTĚNÍ KONSTRUKCÍ KOMPOZITNÍ MATERIÁLY Důvody a cíle pro statické zesilování a zajištění konstrukcí - zvýšení užitného zatížení - oslabení konstrukce - konstrukční chyba - prodloužení
VíceTématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky
Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 3.1 Teorie elektronu 1 1 1 Struktura a rozložení elektrických nábojů uvnitř: atomů, molekul, iontů, sloučenin; Molekulární struktura vodičů, polovodičů a
VíceKapitola 3.6 Charakterizace keramiky a skla POVRCHOVÉ VLASTNOSTI. Jaroslav Krucký, PMB 22
Kapitola 3.6 Charakterizace keramiky a skla POVRCHOVÉ VLASTNOSTI Jaroslav Krucký, PMB 22 SYMBOLY Řecká písmena θ: kontaktní úhel. σ: napětí. ε: zatížení. ν: Poissonův koeficient. λ: vlnová délka. γ: povrchová
VíceREGIONÁLNÍ TECHNOLOGICKÝ INSTITUT. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta strojní
REGIONÁLNÍ TECHNOLOGICKÝ INSTITUT Západočeská univerzita v Plzni Fakulta strojní Výzkumné centrum RTI Regionální technologický institut - RTI je výzkumné centrum Fakulty strojní Západočeské univerzity
VíceMechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin
Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování
VíceNAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení)
NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení) Autor přednášky: Ing. Daniela Odehnalová Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti
Nauka o materiálu Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Teoretická a skutečná pevnost kovů Trvalá deformace polykrystalů začíná při vyšším napětí než u monokrystalů, tj. hodnota meze kluzu R e, odpovídající
VíceZapojení teploměrů. Zadání. Schéma zapojení
Zapojení teploměrů V této úloze je potřeba zapojit elektrickou pícku a zahřát na požadovanou teplotu, dále zapojit dané teploměry dle zadání a porovnávat jejich dynamické vlastnosti, tj. jejich přechodové
VíceROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ
ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ (1.1, 1.2 a 1.3) Ing. Pavel VYLEGALA 2014 Rozdělení snímačů Snímače se dají rozdělit podle mnoha hledisek. Základním rozdělení: Snímače
VíceVibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek
Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek Atomy vázané v mřížce nejsou v klidu. Míru jejich pohybu vyjadřuje podobně jako u plynů a kapalin teplota. - Elastické vlny v kontinuu neatomární
VíceTenzometry HBM. Petr Wasgestian petr.wasg@hbm.cz. http://www.hbm.cz
HBM Petr Wasgestian petr.wasg@hbm.cz http://www.hbm.cz - v roce 1938 byl vynalezen první drátkový tenzometr - v roce 1952 byla technologie výroby změněna -> vznik fóliového tenzometru Tenzometr Tenzometry
VíceMěřicí řetězec. měřicí zesilovač. převod na napětí a přizpůsobení rozsahu převodníku
Měřicí řetězec fyzikální veličina snímač měřicí zesilovač A/D převodník počítač převod fyz. veličiny na elektrickou (odpor, proud, napětí, kmitočet...) převod na napětí a přizpůsobení rozsahu převodníku
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pracovní list č.3 k prezentaci Křivky chladnutí a ohřevu kovů
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_06 Autor
Více7 Lineární elasticita
7 Lineární elasticita Elasticita je schopnost materiálu pružně se deformovat. Deformace ideálně elastických látek je okamžitá (časově nezávislá) a dokonale vratná. Působí-li na infinitezimální objemový
VíceHodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů
Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů Vedoucí práce: Doc. Ing. Milan Honner, Ph.D. Konzultant: Doc. Dr. Ing. Antonín Kříž Bc. Roman Voch Obsah 1) Cíle diplomové práce
VíceMetody termické analýzy. 4. Diferenční termická analýza (DTA) a diferenční scanovací kalorimetrie (DSC)
4 Diferenční termická analýza (DTA) a diferenční scanovací kalorimetrie (DC) 41 Základní princip metody DTA Diferenční termická analýza (DTA) je dynamická tepelně analytická metoda, při níž se sledují
VíceVlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny
Struktura a vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin, Povrchová vrstva kapaliny Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny Kapilární jevy, Teplotní objemová roztažnost Vlastnosti kapalin Kapalina - tvoří
VíceObecný Hookeův zákon a rovinná napjatost
Obecný Hookeův zákon a rovinná napjatost Základní rovnice popisující napěťově-deformační chování materiálu při jednoosém namáhání jsou Hookeův zákon a Poissonův zákon. σ = E ε odtud lze vyjádřit také poměrnou
VíceSYNPO, akciová společnost Oddělení hodnocení a zkoušení S. K. Neumanna 1316, Pardubice Zelené Předměstí
List 1 z 5 Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř uplatňuje flexibilní přístup k rozsahu akreditace upřesněný v dodatku. Aktuální seznam činností prováděných
VíceMĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření vlastní a vzájemné indukčnosti část Teoretický rozbor
MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření část 3-1-1 Teoretický rozbor Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0093 Šablona: III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 0 Číslo materiálu:
VíceKapacitní senzory. ε r2. Změna kapacity důsledkem změny X. b) c) ε r1. a) aktivní plochy elektrod. b)vzdálenosti elektrod
Kapacitní senzory a) b) c) ε r1 Změna kapacity důsledkem změny a) aktivní plochy elektrod d) ε r2 ε r1 e) ε r2 b)vzdálenosti elektrod c)plochy dvou dielektrik s různou permitivitou d) tloušťky dvou dielektrik
VíceVLIV ZPŮSOBŮ OHŘEVU NA TEPLOTNÍ DEGRADACI TENKÝCH OTĚRUVZDORNÝCH PVD VRSTEV ZJIŠŤOVANÝCH POMOCÍ VYBRANÝCH METOD
23. 25.11.2010, Jihlava, Česká republika VLIV ZPŮSOBŮ OHŘEVU NA TEPLOTNÍ DEGRADACI TENKÝCH OTĚRUVZDORNÝCH PVD VRSTEV ZJIŠŤOVANÝCH POMOCÍ VYBRANÝCH METOD Ing.Petr Beneš Ph.D. Doc.Dr.Ing. Antonín Kříž Katedra
VíceAPLIKACE MIKROTVRDOSTI K HODNOCENÍ KVALITY PLASTOVÝCH DÍLŮ. vliv expozice v tenzoaktivním prostředí motorových paliv a geometrie dílu
APLIKACE MIKROTVRDOSTI K HODNOCENÍ KVALITY PLASTOVÝCH DÍLŮ vliv expozice v tenzoaktivním prostředí motorových paliv a geometrie dílu Laboratorní cvičení předmět: Vlastnosti a inženýrské aplikace plastů
VíceVlastnosti tepelné odolnosti
Tepelné odolnosti ARPRO je velmi všestranný materiál se širokou řadou aplikací (automobilový průmysl, stavebnictví, vzduchotechnika, bytové zařízení, hračky ) a pro většinu z nich je důležitou vlastností
VíceVláknové kompozitní materiály, jejich vlastnosti a výroba
Kap. 1 Vláknové kompozitní materiály, jejich vlastnosti a výroba Informační a vzdělávací centrum kompozitních technologií & Ústav mechaniky, biomechaniky a mechatroniky FS ČVUT v Praze 26. října 2007 1
VíceNelineární problémy a MKP
Nelineární problémy a MKP Základní druhy nelinearit v mechanice tuhých těles: 1. materiálová (plasticita, viskoelasticita, viskoplasticita,...) 2. geometrická (velké posuvy a natočení, stabilita konstrukcí)
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 2 Termika 2.1Teplota, teplotní roztažnost látek 2.2 Teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa 2.3 Tepelné motory 2.4 Struktura pevných
VíceVýroba tablet. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY
Lisování tablet Výroba tablet GRANULÁT POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY POMOCNÉ LÁTKY plniva, suchá pojiva, kluzné látky, rozvolňovadla tabletování z granulátu homogenizace TABLETOVINA
VíceZávěrečná zpráva o řešení projektu
Závěrečná zpráva o řešení projektu Číslo projektu : 2660/2010 Tematický okruh a specifikace : F1 / a Řešitel : Ing. Luboš Běhálek Spoluřešitel : doc. Ing. Dora Kroisová, Ph.D. Název projektu : Víceúčelová
VíceHODNOCENÍ HLOUBKOVÝCH PROFILŮ MECHANICKÉHO CHOVÁNÍ POLYMERNÍCH MATERIÁLŮ POMOCÍ NANOINDENTACE
HODNOCENÍ HLOUBKOVÝCH PROFILŮ MECHANICKÉHO CHOVÁNÍ POLYMERNÍCH MATERIÁLŮ POMOCÍ NANOINDENTACE EVALUATION OF DEPTH PROFILE OF MECHANICAL BEHAVIOUR OF POLYMER MATERIALS BY NANOINDENTATION Marek Tengler,
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
13. VYUŽITÍ NEKOVOVÝCH MATERIÁLŮ VE STROJÍRENSKÝCH APLIKACÍCH, TRENDY VÝVOJE NEKOVOVÝCH MATERIÁLŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České
VíceElektromagnetismus 163
Elektromagnetismus 163 I I H= 2πr Magnetické pole v blízkosti vodi e s proudem x r H Relativní permeabilita Materiály paramagnetické feromagnetické (nap. elezo, nikl, kobalt) diamagnetické Ve vzduchu je
VíceZákladní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie
Základní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie Základním předmětem výzkumu prováděného ústavem je chemická termodynamika a její aplikace pro popis vybraných vlastností chemických systémů
VíceTeorie tkaní. Modely vazného bodu. M. Bílek
Teorie tkaní Modely vazného bodu M. Bílek 2016 Základní strukturální jednotkou tkaniny je vazný bod, tj. oblast v okolí jednoho zakřížení osnovní a útkové nitě. Proces tkaní tedy spočívá v tvorbě vazných
VíceMŘÍŽKY A VADY. Vnitřní stavba materiálu
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D.
VícePŘEDNÁŠKA 1 - OBSAH. Přednáška 1 - Obsah
PŘEDNÁŠKA 1 - OBSAH Přednáška 1 - Obsah i 1 Analogová integrovaná technika (AIT) 1 1.1 Základní tranzistorová rovnice... 1 1.1.1 Transkonduktance... 2 1.1.2 Výstupní dynamická impedance tranzistoru...
Víceisola B-DE 104/3 DURAVER -E-Cu Jakost 104 Jakost 104 KF Jakost 104 TS
isola B-DE 104/3 DURAVER -E-Cu Jakost 104 Jakost 104 KF Jakost 104 TS Epoxidové sklolaminátové vlákna (FR-4) Obvodové desky pro počítače, komunikační systémy, průmyslová elektronika a elektronická zařízení
VíceTermická analýza, kalorimetrie, analýza tepelně-fyzikálních vlastností.
Termická analýza, kalorimetrie, analýza tepelně-fyzikálních vlastností. Nejširší portfolio přístrojů pro TERMICKOU Diferenční skenovací kalorimetrie ( DSC) (Differential Scanning Calorimetry DSC) Diferenční
VíceLEPENÉ SPOJE. 1, Podstata lepícího procesu
LEPENÉ SPOJE Nárůst požadavků na technickou úroveň konstrukcí se projevuje v poslední době intenzivně i v oblasti spojování materiálů, kde lepení je často jedinou spojovací metodou, která nenarušuje vlastnosti
VíceLABORATORNÍ CVIČENÍ Elektrotechnika a elektronika
VUT FSI BRNO ÚVSSaR, ODBOR ELEKTROTECHNIKY JMÉNO: ŠKOLNÍ ROK: 2010/2011 PŘEDNÁŠKOVÁ SKUPINA: 1E/95 LABORATORNÍ CVIČENÍ Elektrotechnika a elektronika ROČNÍK: 1. KROUŽEK: 2EL SEMESTR: LETNÍ UČITEL: Ing.
VíceAdhezní síly v kompozitech
Adhezní síly v kompozitech Nanokompozity Pro 5. ročník nanomateriály Fakulta mechatroniky Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Vazby na rozhraní
VíceTřída přesnosti proudu. Principy senzorů
Kombinovaný senzor pro vnitřní použití 12, 17,5 a 25 kv, 1250 A a 3200 A KEVCD Nejvyšší napětí pro zařízení kv 12.25 Jmenovitý trvalý tepelný proud A 1250.3200 Jmenovitý transformační převod proudu, K
VíceSylodyn Technický list materiálu
ND Sylodyn Technický list materiálu Materiál Barva Míchaný buňkový polyuretran zelená Standardní řada Sylodyn Statický rozsah užití Standardní rozměry Tloušťka:. mm Sylodyn ND mm Sylodyn ND Role:. m Šířka,.
Více