Sociologie masové komunikace. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D

Transkript

1 Sociologie masové komunikace Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D

2 Sociologie masové komunikace: přehled témat 1. Historie masové komunikace (dějiny, typologie, funkce) 2. Předchůdci vědy o masové komunikaci (Weber, Lippmann, Dewey, Lasswell) 3. Matematická a systémová teorie komunikace (Shannon, Weaver, Saussure, Jakobson, Lotman, Propp) 4. Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) 5. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) 6. Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) 7. Mediace vs. medializace pojetí masové komunikace ve 20. století 8. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce reality (Durkheim, Blumer, Mead, Cooley, Goffman, Berger, Luckmann) 9. Globální divadlo vs. globální vesnice, postmoderní znaková situace (McLuhan, Barthes, Baudrillard) 10. Etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (společenská odpovědnost mediálních korporací) 11. Sociální média a sociologie mediálního marketingu 12. Základní teze koncepce mediálních studií

3 Sociologie masové komunikace: doporučená studijní literatura BARTHES, Roland. Mytologie. Praha : Dokořán, s. ISBN X. BAUDRILLARD, Jean POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California : Stanford University Press, s. ISBN ČERNÝ, Jiří HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha : Portál DEFLEUR, Melvin l. BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha : Univerzita Karlova, HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London California : Sage, 1997 (2003). ISBN KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha : Odeon, s. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. Praha : Karolinum, s. MIKULAŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Praha : Grada, ISBN SHANNON, Claude E. WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA : The University of Illinois Press, s. VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha : Univerzita Karlova, s.

4 Sociologie masové komunikace: příklady otázek na zkoušce 1. Teze o účelově-racionálnosti jazykové komunikace v daném společenském uspořádání je tezí: a) existencialistickou b) hermeneutickou c) dialektickou d) strukturalistickou 2. Co je strukturalizmus? 3. Vysvětlete pojmy teorie informace redundance, entropie a informace. 4. Jakobsonovo schéma komunikace a funkce jazykové komunikace. 5. Vysvětlete exnominaci pojmenování druhotným označujícím systémem na konkrétním příkladě. 6. Co znamená rámcování komunikátu (ve smyslu recepční teorie Stuarta Halla)? 7. Co je enigmatické chování a jak souvisí s fascinací? 8. Jaký je rozdíl mezi virtuální realitou a hyperrealitou? Co je simulakrum? 9. Uveďte příklad na typ, stereotyp a archetyp.

5 Sociologie masové komunikace: příklady otázek na zkoušce 10. Co je mediokracie a co medializace? 11. Charakterizujte 4 přístupy k médiím (McQuail): přenosový, rituálový, propagační a příjmový model. 12. Kdo byl Paul Lazarsfeld a jaký typ výzkumu se s ním spojuje? 13. Co jsou intervenující faktory a jak ovlivňují masovou komunikaci (Klapper)? 14. Co vyjadřuje teorie užití a uspokojení uses and gratifications? 15. Co je spirála mlčení? 16. Co je agenda setting a jak souvisí s gatekeepingem? 17. Co vyjadřuje kultivační teorie? 18. Co je pseudoprostředí v pojetí W. Lippmana? 19. Nakreslete Lasswelove paradigma a k jednotlivým veličinám uveďte příslušné výzkumní přístupy. 20. Co je šum a kteří teoretici jej aplikovali na strojovou i masovou komunikaci? 21. Komu se připisuje S-M-C-R model a co vyjadřuje?

6 Sociologie masové komunikace: příklady otázek na zkoušce 22. Jak probíhá komunikace o události podle G. Gerbnera? 23. Co je hegemonie a jak ji v souvislosti s masovou komunikací vysvětlil Stuart Hall? 24. Co je teorie recepce? 25. Vysvětlete dualitu publika (dvojí původ). 26. J. Habermas a jeho pojetí veřejné sféry. 27. Co je normativní teorie médií? 28. Jaká jsou hlavní témata týkající se struktury/systému médií? 29. Uveďte alespoň 3 normativní teorie a hlavní důvod jejch kritiky. 30. Jaký je rozdíl mezi pojetím veřejné služby v USA a v Evropě? 31. Co vyjadřují dvě dimenze mezinárodní komunikace (Mowlana) technologická a komunikační? 32. Co je to křížové vlastnictví (cross ownership)? 33. Co je duální systém? 34. Co je medializace?

7 Sociologie masové komunikace: příklady otázek na zkoušce 35. Charakterizujte mediální kompetence (stručně: z čeho se skládají obšírně: svou představu) 36. Co jsou epistemické kompetence? 37. Charakterizujte inovovanou Bloomovu taxonomii (stručně: uveďte dvě dimenze obšírně: tabulku a příklad vzdělávacího cílu) Studijní podklady v elektronické formě:

8 Sociologie masové komunikace: úvod Mýty o sociologii, americký sociolog Peter Ludwig Berger (spolu s Thomasem Luckmannem napsali dílo Sociální konstrukce reality) z knihy Pozvání do sociologie pochází 6 mytů o sociologovi: 1) Sociolog jako člověk profesionál, který se zabývá osvětovou činností mezi jednotlivci i ve prospěch společnosti jako celku. Auguste Comte [oɡyst kɔ t] Zdroj obrázku: heslo Sociologie. [online] Internetová encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na: e_comte.jpg/220px-auguste_comte.jpg (cit. 09/2012), původní zdroj: Theory/Comte, Auguste/Another Picture of Auguste Comte.jpg

9 Sociologie masové komunikace: úvod 2) Sociolog jako teoretik sociální práce Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. Užívaje teorií lidského chování a sociálních systémů, sociální práce zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím. Pro sociální práci jsou klíčové principy lidských práv a společenské spravedlnosti. Český překlad definice sociální práce schválené Mezinárodní federací sociálních pracovníků. [online] Mezinárodní federace sociálních pracovníků v Montréalu, Kanada, Dostupné elektronicky na: (cit. 09/2012)

10 Sociologie masové komunikace: úvod 3) Sociolog jako sociální reformátor Josef II. Habsbursko-Lotrinský Zdroj obrázku: heslo Jozef II. [online] Internetová encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na: pedia/commons/thumb/a/aa/jose ph_ii.jpg/200px-joseph_ii.jpg (cit. 09/2012), původní zdroj z: k_iii/geschichte/josephii.jpg Jan Amos Komenský Zdroj obrázku: heslo Jan Amos Komenský. [online] Internetová encyklopedie Wiki, dostupné elektronicky na: _amos_comenius_ jpg (cit. 09/2012)

11 Zdroj obrázku: (cit. 09/2012) Sociologie masové komunikace: úvod 4) Sociolog jako shromažďovatel statistických údajů o lidském chování pomocník počítače. 5) Sociolog jako statistik a člověk, který se zabývá rozvojem vědecké metodologie a užívá barbarský jazyk srozumitelný pro hrstku vědců a kterým se tudíž měří odbornost díla. Zdroj obrázku: (cit. 09/2012)

12 Sociologie masové komunikace: úvod 6) Sociolog jako cynický pozorovatel, chladný manipulátor a samozvaný nadřazenec. (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, s ISBN ) Armand Jean du Plessis de Richelieu zdroj obrázku: (cit. 09/2012) Grigori Yefimovich Rasputin zdroj obrázku: /Grigori_Rasputin (09/2012) Zdroj obrázku: anky/zaujalo-ma/maniplacia.html (cit. 09/2012)

13 Sociologie masové komunikace: úvod Peter L. Berger: sociologie směřuje k aktu čistého vnímání tak čistého, jak to jen dovolí omezené lidské prostředky (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, s. 13.) Sociolog je tedy někdo, kdo se soustavně snaží porozumět společnosti. Povaha tohoto oboru je vědecká, což znamená, že to, co sociolog zjišťuje a říká o sociálních jevech, které studuje, je vsazeno do jistého, dosti přísně definovaného rámce. (In BERGER, L. Peter. Pozvání do sociologie. Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, s. 23.) Zygmunt Bauman: Může nám být kompasem, který udává správný směr v houštině nespočetných možností. Zároveň nám pomáhá vyznat se v různorodých a zdánlivě zcela odlišných jevech, které nás obklopují. (In BAUMAN, Zygmunt. Sociologie pro každý den. Praha: Mladá fronta, s. 17.)

14 Sociologie masové komunikace: úvod Předmět(y) zkoumání sociologie: sociální struktura (strukturní pojetí), sociální chování a jednání (behaviorismus), sociální vztahy a skupiny (formalistické pojetí), společenský systém, sociální změny a sociální interakci (interakcionismus), sociokulturní chování atd. 2 základní teoreticko-empirické funkce: 1. společenské jevy popsat podle vlastních metodologických nástrojů (empirická funkce) 2. a tyto jevy vysvětlit (teoretická funkce) (In Petrusek, M. a kol. Sociologie. Praha: SPN, s. 12.)

15 Sociologie masové komunikace: základní pojmy Harold Lasswell:1927, Hypodermic Needle (Podkožní jehla) Psychologie politiky, Mediální determinismus zdroj:

16 Sociologie masové komunikace: základní pojmy Harold Lasswell pojmenoval 3 funkce médií: 1) pozorování společenského prostředí (informování) 2) vysvětlení vzájemných vztahů mezi jednotlivými částmi společnosti 3) odevzdání kulturneho dědictví Charles WRIGHT (1960) přidal 4. funkci zábavu Pátá funkce je mobilizace To je funkcionalistické pojetí médií. Laswell, H. (1948). The structure and function of communication and society: The communication of ideas. New York: Institute for Religious and Social Studies, Wright, W. R. (1960). Functional analysis and mass communication. In Public Opinion Quarterly,(24),

17 Sociologie masové komunikace: základní pojmy Z toho pak základní funkce médií: 1) Informační Napomáha publiku utvářet si představy o světě a jeho geografické, společenské a politické existenci 2) Kulturní - mediální produkty odrážejí kulturu a stávají se její součástí - materiály se udržují a odevzdávají dále a tak zajišťují kontinuitu - udržují v kultúře daný stav, ale také podporují zmeny a růst 3) Zábavná - odvádí pozornost publika od vážných sociálních problémů 4) Sociální - socializace příjemců 5) Politická - politické témata, mobilizace veřejného mínění, formování názorů

18 Sociologie masové komunikace: základní pojmy Harold Lasswell definoval politiku jako systém, kde kdo dostane co, kdy a jako mediokratická perspektiva výzkumu médií: v centru zájmu je tvořba události v médiu/médiem - kulturální studia: účinky médií, publikum, obsahová analýza - mediocentrická teorie: mediální technologie určují změny společnosti (technologický determinizmus) sociokratická perspektiva výzkumu médií: v centru zájmu je teorie masové komunikace a sociologická tradice výzkumu médií - změny společnosti mění i její komunikace (která je obrazem společenského a politického dění) - např. kritická politická ekonomie, (neo)marxistické teorie, teorie masové komunikace

19 Sociologie masové komunikace: základní pojmy Základní metódy výzkumu médií: a) Obsahová analýza - výzkumník vymezí reprezentativní vzorek nějakého typu mediálních obsahů (např. tisku, násilných scén...), pojmenuje jeho jednotlivé části a prvky a pak sečte, kolik položek našel pod jednotlivými kategoriemi b) Obrazová analýza - rozbor jednotlivých prvků zkoumaného obrazu a zjišťuje se ní, jak jsou do obrazu vloženy významy, z kterých je konstruovaný. Studium médií zohledňuje 5 oblastí: 1. instituce 2. systém výroby produktu 3. podmínky vzniku produktu 4. produkt 5. publikum

20 Sociologie masové komunikace: základní pojmy MEDIALIZACE Pojem medializace vyjadřuje, jak se věci a bytosti zobrazují v mediální realitě. od koncepce moci médií (mediokracie) ke koncepci zprostředkování prvky mediálního systému: média, příjemci (veřejnost, publikum), veřejní aktéři Teorie zpravodajských hodnot (Johann Galtung a Mari Rugeová, 1965) Zpravodajské hodnoty vyjadřují určité předpoklady, díky nimž má událost šanci stát se předmětem medializace. Jsou to hodnoty překročení prahu pozornosti.

21 Sociologie masové komunikace: úvod Teorie zpravodajských hodnot (Galtung Rugeová, 1965) průběh v krátkém časovém intervalu velký rozsah, kulturní blízkost (k médiu nebo publiku), výskyt (frekvence) novost ( sólokapr ), kontinuita (aktualizovatelnost) překvapení, nečekanost, intenzita jednoznačnost, jasnost, negativita Zpravodajské hodnoty vyjadřují vlastnosti, které by měla mít událost, aby se dostala do pole pozornosti médií. gatekeeping agenda setting rámcování

22 Sociologie masové komunikace: základní pojmy alternativní teorie Tvoření zpráv (Fishman: Manufacturing the news, 1980) Proces tvorby zpráv ovlivňují zejména tři veličiny: Lidé (fyzická vzdálenost od informátorů, zdrojů... vykonstruovaná událost: pseudoevent) Místo (blízkost od místa události... self-fulfilling prophecy: věštby jež se naplní, protože byly vyřčeny) Čas víc v článku Scheufele, D. A. Framing as a Theory of Media Effects. In Journal of Communication, dostupné na internetu: resources/scheufele framing as effects.pdf

23 Sociologie masové komunikace: základní pojmy uspořádání komunikace podle počtu účastníků a míry zobecnění intrapersonální (zpracování informací) interpersonální (dyadická) skupinová (např. rodina) meziskupinová (např. místní, firemní) institucionální/organizační (např. politický systém) celospolečenská masová podle aktivity účastníků: jednostranní, oboustranní podle použitých prostředků: přímá (rozhovor), nepřímá (zprostředkovaná technikou) podle vzdálenosti: bezprostřední, na dálku podle času: v daném čase, s odstupem času

24 Sociologie masové komunikace: základní pojmy Uspořádání komunikace: podle média: řečová, písemná, telefonická, rozhlasová, televizní, počítačová, scénická, atd. podle stupně důvernosti: soukromá, veřejná podle záměru: informace, vzdělání, zábava, ovlivňování podle profesní specializace: PR, reklama, propaganda, novinářství, film, hudba, literatura, výtvarné umění, divadlo, atd. KATEGORIZACE MÉDIÍ: Primární (lidské, do r. 1500): signály, řeč, písmo, divadlo, orlní kultura Sekundární (tiskové, ): leták, sešit, dopis, kniha, noviny Terciární (elektronické, ): fotografie, film, telefon, gramofon, rozhlas, televize Kvartérní (substituční, multimédia, od roku 2000): chytrý mobilní telefon, tablet, chytrá televize, internet, atd.

25 Sociologie masové komunikace: základní pojmy jedna z definic komunikace: sociální interakce uskutečňována prostřednictvím sdělení odlišnost masové komunikace od mezilidské: asymetrie, ztráta zpětné vazby neosobnost, selektivita rozsah, dosah, permanentnost jednosměrný tok (názorový vůdce) standardizovaný obsah, symboly (produkty) profesionalita komunikátorů technická závislost, komplexnost (kódování, dekódování) společenské důsledky (média přetvářejí společnost) nízké nároky (nejnižší společný jmenovatel)

26 Sociologie masové komunikace: historie Kníhtisk: Johannes Gutenberg v r První tištěné periodikum Mercurius Gallobelgicus; v latině v r v Cologne (Kolín), distribuce větší skupině příjemců První periodika v Německu: Realtionen, Aviso Anglie: newsbook, newspaper, courants - první novinová sbírka Continuation of Our Weekly News vycházely pravidelně v Londýně po r. 1623, první noviny Oxford Gazette (později London Gazette, vychází dodnes), se objevily v r. 1665, první denní noviny the Daily Courant v r a vycházely kontinuálně přes 30 let. Francie: gazettes první noviny ve Francii, Gazette de France, z roku 1632 publikoval Theophrastus Renaudot ( ) pod patronátem krále Ludvíka XIII.

27 Sociologie masové komunikace: základní pojmy Sociologie komunikace 1923: Max Weber, Sociologie tisku 1923: Edward Bernays, otec Public Relations 1922: Walter Lippmann, Stereotypy a Pseudoprostředí, média jsou jako paprsek reflektoru: We do not first see, and then define, we define first and then see. Gustave LeBon, autor Psychologie davu 1939: Herbert Blummer, rozdíl mezi masou a davem masová kultura, masové média, později teorie symbolického interakcionismu

28 Sociologie masové komunikace Děkuji za pozornost! Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D