KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

Transkript

1 Neurologie PRO PRAXI A ISBN ROČNÍK 16. Abstrakta II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI , Parkhotel Plzeň Neurol. praxi 2015; 16(Suppl. A)

2 VYVÁŽENOU LÉČBOU K CÍLI Snížení ARR (roční míry relapsů) o 53 % 1,2 Snížení progrese disability o 38 % 1,2 Reference: 1. SPC přípravku Tecfidera, 2. Gold G, Kappos L, Arnold DL, et al; DEFINE Study Investigators. Placebo-controlled phase 3 study of oral BG-12 for relapsing multiple sclerosis. N Engl J Med. 2012; 367 (12): ZKRÁCENÁ INFORMACE O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU TECFIDERA Název přípravku: TECFIDERA 120 mg enterosolventní tvrdá tobolka. TECFIDERA 240 mg enterosolventní tvrdá tobolka. Složení: Jedna tobolka obsahuje dimethylis fumaras 120 mg / 240 mg. Úplný seznam pomocných látek je uveden v SPC. Terapeutické indikace: Přípravek Tecfidera je indikován k léčbě dospělých pacientů s relabující-remitující roztroušenou sklerózou. Dávkování a způsob podání: Počáteční dávka je 120 mg dvakrát denně. Po 7 dnech se dávka zvýší na doporučenou dávku 240 mg dvakrát denně. Tecfidera se doporučuje podávat s jídlem. Tobolka nebo její obsah se nesmí drtit, dělit, rozpouštět, cucat ani žvýkat. K perorálnímu podání. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. Zvláštní upozornění: Krevní/laboratorní testy: Tecfidera může způsobit snížení počtu bílých krvinek. Před zahájením léčby se doporučuje zkontrolovat aktuální celkový krevní obraz a dále po 6 měsících léčby a poté každých 6-12 měsíců dle klinické indikace. Doporučuje se provést kontrolu funkce ledvin a jater před zahájením léčby, po 3 a 6 měsících léčby, poté každých 6-12 měsíců dle klinické indikace. Závažné poruchy funkce ledvin a jater: U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin a jater je nutno při léčbě postupovat obezřetně. Závažné aktivní gastrointestinální onemocnění: U pacientů se závažným aktivním gastrointestinálním onemocněním je nutno při léčbě postupovat obezřetně. Zrudnutí (návaly horka): Závažné návaly horka pravděpodobně představují hypersensitivní či anafylaktoidní reakci. V takovém případě by se měla zvážit možnost hospitalizace. Infekce: Pokud dojde k výskytu závažné infekce, měl by lékař zvážit přerušení léčby přípravkem Tecfidera a před obnovením léčby opětovně zvážit možné přínosy a rizika. Pacienti by měli být poučeni, že symptomy infekce je nutno hlásit lékaři. U pacientů se závažnou infekcí by nemělo dojít k obnovení léčby přípravkem Tecfidera, dokud se infekce nevyléčí. Interakce s jinými léčivými přípravky: Tecfidera nebyla hodnocena v kombinaci s protinádorovou či imunosupresivní léčbou, a proto je při souběžném podávání nutno postupovat obezřetně. Živé vakcíny mohou zvýšit riziko klinické infekce a pacientům léčeným přípravkem Tecfidera by měly být podávány ve výjimečných případech. Během léčby přípravkem Tecfidera se nedoporučuje souběžně užívat jiné deriváty kyseliny fumarové. Intramuskulární interferon beta-1a a glatiramer-acetát byly klinicky zkoušeny pro zjištění potenciální interakce s dimethyl-fumarátem změna farmakokinetického profilu dimethyl-fumarátu nebyla zjištěna. Před souběžným podáváním s přípravkem Tecfidera je nutno zvážit potenciální rizika plynoucí z léčby kyselinou acetylsalicylovou. Souběžná léčba s nefrotoxickými přípravky může u pacientů užívajících přípravek Tecfidera vést ke zvýšení výskytu renálních nežádoucích účinků. Konzumace velkého množství neředěných alkoholických nápojů s obsahem alkoholu více než 30 % může vést ke zvýšené frekvenci gastrointestinálních nežádoucích účinků. Při léčbě přípravkem Tecfidera se doporučuje zvážit používání nehormonální antikoncepce. Fertilita, těhotenství a kojení: Podávání přípravku Tecfidera se v těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají vhodnou antikoncepci, nedoporučuje. Přípravek Tecfidera lze v těhotenství použít pouze v nevyhnutelných případech a tehdy, převažují-li potenciální přínosy pro pacientku nad potenciálními riziky pro plod. Je třeba se rozhodnout, zda přerušit kojení nebo léčbu přípravkem Tecfidera. Riziko pro novorozence/kojence nelze vyloučit. Údaje o účincích přípravku Tecfidera na fertilitu u člověka nejsou k dispozici. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Studie účinků přípravku Tecfidera na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly prováděny. Nežádoucí účinky: Velmi časté: zrudnutí (návaly horka), gastrointestinální příhody (průjem, nauzea, bolest v horní části břicha, bolest břicha), ketony naměřené v moči. Časté: gastroenteritida, lymfopenie, leukopenie, pocit pálení, návaly horka, zvracení, dyspepsie, gastritida, gastrointestinální porucha, pruritus, vyrážka, erytém, proteinurie, pocit horka, přítomnost albuminu v moči, zvýšení aspartát-aminotransferázy, zvýšení alanin-aminotransferázy, snížení počtu bílých krvinek. Méně časté: hypersensitivita. Předávkování: Nebyly hlášeny žádné případy předávkování. Podmínky uchovávání: Uchovávejte při teplotě do 30 C. Blistry uchovávejte v původní krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Balení: 120 mg: 14 tobolek, 240 mg: 56, 168 tobolek; PVC/PE/PVDC-PVC Al blistry. Držitel rozhodnutí o registraci: Biogen Idec Ltd, Maidenhead, Berkshire, SL6 4AY, Velká Británie. Reg. č.: EU/1/13/837/001, EU/1/13/837/002, EU/1/13/837/003. Způsob úhrady a výdeje: Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Datum revize textu: 10/2014. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Před předepsáním léku se prosím seznamte s úplnou informací o přípravku. Biogen Idec (Czech Republic) s.r.o., Na Pankráci 1683/127, Praha 4 tel.: , fax: , TF-CZ-0034a prosinec 2014

3 II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI Pořadatelé: společnost Solen, s. r. o., časopis Neurologie pro praxi ledna 2015, Parkhotel Congress Center Plze POŘADATELÉ společnost Solen, s.r.o., časopis Neurologie pro praxi ZÁŠTITA Neurologická klinika FN Plzeň ODBORNÍ GARANTI MUDr. Jiří Polívka, CSc., prof. MUDr. Jan Roth, CSc. ORGANIZÁTOR SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, Olomouc Kontaktní osoba: Mgr. Simona Elblová tel.: , mob.: , elblova@solen.cz Programové zajištění: Bc. Zdeňka Bartáková tel.: , mob.: , bartakova@solen.cz SBORNÍK ABSTRAKT II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI , PARKHOTEL PLZEŇ Účast je v rámci celoživotního postgraduálního vzdělávání dle Stavovského předpisu č. 16 ČLK ohodnocena 12 kredity pro lékaře, 8 kredity pro sestry a 8 kredity pro fyzioterapeuty. NEUROLOGIE PRO PRAXI Supplementum A Neurologie pro praxi Citační zkratka: Neurol. praxi 2015; 16(Suppl. A). Časopis je excerpován do Bibliographia Medica Čechoslovaca a zařazen na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR. Grafické zpracování a sazba: Lucie Šilberská, silberska@solen.cz ISBN

4 A4 Program sympozia STŘEDA SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ prof. MUDr. Jan Roth, CSc., MUDr. Jiří Polívka, CSc DEMENCE A ALZHEIMEROVA NEMOC garant doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D. Neuroradiologie u demencí: CT nebo MRI? MUDr. Jiří Keller, Ph.D. Atypické formy demencí doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D. Psychosociální souvislosti demence doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. IP PŘESTÁVKA PARKINSONOVA NEMOC garant prof. MUDr. Jan Roth, CSc. Klinický obraz Parkinsonovy nemoci MUDr. Marek Baláž, Ph.D. Omyly a chyby v diagnostice parkinsonských syndromů prof. MUDr. Jan Roth, CSc. Terapie Parkinsonovy nemoci MUDr. Martin Nevrlý, Ph.D PŘESTÁVKA ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA I garant MUDr. Jiří Fiedler, Ph.D. Magnetická rezonance a roztroušená skleróza prof. MUDr. Manuela Vaněčková, Ph.D. Rehabilitace v neurologii roztroušená skleróza, spasticita, problematika pánevního dna MUDr. Martina Kövári Multioborová spolupráce v péči o pacienty s roztroušenou sklerózou MUDr. Jiří Fiedler, Ph.D., MUDr. Marek Peterka, MUDr. Tomáš Božovský SATELITNÍ SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI BIOGEN IDEC Algoritmus léčby roztoušené sklerózy MUDr. Eva Meluzínová Tecfidera nová perorální léčba roztroušené sklerózy a její odlišnosti MUDr. Marta Vachová PŘESTÁVKA ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA II garanti MUDr. Jiří Fiedler, Ph.D., MUDr. Eva Meluzínová První perorální lék v 1. linii léčby roztroušené sklerózy MUDr. Michal Dufek Alemtuzumab ve 2. linii léčby roztroušené sklerózy, první klinické zkušenosti MUDr. Eva Meluzínová Sociální aspekty diagnózy roztroušené sklerózy Mgr. Lucie Valouchová NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ, NEUROONKOLOGIE garant MUDr. Jiří Polívka, CSc. Aktuální pohled na problematiku nádorů CNS MUDr. Jiří Polívka, CSc., Ing. Jiří Polívka jr., MUDr. Hana Vacovská Diagnostika nádorů CNS prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D. Nové možnosti neurochirurgické léčby CNS doc. MUDr. Vladimír Přibáň, Ph.D. Medikamentózní léčba a radioterapie nádorových onemocnění v neurologii MUDr. Ferdinand Třebický PŘESTÁVKA KONTROVERZE LÉČBA POZDNÍ PARKINSONOVY NEMOCI VÝBĚR INVAZIVNÍCH FARMAKOTERAPEUTICKÝCH METOD garant prof. MUDr. Jan Roth, Ph.D. IP Duodopa jako preferovaná terapie motorických příznaků pozdní Parkinsonovy nemoci MUDr. Marek Baláž, Ph.D. Apomorfin jako preferovaná terapie motorických příznaků pozdní Parkinsonovy nemoci MUDr. Martin Nevrlý, Ph.D., MUDr. Kateřina Menšíková, Ph.D., prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc. II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

5 DNES TO STÁLO ZA TO. A UŽ MÁM PLÁNY NA ZÍTŘEK! COPAXONE NABÍZÍ: Snížení počtu relapsů u pacientů s RRRS a zpomalení atrofi e mozku 1 3 Snížení únavy pacienta a výjimečně nízký výskyt chřipkových symptomů 4,5 Dlouhodobou účinnost, spolehlivost a adherenci pacientů k léčbě 1,2,6 9 JE TO O DOBRÝCH DNECH, NE O TĚCH ZTRACENÝCH. Zkrácená informace o přípravku. Copaxone 20 mg/ml. Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Účinná látka: glatirameri acetas (acetátová sůl syntetických polypeptidů obsahujících čtyři přirozeně se vyskytující aminokyseliny: L-glutamovou kyselinu, L-alanin, L-tyrosin a L-lysin v molárním frakčním rozmezí 0,129-0,153, 0,392-0,462, 0,086-0,100 a 0,300-0,374). Indikace: léčba pacientů, u nichž se objevila první klinická epizoda a u nichž bylo zjištěno vysoké riziko rozvoje klinicky potvrzené roztroušené sklerózy (CDMS). Snížení frekvence relapsů u ambulantních pacientů s RRRS a alespoň 2 atakami neurologické dysfunkce v průběhu předchozího dvouletého období. Dávkování a způsob podání: 20 mg glatiramer acetátu (jedna předplněná injekční stříkačka) se podává subkutánní injekcí jedenkrát denně. U starších osob a pacientů s poškozením ledvin nebylo podávání přípravku studováno. Použití v pediatrii: adekvátní klinické ani farmakokinetické studie nebyly provedeny. Omezené literární údaje naznačují, že bezpečnostní profi l u dospívajících je obdobný jako u dospělých. Nejsou informace o užití Copaxone u dětí do 12 let, proto by přípravek Copaxone neměl být v této věkové skupině použit. Každý den je nutné měnit místo vpichu - paže, břicho, hýždě nebo stehno. Kontraindikace: přecitlivělost na glatiramer acetát nebo mannitol, těhotné ženy. Zvláštní upozornění: přípravek Copaxone musí být podáván pouze ve formě subkutánní injekce, nesmí být podáván intravenózně nebo intramuskulárně. Je třeba zvýšené opatrnosti u pacientů s kardiologickými problémy v anamnéze. Vzácně se mohou objevit vážné hypersenzitivní reakce. Nejsou důkazy o tom, že by protilátky proti glatiramer acetátu byly neutralizující nebo že by jejich vznik ovlivňoval klinickou účinnost přípravku. U pacientů s renálními poruchami musí být během léčby přípravkem Copaxone sledovány renální funkce. Copaxone nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky. Interakce: nebyly specifi cky studovány. Zvýšený výskyt reakcí v místě vpichu u souběžné léčby kortikosteroidy. Fenytoin a/nebo karbamazepin: souběžné použití musí být pečlivě monitorováno. Těhotenství a kojení: přípravek Copaxone nesmí být podáván během těhotenství. Údaje o vylučování glatiramer acetátu, metabolitů nebo protilátek do mateřského mléka nejsou dostupné. Musí být zvážen prospěch pro matku proti relativnímu riziku pro dítě. Nežádoucí účinky: reakce v místě vpichu, erytém, bolest, zatvrdnutí, pruritus, otok, zánět a hypersenzitivita jsou nejčastějšími nežádoucími účinky. Vazodilatace, tlak na hrudi, dušnost, palpitace nebo tachykardie, byla popsána jako bezprostřední postinjekční reakce. Velmi často nebo často a s více než o 2 % vyšší incidencí ve skupině léčené přípravkem Copaxone oproti skupině užívající placebo se ve studiích vyskytovala úzkost, vazodilatace, dušnost, nevolnost, vyrážka, bolest v zádech, bolest na hrudi, reakce v místě vpichu, vaginální kandidóza, lymfadenopatie, přírůstek na váze, tremor, oční poruchy, palpitace, tachykardie, zvracení, pocení, zimnice, otok tváře. Ostatní nežádoucí účinky se vyskytovaly méně často nebo s rozdílem menším nebo rovným 2 % oproti placebu. Zvláštní opatření pro uchovávání: předplněné injekční stříkačky uchovávejte v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Uchovávejte v chladničce (2 8 C), chraňte před mrazem. Jedenkrát mohou být předplněné stříkačky uchovávány při pokojové teplotě (15 25 C) po dobu až jednoho měsíce Jestliže nebyly použity a jsou v původním obalu, musí být po této lhůtě vráceny do chladničky. Velikost balení: 7, 28 nebo 30 předplněných injekčních stříkaček obsahujících 1 ml injekčního roztoku nebo multipak obsahujícím 90 (3 balení po 30) předplněných injekčních stříkaček obsahujících 1 ml injekčního roztoku. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci: Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Sokolovská 651/136A, Praha 8, Tel.: , Registrační číslo: 59/481/06-C. Datum registrace/poslední revize textu: / Před předepsáním léku se seznamte se Souhrnem údajů o přípravku. Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdra votního pojištění. Reference: 1. Lublin FD, Cofi eld SS, Cutter GR et al. Ann Neurol. 2013; 73(3): Lublin F, Cofi eld S, Cutter G et al. Abstract presented at AAN Khan O, Bao F, Shah M et al. J Neurol Sci. 2012; 312(1 2): Metz LM, Patten SB, Archibald CJ et al. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2004; 75(7): Mikol DD, Barkhof F, Chang P et al. Lancet Neurol. 2008; 7(10): Ford C, Goodman AD, Johnson K et al. Mult Scler. 2010; 16(3): Johnson KP. Expert Rev Neurother. 2012; 12(4): Boster A, Bartoszek MP, O Connell C et al. Ther Adv Neurol Disord. 2011; 4(5): Miller A, Spada V, Beerkircher D et al. Mult Scler. 2008; 14(4): CZ/CPX/13/0015(1)

6 A6 Program sympozia WORKSHOPY ELECTRODIAGNOSIS OF ACUTE PERIPHERAL NERVE LESIONS prof. dr. MED. Wilhelm Schulte-Mattler (Regensburg) V době konání workshopu překlad do českého jazyka MUDr. Jaroslav Rach (Strakonice) LÉČBA EPILEPSIE TEORIE A PRAXE doc. MUDr. Petr Marusič, Ph.D., MUDr. Jana Zárubová Od SPOLEČENSKÝ VEČER bohatý teplý a studený raut, k tanci a poslechu hraje hudební skupina Medium ČTVRTEK NEUROMUSKULÁRNÍ PROBLEMATIKA garanti MUDr. Stanislav Voháňka, CSc., MBA, MUDr. Rudolf Kotas, Ph.D. Vybraná poranění periferních nervů na končetinách MUDr. Radim Mazanec, Ph.D. Myastenia gravis a myastenický Lambert-Eatonův syndrom MUDr. Stanislav Voháňka, CSc., MBA Syndrom Guillain Barré a chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie MUDr. Rudolf Kotas, Ph.D., MUDr. Tomáš Božovský, MUDr. Vít Matoušek IP SATELITNÍ SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI TEVA Význam časné léčby roztroušené sklerózy MUDr. Jana Preiningerová-Lízrová PŘESTÁVKA ISCHEMICKÉ IKTY UPDATE 2015 garant prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., FESO Diagnostika cévní mozkové příhody MUDr. Petr Ševčík, Ph.D., MUDr. Vladimír Rohan, Ph.D. Diagnostické a terapeutické využití ultrazvuku u iktu prof. MUDr. David Školoudík, Ph.D. Intravenózní trombolýza ischemického iktu MUDr. Jiří Neumann Rekanalizační terapie okluzí velkých intrakraniálních a magistrálních mozkových tepen prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., FESO PŘESTÁVKA SOUČASNÁ DIAGNOSTIKA A LÉČBA NEUROPATICKÉ BOLESTI garant MUDr. Radim Mazanec, Ph.D. Neurologická diagnostika u pacientů s neuropatickou bolestí MUDr. Radim Mazanec, Ph.D. Pohled algeziologa na léčbu neuropatické bolesti doc. MUDr. Jiří Kozák, Ph.D LÉČBA BOLESTI garanti doc. MUDr. Jiří Kozák, Ph.D., MUDr. Jan Lejčko Algoritmus léčby lumbosakrální bolesti z hlediska intervenční algeziologie MUDr. Jan Lejčko, MUDr. Stanislav Machart Neuropatická bolest a její možnosti léčby opioidy MUDr. Ivan Vrba, Ph.D. Neurostimulace a neuropatická bolest doc. MUDr. Jiří Kozák, Ph.D. Využití radiofrekvenčních metod v léčbě bolestí zad MUDr. Stanislav Machart ZÁVĚR, LOSOVÁNÍ ANKETY IP interaktivní přednáška Změna programu vyhrazena II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

7 SOLEN rozši uje portfolio tiskovin pro léka e o knižní produkci Nevíte, komu sv it k vydání svou knihu? ZAJISTÍME VÁM: KVALITNÍ REDAK NÍ A EDITORSKOU PRÁCI, RECENZE, GRAFIKU, TISK, PUBLICITU V ETN ELEKTRONICKÉ VERZE Pro více informací pište a volejte: dokoupilova@solen.cz Lazecká 297/51, Olomouc,

8 A8 Abstrakta Demence a Alzheimerova nemoc garant doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D. středa / / Neuroradiologie u demencí: CT nebo MRI? MUDr. Jiří Keller, Ph.D. Radiodiagnostické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha Neurologická klinika 3. LF UK, Praha Úkolem zobrazení u demence je vyloučit její léčitelnou příčinu, detekovat změny signálu či denzity mozku a zhodnotit rozsah atrofie (v referátu budou demonstrovány charakteristické nálezy). Magnetická rezonance se pokládá za obecně vhodnější metodu pro zobrazení mozku než CT, protože má lepší tkáňový kontrast a dovoluje i detailnější hodnocení rozsahu atrofických změn. Lépe než CT zobrazí strukturální léze, edém i transependymální přestup likvoru, signálové změny šedé i bílé hmoty i případná mikrokrvácení. CT je vhodné především při absolutní kontraindikaci MR (kardiostimulátor necertifikovaný pro použití v MR nebo jeho části ponechané v těle pacienta; necertifikované cévní svorky či kovová tělesa z jiného než nemagnetického kovu intrakraniálně či intraorbitálně). MR vyšetření trvá desítky minut, během kterých musí nemocný nehnutě ležet (v případě CT mozku stačí řádově vteřiny) CT je proto vhodnější, pokud pacient není schopen dobré spolupráce v důsledku pokročilého kognitivního deficitu. V ostatních případech je přínosnější (byť nákladnější) vyšetření MR. Atypické formy demencí doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D. Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1. LF UK a VFN, Praha Demenci lze definovat jako postižení více než jedné složky kognice (paměti, řeči, pozornosti, zrakově-prostorový ch a/nebo frontálních exekutivních funkcí) ve srovnání s premorbidním stavem, a to do té míry, že jsou narušeny každodenní životní aktivity (zaměstnání, společenské kontakty, osobní život). Demence je diagnóza klinická. Vhodný diagnostický postup předpokládá tři kroky: nejprve je nezbytné na možnost demence včas pomyslet; v další fázi je nutné potvrdit diagnózu syndromu demence a odlišit ji od jiný ch stavů projevujících se narušením kognitivních funkcí (deprese, encefalopatie apod.). Posledním krokem je upřesnění etiologie, tedy upřesnění typu demence. Nejčastější příčinou je Alzheimerova nemoc, zahrnující odhadem % všech demencí, na druhém místě v rámci neurodegenerativních onemocnění je se 7 až 15 % demence s Lewyho tělísky a kolem 10 % zaujímají demence frontotemporální. Asi % všech demencí u pacientů nad 65 let (dle některý ch autorů i více) je původu vaskulárního. Další podskupiny demencí se vyskytují ve srovnání s těmito chorobami mnohem vzácněji. Průběh, prognostické faktory, terapeutické přístupy i možnosti prevence se vý razně liší podle etiologie onemocnění. Cílem sdělení je prezentace klinických, neuroradiologických a neuropatologických aspektů vzácných a atypických forem demencí (frontální varianta Alzheimerovy nemoci, progresivní afázie, kortikobazální syndrom a zadní kortikální atrofie). II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

9 Abstrakta A9 Psychosociální souvislosti demence doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče CELLO a Gerontologické centrum, Praha Demence představují komplexní syndrom, jehož nejčastější příčinou jsou neurodegenerativní onemocnění, zejména Alzheimerova nemoc. V současné době nemáme k dispozici kauzální lék ani disease modifying drug. Významná je tedy léčba symptomatická, a to jak farmakologická, tak nefarmakologická. Pro oba tyto způsoby existuje dostatek vědeckých důkazů, které dokládají nejen účinnost jednotlivých metod, ale zejména skutečnost, že je zapotřebí vést management syndromu demence u Alzheimerovy nemoci komplexně, tedy s využitím dostatečných dávek kognitiv a s využitím psychosociálních intervencí. Psychosociální intervence vycházejí z potřeb pacienta (a jeho blízkých), které se v průběhu vývoje onemocnění mění podle toho, jak onemocnění prochází jednotlivými fázemi. Smyslem psychosociálních intervencí je dosažení optimálního možného komfortu pro pacienta s demencí s ohledem na pokročilost syndromu demence. Jde o dosažení optimální kompenzace a pohody, což se týká nejen stavu pacienta, ale i rodinných pečujících. V zařízeních můžeme prostřednictvím adekvátního využívání psychosociálních intervencí docílit vytvoření klidného, vstřícného a laskavého terapeutického prostředí a významně tak zlepšit jak kvalitu života pacientů, tak i profesionálních pečujících i rodinných příslušníků. Je nutné zdůraznit, že podporu, pomoc a psychosociální intervence zejména ze strany lékaře potřebují rovněž pacienti v počátečním stadiu demence. Jedná se zejména o adekvátní sdělení diagnózy a pomoc při důležitém rozhodování o příštím životě. S progresí syndromu demence dochází k významným změnám potřeb pacientů s demencí. V péči se využívají některé další psychosociální intervence, se kterými by měl být lékař obeznámen alespoň do té míry, aby dokázal poradit jak rodinným příslušníkům, tak i profesionálním pečujícím. PARKINSONOVA NEMOC garant prof. MUDr. Jan Roth, CSc. středa / / Klinický obraz Parkinsonovy nemoci MUDr. Marek Baláž, Ph.D. Neurologická klinika LF MU a FN sv. Anny, Brno Parkinsonova nemoc (PN) je progresivní neurodegenerativní onemocnění, u kterého se objevuje velké množství motorických a nemotorických příznaků. Tyto příznaky ovlivňují do různé míry kvalitu života a funkční stav pacientů. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednoznačný diagnostický test k určení diagnózy PN, jediným adekvátním způsobem diagnózy je klinická diagnostika. Kardinální příznaky PN představuje tradiční tetráda tremor, bradykineze, rigidita a ztráta posturálních reflexů. Rozvoj těchto příznaků v čase, případně přítomnost dalších doprovodných příznaků, může přispět k diagnóze idiopatické PN a k oddiferencování dalších parkinsonských syndromů. Mezi typické sekundární motorické příznaky jsou zařazovány například dysartrie, hypomimie, dysfagie, hypersalivace, mikrografie, šouravá chůze, freezing zárazy v chůzi, hezitace a festinace, dystonie a další. Nemotorickými příznaky, které jsou častou součástí PN, zahrnují především autonomní dysfunkci, kognitivní a neuropsychiatrické příznaky, poruchy spánku a nadměrnou denní spavost, hyposmii, parestezie a v neposlední řadě bolesti. Časný výskyt poruchy stability a poruchy chůze, autonomních příznaků, časná kognitivní porucha, jiné neuropsychiatrické příznaky, objevení se parézy pohledu, ataxie a další případné atypické črty poukazují spíše na onemocnění z okruhu Parkinson-plus. Toto podezření stoupá, pokud je odpověď na dopaminergní terapii jen malá nebo žádná II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

10 A10 Abstrakta Přes velký rozvoj diagnostických metod, včetně zobrazovacích a genetických vyšetření, a i přes snahu vyvinout časné biomarkery, zůstává diagnostika PN v rukou klinické neurologie a svým zaměřením na důkladný popis příznaků a podrobnou anamnézu jejich rozvoje je představitelem klasické neurologické vyšetřovací diagnózy. Omyly a chyby v diagnostice parkinsonských syndromů prof. MUDr. Jan Roth, CSc. Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Parkinsonský syndrom (PS) se skládá z minimálně dvou z následujících symptomů: bradykineze/hypokineze/akineze, rigidity, klidového třesu a poruch stoje a chůze. PS vzniká na podkladu dysfunkce bazálních ganglií a manifestuje se jím celá řada onemocnění a postižení CNS, v cca 80 % Parkinsonova nemoc (PN) a v cca 20 % jiné choroby, ať již neurodegenerativní či jiné etiologie (tzv. sekundární či symptomatické PS). V syndromologické diagnostice PS se bohužel relativně často chybuje. Chyby mohou vyplývat z vyhodnocení izolovaného symptomu jako PS. U třesu dochází především k záměně mezi třesem u PN a esenciálním třesem. Bradykineze/akineze/hypokineze u PN je charakteristická svým dynamickým projevem ve smyslu zmenšování amplitudy, zpomalování pohybu, zárazů atd. Celkové zpomalení bez změny dynamiky pohybu se může vyskytnout u tzv. pseudoakineze či adynamie. K té může dojít např. při depresi, demenci či hypotyreóze. U rigidity může dojít k záměně za spasticitu. Častým problémem je rozlišit parkinsonský typ chůze od frontální poruchy (apraxie) chůze. Správně rozlišit, zda PS je manifestací PN či patří k některému onemocnění manifestujícímu se mimo jiné i PS, může být, obzvláště v počátečních stadiích onemocnění, obtížné. Klinické projevy typické pro PN jsou: přítomnost typického PS, přítomnost podpůrných znaků PN, jako je pomalá progrese, asymetrická manifestace příznaku, přítomnost klidového třesu atd., dále nepřítomnost zpochybňujících znaků (tzv. red flags, viz níže) a dobrá dopaminergní odpovídavost. Projevy zpochybňující diagnózu PN jsou: atypičnost PS a přítomnost projevů, které by měly vzbudit pochybnosti o diagnóze PN ( red flags ), neefektivní dopaminergní terapie a rychlá progrese onemocnění. Red flags, tedy znamení zpochybňující přítomnost PN, jsou především příznaky a projevy objevující se u nemocného v prvních 3 5 letech vývoje postižení: časté pády a posturální instabilita, demence, těžká dysartrie či dysfagie, mikční obtíže, těžší hypotenze, porucha potence, upoutání na vozík či lůžko. Tyto příznaky mohou být přítomny i u PN, ale po mnohem delším průběhu choroby. Vzhledem k poměrně častému chybnému rozlišení PN od sekundárních či symptomatických PS je nutné zdůraznit nutnost vyzkoušet lege artis dopaminergní terapii. V případě PN výrazně pomáhá a v případě jiných onemocnění (mimo Wilsonovu nemoc a normotenzní hydrocefalus) účinná terapie v současnosti neexistuje. Terapie Parkinsonovy nemoci MUDr. Martin Nevrlý, Ph.D. Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc Medicínské poznání ani ve druhé dekádě 21. století stále nenabízí žádný kauzální lék, který by mohl vyléčit Parkinsonovu nemoc (PN), a v současnosti není ani znám účinný postup, který by vedl ke zpomalení progrese nemoci. Nicméně máme v současné době k dispozici několik terapeutických možností, za jejichž přispění můžeme účinně tlumit symptomy a zlepšit tak kvalitu života pacientů s PN. Některé příznaky, především symptomy v počátečních stadiích onemocnění, jsou velmi dobře ovlivnitelné, jiné, především pak příznaky non-motorické a symptomy pozdního stadia PN, jsou ovlivnitelné hůře a některé dokonce prakticky vůbec. Hlavní těžiště farmakoterapie PN je v symptomatických postupech zahrnující substituci chybějícího dopaminu a kompenzaci sekundární mediátorové dysbalance. Nicméně nelze tímto farmakologické možnosti uzavřít. Spektrum příznaků PN je velmi široké a k ovlivnění některých z nich jsou používány i preparáty ze skupin antidepresiv, inhibitorů COMT, inhibitorů monoaminooxidázy B, anticholinergik, inhibitorů acetylcholinesterázy, atypických neuroleptik, laxativ, prokinetik, amantadin nebo botulotoxin. U pacientů v pokročilém stadiu PN při selhávání dopaminergní terapie podávané perorálně či transkutánně je vysoce efek- II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

11 Abstrakta A11 tivní hluboká mozková stimulace subtalamického jádra, případně vnitřního pallida. Její účinnost na motorické příznaky je poměrně vysoká, nicméně k úspěchu je nutno brát pečlivě na zřetel indikační kritéria. Další variantou, především u pacientů, kteří nesplňují kritéria DBS či ji odmítají, je možnost terapie L-DOPA ve formě gelu v podobě kontinuální duodenální infuze pomocí sondy vedené cestou perkutánní gastrostomie aplikované za pomoci programovatelné pumpy nebo u pacientů s dobrou klinickou odpovědí na dopaminergní agonisty podávání kontinuální subkutánní infuze apomorfinu. Nedílnou součástí léčebné péče o pacienta s PN jsou režimová opatření, fyzioterapie, především pak nácvik chůze, dechová cvičení, nácviky k překonání freezingu, rehabilitace řeči a polykání, muzikoterapie, balneoterapie, ergoterapie a v poslední době je především v severní Americe využíváno hojně i technik jógy či tai-chi. Na úrovni výzkumu je v současné době zřejmě nejvíce sledovaná možnost terapie pomocí kmenových buněk. Spíše laickou než odbornou veřejností je pak také aktuálně značně diskutován efekt marihuany. ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA I garant MUDr. Jiří Fiedler, Ph.D. středa / / Magnetická rezonance a roztroušená skleróza prof. MUDr. Manuela Vaněčková, Ph.D. Oddělení MR, Radiodiagnostická klinika, Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Magnetická rezonance (MR) je nejvýznamnější biomarker u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Je nejdůležitější z paraklinických vyšetření pro diagnostiku onemocnění. Onemocnění je charakterizováno výsevem mnohočetných ložisek v prostoru a čase. Ložiska jsou typicky lokalizována periventrikulárně a juxtakortikálně, bývají i v mozečku a mozkovém kmeni, postižení corpus callosum zvyšuje specificitu vyšetření a pomáhá tak v diferenciální diagnostice. Ložiska mají typicky ovoidní tvar, callosostriatální orientaci. Zlepšením techniky MR vyšetření míchy se zvýšila detekce postižení, které je velmi časté. Nálezy patologických anatomů a i pokroky v MR zobrazení ukázaly, že se nejedná o izolované onemocnění pouze bílé hmoty, ale je významně postižena i šedá hmota, a to již od počátku onemocnění. Na MR můžeme již u pacientů s klinicky izolovaným syndromem detekovat atrofii mozkové tkáně a kortikální ložiska. Diagnostická McDonaldova kritéria byla v posledním desetiletí opakovaně revidována se snahou zvýšit senzitivitu při jen minimálně snížené specificitě, aby mohlo být onemocnění co nejrychleji diagnostikováno a mohlo být tak časně započato s léčbou. V současnosti platí revidovaná kritéria z roku Další neméně významná role MR je predikce budoucího vývoje onemocnění. Onemocnění RS má velmi variabilní průběh a právě v odhadu, jak by se mohlo u daného pacienta onemocnění vyvíjet, pomáhá MR. V průběhu léčby pomocí MR monitorace sledujeme aktivitu onemocnění, respektive, zda daná léčba dostatečně potlačuje aktivitu, nebo by již mělo dojít k eskalaci léčby, zda nedošlo ke ztrátě účinnosti. V souvislosti s možným vznikem oportunních infekcí je nezastupitelná její bezpečnostní role. Ukázalo se, že je schopna některé oportunní infekce diagnostikovat subklinicky (především progresivní multifokální leukoencefalopatii PML). Časná diagnostika u PML vede k rychlé změně klinického vedení pacienta, a tím se významně snižuje reziduální klinické postižení. Je důležité oddělovat jednotlivé MR protokoly vyšetření, když pacient již má diagnostikovanou klinicky definitivní roztroušenou sklerózu, nepřináší diagnostický protokol nové informace a měl by být nahrazen monitoračním protokolem. Při MR monitoraci sledujeme oba procesy, ke kterým u RS dochází, jak zánět (objem T2 ložisek), tak neurodegeneraci (měření atrofie) s optimálním sledovacím schématem (před započetím léčby, po půl roce a poté s ročním intervalem). Můžeme tak říci, že MR provází pacienta s RS po celý život. Práce byla podpořena výzkumným záměrem RVO-VFN II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

12 A12 Abstrakta Rehabilitace v neurologii roztroušená skleróza, spasticita, problematika pánevního dna MUDr. Martina Kövári Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol, Praha V tomto přehledném sdělení budou představeny současné trendy rehabilitace u pacientů s postižením centrálního motoneuronu. Rehabilitace je totiž moderním, složitým a dynamicky se rozvíjejícím oborem a základní povědomí o jeho možnostech by měli mít i odborníci z řad neurologů. Jen tak je možné zabezpečit, aby se pacientům dostávalo adekvátní a včasné rehabilitační terapie. Cílem přednášky je proto seznámit neurologickou obec se základními principy technik na neurofyziologickém podkladě a to s Vojtovou reflexní lokomocí, proprioceptivní neuromuskulární facilitací, senzomotorikou, Bobath konceptem a dynamickou neuromuskulární stabilizací. Krátce budou prezentovány i naše dosavadní zkušenosti ve FN Motol s rehabilitační péčí o pacienty s roztroušenou sklerózou, včetně kruhového tréninku, speciálního programu léčby spasticity a léčby poruch pánevního dna. Mezioborová spolupráce v péči o pacienty s roztroušenou sklerózou MUDr. Jiří Fiedler, Ph.D., MUDr. Marek Peterka, MUDr. Tomáš Božovský Neurologická klinika FN a LF UK Plzeň Optimální péče o pacienty s roztroušenou sklerózou vyžaduje spolupráci neurologa nejen s praktickými lékaři, ale i s lékaři dalších odborností zejména oftalmology, gynekology, ale i odborníky řady chirurgických oborů všech, kteří se podílejí na komplexní péči o nemocného pacienta. Prezentace postupně probírá základní principy časné diagnózy optimálně již ve fázi klinicky izolovaného syndromu a zdůrazňuje nutnost přeléčení i. v. steroidy jako aktuální podmínku hrazení imunomodulačních léků pojišťovnou. V dalším je v přehledu podána terapie jak atak, tak dlouhodobá imunomodulační léčba spolu s nutnou dlouhodobou farmakovigilancí možných nežádoucích účinků léčiv. Zmíněna je doporučená životospráva pacientů. Přednáška též nabízí pohled na problematiku operací a ostatních invazivních výkonů u pacientů s roztroušenou sklerózou. Významná část je věnována otázce gravidity, antikoncepce, interrupce, kojení a způsobu vedení porodu a příbuzných témat včetně genetického rizika jak onemocnění samotného, tak podávané léčby. V neposlední řadě prezentace obsahuje EBM medicínou podložený přehled indikací/kontraindikací očkování. Cílem přednášky je podat praktický pohled na problematiku, kdy, jak a čím léčit pacienta s roztroušenou sklerózou a jak nejlépe o něj dlouhodobě pečovat v rámci mezioborové spolupráce. SATELITNÍ SYMPOZIUM středa / / Algoritmus léčby roztroušené sklerózy MUDr. Eva Meluzínová Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha Přednáška předkládá nejnovější poznatky v terapii relabující-remitující RS. Postupně jsou zmíněny všechny preparáty 1. a 2. linie, u nových preparátů zařazených do léčby v posledních letech jsou zmíněny nežádoucí účinky a jejich management. Velký důraz je kladen na farmakovigilanci ošetřujícího lékaře a compliance dobře informovaného pacienta, protože jen tak lze zajistit bezpečné použití jinak velmi účinných léků. II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

13 Abstrakta A13 Tecfidera nová perorální léčba RS a její odlišnosti MUDr. Marta Vachová RS centrum, Nemocnice Teplice V současné době jsou k dispozici pro léčbu roztroušené sklerózy nové léčivé přípravky. Léčivý přípravek Tecfidera je novou možností perorální léčby. Tecfidera je určena k léčbě dospělých pacientů s RRRS. Tecfidera prokázala v registračních studiích DEFINE a CONFIRM klinickou i radiologickou účinnost. V rámci studie DEFINE Tecfidera snižovala výskyt relapsů po 2 letech léčby o 53 % (p < 0,001), kumulativní pravděpodobnost relapsů o 49 % (p < 0,001) a riziko progrese invalidity přetrvávající 12 týdnů o 38 % (p = 0,005). Ve studii DEFINE ve skupině pacientů léčených léčivým přípravkem Tecfidera v dávce 2 denně 240 mg došlo k poklesu výskytu Gd+ lézí o 90 %, nových nebo zvětšujících se T2 hyperintenzních lézí o 85 % a nových T1 lézí o 72 %. Data z obou studií jsou podrobně prezentována v přednášce. V registračních studiích vykazovala Tecfidera přijatelný bezpečnostní profil, když celková četnost nežádoucích příhod byla obdobná ve všech skupinách. Nejčastější nežádoucí účinky ve skupině pacientů s léčbou Tecfidera byly gastrointestinální příhody a zrudnutí/návaly horka. Jednalo se o nežádoucí účinky většinou mírného nebo středně závažného charakteru a vyskytovaly se především na počátku léčby. Tyto nežádoucí účinky byly dobře zvládnutelné edukací pacienta užívat přípravek Tecfidera s jídlem nebo symptomatickou léčbou. ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA II garanti MUDr. Jiří Fiedler, Ph.D., MUDr. Eva Meluzínová středa / / První perorální lék v 1. lini léčby roztroušené sklerózy MUDr. Michal Dufek Neurologická klinika FN u sv. Anny, Brno Od 1. listopadu 2014 má úhradu nový perorální lék určený k léčbě roztroušené sklerózy (RS) v 1. linii. Zařadil se po bok interferonu beta a glatiramer acetátu. Jde o selektivní reverzibilní inhibitor enzymu dihydro-orát-dehydrogenázy, což je klíčový mitochondriální enzym pro de novo syntézu pirimidinu, který je potřebný pro rychle se dělící B a T lymfocyty. Teriflunomid má prostřednictvím tohoto účinku potenciál omezit nadměrnou aktivaci imunitní odpovědi, která se může podílet na aktivitě RS. Tento lék ale neovlivňuje homeostatickou proliferaci imunitních buněk, pro kterou je pirimidin zajištěn prostřednictvím záchranné dráhy a tedy nesnižuje obrannou imunitu. V klinických studiích prokázal účinnost u RS z hlediska klinických projevů (roční výskyt relapsů, progrese disability) i nálezu na MRI (snížení výskytu nových lézí a snížení aktivních lézí) a rovněž byla ve studiích prokázána jeho bezpečnost. Byla provedena i studie srovnávající tento lék s INFbeta 1-a (v dávkování 44 ug 3 týdně), kdy byla rovněž potvrzena jeho srovnatelná účinnost i bezpečnost. Výhodou tohoto nového léku je rychlý nástup účinku pozorovaný již po 6 týdnech na MR (dle studie 2. fáze) a perorální forma podání. Podání cholestyraminu nebo aktivního uhlí umožňuje rychlou eliminaci teriflunomidu z organizmu během 11 dnů. Příchod nového perorálního léku do 1. linie léčby RS je důležitý, rozšiřuje množnosti léčby a nabízí komfortní formu podání. Alemtuzumab ve 2. linii léčby roztroušené sklerózy, první klinické zkušennosti MUDr. Eva Meluzínová Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

14 A14 Abstrakta Alemtuzumab je humanizovaná monoklonální protilátka anti CD-52 a je registrován pod názvem CAMPATH pro léčbu chronické B lymfocytární leukémie od r Pro léčbu remitentní formy RS ve 2. linii je registrován pod názvem Lemtrada od září 2013 v Evropě a od listopadu 2014 v USA. Lék se podává ve dvou cyklech s ročním odstupem formou i. v. infuzí. Monoklonální protilátka se selektivně váže na CD52 povrchový glykoprotein B (CD19) a T (CD3) lymfocytů. Následuje rychlý pokles T i B lymfocytů, po kterém dochází v průběhu týdnů k postupné obnově B lymfocytů a monocytů, snížení hodnot T lymfocytů přetrvává déle. V klinických studiích CARE MS I a CARE MS II, kdy byla srovnávána účinnost alemtuzumabu s interferonem β-1a, byla prokázána úplná stabilizace choroby (jak klinická aktivita měřená počtem relapsů ročně, tak narůstající disabilita i MR stabilizace) u 66 % a u 55 % respektive u 70 % všech pacientů nebylo zapotřebí opakování léčby v průběhu 4 následujících let po druhém léčebném cyklu. Tyto výsledky potvrzují dlouhodobý účinek alemtuzumabu. Nejčastějším nežádoucím účinkem byla infuzní reakce nejpozději do 24 hodin po aplikaci, možnost rozvoje infekce v době výrazné deplece lymfocytů (cca do 8. týdne po aplikaci léku) a rozvoj autoimunity po opětovném vzestupu počtu lymfocytů zejména v průběhu 3. a 4. roku po skončení léčebného cyklu. Nejčastějším cílem autoimunitního onemocnění byla štítná žláza (36 %), imunitní trombocytopenická purpura (2 %) a anti GBM nefropatie (0,3 %) všech léčených pacientů. Lemtrada se tak řadí k velmi účinné terapii pro pacienty s relabující-remitentní formou RS. Za předpokladu pečlivého monitoringu případného vzniku očekávaných nežádoucích účinků a jejich včasné terapie bude i léčbou dobře tolerovanou a bezpečnou. Sociální aspekty diagnózy roztroušené sklerózy Mgr. Lucie Valouchová Oddělení sociální péče, Fakultní nemocnice Plzeň Lidé se zdravotním postižením tvoří významnou skupinu minoritu občanů České republiky. Na základě kvalifikovaných odhadů se jedná přibližně o 10 % obyvatel. Život s jakýmkoliv vrozeným či získaným somatickým postižením nebo chronickým onemocněním s sebou vždy nese řadu omezení, znevýhodnění či nesnází, která se odvíjejí od specifik konkrétního onemocnění např. redukce pohybových schopností a k tomu se vztahující individuálně zvýšená závislost na technických pomůckách či opatřeních, rozvoj kognitivního deficitu, vnímání patologické únavy, depresivní ladění, riziko informační/výkonové/sociální deprivace, problematické utváření sociálních a interpersonálních kontaktů a vazeb apod. Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS) představuje chronické zánětlivé demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému s prevalencí v České republice / osob. Jedná se o nejčastější neurologickou příčinu invalidity mladých osob (20 40 let) s autoimunitní etiologií. Roztroušená skleróza vstupuje do nejzákladnějších oblastí v praktickém životě, počínaje zaměstnáním, přes péči o děti až po řešení zdravotně-sociálních otázek. Prezentace představí základní terminologii v oblasti zdravotního postižení, pracovně-právních norem a vydefinuje pojem osoby se zdravotním postižením v českém právním řádu. Zmíní problematiku invalidity (posudková kritéria, specifika pro RS) i dalších dávek pro osoby se zdravotním postižením včetně relevantní legislativy platné od II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

15 ISSN Ro ník 6. P ehledové lánky Celoro ní pé e o atopickou a velmi suchou pokožku Chirurgicko-plastická lé ba bércových v ed a ran Rizikové faktory nádorových recidív bazocelulárneho karcinómu kože Použití p ípravk se 40% ureou v lé b onychomykóz Mezioborové p ehledy Infek ní mononukleóza a další onemocn ní vyvolaná virem Epsteina a Barrové Sd lení z praxe Folliculitis decalvans capillitii Okénko estetické dermatologie Nové možnosti rejuvenace v korektivní dermatologii voln prodejné léky Prost edky k prevenci a lé b dekubit pohledem farmaceuta Voln prodejné produkty pro lé bu chorob v dutin ústní ISSN Ro ník 8. medicamenta nova Ro umilast (Daxas) nový lék v lé b chronické obstruk ní plicní nemoci aktuální farmakoterapie Použití p ípravk se 40% ureou v lé b onychomykóz Lé ba obezity u pacient s diabetes mellitus 1. ást Novinky v lé b HIV infekce Funk ní gastrointestinální obtíže u kojenc a možnosti jejich ovlivn ní výživou farmaceutická technologie Nové lé ivé látky v magistraliter receptu e XII propranolol-hydrochlorid Nové lé ivé látky v magistraliter receptu e XIII sotalol-hydrochlorid sociální farmacie Bariéry a možnosti dalšího rozvoje konzulta ní innosti v lékárnách v eské republice asopis je vydáván ve spolupráci s eskou farmaceutickou spole ností LS JEP P ehledové lánky Ú inná lé ba respira ních onemocn ní spojených s kašlem u d tí Komplexní metabolické zm ny u obézních d tí Bariérová funkce k že nový pohled p i pé i o d tskou pokožku Speci ka výživy nejen p ed asn narozených d tí Onemocn ní slinných žláz v d tském v ku Vrozené poruchy a anatomické variace pately u d tí a dospívajících Sd lení z praxe Intrakraniální krvácení u donošených novorozenc Lé ba polohového plagiocefalu pomocí kraniální remodela ní ortézy A-V malformace vena Galeni u novorozence Využití DIEP laloku v rekonstrukci vrozené asymetrie prsou Cizí t lesa v uchu u d tí Klinickoradiologická diagnóza Lé ba in kovaného hemangiomu propranololem a antibiotiky Orbis Pictus Medicus Avaskulární nekróza u dít te s akutní lymfoblastickou leukémií asopis je indexován v Bibliographia Medica echoslovaca, EMBASE, Scopus a v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v R ISSN Ro ník INTERVENTIONAL CARDIOLOGY ISSN X AND ACUTE CARDIAC CARE Ro ník / volume 11 Originální práce / Original articles Kombinovaný transradiální, transfemorální a subklaviální p ístup p i alkoholové septální ablaci u hypertro cké obstruk ní kardiomyopatie A combined transradial, transfemoral and subclavian approach in the treatment of hypertrophic obstructive cardiomyopathy with alcohol septal ablation P ehledové lánky / Review articles Tromboembolizmus, hemokoagulace a aterotrombóza Thromboembolism, coagulation and atherothrombosis Markery myokardiálního p etížení Biomarkers of myocardial overload Indikace srde ní resynchroniza ní terapie ve sv tle nedávných velkých studií a analýz speci ckých podskupin pacient Indications for cardiac resynchronization therapy: recent large trials and analyses of speci c subgroups of patients Farmakoterapie / Pharmacotherapy Betablokátory v lé b chronického srde ního selhání u pacient se sníženou funkcí ledvin Beta blockers in treating chronic heart failure in patients with impaired renal function Kazuistiky / Case reports Aneuryzma v n ité tepny po implantaci DES Coronary artery aneurysm following DES implantation INFORMACE / INFORMATION Výzkumná stáž v OCT CoreLab, University Hospitals of Cleveland Research stay at OCT CoreLab, University Hospitals OF CLEVELAND Scopus, Embase, Bibliographia Medica echoslovaca Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik Rady pro výzkum, vývoj a inovace R ISSN Ro ník 13. P ehledové lánky Škodlivé užívání alkoholu a závislost na n m u duševn nemocných Chronická insomnia a psychické poruchy N které aktuality v terapii sexuálních dysfunkcí Sou asné projevy agrese sd lení z praxe Diagnostikujeme a lé íme demence správn a v as? Výsledky pr zkumu ve sv tle nových doporu ení Kazuistika suicidující pacientky Psychogenní extrapyramidové poruchy Efektivní lé ba psychotického onemocn ní v akutní fázi Sexuální funkce p i lé b depresivní poruchy agomelatinem konzilia v psychiatrii Deprese u onkologických pacient psychoterapie Použití terapeutických dopis ke zpracování traumatických emocí z d tství asopis je indexován v Bibliographia Medica echoslovaca, EMcare a v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v R ISSN ro ník 9. P ehledové lánky Plicní arteriální hypertenze jako možná p í ina dušnosti vašeho pacienta? Novinky v diabetologii linagliptin v lé b hyperglykemie Biologická terapie v revmatologii Mezioborové p ehledy Hyperaktivní m chý ve stá í a možnosti lé by v primární pé i Syndrom neklidných nohou a periodické pohyby kon etin v interní praxi ve zkratce Ch ipka a možnosti její lé by pro sestry Dysfagie a pom cky p i poruchách polykání Zajišt ní klinické pastora ní pé e ve Fakultní nemocnici Olomouc 2012 P ehledové lánky Lé ba extraintestinálních manifestací idiopatických st evních zán t Využití bakteriálních lyzát v klinické praxi Autonomní neuropatie a postižení srdce p i diabetu Bursitis uratica Mezioborové p ehledy Lé ba poopera ní bolesti Prevence kardioembolických cévních mozkových p íhod Novinky v lé b neuropatické bolesti Sd lení z praxe Hereditární angioedém a anafylaktická reakce po žihadle od sršn Nemocni ní pé e Hladov ní v nemocnici asopis je indexován v: Bibliographia Medica echoslovaca, EMBASE, Scopus a v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v R ISSN Ro ník 14 ISSN Ro ník 13. P ehledové lánky Lé ba refrakterní enurézy P í iny a rizikové faktory vzniku urolitiázy Roboticky asistovaná radikální prostatektomie z pohledu anesteziologa a intenzivisty Novinky v systémové lé b renálního karcinomu Sd lení z praxe Automutilace za ú elem laické konverze pohlaví u transsexuála s disociální poruchou osobnosti Zkušenost s kombinovanou intrakavernózní lé bou t žké erektilní dysfunkce použitím trojkombinace vazoaktivních látek Ionizující zá ení a karcinom ledviny Pro sestry Pé e o komplikované urostomie asopis je vydáván ve spolupráci se Sdružením ambulantních urolog a eskou spole ností pro sexuální medicínu ISSN ro ník 13 Hlavní téma Bolesti hlavy p ehledové lánky Bolestivé diabetické neuropatie Neuromuskulární poruchy u tyreopatie Alzheimerova choroba a zmiešaná demencia jedna entita alebo dve? 2cm segmentová studie motorických vláken nervus ulnaris p es oblast lokte elektromyogra cká technika z pomezí neurologie Vegetativní stav z pohledu p ístrojových vyšet ovacích metod sd lení z praxe Spontánní epidurální hematom kr ní páte e Subkortikální band heterotopie mozkové k ry s farmakorezistentní epilepsií Z HISTORIE NEUROLOGIE Autorský pohled na po áte ní etapu stimula ní lé by epilepsie a na její význam originální práce Vo ba antihypertenznej lie by u hospitalizovaných geriatrických pacientov Porovnanie trendov v spotrebe opioidov SR a R Hlavní téma PSYCHOFARMAKA Psychofarmakologie je už šedesátiletá Aktualizované klinické a teoretické aspekty podávání antipsychotik Antidepresiva od teorie ke klinické praxi p ehledové lánky DIABETOLOGIE Inkretinová lé ba a riziko akutní pankreatitidy Aktuální lé ba perorálními antidiabetiky VARIA Studie MOTUDI ovlivn ní hmotnosti inzulinovou lé bou u nemocných s DM2 v R asopis je vydáván s podporou eské spole nosti klinické farmakologie SL JEP a Slovenskej spolo nosti klinickej farmakológie. Hlavní téma LÉ BA NÁDOROVÉ BOLESTI P ehledové lánky Cílená lé ba u pokro ilého karcinomu žaludku novinky v lé b karcinomu žaludku Neoadjuvantní terapie karcinomu slinivky b išní Pozdní vedlejší ú inky onkologické lé by u dlouhodob p ežívajících pacient sd lení z praxe Neoadjuvantní chemoterapie u pacientky s nízkou proliferací Polékový halucinatorní syndrom u pacientky s karcinomem prsu INFORMACE Seminá CECOG o cílené a individualizované lé b metastazujícího kolorektálního karcinomu asopis je indexován v: Bibliographia Medica echoslovaca, EMBASE, Scopus a v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v R. ISSN Ro ník ISSN Ro ník 6. prof. MUDr. Jana Sk i ková, CSc. doc. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D. MUDr. Jan Smetana, Ph.D. MUDr. Pavel Kosina, Ph.D. jak lé it nádory plic a pr dušek? Dermatologie PRO PRAXI z obsahu Interven ní a akutní kardiologie 1 z obsahu Interní medicína PRO PRAXI 1 z obsahu Klinická farmakologie a farmacie z obsahu Nádory plic a pr dušek Radikální prostatektomie Miloš Bro ák Praktické lékárenství Medicína PRO PRAXI 1 Neurologie PRO PRAXI Onkologie z obsahu z obsahu z obsahu z obsahu EKG v klinické praxi estmír íhalík, Miloš Táborský Pediatrie PRO PRAXI z obsahu Psychiatrie PRO PRAXI z obsahu Urologie PRO PRAXI z obsahu Jak pomoci svému zdraví v zim? Káva a zdraví mýty a fakta Jak pe ovat o atopickou pokožku LEXIKON o kovacích látek dostupných v R Malnutrice nejen u nádorových onemocn ní Jana Kleinová Luboš Sobotka Pavel T šínský Ji í Vorlí ek Zden k Wilhelm Zden k Zadák asopisy, reprinty, eduka ní materiály Knihy a odborné publikace Webové stránky asopis, kongres, archiv, e-shop Komunikujeme s léka i všemi sm ry Kongresy, seminá e a akce na klí

16 A16 Abstrakta NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ, NEUROONKOLOGIE garant MUDr. Jiří Polívka, CSc. středa / / Aktuální pohled na problematiku nádorů CNS MUDr. Jiří Polívka 1, CSc., Ing. Jiří Polívka jr. 1, 2, MUDr. Hana Vacovská 1 1 Neurologická klinika Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Plzeň 2 Biomedicínské centrum a Ústav histologie a embryologie Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy v Praze Neuroonkologie byla donedávna poněkud stranou hlavního zájmu neurologů a omezovala se především na oblast diagnostiky. Další péče pak náležela neurochirurgům a onkologům. Bližší vazbu na problematiku mozkových nádorů měla a má epileptologie. Klasifikace WHO z roku 2007 rozeznává 132 různých histopatologických jednotek primárních nádorů CNS. Jde o velmi rozsáhlou a značně heterogenní skupinu onemocnění s různým biologickým chováním jednotlivých typů nádorů. V posledním desetiletí dochází k enormnímu nárůstu poznatků o vzniku a vývoji nádorové choroby na úrovni genomické, molekulárně-genetické, epigenomické a nádorového mikroprostředí. Podařilo se molekulárně-geneticky typizovat řadu mozkových nádorů. To mění pohled na základní histopatologickou klasifikaci nádorů CNS. Objevují se speciální nádorové biomarkery, jejichž stanovení vede k upřesnění dalšího léčebného postupu. Mají význam prognostický i prediktivní. Do oblasti neuroonkologie se promítá obrovský rozvoj neuroradiologie, neurochirurgických technik i možností onkologické léčby. Neuroonkologie je typickým příkladem široké mezioborové spolupráce. Základem je včas a správně zjistit mozkový nádor. Provést co nejpřesnější předoperační diagnostiku. Včas a co nejvíce radikálně provést neurochirurgické odstranění nádoru případně biopsii. Získání nádorové substance umožňuje co nejpřesnější typizaci nádoru, která je podstatná pro volbu další onkologické léčby. Cílem je realizovat léčebný postup šitý na míru pro daný typ nádoru a konkrétního nemocného, tedy podle zásad personalizované medicíny. Největší pokrok je ve skupině gliomů astrocytomů a oligodendrogliálních nádorů, dále embryonálních nádorů (meduloblastom) a lymfomů. Neuroonkologická epileptologie a epileptochirurgie jsou dalšími významnými součástmi oboru. Pokroky v neuroonkologii přinášejí již dnes významné výsledky. Jde o vysoce perspektivní problematiku, jejíž další dynamický rozvoj přinese většímu počtu nemocných zlepšení kvality a délky jejich života. Nové možnosti neurochirurgické léčby nádorů CNS doc. MUDr. Vladimír Přibáň, Ph.D. Neurochirurgické oddělení, Karlova Univerzita v Praze, Lékařská fakulta v Plzni a FN Plzeň Spektrum neurochirurgických výkonů v oblasti tumorů CNS je široké. Vyplývá to z histologické různorodosti jednotlivých typů nádorů. Zcela obecné dělení tumorů s ohledem na operační techniku je na extraaxiální a intraaxiální. Základním postulátem v neurochirurgii je maximální resekce/ kompletní extirpace při minimalizaci rizika zhoršení neurologického deficitu. Zlepšení operační techniky je podmíněno rozvojem zobrazovacích metod s dominantním postavením magnetické rezonance (MR). Tato vyšetřovací modalita umožňuje vyšetření traktografie, funkční MR, což jsou vyšetření, která zásadním způsobem ovlivní operační taktiku a přístup. Peroperační navigace (na základě MR nebo CT vyšetření) zvyšuje bezpečnost operačního výkonu. Zlepšení operačních výsledků je umožněno využitím operačního mikroskopu nebo endoskopu (v případě tumorů hypofýzy a některých nádorů baze lební). Radikalita operačního výkonu je pozitivně ovlivněna využitím fluorescenčního efektu absorbce 5-ALA v nádorové tkáni. Radikalita je cílem, ale zároveň by nemělo dojít k poškození pacienta. Je proto nezbytné identifikovat elok- II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

17 Abstrakta A17 ventní oblasti mozku a jejich vztah k tumoru. Tomu napomáhá intraoperační elektrofyziologická monitorace a v případech operací v oblasti řečových center tzv. awake chirurgie, s přechodným probuzením během resekce. V případě některých tumorů navazuje komplexní terapie: radioterapie, stereotaktická radiochirurgie, chemoterapie a imunomodulace. Medikamentózní léčba a radioterapie nádorových onemocnění v neurologii MUDr. Ferdinand Třebický Ústav radiační onkologie, Nemocnice Na Bulovce, Praha V České republice je roční incidence mozkových nádorů odpovídající v hladině 8 pac/ obyvatel, vzrůstajícím věkem nemocných narůstá až na hladinu 19 pac/ pacientů. V absolutním počtu to znamená celkové množství na 750 pacientů ročně s detekovaným mozkovým nádorem, z toho připadá cca 520 pacientů pro dg. high-grade mozkového nádoru. Lokální kontrola nemoci, doba celkového přežití pacienta a kvalita života pacienta jsou závislé na prognostických faktorem, především době záchytu onemocnění, věku nemocného, rozsahu nádoru v době jeho detekce, klinickém stavu pacienta (míry postižení kognitivních funkcí pacienta v době detekce nádoru) a především, rozsahu neurochirurgického resekčního výkonu, včetně biologické výbavy nádoru (sekundární gliální nádor, pozitivní metylace na promotoru MGMT, ko-delece 1p19q, mutace IDH1,2, přítomnost genomu z CMV infekce). Zásadním přístupem léčby mozkových nádorů je neurochirurgický resekční výkon, profitují z maximálního resekčního výkonu pouze pacienti s maximální parciální resekcí nebo makroskopicky a morfologicky radikální resekcí objemu nádoru při klinickém stavu ECOG1 2, zejména pro gliální nádory vysokého stupně, ale míra lokální kontroly a přežití pacientů se promítá i do složek gliálních nádorů nízkého stupně. Pro gliální nádory vysokého stupně se medián relapsu projevuje v intervalu 8 měsíců od detekce nádoru, celkové přežití je závislé na výše uvedených faktorech a pohybuje se v intervalu měsíců. Velmi problematickou skupinou jsou gliální nádory nízkého stupně. Jejich růst je sice velmi pomalý, ale setrvalý, a byť jsou zachycené u pacientů, většinou nízkých věkových skupin, je detekovaný relaps onemocnění v intervalu 2,5 7 let. V bioptickém závěru je většinou popisovaný přechod mezi gr. II/III nebo gr. IV, a i když se morfologicky nádor chová jako typický nádor nízkého stupně, včetně FLT a FDG PET zobrazení. Medián relapsu u takové skupiny pacientů se pohybuje v intervalu 2 2,5 roku po komplexní léčbě. Druhou zásadní modalitou léčby mozkových nádorů je radioterapie. U nádorů vysokého stupně zásadně prodlužuje dobu do progrese i celkové přežití, vždy tyto faktory vázané na maximální rozsah neurochirurgické resekce a klinickém stavu pacienta. U nádorů nízkého stupně je vyhrazená pro případy rizika up-gradingu nádoru nebo neurochirurgicky neřešitelné nádory. Z technik radioterapie u gliálních nádorů vysokého stupně jsou nejvhodnější přístupy IMRT technik fotonové radioterapie, u ložisek nízkého stupně nebo nádorů jasně ohraničených vyžadující vysokou konformitu dávky a šetření okolních rizikových oblastí (např. chordom) je indikovaná technika protonové radioterapie. Třetí modalitou komplexní protinádorové péče je chemoterapie reprezentovaná cytostatikem s alkylačním a antimetabolickým efektem, temozlomidem. Zejména u nádorů s pozitivní metylací promotoru MGMT blokuje opravu nádorové DNA, prodlužuje celkové přežití a lokální kontrolu jak u nádorů vysokého stupně, tak nádorů nízkého stupně s pozitivitou mutace IDH a ko-delecí 1P19q. Nežádoucími účinky léčby je jeho hematotoxicita, hepatotoxicita a gastrotoxicita. Druhá linie při selhání temozollmidu je podání lomustinu nebo karmustinu. U relabujících nádorů vysokého stupně se doba do progrese pohybuje do 30 týdnů. Jeho riziko je zásadně v pozdní hematologické toxicitě (dřeňový útlum, sekundární MDS sy). Třetí linie na bázi platiny, ifosfamidu nebo etoposidu je většinou určená pro nádory ependymální řady nebo při velmi dobrém ECOG stavu pacienta a vyčerpaných možnostech I. a II. linie léčby chemoterapií. Blokátory tepoizomerázy II (irinotekan) jsou v oblasti klinických hodnocení (off-label). U biologické léčby dosavadních možností (blok Tk, mtor, VEGFR, EGFR) nedošlo k zásadnímu prodloužení doby do progrese a celkového přežití, spíše je nutné na podkladě závěrů klinických hodnocení pohlížet na tuto skupinu se závěrem selhání efektu léčby. Jediný pozitivní efekt byl zaznamenaný u podání antivirotika vangancykloviru při dg. sekundárního glioblastomu na podkladě prodělané infekce CMV s prodloužením mediánu celkového přežití na 35 měsíců. Určitým předpokladem je forma imunoterapie s podáním anti-pd1 protilátkami u nádorů vysokého stupně II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

18 A18 Abstrakta KONTROVERZE LÉČBA POZDNÍ PARKINSONOVY NEMOCI VÝBĚR INVAZIVNÍCH FARMAKOTERAPEUTICKÝCH METOD garant prof. MUDr. Jan Roth, Ph.D. středa / / Duodopa jako preferovaná terapie motorických příznaků Parkinsonovy nemoci MUDr. Marek Baláž, Ph.D. I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno U velké části pacientů s Parkinsonovou nemocí (PN) dochází po několika letech dopaminergní terapie ke kolísání hybného stavu a k rozvoji pozdních hybných komplikací PN. Mezi nejčastější patří choreatické dyskineze a zkracování efektu dopaminergní terapie (který se i v naší literatuře označuje anglickým pojmem wearing-off). Jednou z příčin kolísání hybného stavu je absolutní závislost příznaků PN na plazmatických hladinách dopaminu, které dále závisí od absorpce levodopy v jejunu. Tato absorpce je jednoznačně ovlivněna rychlostí přechodu perorálních preparátů obsahujících levodopu žaludkem. Všechny terapeutické invazivní metody, které jsou v pozdních stadiích PN využívány, se žaludku vyhýbají. Nejčastěji využívanými léčebnými postupy v našich podmínkách jsou hluboká mozková stimulace a terapie intraduodenální levodopou (Duodopa ). Duodopa je koncentrovaný gel s obsahem levodopy a karbidopy (20/5 mg v 1 ml), který je přenosnou pumpou aplikován přímo do duodena. Gel je podáván do trvale zavedené perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG), a to PEG jejunální (PEG/J) sondou. Intraduodenální aplikace je nastavena tak, aby podávání bylo co nejvíc kontinuální, je aplikováno během dne cca na dobu 16 hodin (obvykle mezi 6 a 22 hodinou), na noc se pumpa standardně vypíná. Při kontinuální aplikaci je dosahováno stabilních plazmatických hladin levodopy a také kontinuální stimulace striatálních dopaminových receptorů. Následně dochází ke zlepšení kvality života pacientů, ke zmírnění fluktuací hybného stavu a také ke snížení dyskinez a ústupu stavů off. Pumpu je možné nastavit tak, aby byly počet a frekvence dávek omezeny a bylo zachováno co nejvíc kontinuální podávání léku. Duodopa představuje zhmotnění principu kontinuálního podávání dopaminergní terapie (continuous drug delivery CDD). Díky kontinuální aplikaci medikace se u pacientů obvykle přikročí k vysazení všech denních dávek antiparkinsonské medikace, ponechává se obvykle pouze večerní dávka přípravku s obsahem levodopy (obvykle s pomalým uvolňováním). Tato terapie vzhledem k invazivitě není prosta nežádoucích účinků, které se týkají především možnosti lokálního poškození a změn v místě implantace PEG/J prosakování žaludeční tekutiny a záněty v místě vstupu hadičky PEG/J, dislokace nebo zalomení hadičky vedoucí k poklesu efektu terapie, vzácně i peritonitida a perforace střeva. Markantní výhodou terapie intraduodenální levodopou ve srovnání s hlubokou mozkovou stimulací je to, že z hlediska mozku jde o metodu zcela neinvazivní, pacienti nemusí absolvovat operaci CNS se všemi rizikovými faktory a indikační kritéria k terapii Duodopou zahrnují širší populaci pacientů s PN (je možno indikovat pacienty s kognitivní poruchou, není věkový limit a není nutno absolvovat neuropsychologické vyšetření či MR mozku). Další nespornou výhodou je jednodušší nastavování terapeutických parametrů pumpy ve srovnání s neurostimulátorem. Jak Duodopa, tak hluboká mozková stimulace, mají své místo v terapii motorických příznaků Parkinsonovy nemoci a hlavním cílem obou metod je zlepšení kvality života našich pacientů. II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

19 Abstrakta A19 Apomorfin jako preferovaná terapie motorických příznaků pozdní Parkinsonovy nemoci MUDr. Martin Nevrlý, Ph.D., MUDr. Kateřina Menšíková, Ph.D., prof. MUDr. Petr Kaňovský. CSc. Neurologická klinika FN a LF UP, Olomouc Apomorfin je patrně nejúčinnější dopaminergní agonista. Na rozdíl od řady jiných dopaminergních agonistů, je přímým dopaminergním agonistou receptorů D1 i D2. Stimulací těchto receptorů do jisté míry nahrazuje účinek dopaminu. Výhodou apomorfinu je nejen jeho vysoká účinnost, ale také jeho velmi rychlý nástup účinku. Výhodou, ale současně i jistou nevýhodou, potom je jeho velmi krátký biologický poločas (asi 2 hodiny). Jistou nevýhodu představuje nutnost podávání subkutánní cestou, protože perorálně podaný apomorfin je rozložen v gastrointestinálním traktu. Apomorfin je v současné době používán téměř na celém světě k léčbě komplikovaných pozdních stadií Parkinsonovy nemoci, kdy při vyčerpaných možnostech perorální farmakoterapie nelze dosáhnout dobré kompenzace klinického stavu pacienta. Především se jedná o těžké motorické fluktuace, invalidizující dyskineze, těžké akinetické epizody a současně také kontraindikace k terapii hlubokou mozkovou stimulací. Apomorfin se v těchto indikacích podává buď v podobě jednorázových subkutánních injekcí (především v severní Americe), nebo ve formě kontinuálních subkutánních infuzí (především v Evropě). Mezi významnější nežádoucí účinky apomorfinu patří dyspepsie, nauzea, vomitus a ortostatická hypotenze. Nauzeu a vomitus je možno úspěšně řešit současným podáním specifického dopaminergního blokátoru, domperidonu. Obsluha a aplikace subkutánní injekce napojené na pumpu s látkou není nikterak složitá a po řádné edukaci jí je schopen i laik, podobně jako je tomu u aplikace inzulinu u diabetiků. Nicméně vzhledem k motorickému handicapu pacientů s Parkinsonovou nemocí je vyžadována k manipulaci s pumpou asistence další pečující osoby, často z řad rodinných příslušníků. V současné době u pacientů v pokročilém stadiu Parkinsonovy nemoci s nedostatečným efektem zvyklé farmakoterapie a současně zachovalou odpovídavostí na podání dopaminergního agonisty, je léčba kontinuálními subkutánními infuzemi apomorfinu vedle hluboké mozkové stimulace a kontinuálního intestinálního podávání L-DOPA jednou z možností léčby, která některým pacientům nabízí řešení jejich invalidizujících potíží. WORKSHOPY středa / / Léčba epilepsie teorie a praxe? doc. MUDr. Petr Marusič, Ph.D., MUDr. Jana Zárubová Workshop seznámí účastníky se současnými doporučenými postupy při léčbě epilepsie a s jejich správným použitím v klinické praxi. Interaktivní formou a na základě kazuistik bude probrána problematika zahájení, vedení a ukončení terapie II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

20 A20 Abstrakta NEUROMUSKULÁRNÍ PROBLEMATIKA garanti MUDr. Stanislav Voháňka, CSc., MBA, MUDr. Rudolf Kotas, Ph.D. čtvrtek / / Vybraná poranění periferních nervů na končetinách MUDr. Radim Mazanec, Ph.D. Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha V době míru se vyskytují poranění periferních nervů v traumacentrech ve 2 3 % úrazů. Současně s poraněním plexů a kořenů je výskyt 5 %. Příčinou jsou hlavně polytraumata při dopravních nehodách, sportovní úrazy a průmyslová poranění, méně často otevřená a tržná zranění. V diagnostice poranění periferních nervů je rozhodují mechanizmus poranění, klinický nález a elektromyografické vyšetření. Nejčastějším mechanizmem poranění jsou penetrující rány, zhmoždění, trakce a ischemie nervu. Narůstá význam zobrazovacích vyšetření, kromě rtg a CT zobrazení je to hlavně magnetická rezonance a sonografie. Význam elektromyografie spočívá v rozlišení neurapraxie, axonotméze s parciálním či úplným denervačním syndromem a neurotméze. Častější jsou poranění nervů na horních končetinách (73,5 %), hlavně n. radialis. Nejčastější jsou akutní traumata při fraktuře humeru (18 %), dale poziční traumata v obl. sulcus n. radialis humeru (obrna milenců či opilců) a iatrogenní léze při osteosyntéze suprakondylických fraktur humeru. Projevují se oslabením extenze lokte, supinace předloktí, extenze zápěstí a MP kloubů. Porucha čití postihuje dorzum ruky. Na druhém místě jsou traumata n. ulnaris, nejčastěji při frakturách lokte nebo distální části ulny nebo radia v kombinaci s lézí n. medianus. Na dolních končetinách je nejčastěji poraněný n. peroneus, následuje n. ischiadicus, n. tibialis a n. femoralis. Pro n. ischiadicus jsou typické vysoké pánevní léze při fraktuře pánve a luxace kyčle. Iatrogenní poranění se vyskytují hlavně u TEP kyčle a kolene. N. peroneus je poraněn při frakturách fibuly a distorzích kolene, hlavně trakčním mechanizmem (91 %), neurotméze jsou vzácné (9 %), častá jsou poziční traumata a iatrogenní léze (zevní fixátory, sádra). Výsledky konzervativní i operační léčby n. peroneus jsou nejisté. N. tibialis je vzácně poraněn přímo (fraktura tibie, otevřená poranění). Léze bývají často distálně za vnitřním kotníkem (jogging) nebo plantárně. Preferuje se konzervativní léčba s výjimkou otevřených poranění. N. femoralis bývá poraněn vysoko v pánvi společně s lumbálním plexem (fraktury pánve, operace, hematomy), dále iatrogenně (katetrizace v třísle, TEP kyčle). Obecná doporučení k léčbě traumat periferních nervů: operační léčba je indikovaná u otevřených poranění s poruchou čití a svalovou slabostí u zavřených poranění je operační léčba indikovaná při trvání úplného denervačního syndromu déle než 3 měsíce konzervativní léčba zahrnuje hlavně rehabilitaci s využitím reflexních a facilitačních metod. při úplném denervačním syndromu je vhodná elektrostimulace a při reinervaci svalu (objeví se záškuby) elektrogymnastika. Při trvání úplného denervačního syndromu déle než je očekáváno, již není pokračování elektrostimulace indikováno Myastenie gravis a myastenický Lambert-Eatonův syndrom MUDr. Stanislav Voháňka, CSc., MBA Neuromuskulární centrum Neurologické kliniky LF MU a FN Brno Myastenie gravis je autoimunitní onemocnění způsobené protilátkami proti různým komponentám postsynaptické části nervosvalové ploténky: % nemocných má přítomny v krvi cirkulující IgG protilátky proti alfa podjednotce acetylcholinového receptoru (ACHR protilátky). Tento typ je patogeneticky asociován s chorobami thymu. Asi v 10 % se vyskytuje thymom (v 90 % benigní), u zbylých, zvl. mladších nemocných, je přítomna hyperplazie thymu. Asi polovina (30 70 %) II. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI