JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ"

Transkript

1 JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Valašské Meziříčí Komise pro Zdravé město Valašské Meziříčí

2 1. Úvod Zdraví je to nejcennější, co máme. Tuto starou pravdu uznáváme, pokud se jedná o individuální zdraví každého z nás, méně často si uvědomujeme, že platí i pro veřejné zdraví, tj. zdravotní stav obyvatel města, kraje nebo země. Bez zdravého obyvatelstva se nemůže země ani město úspěšně rozvíjet v žádné oblasti. Zdraví je stejně cenná hodnota jako svoboda, hospodářská prosperita nebo vzdělanost. Víme ale doopravdy, jak jsou zdraví občané ve Valašském Meziříčí? Na co nejčastěji stůněme, co je nejčastější příčinou úmrtí, jaké vlivy zde na zdraví působí, jak jsme na tom ve srovnání s jinými městy nebo oblastmi České republiky? Tato publikace se pokouší odpovědět na položené otázky. Předkládá výběr údajů o zdravotním stavu, nemocnosti a úmrtnosti obyvatel našeho města, výběr základních demografických dat a také komentuje některé souvislosti i předpokládané další trendy vývoje. Publikace Analýza zdravotního stavu obyvatel města Valašské Meziříčí je určena zejména zástupcům samosprávy a státní správy města, vedoucím pracovníkům institucí, firem, škol, zástupcům neziskového sektoru i všem ostatním zájemcům bez zdravotnického vzdělání. Má za cíl sloužit jako praktický zdroj informací i jako jeden z možných podkladů pro vytváření zdravotní politiky a péče o rozvoj služeb souvisejících se zdravím v našem městě. Analýza byla zpracována podle metodiky, kterou připravilo Ministerstvo zdravotnictví ČR a Národní síť zdravých měst, jejímž je Valašské Meziříčí členem. Garantem Analýzy je Komise pro Zdravé město Valašské Meziříčí, odbornou část připravila Národní síť podpory zdraví, o. s. ve spolupráci s Nemocnicí Valašské Meziříčí a Státním zdravotním ústavem. Data zde uveřejněná pochází především z materiálů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Mgr. Jiří Pernický místostarosta

3 2. Základní pojmy Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás nic nebolí, že nám nic není. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Definice Světové zdravotnické organizace (WHO) popisuje zdraví jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody člověka, nikoliv pouze jako nepřítomnost nemoci. 2.1 Zdraví a jeho determinanty Definice: Individuální zdraví (WHO): stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody člověka, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci. Veřejné zdraví: zdravotní stav určité populace, skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, ba stovek faktorů, jejichž složení a míra vlivu se mění v průběhu života každého jednotlivce. Tyto faktory nazýváme determinanty zdraví, případně rizikové faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí životního stylu (způsobu života) člověka, dále životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam má i úroveň zdravotní péče, zejména dostupnost a kvalita léčby a prevence. Střetávají se zde tedy momenty biologické podstaty člověka, přírodní a společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu. Graf 1: Determinanty zdraví 15% 15% 50% životní styl zdravotní péče genetická zátěž vlivy prostředí 20% I když se odhad podílu jednotlivých determinant v různých odborných zdrojích někdy mírně liší, panuje shoda v tom, že rozhodující vliv na zdraví má životní styl, tj. způsob života každého

4 jedince. Ten je utvářen především stylem výživy, pohybové aktivity, duševní hygieny, rozvržením denního režimu, dále návyky a příp. závislostmi jako je kouření, míra konzumace alkoholu a jiné rizikové chování, ale také typem sexuálního chování, dodržováním hygienických zásad a dalšími faktory. 2.2 Incidence, prevalence, úmrtnost Zdravotní stav obyvatelstva obecně i v jednotlivých regionech, tzn. i ve Valašském Meziříčí, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisí. Ukazatele zdravotního stavu jsou založeny především na dvou důležitých událostech na vzniku nemoci a na úmrtí. Ve vztahu k onemocnění se nejčastěji hovoří o incidenci a prevalenci dané nemoci. Definice: Incidence: počet všech nových (nově hlášených, diagnostikovaných) případů onemocnění. Vztahuje se k určitému času a určitému území, tj. k určité populaci. Prevalence: počet všech existujících nemocí v dané populaci i čase. Prevalence může být okamžiková (např. k dnešnímu dni) nebo intervalová (v tomto roce). Nemocnost: počet manifestně nemocných k počtu exponovaných osob v populaci. Úmrtnost: počet zemřelých v populaci za určitou dobu, nejčastěji za jeden rok. 2.3 Absolutní a relativní údaje, standardizace, trendy Základními údaji jsou absolutní údaje, což jsou čísla, která zachycují skutečné počty zemřelých nebo nemocných, a to celkově nebo podle jednotlivých kritérií (podle diagnóz, podle věku, pohlaví apod.) na vybraném území. Tyto údaje však nelze srovnávat mezi jednotlivými územími, např. mezi městem, okresem, krajem a ČR, a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý počet obyvatel, na tzv. konstantu ve většině případů na 100 tisíc obyvatel. Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a s republikovým průměrem se data dále standardizují metodou tzv. věkové standardizace, tzn. přepočtu ve všech srovnávaných oblastech a v každém období na stejnou věkovou strukturu, jako kdyby všude a v každém období žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat údaje v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a srovnat s průměrem ČR i s hodnotami v jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však a je tomu tak i v této práci tzv. evropský standard, tedy jakýsi evropský věkový průměr. Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k velikosti tzv. statistického souboru, to znamená skutečnému počtu obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory, v tomto případě ukazatele vztahující se k městu Valašské Meziříčí, mívají i po standardizaci a relativizaci výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům z velkých populací. U údajů za menší celky jsou hodnoty, byť standardizované, zatíženy tzv. chybou malých čísel, zejména v případě nepříliš častých diagnóz. V případech, kdy velikost populace v souboru je menší než 100 tisíc osob, mohou přepočty na 100 tisíc být naopak zdrojem zvýšení chyby. Dále je nutné při hodnocení dat ve městech vždy počítat i s jinými než zdravotními vlivy. Například snadná dostupnost nemocnice může zvýšit počet hospitalizovaných městských obyvatel

5 oproti počtu osob se stejnou nemocí, ale bydlištěm v malých obcích. Snaha o nalezení příčin odchylek může být někdy i spekulativní, na základě osobní zkušenosti nebo názoru, nepodložená znalostí všech faktů a vlivů, proto jsme v nejasných případech odchylky Valašského Meziříčí od republikového průměru nehodnotili. Důležitější než přesná čísla v jednotlivých letech jsou však trendy vývoje, čili to, zda např. úmrtnost na danou chorobu má celkově klesající nebo stoupající tendenci. Právě z trendů lze předpokládat další vývoj v budoucnosti. K vyhodnocení trendu je ale potřebná určitá doba sledování daného údaje. Zatímco data z území České republiky nebo okresů jsou v údajích Ústavu zdravotnických informací a statistiky (dále jen ÚZIS) dohledatelná desítky let zpětně, data na úrovni měst a obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) se sledují teprve od roku 2003 a v letošním roce (2010) jsou k dispozici do roku 2008, čili dostupné je období 6 let, což je poměrně krátký úsek. Data s rozlišením až na úroveň vlastního města Valašské Meziříčí (bez obcí spadajících pod ORP Val. Mez.) nejsou běžně sledována a vzhledem k velikosti města by bylo jejich hodnocení velmi problematické. 3. Charakteristika území a demografické údaje 3.1 Obec s rozšířenou působností Valašské Meziříčí Správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP) Valašské Meziříčí zahrnuje katastrální území města, tj. části: Brňov, Bynina, Hrachovec, Juřinka, Krásno nad Bečvou, Krhová, Křivé, Lhota u Choryně, Podlesí, Poličná, Valašské Meziříčí, a dále pak obce: Branky, Choryně, Jarcová, Kelč, Kladeruby, Kunovice, Lešná, Loučka, Mikulůvka, Oznice, Podolí, Police, Střítež nad Bečvou, Velká Lhota a Zašová. K žilo na území ORP Valašské Meziříčí osob, ve vlastním městě Valašské Meziříčí pak osob (2009, zdroj Počet obyvatel v období posledních let mírně stoupá. Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel ORP Valašské Meziříčí Počet obyvatel k Počet obyvatel ve věku 0 14 Počet obyvatel ve věku 65+ Počet obyvatel ve věku 80+ Index stáří [100*(65 +/(0 14))] Počet obyvatel k muži Počet obyvatel k ženy , , rozdíl/5let Tzv. index stáří je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65 let a počtem dětí ve věku do 14 let v přepočtu na 100 obyvatel. Čím vyšší je jeho hodnota, tím více populace stárne a tím nepříznivější demografický vývoj lze očekávat. V šestiletém sledovaném období ( ) došlo v ČR k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu, a to v průměru o 16 % a nyní činí v ČR 103,8.

6 V období posledních let vzrůstá v ORP Valašské Meziříčí počet seniorů (osob nad 65 let věku) a tento počet se bude nadále zvyšovat, stejně jako počet obyvatel nad 80 let věku. Právě tato věková skupina a její rodiny potřebují a budou potřebovat širokou škálu sociálních a zdravotních služeb. Současně je potřeba podporovat takové aktivity a programy, které povedou seniory k aktivní péči o vlastní zdraví, aby byla co nejdéle zachována jejich soběstačnost a přiměřený zdravotní stav. Graf 2: Vývoj počtu obyvatel ORP Valašské Meziříčí 3.2 Střední délka života Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Úzce souvisí se všemi determinantami zdraví, jak byly popsány výše. Definice: Střední délka života při narození: střední (průměrný) počet let, kterých se teoreticky dožije novorozenec v daném roce narozený za předpokladu zachování úmrtnostní situace z období jejího výpočtu. Střední délka života tedy představuje pravděpodobnou délku dožití. Není to průměrná délka života žijící populace, jak se někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Střední délka života se v celé ČR i v jednotlivých územích (krajích či městech) u obou pohlaví prodlužuje. Znamená to, že lidé mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. U žen je střední délka života o několik let vyšší než u mužů. Platí to všeobecně pro populaci nejen v ČR. V Evropě je tento rozdíl přibližně 5 7 let a v posledních letech se délka dožití mužů a žen zvolna přibližuje. Hranice 70 let byla v ČR u mužů překročena v roce 1996, ve státech původní EU k tomu došlo již v roce Hovoříme-li o délce života, pak stejně významné, ne-li významnější je, aby to byla léta prožitá ve zdraví, kvalitně a s pocitem subjektivní spokojenosti. To zahrnuje celou řadu aspektů

7 ekonomických, sociálních, kulturních i zdravotních. Ukazatele tzv. délky života ve zdraví se v současnosti stávají novými ukazateli pro posouzení celkového vývoje vyspělosti společnosti nebo ke srovnání úrovně vyspělosti mezi jednotlivými zeměmi. Vypracování metodologie získání takového ukazatele se věnuje v poslední době velké úsilí a podílí se na něm několik významných organizací v čele se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Poznámka: střední délka života je ukazatel sledovaný 1x za 5 let, proto za ORP Valašské Meziříčí je k dispozici pouze údaj z roku Graf 3: Střední délka života při narození muži Tabulka 2: Střední délka života při narození muži muži ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 66,7 68,6 70,4 72,4 71,5 Česká republika 67,1 67, ,3 Graf 4: Střední délka života při narození ženy

8 Tabulka 3: Střední délka života při narození ženy ženy ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 75,6 76,5 77,9 79,5 79,3 Česká republika 74,8 75,8 77,8 78,7 Střední délka života v ORP Valašské Meziříčí se pohybuje mírně nad průměrem ČR, ale tento rozdíl není významný. Pro představu uvádíme ještě grafické porovnání s ostatními ORP v ČR: Graf 5: Střední délka života při narození muži 2 Střední délka života při narození - muži 2008 <= 77 <= 75.4 <= 73.8 <= 72.2 <= 70.6 Nejsou data Min = 69 Česká republika 74

9 Graf 6: Střední délka života při narození ženy 2 Střední délka života při narození - ženy 2008 <= 83 <= 81.6 <= 80.2 <= 78.8 <= 77.4 Nejsou data Min = 76 Česká republika Úmrtnost 4.1 Celková úmrtnost Celková úmrtnost je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak, vždy uváděna jako tzv. SDR úmrtnost (= Standard Death Ratio). Jedná se o údaje u úmrtnosti (celkové nebo podle jednotlivých příčin), přepočtené na 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. evropský věkový standard, jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury. Výsledné údaje nejsou totožné s absolutními počty zemřelých, ale takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují nezkreslené srovnávání různých populací. S ohledem na skutečnost, že ORP Valašské Meziříčí tvoří výrazně menší statistický soubor než ČR, případně i než okres Vsetín, je patrné, že hodnoty u našeho ORP výrazně více kolísají, než u velkých souborů. Proto byl zařazen také lineární trend vývoje v ORP Val. Mez. Definice: Standard Death Ratio (SDR): teoretická intenzita úmrtnosti na 100 tisíc osob reálné populace s určitým věkově specifickým profilem úmrtnosti za předpokladu věkové struktury populace odpovídající tzv. evropskému standardu. Graf 7: Celková úmrtnost muži

10 Tabulka 4: Celková úmrtnost muži muži ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín ,8 Česká republika 1202,8 1178,9 Graf 8: Celková úmrtnost ženy Tabulka 5: Celková úmrtnost ženy ženy

11 ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 753,2 660,6 Česká republika 714,3 710,5 683,4 593,2 783,3 660, ,5 635,1 681,8 599,4 655,8 710,5 690,4 684,8 685,8 703,5 661,8 657,2 680,5 589,3 561,4 624,6 579, ,2 595,4 577 Ukazatele úmrtnosti patří mezi základní kritéria stavu veřejného zdraví. Před rokem 1989 patřila v ČR celková úmrtnost k nejvyšším v Evropě. Pokles započal u mužů po roce 1990, u žen již o několik let dříve. Od roku 1990 celková úmrtnost v celé ČR, ale i ve všech krajích, okresech a zřejmě i ve všech městech výrazně klesá. To souvisí s prodlužující se průměrnou rnou délkou života: lidé žijí déle a úmrtnost (zemřít musíme nakonec každý) je rozložena na delší časové období, čili čísla za jednotlivé roky jsou menší. Stejně jako střední délka života, tak i úmrtnost populace je ovlivněna všemi základními determinantami ami zdraví, tj. především životním stylem, úrovní lékařské péče, kvalitou prostředí i dědičnými předpoklady každého člověka. Je patrné, že úmrtnost u mužů je dlouhodobě vyšší než u žen, což koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. U mužů je mírně příznivější trend vývoje celkové úmrtnosti klesá v posledních letech o něco zřetelněji, než je tomu u žen. Trend vývoje celkové úmrtnosti u mužů ve Valašském Meziříčí vykazuje výrazně strmější pokles oproti průměru okresu i republiky, ale krátká doba sledování (6 let) nutí k velmi opatrnému hodnocení tohoto vývoje. 4.2 Úmrtnost podle příčin úmrtí Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (kardiovaskulární onemocnění), která nyní tvoří asi polovinu všech příčin úmrtí (ČR 2009: 50,4 %). Druhou nejčastější příčinou jsou nádorová onemocnění, tvořící přibližně čtvrtinu všech úmrtí (ČR 2009: 25,7 %). Třetí nejčastější příčinou úmrtí jsou úrazy (ČR 2009: 5,5 % s výrazným rozdílem mezi muži a ženami). Všechny další příčiny úmrtí představují necelou pětinu případů. Graf 9: Struktura příčin úmrtí v ORP Valašské Meziříčí, průměr z let , 2008, muži i ženy To platí pro standardizované údaje celé české populace, ale struktura příčin úmrtí se v jednotlivých věkových kategoriích velmi liší. V případě úmrtí mladých lidí je procentuální zastoupení příčin smrti odlišné. Rozdíly v příčinách úmrtí jsou výrazné i mezi pohlavími.

12 Graf 10: Relativní podíl příčin smrti dle věku v ČR Vnější příčiny (zejména úrazy) jsou dominantní příčinou úmrtí u dětí, mladistvých a mladých dospělých do 35 let. K tomu se u žen od 30. roku věku přidávají úmrtí na zhoubné novotvary (nádory) a u obou pohlaví kardiovaskulární úmrtí. S dále postupujícím věkem klesá podíl smrte a většina úmrtí jde na vrub nádorových onemocnění a nemocí oběhové soustavy. Maximum úmrtnosti na nádory se u žen nachází asi o 10 let dříve než u mužů (u žen 55 roků). U mužů v tomto věku, 50 kardiovaskulární mortalita. Od 70 let věku jsou již u obou pohlaví dominantní příčinou smrti srdečně cévní nemoci Úmrtnost na nemoci srdce a cév Hlavní příčinou úmrtí ve skupině srdečně cévních nemocí (nemoci oběhové s kardiovaskulární nemoci) zůstávají srdeční infarkty a cévní mozkové příhody, které jsou ovšem až důsledkem dlouhodobého procesu chorobných změn srdečně cévního systému. Od 90. let 20. století dochází u nás k pozitivnímu trendu poklesu úmrtnosti což jednoznačně souvisí s výraznými pokroky v medicíně. Zlepšila se také dostupnost špičkové léčby pro široké vrstvy obyvatelstva, ale i diagnostika časných stádií nemocí. U některých skupin obyvatel se odrazily také pozitivní změny v život významně souvisí se stupněm dosaženého vzdělání. Platí, že čím jsou lidé vzdělanější, tím více věnují pozornosti svému zdraví a tím se zlepšuje jejich zdravotní stav. Graf 11: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy

13 Tabulka 6: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy muži muži ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 604,3 556,5 601,4 509,6 543,1 785,4 659,6 718,3 514,1 658,3 494 Česká republika 615,6 602,7 576,8 558,2 560,5 568,5 530, ,2 427,3 542,4 491,9 504,9 477,8 453,7 Graf 12: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy ženy Tabulka 7: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy ženy ženy ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 450, ,5 382,2 369,6 436,5 415,2 380,5 369,3 506, ,5 313,1 345,3 333,2 322,4

14 Česká republika 407,3 401,4 401,4 378,9 375,8 379,4 384,3 356, ,2 306,8 Z přiložených grafů vyplývá, že úmrtnost na nemoci oběhové soustavy se v ORP Valašské Meziříčí pohybovala mírně nad celorepublikovým průměrem, klesá strměji a v posledních letech se k republikovému průměru přiblížila Úmrtnost na novotvary (nádory) Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na nádorová onemocnění. Trend úmrtí na tato onemocnění je rovněž mírně sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že celorepublikově naopak výskyt zhoubných nádorů vzrůstá, je pokles úmrtnosti dán především stále se zlepšující a dostupnější léčbou nádorů. Další snižování úmrtnosti může výrazně podpořit rozvoj efektivní sekundární prevence, tj. monitoring a včasné odhalování prvních stádií zhoubných nádorů. Ta jsou léčitelná mnohem lépe než stadia rozvinutá a léčba je pro pacienta méně zatěžující. V neposlední řadě je léčba časných stadií efektivnější i ekonomicky. Graf 13: Standardizovaná úmrtnost na novotvary muži Tabulka 8: Standardizovaná úmrtnost na novotvary muži muži ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 312,2 318, ,3 269,5 287,3 271, ,7 298,5 278,6 Česká republika 329,9 321,4 326,6 317,3 323, ,1 296, ,3 264,4 219,5 256,1 237,9 286,8 277,5 Graf 14: Standardizovaná úmrtnost na novotvary ženy

15 200 SDR novotvary - ženy ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín Česká republika Lineární (ORP Valašské Meziříčí) Tabulka 9: Standardizovaná úmrtnost na novotvary ženy ženy ORP Valašské Meziříčí 118,5 118,9 149,6 190,3 95,3 96,4 okres Vsetín 156,6 150,3 159,5 153,4 149,6 146,5 126,2 126,7 148,8 112,5 Česká republika 178,5 180,2 178, ,3 177,4 172, ,9 157 Úmrtnost na novotvary (nádory, nádorová onemocnění) je ve Zlínském kraji i v oblasti vsetínského okresu dlouhodobě nižší, než je průměr České republiky. Tomu odpovídají i data z ORP Valašské Meziříčí. Tento rozdíl je výrazný zejména u žen. V našem regionu je úmrtnost na nádory u žen jedna z nejnižších v České republice, i když meziroční výkyvy jsou výrazné Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy Poranění (úrazy) a otravy představují třetí nejčastější příčinu úmrtí občanů ČR. Existují zde významné rozdíly mezi muži a ženami, mužů umírá z těchto příčin výrazně více než žen (ČR 2009: 7,7 % ze všech úmrtí u mužů, 3,3 % u žen). Úmrtnost na úrazy patří mezi ukazatele, u nichž je možné situaci příznivě ovlivnit preventivními zásahy. Prevence úrazů je nedílná součást výchovy ke zdraví a měla by mít podporu i v místních programech zaměřených na podporu zdraví a bezpečnost obyvatelstva. Graf 15: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy muži

16 Tabulka 10: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy muži muži ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 115,2 124, ,1 128,1 175,1 129,9 92,6 112,3 99,5 111,7 Česká republika 91,8 90,7 92,8 89,6 91,3 96,2 88,9 82, ,8 111,7 72,8 109,2 110, , Graf 16: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy ženy 70 SDR poranění a otravy - ženy ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín Česká republika Lineární (ORP Valašské Meziříčí) Tabulka 11: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy ženy

17 ženy ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 43,7 51,3 38,8 34,3 36,6 63,6 48,2 20,7 28,6 28,8 29,3 Česká republika 35, ,1 33,3 32,7 35,3 33,9 29, ,6 38,2 29,5 30,5 31, ,4 26,1 25 Republikový trend u mužů i u žen je od roku 1985 sestupný. V okrese Vsetín i v ORP Valašské Meziříčí je počet úmrtí na poranění a otravy nad republikovým průměrem a muži zde umírají z tzv. vnějších příčin téměř 3x častěji než ženy. Situace není příznivá, neboť se ve většině případů jedná o odvratitelná úmrtí často mladých lidí a osob v produktivním věku. V posledních letech je ale pokles v našem regionu strmější a údaje se blíží republikovému průměru. Ve Valašském Meziříčí je také vyšší úmrtnost na sebepoškození sebevraždy u mužů, než je průměr ČR, vzhledem k celkově nízkému počtu případů by však hodnocení bylo spekulativní. Graf 17: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození muži Tabulka 12: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození muži muži ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 32,3 20,5 33,4 33,4 35,8 33,2 36,9 27,5 35,9 26,9 29 Česká republika 24, ,8 24,8 23,2 26,1 24,2 23, ,8 32, , ,1 20,8 20 Graf 18: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození ženy

18 Tabulka 13: Standardizovaná úmrtnost na sebepoškození ženy ženy ORP Valašské Meziříčí okres Vsetín 7,1 6,6 3,6 5,6 5,9 2,7 5,7 4,8 6,5 0 2,8 Česká republika 5,6 5,3 5,7 5,3 5,2 5,7 4,6 4, ,4 7,2 3 4,2 3, Úmrtnost nejmladších dětí Zdravotní a sociální úroveň země je také dána mírou úmrtnosti nejmladších dětí: novorozenců a kojenců. V tomto ukazateli se Česká republika řadí mezi nevyspělejší země Evropy i světa. Úmrtnost novorozenců a kojenců klesá již od 60. let minulého století, pozitivní trend se zrychlil v 80. letech. Definice: Novorozenecká úmrtnost: počet zemřelých do 28 dní věku připadající na dětí živě narozených. Kojenecká úmrtnost: počet zemřelých do 1 roku věku připadající na dětí živě narozených. Graf 19: Novorozenecká úmrtnost

19 Tabulka 14: Novorozenecká ozenecká úmrtnost novorozenci ORP Valašské Meziříčí 2,6 Česká republika 2,4 okres Vsetín 3,9 2,6 2,6 4,5 2,4 6,2 2,4 2,3 2 2,3 2 3,9 1,5 1,4 0,7 3, Graf 20: Kojenecká úmrtnost Tabulka 15: Kojenecká úmrtnost

20 kojenci ORP Valašské Meziříčí 5,2 2,6 9 4,8 10,4 0 Česká republika 3,9 3,7 3,4 3,3 3,1 3 okres Vsetín 6,2 1,5 2,8 2,1 5, Nemocnost 5.1 Infekční onemocnění Infekční onemocnění jsou onemocnění způsobená mikroorganismem (původcem) a jsou přenosná ze zdroje nákazy na další osobu nebo osoby. Po staletí tvořily, a v řadě zejména afrických a asijských zemích doposud tvoří, jednu z hlavních příčin úmrtí. Ve zvládnutí problematiky infekcí Česká republika patří k nejvyspělejším státům světa. V posledních desetiletích se podařilo významně snížit až eliminovat většinu vážných infekčních chorob. Nejvýznamnější podíl na tomto úspěchu má bezesporu zvýšení životní úrovně a celkového hygienického standardu, důsledně prováděné očkování a objevy účinné léčby. I dnes jsou však infekce u nás jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností a absencí ve školách. U dětí jsou častým důvodem hospitalizace. Nelze také podceňovat trvalou hrozbu nových neznámých infekcí. Protože infekční nemoci se nejsnáze šíří v podmínkách s nižším standardem hygieny a při zanedbání běžných protiinfekčních opatření, je nutné zejména mezi skupinami sociálně slabých obyvatel, v dětských kolektivech a v potravinářských provozech věnovat trvalou pozornost prosazování a zafixování hygienických zásad a pravidel. Výskyt infekčních nemocí se nejčastěji vyjadřuje incidencí, což je údaj vyjadřující počet nově zjištěných onemocnění na daném území v daném čase, přepočtený na 100 tisíc obyvatel. U infekcí údaj většinou není věkově standardizovaný. Výskyt většiny infekcí podléhá tzv. povinnému hlášení. Řada infekčních onemocnění se však může vyskytovat skrytě (inaparentně), bez zjevných příznaků, a taková onemocnění potom z hlášení unikají. Závažná je skutečnost, že takový nemocný může být zdrojem onemocnění pro další osoby. Definice: Incidence infekčních nemocí: hlášené případy v daném roce na 100 tisíc obyvatel podle trvalého bydliště Tuberkulóza Graf 21: Incidence tuberkulózy

21 TBC ORP Valašské Meziříčí Vsetín Česká republika Lineární (ORP Valašské Meziříčí) Tabulka 16: Incidence tuberkulózy muži + ženy ORP Valašské Meziříčí 11,9 7,1 7,1 4,8 7,1 7,1 Vsetín 12,1 8,8 6,8 11,5 4, ,3 7,5 9,6 9,6 Česká republika 17,5 15, ,9 11, ,1 9,6 9,1 8 Výskyt tuberkulózy u nás je nyní spíše ojedinělý a vzestup před deseti a více lety byl vesměs na účet dovezených nákaz. Vývoj ve všech sledovaných oblastech naznačuje sestupný trend. TBC představuje v současné době riziko hlavně pro osoby žijící ve špatných sociálních podmínkách a pro osoby se sníženou obranyschopností. Nicméně riziko nelze podceňovat, zvláště v poslední době, kdy se stále více uvažuje o změně očkovacího kalendáře Virová hepatitida A+B+C (Infekční žloutenka) Hepatitidy (žloutenky) představují skupinu onemocnění s různými původci, která mají podobné klinické příznaky a průběh. Podle viru, který je způsobuje, rozlišujeme virovou hepatitidu typu A, B, C, D a E. Po překonání jednoho typu žloutenky se nevytváří imunita pro další typy onemocnění, znamená to tedy, že jeden člověk může onemocnět více typy. Nejčastěji se u nás setkáme s hepatitidou typu A, přezdívanou nemoc špinavých rukou, která se snadno šíří zejména v prostředí se sníženou sociální a hygienickou úrovní. Hepatitidy typu B a C mají jiný způsob šíření, mohou se přenášet krví i pohlavním stykem. Hepatitida typu C je rozšířená v komunitách problémových uživatelů drog (injekční aplikace). Graf 22: Incidence hepatitidy A, B, C

22 Tabulka 17: Incidence hepatitidy A, B, C muži + ženy ORP Valašské Meziříčí 11,9 0 28,6 4,8 2,4 Česká republika ,9 14,2 13, ,6 28,1 Výskyt hepatitidy je v ORP Valašské Meziříčí nízký, srovnatelný s průměrem ČR, výraznější meziroční kolísání je způsobeno lokálními přenosy hepatitidy v kolektivech Střevní infekce Střevní infekce patří mezi velmi častá onemocnění. Nejznámější z nich, salmonelóza, byla v 90. letech nejčastěji diagnostikovanou bakteriální střevní infekcí, v posledních deseti letech však její výskyt začal klesat a její místo zaujala infekce s podobnými příznaky a průběhem, kampylobakterióza. Důvod těchto záměn původců souvisí s protiepidemickými opatřeními vůči původcům salmonelózy, ale také s vývojem složitého vzájemného vztahu imunity populace a virulence mikroorganismů. Graf 23: Incidence salmonelózy

23 Tabulka 18: Incidence salmonelózy muži + ženy ORP Valašské Meziříčí 387,9 428,7 297,8 231,3 238,3 Česká republika 263, ,7 244,5 176, ,8 105,6 Graf 24: Incidence kampylobakteriózy Tabulka 19: Incidence kampylobakteriózy muži + ženy ORP Valašské Meziříčí 337,9 490,6 624,3 560,4 602, ,4

24 Česká republika 196,7 196,7 249,8 295,8 221, ,4 Pokles evidovaných případů salmonelózy je v ORP Valašské Meziříčí v souladu s republikovým trendem. Vyšší a na rozdíl od průměru ČR stále stoupající trend výskytu kampylobakteriózy je nutné hodnotit opatrně. Vliv může mít také vyšší počet laboratorně potvrzených nákaz, je tedy možné, že v našem ORP jsou pacientům, zejména dětem, s podezřením na toto onemocnění častěji odebírány vzorky k vyšetření, a tak se větší počet nemocí potvrdí a objeví ve statistikách Pohlavně přenosné nákazy Jako příklady výskytu pohlavně přenosných nákaz uvádíme ve statistikách dostupná data o onemocnění syfilis, kapavkou a HIV/AIDS (virová hepatitida B je zmíněna výše). I když je nutné pamatovat, že způsob šíření u těchto infekcí nemusí být vždy jen sexuálním stykem, pohlavní cesta přenosu je u nich nejčastější. Graf 25: Incidence syfilis (příjice) Tabulka 20: Incidence syfilis (příjice) muži + ženy ORP Valašské Meziříčí Vsetín 2 1,4 0,7 1,4 1,1 7,1 2,1 0 1,4 0 0 Česká republika 6,7 7,1 9,4 13,4 9,6 8,3 6,7 5, ,4 1, ,9 8 8 Graf 26: Incidence kapavky

25 Tabulka 21: Incidence kapavky muži + ženy ORP Valašské Meziříčí Vsetín 8,1 Česká republika 10,3 Tyto pohlavně přenosné nákazy jsou v ORP Valašské Meziříčí diagnostikovány spíše ojediněle, nicméně jejich, byť výjimečná, přítomnost znamená, že dodržování preve pravidel bezpečného sexuálního chování, je stále aktuální. To platí také pro stoupající hrozbu onemocnění virem HIV/AIDS. Graf 27: Počet vyšetření a počet případů HIV/AIDS

26 Graf 28: Výskyt HIV+ případů v ČR podle kraje bydliště Na začátku uplynulého desetiletí se zdálo, že nárůst nových případů HIV/AIDS se v ČR zastavil, ale od roku 2003 pozorujeme opět vzrůst počtu potvrzených infikovaných. Předpokládá se také, že většina HIV pozitivních případů není zjištěna, poměr se nyní odhaduje na cca 1 : 5 v neprospěch podchycených případů infekce (dříve 1 : 10). Prevence HIV/AIDS tak zůstává jednou z priorit zdravotní výchovy obyvatelstva, zejména je potřebná u mládeže na prahu zahájení sexuálního života. Počet zjištěných případů infekce HIV/AIDS od počátku sledování ve Zlínském kraji je v rámci ČR nízký. Data na úrovni ORP nejsou běžně dostupná Hospitalizace Jedním z trendů současné doby je pokles standardizované hospitalizace, tj. snižuje se počet dní, které lidé, bez ohledu na diagnózu, stráví v nemocnicích a dalších léčebných zařízeních. Přesun léčby do domácího prostředí, tam kde je to vhodné, je možný především díky novým účinnějším a šetrnějším metodám léčby. Je výhodný pro nemocného, který léčbu ve vlastním známém prostředí preferuje a lépe snáší, a přináší to také nemalé úspory zdravotnickému systému. Definice: Standardizovaná hospitalizace v nemocnicích: teoretická intenzita hospitalizace na 100 tisíc osob reálné populace s věkově specifickým profilem hospitalizace za předpokladu věkové struktury populace odpovídající evropskému standardu. Graf 29: Standardizovaná hospitalizace celkem (muži a ženy)

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Aktualizované a přepracované vydání 2014 Komise pro Zdravé město a Místní agendu 21 ve Valašském

Více

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst Profily zdraví ve městech ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst MUDr. Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, o.s. PROFILY ZDRAVÍ souhrnný pohled na stav zdraví ve městě a na faktory

Více

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

Zdravotní plány měst a jejich indikátory Seminář Jak dostat Zdraví 21 na úroveň místních a regionálních politik Zdravotní plány měst a jejich indikátory 22. dubna 2009 Zdravotní plány měst a jejich indikátory Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

Analýzy zdravotního stavu

Analýzy zdravotního stavu Analýzy zdravotního stavu zkušenosti, možnosti, výhled spolupráce MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Státní zdravotní ústav Analýzy zdravotního stavu souhrnný pohled na veřejné zdraví v daném

Více

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář Analýza zdravotního stavu - komentář Předkládaný materiál analyzuje a vyhodnocuje nejdůležitější ukazatele a charakteristiky zdravotního stavu obyvatelstva města a okresu a srovnává je s s průměry Zlínského

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Květen 212 Vypracovali: Mgr. Dana Strnisková, MUDr. Zdeněk Nakládal, Ph.D. Krajská hygienická stanice Olomouckého e se sídlem v Olomouci Předmluva

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města JIHLAVA. MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města JIHLAVA. MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města JIHLAVA MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem, prosinec 2010 Obsah 1 Úvod. 4

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TÁBOR. MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TÁBOR. MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TÁBOR MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Jihlava, srpen

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města ŘÍČANY MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Praha, říjen

Více

Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Kopřivnice

Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Kopřivnice Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel Dokument byl vytvořen v rámci projektu "Kopřivnický rok aktivního stárnutí a mezigenerační spolupráce" a byl financován v rámci Dotačního

Více

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5

Více

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ STRAKONICE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ STRAKONICE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ ANALÝZA A VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA STRAKONICE MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ ZDRAVÁ VYSOČINA, O.S. SRPEN 2010 Obsah 1 Úvod. 4 2 Slovníček základních pojmů.......

Více

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města MLADÁ BOLESLAV

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města MLADÁ BOLESLAV Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města MLADÁ BOLESLAV MUDr. Miloslav Kodl Státní zdravotní ústav, Praha Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města MLADÁ BOLESLAV MUDr. Miloslav

Více

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS 2. Zdraví Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 6 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Česká republika Liberecký kraj Novorozenecká úmrtnost ( ) 2,7 2, 1,8

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Nejčerstvější údaje o zdravotní péči o seniory jsou k dispozici za rok 213. V zásadě jde o data přebíraná od Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Zdravotní stav Jak u obyvatelstva

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014 Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014 MUDr Jozef Král a MUDr Josef Trmal Ph.D Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje 2014 Ústí nad Labem Obsah 1. Úvod 3 2. Slovníček

Více

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Vám předkládá další ze série článků na téma Kvalita ovzduší a ochrana zdraví

Více

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje Zdravotní stav obyvatel Královéhradeckého kraje Hradec Králové březen 2013 Předmluva Zpráva poskytuje přehled o zdravotním stavu obyvatel Královéhradeckého kraje ve vybraných ukazatelích. Ukazatele porovnává

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže)

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže) 3.3. Zhoubné novotvary (ZN) Incidence zhoubných nádorů, tj. počet nových onemocnění v daném roce na 100 000 obyvatel je na regionální (okresní) úrovni hodnocena od roku 1980, na krajské a celostátní úrovni

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015 Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Na co Češi nejčastěji umírají

Na co Češi nejčastěji umírají Na co Češi nejčastěji umírají Magdaléna Poppová Tisková konference 14. listopadu 2016, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Počet zemřelých dle pohlaví v tis. osob

Více

Zhoubný novotvar kolorekta

Zhoubný novotvar kolorekta Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 21.1.2005 1 Zhoubný novotvar kolorekta Zhoubný novotvar kolorekta patří mezi nejčastější zhoubné novotvary (ZN). V

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

3. Výdaje zdravotních pojišťoven 3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu

Více

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost 6 Úmrtnost Počet zemřelých se meziročně zvýšil o 5,5 tisíce na 111,2 tisíce. Naděje dožití při narození mužů po více než dekádě nepřetržitého růstu pouze stagnovala na hodnotě 75,8 let a naděje dožití

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy

Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy Hygienická stanice hlavního města Prahy Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy 1 Praha 2015 Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy Hygienická stanice hlavního města Prahy 2015 2 Autorský

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského

Více

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 13.12.211, Třinec MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 20 24.11.2003 Nemoci oběhové soustavy v Moravskoslezském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Zpracovala referentka oddělení protiepidemického pro okresy Praha-východ a Praha západ KHS Stč. kraje: Václava Zvolská

Zpracovala referentka oddělení protiepidemického pro okresy Praha-východ a Praha západ KHS Stč. kraje: Václava Zvolská Zpracovala referentka oddělení protiepidemického pro okresy Praha-východ a Praha západ KHS Stč. kraje: Václava Zvolská Datum zpracování: 2.6.216 1 Pohlavně přenosná ve Středočeském kraji rok 215 Zdrojem

Více

Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice. PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008

Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice. PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008 Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008 Zdravotní politika města byly shromážděny podklady a data pro zpracování Zdravotního

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

Výskyt HIV v ČR výrazně stoupá

Výskyt HIV v ČR výrazně stoupá Výskyt HIV v ČR výrazně stoupá Vratislav Němeček, Marek Malý Souhrn V roce 2012 bylo zachyceno 212 nových případů HIV infekce u občanů ČR a cizinců s dlouhodobým pobytem (rezidentů), což je dosud nejvyšší

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

MANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA

MANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA MANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA metodický materiál Pracovní skupiny pro zdravotní plány a politiky při Ministerstvu zdravotnictví Obsah: 1. Úvod do problematiky 2. Indikátory zdravotního stavu 3. Postup

Více

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava, Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava, 5.11.2015 MUDr. Helena Šebáková a kol. 595 138 200 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7,

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet

Více

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky ZDRAVOTNICTVÍ VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH V LETECH

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky ZDRAVOTNICTVÍ VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH V LETECH Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky ZDRAVOTNICTVÍ VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH V LETECH 1959 2001 2003 Vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky ÚZIS ČR, 2003 ISBN:

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 5 11. 7. 2012 Souhrn Dětská a dorostová péče ve Zlínském kraji v roce 2011 Children and Adolescents

Více

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ, 1908 Zdravotnictví, zdravověda (hygiena) jest nauka, která se především obírá studiem nebezpečí

Více

MMO zdravotní ukazatele

MMO zdravotní ukazatele MMO zdravotní ukazatele Vybrané demografické ukazatele a ukazatele zdravotního stavu v letech 5 až 9 (srovnání Ostrava, MSK a ČR) vše zdroj ÚZIS Počet živě narozených na obyvatel 5 6 7 8 9 MS kraj 9,73

Více

MODUL č. III. Epidemiologie a Hygiena

MODUL č. III. Epidemiologie a Hygiena MODUL č. III Epidemiologie a Hygiena Definice epidemiologie a rozdělení Definice: Epidemiologie je nauka o teoretických a praktických otázkách ochrany před chorobami (infekčními i neinfekčními). Rozdělení

Více

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Výstupy analýzy dat zdravotnického zařízení a Národního onkologického registru ČR Prof. MUDr. Jitka

Více

Autoři: Ing. Giljan Pavlovová, MUDr. Vladimír Valenta, odbor veřejného zdravotnictví KHS LK. Adresa: UZIS Liberec Adresa: Krajská hygienická stanice

Autoři: Ing. Giljan Pavlovová, MUDr. Vladimír Valenta, odbor veřejného zdravotnictví KHS LK. Adresa: UZIS Liberec Adresa: Krajská hygienická stanice Autoři: Ing. Giljan Pavlovová, MUDr. Vladimír Valenta, odbor veřejného zdravotnictví KHS LK Adresa: UZIS Liberec Adresa: Krajská hygienická stanice Ing. Giljan Pavlovová Libereckého kraje se sídlem vedoucí

Více

Graf 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocnění v evidenci praktického lékaře pro dospělé ve Zlínském kraji v letech 2009 až 2013 Zdroj: ÚZIS

Graf 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocnění v evidenci praktického lékaře pro dospělé ve Zlínském kraji v letech 2009 až 2013 Zdroj: ÚZIS 4. Zdravotní péče V této kapitole se nacházejí data zjišťována Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Předkládaný text se zabývá nemocemi seniorů, které jsou mezi lidmi nejvíce obávané a

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy toto pro Vaše zdraví důležité preventivní vyšetření: vyšetření zaměřené na včasný záchyt zhoubného nádoru děložního čípku. V České republice každoročně onemocní zhoubným nádorem děložního čípku přibližně

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 7. 2008 31 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007 Activity of the branch of diabetology, care

Více

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravotní stav obyvatel ČR Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Metody hodnocení zdravotního stavu 1 Proč hodnotíme zdravotní stav?: Základ pro praktická opatření, prevenci a výchovu obyvatel Prevence

Více

Ing. Giljan Dobrevová, PhDr. Alena Riegerová MUDr. Věra Tučková

Ing. Giljan Dobrevová, PhDr. Alena Riegerová MUDr. Věra Tučková Autoři: Ing. Giljan Dobrevová, PhDr. Alena Riegerová MUDr. Věra Tučková Adresy: Krajský úřad Libereckého kraje U jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 Tel: (+420) 485 226 111 Fax: (+420) 485 226 444 E-mail: info@kraj-lbc.cz

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura

Více

Autoři: MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ing. Giljan Dobrevová MUDr. Věra Tučková

Autoři: MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ing. Giljan Dobrevová MUDr. Věra Tučková Autoři: MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ing. Giljan Dobrevová MUDr. Věra Tučková Adresa: Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci Husova 64 460 01 Liberec 1 Telefon: (+420) 485 253

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy Příloha č. 4 - Vzorové dopisy a) Přední strana Zde vedle loga MZ Vážený pane, muž varianta 1 (50-70 let; bez K) neabsolvoval toto pro Vaše zdraví důležité preventivní vyšetření: V České republice každoročně

Více

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ EPIDEMIOLOGIE je obor, který zkoumá rozložení infekčních chorob v populaci, sleduje

Více

Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS

Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS Seminář Zdravotní stav obyvatel ČR, Lékařský dům, 19. října 211 Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 2 18 16 14

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Balíček ICN 2009 Ohlédnutí

Balíček ICN 2009 Ohlédnutí 1 Balíček ICN 2009 Ohlédnutí Poskytování kvalitní péče, služba komunitám SESTRY V ČELE INOVACÍ V OBLASTI PÉČE 2 Naplňování doporučení ICN ČAS na toto téma uspořádala celorepublikovou konferenci Sestrafest

Více

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém Národní screeningové

Více

Přenosné nemoci v ČR v roce 2002

Přenosné nemoci v ČR v roce 2002 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.7.2003 46 Přenosné nemoci v ČR v roce 2002 V této Aktuální informaci jsou použity údaje Státního zdravotního ústavu

Více

VI. ÚMRTNOST. Tab. VI.2 Naděje dožití ve vybraném věku,

VI. ÚMRTNOST. Tab. VI.2 Naděje dožití ve vybraném věku, VI. ÚMRTNOST Počet zemřelých v roce 2007 dosáhl 104,6 tisíce, což bylo o necelých dvě stě osob více než v předchozím roce. Intenzita úmrtnosti podle tabulkových a standardizovaných ukazatelů však pokračovala

Více

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 29. 8. 2014 2 Činnost praktických lékařů pro dospělé v Pardubickém kraji v roce

Více

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči IHS Praha 21 MUDr. Stanislav Vachek stan.vachek@gmail.com Mgr. Tomáš Roubal Schéma vymírání kohorty A- časná dětská úmrtnost téměř mizí B umírání

Více

EFEKTIVITA PRIMÁRNÍ PREVENCE NEMOCÍ

EFEKTIVITA PRIMÁRNÍ PREVENCE NEMOCÍ Příloha č. 3 EFEKTIVITA PRIMÁRNÍ PREVENCE NEMOCÍ vybrané příklady Graf ukazuje dlouhodobý pokles celkové úmrtnosti. Podíl infekcí na úmrtnosti se během 20. století snížil více než 2,5krát, z 12,5/1000

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji

Více

Pacienti s vybraným chronickým onemocnění v evidenci praktického lékaře pro dospělé v Moravskoslezském kraji v letech 2009 až 2013 Zdroj: ÚZIS

Pacienti s vybraným chronickým onemocnění v evidenci praktického lékaře pro dospělé v Moravskoslezském kraji v letech 2009 až 2013 Zdroj: ÚZIS 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ze Zdravotnických ročenek krajů a ČR a z publikace Činnost zdravotnických

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 18 18.11.2003 Ambulantní péče v oboru psychiatrie v Jihomoravském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 2 8. 9. 2011 Činnost praktických lékařů pro dospělé v Pardubickém kraji v roce

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 30. 8. 2014 2 Činnost praktických lékařů pro dospělé v Královéhradeckém kraji

Více

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Obsah 1 Demografické východiska... 3 1.1 Demografická východiska... 3 1.2 Obyvatelstvo... 5 1.2.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL... 5 1.2.2 PŘÍRŮSTEK

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 9 43 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci European Health Interview

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2006

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2006 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 11. 2007 55 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2006 Activity of the branch of diabetology, care

Více

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ; DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ; výsledky studie EHES MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová, Ph.D. Státní zdravotní ústav Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva EHIS/EHES 2014 EHIS (European

Více

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420 221951420 Struktura Zdraví a vzdělání v České

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Zlín 7 10.9.2003 Činnost oboru psychiatrie ve Zlínském kraji v roce 2002 Podkladem pro zpracování

Více

Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line

Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line Mužík J., Dušek L., Kubásek M., Koptíková

Více

Tab Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Stárnutí populace je často používaný pojem nejen v České republice, ale i v ostatních vyspělých zemích. Délka života se prodlužuje, jeho kvalita se zlepšuje, a to zejména díky pokrokům

Více

Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče

Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče Epidemiologie zhoubných nádorů v ČR I.

Více

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha HIV/AIDS v ČR Data o výskytu HIV/AIDS jsou kategorizována podle národnosti, resp. země

Více

Epidemiologie CHOPN. MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava

Epidemiologie CHOPN. MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava Epidemiologie CHOPN MUDr. Tomáš Bártek Plicní klinika FNsP Ostrava Základní pojmy Epidemiologie: obor lékařství zabývající se příčinami vzniku a zákonitostmi šíření nemocí hromadného výskytu Prevalence:

Více

Zdravotní stav seniorů

Zdravotní stav seniorů Zdravotní stav seniorů 1. Střední délka zdravého života při narození a ve věku 65 let v ČR a vybraných zemích EU Zdroj: Eurostat Střední délka zdravého života vyjadřuje průměrný počet let, jež má osoba

Více

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 20. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Kraji Vysočina v roce 2010

Více