MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TĚLESNÉ VÝCHOVY A VÝCHOVY KE ZDRAVÍ

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TĚLESNÉ VÝCHOVY A VÝCHOVY KE ZDRAVÍ PROBLEMATIKA ZNALOSTI ZUBNÍ HYGIENY NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH A PŘÍSTUP ŢÁKŮ DRUHÉHO STUPNĚ K ZUBNÍMU ZDRAVÍ Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Mgr. Jitka Reissmannová, Ph.D. Autor: Iva Svobodová Brno, březen 2016

2 Bibliografický záznam: SVOBODOVÁ, Iva. Problematika znalosti zubní hygieny na základních školách a přístup žáků druhého stupně k zubnímu zdraví: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví, l., 3 l. příl. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Mgr. Jitka Reissmannová, Ph.D. Anotace: Bakalářská práce se zabývá problematikou znalosti zubní hygieny na základních školách a přístupem ţáků druhého stupně k zubnímu zdraví. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretický díl se věnuje charakteristikám dětského věku, funkcím a charakteristikám zubů, vývoji, prořezávání dočasné a stálé dentice, častým onemocněním ústní dutiny, jako jsou zubní kaz, zánět dásní a parodontitida. Jsou zde shrnuty základní prevence vzniku zubního kazu a představeny preventivní programy a projekty v oblasti zubní péče v ČR. V praktické části je provedeno kvantitativní šetření zjišťující přístup ţáků druhého stupně základní školy k zubnímu zdraví. Je stanoveno pět cílů, které jsou posouzeny pomocí analýzy dotazníkového šetření a následně jsou vyhodnoceny. Annotation: This Bachelor s thesis investigates the problems related to dental hygiene at primary schools and the attitude of the students in the second stage towards their dental health. This work consists of theoretical part and practical part. The theoretical one discusses about the characteristics of children age, the functions and characteristics of teeth, pruning of temporary and permanent dentition, and common oral diseases such as dental caries, gingivitis and periodontitis. The prevention methods of dental caries are summarized. The preventive programs and projects in the field of dental care in the Czech Republic are discussed. In the practical part, a quantitative survey was carried out and it was able to evaluate the attitude of students in the second stage towards their dental health. There are five goals set up which are fullfilled through the analysis of questionnaire and subsequently evaluated.

3 Klíčová slova: Zubní hygiena, zubní kaz, přístup ţáků, zdraví, výchova ke zdraví Keywords: Dental hygiene, dental caries, student s attitude, health, health education

4 Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně s vyuţitím pouze citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne Iva Svobodová

5 Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Mgr. Jitce Reissmannové, Ph.D., za poskytnutou pomoc a rady. Chci poděkovat vedení 1. základní školy Napajedla za ochotu a spolupráci při řešení mého dotazníkového šetření v rámci kvantitativního výzkumu. Chci také poděkovat své rodině za trpělivost, podporu a lásku.

6 Obsah Úvod Charakteristika dětského věku a jeho rozdělení Zuby - jejich vývoj a prořezávání Funkce zubů Charakteristika zubů Vývoj zubů Prořezávání dočasných zubů Prořezávání stálých zubů Častá onemocnění v dutině ústní Zubní kaz Zánět dásní Parodontitida Další choroby postihující ústní dutinu Úrazy zubů Prevence zubního kazu Vytváření základních hygienických návyků Fluoridová prevence Individuální ústní hygiena Pomůcky individuální ústní hygieny Pomůcky mezizubní ústní hygieny Pomůcky pro hygienu jazyka Ovlivnění plaku chemickými prostředky Metody čištění zubů Profesionální dentální hygiena Ústní hygiena, výţiva a fluorizace u dětí se smíšeným chrupem (od 6 do 15 let) Preventivní programy a projekty v oblasti zubní péče v ČR... 21

7 6. Cíle praktické práce Analýza a interpretace výsledků Shrnutí výsledků a hlavních výzkumných otázek Diskuze Závěr Soupis literatury a pramenů Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh Přílohy... 65

8 Úvod Non schoale sed vitae discimus. - Neučíme se pro školu, ale pro život. - Lucius Annaeus Seneca Zdraví má kaţdý jen jedno, a o to by měl pečovat jiţ od raného věku, kdy je odkázán na pomoc svých nejbliţších. Člověk by neměl čekat na projev prvních příznaků nemoci, ale předcházet jim vhodnou prevencí. A kde se mladý jedinec této prevenci naučí? Ve škole? Od učitelů, lékařů, rodičů? Ano, od všech. Nejenom vědomosti, ale od těchto osob si vezme i názor na problematiku nejrůznějších dalších věcí jako je přístup k péči o vlastní zdraví. Učitelé, lékaři a rodiče - tito všichni jsou vzory pro vyvíjející se osobnost dítěte, která je v mladých letech tak křehká, ţe si zaslouţí pouze pravdivé informace a vědomosti. Druhý stupeň základních škol je plný dětí, které jiţ mají potřebný um chápat důleţitost vlastního zdraví, ale přitom jsou právě tyto děti ve věku, kdy je velmi důleţitá sebereprezentace a utváření určitého společenského postavení v kolektivu. Mým názorem je, ţe v tomto období jiţ na zdraví jedince nemá velký vliv názor rodičů, ten měl svůj čas zapůsobit dříve. V této době uţ vstupuje na scénu hlavně vlastní názor utvořený děním kolem, ovlivněný nejen prvky výchovy a vzděláním od rodičů, ale i informacemi od učitelů a lékařů. Zajímá mne tedy postoj ţáků druhého stupně k zubní hygieně, jakoţto k jedné z mnoha determinantů zdraví. A to je také důvodem, proč jsem si jako téma pro svou bakalářskou práci vybrala Problematika znalosti zubní hygieny na základních školách a přístup ţáků druhého stupně k zubnímu zdraví. V teoretické části popisuji zdravý chrup jako důleţitý prvek kaţdodenního ţivota, ať uţ jde o zpracování potravy, estetický dojem nebo komunikaci. Práce shromaţďuje teoretické informace o vývoji a prořezávání zubů, nemocech a moţných dalších komplikacích. Část věnující se problematice prevence obsahuje mnoţství informací o způsobech péče o chrup a pomůckám k tomu potřebných. Poslední část představuje preventivní programy a projekty, které si kladou za cíl kladně zapůsobit především na děti předškolního a mladšího školního věku, a tak formovat jejich názor a přístup k péči o zdraví zubů. 1

9 V praktickém úseku popisuji a analyzuji výsledky dotazníkového šetření na přístup ţáka druhého stupně základní školy k zubnímu zdraví. Dotazník se věnuje otázkám osobní dentální hygieny, snaze a chuti k pravidelnému čištění zubů, řádným návštěvám zubního lékaře, ošetřování nemocí a s tím spojeným strachem z absolvování prohlídek v zubní ordinaci. V další části se věnuji problematice profesionální zubní hygieny, znalostí a zkušeností s ní. V poslední části se věnuji neméně důleţitému vlivu rodičů jakoţto vzorů dětí a také zkoumám vliv absolvování některého z preventivních programů zubního zdraví na přístup ţáků k této problematice. 2

10 1. Charakteristika dětského věku a jeho rozdělení Není pacient jako pacient, a co se dětí týče, platí to dvojnásob. Dle Merglové, Ivančaková, (2009, s. 13) jsou děti od narození aţ do dorosteneckého věku stále ve vývoji a mění se kaţdým měsícem. I ve stejném věku je kaţdé jiné a musí se k nim přistupovat individuálně. Kaţdé dítě má odlišný stupeň motoriky, adaptačního a verbálního vývoje, sociálního chování i jinou osobnost neţ dítě druhé. Znalost dětské psychologie je klíčem k odhadnutí jednotlivého dítěte a zajištění jeho vhodné dentální hygieny. Podle Merglové a Ivančakové (2009, s. 15) zahrnuje vývoj motoriky schopnosti hrubých pohybů jakými je chůze, aţ po jemné pohyby jako je lehký pohyb prstů a koordinace pohybů. Závěr je, ţe dítě s nevyvinutou jemnou motorikou si nezvládne vyčistit zuby na úrovni, kterou zrovna potřebuje, a je nutná pomoc rodičů. Naopak dítě vyvinutější uţ po vhodném nácviku zvládá dostatečnou hygienu chrupu. Adaptačním vývojem chápeme schopnost dítěte přizpůsobit se aktuální situaci. Verbální vývoj zahrnuje všechny formy verbálního projevu - tvorbu slov a vět, porozumění mluvenému slovu, broukání. Na osobnostní a sociální vývoj dítěte má značný vliv prostředí, ve kterém vyrůstá. Kaţdý člen rodiny je ovlivňován ostatními členy? Rodiče mají vůdčí postavení, a proto také největší vliv. K tomuto vývoji přispívá také ekonomická situace, úroveň bydlení, vyuţití volného času a zaměstnanost rodičů (Merglová, Ivančaková, 2009, s. 15). Merglová a Ivančaková (2009, s. 14) dělí jednotlivá období dětského věku a pojmenovávají je podle věkové hranice, na: novorozenecké období (od narození do konce 1. měsíce věku dítěte), navazuje kojenecké období (od 2. měsíce do konce 1. roku), mladší (od 13. měsíce do konce 2. roku) a starší batolecí věk (od 25. měsíce do konce 3. roku). Navazuje předškolní věk ( rok), mladší školní věk ( rok), starší školní věk ( rok) a končí dorostovým věkem ( rok). Děti v batolecím období, od 1. do 3. roku ţivota, není jednoduché vyšetřit. Jsou obvykle velmi fixované na matku a proces další socializace u nich teprve začíná. Batolata jsou stydlivá a nechtějí spolupracovat. Zubním lékařům je doporučena rychlá práce v délce maximálně 20 minut. Předškolní děti, od 3. do 6. roku, jsou uţ lepšími 3

11 pacienty. Sdělují své zkušenosti a proţitky a začínají věřit svému okolí. Jejich motorika se zlepšuje. Jsou ochotné ke spolupráci, coţ je pravý čas k budování pravidelných hygienických návyků. V tomto věku je zubní ošetření jednodušší neţ u předchozí skupiny dětí. Od nástupu do školy tedy u starších dětí dochází k pokračování vývoje rozumového myšlení a logického uvaţování, stejně tak jako motoriky. Dítě postupně začne více chápat okolní dospělé osoby jako vzory, vnímat jejich postoje a představy. Z jejich chování analyzuje a vyvozuje závěry. V období od 9 let do puberty dítě plně převezme odpovědnost za svou dentální hygienu (Merglová, Ivančaková, 2009, s. 13). 4

12 2. Zuby - jejich vývoj a prořezávání Zdravý chrup je důleţitým orgánem člověka. Jeho funkce je zásadní a při jeho ztrátě nastávají nejrůznější problémy Funkce zubů Machová (2009, s. 231) řadí mezi hlavní funkci zubů ukusování a rozmělňování potravy. Dále se zuby a jazyk podílejí na vytváření některých hlásek, takţe slouţí ke komunikaci. Mají také funkci estetickou, jelikoţ jsou přirozenou součástí lidského obličeje. Ovlivňují tak i psychický stav jedince. Absence zubů znemoţňuje dostatečné zpracování potravy, dobrou výslovnost, a pokud chybí více zubů, dochází také ke změnám tvaru obličeje. Správnou funkci mohou zajistit pouze zdravé zuby Charakteristika zubů Zuby se nacházejí v ústní dutině seřazeny do dolního a horního oblouku a jako celek se nazývají chrup (dentice). Korunkou je nazývána část viditelná, která přechází v krček pokrytý dásní. Zub je pomocí vazivových vláken pevně umístěn v zubním lůţku čelisti. Měkké tkáně kolem zubů se nazývají parodont. Korunka je pokryta sklovinou, která je nejtvrdší tkání lidského těla. Krček a kořen jsou kryty vrstvou zubního cementu, jeţ je podobný kostní tkáni. Pod těmito povrchovými vrstvami je zubovina, coţ je základní stavební tkání zubu, rovněţ velmi tvrdá a s obsahem nerostných solí. Jádro zubu je vyplněno dření, do které vede přes kořen kanálek, jímţ dovnitř vstupují cévy a nervy (viz. příloha 1). Zuby jsou tvarově rozlišeny podle funkce (Machová, 2009) Vývoj zubů Koberová Ivančaková a Merglová (2014, s ) uvádějí, ţe se zuby zakládají jiţ ve velmi časné fázi vývoje embrya. Proces vzniku a vývoje zubních tkání probíhá v několika etapách - růst, mineralizace a erupce. Růst je zajištěn prostým mnoţením buněk. Dělením tkání vzniká orgán skloviny, který má čtyři vrstvy buněk, a zubní papila, tvořena mezenchymem. Na vnějším tvaru se podílí orgán skloviny. Poslední fází růstu je tzv. apozice, při které dochází 5

13 ke zvětšování objemu zubu ukládáním zubních tkání ve vrstvách. Probíhá tak dlouho, dokud zub nemá svou finální velikost. Mineralizace je postupné ukládání anorganických látek do vyprodukovaného bílkovinného základu. Tvorba skloviny probíhá ve dvou fázích. Nejprve se vytvoří sklovinný základ a následně dojde k jeho mineralizaci. U novorozence jsou sklovina a zubovina vytvořeny pouze v rozsahu zubní korunky a části krčku. Zubovina a později cement se vytvářejí aţ postnatálně. Erupce nastává mezi preerupčním a posterupčním obdobím. Vyvinutá sklovina je chráněna redukovaným sklovinným epitelem a primární (dentální) kutikulou, která chrání její povrch při prořezávání zubů. Redukovaný sklovinný epitel se při prořezávání ztenčuje a vlivem kousacích pohybů se rychle obrušuje a následně mizí. Zub se poté velmi brzy pokryje získanou kutikulou, která je postupně obývána mikroorganismy dutiny ústní Prořezávání dočasných zubů Podle Koberové Ivančakové a Merglové (2014, s ) dochází k prořezávání dočasné dentice v období zhruba od 6. do 30. měsíce věku dítěte. Na prořezávání má vliv více faktorů. Mezi tyto patří například vyzrálost skeletu, tělesná hmotnost, psychomotorická vyspělost, genetické predispozice. Zuby ve spodní čelisti se obvykle prořezávají o něco dříve neţ zuby v horní čelisti. Prořezávání dočasné zubní dentice by mělo být dokončeno přibliţně ve 2,5 letech věku dítěte. Vývoj kořenů dočasného chrupu trvá obvykle ještě 1,5 aţ 2 roky po jejich prořezání. Poté nastává v dutině ústní takzvané klidové období. Toto období trvá u řezáků zhruba 2 roky, u špičáků a molárů 4-5 let. K celému vývoji zubu je za potřebí asi 4 let. Dočasný chrup má v kaţdé polovině čelisti pět zubů, celkem tedy 20 zubů. Při narození jsou zubní korunky mineralizované asi z poloviny a v průběhu prvního roku dojde k dokončení mineralizace. Zubní kořen je dotvořen asi aţ za 1,5 aţ 3 roky po prořezání zubu do ústní dutiny. 6

14 Dočasná dentice je plně funkční zhruba od 2,5 do 6 let věku. V tomto období dochází k dokončování vývoje dočasných kořenů, vyvíjí se korunka většiny stálých zubů a u některých stálých zubů se jiţ začínají vyvíjet kořeny Prořezávání stálých zubů Zárodky stálých zubů se vytvářejí prenatálně i postnatálně. Jejich mineralizace probíhá od narození. Prořezávání stálé dentice probíhá přibliţně od 6 do 14 let věku dítěte. Výjimkou jsou třetí stoličky, které se u člověka objevují nepravidelně. Doba výměny chrupu je variabilní. U řezáků trvá 1,5-2 roky, u špičáků a molárů 2,5-6 let. Celkový počet je trvalých zubů. Na prořezávání stálých zubů má opět vliv mnoho faktorů. Dívkám se zuby prořezávají dříve neţ chlapcům, u špičáků je moţný rozdíl aţ 9 měsíců. Je zaznamenána rasová variabilita. Vliv má také sociální faktor - dětem ţijícím ve vyspělejších zemích se stálý chrup prořezává dřív, stejně jako u nich dříve nastává období puberty a mají celkově lepší zdravotní stav a výţiva (Koberová Ivančaková, Merglová, 2014, s ). 7

15 3. Častá onemocnění v dutině ústní Ústní dutina dětí je ohroţena mnoha problémy, například zubním kazem, zánětem dásní, parodontitidou, dalšími chorobami a také úrazy. Důleţité je správné stravování nezaloţené na sladkých potravinách, dostatečná individuální zubní hygiena a také bezpečné chování jak v mladším, tak starším dětském věku Zubní kaz Machová a Kubátová (2009, s ) popisují zubní kaz (caries dentis) jako nejčastější onemocnění vyskytující se u dočasné i trvalé dentice. Celosvětově jím trpí asi 95 % obyvatel planety. Je charakterizován jako chronické, infekční, multifaktoriální onemocnění vznikající na povrchu zubu, které postupuje do hloubky, a to aţ do dřeňové dutiny. Při postihnutí zuboviny začne být zub citlivější na okolní podněty. Problémy mohou dělat změny teploty (především studené jídlo a pití), změny chemismu v puse (cukr a sůl) a také mechanické podněty (tlak zbytků potravy v dutině kazu). Pokud zub bolí bez venkovní příčiny, jedná se jiţ o zánět zubní dřeně (Machová, Kubátová 2009, s ; Koberová Ivančaková, Merglová, 2014, s. 58). Z počátku vypadá zubní kaz jako křídově bílá skvrna, později se objeví hnědavou hmotou vyplněná dutina. Kazy vznikají nejčastěji na rýhách a jamkách korunky, u krčku a v kontaktních bodech dvou vedle sebe posazených zubů. Vzhledem k druhu zubů jsou nejčastěji postiţeny první a druhé stoličky dolního patra, následovány prvními a druhými stoličkami patra horního. Zubní kaz postihuje nejvíce děti předškolního a školního věku a měl by být ošetřen lékařem, který odvrtá napadenou tkáň aţ do tkáně zdravé a vzniklou dutinu vyplní plombou (Machová, Kubátová 2009, s ). Zubní kaz je velký problém u předškolních a školních dětí. Dostatečné vzdělání o zubní hygieně je důleţité, protoţe v tomto věku se rozhoduje o zubním zdraví, které si s sebou člověk nese do dospělosti (Machová, Kubátová 2009, s ). Vznik zubního kazu je podmíněn působením mikroorganismů (zubní plak) společně s přítomností zkvasitelných cukrů a vnímavou zubní tkání. V ústech tak vznikají organické kyseliny, díky kterým dojde k místnímu demineralizačnímu účinku 8

16 na zubní sklovinu, která tak ztrácí svou tvrdost a její celistvost je poté snadno narušena. Dále se otevře přístup k zubovině, kde demineralizace a rozpad tkáně pokračuje. Na vzniku zubního kazu se podílí také dědičnost. Jedinec zdědí menší či větší odolnost vůči zubním kazům, ale také tvar a postavení zubů, které mají na kazivost vliv. Studie prokázaly také spojitost kazivosti zubů se socioekonomickými podmínkami a ţivotním prostředím (Pro více informací viz publikace od Machové, Kubátové 2009, s ; Koberová Ivančaková, Merglová, 2014, s. 58). Velký vliv na kazivost zubů má výţiva jedince a určité podávané medikamenty. Nadměrný příjem cukrů, především sacharózy, výrazně zvyšuje počet mikroorganismů v ústní dutině. Významný vliv mají také látky jako glukóza, galaktóza, laktóza nebo rozpustné škroby. Problém je tedy u dětí, které často konzumují sladká jídla, slazené nápoje a léky v podobě slazených sirupů, v kombinaci s nedostatečnou ústní hygienou. Škodlivost těchto látek, ať uţ jídel či nápojů, je o to horší, pokud jsou podávány před spaním nebo v průběhu noci. V této době totiţ klesá produkce slin a sniţuje se jejich neutralizační účinek během omývání zubů. (Koberová Ivančaková, Merglová, 2014, s ) Zánět dásní Zánětem dásní trpí podle Koberové Ivančakové a Merglové (2014, s ) asi 90 % jedinců populace. Frekvence výskytu je častější u adolescentů a dospělých osob. Podle Machové a Kubátové (2009, s. 238) a Koberové Ivančakové a Merglové (2014, s ) se zánět dásní projevuje zarudnutím a zduřením okrajů dásní kolem zubního krčku, případně krvácením při čištění zubů, ale i samovolným krvácením, eventuálně vznikem bolestí. Zánět vzniká dlouhodobým působením zubního plaku v ústní dutině nebo jako reakce na opakované nebo dlouhodobé mechanické či chemické podráţdění popřípadě infekci. Tyto změny ústní mikroflóry jsou zapříčiněny nedostatečnou, nebo zcela chybějící ústní hygienou. Základní prevencí je tedy dodrţování základních pravidel hygieny a pravidelná návštěva zubního lékaře (Machová, Kubátová 2009, s. 238; Koberová Ivančaková, Merglová, 2014, s ). 9

17 3.3. Parodontitida Koberová Ivančaková a Merglová (2014, s ) uvádějí tři typy paradontitid, které se vyskytují u jedinců školního věku. Jsou jimi dětská parodontitida, chronická parodontitida a parodontitida agresivní. Dětská parodontitida se projevuje jiţ v dětském věku u stálých zubů prořezaných do ústní dutiny a vyskytuje se pouze vzácně. Jejími příznaky jsou vznik hlubokých parodontálníh chobotů, neboli prohloubenin mezi zubem a dásní, a také abscesů, neboli novotvarů vyplněných hnisem, kolem prořezaných zubů s dosud neukončeným vývojem kořenů. Dětská parodontitida se léčí dostatečnou ústní hygienou, ošetřením hlubokých chobotů a antibiotiky (Koberová Ivančaková, Merglová 2014, s ). Chronická parodontitida se vyskytuje většinou u adolescentních jedinců, u nichţ byl uţ dříve diagnostikován zánět dásní, který se začne šířit hlouběji do tkání. Započne vznik nadměrného krvácení a prohlubování mezer mezi zubem a dásní. Při včasné diagnóze jiţ v pubertě a adolescenci není léčba jiná od léčby prostého zánětu. Pokud je ale zánět diagnostikován v pozdějším věku, jedná se uţ zpravidla o chronickou formu, která bez vhodné terapii můţe směřovat aţ ke ztrátě různého počtu zubů. Důleţitou součástí terapie je eliminace kouření (Koberová Ivančaková, Merglová 2014, s. 123). Agresivní paradontitida tvoří jen asi 2-5 % všech paradontid. Počáteční projevy i doba vzniku jsou stejné jako u chronické parodontitidy, časem se ale začne zvyšovat pohyblivost zubů a započnou i změny v jejich umístění. Postiţeny jsou většinou jen 1. stálé stoličky a stálé horní řezáky. Bez vhodné terapie jsou během několika let postiţeny i ostatní zuby a leckdy dojde k jejich ztrátě (Koberová Ivančaková, Merglová 2014, s. 123) Další choroby postihující ústní dutinu Mezi další choroby parodontu jsou zařazeny vrozené celkové choroby ovlivňující chrup a nekrotizující parodontální choroba. Koberová Ivančaková a Merglová (2014, s. 124) uvádějí celou řadu vrozených celkových chorob, často dědičných, které mimo jiné ovlivňují také podobu dočasného nebo stálého chrupu. Mezi tyto patří například Downův syndrom, cukrovka 1. typu 10

18 a také Cohenův syndrom. Chrup je postiţen těţkým zánětem, tvorbou parodontálních chobotů a abscesů. Léčba těchto postiţení chrupu není moţná. Nekrotizující choroba parodontu je podmíněna masivním zmnoţením bakterií v ústní dutině (plakem) a vzniká náhle během několika dnů. Na vzniku se podílí nedostatečná nebo neexistující zubní hygiena, kouření, přítomnost zubního kamene a zřejmě i další procesy oslabující obranyschopnost lidského organismu. Projevuje se zarudnutím a následným odumíráním mezizubních papil. Onemocnění je provázeno silnou bolestí a silným zápachem z úst. Vhodnou terapií sestávající z odstranění příčin vzniku problémů dochází ke zhojení během jednoho týdne. V neléčeném případě postupuje nekróza aţ na úroveň kosti. V ekonomicky vyspělých zemích včetně České republiky se nemoc vyskytuje ojediněle Úrazy zubů Machová a Kubátová (2009, s. 238) zavádějí mezi častá onemocnění v ústní dutině také moţné úrazy zubů, které je nutné řešit s pomocí zubního lékaře. Často se tak děje okolo třetího roku ţivota, kdy malé dítě začíná zvládat chůzi, je obecně pohybově aktivnější a občas dojde k pádu na tvrdý předmět. Další úrazové období nastává mezi 9. a 12. rokem. V této době dochází k úrazům u nejrůznějších nehod, sportovních aktivit a také po neshodě s druhým a následné potyčce. Bez ohledu na věk dítěte k úrazům často přispívají dopravní nehody. Úrazem nejčastěji trpí korunky horních středních a postranních řezáků a dále řezáky spodní. Ostatní zuby jsou postiţeny pouze sporadicky, většinou následkem většího poranění obličejové části lebky například při dopravní nehodě (Machová, Kubátová 2009, s. 238). Podle Machové a Kubátové (2009, s. 238) je při úrazu nutné okamţité vyhledání lékaře. V případě uvolnění zubu ze zubního lůţka je nutné zub nalézt, omýt ve studené vodě (bez odstranění zbytků tkáně) a dopravit jej spolu s dítětem k odborné pomoci, aby bylo moţno provést opětovné vsazení zubu. Zub se přenáší buď pod jazykem dítěte, nebo v lahvičce s mlékem. Po jakémkoli ošetření zubu je nutné jeho pravidelné sledování, aby se předešlo pozdějším negativním následkům. 11

19 4. Prevence zubního kazu Prevence vychází podle Machové a Kubátové (2009, s ) vychází hlavně ze znalostí vývoje zubů, sloţení zubních tkání a příčin vzniku zubního kazu. Základem je pravidelné odstraňování zubního plaku pomocí zubního kartáčku, mezizubního kartáčku a zubní pastou. Mezi další prevencí je zmíněno omezení přísunu cukru, který způsobuje kyselé prostředí v ústní dutině, a to především v podobě sladkých pokrmů a nápojů. Na druhou stranu existují potraviny, které jsou zubům prospěšné, a jejich konzumace je doporučována. Mezi tyto patří mléko a mléčné výrobky, které obsahují minerální látky, a také ovoce a zelenina jako zdroj vitamínů A, C, a D. Důleţitá je také individuální ústní hygiena a fluoridová prevence Vytváření základních hygienických návyků Jiţ od narození dítěte je důleţité myslet na to, ţe kojení je důleţitý proces v jeho ţivotě. Dostává se mu dostatek látek pro správný růst a vývoj a sání napomáhá i správnému vývoji čelistí. V kojeneckém a batolecím věku by se ale mělo zabránit cumlání palce a dudlíku, aby nedocházelo k nerovnoměrnému růstu horní čelisti a horních řezáků. Vhodné je fixování rituálu čištění zubů vţdy po konzumaci sladkých jídel a nápojů. U dětí od dvou let by mělo začít alespoň částečně samostatné čištění zubů, se kterým zprvu z velké části pomáhají rodiče. Právě ve věku dvou let je také vhodná první návštěva zubního lékaře. Postupně dochází k osamostatnění v čištění zubů. V tomto věku se předpokládá zarytí návyku samostatného čištění pro celý ţivot. Čištění zubů je hlavní prevencí proti zubnímu kazu. Podporování konzumace sladkých jídel a nápojů není doporučeno (Machová, Kubátová, 2009, s ). U dětí předškolního věku dochází k problému nedostatečné odborné zubní hygieny, protoţe si hodně rodičů myslí, ţe o mléčný chrup není nutné pečovat a brzy dojde k jeho výměně za chrup stálý. Opak je pravdou a dostatečně zdravý mléčný chrup připravuje vhodné podmínky pro chrup stálý (Machová, Kubátová, 2009, s ). Machová a Kubátová (2009, s ) poukazují na fakt, ţe děti školního věku by měly být školou vedeny ke zdravému ţivotnímu stylu, zejména co se týče zdravé výţivy, správné individuální hygieny, znalosti funkci zubů, dásní a vzniku zubního 12

20 kazu. U dospívajících dětí je vhodné apelovat na estetickou stránku zubů - bílou barvu vyčištěných zubů a svěţí dech Fluoridová prevence Fluorid má za úkol zvýšit odolnost skloviny a její remineralizaci po odstranění zubního kamene, sniţovat citlivost zubů a sniţovat počet choroboplodných zárodků. Rychle se vstřebává do stěn ţaludku a krví se dostává do orgánů, případně přes placentu k vyvíjejícím se zubům dítěte. V kostech dochází k jeho hromadění a opětovnému odbourávání v průběhu celého ţivota. Ve sklovině a zubovině se fluorid váţe trvale po celou dobu vývoje zubů. Později se fluoridem obohacuje pouze povrchová vrstva skloviny, a to z fluoru obsaţeného ve slinách nebo fluoru z preparátů pro tuto potřebu určených (zubní pasty, ústní vody, ústní nit). Pravidelné pouţívání zubní pasty s obsahem fluoru sniţuje riziko zubního kazu o % (Machová, Kubátová, 2009, s ; Kovaľová, 1994, s ) Individuální ústní hygiena Kovaľová (1994, s. 124) uvádí, ţe individuální ústní hygiena je prováděna kaţdým samostatně a je součástí celkové osobní hygieny člověka. Jejím cílem je odstranění zbytků potravy a zubního plaku. K odstranění zbytků potravy lze pouţít různé postupy. Pouţívání zubního kartáčku se zubní pastou, vyuţití různých dalších orálních pomůcek, dále pomocí vyplachování ústní vodou, stimulací slin a také pohyby jazyka a dalších měkkých tkání (Kovaľová, 1994, s. 124). Zubní plak lze odstranit pouze mechanickou cestou s vyuţitím zubního kartáčku a různých dalších dentálních pomůcek na čištění mezizubních prostorů (Kovaľová, 1994, s. 124). 13

21 Pomůcky individuální ústní hygieny Mezi pomůcky individuální ústní hygieny patří zubní kartáček, elektrický zubní kartáček a jednosvazkový zubní kartáček. Klasický zubní kartáček Zubní kartáček patří mezi nejuţívanější pomůcky zubní hygieny. Slouţí k odstranění zbytků potravy a také k odstranění plaku. Kartáček pomáhá také k masáţním účelům, při kterých podporuje keratinizaci chrupu a má vliv také na prokrvení. Existuje velké mnoho typů kartáčků. Jsou vyráběny z různých materiálů, v různých velikostech, tvarech, uspořádání pracovní části. Na trhu také existuje mnoţství hrubostí, délek, počtů a uspořádání vláken. Neexistuje dokonalý kartáček, kaţdému vyhovuje jiný. Základním předpokladem správného kartáčku je optimální odstraňování plaku, zbytků potravy a neporanění měkkých a tvrdých tkání. Je doporučován kartáček z měkkých aţ středně tvrdých syntetických, na konci zaoblených vláken (Kovaľová, 1994, s ). Klasická zubní kartáček se podle Kovaľové (1994, s ) mění při známkách opotřebení, a to zpravidla kaţdé tři měsíce. Záleţí také na technice čištění, tlaku vyvíjeném při pouţívání kartáčku, frekvenci pouţívání a také na době čištění. Všechny tyto faktory ovlivňují ţivotnost zubního kartáčku. Časem se vlákna rozštěpí a vytvoří se chuchvalce. Při pouţívání jiţ opotřebovaného zubního kartáčku můţe docházet ke ztrátě jeho čistícího efektu, čímţ se zvyšuje riziko poškození zubů a dásní. Jako ukazatel můţe slouţit barevný indikátor často přítomný na kartáčcích, kde se barvivo z vláken postupně ztrácí. Doporučená doba čištění je tři minuty. Elektrický zubní kartáček Elektrické zubní kartáčky byly nejdříve doporučovány lidem s handicapem, poslední dobou se ale jejich výhodám těší široká veřejnost. Často jsou pořizovány dětem, aby zvýšily zájem o jejich zubní hygienu. Nevýhodou můţe být, při srovnání s klasickým zubním kartáčkem, jejich poměrně vysoká pořizovací cena. Ovšem díky vyměnitelným hlavicím je zde moţnost pouţívání jednoho přístroje celou rodinou. 14

22 Hlavice mají v dnešní době různé podoby. Na trhu jsou k dostání hlavice pro citlivé zuby, bělící hlavice a mnoho dalších. K dostání jsou také dětské hlavice, které jsou přizpůsobeny velikostí a taky tvrdostí. V dnešní době se od typicky mechanicky čistících elektrických kartáčků ustupuje a nahrazují je elektrické kartáčky, jeţ vytvářejí mnoha-tisíce mikro-pohybů, díky nimţ šetrně a optimálně čistí nejen zuby, ale i mezizubní prostory (Kovaľová, 1994, s. 128; Nazuby.cz [online], 2016). Jednosvazkový zubní kartáček Jednosvazkový zubní kartáček obsahuje na svém konci jeden svazek vláken, který je vyuţíván k čištění hůře dostupných zubních prostor. Kvalitně vyčistí místa těţko dostupná klasickým kartáčkem, například druhé, případně třetí stoličky, vnitřní stranu řezáků a také odhalenější mezizubní prostory (Kovaľová, 1994, s. 129) Pomůcky mezizubní ústní hygieny Mezi pomůcky pro mezizubní hygienu řadíme zubní nit, párátko a mezizubní kartáček. Předpokladem pro správné pouţívání těchto pomůcek je mezizubní prostor bez výskytu zubního kamene (Kovaľová, 1994, s. 134). Zubní nit Kovaľová (1994, s ) uvádí, ţe se zubní nit hodí především na čištění mezizubních prostorů a kontaktních bodů zubů. Pouţívají ji především pacienti s úzkými prostory mezi zuby. Proces čištění zubů zubní nití se nazývá flossing. Zubní nitě se vyrábějí z přírodního i syntetického materiálu a mají různou povrchovou úpravu. Voskovaná nit snadněji klouţe a snáze se dostane do mezizubních prostor, a proto je doporučována méně zkušeným uţivatelům. Naopak nevoskovaná vlákna jsou doporučována zkušeným uţivatelům, jelikoţ tyto mají vyšší stírací schopnost. Existují také nitě s přídavkem fluoridu, s mentolovou příchutí a další. Pouţívání zubní nitě je doporučováno pravidelně nejen po večerním čištění zubním kartáčkem, ale také během dne v případě potřeby. Dá se připevnit na speciální 15

23 drţátko, obtočit delší kus kolem prstů nebo konce nitě svázat a vytvořit krouţek. Zubní nit pouţíváme opatrně a čistíme s ní mezizubní plošky zubů i kontaktní body. U kaţdého zubu se snaţíme pouţít nový, čistý kus nitě. Při dalším čištění pouţijeme nový kus nitě. Čištění mezizubním prostorů pomocí zubní nitě je vhodné uţ u dětí ve věku zhruba 12 let (Kovaľová, 1994, s ). Zubní dřívko (párátko) Párátko pouţíváme k odstranění zbytků potravy a čištění mezizubních prostor. Vhodné jsou párátka z neštěpícího se dřeva. Párátka jsou velmi doporučovány, protoţe jsou dostupná takřka všude a lidé je také mohou nosit s sebou. Pro zvýšení pohodlí a sníţení moţnosti poranění je vhodné párátko obmotat vatou (Kovaľová, 1994, s. 138). Mezizubní kartáček Kovaľová (1994, s. 139) vyzdvihuje mezizubní kartáčky jakoţto jedny z nejlepších čističů mezizubních prostor. Dříve byly doporučovány hlavně k odstranění plaku u pacientů s většími mezizubními prostory. Poslední dobou jsou ale na trhu k dostání i kartáčky o tak malém průměru, ţe je můţe pouţívat prakticky kaţdý, ale jen za předpokladu, ţe ţádný pohyb v ústní dutině nebude prováděn za příliš velkého tlaku, u kterého hrozí poranění tkání. Opět existuje spousta druhů, které se liší tvrdostí vláken či materiálem jádra (kov, syntetický materiál) Pomůcky pro hygienu jazyka Jako pomůcku ke správné hygieně jazyka pouţíváme lopatku na čištění jazyka. Lopatka na čištění jazyka Po vyčištění zubů zubním kartáčkem, případně dalšími pomůckami, je vhodné provést i hygienu jazyka. Ta se provádí pomocí zubního kartáčku nebo speciální 16

24 lopatkou, která je k tomuto úkonu přímo určena a její pouţití je rychlé a pohodlné (Kovaľová, 1994, s. 141) Ovlivnění plaku chemickými prostředky Podle Kovaľové (1994, s. 142) musejí být přípravky na odstranění plaku chemickou cestou biologicky aktivní, netoxické a s minimem vedlejších účinků. Jejich cílem je protikazový a protizánětlivý účinek, sníţení tvorby zubního plaku, působení na patogenní zárodky, čímţ ovlivňují i zápach vycházející z úst. Jejich pouţití je vhodné při mechanickém odstraňování plaku. Zubní pasta Zubní pasta je doplňkem zubní hygieny a mezi její účely patří podpora mechanického odstraňování plaku, zbytků jídla a různých pigmentů nacházejících se v dutině ústní. Obsahuje fluorid, který zpomaluje vznik zubního kazu a který také napomáhá mineralizaci zubu, jak jiţ bylo zmíněno dříve v této práci. Obsahuje látky zpomalující tvorbu zubního plaku a sniţující citlivost zubů. Celkově napomáhá zpříjemnit čištění zubů (Kovaľová, 1994, s ). Ústní voda Ústní vody mají protikazový a protizánětlivý účinek a obsahují fluorid. Některé ovlivňují také citlivost zubů či jejich zabarvení. Doporučované pouţívání ústní vody je 2-3x denně. Jako rychlá pomoc můţe slouţit i slaná voda, která je hypertonická a tím pozitivně ovlivňuje zánět (Kovaľová, 1994, s. 146) Metody čištění zubů Při osobní dentální hygieně je důleţité myslet na dlouhodobé zdraví zubů a okolních tkání. Proto jsou některé metody čištění doporučené, jiné naopak zcela nevhodné. Hlavními faktory, které mohou ohrozit zdraví ústní dutiny, jsou konce štětin 17

25 a jejich tvrdost, směr čištění, vlastnosti zubní pasty a tlak při čištění (Nazuby.cz [online], 2016; Botticelli, 2002). Před zahájením čištění zubů některou ze správných technik by mělo proběhnout čištění suchým zubním kartáčkem, který lépe odstraňuje bakteriální povlaky. Poté by mělo započnout čištění se zubní pastou (Nazuby.cz [online], 2016; Botticelli, 2002). Horizontální metoda Nepříliš doporučovaná metoda, při které kartáček dosedá kolmo na zubní korunky a pohybuje se dopředu a dozadu. Můţe docházet k poškození tkání a k odhalování krčků (Kovaľová, 1994, s. 130). Fonesova krouţivá metoda Čištění zubů pomocí malých krouţků z vnější i vnitřní strany. Při neopatrnosti a zvýšeném tlaku můţe docházet k odhalování zubních krčků. Ţvýkací plochy se čistí horizontálními pohyby (Kovaľová, 1994, s. 130). Vertikální kombinovaná metoda S vyuţitím vertikálních pohybů se čistí zuby od dásní k hrotu kořene zubu při naklopení kartáčku pod úhlem 45. Ţvýkací plochy se čistí horizontálními pohyby (Nazuby.cz [online], 2016; Botticelli, 2002). Modifikovaná Stillmanova metoda Vlákna kartáčku dosedají na plochy zubů pod úhlem 45 a zároveň s vertikálními pohyby probíhají současně jemné vibrační pohyby. Ţvýkací plochy se čistí horizontálními pohyby. Metoda by se měla pouţívat se současným pouţívání pomůcek k mezizubnímu čištění (Kovaľová, 1994, s. 131; Nazuby.cz [online], 2016; Botticelli, 2002). 18

26 4.4. Profesionální dentální hygiena Dentální hygiena je samostatný obor v oblasti preventivné stomatologické péče, kterou provádí vystudovaný dentální hygienik. Jde o profesionální čištění zubů, předcházení komplikacím a řešení jiţ vzniklých problémů v dutině ústní. Ošetření zubů pomocí profesionální dentální hygieny je vhodné minimálně dvakrát ročně (Dentální klinika [online], 2016; Botticelli, 2002). Soukromé kliniky mají podobnou nabídku prováděných úkolů. Mezi tyto patří profesionální čištění zubů a dásní, odstranění pigmentových skvrn, povlaků a zubního kamene, částečné bělení zubů, výuka správné individuální zubní hygieny, nácvik čistících technik, doporučení vhodných čistících pomůcek a sestavení individuálního dentálně-hygienického programu (Dentální klinika [online], 2016; Botticelli, 2002). Hygienická instruktáţ je jednou z nejdůleţitějších sloţek profesionální dentální hygieny, protoţe je samozřejmostí, ţe se nedá spoléhat pouze na odbornou pomoc, ale pacient musí sám dodrţovat správnou individuální orální hygienu. Stěţejní je pouţívat správné mechanické pomůcky jako je vhodný kartáček na zuby, jednosvazkový i mezizubní kartáček, zubní nit a také lopatka na jazyk pro odstranění povlaku. S důkladným mechanickým čištěním jde ruku v ruce chemické čištění pomocí zubních past s fluoridem a také ústní vody. Dalším bodem instruktáţe můţe být správná technika čištění v podobě Stillmanovy metody (Dentální klinika [online], 2016; Botticelli, 2002) Ústní hygiena, výţiva a fluorizace u dětí se smíšeným chrupem (od 6 do 15 let) Kovaľová (1994, s. 209) označuje smíšený dětský chrup jako chrup s výskytem dočasné i trvalé dentice najednou a uvádí, ţe je zejména ohroţen zubním kazem. Pro bezstarostné dětství bez kazů je doporučována správná výţiva, fluoridace a správná individuální i profesionální hygiena. Z výţivového hlediska škodí dětem nejvíce cukry obsaţené ve sladkostech, slazených jídlech a nápojích. Po konzumaci těchto pochutin by si měly děti vyčistit 19

27 zuby nebo si alespoň ústní dutinu vypláchnout vodou. Děti by měly být s touto skutečností obeznámeny (Kovaľová, 1994, s. 209). Fluoridace by měla probíhat minimálně dvakrát denně v podobě pouţívání pasty s obsahem fluoru. Vhodné je občasné čištění fluoridovým gelem. Ţádoucí je pouţívat v kuchyni sůl s obsahem fluoru, která je prospěšnou prevencí proti zubnímu kazu pro všechny věkové skupiny. Děti by měly vědět, ţe fluor se ukládá do skloviny a zvyšuje odolnost proti zubnímu kazu (Kovaľová, 1994, s. 209). Individuální zubní hygiena by měla být prováděna menší hlavicí kartáčku, přesněji u dětí od 2 do 12 let do 25 mm a u starších dětí do 30 mm. Kartáček je nutné měnit alespoň kaţdé tři měsíce, případně vţdy při poškození, opotřebování nebo po prodělání infekční nemoci. V případě, ţe u sebe děti nemají zubní kartáček (např. ve škole), měly by si alespoň vyčistit zuby párátkem, či vypláchnou ústa ústní či obyčejnou vodou. Důleţité je čištění zubů a jeho systematičnost. Snaha o vyčištění kaţdé plošky na dostatečně dlouhou dobu. Čištění mezizubních prostor je doporučeno dětem od 10 aţ 12 let, protoţe jsou jiţ zručnější. Začínají se zubní nití a časem mohou přejít aţ k mezizubním kartáčkům, jejichţ čistící schopnost je nejlepší. V případě, ţe děti nemají zájem o pouţívání zubní nitě nebo mezizubního kartáčku, je dobré přidat čištění mezizubních prostor pomocí normálního kartáčku. To probíhá přitlačením kartáčku na některou z plošek zubu a tím umoţnění proniknutí některých štětin i do mezizubních prostor. Vyplachování je také důleţitou součástí čistícího procesu. Voda by měla být protlačena i přes zuby (Kovaľová, 1994, s ). Profesionální zubní hygiena je uskutečňována v ordinaci zubního lékaře nebo hygienisty. Ti se snaţí motivovat a informovat děti o důleţitosti zdravé zubní dutiny. Dále zde probíhá čištění na profesionální úrovni. První kontakt se zubním lékařem by měl proběhnout po prořezání dočasné dentice, teda zhruba ve dvou letech věku. V této době se předpokládá minimální nutnost zásahu lékaře, tudíţ je návštěva vhodná hlavně z psychologického hlediska, kdy si dítě můţe navyknout na návštěvu zubaře. Prohlídky by dále měly probíhat kaţdého půl roku. V případě problému je vhodná okamţitá návštěva (Kovaľová, 1994, s ). 20

28 5. Preventivní programy a projekty v oblasti zubní péče v ČR V České republice je realizováno mnoho projektů podporující zubní zdraví na školách. Jsou zaměřeny na prevenci u dětí a mládeţe, informovanost rodičů, zlepšení orálního zdraví a získávání praktických a správných návyků v ústní hygieně. Z finančních důvodů není mnoho projektů realizován přímo Českou stomatologickou komorou. Preventivní programy jsou tedy dílem soukromých firem, kterým je často propůjčena značka kvality - Pečeť České stomatologické komory (Česká stomatologická komora [online], 2012). Zubní průkaz dítěte Zubní průkazy jsou vydávány od roku 2005 pod vedením České stomatologické komory. Slouţí k zaznamenávání údajů o aktuálním zdravotním stavu chrupu dítěte. Důleţité jsou záznamy o prořezávání zubů, riziku vzniku kazu, vzniku kazu a o uţívání fluoridových preparátů. Zubní průkaz má přehledně popsané, jak často by mělo dítě jít na prohlídku. První návštěva by měla proběhnout okolo 12. měsíce ţivota dítěte, poté pravidelně kaţdého půl roku aţ do 10. roku dítěte. Průkaz je také doplněn o informace, jak se o dětský chrup starat dále. Návštěvy u zubního lékaře se zubním průkazem probíhají od 1 do 10 let. Průkaz by rodiče měli nosit ke kaţdé prohlídce u zubního i dětského lékaře (Česká stomatologická komora [online], 2012). Dětský úsměv Na stránkách projektu Dětský úsměv se píše, ţe děti v České republice mají aţ 2,5x více zkaţené zuby neţ děti ve státech jako je Švýcarsko, Finsko, nebo Dánsko. Přímo ve jmenovaném Švýcarsku proběhl v 60. letech 20. století projekt na změnu podobně problematické situace jako je nyní u nás. Touto činností se v roce 2001 nechali inspirovat i zakladatelé projektu Dětský úsměv organizace Český zelený kříţ. Při pravidelných setkáních vysvětluje odborná pracovnice projektu dětem spojitost mezi správným čištěním zubů, výţivou a vznikem zubního kazu. Zároveň děti dodrţují pravidelné nacvičování čištění zubů, coţ se zdá být základem ke správnému čištění chrupu. Vše je dětem podáváno srozumitelnou a zábavnou formou. K ozvláštnění 21

29 přednášek jsou pouţívány zábavné obrázky, omalovánky, kvízy, pracovní listy, modely chrupu a jednotlivých zubů atd. (Český zelený kříţ [online]). Měsíc zdravých zubů Projekt Měsíc zdravých zubů vyhlašuje společnost Colgate od roku 1997, a to vţdy na devátý měsíc příslušného roku, tedy na září. Spoluprácí se stomatology a hygienisty se snaţí docílit pravidelných preventivních prohlídek, dále také pořádají soutěţe a akce v obchodech. Hlavním cílem programu je dosáhnout většího zájmu o preventivní zubní prohlídky a informovat o zásadách správné ústní hygieny (Měsíc zdravých zubů [online], 2008). Mandala Projekt Mandala probíhá pod vedením neziskové organizace Arak o.p.s. a je organizován v Olomouckém kraji od roku Hlavním cílem je podpora prevence a všeobecného povědomí o zubní hygieně. Mezi cílové skupiny projektu patří děti do 10 let, rodiče zapojení do projektu, pedagogové a studenti vysokých škol v Olomouci, zubní lékaři a dentální hygienisté, pediatři a gynekologové, lékárníci a zdravotní pojišťovny. V rámci projektu Mandala jsou pořádány různé aktivity jako je třeba Liga proti kazu a Olomoucká Arakiáda (Arak [online], 2013). Liga proti kazu je preventivní program pro děti ZŠ Olomouckého kraje, který je seznámí s prostředím zubních ordinací, čímţ pomáhá odstranit strach z další návštěvy neznámého prostředí. Děti jsou také obeznámeny se správnou péčí o jejich chrup, pouţíváním ústní vody a významnými účinky fluoridace. Jejich heslem je: 2x ročně k zubaři, vţdy s úsměvem na tváři (Arak [online], 2013). Olomoucká Arakiáda je: Příleţitost, jak se pobavit, a zároveň se něco naučit. První ročník proběhl v roce 2012 ve spolupráci se zoo Olomouc a také Univerzitou Palackého v Olomouci. Hlavním cílem je vzbudit v dětech zájem při péči o chrup zábavnou formou. Během dne si děti a rodiče mohou ověřit své znalosti v kvízu zaměřeném na péči o chrup, dostanou přednášku od dentálních týmů studentů stomatologie a záchranáři předvedou nácvik první pomoci (Arak [online], 2013). 22

30 Nechci kazy Projekt je organizován občanským sdruţením Nechci kazy. Hlavní náplní je prevence, ústní hygiena a lepší informovanost o moţnostech zubního ošetření. Na webu pro veřejnost je moţné dohledání zubních lékařů a také je zde moţnost zanechání vzkazu, na který odpovídají renomovaní stomatologové. Pro osvojení si hygienických návyků slouţí dvacet videí na výukovém portálu. Pro děti jsou organizovány setkání, které jsou přizpůsobeny věku dětí. Lektoři představují zábavnou formou pohádku a přijatelnou formou jim tak sdělují pravidla ústní hygieny. Další snahou je odbourání strachu ze zubaře, to se děje tím způsobem, ţe je dětem poskytnut přístup do kamionu s pojízdnou stomatologickou ordinací a ošetření vlastního plyšového zvířátka. Nabízeny jsou také interaktivní přednášky a nácvik správné péče o zuby (Nechci kazy [online], 2014). Nechci kazy školka Projekt Nechci kazy Školka je také dílem občanského sdruţení Nechci kazy, tentokrát je ale zaměřen hlavně na mateřské školy. Školeny jsou děti i pedagogický personál. Školení probíhá pomocí pohádky, a tak je dětem sdělován vznik zubního kazu srozumitelnou formou úměrnou k jejich věku. Při přednášce je věnován čas i praktickému nácviku čištění zubů. Školení je moţné uspořádat i pro rodiče (Nechci kazy školka [online], 2008). Veselé zoubky Projekt Veselé zoubky realizuje společnost DM drogerie markt s.r.o. od roku Je zaměřen především na děti 1. tříd základních škol a na jejich rodiče. Přednášky jsou realizovány po celé ČR v březnu a v dubnu na pobočkách dm. Dětem jsou zábavnou formou pomocí Zoubkové víly se Zoubkovým skřítkem podávány informace o správném čištění zubů. Společnost se také snaţí o eliminaci strachu z návštěvy zubaře (Veselé zoubky [online], 2013). 23

31 Ve zdravé ČR zdravý zub Preventivní program Ve zdravé ČR zdravý zub je realizován v univerzitních městech studenty zubního lékařství. Ti v ulicích informují širokou veřejnost ohledně ústní hygieny, a tak přispívají k lepší péči o chrup. Mezi cíle kampaně patří zlepšit techniku čištění, vyvrátit rozšířené mýty a polopravdy a seznámit kolemjdoucí s nejrůznějšími pomůckami v péči o chrup a dutinu ústní (Ve zdravé ČR zdravý zub [online]). Zdravé zuby Program Zdravé zuby je celorepublikový projekt, který vznikl díky odborníkům z oblasti školství a stomatologie. Je určen pro děti prvního stupně a je realizován od roku Program má podporu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstva zdravotnictví, Kanceláří WHO v ČR a také a odborným garantem je Výbor České společnosti pro dětskou stomatologii. Cílem je zlepšit zubní zdraví u dětí v naději, ţe si správné návyky ponesou i do dalšího ţivota. Díky programu nemají děti negativní spojitost se zubním zdravím a jsou vedeny k pravidelným návštěvám u zubního lékaře. Pro školy jsou od roku 2001 připraveny pracovní listy pro jednotlivé třídy prvního stupně, které jsou bezplatně poskytovány školám a také jsou pořádány semináře pro pedagogy. Na webových stránkách jsou rovněţ informace pro rodiče, které pomohou ke správné zubné hygieně jejich dětí. Popularita projektu je podpořena soutěţemi, které mají za cíl přivést do zubních ordinací co nejvíce dětí (Zdravé zuby [online], 2012; Machová, Kubátová, 2009, s. 239). Zdravý zoubek Projekt Zdravý zoubek se realizuje od roku 2004 a chce zajistit hlavně dostatečnou prevenci u dětí mateřských škol, protoţe nedostatečná zubní hygiena v mladém věku má nezměrný vliv na pozdější zdravotní stav jednotlivce. Mezi cíle patří informovanost dětí mateřských i základních škol o pravidlech zubní hygieny, zmapování informovanosti rodičů o prevenci zubního kazu a zajištění jejich další motivace k pravidelným návštěvám zubaře a vytvoření výchovně edukačního materiálu (Zdravý zoubek [online], 2011). 24

32 6. Cíle praktické práce Hlavním cílem průzkumu bakalářské práce bylo zjistit, jaký je zájem ţáků druhého stupně o zubní zdraví. Mým úkolem bylo zjistit postoj ţáků k individuální i profesionální zubní hygieně. Zdravý chrup je důleţitou sloţkou celého organismu a péče o něj by neměla být přehlíţena. Hlavní výzkumné otázky: o Jaké jsou rozdíly v zájmu o zubní zdraví u pohlaví a věkových kategorií? o Jaký je přístup respondentů k individuální zubní hygieně? o Jaký je přístup dotazovaných k profesionální zubní hygieně prováděné zubním lékařem? o Jaký je přístup dotazovaných k profesionální zubní hygieně prováděné na dentálních klinikách? o Jaký vliv má dřívější absolvování některého z programů podporující zubní zdraví na zájem o zubní hygienu? 25

33 o Metodika průzkumu Tato část práce se zabývá metodou kvantitativního výzkumu, která se zaměřuje na zájem ţáků druhého stupně k zubnímu zdraví. Po dotazníkovém šetření nastává vyhodnocení a zpracování dat. Charakteristika kvantitativního šetření Účelem kvantitativného výzkumu je dotazníkové šetření u respondentů a získané informace slouţí k prozkoumání vztahů mezi proměnnými. Poloţky jsou zvoleny podle předem stanovených cílů. Jsou podávány způsobem vyhovujícím věkové kategorii dotazovaných. Nevýhodou šetření je nedostačující zpětná vazba k respondentům, neporozumění poloţkám či nemoţnost ověřit si uvedená tvrzení (Puch, 2008, str. 9). Vlastní dotazníkové šetření Průzkum byl proveden na 1. základní škole Napajedla, okres Zlín. Probíhal 7. února Byli osloveni ţáci dvou 6. a jedné 9. třídy. Rozdáno bylo 80 dotazníků a vyplněných bylo zpět navráceno 68. Ţáků 6. třídy bylo celkem 44, ţáků 9. třídy bylo 24. Kvantitativní výzkum obsahoval 14 otázek, které byly stanoveny dle předem určených cílů. Účelem nebylo zjistit zubní zdraví dětí, ale jejich zájem v této oblasti. Všechny otázky byly uzavřeného typu. Samotný dotazník je v příloze č. 3. Na začátku byli respondenti seznámeni s účelem šetření a bylo vyjádřeno poděkování za jejich spolupráci. Úvodní část dotazníku byla věnována základním informacím o dotazovaném (pohlaví a třída). První část dotazníkového šetření se zabývala individuální zubní hygienou a pouţívanými pomůckami (otázky 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7). V druhé části se dotazník zabýval otázkami ohledně návštěv zubního lékaře (otázky 8, 9, 10). Další část dotazníku byla věnována dentální hygieně (otázky 11 a 12). V poslední části se dotazník věnoval informacím o rodičích dětí a programech o zubním zdraví (otázky 13 a 14). Zpracování dat 26

34 Data byla zpracována prostřednictvím programu Microsoft Excel Byly vytvořeny tabulky a grafy popisovány buď v absolutní nebo relativní četnosti. Poloţky byly seřazeny dle jednotlivých otázek v dotazníku. 27

35 7. Analýza a interpretace výsledků V kapitole jsou vyhodnoceny výsledky z dotazníkového průzkumu. Vyplněných dotazníků bylo obdrţeno 68, coţ je 100 %. Postupně byly vypracovány všechny otázky dotazníkového šetření. 28

36 Základní informace o dotazovaném a třída. První poloţky vyhodnocují základní informace o dotazovaných jako je pohlaví První poloţka: Jsem: Tabulka 1: Pohlaví odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] dívka 36 52,94 chlapec 32 47,06 celkem ,00 Četnost [%] dívka chlapec Graf 1: Pohlaví Komentář: Poloţku klasifikovalo 68 respondentů (100 %). Z celkového počtu bylo 36 dívek (53 %) a 32 chlapců (47 %). 29

37 Druhá poloţka: Třída: Tabulka 2:Třída odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] , ,29 celkem ,00 Četnost [%] Graf 2: Třída Komentář: Z celkového počtu 68 respondentů (100 %) uvedlo 6. třídu 44 dotazovaných (65 %) a třídu 9. uvedlo 24 odpovídajících (35 %). 30

38 Individuální zubní hygiena První část dotazníku se zabývala individuální zubní hygienou a pouţívanými pomůckami (otázky 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7). Otázka č. 1: Myslíš, ţe je čištění zubů důleţité? Tabulka 3: Důležitost čištění zubů odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] ano 67 98,53 ne 1 1,47 celkem ,00 Četnost [%] 1.47 ano ne Graf 3: Důležitost čištění zubů Komentář: Na poloţku odpovědělo 68 respondentů (100 %). 67 z nich (99 %) povaţuje čištění zubů za důleţité, 1 odpovídající (1%) nepovaţuje čištění zubů za důleţité. 31

39 Otázka č. 2: Pouţíváš: Tabulka 4: Používaný zubní kartáček odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] normální zubní kartáček 51 75,00 elektrický zubní kartáček 7 10,29 obojí 10 14,71 celkem ,00 Četnost [%] normální zubní kartáček elektrický zubní kartáček obojí Graf 4: Používaný zubní kartáček Komentář: Na poloţku bylo obdrţeno 68 odpovědí (100 %). Pouze klasický zubní kartáček pouţívá 51 respondentů (75 %), obojí, tedy kombinaci klasického a elektrického kartáčku, pouţívá 10 odpovídajících, (15 %) a pouze elektrický zubní kartáček pouţívá 7 respondentů (10 %). 32

40 Otázka č. 3: Jak často ho pouţíváš? Tabulka 5: Četnost používání zubního kartáčku odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] 3x i víckrát denně 9 13,24 2x denně 50 73,53 1x denně 7 10,29 několikrát týdně 2 2,94 téměř nikdy 0 0,00 celkem ,00 Četnost [%] x i víckrát denně 2x denně 1x denně několikrát týdně téměř nikdy Graf 5: Četnost používání zubního kartáčku Komentář: Na otázku odpovědělo 68 dotazovaných (100 %). 50 respondentů (74 %) sdělilo, ţe si čistí zuby 2x denně a 9 dalších (13 %) uvedlo, ţe si čistí zuby 3x i víckrát denně. 1x denně si čistí zuby 7 odpovídajících (10 %) a pouze několikrát týdně si čistí zuby 2 zbylí (3 %). Nikdo z dotazovaných neuvedl, ţe by si zuby nečistil téměř nikdy. 33

41 Otázka č. 4: Čistíš si zuby jinými pomůckami? Tabulka 6: Používání jiných pomůcek odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] ano 57 83,82 ne 11 16,18 celkem ,00 Četnost [%] ano ne Graf 6: Používání jiných pomůcek Komentář: Na poloţku odpovědělo 68 respondentů (100 %). 57 z nich (87 %) pouţívá jednu nebo více dalších pomůcek k zubní hygieně. 11 respondentů (16 %) nepouţívá další pomůcky individuální zubní hygieny. 34

42 Tabulka 7: Druhy používaných pomůcek odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] mezizubní kartáček 15 20,27 zubní nit 16 21,62 ústní voda 41 55,41 jiná pomůcka 2 2,70 celkem ,00 Komentář: Dohromady bylo uvedeno 74 odpovědí (100 %). Nejvíce odpovědí poukazovalo na pouţívání ústní vody a to 41x (55 %). Dále bylo zaznamenáno vyuţívání zubní nitě 16x (22 %) a mezizubního kartáčku 15x (20 %). V odpovědích se 2x (3 %) objevila také jiná pomůcka, ale nebyla dále specifikována. 35

43 Otázka č. 5: Jakým pohybem si čistíš zuby? Tabulka 8: Způsob čištění zubů odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] nahoru dolů 13 19,12 doprava doleva 8 11,76 různě 47 69,12 celkem ,00 Četnost [%] nahoru dolů doprava doleva různě Graf 7: Způsob čištění zubů Komentář: Na otázku odpovědělo 68 respondentů (100 %). Jako nejčastější odpověď byla uvedena moţnost různě 47x (69 %), následovalo 13 odpovědí (19 %) na moţnost nahoru dolů a 8 odpovědí (12 %) na eventualitu doprava doleva. 36

44 Otázka č. 6: Snaţíš se o čištění zubů po kaţdém jídle? Tabulka 9: Čištění zubů po každém jídle odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] ano 16 23,53 ne 52 76,47 celkem ,00 Četnost [%] ano ne Graf 8: Čištění zubů po každém jídle Komentář: Na otázku odpovědělo všech 68 respondentů (100 %). 52 z nich (76 %) nemá snahu čistit si zuby po kaţdém jídle a pouze 16 dotazovaných (24 %) se snaţí čištění po kaţdém jídle dodrţovat. 37

45 Otázka č. 7: Baví tě čištění zubů? Tabulka 10: Obliba čištění zubů odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] ano 27 39,71 ne 41 60,29 celkem ,00 Četnost [%] ano ne Graf 9: Obliba čištění zubů Komentář: Z celkového počtu 68 respondentů (100 %) uvedlo 41 dotazovaných (60 %), ţe si zuby nečistí rádo. 27 dalších (40 %) shledává čištění zubů jako oblíbenou činnost. 38

46 Profesionální zubní hygiena - zubní lékař V následující části se dotazník zabýval otázkami ohledně návštěv zubního lékaře (otázky 8, 9, 10). Otázka č. 8: Chodíš na pravidelné návštěvy k zubnímu lékaři? (2x ročně) Tabulka 11: Absolvování pravidelných návštěv u zubního lékaře odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] ano 57 83,82 ne 6 8,82 nevím 5 7,35 celkem , Četnost [%] ano ne nevím Graf 10: Absolvování pravidelných návštěv u zubního lékaře Komentář: Na poloţku odpovědělo 68 respondentů (100 %). 57 z nich (84 %) chodí na pravidelné půlroční prohlídky k zubnímu lékaři. 6 dotazovaných (9 %) vyplnilo, ţe nenavštěvují zubaře pravidelně a 5 ostatních (7 %) si není jisto. 39

47 Otázka č. 9: Bojíš se návštěv zubaře? Tabulka 12: Strach z návštěv zubaře odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] ano 22 32,35 ne 46 67,65 celkem ,00 Četnost [%] ano ne Graf 11: Strach z návštěv zubaře Komentář: Z celkového počtu 68 respondentů (100 %) se 46 z nich (68 %) nebojí návštěv u zubaře a zbylých 22 dotazovaných (32 %) mají z návštěv u zubního lékaře strach. 40

48 Otázka č. 10: Jak často ti zubař ošetřuje zub s kazem? Tabulka 13: Četnost ošetřování zubných kazů zubařem odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] každou návštěvu 2 2,94 někdy ano, někdy ne 40 58,82 nikdy 16 23,53 nevím 10 14,71 celkem ,00 Četnost [%] každou návštěvu někdy ano, někdy ne nikdy nevím Graf 12: Četnost ošetřování zubných kazů zubařem Komentář: Na otázku odpovědělo 68 respondentů (100 %). 40 dotazovaných (59 %) uvedlo, ţe občas mají kaz, který je nutné ošetřit. Ţádný kaz není nutné ošetřovat u 16 odpovídajících (23,5 %). 10 odpovídajících (14,5 %) respondentů uvedlo, ţe si nejsou četností ošetření zubního kazu jisti a 2 zbylí (3 %) absolvují ošetření zubu kaţdou návštěvu. 41

49 Profesionální zubní hygiena - dentální hygiena Další část dotazníku byla věnována dentální hygieně (otázky 11 a 12). Otázka č. 11: Znáš speciální místa, kde se provádí dentální hygiena? Tabulka 14: Znalost umístění míst pro dentální hygienu odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] ano 11 16,18 ne 57 83,82 celkem ,00 Četnost [%] ano ne Graf 13: Znalost umístění míst pro dentální hygienu Komentář: Z celkového počtu 68 respondentů (100 %) uvedlo 57 z nich (84 %), ţe neznají speciální místa pro dentální hygienu, a 11 respondentů (16 %) tato místa znají. 42

50 Otázka č. 12: Absolvoval jsi někdy návštěvu na dentální hygieně? Tabulka 15: Absolvování ošetření na dentální hygieně odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] ano 10 14,71 ne 58 85,29 celkem ,00 Četnost [%] ano ne Graf 14: Absolvování ošetření na dentální hygieně Komentář: Na poloţku odpovědělo 68 respondentů (100 %). Ošetření na dentální hygieně neabsolvovalo 58 odpovídajících (85 %). Naopak ošetření absolvovalo 10 dotazovaných (15 %). 43

51 Další informace, programy zdraví V poslední části se dotazník věnoval informacím o rodičích dětí a programech o zubním zdraví (otázky 13 a 14). Otázka č. 13: Čistí si tví rodiče pravidelně zuby? Tabulka 16: Pravidelné čištění zubů u rodičů odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] ano 60 88,24 ne 8 11,76 celkem , Četnost [%] ano ne Graf 15: Pravidelné čištění zubů u rodičů Komentář: Na otázku odpovědělo 68 respondentů (100 %) a 60 dotazovaných (88 %) si je vědomo svědomité zubní hygieny svých rodičů. Dalších 8 odpovídajících (12 %) uvedlo, ţe jejich rodiče nedodrţují dostatečnou zubní hygienu. 44

52 Otázka č. 14: Účastnil ses někdy programu o zubním zdraví? Tabulka 17: Účast na programech o zubním zdraví odpověď absolutní četnost [n] relativní četnost [%] ano 46 67,65 ne 8 11,76 nepamatuji se 14 20,59 celkem ,00 Četnost [%] ano ne nepamatuji se Graf 16: Účast na programech o zubním zdraví Komentář: Na poslední poloţku odpovědělo 68 respondentů (100 %). Většina, tedy 46 odpovídajících (67,5 %), si pamatuje účast na některém z programů vzdělávání zaměřujících se na zubní zdraví. 14 dalších (20,5 %) odpovídajících si nepamatuje na absolvování některého z programů, ale tuto moţnost zcela nevylučuje. Zato 8 dotazovaných (12 %) na ţádném programu nebylo. 45

53 Místo pro vyjádření Součástí dotazníku byl také prostor pro poznámky respondentů, který vyuţilo pět dotazovaných. Tento dotazník byl skvělý :), děkuji. - chlapec, 6. třída Myslím, ţe o zuby by se měl starat kaţdý :). - dívka, 6. třída Jsem rád, ţe se sem dostalo něco takového, mám pocit, ţe dentální hygiena je v naší generaci čím dál tím horší, a proto se snaţím ji co nejvíce dodrţovat. Doufám, ţe tím něčemu přispěju. A přeji pěkný den. - dívka, 6. třída Myslím, ţe dotazník byl velmi dobrý. - dívka, 6. třída Je důleţité, jakou zubní pastu pouţíváme, také jak dlouho a jak správně si zuby čistíme. Pak, podle mě, stačí čistit zuby 2x denně. Důleţité je taky dodávat zubům dostatek vápníku! - dívka, 9. třída 46

54 8. Shrnutí výsledků a hlavních výzkumných otázek V této části práce shrnu výsledky celého šetření a poté je budu porovnávat se stanovenými výzkumnými otázkami. Z celkového počtu 68 respondentů (100 %) bylo 36 dívek (53 %) a 32 chlapců (47 %) a zároveň 44 odpovídajících (65 %) z 6. třídy a z 9. třídy 24 (35 %) dalších. 99 % všech účastníků dotazníkového šetření povaţuje čištění zubů za důleţitou činnost. Mezi dotazovanými se jeví jako nejčastěji pouţívaný pouze klasický kartáček, a to přesně u 51 respondentů (75 %). 87 % dotazovaných uvedlo, ţe si čistí zuby minimálně 2x denně. Pouze 11 odpovídajících (16 %) nepouţívá ţádné další pomůcky zubní hygieny mimo zubní kartáček, naopak 57 dotazovaných (84 %) je vyuţívá. Nejoblíbenější je ústní voda a to přesně u 41 uţivateli (55 %) dotazníkového šetření, přízni se těší také zubní nit (22 %) a mezizubní kartáček (20 %). Většina dotazovaných (69 %) uvedlo různý způsob čištění zubů, a na druhé příčce (u 19 % respondentů) se umístilo čištění způsobem nahoru dolů. Jedna čtvrtina dotazovaných, celkem 24 %, se snaţí o čištění chrupu po kaţdém jídle. Individuální dentální hygiena patří mezi oblíbené činnosti u 27 odpovídajících (40 %). Na důleţité pravidelné návštěvy, alespoň 2x ročně, dochází 84 % respondentů. 46 dotazovaných (68 %) se bojí návštěv zubního lékaře, kdy důvodem můţe být občasné nutné vrtání zubu u většiny, přesněji 59 %, z nich. Speciální místa, kde se provádí dentální hygiena, zná pouze 16 % ze všech dotazovaných, a absolvovalo ji 15 % respondentů ze všech odpovídajících. 60 respondentů (88 %) sdělilo, ţe jsou si vědomi pravidelné zubní hygieny u svých rodičů. Z celkového počtu 68 dotazovaných si 46 z nich (68 %) pamatuje účast na některém z programů podporující zubní zdraví v dřívějších letech. Výzkumná otázka č. 1: Jaké jsou rozdíly v zájmu o zubní zdraví u pohlaví a věkových kategorií? Výzkumná otázka týkající se rozdílnosti zájmu o zubní zdraví z pohledu pohlaví byla hodnocena otázkou č. 7., kdy 22 dívek (61 %) uvedlo pozitivní odpověď, zatímco kladnou odpověď u chlapců uvedlo pouze 5 respondentů (16 %). Z výsledků tedy vyplývá, ţe větší zájem o zubní zdraví mají dívky. 47

55 Tabulka 18: Srovnání pohlaví respondentů se zájmem o zubní zdraví pohlaví ano ne absolutní četnost [n] relativní četnost kladných odpovědí [%] dívky ,11 chlapci ,63 Komentář: Na poloţku odpovědělo 36 (100 %) dívek a 32 (100 %) chlapců. Kladnou odpověď uvedlo 22 (61,11 %) dívek a 5 (15,63 %) chlapců. Další část výzkumné otázky rozdílnosti zájmu o zubní zdraví z pohledu věkových kategorií hodnotila opět otázka č. 7. K rozlišení věkových kategorií slouţí rozdělení do tříd, v případě této bakalářské práce se jedná o třídy 6. a 9. Ukázalo se, ţe 23 respondentů (52 %) 6. třídy odpovědělo kladně, zatímco z řad 9. třídy podali kladkou odpověď pouze 4 respondenti (17 %). Z výsledků tedy vyplývá, ţe větší zájem o zubní zdraví mají respondenti z 6. třídy. Tabulka 19: Srovnání věku respondentů se zájmem o zubní zdraví třída ano ne absolutní četnost [n] relativní četnost kladných odpovědí [%] , ,67 Komentář: Na poloţku odpovědělo 44 respondentů (100 %) z 6. třídy a 24 respondentů (100 %) z 9. třídy. Kladnou odpověď uvedlo 23 dotázaných (52 %) 6. třídy a 4 odpovídající (17 %) 9. třídy. 48

56 Výzkumná otázka č. 2: Jaký je přístup respondentů k individuální zubní hygieně? Na základě získaných odpovědí u otázek č , týkajících se návyků při vykonávání ústní hygieny a také postoje k čištění zubů samotnému, bylo zjištěno, ţe důleţitost čištění zubů si uvědomuje 99 % všech odpovídajících na dotazník, a 87 % dotazovaných si čistí zuby minimálně 2x denně. Většina dotazovaných (69 %) uvedla různý způsob čištění zubů, a na druhé příčce (u 19 % respondentů) se umístilo čištění způsobem nahoru dolů. V rámci podání otázky dotazovaným formou přiměřenou jejich věku jsou způsoby nahoru dolů a různě označeny jako správné metody čištění zubů (Fonesova krouţivá metoda, vertikální kombinovaná metoda a modifikovaná Stillmanova metoda). Naopak doprava doleva značí nevhodnou horizontální metodu, kterou přiznalo 8 respondentů (12 %). 88 % respondentů si tedy čistí zuby vhodnou metodou. Celkem 24 % dotazovaných, coţ odpovídá jedné čtvrtině respondentů, se snaţí o čištění zubů po kaţdém jídle. Spojitost mezi pouţívaným typem kartáčku a oblíbeností čištění zubů je vyznačena v tabulce č. 20. Při pouţívání obou typů kartáčků odpovědělo kladně 6 dotazovaných (60 %) a s pouţíváním pouze elektrického kartáčku měli kladný vztah k zubní hygieně 4 dotazovaní (57 %). Pouze 17 respondentů (33 %) vyuţívajících klasický zubní kartáček má pozitivní pohled na čištění zubů. Tabulka 20: Srovnání používaného typu zubního kartáčku se zájmem o zubní zdraví typ kartáčku ano ne absolutní četnost [n] relativní četnost [%] klasický zubní kartáček ,33 elektrický zubní kartáček ,14 obojí ,00 Komentář: Na otázku odpovědělo 51 (100 %) respondentů pouţívajících klasický zubní kartáček, 7 (100 %) uţivatelů pouţívajících elektrický zubní kartáček a 10 (100 %) uţivatelů vyuţívajících obojí. Kladnou odpověď dalo 6 (60 %) respondentů 49

57 pouţívajících oba typy zubních kartáčků, a 4 (57,14 %) respondenti pouţívající elektrický kartáček. Pozitivní vztah k čištění zubů pouze s klasickým zubním kartáčkem uvedlo 17 (33,33 %) dotazovaných. Pomůcky pro rozšíření péče o dentici vyuţívá 84 % dotázaných, kdy je nejvíce vyuţívána ústní voda (u 55 % respondentů), zubní nit (u 22 % respondentů) a mezizubní kartáček (u 20 % respondentů). Pomůcky jsou zobrazeny v tabulce č. 20. Při podrobném rozepsání pravidelnosti pouţívání těchto pomůcek bylo zjištěno, ţe pravidelné pouţívání pomůcek alespoň 1x denně je dodrţováno přibliţně u poloviny odpovídajících. Z celkového počtu 57 respondentů, kteří odpověděli kladně na otázku č. 4 dotazující se na vyuţívání dalších pomůcek orální hygieny, uvedlo pravidelné pouţívání mezizubního kartáčku alespoň 1x denně 6 z 15 respondentů (40 %), dále 9 z 16 uţivatelů zubní nitě (56 %) a 22 z celkových 41 uţivatelů ústní vody (54 %). Další, blíţe nespecifikované, pomůcky pouţívá alespoň 1x denně 50 % dotazovaných. Tabulka 21: Pravidelnost používání jiných pomůcek pomůcka pravidelnost absolutní četnost [n] relativní četnost [%] 2x denně 2 13,33 mezizubní kartáček 1x denně 4 26,67 1x týdně a méně 9 60,00 2x denně 4 25,00 zubní nit 1x denně 5 31,25 1x týdně a méně 7 43,75 2x denně 9 21,95 ústní voda 1x denně 13 31,71 1x týdně a méně 19 46,34 2x denně 0 0,00 jiná pomůcka 1x denně 1 50,00 1x týdně a méně 1 50,00 50

58 Komentář: Na poloţku 4. odpovědělo celkem 57 respondentů (100 %). Pouţívání mezizubního kartáčku je nejčastější 1x týdně a méně, jak uvedlo 9 odpovídajících (60 %), poté 1x týdně u 4 dotazovaných (27 %) a pouţívání 2x denně uvedli 2 respondenti (13 %). Zubní nit je také nejčastěji pouţívána 1x týdně a méně, a to u 7 respondentů (44 %), dále 1x denně 5 odpovídajícími (31 %) a 4 respondenti (25 %) uvedli její pouţívání 2x denně. Nejčastější pouţívání ústní vody je 1x týdně a méně, a to u 19 odpovídajících (46 %), 13 dotazovaných (32 %) uvedlo pouţívání 1x denně a 2x denně uvedlo vyuţívání 9 respondentů (22 %). Jiné, dále nespecifikované pomůcky, pouţívají dva dotazovaní, jeden 1x denně (50 %) a druhý 1x týdně, nebo méně (50 %). Výzkumná otázka č. 3: Jaký je přístup dotazovaných k profesionální zubní hygieně prováděné zubním lékařem? Tématiku pravidelných návštěv zubního ordinace, strach z nich a nutnost zásahu lékaře do ústní dutiny respondentů zkoumaly otázky Pravidelné návštěvy zubního lékaře, které by měly probíhat minimálně kaţdého půl roku, absolvuje s jistotou 84 % respondentů. 46 dotazovaných (68 %) se bojí návštěv zubního lékaře. Při srovnání odpovědí na otázky 9. a 10., v tabulce č. 22, lze pozorovat, ţe jedinci, nejistí si četností ošetření, nebo bez nutnosti vrtání kazů, se návštěv z průměrně 85 % nebojí. Respondenti, kteří uvedli, ţe občas musejí podstoupit ošetření zubního kazu, jsou rozděleni zhruba na dvě skupiny (42,5 % a 57,5 %). Tabulka 22: Strach a četnost ošetření u zubního lékaře strach celkem Četnost ošetření ano [n] ano [%] ne [n] ne [%] celkem [n] celkem [%] každá návštěva 1 50, ,00 2 2,94 někdy ano, někdy ne 17 42, , ,82 nikdy 2 12, , ,53 nevím 2 20, , ,71 51

59 Komentář: Největšímu počtu, celkem 40 respondentům (59 %), je občas ošetřován kaz a 23 z nich (57,5 %) se návštěvy nebojí a dalších 17 (42,5 %) se návštěv bojí. Dotazovaní, kterým není nikdy vrtán zubní kaz, celkem 16 (23,5 %), se z 87,5 % (14 respondentů) nebojí návštěv a ze zbylých 12,5 % (2 respondenti) se bojí. Odpovídající, kteří nevěděli, zda je jim nutné ošetřovat kazy, celkem 10 respondentů (14,5 %), jsou z 80 % (8 respondentů) nebojácní a 20 % (2 odpovídající) bojácní. Odpovídající, kteří podstupují vrtání kaţdou návštěvu, celkem 2 respondenti (3 %), vyplnili eventualitu 50 % na 50 %. Výzkumná otázka č. 4: Jaký je přístup dotazovaných k profesionální zubní hygieně prováděné na dentálních klinikách? Profesionální dentální hygieně se věnují otázky 11. a 12., které se ptají především na znalost a případnou návštěvu klinik provozující tuto profesionální péči o chrup. Znalost těchto míst není velká, projevila se jen u 11 dotazovaných (16 %) a 10 dotazovaných, coţ je o jednoho méně (15 %) jiţ absolvovalo prohlídku. Výzkumná otázka č. 5: Jaký vliv má dřívější absolvování některého z programů podporující zubní zdraví na zájem o zubní hygienu? Problematikou vlivu vzdělávacího programu na zájem dotazovaných k zubnímu zdraví se zabývaly otázky č. 7. a 14. Z tabulky č. 23 vyplývá, ţe 50 % jedinců, účastnících se programu zdraví má kladný vztah k čištění zubů. Naopak například u jedinců, kteří si nejsou jistí svou účastí na programu, jde pozorovat celkově negativní vztah k zubní hygieně. 52

60 Tabulka 23: Účast na programu zdraví a obliba v čištění zubů obliba čištění zubů Účast na programu ano [n] ano [%] ne [n] ne [%] ano 23 50, ,00 ne 5 62, ,50 nepamatuji se 0 0, ,00 Komentář: Účastníci některého z programů jsou přesně rozděleni na dvě 50% skupiny po 23 respondentech. Ani jeden z jedinců (z celkově 14), který si není jist účastí na některém z programů, nemá oblibu v čištění zubů. 5 respondentů (62,5 %) ze skupiny nepotvrzující účast na programu má oblibu v čištění zubů, naopak jako neoblíbenou činnost toto berou 3 dotázaní (37,5 %) ze stejné skupiny. Ráda bych upozornila také na spojitost péče o chrup s příkladem, který dotazovaní často vidí ve svých rodičích (otázka č. 13). 11 respondentů (12 %), kteří uvedli, ţe jejich rodiče nedodrţují pravidelnou zubní hygienu, často prokazovali také menší snahu o péči o zuby. Celých 75 % z nich nemá oblibu v čištění zubů. Mezi těmito 8 respondenty se objevil také právě jeden odpovídající (1 %), který nepovaţuje čištění zubů za důleţitou činnost a sám ji provádí pouze několikrát týdně, jakoţto jeden ze dvou uvádějících tuto moţnost pravidelnosti čištění zubů. 53

61 Diskuze V této části práce interpretuji závěry z hlavních výzkumných otázek, a tak plním cíl práce zjistit, jaký je zájem ţáků druhého stupně o zubní zdraví. Dále popisuji návrhy, které by mohly vést ke zvýšení zájmu dotazovaných k péči o zubní zdraví. Upozorňuji také na důleţitost správného příkladu rodičů. První hlavní výzkumnou otázkou bylo: Jaké jsou rozdíly v zájmu o zubní zdraví u pohlaví a věkových kategorií? Analýzou výsledků bylo zjištěno, ţe větší zájem o zubní zdraví mají dívky (o 45 %) a ţáci 6. třídy (o 35 %). Tyto výsledky potvrzují obecný předpoklad, ţe dívky jsou častěji svědomitější neţ chlapci, coţ se můţe promítat v různých aspektech chování a očividně i v péči o chrup. Vyšší zájem o zubní hygienu v mladší věkové kategorii je, podle mého názoru, způsobeno tím, ţe tito ţáci mají ještě v ţivé paměti absolvování některého z programů podporující zubní zdraví z niţších ročníků. Druhou hlavní výzkumnou otázkou bylo: Jaký je přístup respondentů k individuální zubní hygieně? Otázka přístupu respondentů k individuální zubní hygieně se dá zhodnotit velmi kladně, neboť téměř všichni povaţují čištění zubů za důleţité, a proto jej většinou dodrţují minimálně 2x denně převáţně správnou metodou čištění. Větší procento odpovídajících také pravidelně pouţívá pomůcky kompletující ústní hygienu. Lze pozorovat i spojitost mezi pouţívání elektrických kartáčků s oblibou čištění zubů. Snahu čtvrtiny respondentů o čištění zubů po kaţdém jídle hodnotím také jako pozitivum. Třetí hlavní výzkumnou otázkou bylo: Jaký je přístup dotazovaných k profesionální zubní hygieně prováděné zubním lékařem? Ze souhrnného ohodnocení výzkumné otázky jde pozorovat, ţe respondenti jsou většinou zodpovědní a navštěvují zubního lékaře v pravidelných půlročních návštěvách. Největší strach z návštěv zubaře mají dotazovaní, kteří uvedli pravidelnou nutnost 54

62 vrtání nebo alespoň občasný zásah do dutiny ústní. Respondenti tedy mají strach z bolesti, coţ je naprosto pochopitelné. Proto by se jim mělo dostat dostatečného vzdělání v oblasti prevence a bolesti předcházet. Čtvrtou hlavní výzkumnou otázkou bylo: Jaký je přístup dotazovaných k profesionální zubní hygieně prováděné na dentálních klinikách? Respondenti nejsou s touto problematikou moc seznámeni. Většina z nich nezná místa, kde se jim této péče dostane, a tak ani neabsolvovali ţádnou návštěvu. Celkově není profesionální dentální péče na mnoha místech ještě úplně známá, a to ani za předpokladu, ţe se v okolí města Napajedla, kde bylo prováděno dotazníkové šetření, nachází mnoţství soukromých klinik vzdálených například 6,1 km (Otrokovice), 13,7 km (Uherské Hradiště), 15 km (Zlín) a další (viz příloha č. 2) (Google.cz [online], 2016). Dalším problémem můţe být spojitost vyšetření s nutností zaplatit nemalé peníze, coţ spoustu lidí odrazuje. Prospěšné by bylo seznámit ţáky druhého stupně více s tématem profesionální dentální hygieny. Vysvětlit jim rozdíly mezi návštěvou zubního lékaře a návštěvou speciální kliniky. Poukázat na pozitiva instruktáţe, jakoţto důleţitou součást prevence zubního kazu. Pátou hlavní výzkumnou otázkou bylo: Jaký vliv má dřívější absolvování některého z programů podporující zubní zdraví na zájem o zubní hygienu? Z šetření vyplývá, ţe pozitivní vliv programů podporujících zubní zdraví je velmi znatelný. Celá polovina dotazovaných, kteří si pamatují absolvování některého z programů, má pozitivní náhled na péči o chrup, zatímco respondenti nepamatující se na účast na některém z programu, nejeví vysoký zájem o zubní péči. Pro zvýšení počtu kladných ohlasů k péči o zuby by bylo vhodné připravit více vzdělávacích programů zaměřující se na ţáky druhého stupně základních škol, a tak prohlubovat jejich znalosti i zájem. V posledním odstavci předchozí kapitoly upozorňuji také na vliv rodičů. Ten podle mého názoru nemá takovou tíhu ve starším věku dotazovaných, ale spíše má vliv na mladší děti, které přebírají návyky a tyto si s sebou nesou i do dalšího pokračování 55

63 ţivota. Je proto důleţité být dobrým příkladem nejen vlastním potomkům, ale také všem mladým jedincům v našem okolí. 56

64 Závěr Bakalářskou práci na téma Problematika znalosti zubní hygieny na základních školách a přístup ţáků druhého stupně k zubnímu zdraví jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. V teorii nejprve charakterizuji dětský věk a rozděluji ho do časových úseků, dále se zaobírám problematikou zubů. Řeším jejich funkci, charakterizuji je, probírám vývoj a věnuji se prořezávání jak dočasné, tak i stálé dentice. V kapitole častých onemocnění v ústní dutině probírám témata jako zubní kaz, zánět dásní, druhy parodontitid, a zmiňuji se také o dalších chorobách a úrazech zubů. V úseku Prevence zubního kazu poukazuji na důleţitost vytváření základních hygienických návyků, fluoridovou prevenci, individuální ústní hygienu, do které spadají pomůcky pro čištění zubů, mezizubních prostor, jazyka, čištění pomocí chemických prostředků a také popisuje základní metody čištění. Dále se v kapitole o prevenci zmiňuji o profesionální zubní hygieně a probírám případ skupiny dětí se smíšeným chrupem - jejich ústní hygienu, výţivu a fluoridaci. Závěr teoretické části tvoří kapitola s popisem preventivních programů a projektů v oblasti zubního zdraví v České republice. V praktické části si určuji cíle dotazníkového šetření a jeho analýzy. Popisuji také metodiku průzkumu. Samotná analýza a interpretace výsledků jsou řešeny pomocí tabulek a výsečových grafů vytvořených v programu Microsoft Excel 2007 a jsou doplněny o vhodné komentáře. V části ověřování očekávaných výsledků řeším pět předem stanovaných cílů. Mezi zjištěné informace patří skutečnost, ţe v celkovém hledisku není přístup ţáků druhého stupně k zubnímu zdraví špatný, ba právě naopak naopak. Je pravdou, ţe vyšší zájem o zubní zdraví mají dívky a dále také mladší jedinci. Respondenti v dotazníku uváděli pouţívání nejrůznějších pomůcek ke správné individuální hygieně. Také většina z nich pouţívá správnou metodu čištění zubů. Problematika pravidelné návštěvnosti zubního lékaře se ukázala jako bezproblémová a i kdyţ dotazovaní uváděli, ţe je občas potřeba zásahu zubního lékaře, většina z nich nemá strach z navštěvování ordinace. Určitým problémem se můţe jevit nedostatečná znalost profesionální dentální hygieny, která je v dnešní době na vzestupu, protoţe vyuţívá mnoha moderních technologií, které dokáţí dříve odhalit problém v ústní dutině. Dentální hygienici se ale hlavně zaměřují na prevenci, ta spočívá jak v ošetření chrupu, tak v odborné 57

65 instruktáţi, při které je pacient dokonale seznámen se správným pouţíváním pomůcek a čistících technik. Výzkum také ukázal, ţe na zálibu v čištění zubů má vliv předchozí absolvování některého z preventivních programů v ČR. Neopomenutelnou informací je také fakt, ţe rodiče mají velký vliv na zubní zdraví svých ratolestí. 58

66 Soupis literatury a pramenů Zdroje literární: ATKIEN, P Microsoft Office Excel Brno: Computer Press, a. s., ISBN BAJKOVÁ, Ivana. Častá onemocnění v dutině ústní a znalosti ţáků o zubním zdraví: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výchovy ke zdraví, 2014, 106 l., 5 l. příl. Vedoucí diplomové práce PhDr. Mgr. Jitka Reissmannová, Ph.D. BOTTICELLI, Antonella Tani, Dentální hygiena: teorie a praxe. Praha: Quintessenz. Quintessenz bibliothek. ISBN FIALOVÁ, Sylvia a Květoslava NOVÁKOVÁ, Vybrané kapitoly z pedostomatologie. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého. ISBN KOBEROVÁ IVANČAKOVÁ, Romana a Vlasta MERGLOVÁ, Dětské zubní lékařství. 1. vyd. Hradec Králové: Advertis. ISBN KOVAĽOVÁ, Eva a Michal ČIERNY, Orálna hygiena. [1. vyd.]. Prešov: Vydavateľstvo Anna Nagyová. ISBN KOVÁŘOVÁ, Jitka a Zuzana ZOUHAROVÁ, Pečujeme o zdravý dětský chrup. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 151 s. ISBN KRATOCHVÍL, Jiří a Petr SEJK, Získávání a zpracování vědeckých informací: pracovní sešit. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. ISBN MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ, Výchova ke zdraví. Vyd. 1. Praha: Grada. Pedagogika (Grada). ISBN MERGLOVÁ, Vlasta a Romana KOBEROVÁ IVANČAKOVÁ, Vývojové a získané poruchy zubů a tvrdých zubních tkání. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team. Edice zubního lékařství (Havlíček Brain Team). ISBN MERGLOVÁ, Vlasta a Romana KOBEROVÁ IVANČAKOVÁ, Zubní kaz a jeho prevence v časném dětském věku. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team. Edice zubního lékařství (Havlíček Brain Team). ISBN

67 MURATSU, Kazumasa. Teeth are our organs. 1st pub. Fukuoka: KOS, ISBN PUNCH, Keith, Základy kvantitativního šetření. Vyd. 1. Praha: Portál. ISBN Internetové zdroje: Dentální hygiena - profesionální čištění zubů. VF Dentální klinika [online] [cit ]. Dostupné z: Liga proti kazu - prevence dětem. Arak o.p.s. [online] [cit ]. Dostupné z: Měsíc zdravých zubů. Měsíc zdravých zubů [online] [cit ]. Dostupné z: Nechci kazy ŠKOLKA. Nechci kazy ŠKOLKA [online] [cit ]. Dostupné z: Philips Sonicare. Nazuby.cz [online] [cit ]. Dostupné z: o3ghnjoibdtlanwtvah-70nfzsaflcwaaniw8p8haq Preventivní projekty a programy v oblasti zubní péče v ČR. Česká stomatologická komora [online] [cit ]. Dostupné z: 1ks.pdf Program ZDRAVÉ ZUBY. Zdravé zuby [online] [cit ]. Dostupné z: Projektu dětský úsměv. Český zelený kříž [online]. [cit ]. Dostupné z: Projekt Mandala. Arak o.p.s. [online] [cit ]. Dostupné z: Projekt NECHCIKAZY.CZ. Nechcikazy.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 60

68 Olomoucká Arakiáda. Arak o.p.s. [online] [cit ]. Dostupné z: olomoucka_arakiada_a_pedagogove/#prevence_pedagogove O projektu Veselé zoubky. DM [online] [cit ]. Dostupné z: Technika čištění zubů. Nazuby.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Ve zdravé ČR zdravý zub. Ve zdravé ČR zdravý zub [online]. [cit ]. Dostupné z: Zuby.cz. Zuby.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 61

69 Seznam tabulek Tabulka 1: Pohlaví Tabulka 2:Třída Tabulka 3: Důleţitost čištění zubů Tabulka 4: Pouţívaný zubní kartáček Tabulka 5: Četnost pouţívání zubního kartáčku Tabulka 6: Pouţívání jiných pomůcek Tabulka 7: Druhy pouţívaných pomůcek Tabulka 8: Způsob čištění zubů Tabulka 9: Čištění zubů po kaţdém jídle Tabulka 10: Obliba čištění zubů Tabulka 11: Absolvování pravidelných návštěv u zubního lékaře Tabulka 12: Strach z návštěv zubaře Tabulka 13: Četnost ošetřování zubných kazů zubařem Tabulka 14: Znalost umístění míst pro dentální hygienu Tabulka 15: Absolvování ošetření na dentální hygieně Tabulka 16: Pravidelné čištění zubů u rodičů Tabulka 17: Účast na programech o zubním zdraví Tabulka 18: Srovnání pohlaví respondentů se zájmem o zubní zdraví Tabulka 19: Srovnání věku respondentů se zájmem o zubní zdraví Tabulka 20: Srovnání pouţívaného typu zubního kartáčku se zájmem o zubní zdraví.. 49 Tabulka 21: Pravidelnost pouţívání jiných pomůcek Tabulka 22: Strach a četnost ošetření u zubního lékaře Tabulka 23: Účast na programu zdraví a obliba v čištění zubů

70 Seznam grafů Graf 1: Pohlaví Graf 2: Třída Graf 3: Důleţitost čištění zubů Graf 4: Pouţívaný zubní kartáček Graf 5: Četnost pouţívání zubního kartáčku Graf 6: Pouţívání jiných pomůcek Graf 7: Způsob čištění zubů Graf 8: Čištění zubů po kaţdém jídle Graf 9: Obliba čištění zubů Graf 10: Absolvování pravidelných návštěv u zubního lékaře Graf 11: Strach z návštěv zubaře Graf 12: Četnost ošetřování zubných kazů zubařem Graf 13: Znalost umístění míst pro dentální hygienu Graf 14: Absolvování ošetření na dentální hygieně Graf 15: Pravidelné čištění zubů u rodičů Graf 16: Účast na programech o zubním zdraví

71 Seznam příloh Příloha 1: Stavba zubu (podélný řez) Příloha 2: Ukázka dostupnosti klinik poskytujících profesionální dentální hygienu v blízkosti města Napajedla Příloha 3: Dotazník

72 Přílohy Příloha 1: Stavba zubu (podélný řez) Příloha 2: Ukázka dostupnosti klinik poskytujících profesionální dentální hygienu v blízkosti města Napajedla. 65