Obsah: > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y >

Transkript

1 Vydání Říjen Obsah: Aktuality > Od ledna s novelou zákona o DPH Právo aktuálně > Zelené karty již v roce 2009? Aneb novela zákona o zaměstnanosti Ekonomika aktuálně > Zásoby a změny v roce 2008 > Novinky v Mezinárodních standardech finančního výkaznictví pro oblast nemovitostí IFRIC 15 a IFRIC D24 Oceňování aktuálně > Problematika standardizace a harmonizace oceňovacích předpisů > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > Od ledna s novelou zákona o DPH Od 1. ledna 2009 vstoupí v účinnost další novela zákona o DPH, která bude znamenat poměrně mnoho změn v této oblasti. Jako příklady uvádím následující: > Plátci bude umožněno opravit výši daně v případech, kdy plátce uplatní nesprávnou sazbu daně, osvobození od daně nebo určil nesprávně místo zdanitelného plnění; > Za dodání zboží se výslovně nebude považovat poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty. Pro vynětí reklamních a propagačních předmětů z předmětu daně na výstupu se již nebude požadovat označení reklamního předmětu obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby; > Pojem obratu, který je doposud definovaný pomocí pojmů výnosů či příjmů, bude nově vymezen obecnějším pojmem úplata; > Změní se den uskutečnění zdanitelného plnění při převodu nemovitostí; > Pokud bude ve smlouvě o finančním pronájmu uvedena povinnost odkupu najaté věci, je převod práva k užívání považováno za dodání zboží. Pokud bude ve smlouvě uvedena možnost odkupu, půjde o poskytnutí služby; > Plátce, který vede daňovou evidenci, bude mít od roku 2009 možnost volby, zda přizná daň z již přijaté zálohy nebo až při uskutečnění zdanitelného plnění. Při poskytnutí služby dle 10 odst. 6 plátcem zahraniční osobě nebo podnikateli z jiného členského státu, kteří nemají v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, se místo plnění stanoví dle sídla nebo místa podnikání příjemce služby, případně dle umístění provozovny v jiném státě, pokud by byla služba poskytována přímo provozovně v jiném státě. Na stanovení místa plnění nemá vliv existence tuzemské provozovny příjemce služby, pokud není služba poskytnuta přímo provozovně. Martin Růžička Daňový poradce, Partner Tel.: martin.ruzicka@roedl.cz > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y >

2 2 3 Mandantenbrief Vydání Říjen 2008 Právo aktuálně > Zelené karty již v roce 2009? Aneb novela zákona o zaměstnanosti NapsalA EVA BLECHOVÁ Dne 22. srpna 2008 schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona o zaměstnanosti. Jeho součástí jsou i změny dalších předpisů, z nichž považujeme za nutné zmínit zejména zákon o pobytu cizinců. Návrh této novely zákona ve znění upraveném o pozměňovací návrhy poslanců bude nyní projednávat Senát České republiky. Pokud Senát v předloženém znění novelu zákona o zaměstnanosti schválí (tedy včetně změn dalších souvisejících předpisů) a poté ji podepíše prezident republiky, mohla by účinnost uvedených předpisů v novelizovaném znění nastat v plánovaném termínu, tj. již od 1. ledna A. Podstatné změny v zákoně o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) se týkají zejména oblastí: a) zprostředkování zaměstnání včetně agenturního zaměstnávání, a to: > zakotvuje se právo každého uchazeče o zaměstnání požádat úřad práce o vypracování individuálního akčního plánu na podporu uplatnění na trhu práce; současně se stanoví povinnost úřadu práce akční plán vypracovat vždy u uchazeče evidovaného déle než 5 měsíců; > mezi osoby, které byly považovány za znevýhodněné na trhu práce a z tohoto důvodu jim úřady práce věnovaly zvýšenou péči, již nebudou náležet absolventi vysokých škol vůbec a dále se snižuje věková hranice mladých lidí jen na osoby mladší 20 let (dosud 25); > fyzická osoba bude moci být odpovědným zástupcem pro zprostředkování zaměstnání (musí mít každá agentura práce) jen u jedné právnické osoby a současně nebude smět být sama držitelem povolení ke zprostředkování zaměstnání (doposud mohla být odpovědným zástupcem u dvou právnických osob a vedle toho mohla mít i sama toto povolení). b) podpory v nezaměstnanosti mění se procentní sazba podpory v nezaměstnanosti > první dva měsíce činí podpora 65 % průměrného měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání > další dva měsíce 50 % a > zbytek podpůrčí doby 45 % a současně se o jeden měsíc zkracuje podpůrčí doba tak, že u osob: > do 50 let věku bude činit 5 měsíců > mezi lety bude činit 8 měsíců > nad 55 let bude činit11 měsíců. Podpora v nezaměstnanosti nově nenáleží uchazeči, který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů bez vážných důvodů opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce. Opakovaným ukončením se pro tento účel rozumí alespoň dvojí bezdůvodné ukončení zaměstnancem (ať již ve zkušební době, dohodou nebo výpovědí danou zaměstnancem). c) příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Oproti současnému stavu je zákonem omezeno poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to jak co do rozsahu zaměstnávání takových osob, tak ve většině případů co do výše příspěvku. d) Zpřísnění pokuty osobám, které umožní výkon nelegální práce, na 5 milionů korun dosud 2 miliony korun). Za nelegální práci je zákonem označena práce, kterou pro právnickou nebo fyzickou osobu: > nevykonává fyzická osoba na základě pracovněprávního vztahu (tj. v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti/o provedení práce) anebo jiné smlouvy anebo nevykonává cizinec na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li zákonem vyžadováno (cizincem se rozumí fyzická osoba, která není občanem České republiky ani jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci). e) Novela zákona o zaměstnanosti již pracuje rovněž s projektem tzv. Zelených karet. Zákon předně vymezuje, co se rozumí volným pracovním místem obsaditelným držitelem zelené karty, a to (s výjimkami platnými pro správní orgány) pracovní místo, > které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení úřadu práce nebo > které Ministerstvo průmyslu a obchodu označilo v centrální evidenci volných pracovních míst jako místo vhodné pro klíčový personál. Dále zákon stanoví postup, jakým se volná pracovní místa obsaditelná držiteli zelené karty budou zveřejňovat, evidovat a jak se s nimi budou moci zájemci seznámit. Úkoly v této oblasti jsou svěřeny jednak úřadům práce a zastupitelským úřadům České republiky v zahraničí, dále Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu vnitra. Pro naplnění příslušné evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty je třeba připomenout povinnost

3 zaměstnavatelů do 10 kalendářních dnů oznamovat příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku a nejpozději do 10 kalendářních dnů oznámit také obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se přitom rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na které zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance, a nově i ta pracovní místa, která hodlá obsadit dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce. Rozšiřuje se rovněž oznamovací povinnost tuzemských zaměstnavatelů vůči úřadu práce ohledně nástupu a ukončení zaměstnání (nebo vyslání) občanů Evropské unie, jejich rodinných příslušníků nebo cizinců, kteří nepotřebují pracovní povolení ani zelenou kartu. V souvislosti se zavedením zelených karet zákon o zaměstnanosti zakazuje agenturám práce dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele (tuzemského zaměstnavatele) zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta. B. Samotnou právní úpravu Zelených karet, jejich získání, podmínky a platnost však obsahuje zákon o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) jakožto zvláštní druh povolení k dlouhodobému pobytu cizinců na území České republiky za účelem zaměstnání. Zelená karta tedy bude zároveň povolením k zaměstnání i povolením k pobytu. Požádat o ni budou moci cizinci (kteří nejsou občany členského státu EU ani jejich rodinnými příslušníky), a to zásadně na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí. Zákon upravuje 3 typy zelených karet (A, B, C) odpovídající kvalifikačním požadavkům a v návaznosti na to pak stanoví maximální délku jejich platnosti. V zásadě platí, že čím vyšší je kvalifikační požadavek, tím delší bude doba platnosti zelené karty. Typ A je určen pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál (ZK max. na 3 roky), typ B pro pracovníky minimálně s požadavkem vyučen (max. na 2 roky) a typ C pro ostatní pracovníky (max. na 2 roky). Jsou-li pro požadovanou profesi stanoveny kvalifikační předpoklady, musí být splnění této podmínky doloženo již k žádosti. Na vydání zelené karty však nebude právní nárok; o jejím vydání rozhodne do 30 dnů Ministerstvo vnitra, které při rozhodování zohlední mj. stanovisko zastupitelského úřadu nebo jiného úřadu. JUDr. Eva Blechová Advokátka, Associate Partner Tel.: eva.blechova@roedl.cz Ekonomika aktuálně > Zásoby a změny v roce 2008 Napsala Michaela Svatošová S účinností od 1. ledna 2008 došlo k několika změnám ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. a v zákoně č. 586/1992 Sb. Některé z těchto změn se týkají i zásob. Konkrétně se jedná o změny ve způsobu oceňování zásob, jejich evidence a o možnost daňové uznatelnosti likvidovaných zásob. Způsob účtování zásob a jejich evidence Úvodem pouze stručně zopakujeme oba způsoby účtování zásob. O zásobách se účtuje průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem B. Účetní jednotka může zaúčtovat zásoby způsobem A i způsobem B. Při účtování způsobem A se v průběhu účetního období složky pořizovací ceny nakupovaných zásob účtují na vrub účtů účtové skupiny 11-Materiál nebo 13-Zboží. Do nákladů (účty účtové skupiny 50-Spotřebované nákupy, případně 54-Jiné provozní náklady) je účtována až skutečná spotřeba materiálu, prodej zboží, případně prodej materiálu. Na rozdíl od toho způsobem B se v průběhu účetního období složky pořizovací ceny nakupovaných zásob účtují přímo do nákladů (účty účtové skupiny 50-Spotřebované nákupy, případně 54-Jiné provozní náklady) a bilanční účty účtové skupiny 11-Materiál nebo 13-Zboží jsou využívány až při uzavírání účetních knih, kdy je stav zásob zaúčtován podle evidence o zásobách na vrub těchto bilančních účtů a ve prospěch účtů nákladových (účty účtové skupiny 50-Spotřebované nákupy, případně 54-Jiné provozní náklady). Přestože se i dříve účetní předpisy zmiňovaly o skladové evidenci v souvislosti s účtováním způsobem B, setkáváme se občas s tím, že si některé účetní jednotky zjednodušují život a že stav zásob ke konci roku zjistí pouze formou fyzické inventury. Od 1. ledna 2008 byl pro posílení právní jistoty ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. v 9 doplněn odstavec 7, ve kterém se mimo jiné uvádí: Způsob B mohou účetní jednotky použít pouze v případě, že zajistí průkazné vedení evidence o zásobách tak, že budou schopny prokázat v průběhu účetního ob-

4 4 5 Mandantenbrief Vydání Říjen 2008 dobí stav zásob včetně ocenění těchto zásob podle zákona. Účetní jednotky, které využívají způsob B, tak mohou zvážit i možnost účtovat o stavu zásob nejen k rozvahovému dni, ale třeba měsíčně nebo čtvrtletně, aby získaly lepší přehled o výsledku hospodaření společnosti. Dále je nutné si uvědomit, že vedení evidence o zásobách by měla účetní jednotce sloužit i ke kontrole pohybu zásob a že se netýká pouze obchodního zboží a výrobního materiálu, ale např. i zásob kancelářských potřeb a materiálu, zásob reklamních předmětů, apod. vaná již v bodě č. 1. Je to však jen jeden důvod z mnoha dalších, proč by měla mít účetní jednotka, ať už účtuje o zásobách způsobem A nebo B, co možná nejlepší evidenci zásob. Dobře zpracovaná evidence zásob (formou samostatného modulu skladového hospodářství ve větších firmách, či jednoduššími tabulkami v malých firmách) je vodítkem k získání přesného výsledku hospodaření, ke kalkulacím, k analýzám obrátkovosti, ke kontrole pohybu zboží a mnoha dalším užitečným ukazatelům. Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících Určitých změn se dočkal i 49 vyhlášky č. 500/2002 Sb., který se týká způsobu oceňování zásob. Kvůli přehlednosti a rovněž pro posílení právní jistoty byla do 49 převedena některá ustanovení Českého účetního standardu č. 15. Novelizované ustanovení vyhlášky v 49 doplňuje vymezení nákladů, které nejsou součástí pořizovací ceny zásob. Vedle úroků z úvěrů a půjček poskytnutých na pořízení zásob jsou to i kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů. Dále je v 49 jasně definováno, že náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob. Rovněž byl upraven způsob ocenění nevyfakturovaných dodávek, které je nutno ocenit podle uzavřené smlouvy, popřípadě podle jiných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici. Vypadlo slovo odhadem podle příslušných dokladů. Bude to tedy znamenat daleko důkladnější tvorbu dohadných položek zejména k rozvahovému dni. Výdaje vzniklé v důsledku likvidace zásob Vždy se říká to nejlepší na konec a proto na závěr zmíníme ještě jednu úpravu, která se týká zásob likvidovaných. Tato úprava je daňového rázu a je uvedena v 24, odst. 2, písm. zg) zákona č. 586/1992 Sb. V následujícím textu uvádíme úplné znění: Daňově uznatelné jsou i výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků; u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud doba použitelnosti těchto léků, léčiv či potravinářských výrobků prošla a nelze je dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu. K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace. Jistě není potřeba dodávat, že jedním z podkladů pro vypracování takového protokolu bude i evidence o zásobách zmiňo- > Ing. Michaela Svatošová Metodik účetnictví Tel.: michaela.svatosova@roedl.cz Novinky v Mezinárodních standardech finančního výkaznictví pro oblast nemovitostí - IFRIC 15 a IFRIC D24 Napsal DAVID TRYTKO Příspěvek je věnován novinkám z dílny Výboru pro interpretace mezinárodního účetního výkaznictví, speciálně interpretaci IFRIC 15 vydané 3. července 2008 a návrhu na interpretaci IFRIC D24, jehož verze je zatím pouze konzultována a ne tedy konečná. Obě se vztahují na účetní jednotky, které účtují dle IAS/IFRS o výnosech a nákladech především v oblasti výstavby nemovitostí. Interpretace IFRIC 15 Smlouvy na výstavbu nemovitostí poskytuje pomocnou ruku při řešení otázek týkajících se uznání výnosů z prodeje nemovitostí. Speciálně upřesňuje, zda-li by smlouvy uzavřené před ukončením výstavby měly být posuzovány dle IAS 11 jako smlouvy o zhotovení nebo podle IAS 18 jako prodej zboží. Kromě toho specifikuje i použití IAS 18 při prodeji nemovitostí. IAS 11 je aplikován, když smlouva o zhotovení naplňuje definici tohoto standardu, tj. když smlouva je speciálně sjednána za účelem výstavby aktiva/souboru aktiv dle specifikace kupce (návrhu, technologie, funkce či konečného účelu nebo použití). IFRIC jmenuje následující charakteristiky, které individuálně nebo v kombinaci indikují, že se jedná o druh smlouvy podle IAS 11:

5 > kupec má možnost specifikovat design před počátkem výstavby a/nebo specifikovat hlavní strukturální změny, když už výstavba započala (bez ohledu na to či tuto možnost využije); > prodejce přenáší na kupce kontrolu i významná rizika a odměny z vlastnictví v průběhu výstavby postupně. Indikátory jsou: > výstavba je prováděná na místě vlastněným/pronajatým kupcem, > kupec má právo převzít výstavbu v průběhu nebo angažovat jiného dodavatele, > v případě předčasně ukončené smlouvy si kupec může ponechat dílo a prodejce dostane odměnu za provedenou práci. Naopak vlastnostmi, které individuálně či v kombinaci indikují, že smlouva je smlouvou na prodej zboží dle IAS 18 jsou: > jednání mezi kupcem a prodejcem se vztahují pouze na výši a časové rozložení plateb, kupec má pouze omezenou možnost specifikovat design, např. výběrem z řady možností nebo určit jen menší variace základního designu; > smlouva dává právo kupci nabýt jen hotovou nemovitost, zatímco si ponechává kontrolu i významná rizika a odměny z vlastnictví až po okamžiku převzetí kupcem. Když smlouva obsahuje tyto vlastnosti, jedná se o prodej zboží a výnosy by měly být vykázány až když jsou splněny podmínky IAS (a) (e) a ne jak by se mylně předpokládalo, podle IAS 11. Obvykle právě smlouvy na koupi bytové jednotky při výstavbě rezidenčních nemovitostí nedávají kupci kontrolu nad ještě nedokončenou bytovou jednotkou a prodejce nese významná rizika a odměny z vlastnictví až do ukončení výstavby naplnění smlouvy. To však neznamená, že se nemůže použít metoda procenta rozestavěnosti, tolik oblíbená právě ze standardu IAS 11. Může se stát, že účetní jednotka/prodejce splňuje podmínky IAS předtím, než splnila všechny ze smlouvy vyplývající povinnosti vůči kupujícímu. V tomto případě jsou dle IFRIC výnosy vykázány právě s použitím metody procenta rozpracovanosti (Percentage of Completion Method). Tento přístup, tzn. že kritéria IAS mohou být splněna postupně v průběhu výstavby je relativně nový, IFRIC 15 však neposkytuje další indikátory, kdy je možné hovořit o průběžném přenosu rizik a odměn z vlastnictví. IFRIC 15 také uvádí informace, které mají být zveřejněny v případě, kdy účetní jednotka použije pro vykázaní výnosů metodu procenta rozpracovanosti. Tato interpretace nabývá platnosti k 1. lednu 2009, dřívější použití je možné s udáním této informace při zveřejnění. Jiným problémem, ale také spojeným s výstavbou nemovitostí, se zabývá jen návrh interpretace IFRIC D24 Příspěvky od zákazníků. Vztahuje se na velmi časté situace, kdy účetní jednotka získá od přímo či nepřímo zúčastněných stran příspěvek, a to buď ve formě hmotného majetku nebo finančních prostředků k nákupu nebo výstavbě hmotného majetku, který musí být použit na poskytnutí přístupu na dodání zboží nebo služeb (např. příspěvek na infrastrukturu apod.). IFRIC D24 navrhuje řešení, jak by měla účetní jednotka určit, zda má vykázat hmotný majetek jako příspěvek od zákazníků a pokud tak učiní, v jaké hodnotě má pak tento majetek vykázat. Vykáže-li jej v reálné hodnotě, jak má potom dále vykazovat z toho vyplývající závazek. Když tedy nabude účetní jednotka tento příspěvek, musí nejdříve určit, zda tento může být kvalifikován jako majetek a jestli splňuje kritéria v Koncepčním rámci k IFRS. Rozhodujícími kritérii jsou, jestli účetní jednotce plyne budoucí ekonomický prospěch z aktiva a jestli má moc omezit přístup jiné osoby k tomuto prospěchu. Když ano, tak tento příspěvek má být vykázán jako majetek a oceněn v reálné hodnotě. Účetní jednotka, která přijme příspěvek, má povinnost poskytnout přístup při dodávce zboží nebo služeb. Tato povinnost má být vykázaná v rozvaze a oceněna reálnou hodnotu přijatého příspěvku. Během poskytování přístupu k dodání zboží a služeb by měl být tento závazek snižován a výnos vykázán ve výsledovce. Po obdržení příspěvku by měla účetní jednotka důkladně prozkoumat smlouvu také na podmínky vykázání leasingu podle IAS 17 leasingy a dále na předpisy v interpretaci IFRIC 4 určení, zda se jedná o finanční leasing, tzn. rozhodnout, zda-li se nejedná o operativní nebo finanční leasing. Účetní jednotka, která zjistí, že se jedná o operativní leasing, má použít IAS 17 leasingy pro vykázání příspěvku od zákazníka a tento výnos event. časově rozlišit. Přitom platí zásada, že období, během kterého účetní jednotka vykazuje výnosy, by mělo být stejné jako období, během kterého účetní jednotka poskytuje přístup. V případě, že se jedná o finanční leasing, předmět leasingu aktivuje nájemce. Když účetní jednotka obdrží jako příspěvek finanční prostředky, musí nejdříve rozhodnout, zda majetek, který má nejdříve vyrobit/zakoupit, bude splňovat definici pro vykázání majetku. Když ne, tak účetní jednotka má o těchto finančních prostředcích účtovat dle IAS 18 výnosy nebo IAS 11 smlouvy o zhotovení. Když majetek může být vykázán, má být použit standard IAS 16 dlouhodobý majetek a účetní jednotka má povinnost používat tento majetek pro poskytnutí přístupu na dodávku zboží nebo služeb. Související závazek má být oce-

6 6 7 Mandantenbrief Vydání Říjen 2008 něn s ohledem na získané finanční prostředky a má být o něm účtováno, jak je uvedeno výše tj. jako když obdrží hmotný majetek ve formě příspěvku. Tato interpretace však není konečnou verzí, je jen návrhem. V každém případě doufejme, že se výsledná verze nebude od něj výrazně lišit a my všichni se o něj můžeme ve složitých rozhodováních opřít. Ing. David Trytko Vedoucí auditorského týmu Tel.: david.trytko@roedl.cz Oceňování aktuálně > Problematika standardizace a harmonizace oceňovacích předpisů NAPSAL JIŘÍ PREININGER Vzhledem ke skutečnosti, že v České republice neexistuje závazný standard na oceňování majetku, jsou odborníci provádějící oceňování buď v souvislosti s řízením před státními orgány (dědictví, převod nemovitostí, slučování podniků apod.) nebo v souvislosti s právními úkony občanů (zastavení nemovitosti pro hypoteční úvěry, náhrada škody apod.) vázáni pouze legislativními předpisy. Toto má za následek, že výběr metodiky ocenění (s výjimkou několika specifických případů) závisí jen a jen na jejich vlastním uvážení. Tento stav je považován za značně nevyhovující, neboť výsledek ocenění je pak ve většině případů závislý zpravidla na profesním zaměření odborníka provádějícího ocenění, nikoliv na okolnostech důležitých pro volbu přiměřené metody (není-li již stanovena zákonem). Není bohužel výjimkou případ, kdy dva odborníci při ocenění téže věci ke stejnému datu a pro stejný účel dospějí ke zcela odlišným výsledkům. Standardizace a harmonizace Pod pojmem standardizace oceňovacích předpisů rozumíme aplikaci jednotných pravidel při oceňování jednotlivých druhů majetku. Harmonizací pak označujeme proces, při kterém se akceptují různé standardy za předpokladu, že si vzájemně neodporují. Výsledkem procesu standardizace a harmonizace by pak měl být standard pro ocenění určitého druhu majetku, který by plně vyhovoval legislativním podmínkám České republiky, a zároveň by akceptoval zahraniční trendy oceňování, přinejmenším v evropském měřítku. S ohledem na členství České republiky v Evropské unii by měly být použity stejné (nebo alespoň velmi podobné) metody a postupy oceňování jako v ostatních členských zemích, což by měl zajistit právě plně standardizovaný, harmonizovaný a především obecně závazný oceňovací standard. Stávající předpisy Současná legislativa umožňuje provádět ocenění majetku jak soudním znalcům, tak odhadcům majetku, a to v závislosti na účelu ocenění. Činnost znalce je upravena zákonem č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících. Dle tohoto zákona smí ocenění provádět buď osoba zapsaná do seznamu znalců nebo znalecký ústav. Znalec pak provádí ocenění pro účely veřejnoprávní (řízení před státními orgány) či pro účely fiskální-daňové (v souvislosti s právními úkony občanů a organizací). V rámci svého znaleckého oprávnění znalec vypracovává znalecký posudek. Odhadce vykonává svoji činnost v souladu se zákonem č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Odhadcem může být jak fyzická, tak právnická osoba. Odhadce pak provádí ocenění pro soukromoprávní účely. V rámci svého oprávnění odhadce vypracovává expertní a odhadní posudky. Zákon č. 526/1990 Sb. o cenách umožňuje stanovit cenu majetku na základě sjednané dohody o koupi či prodeji a cenou zjištěnou pro účely jiné než pro účely prodeje. Zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy a nevztahuje se na sjednávání cen a neplatí pro oceňování přírodních zdrojů kromě lesů. Některá ustanovení tohoto zákona se provádí vyhláškou MF č. 3/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Cena stanovená dle tohoto zákona je označována jako cena zjištěná. Dle tohoto zákona se majetek a služba oceňují cenou obvyklou, pokud tento zákon nestanoví jinak. Postup zjištění ceny obvyklé však zákon neudává. Mezinárodní oceňovací standardy Počátek tvorby mezinárodních oceňovacích standardů spadá do období 70. let minulého století. První publikací byly Standards of Professional Practice publikované v roce 1974

7 ve Spojených státech amerických, následovala tzv. Červená kniha Směrnice pro odhad hodnoty majetku (Guidance Notes on the Valuation of Assets) vydaná 1976 ve Velké Británii. Následovaly Jednotné normy profesionální metodologie odhadu hodnot (Uniform Standards of Professional Appraisal Practice) otištěné ve Spojených státech amerických v roce Na tvorbě mezinárodních oceňovacích standardů v současné době pracují dvě evropské instituce: > TEGoVA - The European Group of Valuers Associations (Evropská organizace sdružující jednotlivé národní asociace odhadců). TEGoVA byla založena v roce 1997 jako nezisková organizace na dobu neurčitou. Své aktivity zaměřuje na vědecké a vzdělávací cíle, ale i na ovlivňování evropské legislativy a vydávání Evropských oceňovacích standardů - tzv. "Modrá kniha ; > IVSC - International Valuation Standards Committee (Mezinárodní výbor pro oceňovací standardy). Úkolem IVSC je vytvářet přesné mezinárodní standardy pro oceňování majetku (International Valuation Standards 2000 tzv. Bílá kniha) a tím zajistit spolehlivost prováděných ocenění při zabezpečení půjček a zástav, respektive pro transakce zahrnující změny vlastnictví a úpravy ve sporech. Dále je úkolem vytváření přesných mezinárodních oceňovacích standardů podle potřeb rozvíjejících se zemí a spoluúčast při zavádění implementace těchto standardů. Úkolem je tedy vytvářet takové mezinárodní oceňovací standardy, které budou představovat znak profesionality a vodítko pro odhadce na celém světě. Současně budou vyhovovat požadavkům mezinárodních trhů s majetkem na získávání spolehlivého ocenění majetku a splnění požadavků finančního výkaznictví ze strany celosvětové podnikatelské komunity. Národní oceňovací standardy V České republice v současné době neexistuje závazný standard na oceňování majetku. Přestože především bankovní ústavy či profesní spolky mají zpracované vnitřní metodiky pro ocenění majetku, jsou tyto metodiky k dispozici pouze zaměstnancům či členům. Například Ústav soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně je zpracovatelem znaleckých standardů vztahujících se k oceňování určitého druhu majetku, ovšem ani jeden ze standardů není v současné době závazný. Úskalí při tvorbě závazného standardu Tvorba závazného národního standardu by neměla být samostatnou záležitostí úzké skupiny odborníků, ale naopak by na jeho tvorbě měla spolupracovat odborná vědecká pracoviště, profesní organizace sdružující znalce a odhadce a státní orgány. Situaci tvorby národního standardu ovšem značně komplikuje to, že chybí důsledný překlad mezinárodních standardů. Vzhledem k výkladovým rozdílnostem terminologických pojmů mezi jednotlivými státy se nelze spoléhat na neautorizovaný překlad nebo originál v cizím jazyce. Drobná nepřesnost při překladu odborných termínů by pak mohla mít za následek deformaci původních myšlenek tvůrců mezinárodních standardů. Z uvedeného vyplývá, že existence oceňovacích standardů je přinejmenším nutnost a měla by být jejich tvorbě věnována náležitá pozornost, zejména ze strany kompetentních státních institucí, které by zajistily jejich platnost a závaznost. Je pak na těchto institucích, aby k tvorbě standardů přizvaly odborníky z řad znalců a znaleckých ústavů, kteří mají dostatek zkušeností a znalostí z praxe. Ing. Jiří Preininger znalec Tel.: jiri.preininger@roedl.cz

8 8 Mandantenbrief Vydání Říjen 2008 Mandantenbrief Říjen 2008, č. 10 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: Praha 1, Platnéřská 2 Telefon: , Fax: Vychází měsíčně MK ČR E Koordinace: Jana Vodolánová Více informací naleznete na