ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní školu speciální

Transkript

1 ZŠ a MŠ Strakonice, Plánkova 430 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní školu speciální Vzdělávání ţáků se středně těţkým mentálním postiţením a vzdělávání ţáků s těţkým mentálním postiţením a souběţným postiţením více vadami Vytvořený na základě Rámcově vzdělávacího programu pro základní školu speciální

2 Obsah 1. Identifikační údaje Název ŠVP Předkladatel a zřizovatel Platnost dokumentu 5 2. Charakteristika školy Stručná charakteristika školy, úvod do historie Organizační schéma školy Velikost školy, vybavení školy Charakteristika pedagogického sboru Charakteristika ţáků Dlouhodobé projekty, spolupráce s rodiči a jinými subjekty Charakteristika ŠVP Zaměření školy Školní vzdělávací program Cesta pro ţivot I Školní vzdělávací program Cesta pro ţivot II Výchovné a vzdělávací strategie ZŠS Výchovné a vzdělávací strategie rehabilitační program Cíle vzdělávání u ţáků se středně těţkým mentálním postiţením Cíle vzdělávání ţáků s těţkým mentálním postiţením, souběţným postiţením více vadami a artismem:

3 3.8 Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami Začlenění průřezových témat Rámcový učební plán Rámcový učební plán ZŠS Rámcový učební plán Rehabilitačního programu Učební osnovy Učební osnovy. 47 Čtení Psaní. 61 Řečová výchova Matematika.. 79 Informační a komunikační technologie Věcné učení. 97 Člověk a společnost. 110 Člověk a příroda Hudební výchova. 147 Výtvarná výchova. 167 Výchova ke zdraví Tělesná výchova Pracovní výchova. 189 Terapie Učební osnovy. 218 Rozumová výchova. 219 Řečová výchova Smyslová výchova Hudební výchova. 239 Výtvarná výchova

4 Zdravotní tělesná výchova Pohybová výchova Pracovní výchova. 255 Terapie Pravidla pro hodnocení výsledků Obecná ustanovení Zásady a podklady pro hodnocení Způsob pro získávání podkladů pro hodnocení Slovní hodnocení Hodnocení chování klasifikačními stupni Výstupní hodnocení Sebehodnocení ţáků Způsob hodnocení ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami Pravidla pro hodnocení výsledků v Základní škole speciální. Strakonice RT Evaluace a autoevaluace školy

5 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1 Název ŠVP Školní vzdělávací program pro základní školu speciální Cesta pro ţivot I Cesta pro ţivot II Vzdělávání ţáků se středně těţkým mentálním postiţením a vzdělávání ţáků s těţkým mentálním postiţením a souběţným postiţením více vadami Vytvořený na základě Rámcově vzdělávacího programu pro základní školu speciální 1.1 Předkladatel a zřizovatel Název školy: Základní škola a Mateřská škola, Strakonice, Plánkova 430 Adresa školy Strakonice, Plánkova 430 Ředitelka školy Mgr. Eva Vácová Statutární zástupce: Mgr. Josef Mráz Koordinátor: Mgr. Martina Košťálová, Marie Kochová Telefon : , Fax : IČO : IZO : info@zmskolast.cz Webová stránka : Zřizovatel: Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2 Adresa zřizovatele : České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2 1.2 Platnost dokumentu Školní vzdělávací program platí od

6 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 Stručná charakteristika školy, úvod do historie Škola poskytuje vzdělání a výchovu dětem se zdravotním postiţením od předškolního věku aţ po dobu ukončení povinné školní docházky. Tradice školy sahají do roku V tomto roce byla otevřena zvláštní škola se třemi třídami s celkovým počtem 44 ţáků. Postupně se zvyšoval počet tříd a v roce 1983 navštěvovalo školu 120 ţáků ve dvanácti třídách. V této době byly všechny třídy v budově v Plánkově ulici došlo ke sloučení zvláštní školy, pomocné školy a speciální mateřské školy ve Strakonicích vzniklo při škole speciálně pedagogické centrum jako poradenské zařízení pro děti s mentálním postiţením. Zpočátku SPC poskytovalo sluţby v okrese Strakonice, později se činnost rozšířila na okresy Písek, Prachatice a Tábor byla rozhodnutím Rady JK ke škole připojena ZŠ a MŠ při okresní nemocnici. V současné době má škola pět součástí a jedno odloučené pracoviště. Součásti školy : Mateřská škola a Základní škola Strakonice, Pánkova 430 je úplná škola, která zahrnuje součásti vzdělávání ţáků se speciálně vzdělávacími potřebami. Základní škola při zdravotnickém zařízení Strakonice poskytuje základní vzdělání ţákům se zdravotním postiţením. Pracoviště: Strakonice, Radomyšlská 336 Mateřská škola speciální poskytuje předškolní vzdělání dětem se zdravotním postiţením a se zdravotním znevýhodněním. Pracoviště: Strakonice, Plánkova 430 Základní škola praktická poskytuje vzdělání ţákům se zdravotním postiţením,lehčím mentálním postiţením. V současné době má 132 ţáků ve 12 třídách. Pracoviště: Strakonice, Plánkova 430 Základní škola speciální poskytuje základní vzdělání ţáků se středním a těţkým mentálním postiţením, se souběţným postiţením více vadami a autismem. Pracoviště: Strakonice, Plánkova 430 Speciálně pedagogické centrum poskytuje poradenské sluţby pro děti s mentálním postiţením, pro jejich rodiče a pedagogické pracovníky. Poradenské zařízení pracuje pro okresy Strakonice, Písek, Tábor a Prachatice. Pracoviště:Svatopluka Čecha 1324, Strakonice, Tábor tř. Čs. Armády 925 Školní druţina poskytuje zájmovou činnost pro ţáky školy Pracoviště: Strakonice, Plánkova 430, Strakonice, Svatopluka Čecha 1324, Strakonice Radomyšlská 336 6

7 2.2 Organizační schéma školy ředitel 3 zástupce ředitele 2 1 školník vedoucí ZŠS vedoucí SPC vedoucí MŠS vedoucí družiny vedoucí ZŠ při ZZ ekonom podřízení pracovníci Vysvětlivky : ZŠS SPC MŠS ZŠ při ZZ Základní škola speciální Speciálně pedagogické centrum Mateřská škola speciální Základní škola při zdravotnickém zařízení 2.3 Velikost školy, vybavení školy Základní škola speciální je škola úplná s postupným ročníkem, maximální kapacita ZŠ je 40 ţáků. Škola se nachází v klidové zóně blízko centra města, je dostupná městskou dopravou. Charakteristika základní školy speciální Povinnost školní docházky Základní vzdělávání ţáků se realizuje v rámci povinné školní docházky po dobu devíti školních let, nejvýše však do konce školního roku, v němţ ţák dosáhne sedmnáctého roku věku. Ve výjimečných případech můţe ředitel školy povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němţ ţák dosáhne dvacátého roku věku. V případě těţkého mentálního postiţení, kombinovaného postiţení a autismu můţe ředitel školy povolit pokračování ve vzdělávání se souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku. Začátek povinné školní docházky lze odloţit nejdéle do zahájení školního roku, v němţ dítě dovrší osmý rok věku. O odkladu školní docházky rozhoduje ředitel školy na základě písemné ţádosti zákonného zástupce dítěte. Ţádost musí být doloţena doporučujícím posouzením školského poradenského zařízení a odborného lékaře. 7

8 Organizace vzdělávání v základní škole speciální O zařazení ţáka do ZŠ speciální rozhoduje ředitel školy na základě písemného doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení, pouze s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce ţáka Vzdělávání v ZŠ speciální můţe trvat s předchozím souhlasem ministerstva deset ročníků. 1. stupeň je tvořen ročníkem, 2. stupeň ročníkem. V ZŠ speciální se vzdělávají ţáci se středně těţkým mentálním postiţením a s těţkým mentálním postiţením a souběţným postiţením více vadami. Ukončování základního vzdělávání a získání dokladu o dosaţeném stupni vzdělání Ţák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němţ dokončí poslední rok povinné školní docházky. Stupeň základy vzdělání ţák získá ukončením vzdělávacího programu pro vzdělávání ţáků v základní škole speciální, případně ukončením kurzu pro získání základů vzdělání organizovaného ZŠ speciální. Dokladem o dosaţení základů vzdělání je vysvědčení o ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku nebo vysvědčení o ukončení kurzu pro získání základů vzdělání. V ZŠS se vzdělávají ţáci se středně těţkým mentálním postiţením, s těţkým mentálním postiţením, se souběţným postiţením více vadami a s autismem. Mentální retardace je definována jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně vývoje vzhledem k věku a vytvoření sociální závislosti kvůli neodpovídajícímu porušenému nebo zastavenému intelektovému vývoji. Ve vzdělávání jsou často uplatňovány alternativní způsoby komunikace. Celkové poškození neuropsychického vývoje přináší změny v oblasti poznávacích procesů, zasahuje sféru emocionální a volní, ovlivňuje adaptabilitu i chování, projevuje se v omezení motoriky. Stanovení diagnózy je výsledkem interdisciplinární spolupráce, do které vstupuje řada odborníků psychiatr, neurolog, psycholog, logoped a speciální pedagog. 10. revize WHO v MKN uvádí hlavní diagnostické vodítko pro určení hloubky mentální retardace IQ, které je v případě ţáků vzdělávaných v základní škole speciální v rozmezí U středně těţké mentální retardace dosahuje IQ hodnot (odpovídá mentálnímu věku 6 9 let), u těţké mentální retardace se IQ pohybuje v pásmu (odpovídá mentálnímu věku 3 6 let), u hluboké mentální retardace IQ dosahuje nejvýše 20 (odpovídá mentálnímu věku pod 3 roky). Počet tříd ZŠS se odvíjí od počtu ţáků. Průměrný počet ve třídě ZŠ speciální je 6 ţáků, v rehabilitační třídě maximálně 6 ţáků. Výchovně vzdělávací činnost zajišťuje speciální pedagog, popř. 2 pedagogové, z nichţ jeden se individuálně věnuje méně samostatným dětem. V případě potřeby ve třídách působí téţ pedagogičtí a osobní asistenti, kteří plně spolupracují s pedagogem. Ţáci jsou vzděláváni speciálními pedagogickými postupy a metodami např. metoda globálního čtení, sociální čtení, bazální stimulace, orofaciální stimulace, polohování..). Třídy jsou vybaveny speciálním nábytkem pro jednotlivé ţáky (dle konkrétního postiţení) přizpůsobené jejich potřebám. Samozřejmostí jsou speciální pomůcky (speciální učebnice, pracovní sešity), počítač s dotykovou obrazovkou. K dalšímu rozvoji osobnosti ţáků slouţí smyslová místnost snoezelen, která nabízí smyslové podněty a příjemnou atmosféru. Velkým přínosem je hipoterapie a canisterapie, které se naši ţáci pravidelně zúčastňují. 8

9 V případě, ţe ţák není schopen ze zdravotních důvodů plnit kaţdodenní docházku, škola zajišťuje výuku v domácím prostředí. Tento způsob plnění školní docházky má pozitivní dopad na ţáka (změna ve stereotypním prostředí). Přilehlá zahrada školy slouţí k relaxaci a v teplých dnech i k výuce. Ţáci se mohou stravovat ve školní jídelně, popřípadě ve třídě, či v místnosti ŠD. Nezbytné je i bezbariérové sociální zařízení. Po vyučování mohou ţáci navštěvovat zájmové krouţky (keramický, výtvarný, tělovýchovný, počítačový, plavání) a školní druţinu. Prostorové a materiální podmínky : třídy jsou umístěny ve dvou nadzemních podlaţích třídy jsou kmenovými učebnami jednotlivých ročníků, jsou vybaveny počítači s dotykovou obrazovkou speciální učebny pro výuku odborných předmětů : snoezelen školní kuchyňka keramická dílna vybavená keramickou pecí školní zahrada vyuţívá se pro výuku PV zahrada v okolí školy se vyuţívá pro relaxaci, odpočinek, v případě příznivého počasí pro výuku, odpočinkový kout, průlezky a pískoviště slouţí také k relaxaci dětí ve školní druţině škola nemá tělocvičnu, výuka TV se provádí v pronajaté tělocvičně a na hřišti školy prostory pro zájmovou činnost vyuţívají se prostory tříd a školní druţiny školní druţina vybavená pracovním a odpočinkovým nábytkem, pomůckami pro aktivní i pasivní relaxaci a pro učení školní a učitelská knihovna knihovní fond se stále obnovuje, místnost se vyuţívá k besedám prostory k převlékání ţáků - šatny jsou umístěny u tříd a ŠD, jsou prostorné učebnice, didaktické pomůcky a ostatní potřeby jsou uloţeny ve třídách stravování ţáků a zaměstnanců školy je zajištěno ve vedlejší budově VOŠ a SPŠ Strakonice prostory pro učitele a další zaměstnance školy jsou účelně vybaveny nábytkem a komunikační technikou hygienické prostory odpovídají příslušným normám Prostorové a materiální vybavení - RT Třída a místnost pro relaxaci (snoezelen), vhodný nábytek, kompenzační pomůcky potřebné pro rozvíjení hybností ţáků Psychosociální podmínky: vytváření pohody prostředí, zdravého učení a otevřeného partnerství mezi ţáky a učiteli, mezi učiteli a vedením školy respekt k individualitě ţáků, hodnocení v souladu s individuálními moţnostmi, tolerantnost k chybám a omylům příznivé sociální klima, úcta, tolerance, empatie, spolupráce a pomoc druhému 9

10 spoluúčast ţáků na vzdělávání a ţivotě školy včasná informovanost o věcech uvnitř školy i mimo ni 2.4 Charakteristika pedagogického sboru Personální podmínky: pedagogický sbor ZŠ speciální tvoří třídní učitelé, netřídní učitelé, vychovatelé školní druţiny a asistenti pedagoga pedagogičtí pracovníci splňují podmínky stanovené zákonem č. 563/2004 Sb. pedagogičtí pracovníci jsou schopni týmové práce, vzájemné vstřícné komunikace a spolupráce pedagogičtí pracovníci jsou odborně vzděláni ve speciálně pedagogické problematice a dále se pravidelně vzdělávají formou DVVP pedagogičtí pracovníci formou dalšího vzdělávání získávají nové poznatky o moţnostech dalších alternativních forem vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením řídící pracovníci jsou schopni vytvářet motivující a zároveň i profesně náročné klima usilující o odborný růst svých podřízených škola nabízí odbornou pomoc ţákům i rodičům v oblasti speciálně pedagogické péče prostřednictvím pedagogických pracovníků pedagogičtí pracovníci vykonávají činnost environmentálního poradce pedagogičtí pracovníci se vzdělávají v oblasti první pomoci, někteří jsou drţiteli průkazu ČČK 2.5 Charakteristika ţáků V ZŠS se vzdělávají ţáci se středně těţkým mentálním postiţením, s těţkým mentálním postiţením, se souběţným postiţením více vadami a s autismem. Mentální retardace je definována jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně vývoje vzhledem k věku a vytvoření sociální závislosti kvůli neodpovídajícímu porušenému nebo zastavenému intelektovému vývoji. Ve vzdělávání jsou často uplatňovány alternativní způsoby komunikace. Celkové poškození neuropsychického vývoje přináší změny v oblasti poznávacích procesů, zasahuje sféru emocionální a volní, ovlivňuje adaptabilitu i chování, projevuje se v omezení motoriky. Stanovení diagnózy je výsledkem interdisciplinární spolupráce, do které vstupuje řada profesí psychiatr, neurolog, psycholog, logoped a speciální pedagog. 10. revize WHO v MKN uvádí hlavní diagnostické vodítko pro určení hloubky mentální retardace IQ, které je v případě ţáků vzdělávaných v základní škole speciální v rozmezí U středně těţké mentální retardace dosahuje IQ hodnot (odpovídá mentálnímu věku 6 9 let), u těţké mentální retardace se IQ pohybuje v pásmu (odpovídá mentálnímu věku 3 6 let), u hluboké mentální retardace IQ dosahuje nejvýše 20 (odpovídá mentálnímu věku pod 3 roky). Počet tříd ZŠS se odvíjí od počtu ţáků. Průměrný počet ve třídě ZŠ speciální je 6 ţáků, v rehabilitační třídě maximálně 6 ţáků. Výchovně vzdělávací činnost zajišťuje speciální pedagog, popř. 2 pedagogové, z nichţ jeden se individuálně věnuje méně samostatným dětem. V případě potřeby ve třídách působí téţ pedagogičtí a osobní asistenti, kteří plně spolupracují s pedagogem. 10

11 Vzdělávání ţáků se středně těţkým mentálním postiţením V ZŠS jsou vzděláváni ţáci, jejichţ rozumové schopnosti jim nedovolují zvládat základní školu praktickou. Ve vhodně upravených podmínkách a při speciálně pedagogické péči si ţáci osvojují základní vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k uplatnění v praktickém ţivotě (osvojují si návyky pro vlastní samostatný ţivot a dle individuálních schopností i společensky prospěšné uplatnění). Obsahem výchovně vzdělávací činnosti je vypěstování návyků sebeobsluhy, hygieny a rozvíjení pracovních dovedností, osvojení si základních pojmů týkajících se nejbliţšího přírodního a společenského prostředí. ŠVP poskytuje přehled o maximální míře moţných dosaţených vědomostí, dovedností a návyků ţáků vzdělávaných na ZŠS a je podkladem pro vytváření IVP, jenţ vychází z potřeb jednotlivých ţáků. Docházka do ZŠS je desetiletá. První stupeň tvoří ročník, druhý stupeň tvoří ročník. V ZŠS jsou vzděláváni i ţáci s nejtěţšími formami mentálního postiţení a ţáci se souběţným postiţením více vadami, kteří byli v minulosti osvobozováni od školní docházky.jedná se o ţáky, kteří mají velmi závaţné mentální postiţení, většinou kombinované s poruchou motoriky, komunikačních schopností a dalších závaţných omezení. Proto jsou vzděláváni na základě speciálně upraveného vzdělávacího programu (jiný obsah vzdělávání, speciální metody práce). Výchovně vzdělávací proces probíhá ve speciálně upravených podmínkách a za speciálně pedagogického vedení. Obsahem výchovně vzdělávací práce je především oblast sebeobsluhy, hygieny, stravování a osvojování některých elementárních vědomostí, dovedností a návyků. V komunikaci se často vyuţívají alternativní a augmentativní systémy, provádí se rehabilitace, zdravotní tělesná výchova a různé formy terapie. Pro vzdělávání ţáků s těţkým mentálním postiţením je charakteristická individuální výuka. Reţim dne je rozdělen na pravidelné střídání výuky, odpočinku a hry. Pro kaţdého ţáka je vypracován individuální vzdělávací plán. 2.6 Dlouhodobé projekty, spolupráce s rodiči a jinými SUBJEKTY Dlouhodobé projekty Kaţdoročně pořádáme a organizujeme: Dlouhodobé projekty Kaţdoročně pořádáme a organizujeme: Školní výstavu ţákovských prací spojenou s Vernisáţí ve Šmidingerově knihovně Volnočasové aktivity, projekty, akce ( prevence sociálně patologických jevů ) Třídění odpadů uvnitř školy, projekty, akce ( Environmentální výchova ) Společně se Základní školou speciální Písek pořádáme letní sportovní hry Společně s Občanským sdruţením Cestou vůle organizujeme a pořádáme relaxační pobyty Společně s Občanským sdruţením Cestou vůle organizujeme a pořádáme country bál 11

12 Tradice a akce školy Školní tradice Vánoční besídka Ozdravný pobyt na horách a v přírodě Besídky pro rodiče a sponzory Pravidelně se účastníme těchto významnějších akcí: Plaveckých závodů pořádaných ÚSP Strakonice Atletických závodů pořádaných ÚSP Strakonice Spolupráce s rodiči Spolupráci s rodiči se snaţíme věnovat zvýšenou pozornost Akcemi se snaţíme získat důvěru rodičů. Pořádáme společná vánoční setkání, na konci školního roku pořádáme společné posezení u ohně. Výkony svých dětí mohou rodiče vidět ve třídách, na chodbách školy a na výstavě výtvarných prací Mimo pravidelné třídní schůzky, si mohou rodiče po domluvě smluvit schůzku s pedagogy, konzultovat výukové či výchovné problémy svého dítěte Po domluvě s pedagogem mohou rodiče sledovat své dítě při výuce Při řešení výchovně vzdělávacích problémů mohou rodiče spolupracovat s psychologem SPC Při volbě povolání nabízíme rodičům spolupráci s výchovným poradcem Potřebné informace naleznou rodiče i na webových stránkách školy Rodiče mohou se školou komunikovat i prostřednictvím školské rady Během školního roku získáváme od rodičů náměty a připomínky k dění ve škole prostřednictvím dotazníku Spolupráce s dalšími partnery Všechny aktivity, které jsou díky partnerům pořádané pro děti, rozvíjejí všechny klíčové kompetence dětí, a to v největší míře kompetence sociální a personální, komunikativní, občanské a kompetence k učení. Spolupracujeme s níţe uvedenými subjekty: Základní škola speciální Písek (škola stejného typu sportovní hry, výlety) Terapeutické subjekty (vyuţívání sluţeb canisterapie) Zřizovatel (finanční podpora granty, projekty) Sponzoři a nadační fondy (finanční podpora granty, projekty) Školská rada (schvalování základních dokumentů školy, spoluorganizace akcí pořádaných pro rodiče a přátele školy) Mateřská škola speciální Strakonice Střední školy a vysoké školy (vedení praktikantů, prohlídky školy) 12

13 Veřejnost (propagace v tisku, regionální vysílání, prezentační akce) Město Strakonice Hasiči, policie (besedy, praktické ukázky) Informační centrum Šmidingerova knihovna Nemocnice Strakonice Městská policie 13

14 3. CHARAKTERISTIKA ŠVP 3.1 Zaměření školy Poskytujeme základy vzdělávání ţáků se středním, těţkým, hlubokým mentálním postiţením a kombinovaným postiţením Poskytujeme vzdělávání ţáků v přípravném stupni Poskytujeme předprofesní a profesní přípravu absolventům základní školy speciální Zajišťujeme výuku v domácím prostředí u ţáků, kteří ze zdravotních důvodů nemohou kaţdodenně docházet do školy Vzdělávání směřujeme k dosaţení maximální moţné socializaci jedince Vzhledem k předpokládané profesní orientaci se zaměřujeme na vytvoření pracovních návyků, morálky, manuální zručnosti a kladného vztahu k práci Při výuce upřednostňujeme rozvoj komunikačních schopností před encyklopedickými znalostmi Vedeme ţáky k dodrţování stanovených pravidel, zejména pravidel školního řádu Poskytujeme mimoškolní vyţití ţáků v širokém spektru volnočasových aktivit (krouţky a tradiční akce) a činnosti zaměřené na spolupráci rodiny a školy jako součást programu primární prevence sociálně patologických jevů Poskytujeme sluţby školního poradenského pracoviště (výchovný poradce) Spolupracujeme s místními organizacemi 3.2 Školní vzdělávací program (ŠVP) Cesta pro ţivot I Je určen ţákům se středně těţkou mentální retardací. U většiny ţáků jsou přítomny další kombinované vady - např. tělesné, zrakové či sluchové postiţení, a v neposlední řadě i poruchy autistického spektra. ŠVP je vypracován na základě Rámcového vzdělávacího programu pro základní školu speciální. U těchto ţáků respektujeme různorodost osobnostních zvláštností a problémů. Nabízí se podstatné rozdíly v povaze schopností. Někteří ţáci dosahují vyšší úrovně v dovednostech senzoricko-motorických neţ v úkonech závislých na verbálních schopnostech, zatímco jiní jsou do značné míry neobratní, ale jsou schopni sociální interakce a komunikace. Tato skutečnost ve velké míře ovlivňuje obsah celého výchovně vzdělávacího procesu. Školní vzdělávací program je zaloţen na ucelené výchově a výuce. Umoţňuje, aby ve vhodně upravených podmínkách a při odborné speciálně pedagogické péči si ţáci osvojovali základní vědomosti, dovednosti a návyky. Převaţují v něm aktivity hravé a manuálně-pracovní. Jsme si vědomi toho, ţe hra obohacuje citové a rozumové vnímání okolního světa. Umoţňuje ţákům rozvíjet jejich vlastní schopnosti a vyrovnávat se s obtíţnými ţivotními situacemi. Nenásilnou formou a při pozitivní motivaci zapojujeme ţáky do procesu vyučování. Délku vyučovací hodiny věnované jednotlivým předmětům nelze vţdy přesně vymezit. Záleţí na situaci ve třídě, stavu pozornosti či fyzické únavě ţáků, na momentálním zájmu o vyučování atd., proto se snaţíme vyučovací předměty Čtení, Psaní, Matematika, Člověk a jeho svět, 14

15 Člověk a společnost, Člověk a příroda zařazovat do bloků. Ţáci si tak kaţdodenně, v kratších časových úsecích, mají moţnost osvojovat učivo dané pro jednotlivé vzdělávací předměty. Rozvrh hodin bude sestaven počtem hodin podle rámcového učebního plánu, nikoliv podle bloku. Prostřednictvím her uspokojujeme specifické potřeby ţáků během celé školní docházky. Vedeme ţáky k získávání praktických zkušeností, které jim usnadní orientaci v dalším ţivotě i ve společnosti. Velká pozornost je věnována Pracovní výchově, která je realizována v kmenových třídách, ve cvičné kuchyni, v prádelně v Nemocnici ve Strakonicích a na školním pozemku. Ţáci se zdokonalují v manuální zručnosti, soběstačnosti a získávají řadu praktických zkušeností pro ţivot. Ve vyučovacím procesu zdůrazňujeme rovnoměrnost v kombinaci s hrou a relaxací. Poskytujeme ţákům širokou škálu zájmových krouţků, které vedou k rozšíření a zdokonalení jejich schopností a dovedností. Snaţíme se zapojit ţáky do různých soutěţí v rámci školy i regionu (soutěţ ve zpěvu, plavání, výtvarné soutěţe a soutěţe se sportovním zaměřením). Náš školní vzdělávací program se odvíjí od těchto výše uvedených specifik. Ţáci jsou vzděláváni prostřednictvím speciálních metod v oblasti čtení, psaní, počtů, věcného učení, rozumové výchovy, smyslové výchovy a dalších naukových předmětů, kde se seznamují s přírodou, společností a technikou, které je denně obklopují. Vzdělávací program nabízí tyto sluţby: zabezpečení vzdělávání ţáků se středně těţkým mentálním postiţením a kombinovanými vadami zabezpečení výuky speciálním pedagogem s asistentem pedagoga, výchovným pracovníkem spolupráci se speciálně pedagogickým zařízením pro jednotlivá postiţení a odborníky úzkou spolupráci speciálních pedagogů, rodičů a vedení školy (ředitelka školy, výchovný poradce,vedoucí ZŠS) moţnosti uplatnění ţáků v zájmovém krouţku dle vlastního výběru keramický, výtvarný, tělovýchovný, plavání účast ţáků na vnitřním ţivotě školy i mimo ní místní a regionální soutěţe, akce Školní vzdělávací program je zaloţen na ucelené výchově a výuce, která v procesu vzdělávání zahrnuje smysluplné poznávání sama sebe a okolního světa. Umoţňuje v přizpůsobených podmínkách a za odborného vedení vypěstovat u kaţdého ţáka takové návyky, dovednosti a vědomosti, aby: v rámci svých moţností chápal základní pokyny rozvíjel sebeobsluhu a samostatnost dokázal určitým způsobem vyjádřit libost nelibost u oblíbených činností dokázat se alespoň chvíli soustředit rozlišoval známé a neznámé osoby 15

16 rozlišoval osoby, s kterými je v kaţdodenním kontaktu toleroval ostatní kolem sebe uměl vyuţít všechny své schopnosti ke komunikaci s okolím verbální nebo nonverbální formou byl si vědom časové posloupnosti (ví, co následuje po té které činnosti) dokázal reagovat na celou škálu podnětů měl vybudované široké spektrum činností, které mu přinášejí radost, vnitřní pohodu dokázal se aktivně projevovat, napodobovat předvedené činnosti dokázal potlačovat některé nevhodné stereotypní chování znal základní prvky péče o své tělo a své nejbliţší okolí, spolupracoval při těchto činnostech dokázal si všimnout změny a zareagovat na ni v rámci svých moţností dokázal samostatně plnit jednoduché úkoly Velmi důleţitá oblast, které v našem vzdělávacím programu věnujeme pozornost, je oblast vnímání. Zde navazujeme na aktuální moţnosti ţáků a rozvíjíme veškeré smyslové vjemy. Vyuţíváme prvků zrakové a sluchové stimulace, podporujeme i rozvoj dalších vjemů. Významné místo zaujímá podpora taktilního a kinestetického vnímání, které se dostává do popředí u dětí, jejichţ celkové schopnosti se nacházejí pod úrovní aktivní komunikace a vědomého konání jedná se zejména o děti s hlubokým mentálním postiţením. Jejich schopnost vzájemné interakce je podřízena reflexní činnosti a momentálnímu somatickému stavu. K těmto dětem přistupujeme s obzvláště velkým respektem a nutnou dávkou empatie a veškeré pedagogické působení přizpůsobujeme jejich aktuálním potřebám. Zaměřujeme se zde zvláště na rozvoj bazálních vjemů, které jsou vnímáním tělesného schématu, polohy těla a vibrací = zařazujeme prvky bazální stimulace. Klademe důraz na jednotný přístup pedagoga, pedagogického asistenta a rodičů. Veškeré výchovně vzdělávací činnosti provádíme formou rituálů. Dbáme na to, abychom u ţáků vybudovali pocit důvěry a bezpečí. Při plnění stanovených úkolů se řídíme následujícími zásadami: nejdříve poznej, potom vychovávej ne proti postiţení, ale ve prospěch postiţeného vychovávej nejen postiţeného, ale i jeho okolí spolupráci se speciálně pedagogickým zařízením a odborníky pro jednotlivá postiţení úzkou spolupráci speciálních pedagogů, rodičů a vedení školy (ředitelka školy, výchovný poradce, vedoucí ZŠS) moţnosti uplatnění ţáků v zájmovém krouţku dle vlastního výběru keramický, výtvarný, tělovýchovný, plavání účast ţáků na vnitřním ţivotě školy i mimo ní místní a regionální soutěţe, akce 16

17 3.3 Školní vzdělávací program Cesta pro ţivot II Je zaměřen na vzdělávání ţáků s těţkým mentálním postiţením a souběţným postiţením více vadami. Do této skupiny jsou zařazeni i ţáci s hlubokým mentálním postiţením. Vypracován je na základě Rámcového vzdělávacího programu pro základní školu speciální díl II. Je plně prostupný se ŠVP Cesta pro ţivot I, který je zaměřen na vzdělávání ţáků se středně těţkým mentálním postiţením, takţe v případě akcelerace vývoje rozumových schopností ţáka, v kterékoliv etapě jeho povinné školní docházky, je moţné převedení ţáka ze vzdělávacího programu Cestou pro ţivot I do vzdělávacího programu Cesta pro ţivot II. Naším posláním je být tady pro děti, vytvořit jim podmínky vzdělávání a prostředí, ve kterém by kaţdý ţák dosahoval pocitu štěstí a dokázal se rozvíjet v rámci svých moţností. Usilujeme o dosaţení maximální úrovně vzdělávání, výchovy a socializace v rámci schopností dítěte. Hlavním cílem je optimální rozvoj osobnosti s respektováním individuálních zvláštností a rozvoj speciálních výchovně vzdělávacích potřeb vyplývajících z postiţení. Kaţdého ţáka chápeme jako individuální osobnost determinovanou druhem, rozsahem a hloubkou postiţení, a tato osobnost se stává východiskem pro uskutečňování výchovně vzdělávacích cílů. Z obecných cílů vzdělávání, o jejichţ naplnění usilujeme, vyplývají pro nás následující konkrétní výchovně vzdělávací cíle: podporovat optimální rozvoj kognitivních procesů a komunikačních předpokladů zaměřit se na zdokonalování motoriky a senzoriky optimálně uspokojovat speciálně vzdělávací potřeby ţáků souběţně postiţených více vadami zabezpečit osvojení si výchovně vzdělávacího obsahu v co největším moţném rozsahu vést ţáky k rozvoji sebeobsluhy a samostatnosti podporovat osvojování ţádoucích forem chování poskytnout vše pro optimální rozvoj adaptačních schopností pomáhat budovat mechanismy autoregulace které dále konkretizujeme pro jednotlivé skupiny nebo konkrétního ţáka, přičemţ vţdy respektujeme charakter a závaţnost zdravotního postiţení, věk a individuální výchovně vzdělávací potřeby. Jsme si vědomi toho, ţe úspěšnost výchovy a vzdělávání ţáků s těţkým mentálním postiţením a ţáků s postiţením více vadami je z velké míry zaloţena na správném výběru a aplikaci metod, adekvátní volbě prostředků a forem s ohledem na individuální předpoklady a potřeby kaţdého ţáka. Dle potřeby je pro konkrétního ţáka vypracován individuálně vzdělávací plán (dále IVP). IVP vychází ze vzdělávacího programu pro vzdělávání ţáků s těţkým mentálním postiţením. Základním východiskem při jeho zpracování je speciálně pedagogická 17

18 diagnostika a dále diagnostika a závěry poradenského zařízení, doporučení dalších odborníků (lékař, psycholog, speciální pedagog), podpora a spolupráce ze strany rodičů, ale také uvědomění si vlastních reálných moţností při realizaci zvolených metod. Speciálně pedagogická diagnostika je zaměřena na individualitu postiţeného ţáka, která je pak předmětem výchovy a vzdělávání. Zohledňujeme individuální výchovně vzdělávací potřeby kaţdého ţáka, jeho předpoklady, moţnosti, omezení a míru schopností osvojit si obsah vzdělání. Dle potřeby očekávané výstupy vzdělávacích předmětů v jednotlivých obdobích upravujeme tak, aby byly pro konkrétního ţáka z hlediska jeho moţností reálné a splnitelné, a zároveň nebyly brzdou jeho vývoje. Těmto výstupům přizpůsobujeme i výběr učiva. U kaţdého nově vřazeného ţáka je speciálním pedagogem provedena komplexní speciálně pedagogická diagnostika. Nejméně po dobu dvou měsíců, nejdéle však jedno pololetí, je ţák sledován diagnostikován - v oblasti rozumových schopností, komunikačních dovedností, motoriky, sebeobsluhy a sociability. Všechny jeho výkony jsou zaznamenávány za účelem vyhodnocení stavu, moţností ţáka, abychom byli schopni určit adekvátní cíle výchovy a vzdělávání a vybrat metody a postupy, kterými budeme těchto cílů dosahovat. Výsledky diagnostikování nového ţáka jsou podkladem k sestavení ročního IVP. Individuální vzdělávací plán se jedenkrát do roka vyhodnocuje na pedagogické radě. Výsledky se zaznamenávají a porovnávají. Vyhodnocení na závěr školního roku slouţí jako podklad pro speciálně pedagogickou diagnostiku pro nový školní rok. Speciální pedagog získané informace vyhodnotí, doplní a do konce září daného školního roku vypracuje individuální vzdělávací plán pro nový školní rok v těsné spolupráci se zákonným zástupcem dítěte. Zdravotní postiţení ţáků vyţaduje i odlišné organizační uspořádání reţimu dne. Preferujeme individuální práci s ţákem, práci s malou skupinou, paralelní činnost dvou pedagogů (speciální pedagog + vychovatel, dle potřeby asistent), společnou práci s celou skupinou (ranní kruh ). Jednotlivé organizační formy nejsou jednoznačně časově ohraničeny, snaţíme se je obměňovat, ale vţdy vycházíme z konkrétní situace. Určujícím se stává stupeň a rozsah postiţení a aktuální zdravotní stav ţáka. Ředitelka školy zařazuje ţáky do školy na základě správního řízení. Opírá se o vyjádření školského poradenského zařízení, odborného lékaře a souhlas zákonných zástupců. Speciální pedagog respektuje právo dítěte na rozvoj ve vlastním tempu a tomu podřizuje směr celého výchovně vzdělávacího procesu, který by měl však zůstat ve shodě s cíli, úkoly a osnovami vzdělávacího programového základu. Výchovně vzdělávací proces je orientován na krátkodobé cíle, podporujeme ho vyuţíváním speciálních (často individualizovaných) pomůcek. Je rozdělen do bloků. Kaţdý blok má svůj charakter a je ještě rozdělen na více menších jednotek, mezi nimiţ jsou dle potřeby a aktuálního ladění ţáků přestávky. Na začátku a na konci vyučování se věnujeme v co největší míře společné činnosti dětí v kolektivu, při které se snaţíme upevňovat sociální vazby, částečně i pocit sounáleţitosti. Mezi společnými činnostmi probíhá individuální práce s jedním ţákem nebo malou skupinkou a ostatní ţáci pracují s vychovatelkou, případně s pedagogickým asistentem dál společně, nebo volně, dle potřeby a výběru. 18

19 V rámci těchto činností se snaţíme plnit sloţky IVP s vyuţitím těchto speciálně vzdělávacích, terapeutických a podpůrných metod: metoda globálního čtení komunikace pomocí piktogramů, fotografií, symbolů stimulace pomocí gest stimulace v oblasti komunikace (stimulace orofaciální oblasti) bazální stimulace polohování (stimulace v oblasti hrubé motoriky) stimulace rozvoje jemné motoriky stimulace v oblasti sebeobsluhy a orientace v prostoru senzomotorická a psychomotorická cvičení relaxace a hra míčkování individuální logopedická péče VOKS 3.4 Výchovné a vzdělávací strategie - ZŠS Profil ţáka se středně těţkým mentálním postiţením Absolvent naší školy dokáţe vyjádřit své potřeby po stránce materiální a sociální. Orientuje se ve svém nejbliţším okolí. Zvládá sebeobsluhu a má vytvořené základní hygienické a společenské návyky (pozdrav, poděkování..). Ţák komunikuje se svým nejbliţším okolím, v případě nesnází ví, kam se obrátit o pomoc. Orientuje se v základních rodinných vztazích. Ovládá základy trivia (čtení, psaní, počítání) dle svých moţností a ovládá základy komunikace s informační technikou. Má vytvořeny základní pracovní návyky. Zvládá jednoduché pracovní zařazení pod dohledem. Ve výchovně vzdělávacím procesu podporujeme skupinovou práci, jeţ vede ţáky ke spolupráci i vzájemné diskusi. Ţákům se tak otevírá přístup k mnohem většímu mnoţství myšlenek a moţností, jak chápat svět a řešit problémy. Zavádíme projektové vyučování celoškolní i třídní - v oblasti environmentální výchovy, společenských věd, výchov. Podporujeme mezipředmětové vztahy. Komunikaci mezi ţáky rozvíjíme pomocí dramatické výchovy, kterou začleňujeme do jednotlivých předmětů, zejména řečové výchovy. Pro naše ţáky je velmi důleţité, aby se seznámili s co největším mnoţstvím sociálních a učebních situací, aby si rozvinuli svůj potenciál. Výchovné a vzdělávací strategie vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí ţáků, představujících souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důleţitých pro osobní rozvoj a uplatnění kaţdého člena společnosti a vycházejících z RVP pro obor základní škola speciální. Strategie, vedoucí k jejich naplňování, jsou uplatňovány všemi pedagogy, přičemţ reflektují specifické potřeby ţáků s mentálním postiţením, odlišné postupy a metody práce s těmito ţáky a rozdílnou úroveň rozumových schopností jednotlivých ţáků v rámci školy i jednotlivých tříd. ZV navazuje na výchovu v rodině a na předškolní vzdělávání. Je jedinou etapou vzdělávání, kterou povinně absolvuje celá populace ţáků ve dvou obsahově, organizačně a didakticky navazujících stupních. 19

20 K utváření a rozvíjení KK směřuje celý vzdělávací obsah, metody a formy vzdělávání i činnosti, které ve škole probíhají. 20

21 Profil absolventa Ţák dle svých moţností: Výchovné a vzdělávací strategie vedoucí k formování klíčových kompetencí Kompetence k učení Pozná písmena, zvládá jednoduchou písemnou komunikaci, orientuje se v číselné řadě a základních matematických operacích Pomocí názoru a rozvíjením smyslového vnímání vytváříme podmínky k plnění základů trivia (čtení, psaní, počítání) Orientuje se v učebnici a pouţívá vybrané učební materiály a pomůcky Zařazujeme didaktické hry zaměřené na rozvoj smyslového vnímání a jemné motoriky. Vyuţíváme učebnice, učební texty, pracovní sešity, pracovní listy a další dostupné názorné pomůcky Řídí se návykovými stereotypy učení a udrţí pozornost dle svých moţností Zábavnou formou výuky a častým střídáním činností se snaţíme udrţet pozornost ţáků Kladně reaguje na pochvalu, která jej motivuje k další aktivitě a práci Průběţným hodnocením a individuálním přístupem posilujeme sebekontrolu a sebehodnocení ţáků, čímţ je motivujeme k aktivnímu přístupu k učení Rozumí symbolům a umí je vhodně pouţít v konkrétní situaci Modelovými situacemi trénujeme spojení znaků s vlastním proţitkem, tak, aby došlo k vytvoření vzorce chování Pracuje s PC dle svých moţností Formou počítačových her seznamujeme ţáky s prací na PC Zvládá vyuţít získané teoretické poznatky v běţném ţivotě Zařazujeme projekty, práci na školním pozemku, v dílně, cvičné kuchyni a tím umoţňujeme vyuţití teoretických poznatků v praxi veškeré činnosti, směřujeme k praktickému vyuţití získaných znalostí a dovedností 21

22 Kompetence k řešení problémů Vyjádří problém jakoukoliv formou a dokáţe jej řešit úměrně svým moţnostem Vytváříme problémové úlohy a situace, zařazujeme činnosti pro samostatnou i skupinovou práci Zvládá řešení známých a opakujících se situací na základě vlastních proţitků Nápodobou a modelovými situacemi vytváříme u ţáků vlastní proţitky, které mohou vyuţít při řešení problémových situací Aktivním a vhodným způsobem pokračuje v práci i po neúspěšném řešení problémů Pochvalou a kladným hodnocením před kolektivem posilujeme sebevědomí ţáků. Vysvětlováním v konkrétních situacích povzbuzujeme ţáky k řešení problémů různými způsoby a při neúspěšném řešení nabízíme jiné cesty postupů, aby se ţáci nenechali odradit nezdarem Formuluje ţádost o pomoc a ví, na koho se obrátit v případě nesnází Vytváříme klima bezpečí, ve kterém mají ţáci pocit, ţe se mohou svěřit se svými problémy. Umoţňujeme ţákům při jejich školních i osobních problémech konzultaci s pracovníky školy Kompetence komunikativní Dorozumí se jakýmikoliv komunikačními prostředky s lidmi ve svém blízkém okolí Dramatizací a vlastním proţitkem nacvičujeme a trénujeme komunikaci v různých situacích (nakupování, dopravní prostředky) Reaguje na jednoduchý pokyn a řídí se jím Zjednodušeným slovním sdělením a názorem usilujeme o pochopení daného úkolu či problému Chápe proţitek a vyjádří jej adekvátním chováním Pobytem ve snoezelenu, canisterapií a relaxačním cvičením navozujeme podmínky pro vyjádření vlastních pocitů a proţitků 22

23 Komunikuje pomocí komunikačních karet, pozná piktogramy, které pouţívá v běţném ţivotě, chápe jednoduché texty Zařazujeme úkoly, které směřují k porozumění slovních pokynů, obrazových materiálů a běţně uţívaných textů a symbolů Pouţívá jednoduchou písemnou formu ke komunikaci Nacvičujeme psaní od grafomotorického cvičení aţ po nácvik jednotlivých písmen, slabik, slov a vět Vyjádří a obhájí svůj názor pomocí naučených komunikačních kanálů Hodnocením vlastní osoby a ostatních připravujeme ţáky k vyjádření a obhájení názoru Aplikuje naučené komunikační dovednosti k ţivotu mezi lidmi ve společnosti Rozvojem slovní zásoby podporujeme schopnost komunikovat s vrstevníky i ostatními lidmi organizujeme aktivity, při kterých se setkávají a spolupracují ţáci z dalších tříd ( vystoupení na vánoční besídce, vernisáţi..) Kompetence sociální a personální Dokáţe rozpoznat a orientovat se v základních vztazích mezi lidmi Sledováním vhodných pořadů, četbou a pohádkami vytváříme představu o vztazích mezi lidmi (dobro zlo, ) Zná svou adresu, cestu do školy a orientuje se v nejbliţším okolí Pravidelným zařazováním vycházek a exkurzí procvičujeme orientaci v blízkém okolí Orientuje se v obchodě, nakoupí určené zboţí a zvládá další jednoduché sociální aktivity Na podporu sociálního chování zařazujeme praktické činnosti (nákupy, cestování, návštěvy městské knihovny) Vhodným způsobem se chová a jedná na veřejnosti Dramatizací a veřejným vystupováním upevňujeme základní společenské návyky 23

24 Spolupracuje s vrstevníky a orientuje se ve vztahu k nim Zařazujeme práci ve skupinách a tím rozvíjíme sociální dovednosti potřebné k týmové spolupráci. Společnými akcemi, soutěţemi a projekty posilujeme a utváříme u ţáků kladné vztahy s vrstevníky Rozpozná rizikové chování a zná důsledek takového chování na vlastní osobu Vysvětlováním a besedami s odborníky upozorňujeme na moţná nebezpečí a důsledky rizikového chování Rozpozná nebezpečí psychického a fyzického zneuţívání Rozhovorem, dramatizací, sledováním naučných programů zaměřených k rozpoznávání nevhodného a rizikového chování seznamujeme ţáky s moţným psychickým a fyzickým zneuţíváním vlastní osoby - příleţitostně také zařazujeme besedy s odborníky Sebevědomě vystoupí v neznámém prostředí Společnými akcemi, soutěţemi a projekty, veřejným vystupováním posilujeme u ţáků jejich sebevědomí Kompetence občanské Aktivně se zapojuje do společnosti Zařazujeme aktivity (vycházky, exkurze) zaměřené k osvojení si vhodných způsobů chování a jednání na veřejnosti Chrání ţivotní prostředí dle svých moţností a schopností (třídění odpadu, úklid lesa ) Praktickými činnostmi a aktivitami se ţáci podílí na ochraně ţivotního prostředí Vhodným způsobem se chová a jedná na veřejnosti (umí pozdravit, chápe význam soukromého vlastnictví majetku), dodrţuje pravidla a přijímá důsledky z jejich nedodrţení Soustavně seznamujeme ţáky se školním řádem a postupně přecházíme na návštěvu institucí, kde jsou ţáci seznamováni se svými právy a povinnostmi (městský, sociální úřad) 24

25 Vhodně reaguje na krizové situace a v případě nesnází, ví, kam se obrátit o pomoc Pravidelně zařazujeme besedy s městskou policií a hasiči, pořádáme dny zdravovědy a sportovní dny Kompetence pracovní Uplatňuje základní hygienické návyky, dokáţe se obslouţit v rámci svých moţností Rozumí operacím a postupům v jednotlivých činnostech, uplatňuje základní pracovní dovednosti Formou didaktických her, modelových situací, motivujeme, dohlíţíme a procvičujeme hygienická pravidla, hygienické potřeby ţáků automatizujeme Vysvětlováním a praktickými činnostmi učíme ţáky ke správnému uţití materiálů, nástrojů, techniky, vybavení Podle slovních pokynů i návodných karet plní jednoduché úkoly a dodrţuje naučený postup Rozšiřujeme slovní zásobu a pouţíváme návodné karty s pracovním postupem vzhledem k prováděné práci Udrţí pozornost při vykonávané práci Vhodným výběrem činností a kladným přístupem udrţujeme pozornost ţáků a chuť pracovat Pracuje podle pravidel ve skupině a svým výkonem přispívá k dokončení zadaného úkolu Vhodnou motivací a uspořádáním ţáků do skupin dochází k respektování pravidel při práci v týmu a kladným hodnocením ovlivňujeme kvalitu společné práce Přijímá posouzení kladných i záporných výsledků své práce Pravidelným hodnocením kladných i záporných výsledků práce a rozborem činnosti posilujeme u ţáků schopnost přijímat hodnocení výsledků své práce Chrání ţivotní prostředí, zná a dodrţuje pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví (ochranné pomůcky) v různém prostředí (třída, dílna, pozemek, tělocvična) Nacvičujeme a trénujeme modelové situace vedoucí k zajištění bezpečnosti ţáků 25

26 3.5 Výchovné a vzdělávací strategie rehabilitační program Profil ţáka s těţkým mentálním postiţením a souběţným postiţením více vadami Absolvent naší školy by měl za pomoci druhé osoby rozumět jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a uţívat je. Měl by se orientovat v okolním prostředí a v časovém reţimu den. Vhodným způsobem by měl dokázat pozdravit, poznat známé osoby, prostřednictvím svého těla si uvědomovat vlastní osobu a zvládat nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny. Vzdělávání ţáků je vedeno snahou o to, vybavit je souborem elementárních klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosaţitelná a která jim umoţní najít vhodnou formu komunikace a souţití s jejich okolím. Utváření KK tvoří základ dalšího rozvoje ţáků a jejich integrace do společnosti. K utváření a rozvíjení KK směřuje a přispívá veškerý vzdělávací obsah, metody a formy práce i všechny aktivity učitelů, ţáků i ostatních pracovníků ve vyučování. Vzhledem k závaţnému poškození kognitivních funkcí u těchto ţáků je kladen důraz především na KK komunikativní, sociální, personální a pracovní. Elementárních KK mohou ţáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Profil absolventa Ţák dle svých moţností: Výchovné a vzdělávací strategie vedoucí k formování klíčových kompetencí Kompetence k učení Identifikuje některé tvary tiskacích písmen Rozvíjením smyslového vnímání, paměti, pozorovacích schopností, pomocí obrázků, básní vyvozujeme a upevňujeme jednotlivá písmena tiskací abecedy Orientuje se podle piktogramů sestavených do konkrétních reţimů dne a postupů jednotlivých činností Rozvíjením smyslového vnímání a rozpoznáváním předmětů, fotografií, obrázků postupně přecházíme k rozlišování a poznávání piktogramů Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a umí je vhodně pouţít v konkrétní situaci Dlouhodobým nácvikem za pomocí demonstračních předmětů a ukázek učitele směrujeme ţáky k pochopení znaků a symbolů Imituje předvedený pohyb či předvedenou činnost Rozvíjením smyslového vnímání, osobní demonstrací trénujeme a procvičujeme napodobování předvedeného pohybu či činnosti 26

27 Pouţívá vybrané učební pomůcky Zařazujeme didaktické hry zaměřené na rozvoj smyslového vnímání a jemné motoriky. Vyuţíváme učební pomůcky Kompetence k řešení problémů Zvládá řešení známých a opakujících se situací na základě nápodoby Nápodobou a modelovými situacemi vytváříme u ţáků vlastní proţitky, které mohou vyuţít při řešení dané situace Vnímá učitelovy poţadavky a dle svých moţností na ně reaguje Rozvíjením slovní zásoby, stálým opakováním a názornou ukázkou trénujeme ţáky splnit daný příkaz Zvládá orientaci v nejbliţším okolním prostředí Rozvíjením prostorové orientace, pozorováním předmětů a dějů nacvičujeme orientaci v nejbliţším okolí Rozpozná jednotlivé časové úseky v reţimu dne (ráno snídaně svačina, odpoledne oběd, večer osobní hygiena, večeře..) Modelovými situacemi, obrázky rozvíjíme a upevňujeme správný reţim dne Cítí se bezpečně a projevuje libé pocity Rozvíjením smyslového vnímání a relaxačními technikami vytváříme klima bezpečí Kompetence komunikativní Pozná osoby ze svého blízkého okolí a dorozumívá se s nimi jakýmikoliv komunikačními prostředky (verbálně či neverbálně) Rozvíjíme sluchové a zrakové vnímání, pozorovací schopnosti ţáků, pomocí obrázků, předmětů a dalších pomůcek, nacvičujeme neverbální formy komunikace, v případě verbální komunikace rozvíjíme slovní zásobu Uvědomuje si vlastní osobu a své jméno, reaguje na oslovení Kaţdodenním opakováním a navozením pocitu jedinečnosti, zájmu rozvíjíme osobnost ţáka Splní jednoduchý pokyn, dokáţe vyjádřit souhlas či nesouhlas Didaktickými hrami trénujeme plnění zadaných pokynů a na základě oblíbené činnosti procvičujeme vyjádření souhlasu či nesouhlasu 27

28 Verbálně či neverbálně vyjádří fyzickou nebo psychickou potřebu a aktuální pocity Zařazujeme a vyuţíváme moţnosti muzikoterapie, arteterapie, canisterapie a relaxačním cvičením navozujeme podmínky pro vyjádření vlastních pocitů a proţitků Reaguje na pozdrav úsměvem, slovním pozdravem, zvednutím či podáním ruky Neustálým opakováním, rozvíjením smyslového vnímání a modelovými situacemi (situačními hrami) vytváříme u ţáků základy slušného chování Kompetence sociální a personální Uvědomuje si části svého těla a svoji osobu Didaktickými hrami, rozvíjením smyslového vnímání, ukázkou stimulujeme u ţáků vnímání částí svého těla Verbálním či neverbálním projevem identifikuje osoby ze svého blízkého okolí Pomocí názoru, fotografií, opakováním jmen a popisem konkrétní osoby upevňujeme a rozšiřujeme poznávání osob ze svého blízkého okolí Podle charakteristických znaků rozezná muţe či ţenu Pomocí názoru, obrázků a ţivého modelu podněcujeme vnímání rozdílů mezi jednotlivými pohlavími Dle svých moţností se dorozumí se svým okolím Rozvíjíme a rozšiřujeme slovní zásobu pomocí obrázků, předmětů, procvičujeme neverbální komunikaci Reaguje na podněty učitele a spoluţáků, je vstřícný k jejich poţadavkům Důsledností a stálým opakováním vytváříme prostředí k porozumění mezi ţákem a učitelem Nedůvěřuje neznámým lidem a odmítá jakékoliv sblíţení s nimi Pohádkami, vyprávěním upozorňujeme ţáky na moţné nebezpečí neznámých osob 28

29 Kompetence pracovní Uplatňuje základní hygienické návyky, dokáţe se obslouţit v rámci svých moţností Formou didaktických her, modelových situací, motivujeme a procvičujeme hygienická pravidla Identifikuje předměty denní potřeby a zná jejich pouţití Vytvářením modelových situací, názornou demonstrací seznamujeme ţáky s předměty denní potřeby Třídí předměty podle velikosti a manipuluje s nimi Rozvíjením smyslového vnímání, zejména hmatu rozvíjíme rozlišovací schopnosti ţáků (hmatové destičky, apod.) Dle svých moţností pracuje s technikami, jeţ mu vyhovují Nabízíme a vybíráme techniky, jenţ ţákům vyhovují vzhledem k jejich postiţení Vykonává jednoduché pracovní činnosti Osobním příkladem, konkrétní činností a modelovými situacemi nacvičujeme jednoduché pracovní činnosti V základní škole speciální jsou připravováni ţáci na výuku i v přípravném stupni. V jejich případě vycházíme při vzdělávání ze školního vzdělávacího programu pro MŠ My se máme rádi, my jsme kamarádi 3.6 Cíle vzdělávání u ţáků se středně těţkým mentálním postiţením Vybavit ţáky takovými vědomostmi, dovednostmi a návyky, které jim umoţní zapojit se do běţného praktického ţivota Vést ţáky k sociální komunikaci, ohleduplnosti a toleranci - kamarádské vztahy, kladný a přátelský vztah k dospělým lidem Posilovat kladný vztah k přírodě aktivně se podílet na ochraně ţivotního prostředí Rozvíjet komunikační schopnosti a dovednosti dle svých moţností se dorozumět verbálním, neverbálním, či nonverbálním způsobem (alternativní a augmentativní komunikace) Motivovat ţáky k učení posilovat sebekontrolu a sebehodnocení Rozvíjet potřeby a zájmy ţáků prostřednictvím krouţků Pěstovat morálně - volní vlastnosti 29