PODNIKOVÁ INFORMATIKA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PODNIKOVÁ INFORMATIKA"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra elektrotechniky a informatiky PODNIKOVÁ INFORMATIKA ČÁST III. PROBLÉMOVÉ DOMÉNY A JEJICH CHARAKTERISTIKY STUDIJNÍ TEXT PRO PREZENČNÍ FORMU STUDIA Milan Mišovič 2011

2 Prof. RNDr. Milan Mišovič, CSc. PODNIKOVÁ INFORMATIKA 1. vydání Vydala Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, 2011 Tisk Ediční oddělení VŠPJ, Tolstého 16, Jihlava Za jazykovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídá autor. Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou. Milan Mišovič, 2011

3 Obsah Část III. Problémové domény a jejich charakteristiky 1 Úvod Obecné pojetí problémové domény Malý a střední výrobně obchodní podnik Pojetí podniku Pojetí procesu Procesní mapování Procesní řízení Reengineering procesů Podnikové procesní sety Podniková pravidla Organizační struktura podniku Podniková architektura Management a podnikové procesy Informatici a procesy Klasická procesní logika podniku Servisní řešení klasické procesní logiky podniku Veřejná správa Poradenské systémy Poradenství ve výrobně obchodním podniku Poradenské procesy ERP a SCM v poradenských systémech CRM v poradenských systémech Veřejná vysoká škola Literatura... 27

4 Část III. Problémové domény a jejich charakteristiky Učební cíle: Seznámit se 1. S obecným pojetím problémové domény a pohledy, které se musí uplatnit 2. s charakteristikou tří problémových domén: malý a střední obchodně výrobní podnik, veřejná správa, poradenský systém a česká veřejná vysoká škola, 3. s procesy a daty domén z bodu 2. Znát 1. Detaily charakteristických vlastností dominantní domény: malý a střední obchodně výrobní podnik. 2. Rozdíly ve vztahu managementu a informatiků k podnikovým procesům. Umět, mít dovednosti 1. Charakterizovat pojetí jednotlivých skupin podnikových procesů. 2. Charakterizovat obsah procesního mapování a procesního řízení. 3. Hodnotit dopady systematické práce managementu s podnikovými procesy na konkurenceschopnost podniku. 1 Úvod V celé této části se zabýváme pojetím problémových domén. Pojem je sice informatický, ale srozumitelný rovněţ managementu. Informatici nemohou do svých úvah o komputerizaci zařadit celý reálný svět, tj. realitu, která nás obklopuje. To prostě nejde vzhledem k její nekonečnosti. Proto je zaveden pojem problémové domény jako konečného výseku existující reality. Problémová doména je reálně existující fyzický systém. A je-li problémové doména příliš rozsáhlá, pak ji stejně musíme členit na dílčí podsystémy. Menší části problémové domény snadněji analyzujeme a modelujeme, coţ je nezbytné pro jejich komputerizaci. V znalostech o problémové doméně dominuje znalost procesů a v nich zpracovávaných dat. A zde se informatici potýkají s potřebnou úrovní znalostí, coţ mnohé softwarové firmy řeší náborem manaţerů do svých řad. Praxe dosud jednoznačně ukázala, ţe komputerizovat doménu bez její dokonalé znalosti je relevantní riziko, relevantní hendikep pro výsledný cílový software. Na některých vysokých školách se zavádí studijní obory, např. IS a management, stmelující manaţerské znalosti se znalostmi informatickými. Do této části studijních materiálů jsou, vedle podniku, zařazeny další domény (veřejná správa, poradenský systém, veřejná vysoká škola), s nimiţ by se studenti měli seznámit. S problémovými doménami se setkáme ve všech zbývajících částech studijních materiálů a zejména v následující Části IV. Komputerizace problémových domén. -4-

5 2 Obecné pojetí problémové domény Cíle: Znát (umět vysvětlit): 1. Pojetí pojmu Problémová doména. 2. Jednotlivé typy pohledů na problémovou doménu. Dovednosti (umět prakticky): 1. Uplatnit znalosti pro praktické posouzení vlastností dané problémové domény. 2. Uplatnit znalosti pro posuzování moţnosti rozkladu domény na podsystémy. Klíčová slova: Problémová doména, systém, podsystém, proces, systémový pohled Ţivot člověka a jeho postavení v prostředí, v kterém ţije, je sloţité a těţko obecně charakterizovatelné. Člověka obklopuje realita, ţivá a neţivá, s kterou musí neustále interagovat. Realita není nedělitelný monolit, je členěna na velké mnoţství ucelených a relativně nezávislých domén. Kaţdá z nich ţije svým ţivotem a respektuje, ţe patří spolu s ostatními doménami do celku reality. Doména je tedy výsekem nás obklopující reality. Těchto několik vět charakterizuje realitu ze systémového pohledu, jako systém 1 o prvcích, jimiţ jsou domény, mezi nimiţ jsou zavedené vazby. Na druhé straně, nic nám nebrání chápat doménu jako objekt reality, pro který můţeme rovněţ definovat systém. Obecně platí, ţe na doméně D můţeme definovat více systémů. Jestliţe je vybraná doména dlouhodobým cílem našeho zájmu, tak se hovoříme o tzv. problémové doméně. Na problémovou doménu můţeme mít vícero pohledů. Uveďme např. následující: 1. Systémový pohled. 2. Datový a aktivitní pohled. 3. Organizační pohled. 4. Pohled na doménu z hlediska řízení. Systémový pohled vede nejen k zavedení jistého systému, ale rovněţ ke zkoumání problémové domény podle známých systémových atributů (zavedení prvků, vazby mezi prvky, vazby na okolí, stavy, ) v souladu s teorií systémů. Velmi často obsahuje systémový pohled rovněţ členění problémové domény na podsystémy a na jejich vzájemnou spolupráci. Informační systémy jsou abstraktní systémy zavedené na problémových doménách. Příklad 2-1 Na tomto obrázku je vidět rozklad systému S = ( S 1, S 2, S 3 ), pro doménu D na podsystémy, který začíná operací rozčlenění prvků systému S do skupin, které se prohlásí za podsystémy, tedy S 1 = (S 11, S 12, S 13 ). Rozčlenění můţe být prováděno na základě různých sémantických vztahů mezi prvky systému S. 1 Systém S = ( P, R) je uspořádaná dvojice množin P a R, kde P ={p i,j i,jn} je množina prvků systému a R={r i,j i,jn} je množina vztahů - vazeb mezi prvky p i, p j. Obecně je R P

6 S S c c g S 1 S 2 h a b d f c a S 11 S 13 S 12 h h S 1 g S 2 S 21 S 22 e S 3 S 31 S 3 r 21,24 b S 23 S 24 e S 32 S 33 f f d Obrázek 2-1: Rozklad systému S domény D. Je teď na nás, kterým směrem se budeme na rozklad systému S dívat. Např. v Informačním inţenýrství se obvykle postupuje shora dolů, tj. v systému S se načrtnou podsystémy a skutečné prvky systému se jim postupně přiřadí. Je-li potřeba nový podsystém, tak se zavede. Potom se šipky na obrázku 1 chápou obráceně. Zadaný systém S se chápe na první úrovni a jeho podsystémy jiţ na úrovni druhé. Datový pohled sleduje relevantní data v problémové doméně a jejich vzájemné souvislosti asociace. K uplatnění tohoto pohledu se dostaneme v rámci hledání asociativního koncepčního modelu dat v problémové doméně. Aktivitního pohled má za cíl najít v problémové doméně relevantní aktivity, jednotky aktivity a jejich podíl na zpracování dat, tj. najít těsné souvislosti mezi aktivitami a v nich zpracovávanými daty. Příklad 2-2 V příkladu se uvádí několik komplexních a jednoduchých problémových domén, např.: Finanční úřad Ţivnostenský úřad Městská hromadná doprava Ţelezářství Základní škola. Ministerstvo obrany veřejná správa obchodní řetězec Albert v ČR firma malý obchodně výrobní podnik. V následujícím textu budeme značnou pozornost věnovat malému a střednímu výrobně obchodnímu podniku. Popíšeme problematiku procesů jednotek podnikových aktivit a -6-

7 s nimi související procesní mapování, procesní modelování, procesní řízení, reengineering, podnikové procesní sety, podnikové organizační struktury, podnikovou architekturu a charakter komputerizace podniku. Jen poslední, tj. komputerizace je výhradní aktivitou informatiků, ačkoliv silně souvisí s ostatními pojmy, které jsou ve výhradním zájmu managementu. U ostatních problémových domén (poradenský systém, veřejná správa a veřejná vysoká škola) uvedeme jen rozdíly v hlavních procesech, protoţe správa podnikových procesů má obecné vzorové rysy. -7-

8 3 Malý a střední výrobně obchodní podnik Cíle: Znát (umět vysvětlit): 3. Pojetí podniku. 4. Pojetí procesu a souvisejících základních charakteristik (procesní mapování, procesní řízení, reengineering). 5. Typy organizační struktur. 6. Pojem podniková architektura. Dovednosti (umět prakticky): 3. Uplatnit znalosti pro praktickou deskripci podnikového procesu. 4. Uplatnit znalosti pro návrh organizační struktury podniku. Klíčová slova: Proces, procesní mapování procesní řízení, reengineering, procesní sety, podniková pravidla, podniková struktura, organizační struktura, podniková architektura Podnikem se podle obchodního zákoníku (Obchodní zákoník, č. 513/1991 Sb.) rozumí soubor hmotných a nehmotných sloţek podnikání. To, jestli daný podnik povaţujeme za malý nebo střední rozhodují dvě kritéria: počet zaměstnanců, výše aktiv, nebo obrat. Evropská komise ve svých nařízeních definuje drobné a malé podnikatele (podniky) následovně: 1. Za drobného podnikatele se povaţuje podnikatel, který: zaměstnává méně neţ 10 zaměstnanců, jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nebo obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahuje korunový ekvivalent 2 mil. EUR. 2. Za malý podnik se povaţuje podnik, který: zaměstnává méně neţ 50 zaměstnanců, jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nebo obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahuje korunový ekvivalent 50 mil. EUR. Podniky, u kterých počet zaměstnanců a zmíněná aktiva přesahují hranici pro malý podnik, povaţujeme buď za střední, nebo velké. 3.1 Pojetí podniku Podnik je sociálně ekonomická struktura vyznačující se jistou organizační strukturou, s chováním zaměstnanců a managementu a stanovenými podnikovými aktivitami a daty, v souladu s podnikovými strategickými cíly. To vše je zachyceno ve statutárních dokumentech podniku, které se mění se změnou některé z výše uvedených skutečností (struktura, chování, podnikové aktivity, strategické cíle). S nástupem komputerizace podniků pomocí ICT se mluví o podnikové informační infrastruktuře a o tzv. široce pojaté architektuře podniku. Základem podnikových aktivit je podnikový proces. Vzájemné asociace procesů jsou dány tzv. procesní logikou podniku. Produkcí této logiky jsou procesní vlákna, sloţená ze spolupracujících procesů, která nejsou obecně disjunktní. Podniková data, zpracovávána -8-

9 v procesech, se člení na strukturovaná a nestrukturovaná. Procesy a data jsou základními prvky, na kterých se dá pro podnik budovat abstraktní informační systém (IS). O všech těchto pojmech se bude hovořit v dalším textu. 3.2 Pojetí procesu Podnikový proces je posloupnost aktivitních kroků, navržený obecně k provedení ucelené podnikové aktivity. Tato aktivita se můţe týkat vytvoření výrobku, jeho prodeje, jeho finančního přínosu. Ucelené skupiny kroků mohou být prohlášeny za subprocesy. Pro mnohé z nich, jsou-li vyuţity ve více procesech, je zvykem pouţívat termín transakce. Posloupnost kroků/subprocesů můţe být sekvenčního nebo paralelního charakteru. Vedle procesů, které jsou spojeny s hmotnou výrobou, skladováním,, je v podniku rovněţ velké mnoţství nehmotných procesů. Procesy se nemusí týkat jen jedné organizační jednotky podniku, mohou procházet napříč několika organizačními jednotkami. Procesy související s výrobou, skladováním, prodejem a tvorbou viditelných sluţeb (v souladu se strategickým cílem podniku) se obvykle označují jako hlavní procesy. Vedle toho existuje mnoho tzv. podpůrných procesů, které hlavním procesům vytváří potřebné podmínky a jsou nezbytné pro celkový chod podniku. K nehmotným procesům se řadí především rozhodovací procesy, které umoţní managementu podniku realizovat opatření, nezbytná pro podporu hlavních a podpůrných podnikových procesů. V podniku existují rovněţ tzv. vedlejší procesy, které ovšem nebývají cílem komputerizace. Příklad 3-1 Tento příklad uvádí jednoduchý výběr obecných hlavních procesů a podpůrných procesů obchodně výrobního podniku. Pochopitelně, hlavní oborově specifické jsou odlišné. Obecné hlavní procesy Výroba Distribuce Marketing a prodej Fakturace Management objednávek Služby zákazníkům Projekce výrobků/služeb a uvedení na trh. Podpůrné procesy Taktické a strategické plánování Řízení všech zdrojů (lidských, finančních, majetku, ) Rozpočtování Vzdělávání zaměstnanců Nákup a řízení skladové činnosti Řízení využití IS/ICT Procesní mapování Je disciplína řazená do procesní analýzy, která slouţí k identifikaci procesů na základě deskripce jejich dílčích kroků. Určuje tedy, jaké aktivity jsou vlastně v procesech zabudované. Procesní mapování tedy stanovuje, jak to vlastně s aktivitami podniku je a jak jsou rozděleny mezi podnikové procesy. Procesní mapování pouţívá verbální deskripce a diagramy pracovních toků workflow diagramy. Procesní mapy, které se takto vytváří, obvykle obsahují procesy, jejich vstupní a výstupní data, jednotlivé kroky a rovněţ asociace na jiné procesy. ICT poskytují některé nástroje pro mapování procesů a toků: -9-

10 grafické nástroje (bez jakékoliv analýzy), CASE nástroje pro konceptuální rámec (např. FirstSTEP Designer s moţnostmi statické a deterministické analýzy), simulační nástroje (jsou např. v CASE FirstSTEP Designer, jako komponenta s moţností pouţití hlubší dynamické analýzy spojitých nebo diskrétních dat). Procesní mapování můţe být provedeno na úrovni koncepční, nebo na nejniţší úrovni dekompozice procesů. Co je v takové manažerské dekompozici uváděno? Jsou to: Hranice procesu (začátek, konec). Obsah procesu (např. algoritmus, scénář, ). Deskripce účelu procesu a jeho vstupy a výstupy. Grafické schéma procesu. Identifikace produktů a sluţeb procesů. Příklad 3-2 V následující koncepční procesní mapě je zaznamenána aktuální situace obsáhlého procesu Řízení Objednávky ve firmě zabývající se expedicí balíčků kosmetických prostředků. Firma se nezabývá jejich výrobou, ale jen skladováním a expedicí podle došlých objednávek. Mapa obsahuje rovněţ asociaci podprocesů na zpracovávaná data. Zákazník Místo prodeje Expedice Objednat zboţí Zjistit moţnost realizace objednání Objednávka Proplatit fakturaci Fakturovat dodávku Faktura Sestavit seznam zboţí Vytvořit expediční balíček Expediční list Vyzvednout si balíček Obrázek 2: Koncepční mapa procesu daná tzv. Aktivitním diagramem z jazyka UML. 3.4 Procesní řízení Procesní mapování dává moţnost důsledně probádat podnikové procesy, zejména hlavní a podpůrné a dát materiál pro postupné nebo zásadní celopodnikové vylepšení procesů. Zásadní celopodniková reorganizace procesů (uvnitř a vně) je označována jako reengineering. Ţádný podnikový proces by neměl být bezúčelný. Hlavní procesy naplňují strategický cíl podniku, podpůrné procesy zabezpečují procesní prostředí pro dobrou funkci procesů hlavních. Rozhodovací procesy zabezpečují celkové řízení podniku. -10-

11 Ovšem bez jistého procesního projektování všech tří skupin procesů a zhodnocení jeho výsledku není moţné očekávat úspěch v plnění strategického cíle podniku. Procesní projektování zkoumá strukturu hlavních procesů v souladu s jejich podílem na plnění strategického cíle podniku. Jestliţe v podniku převaţuje řízení procesů na základě jejich aktuálního průběhu, tak takové zaměření je označováno jako procesní řízení. Procesní řízení je postaveno na řízení cílů jednotlivých procesů, v souladu s jejich podílem na plnění strategického cíle podniku. K tomu je nutné prozkoumat a zabezpečit: 1. řízení cílů procesů (řízení souladu a podílu subprocesů na cílech daného procesu a stanovení návazných cílů organizačních jednotek), 2. řízení výkonu procesů (ohodnocování výkonu procesů podle vícerozměrných metrik, hodnocení odpovědného manaţera), 3. řízení zdrojů (jde o přidělování zdrojů jednotlivým procesům čas, finance, lidé, coţ patří k zásadní poloţce odpovědnosti managementu), 4. řízení návaznosti procesů (optimalizace vláken procesní logiky). Na procesní řízení se váţe tzv. procesní benchmarking, který je vlastně zaloţen na metodě porovnání vybraného procesu s adekvátním procesem vzorového podniku. V roli vzorového podniku působí podnik všeobecně označovaný jako prospěšný v řízení podnikových procesů. Závěrem tohoto krátkého popisu procesního řízení uveďme jeden jeho axiom, uvedený v [1]: Podnik je efektivní natolik, nakolik jsou efektivní jeho procesy. 3.5 Reengineering procesů Je jistý manaţerský přístup k podnikovým procesům, který symbolizuje jejich radikální změnu k lepšímu. Vyuţívá se zkušeností managementu v pochopení procesů, v znalosti jejich pozitiv a negativ, moţností v jejich zjednodušení a zvýšení účinnosti. Reengineering (Business Process Reengineering BPR) vyuţívá softwarovou podporu některých manaţerských analytických metod. Reengineering pomáhá přeţít podniku v silné konkurenci na globálním trhu výrobků. Jestliţe podnik přikročí k uplatnění reengineeringu, musí management podniku sestavit jeho koncept. Koncept je postaven na tzv. vleklém nebo radikálním reengineeringu. Aniţ bychom rozebírali sloţení konceptu, viz [1], musíme říci, ţe ICT v něm hraje důleţitou realizační funkci. Častou chybou managementu je ovšem časté přecenění moţností ICT, nebo ztotoţňování vyuţití ICT a automatizace s vlastním BPR. Zapomíná se na vlastní podstatu podnikových procesů. Reengineering je v podniku úspěšný, jestliţe se ho poctivě chytí veškerý management podniku, tj. nejniţší, střední a vrcholový. Reengineering můţe vyvolat nejen vylepšení procesů (Business Process Improvement), ale rovněţ některé změny podniku, které jsou jeho zaměstnancům ze sociálního pohledu nepříjemné. Jsou to např. redukce počtu zaměstnanců, školení na nové pracovní postupy v podnikových procesech, organizační reorganizace podniku. Organizace Software Engineering Institute, vytvořila metodu CMM (Capability Maturity Model), která určuje stupeň vývoje procesně orientovaných organizací. Tato oceňovací metoda je vhodná zejména pro vrcholový management podniku. 3.6 Podnikové procesní sety Do problematiky podnikových procesů byl postupně vnesen jistý řád, spočívající v důsledném seskupení sémanticky souvisejících procesů do jednotlivých mnoţin, tzv. procesních setů. V současné době se poznávají následující procesní sety: -11-

12 ERP... Enterprise Resource Planning... plánování podnikových zdrojů SCM... Suply Chain Management... řízení dodavatelského řetězce CRM... Customer Relationship Management... péče o zákazníka BI... Business Intelligence... podniková inteligence CMS... Content Management System... správa podnikového obsahu DMS... Document Management System... správa podnikových dokumentů B2B... Business to Business... elektronická spolupráce podnik - podnik B2C... Business to Customer... elektronická spolupráce podnik - zákazník C2C... Customer to Customer... elektronická spolupráce zákazník - zákazník Detailní popis těchto mnoţin lze nalézt v [5]. Zde o nich podáme jen základní informaci. ERP je jádrem podnikových procesů, protoţe jde o procesy řízení-plánování veškerých podnikových zdrojů, mezi které především patří: Výroba (řízení výroby: materiálová potřeba výroby a plánování kapacity výrobních zdrojů). Sklady (řízení zásob, skladové činnosti). Veškeré finanční zdroje podniku (účetnictví, plánování financí, tvorba, vyuţití, ), Lidské zdroje (vytváření lidských zdrojů, jejich příprava, mapování na zaměstnanecké pozice, řízení pohybu ), Majetek podniku (správa majetku). Prodej vytvořených výrobků. Nákup materiálu. Doprava (veškeré řízení vlastní a nájemné doprav v podniku). Procesy, které patří do setu ERP, náleţí k hlavním podnikovým procesům, mají značný podíl na naplnění strategických podnikových cílů. Komputerizace těchto procesů je rovněţ jádrem komputerizace podniku a vytvořené business aplikace jsou jádrem podnikového IS. Často se potom hovoří o ERP řešení informačního systému podniku. SCM je mnoţina procesů, často uváděna jako součást ERP, které mají na starosti řízení dodavatelského řetězce (logistický řetězec). Tyto procesy řídí veškerou spolupráci s dodavateli materiálu a zboţí do podniku. Souvislost těchto procesů se sklady, výrobou a prodejem je nepopiratelná. CRM je mnoţinou procesů, které jsou zaměřeny na komplexní řešení vztahu podniku s jeho zákazníky. Jejich cílem je budovat loajalitu a věrnost zákazníků a vytvářet u nich stabilitu obchodního vztahu s podnikem. BI představuje podnikové rozhodovací procesy, týkající se řídících aktivit podniku. Mnohé z pouţívaných metod jsou postaveny na platformě umělé inteligence. Rozhodovací metody zasahují téměř všechny podnikové procesy. Výrazně významný je především zásah procesů náleţících do ERP setu. CMS je mnoţinou procesů pro komplexní správu podnikového obsahu, tj. všech podnikových dat. Jde o procesy vytváření, sběru, správy, řízení ochrany, ukládání, uchování, likvidaci, publikování-distribuci, vyhledávání, personalizaci, prezentaci a tisku všech podnikových dat. DMS je mnoţina procesů pro správu podnikových dokumentů. Dokumenty jsou specifická podniková data, která si zaslouţí specifické řízení. B2B jsou procesy pro obchodní transakce mezi podniky na internetové bázi. B2C jsou procesy prodeje výrobků internetovým stylem koncovým spotřebitelům. -12-

13 C2C jsou to procesy vzájemného obchodu mezi zákazníky, který je na internetové bázi a zprostředkován podnikem. Komputerizace všech procesních setů vede na softwarové části (komponenty, moduly, balíky aplikací) podnikového IS, které přebírají jméno z označení procesního setu. Takto můţe být dokonce zaloţená struktura podnikového IS. 3.7 Podniková pravidla Jsou napojené na podnikové procesy a představují často různé podmínky jejich omezení. Komputerizace podnikových procesů obsahují v sobě rovněţ komputerizaci pravidel. Notace pravidel mohou mít různou formu, např. verbální, pomocí příkazu IF programovacího jazyka, pomocí výrokových nebo predikátových formulí. 3.8 Organizační struktura podniku Organizační struktura podniku patří do oblasti Organizačního inženýrství, které rovněţ popisuje z organizačních struktur odvozené zaměstnanecké pozice a v nich poţadované chování zaměstnanců a managementu podniku. Evolučním vývojem vznikaly zejména hierarchické a hybridní organizační struktury. Všechny se člení na tzv. organizační jednotky. Jako základní klasifikační charakteristiky organizačních struktur se v literatuře uvádí: Uplatňování rozhodovací pravomoci mezi organizačními jednotkami. Výsledek sdruţování sémanticky souvisejících podnikových aktivit do jednotlivých organizačních jednotek Vedle toho se k základním klasifikačním charakteristikám přidávají některé doplňkové, jako např.: Stupeň centralizace/decentralizace organizačních jednotek ve vertikální podřízenosti/nadřízenosti. Členitost, definovaná počtem organizačních jednotek pod vrcholovým managementem. Strmost/plochost organizační struktury. Pro malý výrobně obchodní podnik jsou pouţívané velmi pestré organizační struktury. Typická je následující tří liniová hierarchická struktura: Ředitel podniku - majitel Sekretářka Vedoucí provozu Pracovník zahraničního obchodu Úsek 1 Úsek 2 Úsek 3 Obrázek 3-1: Organizační struktura pro malý podnik (podle [4], str.189; upraveno). Pro střední podnik uvedeme funkční organizační strukturu, která je povaţována za nejzákladnější. Je vytvořena na základě seskupování zaměstnanců do organizačních jednotek, podle souvisejících podnikových procesů. -13-

14 Generální ředitel Divize/sekce podle sgrupování procesů Ředitel Ředitel Ředitel Odborné úseky/oddělení Obrázek 4: Organizační struktura pro střední podnik (podle [4], str.199; upraveno). Následující funkční organizační struktura je platná pro existující střední, výrobně obchodní podnik ELOSMAT. Tento podnik budeme modelovat ve cvičeních. RADA VLASTNÍKŮ Generální ředitel Výkonná rada podniku Ekonomický ředitel Technický ředitel Provozní ředitel Obchodní ředitel Finanční úsek Technologický úsek Úsek personalistiky Úsek maloobch. a velkoobchodního prodeje Faktury a sledování Bankovní operace - výpisy, pohledávky závazky, mzdy Měsíční/roční uzávěrky Archivace dokumentů Manažerské účetnictví Zpracování Výr. objednávek Tvorba Zakázek Zabezpečení výroby Tvorba Výrobního plánu Výrobní úsek Zaměstnanecká agenda Úsek dopravy Tvorba Plánu rozvozu podle Dodacích listů Příkazy k jízdě Realizace maloprodeje Realizace velkoprodeje Realizace reklamace Příjem Výrobních objednávek Řízení elektronického prodeje Úsek péče o zákazníka Ekonomický úsek Realizace požadavků podle Výrobního plánu Úsek koordinace poboček s Hlav. podnikem Výzkum zákaznické spokojenosti Ekon. vyhodnocení Evidence majetku Evidence zásob Evidence pohledávek a závazků Úsek projekce Zprac. Zakázek Tvorba projektu Požadavky na tech. zabezp. projektu Zpracování agendy poboček Úsek řízení skladů Zásobování skladů, nákup Vyskladnění materiálu, prodej Přehledy stavu zásob Přehled pohybu zásob Ekonomické vyhodnocení skladu Úsek marketingu Průzkum trhu Reklama Ceny, Výroba Obrázek 4: Organizační struktura pro střední výrobně obchodní podnik ELOSMAT. -14-

15 Pochopitelně, organizační struktury podniků je moţno rozebírat do značně větší hloubky. To ale pro nás není tak důleţité. Informatici si zejména uvědomí to, ţe funkční organizační struktura, s důsledně zavedeným způsobem sgrupování procesů 2, je často přenášena do architektury podnikového IS. 3.9 Podniková architektura Tento termín se vyvíjel desítky let. Teprve stávající model komputerizace podniku pomohl managementu a informatikům najít dnes propagovanou definici, viz [6, str. 3]. Architektura podniku je koherentní 3 celek principů, metod a modelů, které jsou pouţity v návrhu a realizaci: podnikové organizační struktury, business procesů, podnikového informačního systému a podnikové informační infrastruktury. S podnikovou architekturou se váţe proces jejího vývoje, tj. postupného vývoje vzájemně souvisejících komponent. Nedá se říci jaké váhy důležitosti přiřadit jednotlivým komponentám, protoţe jsou tak silně provázané, ţe tvoří nerozlučný celek. Pochopitelně, to nebrání sledovat vývoj jednotlivých komponent samostatně. V našem předmětu se soustředíme převáţně jen na podnikový IS. Jako informatici budeme muset ovšem říct řadu poznatků, týkajících se informační infrastruktury podniku. Tento náš postoj je dán odlišným pohledem managementu a informatiků na komponenty podnikové architektury Management a podnikové procesy V poznání procesů podniku je pro management důleţité stanovit tři určující skupiny procesů: hlavní obecné procesy, hlavní oborově specifické procesy a vedlejší procesy. Management spojuje s procesy nejen procesní cíle, ale rovněţ procesní benchmarking, procesní projektování, procesní řízení (cílů, výkonu, zdrojů a návaznosti procesů), procesně řízený reengineering, mapování procesů a zřetězování procesů do tzv. rozumných aktivit podniku, tj. procesních vláken. Procesní vlákna jsou managementem považovány za výsledek klasické podnikové procesní logiky. Hlavní pozornost managementu je věnována následujícím skutečnostem, které ovlivňují úlohu procesů v podniku a podmiňují jejich zvládnutí: zdokonalování procesů (BPR Business Process Reenginerring, BPI Business Process Improvement), tvorba podnikových procesních metrik (čas, náklady, kvalita), neustálému sledování procesů a prohlubování jejich poznání Informatici a procesy Na druhé straně, informatici mají poněkud jiný, moţná redukovaný pohled na podnikové procesy. Jde jim o jejich poznání (algoritmus, data, interface) a o co nejkvalitnější komputerizaci pomocí ICT prostředků. Informatici navrhují jistou komputerizační logiku podnikových procesů, která se opírá o klasickou procesní logiku podniku. 2 Toto sgrupování je často prováděno na základě jednotlivých procesních setů ERP, SCM, CRM, BI, 3 Souvislý, soudrţný -15-

16 Nejzávažnějším nedostatkem komputerizační logiky je skutečnost, že ne vždy je součástí komputerizačního myšlení informatiků i myšlení podnikové a rovněž naopak, management podniku není obvykle vybaven informatickým myšlením Klasická procesní logika podniku Proces p jako jednotku podnikové aktivity lze charakterizovat deskripcemi několika (ne všech) jeho relevantních komponent: algoritmus A vstupní data D in, výstupní data D ou seznam transakcí T = (t 1, t 2,, t k ) na které se proces p člení mnoţina R podnikových pravidel pro daný proces p interface I, pro komunikaci procesu p s ostatními procesy. Proces p můţeme tedy formálně zapsat notací p = (A, D in, D ou, T, R, I). Notace je pro úvahy informatiků dostačující, ačkoliv neobsahuje další komponenty, jako událost na kterou je proces spouštěn, mnoţinu metadat pro sledování procesu, interface s uţivatelem, metriky, Pochopitelně, podnikové procesy tvoří procesní systém, jsou mezi nimi jisté vazby, relace. Mnoho podnikových procesů je vzájemně nezávislých a provádí se paralelně. Jiné procesy jsou svázány do tzv. procesního vlákna a jejich provádění musí být postupné. V podniku existují jisté obecné relace mezi procesy, které management podniku zná, podle kterých se tato vlákna vytváří. Procesní vlákna v rámci celého podniku nemusí být disjunktní, mohou mít společný podnikový proces. Na základě této jednoduché úvahy můžeme usuzovat, že v podniku existuje logika, postavená na procesech, která předepisuje produkci procesních vláken na základě jistých relací mezi jednotlivými procesy. Většina těchto relací je managementu podniku známá a jejich definice jsou provedeny verbálně. Pokusme se teď tuto logiku, která bude nazvána termínem procesní logika podniku, definovat na základě relevantních komponent podnikových procesů. Jestliţe jsou procesy p 0, p 1, p 2,, p n svázány do procesního řetězce na základě vícerozměrné relace, tak to zapíšeme notací p 0 p 1 p 2,, p n-1 p n. Situace, ţe dva procesy p i, p j jsou relací svázány, můţeme stanovit na základě relací mezi jejich některými komponentami. Buďte p i, p j dva různé podnikové procesy dané notacemi p i = (A i, D i in, D i ou, T i, R i, I i ), p j = (A j, D j in, D j ou, T j, R j, I j ). Procesy p i, p j jsou v relaci p i p j kdyţ mezi komponentami platí následující vztahy: v mnoţině R i pravidel procesu p i je pravidlo povolující následnost algoritmu procesu p i algoritmem procesem p j, coţ zapíšeme notací A i A j výstupní data procesu p i a vstupní data procesu p j na sebe navazují, coţ zapíšeme notací D j in D i ou. Jsme v situaci, kdy jiţ můţeme vyslovit pojetí procesní logiky podniku. Procesní logika podniku je vybudovaná nad jeho procesy a jejich pravidly a stanovuje tvorbu procesních vláken na základě vícerozměrné relace. Takto definovaná procesní logika podniku je v souladu s poznatky managementu podniku a proto se jí rovněţ přidává atribut klasická. -16-

17 3.13 Servisní řešení klasické procesní logiky podniku V současné době se objevují nové pohledy na funkcionalitu podniku a její klasickou procesní logiku. Novým pohledem je zejména chápání funkcionality na tzv. podnikových sluţbách. Tato funkcionalita je označována SOE (Service oriented Enterprise) a její logikou je servisní řešení klasické procesní logiky. Servisní řešení je založeno na povýšení podnikové služby na novou jednotku podnikové aktivity. V tomto řešení se pojetí podnikového procesu neztrácí, ale projevuje se vliv komputerizace, která ţádá novou flexibilnější jednotku podnikové aktivity. Jde o jednotku, která by více vyhovovala dynamicky se měnícím aktivitám podniku. Mezi podnikovými procesy a podnikovými sluţbami můţe být vztah 1:N, tedy sluţba můţe být tvořena jediným nebo více procesy. Transformace klasické podnikové logiky na její servisní řešení můţe být provedeno dvěma způsoby: Intuitivně, na základě vědomostí managementu podniku o podnikových procesech a procesních vláknech. Podnikové sluţby vznikají v rámci procesních vláken. Z procesního vlákna obvykle vzniká několik podnikových sluţeb. Formálně, na základě původních relací mezi procesy v procesním vláknu a dalších, nově nalezených relací. Tyto relace budou uvaţovány jako dominantní podmínky pro sdruţení procesů do podnikové sluţby. Formální notace podnikové sluţby, s = (P, A, D in, D ou, R,, I), se mírně liší od notace pro podnikový proces, protoţe jsou v ní sice relace z mnoţiny, ale i nové relace. Jednotlivé mnoţiny mají následující význam: P... je mnoţina všech procesů z téhoţ procesního vlákna s mnoţinou relací A... je vlákno algoritmů procesů z P D in... jsou vstupní data sluţby s D ou... jsou výstupní data sluţby s R... je mnoţina pravidel spojených s danou sluţbou... je dominantní mnoţina relací, a která obsahuje další relace, které doplňují podmínky kladené na vybrané podnikové procesy, jeţ jsou zařazeny do sluţby s I... je interface sluţby. Shrnutí kapitoly: Kapitola přináší stručnou charakteristiku vlastností podniku s ohledem na jeho komputerizaci. Je uvedena celá řada termínů týkajících se procesů. Na konci kapitoly je uveden formální popis klasické podnikové procesní logiky. Σ Pojmy k zapamatování: Podnik, proces, procesní mapování, reengineering, procesní sety, podniková architektura Testy a otázky: 1. Co se myslí pod pojmem podnikový proces? 2. Jaké důvody vedly k důslednému zavedení procesního řízení a reengineeringu? 3. Jaký je Váš názor na procesní logiku podniku? -17-

18 4 Veřejná správa Kapitola je pouze informativní. Vysvětlení veřejné správy podáme podle [7, str. 8-45]. Odborníci na správní právo rozumí veřejnou správu jako: Správu veřejných záleţitostí ve veřejném zájmu a subjekty, které ji vykonávají, ji realizují jako právem uloţenou povinnost, a to z titulu svého postavení jako veřejnoprávních subjektů. Veřejnou správu jako systém potom vymezují subjekty, jimiţ jsou: státní správa, veřejná samospráva, ostatní veřejná správa. Státní správu chápeme jako realizace výkonné moci státu. Subjektem státní správy je stát, představovaný organizačními sloţkami státu orgány veřejné správy: vláda, ministerstva, další orgány veřejné správy (Český statistický úřad,, Český telekomunikační úřad). Veřejná samospráva, přestavuje veřejnoprávní subjekty nestátního charakteru. Je to právo řídit část veřejných záleţitostí ve vlastním zájmu a ve vlastní odpovědnosti. Státní správa pouze dozoruje výkon samosprávy. Rozeznávají se následující veřejnoprávní korporace: územní (obce, kraje), zájmové (souvisí s výkonem nějakého povolání), věcné (zájmová sdruţení obcí). Jsou dva organizační principy, na kterých orgány veřejné správy fungují: centralizace a decentralizace. Nebudeme dále zkoumat, prostřednictvím čeho vykonává státní a veřejná správa výkon svých práv, povinností a kompetencí. Jako informatiky nás především zajímají specifické procesy, zpracovávaná data a aplikace výkonných ICT ke komputerizaci veřejné správy v souladu s vytvářením informační společnosti. Základem aktivit veřejné správy je poskytovat široké veřejnost velké mnoţství různorodých sluţeb, s nimiţ se zatím často setkáváme fyzicky, ne elektronicky. Postup v komputerizaci veřejné správy je náročný, nákladný a vcelku pomalý. Stačí, uvědomíme-li si, ţe státní a veřejná správa potřebují specifické IS, zaloţené převáţně na distribuci dat a jejich vzdáleného zpracování a poté zase doručování. Role výkonného internetu je zde neodmyslitelná. -18-

19 5 Poradenské systémy Kapitola je pouze informativní. Poradenské systémy sehrávají v dnešní době klíčovou roli v problematice obecného i specificky orientovaného poradenství. Obsahují ucelený soubor poznatků podpory dané konkrétní poradenské oblasti, avšak na rozdíl od lidského poradce (průvodce problematiky), se vyznačují svojí dostupností nezávisle na čase a místě. Poradenským systémem chápejme takový systém, který obecně umožňuje za pomoci vhodných dílčích nástrojů a prostředků provozovat poradenskou činnost. Poradenské systémy považujeme za fyzické nebo komputerizované. Fyzický poradenský systém (FPS) je zaloţen na technice "face-to-face", tedy za přítomnosti poradce a klienta. Tento poradenský systém vyuţívá informačně komunikačních technologií (ICT) jen minimálně. Komputerizované poradenské systémy, nejčastěji na bázi webové platformy (Web-Based Advisory Systems), umoţňují efektivněji sdílet poznatky a poskytovat poradenskou sluţbu a to nezávisle na místě a čase výskytu klienta a poradce. Samozřejmě, za předpokladu dostupnosti datového připojení do sítě internet jak poradenského systému, tak i klienta. U těchto systémů dochází k maximálnímu vyuţití ICT za účelem dosaţení vysoké konkurenceschopnosti na poradenském trhu. Vraťme se teď k poněkud přesnějším vysvětlením některých jiţ pouţívaných termínů týkajících se FPS. Poradenská firma je organizace nebo seskupení zabývající se poradenskou činností ve zvolené předmětové oblasti nebo několika předmětových oblastí, a to formou poradenského servisu. Poradenská aktivita (činnost) je jakákoliv systematická činnost směrem ke klientům v předmětu poradenských sluţeb, tzn. pro naplnění jimi vznesených poţadavků, tak také v rámci poradenské činnosti specializované organizace. Poradenský servis je pouze styl provádění poradenské aktivity, podobný stylu provádění opravárenských aktivit. Poradenská sluţba je jednotkou takového servisu. Poradenský proces je procesem poradenské firmy směrem k zákazníkům, který představuje jednu typickou ucelenou dílčí aktivitu z celkové poradenské aktivity poradenské firmy. Funkcionalita poradenského procesu je zaloţena na předkládání odborných poznatků, tvorbě poţadovaných studií, analýz, auditů, aj. Poradenský případ je typická konečná posloupnost poradenských procesů se specifickým procesem zahajovacím, procesy poradenskými a specifickým procesem ukončovacím. Poradenská služba je jeden nebo více poradenských případů tvořících komplexní jednotku poradenské aktivity. Definic fyzického poradenského systému můţeme vytvořit hned několik. Vycházíme-li ze vztahu k zákazníkovi, můţeme vyslovit následující verbální definici: Fyzický poradenský systém je systém vytvořený za účelem poskytování poradenského servisu, tj. poradenských sluţeb, poskytování zákaznické podpory v dané předmětové oblasti, na níţ je zaměřen a poradenství probíhá stylem Face-to-Face. Pomocí Teorie systémů vyslovíme zcela abstraktní definici FPS: Definice 1: Buďte S, R, R' a K konečné množiny s následujícími významy: S množina poradenských služeb, R množina vazeb mezi poradenskými službami, tedy R S x S, R' množina vazeb poradenských služeb na klienty v okolí fyzického poradenského systému, tedy R' S x K, -19-

20 K množina klientů, zákazníků. Potom je fyzický poradenský systém postaven na poradenských službách prvcích systému, na jejich vzájemných vazbách a na jejich vazbách na okolí s klienty systému. To vše zapíšeme notací FPS = (S, R, R'). V současné době rozeznáváme: a. Systémy primitivní, jedná se o poradenské systémy vytvořené povětšinou svépomocí nadšencem, či nadšenci v dané problematice. Systém se vyznačuje svou neúplností a to jak v ohledu zpracovávané problematiky, tak i zákaznické podpory. Uveřejněná data jsou mnohdy značně neaktuální. b. Systémy klasické, vyznačují se dobrým zpracováním poradenské problematiky v dané oblasti a častou aktualizací. Taktéţ je integrována jistá forma zákaznické podpory (chat, mail, ). Tyto systémy jsou jiţ na velmi dobré úrovni provedení a mohou být vyuţity i komerčně, povětšinou jsou ve vývoji před přerodem v komplexní systém. c. Komplexní systémy (profesionální), disponují mimo komplexně zpracovanou poradenskou problematikou, popřípadě i několika problematikami zároveň, také velmi dobrou zákaznickou podporou se zpětnou vazbou a s moţností kontaktovat operátora a to nezávisle na čase. 5.1 Poradenství ve výrobně obchodním podniku. Je to specifické vyuţití poradenského systému v podniku. Potom mohou existovat dva vztahy podnikového IS a komputerizovaného poradenského systému: Existují dva partnerské systémy, ani jeden není vnořen do druhého. Samostatný poradenský systém je redukován na poradenský podsystém a celý vnořen do podnikového IS jako jeden z jeho podsystémů. Poradenství pro zaměstnance podniku má poněkud odlišnou orientaci neţ poradenství pro spotřebitele výrobků. Zaměstnance podniku není potřebné přesvědčovat o výstupní kvalitě podnikových výrobků. Zaměstnanci dobře ví, který ze stupňů kvality tomu nebo onomu výrobku přiřadit. Poradenství je proto organizováno tak, aby: napomáhalo a vychovávalo zaměstnance k poţadovanému vztahu k podniku, vedlo zaměstnance ke kvalitnímu plnění sluţebních povinností vycházejících ze zastávané funkční pozice, informovalo o stávajících moţnostech ve funkčním postupu a rolích motivačních faktorů, orientovalo zaměstnance v podnikovém ţivotním cyklu zaměstnance, pomáhalo v řešení některých osobních, rodinných, manţelských a vztahových problémů (např. včetně poradenství proti šikaně, mobingu, bossingu, aj.), stimulovalo zaměstnance k vyuţívání sociálního, zdravotního, psychologického a relaxačního poradenství, které často vyuţívá odborné expertní činnosti, propagovalo výhodnost vyuţití podnikových bankovních úvěrů, zainteresovalo zaměstnance na výhodném nákupu podnikových výrobků a jejich osobní propagaci, aktivizovalo systém zaměstnaneckých benefit, participaci zaměstnanců z hlediska výběru a čerpání specifických výhod vnitropodnikové sociální politiky, -20-

Problémové domény a jejich charakteristiky

Problémové domény a jejich charakteristiky Milan Mišovič (ČVUT FIT) Pokročilé informační systémy MI-PIS, 2011, Přednáška 02 1/16 Problémové domény a jejich charakteristiky Prof. RNDr. Milan Mišovič, CSc. Katedra softwarového inženýrství Fakulta

Více

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS Úvodní přednáška Význam a historie PIS Systémy na podporu rozhodování Manažerský informační systém Manažerské rozhodování Srovnávání, vyhodnocování, kontrola INFORMACE ROZHODOVÁNÍ organizace Rozhodovacích

Více

EKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE. Luhačovice 24.10.2013

EKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE. Luhačovice 24.10.2013 EKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE Luhačovice 24.10.2013 CRM řízení vztahů se zákazníky CRM - je zkratka z anglického Customer Relationship Management a označují se tak systémy pro řízení vztahů se zákazníky.crm

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Softwarová podpora v procesním řízení

Softwarová podpora v procesním řízení Softwarová podpora v procesním řízení Zkušenosti z praxe využití software ATTIS Ostrava, 7. října 2010 www.attis.cz ATTN Consulting s.r.o. 1 Obsah Koncepce řízení výkonnosti Koncepce řízení výkonnosti

Více

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Architektury Informačních systémů Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Nutné pojmy Co je to informační systém? Jaké oblasti zahrnuje? Jaká je vazba IS na podnikovou strategii?

Více

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Kontext Dodavatelé Strategická Zákazníci ERP Taktická Operativní Kategorie ERP - zaměřeno na

Více

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Kontext Dodavatelé Strategická Zákazníci ERP Taktická Operativní Kategorie ERP - zaměřeno na

Více

3. Očekávání a efektivnost aplikací

3. Očekávání a efektivnost aplikací VYUŽÍVANÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ V ŘÍZENÍ FIREM Ota Formánek 1 1. Úvod Informační systémy (IS) jsou v současnosti naprosto nezbytné pro úspěšné řízení firem. Informačním ním systémem rozumíme ucelené softwarové

Více

PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci

PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci Příloha C Požadavky na Dokumentaci Stránka 1 z 5 1. Obecné požadavky Dodavatel dokumentaci zpracuje a bude dokumentaci v celém rozsahu průběžně aktualizovat při každé

Více

WEBOVÉ SYSTÉMY PORADENSKÝCH SLUŽEB WEB-BASED ADVISORY SERVICE SYSTEMS. Milan Mišovič, Jana Andrýsková

WEBOVÉ SYSTÉMY PORADENSKÝCH SLUŽEB WEB-BASED ADVISORY SERVICE SYSTEMS. Milan Mišovič, Jana Andrýsková WEBOVÉ SYSTÉMY PORADENSKÝCH SLUŽEB WEB-BASED ADVISORY SERVICE SYSTEMS Milan Mišovič, Jana Andrýsková Anotace: Poradenská služba je zákaznicky orientovaný proces, pro který je na bázi současných webových

Více

D1 Trvalá organizace

D1 Trvalá organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! D Útvarové a procesní řízení D1 Trvalá organizace Toto téma obsahuje informace o trvalé organizaci, jejích základních principech a prostředí.

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005

INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005 INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005 AGENDA definice IS, zavedení pojmů možnosti a rozdělení typická struktura technologie nasazení praktická ukázka

Více

Vývoj informačních systémů. Obecně o IS

Vývoj informačních systémů. Obecně o IS Vývoj informačních systémů Obecně o IS Informační systém Informační systém je propojení informačních technologií a lidských aktivit směřující k zajištění podpory procesů v organizaci. V širším slova smyslu

Více

Řízení vztahů se zákazníky

Řízení vztahů se zákazníky Řízení vztahů se zákazníky Řízení vztahů se zákazníky Vychází z představy, že podnik je řízen zákazníkem Používanými nástroji jsou: Call Centra Customer Relationship Management (CRM) Základní vazby v řízení

Více

Moderní metody automatizace a hodnocení marketingových kampaní

Moderní metody automatizace a hodnocení marketingových kampaní Moderní metody automatizace a hodnocení marketingových kampaní SAS CI Roadshow 2014 24/09/2014 Vít Stinka Agenda Představení společnosti Unicorn Systems Aliance Unicorn Systems a SAS Celkový koncept Customer

Více

Řízení firemních aktivit CRM jako konkurenční výhoda. Vilém Srnec ředitel společnosti vsrnec@inmedias.eu

Řízení firemních aktivit CRM jako konkurenční výhoda. Vilém Srnec ředitel společnosti vsrnec@inmedias.eu Řízení firemních aktivit CRM jako konkurenční výhoda Vilém Srnec ředitel společnosti vsrnec@inmedias.eu Naše potřeby v podnikání sdílet informace v rámci pracovních týmů evidence požadavků a úkolů přehlednost

Více

SYLABUS MODUL BUSINESS MODELOVÁNÍ. Doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.

SYLABUS MODUL BUSINESS MODELOVÁNÍ. Doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. SYLABUS MODUL BUSINESS MODELOVÁNÍ Doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Ostrava 20 : Business modelování Autoři: Doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Vydání: první, 20 Počet stran: Tisk: Vysoká škola podnikání,

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

Software a související služby

Software a související služby Software a související služby Webové technologie, přístup uživatele do systému přes webový prohlížeč Software na zakázku Webové stránky a e-shopy s plnou administrací Intranet, webové aplikace, informační

Více

WORKFLOW. Procesní přístup. Základ perspektivního úspěšného podnikového řízení. Funkčnířízení založené na dělbě práce

WORKFLOW. Procesní přístup. Základ perspektivního úspěšného podnikového řízení. Funkčnířízení založené na dělbě práce WORKFLOW Procesní přístup Základ perspektivního úspěšného podnikového řízení Funkčnířízení založené na dělbě práce Procesní řízení princip integrace činností do ucelených procesů 1 Funkční řízení Dělba

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

Řízení podniku a elektronické obchodování

Řízení podniku a elektronické obchodování Řízení podniku a elektronické obchodování Elektronické podnikání Všechny podnikové procesy ovlivněné internetem Elektronický obchod Řízení dodavatelských sítí Řízení zdrojů podniku Řízení vztahů se zákazníky

Více

Přednáška č.13. Organizace firmy při zahraniční činnosti

Přednáška č.13. Organizace firmy při zahraniční činnosti Přednáška č.13 Organizace firmy při zahraniční činnosti Organizační struktura Organizační struktura je vedením určený systém hierarchicky rozčleněných míst, útvarů, skupin (organizačních jednotek). Cílem

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1 Management IS Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1 Učitelé Přednášející: Cvičící: Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. Ing.Aleš Klusák Kontakt: koch@fbm.vutbr.cz 22/ 2 Literatura Skripta: Koch,M. Dovrtěl,J.:

Více

9. Může dojít k situaci, že ZP je nutno aktualizovat (změna vzhledu, změna příjmení, změna -1- dále ZP).

9. Může dojít k situaci, že ZP je nutno aktualizovat (změna vzhledu, změna příjmení, změna -1- dále ZP). 1 Popis ucelené problémové domény Následující komplexní příklad se týká domény soukromých zbraní v ČR (SSZ v ČR) Ukážeme nejdříve její obecný popis, ale nebudeme se přísně držet současně platného zákona

Více

Hospodářská informatika

Hospodářská informatika Hospodářská informatika HINFL, HINFK Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

Komputerizace problémových domén

Komputerizace problémových domén Milan Mišovič (ČVUT FIT) Pokročilé informační systémy MI-PIS, 2011, Přednáška 03 1/19 Komputerizace problémových domén Prof. RNDr. Milan Mišovič, CSc. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých PROJEKTŮ Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

Úvod do projektu. Standardizace provozních funkcí ÚSC. Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě

Úvod do projektu. Standardizace provozních funkcí ÚSC. Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě Úvod do projektu Standardizace provozních funkcí ÚSC Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě Měníme zvyky a posouváme mentální bloky POPTÁVKA Tlak na rozpočet, obtížně stanovitelné rozpočtové

Více

Využití benchmarkingu ke zkvalitnění práce útvaru interního auditu MěÚ Říčany. Setkání interních auditorů Praha 17.2.2015

Využití benchmarkingu ke zkvalitnění práce útvaru interního auditu MěÚ Říčany. Setkání interních auditorů Praha 17.2.2015 Využití benchmarkingu ke zkvalitnění práce útvaru interního auditu MěÚ Říčany Setkání interních auditorů Praha 17.2.2015 Benchmarking v pojetí iniciativy BI 2005 Využití v benchmarking v praxi MěÚ Říčany

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

Obsah. Předmluva...19. KAPITOLA 1 Úvod do programu Microsoft Dynamics NAV...23. KAPITOLA 2 Základy ovládání...33

Obsah. Předmluva...19. KAPITOLA 1 Úvod do programu Microsoft Dynamics NAV...23. KAPITOLA 2 Základy ovládání...33 Obsah Předmluva...19 Stručný úvod... 19 Cílová skupina... 20 Cvičení a řešení... 20 Poděkování... 21 Zpětná vazba od čtenářů... 21 Errata... 21 KAPITOLA 1 Úvod do programu Microsoft Dynamics NAV...23 Co

Více

B2 Organizace jako systém

B2 Organizace jako systém Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B2 Organizace jako systém Toto téma obsahuje informace o způsobech a přístupech k řízení organizace jako

Více

ORACLE ŘÍZENÍ FINANCÍ

ORACLE ŘÍZENÍ FINANCÍ ORACLE ŘÍZENÍ FINANCÍ Modul Oracle řízení financí je celopodnikové řešení pro správu likvidity a řízení peněžních prostředků. Tento modul je součástí Aplikací Oracle. To je integrovaná sada aplikací elektronického

Více

Leady & MERK Integrace Microsoft Dynamics CRM s aplikacemi Leady a MERK

Leady & MERK Integrace Microsoft Dynamics CRM s aplikacemi Leady a MERK Integrace Microsoft Dynamics CRM s aplikacemi Leady a MERK Strana 1 z 12 Obsah 1. Leady... 3 a. Shrnutí... 3 b. Popis modulu... 3 c. Technické podrobnosti o modulu... 5 2. MERK... 6 a. Shrnutí... 6 b.

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010

Více

Stav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji

Stav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji Stav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji Zpracoval(a): Ing. Tomáš Vašica Datum: 23. 9. 2015 Obsah prezentace 1. Představení projektového záměru 2. Co očekává Moravskoslezský kraj od

Více

ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ

ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ Podle toho, zda informační systém funguje na operativní, taktické nebo strategické řídicí úrovni, můžeme systémy rozdělit do skupin. Tuto pyramidu

Více

Management informačních systémů. Název Information systems management Způsob ukončení * přednášek týdně

Management informačních systémů. Název Information systems management Způsob ukončení * přednášek týdně Identifikační karta modulu v. 4 Kód modulu Typ modulu profilující Jazyk výuky čeština v jazyce výuky Management informačních systémů česky Management informačních systémů anglicky Information systems management

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY. 03. 01. 2006, Ing. Jiří Mráz

INFORMAČNÍ SYSTÉMY. 03. 01. 2006, Ing. Jiří Mráz INFORMAČNÍ SYSTÉMY 03. 01. 2006, Ing. Jiří Mráz PŘEDNÁŠEJÍCÍ Jiří Mráz Production Coordinator UNICORN jiri.mraz@unicorn.cz AGENDA Informační a komunikační technologie (ICT) podniku Informační systémy Zakázkový

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Bakalářský studijní obor hospodářská informatika

Bakalářský studijní obor hospodářská informatika Bakalářský studijní obor hospodářská informatika Předpoklady Struktura studia Přihlášky Poradenství Bakalářský studijní obor hospodářská informatika nabízí fundované vědecké a praktické vzdělání v oblasti

Více

Dotační tituly pro IT/ICT sektor. Konference ISSS 2010 12. dubna 2010, Hradec Králové

Dotační tituly pro IT/ICT sektor. Konference ISSS 2010 12. dubna 2010, Hradec Králové Konference ISSS 2010 12. dubna 2010, Hradec Králové Agenda prezentace O společnosti Dotace obecně Dotace na mzdy v IT program ICT a strateg. služby Dotace na IT produkty program ICT v podnicích Podání

Více

Zvyšování výkonnosti firmy na bázi potenciálu zlepšení

Zvyšování výkonnosti firmy na bázi potenciálu zlepšení Nakladatelství a autor dìkují za podporu pøi vydání této knihy spoleènostem: SAP ÈR, spol. s r. o. MICROSOFT, s.r.o. ŠKODA AUTO, a.s. Ing. Pavel Uèeò, CSc. Zvyšování výkonnosti firmy na bázi potenciálu

Více

Informace a znalosti v organizaci

Informace a znalosti v organizaci Informace a znalosti v organizaci Vladimíra Zádová Postavení informací a znalostí z hlediska úspěšnosti firmy Vnitřní faktory Rámec 7S faktorů úspěchu firmy [ Mc Kinsey ] Struktura Strategie Systémy Spolupracovníci

Více

Allegro účetnictví. Schéma účetního modulu. Podstatné vlastnosti. Allegro Business Solution Účetnictví

Allegro účetnictví. Schéma účetního modulu. Podstatné vlastnosti. Allegro Business Solution Účetnictví Allegro účetnictví Obsahuje zákonem vyžadované agendy podvojného účetnictví a tvoří jádro celého systému. Standardní bloky zahrnují účetní knihu, faktury přijaté a vydané, banky, pokladny a přiznání DPH.

Více

Hospodářská informatika

Hospodářská informatika Hospodářská informatika HINFL, HINFK Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Chytrá systémová architektura jako základ Smart Administration

Chytrá systémová architektura jako základ Smart Administration Chytrá systémová architektura jako základ Smart Administration Ing. Petr Škvařil, Pardubický kraj Dipl. Ing.Zdeněk Havelka PhD. A-21 s.r.o. 1 Nepříjemné dotazy Jsme efektivní v provozování veřejné správy?

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

v praxi Rizika a přínosy zavádění BI jako nástroje pro řízení podnikání

v praxi Rizika a přínosy zavádění BI jako nástroje pro řízení podnikání Podpora rozhodování v praxi Rizika a přínosy zavádění BI jako nástroje pro řízení podnikání HanušRais Business DevelopmentManager SAS Institute ČR s.r.o. Agenda Úvod - Profil SAS Institute Pojem Business

Více

podnikatelských koncepcí, objasnit přístupy sektoru finančních služeb k trhu a

podnikatelských koncepcí, objasnit přístupy sektoru finančních služeb k trhu a Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia ------------------------------------------------------------------------------------- Název tematického celku: MARKETINGOVÉ ŘÍZENÍ. KLIENT. Cíl:

Více

Od životních situací ke kompetenčnímu modelu. Bc. František Aubrecht, MBA Ing. Miroslav Vlasák

Od životních situací ke kompetenčnímu modelu. Bc. František Aubrecht, MBA Ing. Miroslav Vlasák Od životních situací ke kompetenčnímu modelu Bc. František Aubrecht, MBA Ing. Miroslav Vlasák Obsah Životní situace Procesní model úřadu Případová studie Magistrát města Kladno Závěr Životní situace -

Více

Řízení rizik. Ing. Petra Plevová. plevova.petra@klikni.cz http://plevovapetra.wbs.cz

Řízení rizik. Ing. Petra Plevová. plevova.petra@klikni.cz http://plevovapetra.wbs.cz Řízení rizik Ing. Petra Plevová plevova.petra@klikni.cz http://plevovapetra.wbs.cz Procesní řízení a řízení rizik V kontextu současných změn je třeba vnímat řízení jakékoli organizace jako jednoduchý,

Více

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Klíčová aktivita 2 Komplexní vzdělávání Milan Jermář 25. 10. 2010 Cílem dokumentu je seznámit účastníky vzdělávacího modulu (popř. lektory, tutory) s cílem a obsahem

Více

Zdravotnické laboratoře. MUDr. Marcela Šimečková

Zdravotnické laboratoře. MUDr. Marcela Šimečková Zdravotnické laboratoře MUDr. Marcela Šimečková Český institut pro akreditaci o.p.s. 14.2.2006 Obsah sdělení Zásady uvedené v ISO/TR 22869- připravené technickou komisí ISO/TC 212 Procesní uspořádání normy

Více

TEORIE ZPRACOVÁNÍ DAT

TEORIE ZPRACOVÁNÍ DAT Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky TEORIE ZPRACOVÁNÍ DAT pro kombinované a distanční studium Jana Šarmanová Ostrava 2003 Jana Šarmanová, 2003 Fakulta

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ DĚKANA FAKULTY BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2009 Praha 10. prosince 2009 Částka 2 O B S A H Pokyn děkana Fakulty bezpečnostního

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Co je podnikatelský plán? Psaný dokument, ve kterém je sepsána Vaše podnikatelská činnost Má odpovídat skutečnosti bez příkras

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Řízení Lidských Zdrojů

Řízení Lidských Zdrojů Katedra Řízení Podniku Řízení Lidských Zdrojů Ing. Miloš Krejčí milos.krejci@mail.vsfs.cz Řízení Lidských Zdrojů 1. Řízení lidských zdrojů jako součást podnikové strategie 2. Řízení Lidských Zdrojů Řízení

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)

Více

X36SIN: Softwarové inženýrství. Životní cyklus a plánování

X36SIN: Softwarové inženýrství. Životní cyklus a plánování X36SIN: Softwarové inženýrství Životní cyklus a plánování 1 Kontext Minule jsme si řekli, co to je deklarace záměru, odborný článek, katalog požadavků, seznam aktérů a seznam událostí. Seznam aktérů a

Více

Seznam úloh v rámci Interního grantového systému EPI

Seznam úloh v rámci Interního grantového systému EPI Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice Seznam úloh v rámci Interního grantového systému I rok/p ořadí Číslo úlohy Název Obor 2008 B1/2008 Vývojové tendence globalizujícího se podnikatelského

Více

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist)

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) Oblast 1. STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Jsou identifikovány procesy v takovém rozsahu, aby byly dostačující pro zajištění systému managementu jakosti v oblasti vzdělávání?

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Geo-informační systémy

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Geo-informační systémy Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Geo-informační systémy Definice, budování a život GIS Kapitola 1: Vztahy strana 2 Data, informace, IS, GIS Kapitola 1: Vztahy strana 3 Rozhodnutí Znalosti Znalostní systémy. Informace

Více

Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě

Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě Tomáš Hrabík ICZ a.s. Konference Řízení informatiky v soukromém a veřejném sektoru 1 Otázky 1. Je egovernment o elektronizaci

Více

2. Modelovací jazyk UML 2.1 Struktura UML 2.1.1 Diagram tříd 2.1.1.1 Asociace 2.1.2 OCL. 3. Smalltalk 3.1 Jazyk 3.1.1 Pojmenování

2. Modelovací jazyk UML 2.1 Struktura UML 2.1.1 Diagram tříd 2.1.1.1 Asociace 2.1.2 OCL. 3. Smalltalk 3.1 Jazyk 3.1.1 Pojmenování 1. Teoretické základy modelování na počítačích 1.1 Lambda-kalkul 1.1.1 Formální zápis, beta-redukce, alfa-konverze 1.1.2 Lambda-výraz jako data 1.1.3 Příklad alfa-konverze 1.1.4 Eta-redukce 1.2 Základy

Více

Obsah: Základní pojmy, definice Informační systémy IT architektura Typické aplikační komponenty Implementace aplikací

Obsah: Základní pojmy, definice Informační systémy IT architektura Typické aplikační komponenty Implementace aplikací Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 30 Téma: INFORMAČNÍ SYSTÉMY A ARCHITEKTURA IT V PODNIKU Lektor: Ing. Michal Beránek Třída/y:

Více

Elektronické formy vzdělávání úředníků

Elektronické formy vzdělávání úředníků Marbes consulting = správný partner na cestě k efektivnímu Elektronické formy úředníků Pro: Krajský rok informatiky Ústí nad Labem Datum: 26.9.2012 Marian Kudela MARBES CONSULTING s.r.o. Tel.: 378 121

Více

QAD Business Intelligence

QAD Business Intelligence QAD Business Intelligence Vladimír Bartoš, Pavel Němec Konzultanti 13.6.2012 Komponenty QAD BI Analytické tabule pro podporu rozhodování Spolupráce uživatelů nad analyzovanými daty Reporty Generátor analytických

Více

TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE

TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE Tel. +420 543426329 TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE Autor: Vít Chvál Verze dokumentu: 1.0 Datum poslední změny: 18.2.2013 Obsah: 1 Pracovník 3 2 Pracovní činnosti (Náplň práce)

Více

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Obsah prezentace Úvod Rámcové vzdělávací programy Vzdělávací oblasti a jejich výstupy Role knihovníka

Více

Logistika v údržbě. Logistika - definice

Logistika v údržbě. Logistika - definice Logistika v údržbě Řízení zásob náhradních dílů a toků materiálu Logistika - definice Logistika představuje integraci materiálového a informačního toku jedná se o integrující vědu (Filkenstein 1988) Logistika

Více

Referenční projekty STRANA 1 (CELKEM 6)

Referenční projekty STRANA 1 (CELKEM 6) Níže uvedený přehled referencí poskytuje informace o našich zkušenostech a obsahuje také projekty, na kterých jsme se účastnili ve spolupráci s jinými partnerskými společnostmi: Zákazník Františkovy Lázně

Více

MĚSTSKÝ ROK INFORMATIKY

MĚSTSKÝ ROK INFORMATIKY MĚSTSKÝ ROK INFORMATIKY Informační strategie města Plzně a architektura Informačního systému města Plzně -ISMP Ing. Stanislav Brož Ing. Josef Míka Správa informačních technologií města Plzně Informační

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 5 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 M A R K E T I N G O V Ý I N F O R M A Č N Í S Y S T É M ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Mnoho

Více

Analýza a vytváření pracovních míst

Analýza a vytváření pracovních míst Analýza a vytváření pracovních míst Definice pracovního místa a role Pracovní místo Analýza role Roli lze tedy charakterizovat výrazy vztahujícími se k chování existují-li očekávání, pak roli představuje

Více

ECM. Enterprise Content Management. čt 9:15 Petr Bouška (xboup00) Zbyněk Hostaš Lukáš Maršíček Martin Nikl (xnikm00)

ECM. Enterprise Content Management. čt 9:15 Petr Bouška (xboup00) Zbyněk Hostaš Lukáš Maršíček Martin Nikl (xnikm00) ECM Enterprise Content Management čt 9:15 Petr Bouška (xboup00) Zbyněk Hostaš Lukáš Maršíček Martin Nikl (xnikm00) Co nás čeká... Definice ECM Problém podnikového obsahu Historie vzniku ECM Architektura

Více

Jana Forejtová. Setkání uživatelů 2010 1

Jana Forejtová. Setkání uživatelů 2010 1 Jana Forejtová Setkání uživatelů 2010 1 Podsystém Doprava bude poprvé distribuován ve verzi 9.4 IS Orsoft v polovině letošního roku Setkání uživatelů 2010 2 Jednoduchý integrovaný systém řízení dopravy

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

Podnikové informacní systémy investice a efekty

Podnikové informacní systémy investice a efekty Podnikové informacní systémy investice a efekty Odhad nasycenosti trhu vybranými aplikacemi z pohledu dodavatelu v CR na pocátku roku 2006 15 10 Pocet kladných odpovedí 5 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

Více

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Říjen 2009 Ing. Stanislav Richtar Ředitel společnosti 1 OBSAH PREZENTACE 1. Outsourcing - obecně 2. Výchozí stav projektu 3. Model poskytovaných služeb

Více

Projektové řízení jako základ řízení organizace

Projektové řízení jako základ řízení organizace Projektové řízení jako základ řízení organizace Aleš Chudý, ředitel divize IW ales.chudy@microsoft.com Technický seminář Bratislava 6.10.2008 Obsah Potřeby byznysu a IT Řešení EPM Microsoft EPM Optimalizační

Více

MOŢNOSTI VYUŢITÍ ROLÍ, AKTORŮ A AGENTŮ PŘI DESIGNU BYZNYS PROCESŮ

MOŢNOSTI VYUŢITÍ ROLÍ, AKTORŮ A AGENTŮ PŘI DESIGNU BYZNYS PROCESŮ MOŢNOSTI VYUŢITÍ ROLÍ, AKTORŮ A AGENTŮ PŘI DESIGNU BYZNYS PROCESŮ Ing. Jan Smolík Vysoká škola finanční a správní PROČ JINÝ ZPŮSOB MODELOVÁNÍ PROCESŮ Základní žurnalistické otázky Co, kdo, kdy, kde, jak,

Více

Koncept řešení EOS EVIDENCE ORGANIZAČNÍ STRUKTURY

Koncept řešení EOS EVIDENCE ORGANIZAČNÍ STRUKTURY Koncept řešení EOS komplexní řešení informačních systémů EVIDENCE ORGANIZAČNÍ STRUKTURY Městský rok informatiky v Olomouci Datum: 12.6. 2009 MARBES CONSULTING s.r.o. Brojova 16, 326 00 Plzeň Jaroslav PEROUTKA

Více

QUO VADIS ICT. z pohledu ICZ. Roman Zemánek, obchodní ředitel ICZ a.s., Praha, 25. září 2014

QUO VADIS ICT. z pohledu ICZ. Roman Zemánek, obchodní ředitel ICZ a.s., Praha, 25. září 2014 QUO VADIS ICT. z pohledu ICZ Roman Zemánek, obchodní ředitel ICZ a.s., Praha, 25. září 2014 Dokument: Informační prezentace Důvěrnost: Veřejná www.i.cz 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Společnost zaloţena 1997 Jediný

Více

Vnitřní kontrolní systém a jeho audit

Vnitřní kontrolní systém a jeho audit Vnitřní kontrolní systém a jeho audit 7. SETKÁNÍ AUDITORŮ PRŮMYSLU 11. 5. 2012 Vlastimil Červený, CIA, CISA Agenda Požadavky na VŘKS dle metodik a standardů Definice VŘKS dle rámce COSO Role interního

Více

Analýza a modelování dat. Helena Palovská

Analýza a modelování dat. Helena Palovská Analýza a modelování dat Helena Palovská Analýza a modelování pro SW projekt Strukturovaný přístup Dynamická část (procesy, aktivity, funkce) Statická část (data) Objektově orientovaný přístup use case

Více

RDF DSPS ROZVOJ PORTÁLU

RDF DSPS ROZVOJ PORTÁLU RDF DSPS ROZVOJ PORTÁLU ČEZ Distribuce, a.s. HSI, spol. s r.o. Zbyněk Businský Miroslav Kaňka ZÁKAZNÍK A DODAVATEL ČEZ DISTRIBUCE, A.S. ČEZ distribuční síť Od r. 2012 implementován GEOPORTÁL (1. ETAPA),

Více

Helios Easy. integrované řešení pro řízení

Helios Easy. integrované řešení pro řízení integrované řešení pro řízení Skupina ASSECO je jedním z nejvýznamnějších softwarových domů ve střední Evropě. Chcete držet své náklady více pod kontrolou? Potřebujete, aby vaše investice měly rychlou

Více

Představení výsledků projektu. Implementace procesního modelu s využitím ADONIS na Městském úřadě Prostějov

Představení výsledků projektu. Implementace procesního modelu s využitím ADONIS na Městském úřadě Prostějov Představení výsledků projektu Implementace procesního modelu s využitím ADONIS na Městském úřadě Prostějov Procesy Městského úřadu Prostějov Identifikováno 923 procesů Setříděno do 173 procesů Jeden proces

Více