Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav Morfologie, fyziologie a genetiky zvířat

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav Morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Hodnocení acidobazické rovnováhy selat v závislosti na jejich výživě Diplomová práce Vedoucí práce: Dr. Ing. Zdeněk Havlíček Vypracovala: Bc. Lucie Fedorková Brno 2010

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hodnocení acidobazické rovnováhy selat v závislost na jejich výživě vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MU v Brně. dne. podpis diplomanta.

3 Poděkování : Děkuji vedoucímu mé diplomové práce, Dr.Ing. Zdeňku Havlíčkovi, za poskytnutí informací, odborné vedení, cenné rady a připomínky. Mé poděkování patří rodině a příteli za podporu během studia.

4 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá parametry acidobazické rovnováhy krve v závislosti na přídavku koření do krmné dávky a na růstové křivce selat. Součástí řešení práce je posouzení vhodnosti dané kategorie pro pokusy spojené s analýzou krve. Pokusné skupiny se sestávaly ze 64 kusů selat o výchozí průměrné hmotnosti 10,09 kg. Selata byla ustájena ve smíšených skupinách po osmi kusech. Krmná dávka se sestávala ze směsi ČOS (kontrolní skupina) a ČOS s přídavkem koření (saturejka zahradní, tea tree, zázvor). Krev odebrána k analýze dvakrát, na počátku a na konci pokusného období. Během pokusného období selata třikrát vážena. Přídavek zázvoru rychlost růstu, oproti kontrolní skupině, snižoval, tea tree a saturejka měly naopak pozitivní vliv na váhové přírůstky. Krmné směsi obohacené kořením ovlivnily i parametry acidobazické rovnováhy. Klíčová slova : sele, acidobazická rovnováha, růst, krevní parametr ABSTRACT The thesis examines acid-base balance parameters of blood depending on an addition of spice in feeding ration and on a growth curve. Analyzing the suitability of each category for experiments connected with blood analysis is part of this work. The experimental groups consisted of 64 piglets with an average starting weight of 10,14 kg. Piglets were kept in mixed groups of eight pieces. The feeding ration consisted of ČOS compound (control group) and ČOS with addition of spice (summer savory, malaleuca, ginger). The blood for analysis was taken twice, once on the beginning and once at the end of the test. Piglets were weighed three times during the experiment. Compared to the control group the addition of ginger decelerated the growth of piglet. On the other hand summer savory and malaleuca had a positive influence on gain in porters weight. The feeding compounds with addiction of spice affected also the acid-base balance parameters. Key words : porker, acid-base balance, growth, blood

5 OBSAH 1. ÚVOD CÍL PRÁCE Literární přehled Homeostáza Acidobazická rovnováha Parametry acidobazické rovnováhy Primární veličiny acidobazické rovnováhy Sekundární veličiny acidobazické rovnováhy Regulace acidobazické rovnováhy Pufrační systém regulace ABR Kompenzační systémy Vyšetřovací metody Interpretace nálezů Poruchy acidobazické rovnováhy Základní členění poruch ABR Výživa selat po odstavu MATERIÁL A METODIKA Experimentální zvířata Krmná dávka Odběr krve Analýza krevních vzorků Statistická analýza VÝSLEDKY A DISKUZE Vliv kořenících složek na parametry růstu Vývoj hmotnosti ve vztahu ke kořenícím složkám Vývoj hmotnosti v závislosti na pohlaví Vývoj hmotnosti v závislosti na pohlaví Průkaznost vlivu kořenících složek na parametry růstu u jednotlivých pohlaví Vliv kořenících složek na parametry acidobazické rovnováhy Hodnocení parametrů krve v závislosti na kořenící složce Hodnocení výskytu poruch acidobazické rovnováhy Vhodnost dané věkové kategorie k odběru arteriální krve Diskuze Závěr SEZNAM LITERATURY seznam tabulek, grafů a obrázků SEZNAM ZKRATEK... 64

6 1. ÚVOD V České Republice se vepřové maso těší velké oblibě a dlouhodobě zaujímá přední příčku v celkové spotřebě masa. Přesto je chov prasat v ČR nerentabilní, početní stavy prasat se neustále snižují. Produkce není konkurenceschopná vůči ostatním zemím Evropské Unie, čímž narůstá dovoz vepřového masa. Náklady na výrobu vepřového masa se progresivně zvyšují, ale výkupní ceny náklady nepokrývají. Toto jsou důvody, proč čeští chovatelé své chovy likvidují, nebo významně redukují. Pro efektivní chov prasat je nutné zajistit celou řadu faktorů, například zoohygienu, produkční a reprodukční ukazatelé, plnohodnotnou výživy, aj. Pokud však není zajištěn dobrý zdravotní stav v chovu, ani dodržení všech ostatních parametrů nevede ke kýženému výsledku, kterým je produkce kvalitního vepřového masa s nízkými vstupními náklady. Proto je nutné věnovat zdravotnímu stavu zvířat velkou pozornost a preferovat prevenci před léčbou. V produkčním cyklu chovu prasat existuje několik krizových období, jejichž úspěšné zvládnutí napomáhá efektivnější produkci. Jedním z těchto období je odstav selat, kdy jsou selata přesunuta od matky do tzv. předvýkrmu. Tato fáze je riziková z mimo jiné z důvodu přechodu výživy mateřským mlékem na výživu pevnými krmivy. Selata jsou nucena rychlému návyku na krmné směsi a jejich spotřebu v dostatečném množství. Pokud není v tomto období dosažen dostatečný příjem krmné směsi, významně se snižují hmotnostní přírůstky během vlastního výkrmu. Acidobazická rovnováha je jedním ze tří regulačních procesů organismu, jež zajišťují veškeré ostatní, pro život nezbytné, procesy. Dojde-li k narušení kterékoliv složky homestáze, následuje porušení celkového zdravotního stavu. Našim cílem by proto mělo být udržování homeostázy, a tím i zachování pevného zdraví. Výživa je jednou z možností jak udržovat množství kyselin a zásad v organismu v rovnováze. V lidské výživě se po tisíciletí užívají některé rostliny jako kořenící přísady. Mimo jejich schopnosti ochucovat pokrmy, mají mnohé z nich i příznivé účinky na zdraví. Otázkou je, zda vybraná koření používaná v lidské výživě, mohou ovlivnit zdravotní stav i u hospodářských zvířat, v tomto případě u selat. 7

7 2. CÍL PRÁCE Souhrn literárních poznatků o acidobazické rovnováze Vyhodnocení vlivu kořenících složek na parametry krve a na růstovou křivku Posouzení vhodnosti kategorie odstavených selat pro pokusy spojené s analýzou krve 8

8 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Homeostáza Pojem homeostáza v případě živých organismů značí schopnost udržovat fyziologické procesy v dynamické stabilitě. Všechny živočišné organismy jsou neustále vystaveny vlivům svého prostředí, které se více či méně mění a schopnost homeostázy umožňuje minimalizovat tyto vlivy. Homeostáza u živočichů a lidí zajišťuje tkáňovým buňkám stálé optimální podmínky pro jejich specializované funkce a je tak nutnou podmínkou života. Je-li narušena, dochází k onemocnění či smrti. Stabilita vnitřního prostředí je zajišťována neuroimunoendokriními regulačními mechanismy a jejich vzájemnou návazností. Prostřednictvím těchto mechanismů je v organismu udržován relativně stálý osmotický tlak, koncentrace ph, isoionie (zastoupení jednotlivých iontů) a isovolémie (objem tělesných tekutin). 3.2 Acidobazická rovnováha Acidobazická rovnováha vyjadřuje dynamickou rovnováhu mezi kyselinami a zásadami v organismu. Udává rovnováhu mezi tvorbou a odbouráváním (vylučováním) kyselých a zásaditých látek v těle. Acidobazická rovnováha patří mezi homeostatické regulační mechanismy a její udržování v určitém rozmezí je nezbytné pro správnou funkci organismu. Udržována je prostřednictvím intracelulárních a extracelulárních systémů pufrů, které vyrovnávají okamžité výkyvy rovnováhy a prostřednictvím tělních orgánů (plic a ledvin), které vyrovnávají dlouhodobou kompenzaci poruch rovnováhy. 3.3 Parametry acidobazické rovnováhy Parametry acidobazické rovnováhy jsou veličiny, které jsou vhodné pro posuzování acidobazického stavu. 9

9 Klinicky nejdůležitější a určující veličinou acidobazické rovnováhy je ph. Běžně je uváděna jako primární veličina ABR, nicméně patří mezi sekundární veličiny (tzn. závisle proměnné) Primární veličiny acidobazické rovnováhy Dle Veselého (2008) jsou primárními veličinami, tzn. regulovanými nezávisle na acidobazické regulaci (mají schopnost měnit ph), parciální tlak oxidu uhličitého a koncentrace silných kationtů a aniontů v plazmě. Mimo tyto uvedené veličiny Durward, 2009, Rees et al. (2006), Kellum et al.(2006) A Matoušovic et al. (2002) uvádějí jako primární veličinu mimo to i celkovou koncentraci slabých, neprchavých kyselin (A tot ) Parciální tlak oxidu uhličitého (PCO 2 ) Parciální tlak CO 2 v krvi je parciálním tlakem oxidu uhličitého v hypotetické ideální plynné fázi v rovnováze s roztokem (Jabor, 2008). Dojde-li ke změně produkce oxidu uhličitého tkáněmi, nebo se změní jeho koncentrace ve vnějším prostředí, organismus na toto reaguje změnou v krevním oběhu a změnou v respiraci, a to bez ohledu na acidobazický status, proto je PCO 2 považován za primární veličinu ABR. PCO 2 je přímo měřeným ukazatelem, udává se v kilopaskalech Diference silných aniontů (SID) Diference silných ionů (strong ion difference) udává rozdíl mezi sumou všech zcela disociovaných kationtů a všech silných aniontů. Veličina vychází z modelu elektroneutrality plazmy. Jedná se o parametr počítaný, k jeho stanovení se využívá celá řada rovnic, uvádím zde její nejnovější pojetí dle Fencla (Jabor, 2008) : SID = [Na + ] + [K + ] + [Ca 2+ ] + [Mg 2+ ] - ([Cl - ] + [UA - ]) 10

10 Obr.1 : Sloupec kationů a anionů se znázorněním diference silných iontů (Kazda, 2008) Celková koncentrace slabých neprchavých kyselin (A tot ) Tento parametr udává pufrovou část plazmy bez bikarbonátu. Většinově A tot zastupuje albumin, menší část je tvořena anorganickým fosfátem. Udává se v molech na litr plazmy Sekundární veličiny acidobazické rovnováhy Koncentrace sekundárních parametrů ABR se v tělních tekutinách mění jedině při změně minimálně jedné primární veličiny. Problematickou je v tomto případě koncentrace vodíkových iontů, hodnota parametru se sice dynamicky mění, ale pouze na základě změn nezávisle proměnných veličin. V současné odborné literatuře je koncentrace vodíkových iontů a ph zařazováno do sekundárních veličin. Všechny níže uvedené parametry mohou být použity při hodnocení acidobazické rovnováhy a to dle použité metody hodnocení ABR Koncentrace vodíkových iontů a ph Primární princip ABR spočívá v poměru koncentrace vodíkových iontů a hydroxidových aniontů v roztoku. Je-li daný roztok neutrální, koncentrace vodíkových 11

11 iontů se rovná koncentraci aniontů hydroxidových. V kyselých roztocích dominují vodíkové ionty, naopak v zásaditých roztocích převažují hydroxidové anionty nad ionty vodíkovými. Význam aktivity H + spočívá ve spojitosti změny H + iontů a změnou konformace proteinových molekul, čímž dochází například ke změně aktivity enzymových reakcí. Jelikož je ale aktivita H + v krvi velmi nízká, vyjadřuje se aktivita ABR v ph. Hodnota ph je definována jako záporný dekadický logaritmus relativní molární aktivity vodíkových kationtů (Kazda, 2008; Ritter, 2008; Patience, 2005). Jedná se o přímo stanovaný ukazatel, stanovuje se zejména potenciometrickým stanovením. ph = log 10 [H + ] Tab.1 : Vztah mezi koncentrací H + a ph Koncentrace H + (nmol/l) ph 20 7, , , , , , Aktuální hydrogenuhličitany (HCO - 3 ) Parametr udávající aktuální koncentraci hydrogenuhličitanů ve vyšetřované krvi. Závisí na činnosti ledvin a na hodnotách SID. Dle zjištěných hodnot lze usuzovat na kvalitu hydrogenuhličitanového pufru krve. Jedná se o veličinu v krvi přímo stanovovanou, hodnoty se udávají v molech na litr krve. 12

12 Standardní hydrogenuhličitany (sthco - 3 ) Parametr udávající potenciální koncentraci hydrogenuhličitanů po nasycení krve na hodnotu pco 2 5,3 kpa. Dojde-li k jejich poklesu, stanovujeme metabolickou acidózu Výchylka bází (BE) Výchylka bází (base excess) udává množství silných kyselin, kterých by bylo nutno přidat k jednomu litru krve, aby bylo dosaženo ph 7,400. Base excess je parametrem počítaným, udává se v milimolech na litr Výchylka bází extracelulární tekutiny (BE ECT ) Výchylka bází extracelulární tekutiny (BE ECT ) je takové množství kyselin (v mmol/l) vyšetřované tekutiny), které je nutné přidat do vyšetřované tekutiny, aby se ph upravilo k hodnotě 7,400, a to za předpokladu PCO 2 5,33 kpa a teploty 37 C (Jabor et al., 2008) Při vypočítávání β ecf se užívá parametr B ecf, což je faktor, který odráží pufrovací hodnotu nehydrogenuhličitanových pufrů v extracelulární tekutině Pufrové báze (BB) Jedná se o slabé báze slabých kyselin plazmy, tzn. pufrové báze (buffer base) udávají součet koncentrací všech pufrových bází v jednom litru krve či plazmy. BB = [HCO 3 - ] + [nonhco 3 - ] Anion gap (AG) Českými ekvivalenty jsou - aniontová mezera nebo aniontové okno. Parametr vyjadřuje přítomnost neměřených anionů v krvi. Jedná se o veličinu dopočítanou a to z hodnot naměřených v panelu elektrolytů. AG = [Na + ] + [K + ] ([Cl - ) + HCO 3 - ]) 13

13 Neměřené aniony (UA) Parametr zahrnuje ionty anorganických i organických kyselin (laktát, sírany, ketokyseliny). Dnes nahrazuje výpočet tzv. reziduálních anionů, které byly k výpočtům používány před zavedením aniontové mezery. Výpočet UA : [UA - ] = [Na + ] + [K + ] + [Ca 2+ ] + [Mg 2+ ] - ([Cl - ] + [HCO 3 - ] + [Alb x- ] + [Pi y- ]) kde Alb x- udává náboj na albuminu, Pi y- náboj na fosfátech Parciální tlak kyslíku (PO 2 ) Nejedná se o přímý ukazatel acidobazického stavu, ale má význam při stanovování poruch ABR. Vyjadřuje množství kyslíku rozpuštěného v krvi. Parametr je přímo stanovovaný, udává se v kpa. 3.4 Regulace acidobazické rovnováhy Rovnovážný stav je neustále narušován faktory pocházející z vnějšího i vnitřního prostředí (metabolity). Proti těmto narušitelům se ABR brání prostřednictvím tzv. regulačních mechanismů, které vyvolávají fyziologickou reakci na změny ph a zajišťují tak rovnováhu ABR a zamezují vzniku funkčních poruch organismu. Tento proměnný stav označujeme jako dynamickou homeostázu ph. Regulace ABR je zajišťována dvěmi složkami pufračními systémy (fyzikálněchemickými a biologickými) a systémy regulačními (respiračními a nerespiračními). Jeli narušeno fyziologické rozpětí ph, zapojují se do regulace bezprostředně po narušení jednotlivé pufry, dále dochází ke spolupráci všech složek pufračního systému krve a intersticia, poté je zapojena respirační regulace a nejpozději po výchylce ph nastupuje renální regulace. Pokud ani tento složitý regulační systém nedokáže srovnat hodnotu ph a to je vychýleno z fyziologických mezí po delší dobu (dny), dochází ke vzniku poruchy acidobazické rovnováhy a jejím následkem je systémové onemocnění. 14

14 3.4.1 Pufrační systém regulace ABR Pufry (nárazníky) představují roztoky slabých kyselin a jejich solí, které jsou schopné vázat kationty vodíku. Slouží k bezprostřední úpravě výchylky ph v krvi prostřednictvím chemické reakce, ale nejsou schopny nadbytečné vodíkové kationty z těla vyloučit zcela, likvidují pouze aktuální přebytek H +. Funkci pufrů vyjadřuje Hendersen-Hasselbachova rovnice : Ka HA A + H K a + A H = [ AH ] ph A = pk + log a [ AH ] (Duška, 2007) Graf 1 : Zastoupení fyzikálně-chemických pufrů v regulaci ABR 35% 53% 7% 5% hemoglobinový fosfátový proteinový hydrogenuhličitanový Hydrogenuhličitanový pufr Jedná se o nejvýznamnější pufrovací systém extracelulární tekutiny. Nejaktivněji působí v erytrocytech a krevní plazmě. Pufr je stále doplňován prostřednictvím produkce oxidu uhličitého. Jeho velkou výhodou je fakt, že umožňuje i při příjmu iontů 15

15 H + zajištění konstantního ph (tělo umí aktivně měnit koncentraci HCO 3 - ). Vztah mezi ph a hydrogenuhličitaným pufrem popisuje Hendersonova-Hasselbalchova rovnice : Ka CO H O H CO H HCO ph + + HCO 3 H HCO 3 H Ka = H2CO 3 [ CO2 ] pk a [ CO ] 2 = ph + log HCO 3 pco 2 (Duška, 2007) Hemoglobinový pufr Funguje na principu dvou kyselin, ve kterém silnější kyselina, oxidovaný hemoglobin, proton odštěpuje snadněji. Naopak slabší deoxygenovaný hemoglobin váže snadněji proton. V plicích je hemoglobin oxidován a dochází k disociaci H + z jeho molekuly. Naopak ve tkáních je hemoglobin redukován a protony váže. Obr.2 : Schéma funkce hemoglobinového pufru (Taylor, 2005) Proteinový pufr Pufry proteinové působí jak v plazmě, tak v erytrocytech. Za neutrální hodnoty ph se plazmatické bílkoviny chovají jako anionty a chovají se jako baze (tzn. jsou schopny vázat vodíkové kationty). 16

16 Fosfátový pufr - Je založen na poměru primárního fosfátu k sekundárnímu (H 2 PO 4 / HPO 2-4 ), v erytrocytech se podílí na pufrové kapacitě také organické fosfáty. Dihydrofosfáty a monofosfáty jsou zastoupeny v poměru 1 : 4. Pokud je nutné vyloučit z organismu protony, ty se naváží na H 2 PO - 4 a vzniká HPO 2-4. Na udržování rovnováhy ABR se fosfáty podílejí nejmenší měrou Biologické pufrační systémy Do biologických pufrů patří metabolické pochody produkující či spotřebovávající H + a metabolické pochody s ekvivalentním účinkem na OH - nebo HCO - 3. Metabolické pochody produkující nebo spotřebovávající H + : proton-produktivní elektroneutrální substrát se mění na produkt s negativním nábojem a proton(y) (např. anaerobní glykolýza, lipolýza, ketogeneze, aj.) proton-komsumpční substrát s negativním nábojem se mění na elektroneutrální sloučeninu (např. glukoneogeneze z laktátu, kompletní oxidace laktátu, neutrálních aminokyselin a dikarboxylových aminokyselin za vzniku močoviny) proton-neutrální - elektroneutrální substrát se mění na elektroneutrální produkt (např. kompletní oxidace glukózy na CO 2 a H 2 O, lipogeneze z glukózy, aj.) (Veselý, 2008; Taylor, 2005). Metabolické pochody s ekvivalentním účinkem na OH - nebo HCO 3 - Představují funkci protonové pumpy, která udržuje ph cytoplazmy vyšší než je ph pasivního transportu Elektrolyty Elektrolyty jsou ionty rozpuštěných solí. Mezi jednotlivými ionty musí být udržována elektroneutralita, která ovlivňuje ABR. Odchylky koncentrace iontů v organismu aktivují pufrační systémy, zejména hydrogenuhličitanový. Elektrolyty v krvi 17

17 stanovujeme, pokud potřebujeme získat informace o vnitřním prostředí organismu a tím i o stavu acidobazické rovnováhy. Obr.3 : Ionogram (Wikisripta, 2010) Kompenzační systémy Podstatou kompenzačního systému je změna druhé složky systému, jenž nebyla změněna při pufrační regulaci. Směr změny druhé složky je shodný se směrem, kterým se měnila první složka Respirační kompenzace Respirační regulace ABR je založena na vztahu hydrogeunhličitanového pufru a oxidu uhličitého. Při vychýlení ph, které není vykompenzováno hydrogenuhličitanovými pufry, podněty z periferních chemoreceptorů dají signál ke zvýšenému vylučování CO 2 nebo naopak k jeho zadržování v organismu. Dojde-li ke zvýšení ventilaci, klesá parciální tlak kyslíku a dochází k alkalizaci, naproti tomu hypoventilace vede ke zvýšení pco 2 a k okyselení. Respirační kompenzační mechanismus není schopen plné kompenzace ph. 18

18 Gastrointestinální kompenzace Acidobazická rovnováha je ovlivňována gastrointestinálním traktem sekrecí žaludeční šťávy a šťáv alkalických (žluč, střevní šťávy, aj.) Po vyloučení iontu H + do žaludku zůstává v extacelulární tekutině hydrogenuhličitan. Ten je přenesen do krevního oběhu, kde jeho kumulace způsobuje lehkou alkalózu což vede k vyloučení ekvivalentního množství hydrogenuhličitanu do tenkého střeva a dochází k vyrovnání ABR Renální kompenzace Ledviny udržují koncentraci plazmatických hydrogenuhličitanů, které jsou v renálních tubulech zpětně resorbovány a tím je udržována jejich fyziologická hodnota. Dále se ledviny podílí na acidobazické rovnováhy díky jejich schopnosti vylučovat vodíkové kationty, které jsou pufrovány močovými pufry a následně jsou vázány na NH 3 za vzniku amonného kationtu Jaterní kompenzace Změní-li se ph, mohou játra měnit způsob detoxikace amoniaku, proto je při alkalóze syntetizována močovina a ionty H +, naopak při acidóze je možná tvorba glutaminu z amonných iontů Obr.4 : Schéma jaterní kompenzace (Jabor, 2008) 19

19 3.5 Vyšetřovací metody Pro diagnostiku poruch acidobazické rovnováhy je nezbytný odběr krve. Odebírá se krev arteriální, eventuálně venózní, pro vyšetření ABR je vhodnější krev arteriální, jelikož stanovujeme krevní plyny a krev tepenná je oproti žilní bohatá na kyslík. Nutný je odběr bez vzduchových bublin. V odběrné nádobce je obsažen heparin proti srážlivosti, často bývá přítomna i promíchávací kulička. Nejvhodnější analýza vzorku bezprostředně po odběru, není-li to možné, je nutné uložit vzorky na tající led do přepravního kontejneru (vzorky nikdy neukládáme na led, nesmí dojít ke zmrznutí krve). Vzorky analyzujeme v automatických analyzátorech, které základní parametry (ph, pco 2 a po 2 ) ABR přesně změří. Další potřebné parametry jsou analyzátorem dopočítány prostřednictvím softwaru na základě Hendersenovy-Hasellbachovy rovnice. Analyzátor po skončení analýzy poskytuje tištěné výsledky analýzy Interpretace nálezů Ke stanovení diagnózy acidobazické poruchy se v současné době používá více metod. Tendencí je metody inovovat v souladu s nejnovějšími poznatky o ABR, eliminovat nedostatky jednotlivých metod. Vytvářeny jsou různé modifikace interpretací. Cílem tohoto vývoje a inovací je co nejpřesnější vyjádření poruch acidobazické rovnováhy za účelem zvolení přesné terapie a rychlé nápravě nerovnováhy Klasický přístup Průlom v diagnostice poruch ABR způsobil Dán Paul Astrup v roce 1956, když zveřejnil studii, ve které sledoval vliv parciální tlak oxidu uhličitého na změny ph krve. Došlo k zavedení Astrup-ekvilibrační metody v klinické diagnostice. Na jeho práci navázal v roce 1960 Siggaard-Andersen, který využil titrační křivky krve ke stanovování hodnot pufrových bázích séra a jejich výchylky. Diagnostika klasického přístupu je založena na hodnotách ph, hydrogenuhličitanových pufrů a změnách BB a BE. 20

20 Nejen v České Republice jsou výše uvedené parametry posuzovány prostřednictvím tzv. kompenzačního grafu, navrženého a v roce 1972 publikovaného českým lékařem Miroslavem Englišem. Obr.5 : Kompenzační graf acidobazické rovnováhy (Kofránek, 2005) Moderní přístup interpretace V roce 1983 přišel kanadský fyziolog Peter A. Stewart s novou koncepcí hodnocení acidobazického stavu. Metodu postavil na primárním hodnocení nezávislých parametrů ABR (tj. PCO 2, SID a A tot ). Hodnocení dle Stewarta rozvinul český lékař Václav Fencl. Klasický ani moderní přístup se nevyučují, spíše doplňují, oba ale skýtají nedostatky, které se snaží odborníci minimalizovat prostřednictvím modifikací obou metod s přihlédnutím k nejnovějším poznatkům o acidobazické rovnováze. 21

21 3.6 Poruchy acidobazické rovnováhy V humánní i veterinární praxi převažuje výskyt acidóz nad výskytem alkalóz, závažnost obou poruch je ale shodná Základní členění poruch ABR Dělení poruch dle jejich povahy a lokalizace : metabolická acidóza metabolická alkalóza respirační acidóza respirační alkalóza Dle doby trvání : akutní chronické Dle dosažené úpravy : kompenzované nekompenzované částečně kompenzované Porucha acidobazické rovnováhy může být zcela kompenzovaná, tzn. ph se vrátí zcela do fyziologického rozmezí, nebo nekompenzovaná, kdy výchylka hodnoty ph přetrvává. Dojít může také k částečné kompenzaci, kdy dochází k posunu ph, ale ne do fyziologického rozmezí Metabolická acidóza Acidózou nazýváme klinický obraz onemocnění, který je provázen zvýšenou tvorbou kyselin, sníženým vylučováním kyselin nebo ztrátou bází (Kraft, Dürr, 2001). Nejčastěji se vyskytující porucha ABR. Je vyvolána nahromaděních netěkavých kyselin nebo ztrátou hydrogenuhličitanových iontů z extracelulárních tekutin. Příčinou 22

22 je zvýšená tvorba vodíkových kationtů (například při ketoacidóze), selhání ledvin, nebo ztráty HCO - 3 v důsledku zvracení nebo průjmu. Kompenzace je zprostředkovávána zvýšenou tvorbou draslíku na základě ztrát hydrogenuhličitanových iontů a vznikem hyperkalémie, v ledvinách je stimulována zvýšená sekrece H +. Plicní systém kompenzuje metabolickou acidózu prostřednictvím hyperventilací, což vede ke snížení parciálního tlaku oxidu uhličitého Metabolická alkalóza Při alkalózách dochází k vzestupu ph nad hodnotu 7,44, dochází i k nárůstu výchylky bází. Nastává při výrazných ztrátách H +, nebo masivním vzestupem hydrogenuhličitanů v extracelulární tekutině. Je vyvolána zvracením, nadměrným příjmem alkalizujících látek, hypokalémií, nebo z důvodu užívání některých léčiv. Do kompenzace alkalózy se zapojují pufrační systémy organismu, plíce vyvolají hypoventilaci a v ledvinách dochází k reabsorpci HCO Respirační acidóza Porucha je způsobena zvýšením pco 2 v arteriální krvi (nad 45 mmhg), tzn. tvoří se více oxidu uhličitého, než je vydýcháno. K respirační acidóze dochází v důsledku hypoventilace, která může být vyvolána například sníženou aktivitou dýchacího centra, nebo poškozením respiračního ústrojí. Při kompenzaci acidózy je nadbytečný H + zpracováván hemoglobinovým pufrem, za cca 2 hodiny se do kompenzace zapojí ledviny, které zvýšeně sekretují vodíkové kationty a zvýšeně resorbují hydrogenuhličitany. Hypoventilace v plicích vede ke stimulaci dýchání a tím ke zvýšení minutové ventilace (Reinhold, 2010) Respirační alkalóza Je provázena ztrátou CO 2, způsobenou hyperventilací (napři. při podráždění dýchacího centra při onemocnění mozku, hypertyreóze, aj.). (Kraft, Dürr, 2001). Zároveň dochází k poklesu pco 2 v arteriální krvi, hodnota ph a BE naopak stoupá. 23

23 3.7 Výživa selat po odstavu Vzhledem k nemožnosti využívat mléko prasnic k výživě lidí, slouží toto mléko plně k výživě selat. Ovšem již v období mléčné výživy selat je vhodné, aby selata měla k dispozici krmiva pevná, samozřejmostí je volný přístup k pitné vodě. Je žádoucí návyk selat na pevná krmiva, aby tato byla naučena na jejich příjem ještě před vlastním odstavem. Množství směsi se odvíjí od věku selat (viz tabulka) Tab.2 : Příjem směsi u kojených selat (g) Věk selete (den kojení) Příjem směsi v gramech na kus a den nápočtem od začátku (Zeman, 2006) V českých chovech je nejčastěji používán časný odstav selat, tzn. odstav ve věku dní (Zeman, 2006). Odstav představuje pro selata značný stres, který sebou často nese, zdravotní problémy (zejména průjmy), což může vést k malnutrici. Jsou-li selata navyklá na příjem pevných krmiv již pod matkou, stres se minimalizuje, dojde ke správnému mikrobiálnímu osídlení trávicího traktu a je dosažena žádaná růstová křivka. Na trhu je velmi bohatá nabídka kompletních krmných směsí pro selata odstavovaná a po odstavu. Záleží jen na preferencích chovatele, kterému dá přednost. Bohužel ani sebelepší krmná směs není schopna dohnat následky malnutrice po odstavu. Vzhledem k přísnému zákazu používání antibiotik jako stimulátorů růstu a k problematické výživě selat odstavovaných a odstavených, se hledají technologické postupy a krmiva, která by účinek antibiotik na růst spolehlivě nahradil a bylo tak dosaženo optimálních přírůstků, konverze živin a následné ekonomické rentability. 24

24 4. MATERIÁL A METODIKA Experimentální zvířata pocházela ze Školního zemědělského podniku Žabčice. Krevní vzorky byly analyzovány v laboratoři Ústavu Morfologie, fyziologie a genetiky zvířat. Pokus trval 28 dní, tj. od 28.dne života, do 56.dne. 4.1 Experimentální zvířata K pokusu bylo vybráno 64 kusů selat po odstavu, 32 prasniček a 32 vepříků. Selata byla standardně označena ušní známkou, podle které byla při všech manipulacích identifikována.. Průměrná váha v počátku experimentu činila 10,09 kg. Převážení selat proběhlo v den počátku experimentu, a poté ještě 2krát, ve čtrnáctidenních odstupech. Krev byla odebírána první den pokusu, podruhé za jednadvacet dní, tzn. ve 49.dni věku selat. Selata byla rozdělena do čtyř skupin po šestnácti kusech. První skupinu představovala skupina kontrolní, zbývající tři tvořily skupiny experimentální. Ustájení selat mělo podobu celoroštových kotců s kapacitou osmi kusů (plocha na jedno sele 0,20 m 2 ). Kotce jsou vybaveny krmným žlabem a kolíkovou napáječkou. Během trvání experimentu došlo k úhynu jednoho selete (vepř), u jedné prasničky se vyskytla hernie. Tab.3 : Hmotnost selat při zahájení pokusu Skupina Hmotnost (kg) E 10,16 ± 4,24 F 10,11 ± 2,69 G 9,96 ± 2,99 H 10,11 ± 2,96 Tab.4 : Hmotnost selat v 56.dni věku Skupina Hmotnost (kg) E 22,29 ± 8,51 F 21,68 ± 7,07 G 24,17 ± 9,18 H 24,21 ± 9,69 25

25 4.2 Krmná dávka Selatům byla po celou dobu trvání experimentu do žlabu předkládána kompletní krmná směs ČOS (Časný odstav selat) a to 2krát denně ad libitum. Kontrolní skupina byla krmena pouze touto směsí, ostatní skupiny měly směs obohacenu o kořenící složku, která tvořila 2% celkové směsi. Skupina F byla krmena směsí obohacenou zázvorem (Zingiber officinale), skupina G saturejkou (Satureia hortensis) a skupina H silicí Tea tree (výtažek z mateřské rostliny Melaleuca alternifolia). Koření bylo vybráno s předpokladem, že jej selata budou ochotně přijímat a bude pro ně chuťově atraktivní. Tab.5 : Složení experimentální krmné směsi Igredient Množství v kg na 100 kg směsi Ječmen 29,20 Pšenice 28,00 Kukuřice 13,00 SEŠ 45% a 19,00 Ascolac b 4,00 BOLIFOR DCP-S c 1,90 Lysin 40% premix 1,20 EnerPro 1,00 Formic Stabil d 1,00 Vápenec mletý 0,60 ČOS Plus 100 Vanilac 0,50 Sůl krmná 0,40 Pokusné ošetření e 0,20 a Sójový extrahovaný šrot b Mléčná krmná směs pro selata a jiná mláďata (fa Mikrop Čebín) c Krmný fosfát (fa Kemira) d Acidifikátor e Zázvor, saturejka, Tea tree 26

26 Tab.6 : Výživná hodnota použité krmné směsi Sušina g/kg 876,78 K g/kg 6,89 MEp MJ/kg 11,8 S g/kg 1,78 NL g/kg 178,26 Mg g/kg 1,42 Tuk g/kg 28,19 Cl mg/kg 2,98 Vláknina g/kg 37,84 Fe mg/kg 209,75 BNLV g/kg 537,94 Cu mg/kg 27,32 Kyselina linolová g/kg 8,72 Mn mg/kg 55,27 Lysin g/kg 12,36 Zn mg/kg 134,68 Met g/kg 2,46 I mg/kg 1,03 Sirné AK g/kg 5,57 Co mg/kg 0,79 Thr g/kg 5,73 Se mg/kg 0,31 Trp g/kg 1,92 Vit. A tis. MJ 11,87 Ca g/kg 8,12 Vit. D tis. MJ 2 P g/kg 7,03 Vit. E tis. MJ 30,42 Na g/kg 1, Odběr krve Zásady odběru krevních vzorků : pokud možno odebírat vzorky krve ve stejnou denní dobu (nejlépe mezi 8. a 10.hodinou ranní) minimalizovat stres u zvířat podstupujících odběr krve u prasat je potřeba odebrat krev ihned po fixaci krev nutno odebírat co nejšetrněji zamezení injikování vzduchových bublin (Kraft, Dürr, 2001) K odběrům bylo náhodně vybráno vždy osm selat z šestnáctičlenné skupiny. Od vybraných zvířat byla krev odebírána i při kontrolním odběru. První odběry (6.6.) probíhaly od 8.30 do hodin, druhé odběry (27.6.) od 7.00 do hodin. Odebíraná krev byla dále analyzována mimo jiné i na krevní plyny, proto byla použita arteriální krev. Ta byla selatům odebírána z ušního boltce. Před vlastním odběrem arteriální krve je nutno partii, ze které bude krev odebírána, tzv. naklepat, aby došlo k dostatečnému naplnění artérie krví. Vlastní odběr spočíval v nabodnutí artérie tenkou kapilárou a nasátí vytékající krve do odběrové zkumavky za anaerobních podmínek. 27

27 K odběru krve a jejímu uchování byla použita speciální odběrová souprava na krevní plyny firmy Sarstedt, sestávající se z odběrové kapiláry, membránového adaptéru a odběrové zkumavky s pístem, kdy zkumavka obsahuje lithium-heparinový antikoagulant. Vzhledem k odběru krve ve stájích a nemožnosti jejich okamžité analýzy, byly odběrové zkumavky bezprostředně po odběru stabilizovány uložením do kontejneru s tajícím ledem. Po převozu do školní laboratoře byly vzorky dále zpracovány. Obr.6 : Odběrová souprava Monovette pro analýzu krevních plynů firmy Sarstedt (foto z příbalového letáku) 4.3 Analýza krevních vzorků V laboratoři byly jednotlivé krevní vzorky analyzovány pomocí přístroje OPTI CCA (výrobcem firma OPTIMedical), opatřeného měřící kazetou E-Ca. Do tohoto přístroje se přímo vkládá odběrová stříkačka s krví a po zadání vstupních údajů jsou přímo měřeny základní parametry ABR, další parametry přístroj dopočítává dle Astrupovy ekvilibrační metody. Analyzátor krevních plynů OPTI CCA má zabudovánu termotiskárnu, pomocí které jsou hodnoty analyzovaných parametrů přehledně vytištěny. Analýzou na přístroji OPTI CCA byly zjištěny tyto hodnoty těchto krevních ukazatelů : ph, parciálního tlaku kyslíku (po 2 ), parciálního tlaku oxidu uhličitého (PCO 2 ), pufrových bází séra (BE), výchylky bází (BB), výchylky bází aktuálních (BB act ), výchylky bází in vivo (BB ecf ), celkového oxidu uhličitého (tco 2 ), hydrogenuhličitanu (HCO 3 ), standardního bikarbonátu (sthco 3 ), standardního ph (st.ph) a hodnoty koncentrace vodíkových iontů (ch + ). Mimo to byly získány hodnoty elektrolytů v jednotlivých vzorcích krve Na +, K +, Ca 2+ a celkového Ca

28 4.4 Statistická analýza Naměřené hodnoty byly přiřazeny k jednotlivým experimentálním selatům a roztříděny. K vyhodnocení získaných údajů byly použity následující statistické parametry : aritmetický průměr, medián, střední kvadratická odchylka (rozptyl), směrodatná odchylka, variační koeficient a dvouvýběrový t-test. Statistické vyhodnocení výsledků proběhlo pomocí počítačového programu Microsoft Office Excel. 29

29 5. VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Vliv kořenících složek na parametry růstu Sledován byl vliv jednotlivých kořenících složek na průměrné hmotnostní přírůstky v porovnání s průměrnou hmotností selat z kontrolní skupiny a také vliv koření na průměrnou hmotnost u prasniček a vepříků Vývoj hmotnosti ve vztahu ke kořenícím složkám Hmotnostní přírůstky selat byly sledovány v relativně krátkých časových rozestupech. Z následujícího grafu je patrné, že nejvyšších přírůstků dosahovala selata krmená saturejkou. Tato skupina dosahovala během kontrolních vážení nejvyšších hmotností, přestože výchozí váha této skupiny byla nejnižší. Selata ve skupině H (suplementace silicí Tea tree) měla nižší váhové přírůstky než kontrolní skupina, nejnižší přírůstky byly u skupiny, jejichž krmná dávka byla suplementována zázvorem. Graf 2 : Vývoj hmotnosti v závislosti na přídavku koření ,29 21,68 24,17 24,21 kg ,37 15,45 17,26 16,99 10,16 10,11 9,96 10,11 Kontrola Zázvor Saturejka Tea tree 1.vážení 2.vážení 3.vážení 30

30 Graf 3 : Průměrné denní přírůstky u jednotlivých skupin g/den Zázvor Saturejka Tee trea Kontrola Skupina Tab.7 : Růstová intenzita počáteční m (kg) konečná m (kg) denní přírůstek (kg/sele/den) Kontrolní 10,16 22, Zázvor 10,11 21, Saturejka 9,96 24, Tea tree 10,11 24, Vývoj hmotnosti v závislosti na pohlaví Hodnoceny byly i hmotnostní přírůstky uvnitř jednotlivých skupin v závislosti na pohlaví. Prasničky, jejichž krmná dávka byla obohacena o koření, dosáhly při třetím vážení vyšších hmotností oproti prasniček z kontrolní skupiny. Výchozí průměrná váha přitom činila 10,3 ± 3,4 kilogramů. Nejvyšších přírůstku dosáhla skupina prasniček krmených saturejkou. U prasniček přídavek zázvoru hmotnostní přírůstky nesnižoval, avšak hmotnost se lišila oproti kontrolní skupině velmi nepatrně. 31

31 Graf 4 : Vliv kořenící složky na hmotnostní přírůstky prasniček 30,00 25,00 22,00 22,63 24,73 24,24 kg 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 16,34 16,08 17,81 17,06 10,29 10,36 10,30 10,27 Kontrola Zázvor Saturejka Tea tree 1.vážení 2.vážení 3.vážení Graf 5: Vliv kořenící složky na hmotnostní přírůstky vepříků kg 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 22,59 23,54 24,18 20,74 16,41 16,64 16,93 14,81 10,03 9,87 9,56 9,96 Kontrola Zázvor Saturejka Tea tree 1.vážení 2.vážení 3.vážení V případě vepřů nebylo dosaženo významných rozdílů mezi experimentálními skupinami v porovnání se skupinou kontrolní. U tohoto pohlaví mělo zkrmování zázvoru negativní vliv na hmotnostní přírůstky, naopak nejlepších růstových parametrů bylo dosaženo při použití silice Tea tree. 32

32 Graf 6 : Porovnání průměrného denního přírůstku mezi pohlavími 400 g/den Kontrola Zázvor Saturejka Tea tree Nejvyšších průměrných denních přírůstků dosáhla skupina H (silice Tea tree), a to jak v případě prasniček, tak i u vepřů. Použití saturejky mělo pozitivní vliv u prasniček, u vepřů byl naopak průměrný denní přírůstek nižší než u kontrolní skupiny. Nejhorším denních přírůstku v rámci obou pohlaví dosáhla skupina F, u nichž byla krmná dávka obohacena zázvorem. 33

33 5.1.2 Vývoj hmotnosti v závislosti na pohlaví Zázvor Tab.8 : Statistické porovnání kontrolní skupiny a skupiny krmené zázvorem E F 2.vážení 3.vážení průměr 16,37 22,29 medián 16,00 21,00 rozptyl 9,06 16,32 směrodatná.odchylka 3,01 4,04 variační koeficient (%) 18,39 18,12 průměr 15,45 21,68 medián 15,00 21,00 rozptyl 9,00 17,39 směrodatná.odchylka 3,00 4,17 variační koeficient (%) 19,42 19,23 Při finálním vážení byla průměrná hmotnost selat z kontrolní skupiny 22,29 kg se směrodatnou odchylkou 4,04 kg, kdežto průměrná hmotnost selat pokusné skupiny F, tedy skupiny, jejichž krmná dávka byla obohacena zázvorem, dosáhla průměrné hmotnosti 21,68 kg se směrodatnou odchylkou 4,17 kg. Z tohoto vyplývá, že na hladině významnosti α 0,05 byl zjištěn průkazný rozdíl v průměrné hmotnosti mezi skupinami E a F. Jelikož se jedná o snížení průměrného přírůstku v případě experimentální skupiny, kde byl očekáván opačný jev, jedná se o rozdíl negativní. 34

34 Saturejka Tab.9 : Statistické porovnání kontrolní skupiny a skupiny krmené saturejkou E G 2.vážení 3.vážení průměr 16,37 22,29 medián 16,00 21,00 rozptyl 9,06 16,32 směrodatná.odchylka 3,01 4,04 variační koeficient (%) 18,39 18,12 průměr 17,26 24,17 medián 18,10 26,20 rozptyl 11,90 24,50 směrodatná.odchylka 3,45 4,95 variační koeficient (%) 19,99 20,48 Průměrná hmotnost při posledním vážení byla u experimentální skupiny G (saturejka) 24,17 kilogramů, což je hmotnost v průměru o 1,88 kg více než u kontrolní skupiny. Při porovnání těchto dvou skupiny byl opět zjištěn průkazný rozdíl (P<0,05) mezi experimentální a kontrolní skupinou. Při krmení selat krmnou dávkou doplněnou saturejkou došlo ke zvýšení průměrné finální hmotnosti. 35

35 Tea tree Tab.10 : Statistické porovnání kontrolní skupiny a skupiny krmené silicí Tea tree E H 2.vážení 3.vážení průměr 16,37 22,29 medián 16,00 21,00 rozptyl 9,06 16,32 směrodatná.odchylka 3,01 4,04 variační koeficient (%) 18,39 18,12 průměr 16,99 24,21 medián 15,85 22,73 rozptyl 12,25 27,67 směrodatná.odchylka 3,5 5,26 variační koeficient (%) 20,6 21,73 I u skupiny krmené silicí Tea tree byl zjištěn průkazný rozdíl na hladině významnosti α 0,05. Stejně jako v případě saturejky, i u Tea tree došlo ke zvýšení průměrné hmotnosti oproti kontrolní skupiny, a to dokonce o 1,92 kilogramů. 36

36 5.1.4 Průkaznost vlivu kořenících složek na parametry růstu u jednotlivých pohlaví Zkrmování zázvoru prasničkám Tab.11 : Statistické porovnání hmotnosti prasniček kontrolní skupiny a prasniček ze skupiny krmené zázvorem 2.vážení 3.vážení průměr 16,34 22,00 medián 16,13 22,10 E F rozptyl 7,34 11,56 směrodatná.odchylka 2,71 3,40 variační koeficient (%) 16,59 15,46 průměr 16,08 22,63 medián 15,70 21,63 rozptyl 9,86 14,59 směrodatná.odchylka 3,14 3,82 variační koeficient (%) 19,53 16,88 U prasniček krmených zázvorem došlo byl zjištěn průkazný rozdíl (P<0,05) v průměrné váze při druhém i třetím vážení. V případě prvního kontrolního vážení byla zjištěna nižší průměrná hmotnost oproti kontrolní skupině, při finálním vážení byla průměrná hmotnost naopak nepatrně vyšší u experimentální skupiny. 37

37 Zkrmování saturejky prasničkám Tab.12 : Statistické porovnání hmotnosti prasniček kontrolní skupiny a prasniček ze skupiny krmené saturejkou 2.vážení 3.vážení průměr 16,34 22,00 medián 16,13 22,10 E G rozptyl 7,34 11,56 směrodatná.odchylka 2,71 3,40 variační koeficient (%) 16,59 15,46 průměr 17,81 24,73 medián 19,10 26,60 rozptyl 14,52 30,58 směrodatná.odchylka 3,81 5,53 variační koeficient (%) 21,39 22,36 Suplementace krmné dávky saturejkou průkazně pozitivně ovlivnila průměrné váhové přírůstky oproti krmní dávky bez suplementace. Nárůst oproti kontrolní skupiny činil v tomto případě 2,73 kg. 38

38 Zkrmování silice Tea tree prasničkám Tab.13 : Statistické porovnání hmotnosti prasniček kontrolní skupiny a prasniček ze skupiny krmené Tea tree 2.vážení 3.vážení průměr 16,34 22,00 medián 16,13 22,10 E H rozptyl 7,34 11,56 směrodatná.odchylka 2,71 3,40 variační koeficient (%) 16,59 15,46 průměr 17,06 24,24 medián 16,75 24,38 rozptyl 11,63 25,20 směrodatná.odchylka 3,41 5,02 variační koeficient (%) 19,99 20,71 I při obohacení krmiva silicí Tea trea bylo dosaženo vyšší průměrné hmotnosti prasniček v porovnání s hmotnostmi prasniček kontrolní skupiny. 39

39 Vliv zkrmování zázvoru u vepříků Tab.14 : Statistické porovnání hmotnosti vepříků kontrolní skupiny vepříků ze skupiny krmené zázvorem 2.vážení 3.vážení průměr 16,41 22,59 medián 15,38 20,90 E F rozptyl 10,76 20,89 směrodatná.odchylka 3,28 4,57 variační koeficient (%) 19,99 20,23 průměr 14,81 20,74 medián 14,25 20,23 rozptyl 7,40 18,49 směrodatná.odchylka 2,72 4,30 variační koeficient (%) 18,37 20,73 U vepříků krmených zázvorem došlo ke staticky významnému (P<0,05) snížení průměrné hmotnosti oproti vepříků z kontrolní skupiny. Z tohoto lze usuzovat na to, že celkové snížení průměrné hmotnosti (bez ohledu na pohlaví) bylo zapříčiněno právě vlivem zázvoru u vepříků, jelikož u prasniček měl zázvor mírně pozitivní vliv na průměrnou hmotnost. 40

40 Vliv zkrmování saturejky u vepříků Tab.15 : Statistické porovnání hmotnosti vepříků kontrolní skupiny vepříků ze skupiny krmené saturejkou 2.vážení 3.vážení průměr 16,41 22,59 medián 15,38 20,90 rozptyl 10,76 20,89 směrodatná.odchylka 3,28 4,57 E variační koeficient (%) 19,99 20,23 průměr 16,64 23,54 medián 15,10 22,80 rozptyl 8,24 16,73 směrodatná.odchylka 2,87 4,09 G variační koeficient (%) 17,25 17,38 Přídavek saturejky do krmiva pozitivně ovlivnil průměrnou hmotnost u obou pohlaví na hladině významnosti α 0, Vliv zkrmování Tea tree u vepříků Tab.16 : Statistické porovnání hmotnosti vepříků kontrolní skupiny vepříků ze skupiny krmené silicí Tea tree 2.vážení 3.vážení průměr 16,41 22,59 medián 15,38 20,90 rozptyl 10,76 20,89 směrodatná.odchylka 3,28 4,57 E variační koeficient (%) 19,99 20,23 průměr 16,93 24,18 medián 15,70 22,35 rozptyl 12,89 30,14 směrodatná.odchylka 3,59 5,49 H variační koeficient (%) 21,21 22,70 41

41 Přidání silice Tea tree do krmné dávky vepříků. vedlo k nejvýraznějšímu nárůstu průměrné hmotnosti oproti kontrolní skupině ze všech použitých kořenících složek. Stejný jev byl pozorován i u prasniček. 5.2 Vliv kořenících složek na parametry acidobazické rovnováhy Hodnocení parametrů krve v závislosti na kořenící složce Ačkoli byla díky automatickému vyhodnocení krevních vzorků získána většina parametrů ABR, hodnoceny byly pouze ty, u kterých jsou známy referenční hodnoty (tj. ph, HCO 3, st.hco 3, pco 2, BE a krevní elektrolyty Na +, K +, a Ca 2+ ). Z toho vyplývá, že hodnoceny byly pouze některé primární a sekundární veličiny acidobazické rovnováhy, nicméně tyto jsou v praxi běžně užívány a na jejich základě jsou stanovovány poruchy ABR a to ve veterinární i humánní praxi Změny ph Graf 7 : Změny ph s lineárními spojnicemi trendu 7,600 7,550 7,500 7,490 7,536 7,516 7,475 7,485 ph 7,450 7,400 7,350 7,396 7,393 7,338 1.odběr 2.odběr 7,300 7,250 7,200 7,150 Kontrola Zázvor Saturejka Tea tree Analýza prvních krevních vzorků vykazovala u všech skupin zvýšenou hodnotu ph arteriální krve. Z kontrolních odběrů, které byly provedeny za 14 dní, je patrné, že 42

42 se ph u kontrolní skupiny zvýšilo (+ 0,046). Naproti tomu u skupin s experimentální výživou došlo k poklesu ph na referenční rozmezí (tj. ph 7,330 7,420). K nejvýraznějšímu poklesu došlo u skupiny, jejíž krmná dávka byla obohacena o zázvor. Z tohoto lze usuzovat na pozitivní vliv kořenících přísad na hodnoty ph arteriální krve. V případě tohoto experimentu byl vliv koření natolik prospěšný, že z výchozí alkalémie (která byla zjištěna u všech skupin) došlo k normalizaci ph v rámci referenčního rozmezí Změny pco 2 Graf 8 : Změny pco 2 8,00 kpa 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 4,41 4,93 3,71 5,63 4,96 6,51 4,51 6,12 1.odběr 2.odběr 2,00 1,00 0,00 Kontrola Zázvor Saturejka Tea tree Hodnoty parciálního tlaku CO 2 (kpa) zjištěné z prvních odběrů vykazovaly u všech skupin hypokapnii. Ta mohla být vyvolána stresem zvířat z důvodu manipulačních procedur během fixace a následného odběru krve, nicméně stejné proceduře byla zvířata vystavena i při druhých odběrech. Analýza krevních vzorků pocházejících z druhého odběru vykázala u všech skupin zvýšení pco 2, avšak úprava hodnot parciálního tlaku oxidu uhličitého do referenčního rozmezí byla zaznamenána pouze u experimentálních skupin, v kontrolní skupině přetrvávala hypokapnie. I zde lze konstatovat, že použitá koření měla pozitivní vliv na hodnotu parciálního tlaku CO 2. 43

43 Bikarbonáty Graf 9 : Změny hodnot aktuálních bikarbonátů ,71 29,83 24,14 22,03 25,94 29,02 25,04 24,36 mmol/ odběr 2.odběr 0 Kontrola Zázvor Saturejka Tea tree Aktuální hydrogenuhličitany (bikarbonáty) udávají aktuální koncentraci hydrogenuhličitanů v krvi. U kontrolní skupiny byla hodnota HCO 3 při prvním měření v referenčním rozmezí, ale z výsledků analýzy druhého odběru je patrný zvýšení množství v krvi, a to dokonce o 3,33 mmol/l nad horní mez referenčních hodnot. Stejný jev byl pozorován i u skupiny G ( Saturejka ), kde taktéž došlo ke zvýšení obsahu aktuálních HCO 3 o 2,52 mmol/l nad horní mez. U skupiny F ( Zázvor ) se obsah HCO 3 v krvi rovněž zvýšil, avšak v rámci referenčního rozmezí. Pokles aktuálních bikarbonátů byl pozorován ve skupině H ( Tea tree ), ke změnám došlo v rozmezí referenčních hodnot. 44

44 Graf 10 : Změny hodnot standardních bikarbonátů 35,00 30,00 25,00 25,83 30,28 24,37 24,95 26,08 26,87 25,99 22,89 mmol/ 20,00 15,00 10,00 5,00 1.odběr 2.odběr 0,00 Kontrola Zázvor Saturejka Tea tree Obdobných změn jako v případě aktuálních hydrogenuhličitanů, nabývaly hodnoty standardních hydrogenuhličitanů. Tento parametr je parametrem přímo nestanovovaným automatickým analyzátorem krevních vzorků, je přístrojem dopočítávám, proto je logický stejný průběh změn jako v případě aktuálních HCO Přebytek bází (BE) Graf 11 : Změny hodnot parametru base excess 8,00 7,00 6,00 4,00 3,30 mmol/ 2,00 0,00 1,74-0,07 0,63 2,06 1,90 1.odběr 2.odběr -1,71-2,00-4,00 Kontrola Zázvor Saturejka Tea tree 45

45 Parametr přebytek bází (base excess) nabývá kladných i záporných hodnot. V této studii byl u kontrolní skupiny pozorován výrazný vzestup, a to z hodnot pohybujících se v referenčním rozmezí až k hodnotě vyšší o 3,4 mmol/l oproti horní hodnotě referenčního rozmezí (tj. 3,6 mmol/l). U experimentálních skupin se hodnoty BE pohybovaly u obou odběrů v referenčních rozmezí a měly tendenci k nárůstu, kromě skupiny suplementované silicí Tea tree, zde měl parametr naopak významně klesající tendenci. Tab.17 : Porovnání parametrů ABR s referenčním rozmezím Souhrnná analyzovaná Parametr Referenční hodnoty rozmezí ph 7,330 7,420 7,411-7,507 pco 2 5,6 7,7 4,60-5,80 BE -2 +3,6 0,09-3,66 HCO 3 23,0 26,5 24,14-27,62 Tab.18 : Souhrnné základní statistické charakteristiky hodnot ABR Směrodatná Rozmezí Parametr n Průměr odchylka (min - max) ph 45 7,443 0, ,199-7,751 pco ,18 1, ,04-7,12 BE 45 1,65 4, (-)10 - (+)21,78 HCO ,78 4, ,75-33,60 46

46 Elektrolyty Graf 12 : Změny zastoupení Na + v krvi mmol/ 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 142,5 142,5 142,5 142,5 131,9 129,6 129,8 121,0 115,1 117,3 120,3 99,6 Kontrola Zázvor Saturejka Tea tree 1.odběr 2.odběr x referenční hodnota Hodnoceno bylo zastoupení sodíku, draslíku a vápníku v arteriální krvi. Při posuzování iontů sodíku bylo pozorováno zvyšování jejich zastoupení v krvi, avšak tento jev nebyl staticky průkazný na hladině významnosti α 0,05, proto nelze u kořenících složek konstatovat jejich vliv na zastoupení sodíku v arteriální krvi. V této studii se koncentrace sodíku pohybovala pod spodní hranicí referenčního rozmezí. Graf 13 : Změny zastoupení K + v krvi mmol/ 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 9,3 8,9 8,3 7,8 6,8 9,0 7,7 7,7 5,5 5,5 5,5 5,5 Kontrola Zázvor Saturejka Tea tree 1.odběr 2.odběr x referenční hodnota 47

47 Zjištěné hodnoty draslíku naopak vysoce přesahovaly horní mez referenčního rozmezí. Ani v případě zastoupení draslíku v krvi nebyl prokázán statisticky významný (P<0,05) vliv kořenících složek na množství draslíku. Graf 14 : Změny zastoupení Ca 2+ v krvi 2,50 2,35 2,35 2,35 2,35 2,00 mmol/ 1,50 1,00 1,35 1,27 1,29 1,09 1,12 1,17 1,19 1,07 0,50 0,00 Kontrola Zázvor Saturejka Tea tree 1.odběr 2.odběr x referenční hodnota Hodnoty kationtů vápníků získané v této studii měly podobný charakter jako hodnoty kationtů sodíku, tj. získané hodnoty nabývaly hodnot výrazně pod spodní mezí referenčního rozpětí a nebyl zde zjištěn staticky průkazný (P<0,05) vliv koření na množství kationtů vápníku v arteriální krvi. 48

48 5.2.2 Hodnocení výskytu poruch acidobazické rovnováhy Při zjišťování výskytu poruch ABR se u zvířat používá níže uvedená tabulka, kdy porovnáváme zjištěné hodnoty jednotlivých parametrů ABR s jejich referenčním rozmezím a na základě rozdílů stanovujeme danou poruchu. Tab.19 : Hodnocení poruch ABR ph pco 2 st.hco 3 BE metabolická acidóza n* metabolická acidóza - kompenzovaná n metabolická alkalóza n metabolická alkalóza - kompenzovaná n respiratorní acidóza n n respiratorní acidóza - kompenzovaná n respiratorní alkalóza n n respiratorní alkalóza - kompenzovaná n n* hodnota v rámci referenčních hodnot (Kraft, Dürr, 2001) Tab.20 : Hodnocení poruch ABR u selat použitých v této studii Skupina ph pco 2 st.hco 3 BE 1.odběr r* r E 2.odběr 1.odběr r r F 2.odběr r r r r 1.odběr r r G 2.odběr r r r r 1.odběr r r H 2.odběr r r r r r* hodnota v referenčním rozmezí Po vyhodnocení získaných hodnot jednotlivých parametrů krve a jejich porovnání s referenčními hodnotami a diagnostickou tabulkou nebyl zjištěn výskyt žádné metabolické poruchy ABR. Diagnostikována byla jediná porucha acidobazické rovnováhy, a to respiratorní alkalóza, která byla diagnostikována u selat skupin E, F a G 49