Vyučovací předmět: Dějepis. Charakteristika vyučovacího předmětu

Transkript

1 Vyučovací předmět: Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět dějepis realizuje obsah stejnojmenného vzdělávacího oboru, který je nedílnou součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Přináší žákům základní informace o vývoji lidské a kultury, pomáhá jim orientovat se v základních problémech lidské civilizace, seznamuje je se základními společenskovědními pojmy, na příkladech historických událostí přibližuje žákům základní společenské jevy, které měly vliv na formování lidské. Rozvíjí u žáků vědomí dějinných souvislostí, vede k pochopení významu předávání historické zkušenosti. Výuka je tematicky zaměřena na národní a evropské dějiny s důrazem na jejich vzájemné propojení. Pro pochopení dějinného kontextu jsou žáci seznamováni s nejvýznamnějšími tématy světových dějin. Obsah učiva je řazen chronologicky, v 6.ročníku se žáci seznamují s nejdůležitějšími tématy z období pravěku a starověku, v 7.ročníku s tématy středověku a raného novověku. Největší důraz je kladen na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny současných společenských jevů. Těmto tématům je věnována výuka v 8. a 9.ročníku. Nedílnou součástí výuky je rozvoj časových a prostorových představ. Jedním z cílů dějepisu je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot. Předmět je vyučován v ročníku, obsahově navazuje na tématický okruh Lidé a čas vyučovacího předmětu Svět kolem nás. Předmět je ve všech ročnících vyučován 2 hodiny týdně. Výuka probíhá převážně v specializované učebně, vybavené potřebnými didaktickými pomůckami i příslušnou literaturou, součástí výuky jsou však i návštěvy historických památek a muzeí. Do obsahu vyučovacího předmětu Dějepis jsou zařazeny okruhy všech průřezových témat, především však Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchova. Výchovné a vzdělávací strategie V předmětu Dějepis využívá škola následujících postupů k rozvíjení klíčových kompetencí: Kompetence k učení Učitel při výuce využívá aktivační metody, které u žáků podporují osvojení vhodných způsobů učení. Žáci jsou vedeni k práci s různými typy informací, k jejich porovnávání, vyhodnocování a praktickému využívání. Při práci si osvojují odborné termíny a sami je užívají. Učitel vede žáky k chápání dějinných souvislostí a vytváření komplexního pohledu na vývoj civilizace. Jasnou formulací požadavků na výstupy žáků i kritérii hodnocení, na nichž se spolupodílí žáci rozvíjí u žáků k objektivnímu sebehodnocení. Kompetence k řešení problémů K rozvoji kompetencí potřebných k řešení problémů přispívá plnění úkolů, při kterých jsou žáci vedeni k samostatnému vyhledávání informací, jejich třídění, porovnávání, hodnocení a užití k řešení problémových otázek. Kompetence komunikativní Žáci jsou při ústních i písemných výstupech vedeni k jasnému a jednoznačnému formulování otázek i odpovědí, k osvojování odborných termínů a k pochopení jejich důležitosti pro přesnost sdělení. Častým zařazováním práce ve skupinách žáci rozvíjejí schopnost naslouchat jiným názorům, vhodnými argumenty obhajovat svá tvrzení, osvojují si pravidla diskuse. Práce s historickou literaturou a písemnými prameny vede k rozvoji porozumění různým typům textů. K vyhledávání informací používají žáci vedle tradičních zdrojů i nová média. Kompetence sociální a personální K rozvoji sociálních a personálních kompetencí jsou žáci vedení jednak zařazováním práce ve skupinách, jednak jejich podílem na formování kritérií hodnocení, na hodnocení samotném sebe, spolužáků, učitele. Kompetence občanské Obsah předmětu je svou podstatou veden k rozvoji občanských kompetencí. Žák seznámením se, rozborem a zhodnocením společenských problémů v dějinách formuje své postoje a získává pro ně argumenty. Kompetence pracovní K rozvoji pracovních kompetencí přispívá zejména zadávání domácích samostatných prací (referátů, projektů, výrobou učebních pomůcek), kterými je žák veden k dodržování pracovního zadání i termínu dokončení práce. Konzultacemi o průběhu plnění zadání je žák veden k rozvržení své práce i k průběžnému odhalování chyb. 61

2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6.ROČNÍK VÝSTUP Žák -uvede příklady faktů významných pro vznik lidské civilizace -uvede příklady zdrojů informací o dějinách pravěku a starověku, -rozliší hmotné a písemné prameny; -chápe význam muzeí, uvede jako příklad alespoň NM, okresní muzeum objasní princip časové osy, chronologicky seřadí hlavní epochy dějin, hlavní období pravěku a starověku popíše způsob života pravěkých lovců a sběračů, vysvětlí jejich závislost na lovné zvěři, objasní souvislost mezi způsobem života a chápáním a zobrazováním světa vysvětlí přínos výrobního získávání obživy pro změny ve struktuře lidské s pomocí dějepisného atlasu vyjmenuje nejvýznamnější archeologické kultury na našem území, přiřadí je ke správnému období, uvede některé charakteristické znaky porovná přírodní podmínky oblastí nejstarších civilizací a objasní jejich vliv na vznik a vývoj prvních států a říší s pomocí dějepisného atlasu vyjmenuje nejvýznamnější kulturní památky starověku, objasní známé okolnosti jejich vzniku uvede charakteristické znaky antické kultury, vyjmenuje některé nejvýznamnější osobnosti antiky a objasní jejich přínos pro evropskou a světovou kulturu; objasní význam nejstarších náboženství, zná původ Starého zákona, uvede příklady některých příběhů; popíše vznik křesťanství a jeho souvislost s judaismem popíše a porovná typické znaky státního zřízení nejznámějších antických států, postavení společenských skupin, vysvětlí podstatu antické demokracie; používá správnou terminologii ZKOUMÁNÍ DĚJIN prameny, instituce; úkoly archeologie historický čas a prostor Počátky lidské STARŠÍ DOBA KAMENNÁ MLADŠÍ A POZDNÍ DOBA KAMENÁ pastevci x zemědělci řemesla x obchod, vznik tržních osad PRAVĚK NA NAŠEM ÚZEMÍ Nejstarší civilizace, počátky evropské kultury STAROVĚK starověká Mezopotámie a Egypt, kulturní odkaz starověkých civilizací (včetně Číny, Indie a středomořských národů) ANTIKA:. -vzdělanost a věda umění a architektura homérské období helénské období nejstarší středomořské civilizace a jejich odkaz vznik a rozšíření křesťanství athénská demokracie řecko-perské války peloponéské války římská republika ŘÍMSKÁ ŘÍŠE Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality Lidské vztahy : formy vlády 62

3 7.ROČNÍK OČEKÁVANÝ VÝSTUP uvede příklady historických faktů významných pro vznik evropské kultury, objasní vztah mezi dějinami středověku a některými jevy evropské současnosti uvede příklady zdrojů informací o středověku a raném novověku, rozliší základní písemné prameny a literaturu, rozliší mezi literaturou naučnou a krásnou; mezi instituce dokáže zařadit vedle muzeí i archivy, PNP a NG s pomocí časové osy dokáže chronologicky seřadit významné události dějin středověku a raného novověku, porovná vývoj v českých zemích a v jiných evropských zemích popíše etnické, společenské, hospodářské a kulturní změny v Evropě během stěhování národů a období formování raně středověkých států s pomocí dějepisného atlasu vymezí oblasti vlivu západoevropské, byzantské a islámské kultury, uvede jejich znaky a vzájemně je porovná; uvede příklady vzájemných vlivů objasní význam Velkomoravské říše pro české a evropské dějiny; popíše okolnosti vzniku českého státu a jeho vývoj v období středověku, jeho postavení v rámci střední Evropy; uvede významné události našich dějin v evropském kontextu vysvětlí význam náboženství pro středověkého člověka, vliv křesťanství na podobu středověké, podstatu konfliktu mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství k jiným náboženstvím a ke kacířství vyjmenuje sociální skupiny středověké, popíše jejich postavení uvede typické znaky a příklady románské a gotické kultury vysvětlí souvislost mezi novými objevy a hospodářskými změnami a znovuobjevením antických ideálů v humanistické filosofii a renesančním umění vysvětlí příčiny vzniku náboženské reformace, uvede nejznámější osobnosti a hlavní myšlenky jejich učení, objasní postoj katolické církve a její reakci objasní příčiny husitského hnutí, uvede klíčové osobnosti a události, porovná důsledky husitského hnutí pro české země a střední Evropu objasní příčiny, které vedly Evropu k hledání nových obchodních cest, uvede příklady nejznámějších objevů, vysvětlí důsledky objevů pro Evropu i obyvatele dobývaných oblastí porovná vývoj českého státu s vývojem v ostatních zemích střední a západní Evropy, uvede hlavní příčiny hospodářských a náboženských problémů vysvětlí příčiny vzniku třicetileté války a porovná její důsledky pro státy střední a západní Evropy rozpozná základní znaky renesance a manýrismu, uvede jejich představitele a příklady významných kulturních památek u nás i v Evropě úvod do učiva středověku a raného novověku prameny a literatura, pomocné vědy historické historická orientace Křesťanství a středověká Evropa stěhování národů, vznik barbarských říší Franská říše, Byzantská říše a její vliv, Arabská říše a islámská kultura počátky slovanského osídlení našich zemí, Velkomoravská říše, přemyslovské Čechy, Svatá říše římská, Čechy za Lucemburků křesťanství, církev, boje o investituru, křižácké války středověká společnost Románská kultura, Gotická kultura Objevy a dobývání. Počátky nové doby Humanismus a renesance Reformace a protireformace. Náboženské války Husitské hnutí Zámořské objevy a jejich důsledky Český stát v raném novověku Třicetiletá válka Renesanční umění : Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení OSV Hodnoty, postoje, praktická etika 63

4 8.ročník OČEKÁVANÝ VÝSTUP uvede příklady významných jevů ovlivňující formování moderní průmyslové uvede příklady zdrojů informací o dějinách novověku, vyjmenuje i některá nejvýznamnější světová muzea s pomocí časové osy chronologicky seřadí významné události dějin vrcholného novověku a 19.století, porovná vývoj v jednotlivých oblastech uvede hlavní znaky absolutismu, konstituční monarchie a parlamentarismu a doloží je na konkrétních příkladech rozpozná hlavní znaky baroka, rokoka, klasicismu, romantismu a směrů 19.století vysvětlí podstatné hospodářské, společenské, politické a kulturní změny vyvolané průmyslovou revolucí, uvede konkrétní příklady v jednotlivých zemích objasní hlavní myšlenky francouzské revoluce, vysvětlí jejich vliv na hnutí k rozbití absolutismu a vlády aristokracie vysvětlí příčiny českého národního hnutí a porovná je s národním hnutím evropských národů, porovná jeho jednotlivé fáze popíše hlavní politické cíle buržoazie a dělnictva a způsoby jejich boje za jejich prosazení; porovná je na příkladech vybraných revolucí uvede příklady základních politických proudů moderní objasní původ rasismu a jeho důsledky a zhodnotí jeho nepřijatelnost z hlediska lidských práv porovná vývoj průmyslové ve vybraných zemích Evropy a světa a vysvětlí hlavní příčiny rozdílů; na konkrétních příkladech objasní důsledky rozdílného vývoje Charakterizuje soupeření mezi velmocemi na přelomu 19. a 20. století a jeho důvody, vysvětlí význam kolonií a porovná postavení velmocí před první světovou válkou uvede příklady zneužití vědy a techniky za první světové války a vysvětlí jeho důsledky Klíčové jevy období formování moderní Prameny a literatura, PVH Časová přímka, práce s dějepisným atlasem Objevy a dobývání. Počátky nové doby Absolutismus ve Francii Vznik parlamentního systému v Anglii, Vznik USA Barokní kultura Kultura klasicismu a romantismu Umělecké směry 19.století Modernizace Průmyslová revoluce Velká francouzská revoluce a její důsledky Evropa v období napoleonských válek České národní obrození Formování české národní Průmyslová revoluce sociální důsledky: vznik nových společenských vrstev Revoluční hnutí 1.poloviny 19.století;Revoluce 1848 Mezinárodní dělnické hnutí Nové politické směry Kolonie;Občanská válka v USA Rasismus a antisemitismus Vývoj USA, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Rakouska a Ruska, Soupeření velmocí na přelomu 19. a 20. století První světová válka Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Princip sociálního smíru a solidarity Lidské vztahy;etnický původ 64

5 9.ročník OČEKÁVANÉ VÝSTUPY uvede příklady významných jevů souvisejících se vznikem globálních problémů dnešního světa uvede příklady historických pramenů pro poznávání dějin 20.století včetně fotografických a filmových materiálů, vyjmenuje nejznámější instituce s využitím časové osy dokáže chronologicky řadit významné události moderních dějin uvede příklady zneužití vědy a techniky za druhé světové války a vysvětlí jeho důsledky rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů porovná demokratické a totalitní systémy, uvede hlavní příčiny nastolení totalitních režimů, objasní jejich důsledky a hrozby zhodnotí nepřijatelnost rasismu a antisemitismu z hlediska lidských práv, svá tvrzení doloží příklady z moderních světových dějin na základě znalostí klíčových problémů evropských a světových dějin daného období zhodnotí vnitřní situaci našeho státu objasní příčiny sporů studené války, uvede příklady hlavních střetů uvede důvody, které vedly ke vzniku a rozvoji euroatlantické spolupráce, objasní souvislosti tohoto jevu s předchozími, souběžnými i dnešními událostmi porovná situaci některých nejznámějších rozvojových zemí, vysvětlí příčiny hlavních dnešních problémů a uvede příklady možných následků na základě zjištěných historických faktů analyzuje příčiny aktuálních problémů Souhrn učiva dějin 20.století Literatura a prameny Mezníky dějin 20.století MODERNIZACE SPOLEČNOSTI 2.světová válka Formování moderní demokratické Vznik totalitních systémů v Evropě Ideologické proudy 20.století První republika;mnichovská krize Druhá republika a Protektorát Čechy a Morava Obnovení ČSR po 2.světové válce Období totalitního komunistického systému a Svět rozdělený a integrující se Studená válka Poválečná integrace demokratických států Třetí svět Globální problémy současného světa Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve Lidské vtahy Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity 65