DODATEK D PŘEDPIS L 10/I

Transkript

1 DODATEK D PŘEDPIS L 10/I DODATEK D INFORMACE A VÝKLADOVÉ MATERIÁLY PRO APLIKACI STANDARDŮ A DOPORUČENÝCH POSTUPŮ GNSS 1. Definice Duo-binarita (Bi-binary) Duo-binarita je známa jako kódování typu Manchester. Někdy je vztaţena k diferenciálnímu kódu typu Manchester. Při pouţití tohoto systému přechod hrany určuje bit. Selektivní dostupnost (SA) (Selective availability) Soubor postupů pro odmítnutí plné přesnosti a výběr úrovně určování polohy, rychlosti a přesnosti času GPS, dostupné pro uţivatele signálu Standardní sluţby určování polohy (SPS). Poznámka: Vysílání GPS SA bylo ukončeno o půlnoci Zlatý kód (Gold code) Třída jedinečných kódů pouţívaných v současnosti v GPS, které vykazují omezené hodnoty vzájemné korelace a mimošpičkové autokorelace. Znak (Chip) Samostatný digitální bit na výstupu pseudonáhodné bitové posloupnosti. 2. Všeobecná ustanovení 2.1 Standardy a doporučené postupy pro GNSS obsahují opatření pro prvky určené v ust Hlavy 3. Další poradenský materiál pro implementaci je uveden v příručce Global Navigation Satellite System (GNSS) Manual (Doc 9849). Poznámka: Není-li uvedeno jinak, platí poradenský materiál GBAS pro GRAS. 3. Požadavky na výkonnost navigačního systému navigační systém nemusí vyhovovat všem poţadavkům souvisejícím s přesným přiblíţením. Tyto operace v sobě spojují stranový výkon odpovídající kurzovému ukazateli ILS kategorie I s různými úrovněmi vertikálního navádění. Jak APV-I, tak APV-II poskytují výhody přístupu srovnatelné s přiblíţením na přistání bez radiolokačních prostředků a sluţby, které jsou poskytovány, závisí na provozních poţadavcích a infrastruktuře SBAS. APV-I a APV-II překračují poţadavky (vertikální i stranové) na stávající RNAV postupy vyuţívající měření barometrické výšky, a příslušné vybavení na palubě je proto vhodné pro provedení nepřesných (bez radiolokačních prostředků) přiblíţení VNAV APV a RNAV s měřením barometrické výšky. 3.2 Přesnost Chyba polohy GNSS je rozdílem mezi vypočítanou polohou a aktuální polohou. Pro jakoukoli vypočítanou polohu v určitém místě by pravděpodobnost, ţe chyba polohy je v mezích poţadavků na přesnost, měla být nejméně 95 procent Stacionární, pozemní systém, jako je VOR a ILS, mají relativně reprodukovatelné chybové charakteristiky, takţe výkonnost můţe být měřena v krátké době (například během inspekčního letu) a předpokládá se, ţe přesnost systému se po ukončení testu nezměnila. Ale chyba GNSS se s časem mění. Chyby polohy vyplývají z oběhu druţic a chybových charakteristik GNSS, které se mohou měnit během hodin. Navíc přesnost samotná (chyba omezená 95procentní pravděpodobností) se mění vinou odlišné geometrie druţic. Protoţe není moţné průběţně měřit přesnost systému, implementace GNSS poţaduje zvýšenou důvěru k analýzám a charakteristikám chyb. Hodnocení zaloţená na měřeních v pohyblivém časovém okně nejsou pro GNSS vhodná. 3.1 Úvod Poţadavky na výkonnost jsou definovány v Příručce pro navigaci zaloţenou na výkonnosti (Doc 9613 Performance-based Navigation Manual) pro jednotlivá letadla a pro celkový systém, který zahrnuje signál v prostoru, letištní zařízení a schopnost letounu letět po poţadované trajektorii. Tyto celkové poţadavky na systém byly pouţity jako výchozí k odvození poţadavků na charakteristiky GNSS signálu v prostoru. V případě GNSS musí být uvaţováno, ţe degradované konfigurace mají vliv na více letadel. Proto jsou jisté poţadavky na charakteristiky signálu v prostoru přísnější, z důvodu uvaţování pouţití systému vícerými letadly Dva typy nepřesného přiblíţení s vertikálním vedením APV-I a APV-II pouţívají vertikální vedení vztaţené k sestupové dráze, ale vybavení nebo DD Chyba se u mnohých architektur GNSS mění v čase pomalu, kvůli filtrování v systémech rozšíření a v přijímačích uţivatelů. Výsledkem je malý počet nezávislých vzorků za dobu několika minut. Tento výsledek je velmi důleţitý pro aplikace přesného přiblíţení, protoţe to znamená 5procentní pravděpodobnost toho, ţe chyba polohy přesáhla poţadovanou přesnost pro celé přiblíţení. Proto je tato pravděpodobnost, kvůli změnám přesnosti popsaným v ust , mnohem menší Poţadavek 95procentní přesnosti je definován pro zaručení akceptování pilotem, protoţe reprezentuje chyby, ke kterým typicky dochází. Poţadavek přesnosti GNSS je splněn pro nejhorší případ geometrie, pro kterou je systém prohlášen za pouţitelný. Statistická nebo pravděpodobnostní důvěryhodnost není určena pro základní Oprava č. 2/ČR

2 PŘEDPIS L 10/I DODATEK D pravděpodobnost zvláštní geometrie signálu pro určování vzdálenosti Proto je přesnost GNSS specifikována jako pravděpodobnost pro kaţdý ze vzorků, spíše neţ jako procento vzorků v určitém měřícím intervalu. Pro rozsáhlou sadu nezávislých vzorků by mělo nejméně 95 procent vzorků splňovat poţadavky na přesnost, definované v tabulce Hlavy 3. Data jsou uvedena pro nejhorší případ geometrie, za účelem odstranění variability v přesnosti systému, která je způsobena geometrií obíhajících druţic Příklad toho, jakým způsobem můţe být tento koncept aplikován, je pouţití GPS pro nepřesné přiblíţení. Předpokládá se, ţe systém je určen pro nepřesné přiblíţení, kdyţ sníţení horizontální přesnosti (HDOP) je niţší neţ nebo rovno 6. K dokázání této výkonnosti by měly být vzorky odebírány po dlouho dobu (např. 24 hodin). Změřená chyba polohy pro kaţdý vzorek i je označena ε i. Tato chyba je upravena pro nejhorší případ geometrie jako 6 x g i / HDOP. 95 procent upravených chyb musí být menších neţ 220 metrů, proto aby systém vyhověl poţadavkům na přesnost nepřesného přiblíţení při nejhorších podmínkách geometrie. Celkový počet shromáţděných vzorků, braných do výpočtu nekorelované doby chyb, musí být dostatečný pro statistickou reprezentativnost výsledku Rozsah hodnot vertikální přesnosti je specifikován pro kategorii I operací přesného přiblíţení, které ohraničují pro různé hodnoty, které mohou zajišťovat provoz ekvivalentní ILS. Počet hodnot je odvozen různými skupinami, pouţitím různých interpretací standardů ILS. Nejniţší hodnota z těchto odvození byla přijata jako konzervativní hodnota pro GNSS; toto je minimální hodnota daná pro rozsah. Protoţe tato hodnota je konzervativní a protoţe charakteristiky chyb GNSS jsou odlišné od ILS, je moţné dosáhnout kategorie I přesného přiblíţení, pouţitím větších hodnot přesnosti a limitů výstrahy v tomto rozsahu. Větší hodnoty by měly znamenat zvětšenou dostupnost pro provoz. Maximální hodnota v rozsahu byla navrţena jako vyhovující hodnota podmíněná ověřením Chyba určování polohy SPS GPS (ust Hlavy 3) odpovídá pouze za příspěvek kosmického a řídicího segmentu k chybám polohy (chyba času a efemerid druţice); nezahrnuje příspěvky chyb modelu ionosférického a troposférického zpoţdění, chyb vlivem vícecestného šíření a chyb měření šumu přijímače (ust Dodatku D). Tyto chyby jsou řešeny ve standardech pro přijímače. Chyba určování polohy uţivatele na výstupu zařízení způsobilého pro ABAS je hlavně řízena pouţitým přijímačem GNSS Pro základní přijímače GNSS vyţadují standardy způsobilosti přijímače prokázání přesnosti určování polohy uţivatele v přítomnosti interference a modelové selektivní dostupnosti (SA) hodnota musí být méně neţ 100 m (95 procent času) horizontálně a 156 m (95 procent času) vertikálně. Standardy pro přijímače nevyţadují, aby základní přijímač GNSS pouţíval ionosférické korekce popsané v ust Doplňku B. Poznámka: Termín základní přijímač GNSS označuje avioniku GNSS, která splňuje přinejmenším požadavky na přijímač GPS tak, jak je uvedeno v Předpisu L 10/I a ve specifikacích RTCA/DO-208 v platném znění FAA TSO-C129A nebo EUROCAE ED-72A (nebo rovnocenném dokumentu) Z důvodů nespojitosti SA byla typická přesnost určování polohy uţivatele GPS konzervativně odhadnuta tak, jak je uvedeno v Tabulce D-0. Uvedená čísla předpokládají, ţe nejhorší dvě druţice jmenovitého uspořádání 24 druţic GPS jsou mimo provoz. Navíc se předpokládá model ionosférického zpoţdění 7 m (1 σ), model zbytkového troposférického zpoţdění 0,25 m (1 σ) a šumová chyba přijímače 0,80 m (1 σ). Při nespojitosti SA (Dodatek D, kap. 1) je dominantní chybou pseudovzdálenosti pro uţivatele standardní sluţby určování polohy GPS ionosférická chyba, která zbude po aplikaci ionosférických korekcí. Tato chyba je téţ vysoce variabilní a závisí na podmínkách, jako je geomagnetická šířka uţivatele, úroveň sluneční aktivity (tj. bod solárního cyklu, který platí), úroveň ionosférické aktivity (tj. je-li magnetická bouře nebo ne), úhel elevace měření pseudovzdálenosti, roční období a denní doba. Předpoklad modelu ionosférického zpoţdění zohledněný v Tabulce D-0 je obecně konzervativní. Nicméně lze najít podmínky, za kterých předpokládaná chyba 7 m (1 σ) během maxima solární činnosti bude nepřiměřená. Tab. D-0. Přesnost určování polohy uživatele GPS Horizontální chyba polohy Vertikální chyba polohy Přesnost určování polohy uţivatele GPS 95% času, globální průměr 33 m (108 ft) 73 m (240 ft) Přijímače SBAS a GBAS budou přesnější a jejich přesnost je charakterizována v reálném čase přijímačem, který pouţívá standardní chybové modely tak, jak jsou popsány v ust. 3.5 Hlavy 3 pro SBAS a v ust. 3.6 Hlavy 3 pro GBAS. Poznámka 1: Pojem přijímač SBAS označuje avioniku GNSS, která splňuje jako minimum požadavky na přijímač SBAS tak, jak jsou popsány v Předpisu L 10/I a specifikacích RTCA/DO-229C, v platném znění FAA TSO-C145A/TSO-C146A (nebo rovnocenném dokumentu). Poznámka 2: Pojem přijímač GBAS označuje avioniku GNSS, která splňuje jako minimum požadavky na přijímač GBAS tak, jak jsou popsány v Předpisu L 10/I a specifikacích RTCA/DO-253A v platném znění FAA TSO-C161 a TSO-C162 (nebo rovnocenném dokumentu). 3.3 Integrita a doba do výstrahy Integrita je měřítkem důvěry v korektnost informací poskytovaných celým systémem. Integrita zahrnuje schopnost systému provádět včasné a odůvodněné varování pro uţivatele (výstrahy) ve chvíli, kdy systém nesmí být pouţit pro určitou činnost (nebo fázi letu) Oprava č. 2/ČR DD - 2

3 DODATEK D PŘEDPIS L 10/I K zajištění akceptovatelné chyby polohy je limit výstrahy definován tak, ţe představuje největší chybu polohy, která má za následek bezpečný provoz. Chyba polohy nedosáhne limitu výstrahy bez toho, ţe by byla oznámena. Tato situace je analogická systému ILS, kde systém můţe degradovat tak, ţe chyba je větší neţ 95procentní, ale v limitu kontrolního přijímače Poţadavek na integritu navigačního systému pro jedno letadlo pro zajištění traťového letu, konečného přiblíţení, počátečního přiblíţení, nepřesného přiblíţení a odletu je předpokládán za hodinu V druţicových navigačních systémech obsluhuje signál v prostoru prostředí trati velký počet letadel nad rozsáhlou oblastí ve stejném čase, a proto dopad selhání integrity systému na řízení provozu bude větší neţ s klasickými navigačními prostředky. Poţadavky v tabulce Hlavy 3 jsou z tohoto důvodu náročné Pro APV a přesné přiblíţení jsou poţadavky na integritu GNSS signálu v prostoru v Tab Hlavy 3 shodné s poţadavky na systém ILS Limity výstrahy pro typické operace jsou uvedeny v poznámce 2 k tabulce Rozsah limitů výstrahy je pro činnosti přesného přiblíţení určen s ohledem na potenciální rozdíly v návrhu systému, které mohou činnost ovlivňovat. V případě ILS jsou prahové hodnoty monitoru klíčových parametrů signálu normované a monitory samy o sobě mají s ohledem na sledovaný parametr velmi nízké hodnoty šumu. U diferenčního GNSS mají některé monitory systému srovnatelně velkou velikost nejistoty šumu, jejíţ vliv musí být při zamýšlené činnosti brán v úvahu. Ve všech případech je výsledným cílem limitu výstrahy omezit geometrii uţivatelů druţic na takovou, kde je výkonnost monitoru (typicky v oblasti pseudovzdálenosti) přijatelná při transformaci pro místo polohy Nejmenší hodnota (10 m (33 ft)) pro limit vertikální výstrahy (VAL) přesného přiblíţení byla odvozena na základě výkonnosti monitoru ILS, jelikoţ by to mohlo ovlivnit sestupový úhel ve jmenovité nadmořské výšce rozhodnutí 60 m (200 ft) nad prahem dráhy. Při pouţití tohoto limitu výstrahy můţe být chyba GNSS při poruchovém stavu přímo srovnatelná s chybou ILS při poruchovém stavu tak, ţe chyby GNSS jsou menší nebo rovné chybám ILS. Pro tyto poruchové stavy se srovnatelně velkým šumem monitoru v GNSS to vede k tomu, ţe prahové hodnoty monitoru jsou přísnější neţ pro ILS Nejvyšší hodnota (35 m (115 ft)) pro limit vertikální výstrahy přesného přiblíţení byla odvozena tak, aby byla zajištěna bezpečná výška nad překáţkami rovnocenná s ILS při takových poruchových stavech, které lze modelovat jako odchylku během konečného přiblíţení, kdy se bere v úvahu, ţe nadmořská výška rozhodnutí letadla je nezávisle odvozena od barometrického tlaku. Hodnocení bylo provedeno pro nejhorší případ skryté chyby odchylky rovné limitu výstrahy 35 m (115 ft) se závěrem, ţe je poskytována přiměřená ochrana bezpečné výšky nad překáţkami při přiblíţení a nezdařeném přiblíţení (s tím, ţe nadmořská výška rozhodnutí by byla dosaţena dříve či později, při pouţití nezávislého barometrického výškoměru). Je důleţité poznamenat, ţe toto hodnocení se týká pouze bezpečné výšky nad překáţkami a je omezeno na chybové stavy, které lze modelovat jako chyby odchylky. Analýza prokázala, ţe bez dopadu na bezpečné výšky nad překáţkami ILS mohou být tolerovány podmínky odchylky 35 m (115 ft) nahoru a dolů blíţící se limitům sestupového úhlu pro kategorie rychlosti přiblíţení (kategorie A aţ D) uvedené v Předpisu L 8168 (Provoz letadel letové postupy) Protoţe analýza VAL 35 m (115 ft) je rozsahově omezená, měla by být před pouţitím jakékoliv hodnoty větší neţ 10 m (33 ft) pro konkrétní návrh systému provedena analýza bezpečnosti na úrovni systému. Analýza bezpečnosti by měla brát v úvahu kritéria bezpečné výšky nad překáţkami a riziko sráţky z důvodu navigační chyby a riziko nebezpečného přistání z důvodu navigační chyby, dané charakteristiky návrhu systému a provozní prostředí (jako je typ letadel provádějících přiblíţení a vedlejší infrastruktura letiště). S ohledem na riziko sráţky je dostatečné potvrdit, ţe pro pouţití VAL 35 m (115 ft) platí předpoklady určené v ust S ohledem na nebezpečné přistání představuje hlavní zmírnění navigační chyby během vizuálního úseku přiblíţení zásah pilota. Omezená provozní zkoušení ve spojení se znalostmi provozu ukazují, ţe navigační chyby menší neţ 15 m (50 ft) stále vedou k přijatelné výkonnosti na prahu dráhy. Při chybách větších neţ 15 m (50 ft) můţe dojít k výraznému zvýšení pracovního zatíţení letové posádky a potencionálně k významnému sníţení bezpečnostní rezervy, zvláště pokud jde o chyby, které posunují bod, v němţ letadlo dosáhne nadmořské výšky rozhodnutí, blíţ k prahu dráhy, kde se posádka můţe pokusit přistát s neobvykle vysokou rychlostí klesání. Toto nebezpečí je, co se týče závaţnosti, významné (viz Safety Management Manual (SMM) (Doc 9859)). Jeden z přijatelných způsobů řízení rizik ve vizuálním úseku představuje pro systém vyhovění následujícím kritériím: a) přesnost v případě bezchybovosti je rovna ILS. To zahrnuje 95procentní vertikální navigační chybu systému (NSE navigation system error) menší neţ 4 m (13 ft), a bezchybovou vertikální NSE systému překračující 10 m (33 ft) s pravděpodobností menší neţ 10-7 pro kaţdou polohu, pro niţ má být provoz schválen. Toto hodnocení se provádí pro všechny provozní podmínky a podmínky prostředí, za nichţ má být sluţba dostupná; b) v případě poruchy systému je návrh systému takový, ţe pravděpodobnost chyby větší neţ 15 m (50 ft) je niţší neţ 10-5, takţe pravděpodobnost výskytu je malá. Poruchové stavy, které mají být vzaty v úvahu, jsou ty, které ovlivňují buď uvaţované základní konstelace, nebo rozšíření GNSS. Tato pravděpodobnost má být chápána jako kombinace pravděpodobnosti výskytu dané poruchy a pravděpodobnosti odhalení příslušným monitorem (příslušnými monitory). Typicky je pravděpodobnost jednotlivé poruchy dostatečně velká, takţe se pro monitor vyţaduje splnění této podmínky Pro GBAS byly technické poţadavky utvořeny tak, aby se limit výstrahy letadlu vysílal. DD Oprava č. 2/ČR

4 PŘEDPIS L 10/I DODATEK D Standardy GBAS vyţadují limit výstrahy 10 m (33 ft). Pro SBAS byly technické poţadavky utvořeny tak, aby se určoval limit výstrahy pomocí aktualizovatelné databáze (viz Dodatek C) Poţadavky na integritu při přiblíţení platí pro kterékoliv jedno přistání a vyţadují návrh bezpečný při poruše (fail-safe). Jestliţe je pro dané přiblíţení známo specifické riziko překračující tento poţadavek, nemělo by být přiblíţení provedeno. Jedním z cílů procesu návrhu je určit specifická rizika, která by mohla vést k chybným informacím, a zmírnit tato rizika prostřednictvím zálohování nebo monitorování, aby tak bylo dosaţeno návrhu bezpečného při poruše. Pozemní systém můţe například potřebovat záloţní korekční procesory a je schopen automaticky se vypnout, pokud by nebyla záloha dostupná v důsledku závady procesoru Jedinečnou stránkou GNSS je časově proměnná výkonnost způsobená změnami v geometrii základních druţic. Způsob, jak vzít tyto odchylky v úvahu, je zahrnut v protokolech SBAS a GBAS prostřednictvím rovnic úrovně ochrany, které zajišťují prostředek zabraňující pouţití systému, pokud je specifické riziko integrity příliš vysoké Výkonnost GNSS se můţe rovněţ měnit v rámci provozního rozsahu v závislosti na geometrii viditelných druţic základní konstelace. Prostorové odchylky výkonnosti systému se mohou projevit výrazněji, pokud pozemní systém pracuje v degradovaném módu v důsledku poruchy součástí systému, jako monitorovacích stanic nebo komunikačních spojení. Riziko z důvodu prostorových odchylek výkonnosti systému by se mělo odrazit v rovnicích úrovně ochrany, tj. ve vysílaných korekcích Rozšíření GNSS rovněţ podléhají několika atmosférickým jevům, zvláště v ionosféře. Prostorové a dočasné změny v ionosféře mohou způsobit místní nebo oblastní ionosférická zpoţdění, která nemohou být korigována v rámci architektur SBAS nebo GBAS v důsledku definice protokolů zpráv. Takovéto události jsou zřídkavé a jejich pravděpodobnost se mění v závislosti na oblasti, ale nejsou povaţovány za zanedbatelné. Výsledná chyba můţe být dostatečně velká, aby vyvolala chybnou informaci, a měla by být v návrhu systému zmírněna tím, ţe ve vysílaných parametrech bude počítáno s jejími vlivy (např. σ iono_vert v GBAS), a budou monitorovány extrémní podmínky v případě, ţe vysílané parametry nebudou odpovídající. Pravděpodobnost setkání s těmito jevy by měla být zváţena při vývoji jakéhokoliv monitoru systému Další vlivy prostředí, které by měly být vzaty v úvahu při návrhu pozemního systému, jsou chyby v důsledku vícecestného šíření od pozemních referenčních přijímačů, které závisí na fyzickém okolí antén monitorovacích stanic, stejně jako na výšce druţic nad mořem a násobcích dráhy. 3.4 Průchodnost Průchodnost systému je schopnost systému vykonávat funkci bez neplánovaných přerušení během určeného provozu Průchodnost při letu po trati Pro tento provoz se průchodnost týká schopnosti navigačního systému poskytovat výstupní navigační data s určenou přesností a integritou během určeného provozu za předpokladu, ţe byl pouţitelný při zahájení provozu. Výskyt výstrah navigačního systému, způsobených poruchami nebo nízkou bezporuchovou výkonností, představuje selhání průchodnosti. Protoţe délka tohoto provozu je různá, poţadavek na průchodnost je specifikován jako pravděpodobnost za hodinu provozu Poţadavek průchodnosti navigačního systému pro jediné letadlo je za hodinu. Navíc u druţicových systémů můţe signál v prostoru slouţit většímu počtu letadel nad rozsáhlou oblastí. V tomto případě poţadavky na průchodnost, uvedené v tabulce Hlavy 3, představují poţadavky na spolehlivost pro GNSS signál v prostoru, tj. vyplývají z nich poţadavky na střední dobu mezi výpadky (MTBO) pro prvky GNSS Rozsah hodnot je uveden v tabulce Hlavy 3 pro poţadavky na průchodnost signálu v prostoru pro tyto operace. Niţší uvedená hodnota je minimální průchodnost, při které je systém povaţován za pouţitelný. To je vhodné pro oblasti s nízkou hustotou provozu a sloţitostí vzdušného prostoru. V takových oblastech je omezen dopad selhání navigačního systému na malý počet letadel, a proto zde není nutné podstatně zvyšovat poţadavek na průchodnost nad poţadavek průchodnosti pro jediné letadlo (1 1x10-4 za hodinu). Nejvyšší uvedená hodnota (tj. 1 1x10-8 za hodinu) je vhodná pro oblasti s vysokou hustotou provozu a sloţitostí vzdušného prostoru, kde selhání ovlivní velký počet letadel. Tato hodnota je vhodná pro navigační systémy, kde je vysoký stupeň vyuţití systému při navigaci, a eventuálně a podle moţností pro závislé sledování. Uvedená hodnota je dostatečně vysoká, aby byla pravděpodobnost selhání systému během jeho ţivotnosti malá. Střední hodnoty průchodnosti (např / h) jsou povaţovány za vhodné pro oblasti s vysokou hustotou provozu a sloţitostí, s vysokým stupněm vyuţití navigačního systému, ale je moţné zmírnění selhání navigačního systému. Takovým zmírněním můţe být pouţití alternativní navigace nebo pouţití sledování ATC a zakročení k udrţení standardů odstupu. Hodnoty charakteristik průchodnosti jsou odvozeny od poţadavků vzdušného prostoru pro zajištění navigace tam, kde GNSS nahradil existující infrastrukturu navigačních prostředků nebo kde tato infrastruktura neexistovala Průchodnost při přiblížení a přistání Pro přiblíţení a přistání se průchodnost týká schopnosti navigačního systému poskytovat výstupní navigační data s určenou přesností a integritou během přiblíţení a přistání, pokud vezmeme v úvahu, ţe byl pouţitelný při zahájení provozu. Zejména to znamená, ţe případy ztráty průchodnosti, které mohou být předpovídány a pro něţ byly vydány zprávy NOTAM, nemusí být při stanovování vyhovění daného návrhu systému poţadavkům SARP na průchodnost vzaty v úvahu. Výskyt výstrah navigačního systému, způsobených poruchami nebo nízkou bezporuchovou výkonností, představuje případ ztráty průchodnosti. V tomto případě je Oprava č. 2/ČR DD - 4

5 DODATEK D PŘEDPIS L 10/I poţadavek na průchodnost uveden jako pravděpodobnost pro krátkou dobu působení Poţadavky na průchodnost pro přiblíţení a přistání představují pouze rozvrţení poţadavků mezi letadlový přijímač a neletadlové prvky systému. V tomto případě není nezbytné ţádné zvýšení poţadavků v důsledku pouţití systému více letadly. Hodnota průchodnosti je normálně vztaţena pouze k riziku chybného přiblíţení a kaţdé letadlo je povaţováno za nezávislé. Ale v některých případech můţe být nezbytné zvýšení hodnot průchodnosti, protoţe porucha systému můţe korelovat mezi dvěma dráhami (např. pouţití společného systému pro přiblíţení blízko umístěných paralelních drah) Pro APV a přiblíţení kategorie I zaloţená na GNSS je nezdařené přiblíţení povaţováno za normální, pokud dojde k přerušení kdykoli během klesání letadla aţ do nadmořské výšky rozhodnutí pro přiblíţení a pilot není schopen pokračovat s vizuálním vedením. Poţadavky na průchodnost pro tato přiblíţení platí pro průměrné riziko (po celý čas) ztráty sluţby normalizované na dobu 15 sekund. Proto můţe specifické riziko ztráty průchodnosti pro dané přiblíţení překročit průměrný poţadavek, aniţ by nezbytně ovlivnilo bezpečnost poskytované sluţby či přiblíţení. Hodnocení bezpečnosti provedené na jednom systému došlo k závěru, ţe za podmínek stanovených v hodnocení bylo pokračování v poskytování sluţby bezpečnější neţ její neposkytnutí Pro tyto oblasti, kdy návrh systému nesplňuje průměrné riziko průchodnosti určené SARP, je i tak moţné vydat postupy. Nicméně by měla být provedena specifická provozní omezení, aby se vyváţila předpokládaná sníţená průchodnost. Například nesmí být při tak vysokém průměrném riziku průchodnosti autorizováno plánování letu zaloţené výhradně na prostředcích navigace GNSS. 3.5 Dostupnost Dostupnost GNSS je podíl času, během kterého je systém pouţíván pro navigaci, během které jsou posádce, autopilotu nebo jiným systémům řídícím let letadla poskytovány spolehlivé navigační informace Při stanovování poţadavků na dostupnost pro GNSS by měla být uváţena poţadovaná úroveň poskytované sluţby. Pokud má systém nahradit existující infrastrukturu navigačních zařízení pro let po trati, měla by být dostupnost GNSS úměrná dostupnosti poskytované existující infrastrukturou. Mělo by se provést stanovení provozního dopadu degradace sluţby Tam, kde má GNSS nízkou dostupnost, je moţné pouţít omezení provozní doby navigace na dobu, kdy je předpokládána dostupnost. Toto je moţné v případě GNSS, protoţe nedostupnost způsobená nedostatečnou druţicovou geometrií je opakovatelná. Při takových omezeních zde zůstává pouze riziko průchodnosti spojené se selháním nezbytných systémových komponentů v době mezi předpovědí a provedením činnosti Dostupnost při traťovém letu Specifické poţadavky na dostupnost pro provozní oblast by měly být zaloţeny na uváţení následujících činitelů: a) hustota provozu; b) alternativní navigační prostředky; c) primární/sekundární pokrytí prostředky pro sledování; d) letový provoz a procedury pilota; e) doba výpadků Z toho důvodu specifikují Standardy a doporučené postupy pro GNSS rozsah hodnot pro dostupnost. Tyto poţadavky zajišťují základní prostředky provozu GNSS ve vzdušném prostoru s různými úrovněmi provozu a sloţitostí. Dolní okraj rozsahu je dostatečný pouze pro zajištění základních prostředků navigace v jednoduchém vzdušném prostoru a s nízkou hustotou provozu Rozšíření mohou sníţit závislost GNSS na jakémkoli speciálním základním prvku, nemohou však poskytovat pouţitelnou sluţbu bez základních prvků. Poţadavek dostupnosti speciálního rozšíření v oblasti by také měl počítat s potenciální degradací základních prvků GNSS (minimální předpokládaná konstelace základních prvků např. počet a různorodost druţic). Provozní procedury by měly být vyvíjeny pro případ, ţe se neobjeví degradující konfigurace Dostupnost při přiblížení Specifické poţadavky pro oblast by měly být zaloţeny na následujících přímých ukazatelích: a) hustota provozu; b) procedury pro uspořádání a řízení přiblíţení na náhradní letiště; c) navigační zařízení pouţité pro náhradní letiště; d) letový provoz a pilotní procedury; e) doba výpadků; a f) geografický rozsah výpadků Při vývoji provozních procedur pro přibliţovací systémy GNSS by měla být uvaţována doba výpadku a její dopad na náhradní letiště. Mohouli se objevit výpadky GNSS ovlivňující mnoho přiblíţení, sluţba přiblíţení by měla být obnovena bez jakéhokoli zdrţení z důvodu obíhání druţic Určení dostupnosti GNSS Narozdíl od pozemní navigační infrastruktury je dostupnost GNSS komplikována pohybem druţic vzhledem k oblasti pokrytí a potenciálně dlouhé době k opravení druţice v případě poruchy. Přesné měření dostupnosti takového systému můţe trvat několik let, aby bylo moţno poskytnout dobu měření delší neţ MTBF a doby opravy. Dostupnost GNSS by měla být raději odvozena z konstrukce, analýz a modelování, neţ z měření. Model dostupnosti by měl vzít v úvahu modely ionosférické chyby, troposférické chyby a chyby přijímače pouţívané přijímačem pro ověřování integrity (např. výpočty HPL, LPL, VPL). Dostupnost specifikovaná v ust Hlavy 3 se týká konstrukční dostupnosti. DD - 5 Změna č. 89

6 PŘEDPIS L 10/I DODATEK D Poznámka: Poradenský materiál týkající se spolehlivosti a dostupnosti radiokomunikačních a radionavigačních prostředků je obsažen v Dodatku F. 4. Základní prvky GNSS 4.1 GPS Poznámka: Doplňující informace týkající se GPS mohou být nalezeny v dokumentu Global Positioning System Standard Positioning Service Performance Standard, září 2008 a v Interface Specification (IS)- GPS-200E Standardy výkonnosti jsou zaloţeny na předpokladu, ţe se pouţívá reprezentativní standardní přijímač SPS. Reprezentativní přijímač má následující charakteristiky: a) je navrţen v souladu s IS-GPS-200E; b) pouţívá 5 o úhel masky; c) provádí výpočty polohy druţice a geometrické vzdálenosti s pomocí aktuální verze souřadnicového systému ECEF (geocentrický zemský souřadnicový systém) Světového geodetického systému 1984 (WGS-84); d) stanovuje polohu a čas na základě dat vysílaných ze všech druţic v zorném poli; e) kompenzuje vliv dynamického Dopplerova posuvu na fázi nosné nominálního SPS signálu (pro měření vzdálenosti a kódu C/A); f) při zjišťování polohy vylučuje marginální a nezpůsobilé druţice; g) pouţívá aktuální a interně konzistentní časové údaje a údaje o efemeridách všech druţic, které vyuţívá pro stanovení polohy; a h) ztrácí funkčnost v případě, ţe GPS druţice přestane vysílat sledovatelný signál. Přesnost doby přenosu se týká dat ve vysílané navigační zprávě, která dává do souvislosti čas GPS SPS s UTC zajišťovaným observatoří United States Naval Observatory. Poţadavky uvedené v ust a plní dvanáctikanálový příjímač, přijímač schopný sledovat pouze 4 druţice (ust Doplňku B) nedosahuje potřebné přesnosti a dostupnosti. Poznámka: Předpoklady naznačující, že je družice způsobilá, marginální nebo nezpůsobilá je možné nalézt v ust dokumentu Ministerstva obrany USA Global Positioning System Standard Positioning Service Performance Standard, 4. vydání, září Přesnost oblasti polohy. Přesnost oblasti polohy je měřena reprezentativním přijímačem a 24hodinovým měřicím intervalem pro jakýkoliv bod v oblasti pokrytí. Přesnost určování polohy a času se týká pouze signálu v prostoru (SIS) a nezahrnuje takové zdroje chyb, jako je ionosféra, troposféra, interference, šumy přijímače nebo vícecestné šíření Přesnost oblasti měření vzdálenosti. Úroveň přesnosti oblasti měření vzdálenosti platí pro normální provoz, který automaticky předpokládá, ţe Změna č. 89 DD - 6 vzestupným spojem jsou druţicím pravidelně posílána aktualizovaná navigační data. Přesnost oblasti měření vzdálenosti je podmíněna indikací stavu druţice a vysíláním kódu C/A a nepočítá s poruchami druţic mimo normální charakteristiky provozu. Limity přesnosti měření vzdálenosti mohu být překročeny během výpadku druţic nebo při anomáliích během přenášení dat do druţice. Limit chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv druţici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu v rámci oblasti pokrytí. Limit chyby v určení zrychlení změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv druţici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu oblasti pokrytí. Ve jmenovitých podmínkách jsou všechny druţice udrţovány na stejné úrovni, lze proto pro účely modelování předpokládat, ţe u všech druţic je RMS SIS chyby v určení vzdálenosti uţivatele (URE) 4 metry. Standard je omezen na rozsah oblastí chyb rozdělených na kosmický a řídící segment Dostupnost. Úroveň dostupnosti platí pro normální provoz, který automaticky předpokládá, ţe vzestupným spojem jsou druţicím pravidelně posílána aktualizovaná navigační data. Dostupnost je definována jako procento času v rámci 24hodinového intervalu, kdy je předpovídaná chyba polohy v 95 % času (vzniklá vinou chyb řídícího a kosmického segmentu) niţší neţ její práh, a to pro kaţdý bod oblasti pokrytí. Je zaloţena na předpokladu, ţe 95 % času je horizontální chyba 17 m a vertikální chyba 37 m, předpokládá vyuţití reprezentativního přijímače a provoz v oblasti pokrytí po dobu jakékoliv 24hodinového intervalu. Dostupnost sluţby předpokládá uskupení splňující kritéria stanovená v ust Vztah k možnosti rozšíření (zlepšení). Dostupnost ABAS, GBAS a SBAS nezávisí přímo na dostupnosti GBAS definované v ust Hlavy 3. Státy a provozovatelé musí vyhodnotit dostupnost rozšířeného systému porovnáním zvýšeného výkonu s poţadavky. Analýza dostupnosti je zaloţena na předpokládaném uskupení druţic a pravděpodobnosti, ţe daný počet druţic bude k dispozici Dostupnost družice/uskupení. Na oběţné dráze bude zajištěno dvacet čtyři provozuschopných druţic s pravděpodobností 0,95 (průměr kteréhokoliv dne), kde je druţice definována jako provozuschopná, pokud je schopná přenášet data a nemusí přitom nezbytně vysílat pouţitelný signál pro stanovení vzdálenosti. Minimálně 21 druţic v nominálním 24slotovém rozmístění musí být způsobilých a musí vysílat navigační signál s pravděpodobností 0,98 (normalizováno ročně). Minimálně 20 druţic v nominálním 24slotovém rozmístění musí být způsobilých a musí vysílat navigační signál s pravděpodobností 0,99999 (normalizováno ročně) Spolehlivost. Spolehlivost je definována jako procento času v rámci určeného časového intervalu, v němţ je pro všechny funkční druţice GPS udrţována okamţitá SPS SIS URE v rámci limitů chyby vzdálenosti, a to v jakémkoliv bodě oblasti pokrytí. Standard spolehlivosti je zaloţen na jednoročním intervalu měření a průměru denních hodnot z oblasti pokrytí. Nejhorší průměrná spolehlivost jednoho bodu předpokládá, ţe na tento

7 DODATEK D PŘEDPIS L 10/I bod připadá celková doba selhání hlavní sluţby v délce 18 hodin (3 výpadky, kaţdý po 6 hodinách) Selhání hlavní služby. Selhání hlavní sluţby je definováno jako stav, během něhoţ chyba určování vzdálenosti způsobilého satelitu GPS (vyjma chyby přijímače a atmosférické chyby) překročuje limity chyby určování vzdálenosti o 4,42násobek horní hranice přesnosti určování vzdálenosti u uţivatele (URA) vysílanou druţicí po dobu delší, neţ je povolená doba do výstrahy (10 sekund). Pravděpodobnost 1x10-5 uvedená v ust Hlavy 3 odpovídá 3 závaţným selháním v celém uskupení druţic za rok, za předpokladu maximálního uskupení 32 druţic Průchodnost. Průchodnost je u způsobilé druţice GPS pravděpodobnost, ţe SPS SIS bude i nadále způsobilé a bez neplánovaného přerušení po určené časové období. Plánovaná přerušení oznámená minimálně 48 hodin předem se na ztrátě průchodnosti nepodílejí Pokrytí. SPS podporuje oblasti pokrytí na Zemi, která se rozkládá od zemského povrchu aţ do výšky km. 4.2 GLONASS Poznámka: Doplňující informace týkající se GLONASS je možné nalézt v dokumentu GLONASS Interface Control Document, který vydala organizace Scientific Coordination Information Center, Ruská federace, Ministerstvo obrany, Moskva Předpoklady. Standard výkonnosti je zaloţen na předpokladu, ţe se pouţívá reprezentativní přijímač kanálu standardní přesnosti (CSA). Reprezentativní přijímač má následující charakteristiky: je navrţen v souladu s GLONASS ICD; pouţívá 5 úhel masky; provádí výpočty polohy druţice a geometrické vzdálenosti s pomocí aktuální verze souřadnicového systému PZ-90 a pouţívá parametry transformace mezi systémy PZ-90 a WGS-84 uvedené v ust Doplňku B; stanovuje polohu a čas na základě dat vysílaných ze všech druţic v zorném poli; kompenzuje vliv dynamického Dopplerovského posunu na fázi nosné nominálního CSA signálu pro měření vzdálenosti a měření signálu standardní přesnosti; při zjišťování polohy vylučuje nefunkční druţice GLONASS; pouţívá aktuální a interně konzistentní časové údaje a údaje o efemeridách všech druţic, které vyuţívá pro stanovení polohy; ztrácí funkčnost v případě, ţe druţice GLONASS přestane vysílat kód standardní přesnosti. Přesnost doby přenosu se týká stacionárního přijímače pracujícího v pozorované lokalitě Přesnost. Přesnost je měřena reprezentativním přijímačem a s 24hodinovým intervalem měření pro jakýkoliv bod v oblasti pokrytí. Přesnost určování polohy a času se týká pouze signálu v prostoru (SIS) a nezahrnuje takové zdroje chyb, jako je ionosféra, troposféra, interference, šumy přijímače nebo vícecestné šíření. Přesnost se odvozuje na základě vyřazení dvou nejhorších druţic z uskupení 24 druţic a chyby v určení vzdálenosti uţivatele (URE) pro uskupení RMS SIS v řádu 6 m Přesnost měření vzdálenosti. Rozsahy oblastí přesnosti jsou podmíněny indikací stavu druţice a vysíláním kódu standardní přesnosti a nenesou odpovědnost za poruchy druţic mimo normální charakteristiky provozu. Limity přesnosti měření vzdálenosti mohu být překročeny během výpadku druţic nebo při anomáliích během přenášení dat do druţice. Překročení limitu pro chyby měření vzdálenosti jsou povaţovány za významnou poruchu funkce, jak je popsáno v ust Limit chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv druţici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu v rámci oblasti pokrytí. Limit chyby v určení zrychlení změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv druţici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu oblasti pokrytí. Efektivní (střední kvadratická) hodnota chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti je průměrem RMS URE všech druţic za 24hodinový interval pro jakýkoliv bod v oblasti pokrytí. Ve jmenovitých podmínkách jsou všechny druţice udrţovány na stejné úrovni, lze proto pro účely modelování předpokládat, ţe u všech druţic je RMS SIS URE 6 metrů. Standard je omezen na rozsah oblastí chyb rozdělených na kosmický a řídící segment Dostupnost. Dostupnost je definována jako procento času v rámci 24hodinového intervalu, kdy je předpovídaná chyba polohy v 95 % času (vzniklá vinou chyb řídícího a kosmického segmentu) niţší neţ její práh, a to pro kaţdý bod oblasti pokrytí. Je zaloţena na předpokladu, ţe 95 % času je horizontální chyba 12 m (40 ft) a vertikální chyba 25 m (80 ft), předpokládá vyuţití reprezentativního přijímače a provoz v oblasti pokrytí po dobu jakékoliv 24hodinového intervalu. Dostupnost sluţby předpokládá, ţe kombinace dvou nejhorších druţic bude vyřazena Vztah k možnosti rozšíření. Dostupnost ABAS, GBAS a SBAS nezávisí přímo na dostupnosti GLONASS definované v ust Hlavy 3. Analýza dostupnosti je zaloţena na předpokládaném uskupení druţic a pravděpodobnosti, ţe daný počet druţic bude k dispozici. Na oběţné dráze je k dispozici dvacet čtyři provozuschopných druţic s pravděpodobností 0,95 (průměr kteréhokoliv dne), kde je druţice definována jako provozuschopná, pokud je schopná přenášet data, ale nemusí přitom nezbytně vysílat pouţitelný signál pro stanovení vzdálenosti. Minimálně 21 druţic z 24 musí být plně funkčních a musí vysílat navigační signál s pravděpodobností 0,98 (roční průměr) Spolehlivost. Spolehlivost je definována jako procento času v rámci stanoveného časového intervalu, v němţ je okamţitá CSA SIS URE udrţována v rámci limitů chyby měření vzdálenosti, a to v jakémkoliv daném bodě oblasti pokrytí a pro všechny způsobilé druţice GLONASS. Standard spolehlivosti je zaloţen na jednoročním intervalu měření a na průměru denních hodnot z oblasti pokrytí. Průměrná spolehlivost jednoho bodu předpokládá, ţe na tento daný bod připadá celková doba selhání sluţby v délce 18 hodin (3 výpadky kaţdý po 6 hodinách). DD - 7 Změna č. 89

8 PŘEDPIS L 10/I DODATEK D Selhání hlavní služby. Selhání hlavní sluţby je definováno jako stav po dobu časového intervalu, během kterého chyba signálu pro určování vzdálenosti způsobilé druţice GLONASS (vyjma atmosférických chyb a chyb přijímače) překračuje limit chyby měření vzdálenosti 18 m (60 ft) (jak je definován v ust a) Hlavy 3) a/nebo se vyskytnou poruchy charakteristik rádiového kmitočtu signálu pro určování vzdálenosti CSA, struktury navigační zprávy nebo obsahu navigační zprávy, které sniţují příjem signálu pro určování vzdálenosti CSA přijímačem nebo moţnosti zpracování. 4.3 Snížení přesnosti Činitel sníţení přesnosti (DOP) vyjadřuje, jak je přesnost určení vzdálenosti odstupňována efektem geometrie k získání přesnosti polohy. Optimální geometrie (tj. nejniţší hodnoty DOP) čtyř druţic je dosaţeno, kdyţ jsou tři druţice rovnoměrně rozloţeny na horizontu, při minimálním elevačním úhlu a jedna druţice je přímo nahoře. Dá se říct, ţe geometrie můţe sníţit rozsah přesnosti v oblasti činitelem DOP. 4.4 Přijímač GNSS Pokrytí. CSA GLONASS podporuje oblast pokrytí na Zemi sahající od zemského povrchu aţ po nadmořskou výšku km Čas GLONASS. Generování času GLONASS je zaloţeno na Centrální synchronizační jednotce času. Denní nestabilita vodíkových hodin Centrální synchronizační jednotky není horší neţ 5 x Rozdíl mezi časem GLONASS a National Time Refference Service UTC(SU) je v rozsahu 1 ms. Navigační zpráva obsahuje potřebná data ke vztaţení času GLONASS k UTC(SU) v rozsahu 0,7 μs Převod aktuálních datových informací GLONASS-M do běžné podoby. Navigační zpráva druţice obsahuje aktuální datové informace v parametru N T, které je moţné za pouţití níţe uvedeného algoritmu převést do běţné podoby: a) Aktuální číslo roku J ve čtyřletém intervalu se vypočítá: Pokud 1 N T 366 J=1 Pokud 367 N T 731; J=2 Pokud 732 N T 1096; J=3 Pokud 1097 N T 1461; J=4. b) Aktuální rok v běţné podobě se vypočítá za pomoci této rovnice: Y = (N 4 1) + (J 1) c) Aktuální den a měsíc (dd/mm) lze získat z tabulky uloţené na ROM uţivatelského vybavení. V tabulkách jsou uvedeny převody N T parametrů na běţné formy datace Souřadnicový systém GLONASS. Souřadnicovým systémem GLONASS je PZ-90 (parametry obecného pozemního elipsoidu a gravitačního pole Země 1990), jak je popsáno v Parametry Země, 1990 (PZ-90), publikováno Topografickou sluţbou, Ministerstva obrany Ruské federace, Moskva, Parametry PZ-90 zahrnují základní geodetické konstanty, rozměry obecného pozemního elipsoidu, charakteristiky gravitačního pole Země a elementy orientace elipsoidu Krakovského (souřadnicový systém 1942) vůči obecnému pozemnímu elipsoidu Podle definice je souřadnicový systém PZ-90 geocentrický kartézský prostorový systém, jehoţ počátek je ve středu Země. Osa z je orientována ke konvenčnímu zemskému pólu, jak je doporučeno International Earth Rotation Service (IERS). Osa x je orientována k bodu průniku roviny rovníku Země a nulového poledníku zavedeného BIH (Bureau International de ľherue). Osa y doplňuje souřadnicový systém pravostrannou osou. Změna č. 89 DD Selhání způsobené přijímačem mohou mít dva následky na výkonnost navigačního systému: buď přerušení informací poskytovaných uţivateli, nebo vytváření matoucích informací. Se ţádným z těchto dvou případů se neuvaţuje v poţadavku SIS Nominální chyba letadlového prvku GNSS je dána šumem přijímače, interferencí, zbytkovými chybami modelu vícecestného šíření a troposféry. Specifické poţadavky na šum přijímače jsou ustanoveny pro letadlové přijímače SBAS a GBAS. Tyto čísla zahrnují efekt jakékoli interference pod hranicí ochranné masky specifikované v ust 3.7 Doplňku B. Poţadovaná výkonnost byla dokázána přijímačem, který aplikuje úzký odstup korelátoru nebo techniky vyhlazování kódu. 5. Systém s palubním rozšířením (ABAS) 5.1 ABAS rozšiřuje a/nebo integruje informace získané z prvků GNSS s informacemi dostupnými na palubě letadla za účelem zajištění provozu v souladu s hodnotami specifikovanými v ust Hlavy ABAS obsahuje schémata zpracování, které poskytují: a) monitorování integrity určení polohy pouţitím přebytečných informací (např. vícenásobné měření vzdálenosti). Schéma monitorování obecně zahrnuje dvě funkce: detekce chyby a vyloučení chyby (FDE). Cílem detekce chyby je zjištění přítomnosti chyby v určování polohy. Po detekci chyby dojde k určení a vyloučení zdroje chyby (bez nezbytné identifikace samotného zdroje problému), coţ dovoluje pokračovat bez přerušení v navigaci pomocí GNSS. Obecně existují dva druhy monitorování integrity: autonomní monitorování integrity přijímačem (RAIM Receiver Autonomous Integrity Monitoring), které pouţívá výlučně informace GNSS, a autonomní monitorování integrity letadlem (AAIM Aircraft Autonomous Integrity Monitoring), které pouţívá informace z dalších palubních senzorů (např. barometrického výškoměru, hodin a inerciálního navigačního systému (INS)); b) podporu spojitosti pro řešení polohy pouţitím informací z alternativních zdrojů, jako je INS, barometrické určování výšky a externí hodiny; c) podporu dostupnosti pro řešení polohy (analogické podpoře spojitosti); a d) podporu přesnosti pomocí výpočtu zbývajících chyb v určené vzdálenosti.

9 DODATEK D PŘEDPIS L 10/I 5.3 Informace získané z jiného zdroje neţ GNSS mohou být kombinovány s informacemi z GNSS dvěma moţnými způsoby: a) integrací do algoritmu řešení GNSS (příkladem je modelování dat pro měření výšky jako měření doplňkové druţice umístěné ve středu Země); a b) externě k základnímu výpočtu polohy GNSS (příkladem je porovnání dat o výšce s řešením vertikální polohy GNSS se značkou výšky, kdykoli porovnání selţe). 5.4 Kaţdé schéma zpracování má své specifické výhody a nevýhody, proto není moţné uvést všeobecný popis všech potenciálních voleb integrace s určením specifických numerických hodnot. Stejný důvod se vztahuje i na situaci, kdy je kombinováno několik prvků GNSS (např. GPS a GLONASS). 6. Systém s družicovým rozšířením (SBAS) 6.1 SBAS je tvořen třemi odlišnými prvky: a) pozemní infrastrukturou; b) druţicemi SBAS; a c) palubním přijímačem SBAS Pozemní infrastruktura zahrnuje stanice na monitorování a zpracování, které přijímají data z navigačních druţic a počítají integritu, korekce a data pro určování vzdálenosti, která vytváří SBAS signál v prostoru (SIS; signal-in-space). Druţice SBAS vysílají SIS z pozemní infrastruktury do palubních přijímačů SBAS, které určují polohu a čas z druţic GPS, GLONASS a SBAS. Palubní přijímače SBAS získávají vzdálenostní a korekční data a pouţívají tyto data k určení integrity a zvýšení přesnosti odvozené polohy Pozemní systém SBAS měří pseudovzdálenost mezi zdrojem pro určování vzdálenosti a přijímačem SBAS ve známých místech a poskytuje samostatné korekce pro chyby efemerid zdroje určování vzdálenosti, chyby časové základny a ionosférické chyby. Uţivatel pouţívá model troposférického zpoţdění Chyba efemeridy zdroje určování vzdálenosti a pomalu se měnící chyba času jsou primárním základem pro dlouhodobé korekce. Chyba časové základny zdroje určování vzdálenosti je přizpůsobena dlouhodobým korekcím a troposférické chybě a je východiskem pro rychlé korekce. Ionosférické chyby z více zdrojů pro určování vzdálenosti jsou sloučeny do vertikální ionosférické chyby v předem daných bodech ionosférické sítě (IGP). Tyto chyby jsou východiskem pro ionosférické korekce. 6.2 Pokrytí a obsluhovaná oblast SBAS Je důleţité rozlišovat mezi oblastí pokrytí a obsluhovanou oblastí pro SBAS. V jedné oblasti pokrytí bude jedna nebo více obsluhovaných oblastí schopných podporovat operace zaloţené na některých nebo všech funkcích SBAS, definovaných v ust Hlavy 3. Tyto funkce mohou být vztaţeny k podporovaným následujícím operacím: a) určování vzdálenosti: SBAS poskytuje zdroj pro určování vzdálenosti pro pouţití s dalšími rozšířeními (ABAS, GBAS nebo ostatní SBAS); b) status družice, základní diferenční korekce: SBAS poskytuje sluţbu pro let po trati, konečné a nepřesné přiblíţení. V různých oblastech mohou být podporovány různé operace (např. provoz s navigací zaloţenou na výkonnosti); c) přesné diferenční korekce: SBAS zabezpečuje přesné přiblíţení a sluţbu APV. V různých oblastech mohou být podporovány různé operace (přesné přiblíţení, APV-I a APV-II) Sluţby s druţicovým rozšířením jsou poskytovány Wide Area Augmentation System (WAAS) (Severní Amerika), European Geo-stationary Navigation Overlay Service (EGNOS) (Evropa a Afrika) a Multifunction Transport Satellite (MTSAT) Satellite-based Augmentation System (MSAS) (Japonsko). K poskytování těchto sluţeb jsou rovněţ vyvíjeny GPS-aided Geo-augmented Navigation (GAGAN) (Indie) a System of Differential Correction and Monitoring (SDCM) (Rusko) Mimo obsluhované oblasti, které jsou definovány poskytovatelem sluţby, poskytuje SBAS stále přesnou a spolehlivou sluţbu. Rozsahový status druţice a funkce základních diferenčních korekcí jsou pouţitelné všude v oblasti pokrytí. Výkonnost těchto sluţeb můţe být technicky adekvátní podpoře traťového, konečného a nepřesného přiblíţení při zabezpečení monitorování a integrity dat základního uskupení druţic SBAS. Jediný moţný kompromis integrity můţe být, pouze pokud se vyskytne chyba efemerid druţice, která nemůţe být zaznamenána pozemní sítí SBAS, ale způsobí nepřípustnou chybu mimo oblast pokrytí poskytovatele sluţby. Pro limity výstrahy 0,3 NM (NPA) a větší je to velmi nepravděpodobné Kaţdý stát je odpovědný za definování obsluhovaných oblastí SBAS a schvalování operací zaloţených na SBAS ve svém vzdušném prostoru. V některých případech vymezí státy pole pozemní infrastruktury SBAS spojitě s existující SBAS. To by se poţadovalo k dosaţení APV nebo přesného přiblíţení. V jiných případech mohou státy jednoduše schválit obsluhované oblasti a operace zaloţené na SBAS pouţitím dostupných signálů SBAS. V kaţdém případě je kaţdý stát odpovědný za ujištění, ţe SBAS splňuje poţadavky ust Hlavy 3 ve svém vzdušném prostoru a ţe je pro svůj vzdušný prostor poskytován vhodný operační status zpráv a NOTAM Před schválením provozu zaloţeném na SBAS musí stát stanovit, ţe navrţený provoz je dostatečně podporován jedním nebo více SBAS. Toto stanovení by se mělo zaměřit na praktické pouţívání signálů SBAS a vzít v úvahu vzájemné umístění pozemní infrastruktury SBAS. Toto se můţe týkat spolupráce se státem (státy) nebo organizací (organizacemi) odpovědnými za provozování těchto SBAS. Pro vzdušný prostor, který je relativně daleko od pozemní sítě SBAS, můţe být sníţen počet viditelných druţic, které určují SBAS stav a základní korekce. Protoţe přijímače SBAS jsou schopné pouţít data ze dvou SBAS současně a v případě potřeby pouţít autonomní detekci chyb a výluky, dostupnost DD - 9 Změna č. 89

10 PŘEDPIS L 10/I DODATEK D můţe být stále dostačující k podpoře schválených operací Před zveřejněním postupů zaloţených na signálech SBAS se předpokládá, ţe stát poskytne stav monitorování systému a NOTAM. Pro stanovení vlivu chyby části systému na provoz pouţije stát matematický model (rozsah sluţby). Stát také můţe získat model od provozovatele SBAS nebo vyvinout vlastní model. Komplexnost těchto modelů a potřeba zajistit, ţe model přesně odráţí stávající sluţby, naznačuje, ţe předešlý by byl lepší. Pouţitím současného a předpokládaného stavu součástí základního systému a místa, kde stát schválil provoz, by model určil vzdušný prostor a letiště, kde je předpokládaný výpadek sluţby, a můţe být pouţit k vytvoření NOTAM. Data o stavech elementů systému (současné a předpovězené) poţadované pro model by mohly být získány cestou bilaterálních dohod s poskytovatelem sluţby SBAS nebo cestou napojení na vysílání dat v reálném čase, pokud si poskytovatel sluţby SBAS zvolí poskytování dat touto cestou Zúčastněné státy nebo regiony budou koordinovat přes ICAO zajištění poskytnutí globálního pokrytí bez mezer v místech styku, berouce v úvahu, ţe letadlo vybavené pro pouţití signálu můţe dostat omezení provozu v případě, ţe stát nebo region neschválí pouţití jednoho nebo více signálů SBAS v jeho vzdušném prostoru. Protoţe vybavení letadla nemusí dovolit zrušit volbu SBAS nebo určitého poskytovatele sluţby SBAS, pilot musí zrušit volbu GNSS úplně Rozhraní mezi systémy s družicovým rozšířením. Při přesahu pokrytí (stop) SBAS GEO druţicemi, musí být mezi zdroji SBAS rozhraní. Palubní přijímače SBAS musí být minimálně schopny provozu při pokrytí jakýmkoli SBAS. Poskytovatel sluţby SBAS můţe monitorovat a posílat korekční data a data o integritě druţicím GEO patřícím jinému poskytovateli. Tím dojde ke zlepšení dostupnosti přidáním zdrojů pro určování vzdálenosti. Toto zlepšení nevyţaduje jakékoli vzájemné propojení mezi systémy SBAS a mělo by být provedeno oběma poskytovateli sluţby SBAS Další úrovně integrace mohou být realizovány pouţitím zvláštního spojení mezi sítěmi SBAS (např. separace druţicové komunikace). V tomto případě mohou SBAS získat buď hrubá měření z jedné nebo více referenčních stanic, nebo zpracovaná data (korekce nebo data o integritě) z jejich hlavních stanic. Tato informace můţe být pouţita ke zvýšení robustnosti systému a přesnosti prostřednictvím průměrování dat nebo integrity pomocí vzájemného kontrolního mechanismu. Dostupnost bude rovněţ zlepšena v obsluhované oblasti a technická výkonnost bude vyhovovat předpisům SARP v celém rozsahu pokrytí (tj. monitorování efemerid druţic bude zlepšeno). Konečně, pro účely operací systému můţe být ke zlepšení udrţování sytému zabezpečeno předávání dat řízení SBAS a o stavu. 6.3 Integrita Opatření pro integritu jsou komplexní, jako jsou některé prvky stanoveny bez pozemního systému SBAS a přenášeny v SIS, jsou jiné prvky stanoveny pro palubní zařízení SBAS. Pro funkce stavu druţice a základní funkce korekce je pozemním systémem SBAS určena neurčitost chyby pro korekce časové základny a efemeridy. Tato neurčitost je modelována pomocí odchylky normálního rozdělení s nulovou střední hodnotou, která ohraničuje uţivatelovy diferenční chyby vzdálenosti (UDRE) pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti po aplikaci rychlých a dlouhodobých korekcí a vyloučení atmosférických efektů a chyb přijímače Pro přesné diferenční funkce je určena neurčitost chyby pro ionosférickou korekci. Tato neurčitost je modelována směrodatnou odchylkou normálního rozdělení s nulovou střední hodnotou, která ohraničuje L1 zbytkovou ionosférickou chybu uţivatele (UIRE) pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti po aplikaci ionosférických korekcí. Tato směrodatná odchylka je odvozena od ionosférického modelu, pouţitím vysílané vertikální chyby ionosférických bodů sítě (GIVE) Existuje konečná pravděpodobnost, ţe přijímač SBAS nepřijme zprávu SBAS. Za účelem pokračování v navigaci v tomto případě vysílá SBAS degradační parametry v SIS. Tyto parametry jsou pouţity v mnoha matematických modelech, které charakterizují další zbytkové chyby ze základních a přesných diferenciálních korekcí, způsobených pouţitím starých, ale aktivních dat. Tyto modely jsou pouţity jako vhodná modifikace směrodatné odchylky UDRE a směrodatné odchylky UIRE Individuální neurčitosti chyby popsané výše jsou pouţity přijímačem k výpočtu chybového modelu řešení navigace. Toto je provedeno promítáním chyb pseudovzdálenosti do oblasti polohy. Horizontální úroveň ochrany (HPL) zajišťuje hranici horizontální chyby polohy s pravděpodobností odvozenou z poţadavku na integritu. Podobně VPL zajišťuje hranici vertikální polohy. Pokud vypočítané HPL přesáhne pro určitý provoz limit horizontální výstrahy (HAL horizontal alert limit), integrita SBAS není adekvátní pro zajištění této operace. Pro přesné přiblíţení a operace APV platí obdobné, pokud VPL přesáhne limit vertikální výstrahy (VAL) Jedním z nejnáročnějších úkolů pro poskytovatele SBAS je určení odchylek UDRE a GIVE tak, aby byly splněny poţadavky úrovně ochrany integrity a aby neměly vliv na dostupnost. Výkonnost jednotlivých SBAS závisí na konfiguraci sítě, geografické rozloze a hustotě, typu a kvalitě pouţitého měření a na algoritmech pouţitých pro zpracování dat. Obecné metody k určení modelové varianty jsou popsány v kapitole 14 níţe Zbytková časová chyba a chyba efemeridy (σ UDRE). Zbytková časová chyba je dobře charakterizována nulovou střední hodnotou, normálním rozdělením, protoţe existuje spousta přijímačů, které k této chybě přispívají. Zbytková chyba efemeridy závisí na umístění uţivatele. Pro přesnou diferenciální funkci se poskytovatel SBAS ujistí, ţe se zbytková chyba pro všechny uţivatele Změna č. 89 DD - 10

11 DODATEK D PŘEDPIS L 10/I v definované obsluhované oblasti odráţí v σ UDRE. Pro základní diferenciální funkci by měla být zbytková chyba efemeridy vyhodnocena a můţe být určena Vertikální ionosférická chyba (σ GIVE). Zbytková ionosférická chyba je dobře reprezentována nulovou střední hodnotou, normálním rozdělením, protoţe existuje spousta přijímačů, které k tomuto odhadu přispívají. Chyby pocházejí z šumu měření, ionosférického modelu a prostorové dekorelace ionosféry. Chyba umístění způsobená ionosférickou chybou je zmírněná pozitivní korelací samotné ionosféry. Navíc má rozdělení zbytkové ionosférické chyby komolé doznívání, ionosféra nemůţe vytvořit negativní zpoţdění a má maximální zpoţdění Chyby letadla. Kombinované vícecestné rozmístění a rozmístění přijímače je omezeno, jak je popsáno v kapitole 14. Tato chyba můţe být rozdělena do vícecestného rozmístění a rozmístění přijímače, jak je definováno v ust Doplňku B, a můţe být pouţit standardní model pro vícecestné šíření. Příspěvek přijímače můţe být vzat z poţadavků na přesnost (ust a Doplňku B) a extrapolován k typickým podmínkám signálu. Můţeme předpokládat, ţe letadlo má σ 2 air = σ 2 přijímač + σ 2 vícecesta, kde se předpokládá, ţe σ 2 přijímač je definováno RMS pr_air specifikovaným pro GBAS zařízení A k určení letadlové přesnosti a σ 2 vícecesta je definována v ust Doplňku B. Příspěvek letadla k vícecestnému šíření zahrnuje účinky odrazů od samotného letadla. Vícecestné chyby způsobené odrazy od jiných předmětů nejsou zahrnuty. Pokud zkušenosti naznačují, ţe tyto chyby nejsou zanedbatelné, potom musí být vysvětleny provozně Troposférická chyba. Přijímač musí pouţívat model korekce pro troposférické účinky. Zbytková chyba modelu je vynucena maximálním odkloněním a variantou definovanou v ust a Doplňku B. Účinky těchto prostředků musí být sečteny pozemním systémem. Letecký uţivatel pouţije specifikovaný model pro zbytkovou troposférickou chybu (σ tropo). 6.4 VF charakteristiky Minimální úroveň výkonu signálu GEO. Poţaduje se, aby minimální vybavení letadla (např. RTCA/DO-229D) pracovalo při minimální intenzitě signálu 164 dbw na vstupu přijímače za podmínek interference jiné neţ RNSS (Doplněk B, ust. 3.7) a celkové hustotě šumu 173 dbm/hz. Za podmínek interference nemohou mít přijímače spolehlivou sledovací výkonnost pro vstupní signál o intenzitě pod 164 dbw (např. s druţicemi GEO umístěnými na oběţnou dráhu před rokem 2014). GEO poskytující výkon signálu pod 164 dbw na výstupu standardní přijímací antény při elevaci 5 stupňů na zemi můţe být pouţit k zajištění sledovacího signálu v prostoru poskytování sluţby obsaţeném v prostoru pokrytí určeném minimálním elevačním úhlem, který je větší neţ 5 stupňů (např. 10 stupňů). V tomto případě je výhodou zisková charakteristika standardní antény, jeţ slouţí jako kompromis mezi výkonem signálu GEO a velikostí prostoru poskytování sluţby, ve kterém je potřeba zajistit sledovatelný signál. Při plánování zavedení nového provozu zaloţeného na SBAS se předpokládá, ţe Státy provedou vyhodnocení úrovně výkonu signálu, jako srovnání s úrovní interference od zdrojů RNSS a jiných neţ RNSS. Pokud výsledek této analýzy ukáţe, ţe úroveň interference je pro provoz přiměřená, potom můţe být provoz schválen Síťový čas SBAS. Síťový čas SBAS je časová reference udrţovaná SBAS za účelem definice korekcí. Při pouţití korekcí je uţivatelovo řešení v čase vztaţeno spíše k síťovému času SBAS neţ k systémovému času základního uskupení druţic. Pokud nejsou korekce aplikovány, pak bude řešení polohy brát ohled na smíšený síťový čas základního uskupení druţic /SBAS, závisející na pouţitých druţicích, a výsledná přesnost bude postiţena rozdílem mezi nimi Konvoluční kódování SBAS. Informace týkající se konvolučního kódování a dekódování zpráv SBAS můţe být nalezena v RTCA/DO-229C, Appendix A Časově řízené zprávy. Uţivatelův konvoluční dekodér bude také zavádět pevné zpoţdění, které závisí na jeho příslušných algoritmech (obvykle 5 omezených délek nebo 35 bitů), které musí kompenzovat při určení síťového času SBAS (SNT) z přijatého signálu Charakteristiky signálu SBAS. Rozdíly mezi charakteristikami fázových vztahů a skupinových zpoţdění signálů SBAS, ve srovnání se signály GPS, mohou způsobovat relativní chybu určení diagonální vzdálenosti v algoritmech sledování přijímače. Předpokládá se, ţe poskytovatel sluţby SBAS bere tuto chybu v úvahu, kdyţ ovlivňuje přijímače s charakteristikami sledování v rámci omezení sledování v ust Dodatku D. Pro GEO, jejichţ charakteristiky palubního VF filtru byly uveřejněny v RTCA/DO-229D, Appendix T, se předpokládá, ţe poskytovatelé sluţby SBAS zajistí, ţe UDRE tvoří hranici zbytkových chyb, včetně maximálních chyb určení diagonální vzdálenosti stanovených v RTCA/DO-229D. Pro ostatní GEO se předpokládá, ţe poskytovatelé sluţby SBAS spolupracují s výrobci zařízení, aby se pomocí analýzy určily maximální chyby určení diagonální vzdálenosti, které lze očekávat od stávajících přijímačů, pokud zpracovávají tyto specifické GEO. Tento vliv lze minimalizovat zajištěním toho, ţe GEO mají velkou šířku pásma a malé skupinové zpoţdění napříč celým pásmem propustnosti Pseudonáhodné šumové kódy (PRN) SBAS. RTCA/DO-229D, Appendix A stanovuje dvě metody pro generování PRN kódu SBAS. 6.5 Charakteristiky dat SBAS Zprávy SBAS. Kvůli omezené šířce pásma jsou data SBAS kódována do zpráv, které jsou navrţeny k minimalizaci poţadované propustnosti dat. Detailní specifikaci zpráv SBAS poskytuje dokument RTCA/DO-229D, Appendix A Intervaly vysílání dat. Maximální intervaly mezi vysíláním zpráv SBAS jsou specifikované v tabulce B-54 Doplňku B. Tyto intervaly jsou takové, ţe uţivatel vstupující do oblasti vysílání sluţby SBAS získává výstupní data korigované polohy společně s informacemi integrity poskytovanými SBAS v přiměřeném čase. Pro let po trati, konečné přiblíţení DD - 11 Změna č. 89

12 PŘEDPIS L 10/I DODATEK D a NPA budou všechna potřebná data přijata do 2 minut, zatímco pro přesné přiblíţení je to maximálně 5 minut. Maximální intervaly mezi vysíláním nezaručují určitou úroveň výkonnosti přesnosti, definovanou v tabulce Hlavy 3. Za účelem zajištění dané výkonnosti přesnosti bude kaţdý poskytovatel sluţby adaptovat nastavení intervalů vysílání, které počítají s různými parametry, jako například s typem konstelace (GPS s SA, GPS bez SA) nebo aktivitou ionosféry Doba do výstrahy. Obrázek D-2* vysvětluje přidělení celkové doby do výstrahy, definované v tabulce Hlavy 3. Poţadavky na dobu do výstrahy v ust , a Doplňku B (odpovídající příslušným stavům GNSS druţice, základním diferenciálním korekcím a funkci přesných diferenciálních korekcí) zahrnují jak pozemní, tak vesmírné rozdělení uvedené na obrázku D Troposférická funkce. Protoţe index lomu troposféry je lokální vlastností, všichni uţivatelé budou počítat jejich vlastní korekce troposférického zpoţdění. Troposférické zpoţdění vypočítané pro přesné přiblíţení je popsáno v RTCA/DO-229C. Mohou být pouţity i jiné modely Uvažování vícecestného šíření. Vícecestné šíření způsobuje jeden z největších příspěvků k chybě určování polohy u SBAS. Efekty vícecestného šíření ovlivňují jak pozemní, tak palubní přijímače zavedením chyb při určování polohy. U pozemních systémů SBAS by měl být největší důraz kladen na co největší moţné zredukování nebo zmírnění efektu vícecestného šíření tak, ţe neurčitost SIS bude malá. Bylo studováno mnoho technik zmírnění jak z teoretických, tak experimentálních hledisek. Nejlepší metodou přiblíţení pro implementaci pozemních referenčních stanic SBAS s malými chybami při vícecestném šíření je: a) zajištění výběru dobré antény s charakteristikami sniţujícími vliv vícecestného šíření; b) uvaţovat techniky vyuţití zemského povrchu; c) zajištění umístění antény v místě s nízkým vlivem vícecestného šíření; a d) pouţití hardwaru přijímače redukujícího vícecestné šíření a techniky zpracování Vysílání dat GLONASS. Vzhledem k tomu, ţe stávající design GLONASS neposkytuje specificky definovaný identifikátor pro sady dat časové základny a efemerid, pouţívá SBAS specifický mechanismus, jehoţ účelem je zabránit jakékoliv dvojznačnosti v aplikaci vysílaných korekcí. Tento mechanismus je vysvětlen v Obr. D-3. Definice intervalu platnosti a čekací doby spolu se souvisejícími poţadavky na kódování jsou uvedeny v ust Doplňku B. Uţivatel můţe pouţít přijaté dlouhodobé korekce pouze v případě, ţe sada dat efemerid a časové základny GLONASS pouţitých na palubě byla přijata v rámci intervalu platnosti. 6.6 Datový blok úseku konečného přiblížení (FAS) SBAS Datový blok FAS SBAS pro konkrétní přiblíţení je uveden v ust a tabulce B-57A Doplňku B. Je stejný jako datový blok FAS GBAS definovaný v ust a tabulce B-66 Doplňku B, s následujícími výjimkami. Datový blok FAS SBAS obsahuje také HAL a VAL pro postupy přiblíţení popsané v ust Vybavení uţivatele SBAS interpretuje určitá pole odlišně na rozdíl od vybavení uţivatele GBAS Datové bloky FAS pro SBAS a některá přiblíţení GBAS jsou uchovávány ve společné palubní databázi podporující jak SBAS, tak GBAS. V této databázi musí být přidělení kanálů pro přiblíţení jedinečné a musí být koordinováno s civilními úřady. Státy odpovídají za poskytnutí FAS dat pro zapracování do databáze V tabulce D-1 je uveden příklad kódování datového bloku FAS pro SBAS. Tento příklad ilustruje kódování různých parametrů aplikace, včetně kontroly cyklickým kódem (CRC). Technické hodnoty parametrů zprávy v tabulce uvádějí názorně proces kódování zprávy. ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO * Všechny obrázky se nachází na konci tohoto dodatku. Změna č. 89 DD - 12

13 DODATEK D PŘEDPIS L 10/I POPIS OBSAHU DAT POUŢITÉ BITY ROZSAH HODNOT ROZLIŠENÍ PRAVIDLA KÓDOVÁNÍ (Pozn. 5) Typ provozu 4 [0..15] 1 0: Postup přímého přiblíţení 1..15: Rezervní ID poskytovatele SBAS 4 [0..15] 1 0: WAAS 1: EGNOS 2: MSAS 3..13: Rezervní 14: Pouze GBAS 15: Jakýkoliv poskytovatel SBAS ID letiště 32 α1α2α3α4 α1, α2, α3 = [0..9, A..Z] Tabulka D-1. Příklad datového bloku FAS SBAS α4 = [<mezera>, 0..9, A..Z] DOUT = ASCII hodnota & 3F POSKYTOVANÉ NÁVRHOVÉ HODNOTY POSTUPU POUŢITÉ HODNOTY FAS DB BINÁRNÍ DEFINICE BINÁRNÍ ZNÁZORNĚNÍ (Pozn. 1) HEXADECIMÁLNÍ ZNÁZORNĚNÍ Přímé 0 m4..m EGNOS 1 m8..m LFBO LFBO m40..m33 m32..m25 m24..m17 m16..m9 L F B O (Pozn. 2) Číslo RWY 6 [01..36] m46..m Písmeno RWY 2 [0..3] 1 0: Ţádné písmeno R 1 m48 m : Pravá (R) 2: Střední (C) 3: Levá (L) Označení výkonnosti při přiblíţení 3 [0..7] 1 SBAS není vyuţíváno 0 (defaultní hodnota) 0 m51..m B Ukazatel tratě 5 α α = [<mezera>, A..Z] Z Z m56..m α I a α O Selektor dat referenční dráhy 8 [0..48] SBAS není vyuţíváno 0 (defaultní hodnota) 0 m64..m Identifikátor referenční dráhy 32 α1α2α3α4 α1 = [E, M, W] α2, α3 = [0..9] α4 = [<mezera>, A, B, D..K, M..Q, S..Z] DOUT = ASCII hodnota & 3F E14A E14A m96..m89 m88..m81 m80..m73 m72..m65 E A (Pozn. 2) F C 8C A0 DD - 13 Změna č. 89

14 PŘEDPIS L 10/I DODATEK D POPIS OBSAHU DAT Zeměpisná šířka LTP/FTP Zeměpisná délka LTP/FTP POUŢITÉ BITY ROZSAH HODNOT ROZLIŠENÍ PRAVIDLA KÓDOVÁNÍ (Pozn. 5) 32 [-90,0..90,0 ] 0,0005 arcsec DCONV1 = DIN -> způsob zaokrouhlování (Pozn. 3) DCONV2 = DCONV1 -> desetinné (sec) DOUT = DCONV2 x 2000 N: DOUT S: Dvojkový doplněk (DOUT) 32 [-180,0..180,0 ] 0,0005 arcsec DCONV1 = DIN -> způsob zaokrouhlování (Pozn. 3) DCONV2 = DCONV1 -> desetinné (sec) DOUT = DCONV2 x 2000 E: DOUT W: Dvojkový doplněk (DOUT) Výška LTP/FTP 16 [ ,5] 0,1 m DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = (DIN + 512) x 10 zeměpisné šířky FPAP zeměpisné délky FPAP Výška přeletu prahu dráhy při přiblíţení (TCH) Selektor jednotek TCH pro přiblíţení Úhel sestupové dráhy (GPA) 24 [-1,0..1,0 ] 0,0005 arcsec DCONV1 = DIN -> způsob zaokrouhlování (Pozn. 3) DCONV2 = DCONV1 -> desetinné (sec) DOUT = DCONV2 x : DOUT -: Dvojkový doplněk (DOUT) 24 [-1,0..1,0 ] 0,0005 arcsec DCONV1 = DIN -> způsob zaokrouhlování (Pozn. 3) DCONV2 = DCONV1 -> desetinné (sec) DOUT = DCONV2 x : DOUT -: Dvojkový doplněk (DOUT) 15 [ ,35 m] [ ,7 ft] 0,05 m 0,1 ft DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) m: DOUT = DIN x 20 ft: DOUT = DIN x 10 1 [0, 1] 0: stopy 1: metry 16 [0..90,00 ] 0,01 DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = DIN x 100 POSKYTOVANÉ NÁVRHOVÉ HODNOTY POSTUPU DIN = 43 38'38,8103" N DIN = '45,3591" E POUŢITÉ HODNOTY FAS DB DCONV1 = 43 38'38,8105" N DCONV2 = ,8105 sec DOUT = DCONV1 = '45,3590" E DCONV2 = 4845,359 sec DOUT = DIN = 148,74 m DCONV = 148,7 DOUT = 6607 DIN = -0 01'37,8973" DCONV1 = '37,8975" DCONV2 = -97,8975" DOUT = Two's complement (195795) DOUT = DIN = 0 01'41,9329" DCONV1 = 0 01'41,9330" DCONV2 = " DOUT = DIN = 15,00 m DCONV = 15,00 m DOUT = 300 BINÁRNÍ DEFINICE m128..m121 m120..m113 m112..m105 m104..m97 m160..m153 m152..m145 m144..m137 m136..m129 m176..m169 m168..m161 m200..m193 m192..m185 m184..m177 m224..m217 m216..m209 m208..m201 m239..m233 m232..m225 BINÁRNÍ ZNÁZORNĚNÍ (Pozn. 1) m 1 m240 1 DIN = 3,00 DCONV = 3,00 DOUT = 300 m256..m249 m248..m HEXADECIMÁLNÍ ZNÁZORNĚNÍ AD 47 5D 48 7A 7B C9 00 F3 98 B4 C0 BF 5A 38 C Změna č. 89 DD - 14

15 DODATEK D PŘEDPIS L 10/I POPIS OBSAHU DAT POUŢITÉ BITY ROZSAH HODNOT ROZLIŠENÍ PRAVIDLA KÓDOVÁNÍ (Pozn. 5) Šířka kurzu 8 [80.00m m] 0.25m DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = (DCONV - 80) x 4 Posunutí délky 8 [ m] 8m DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = (celočíselný podíl DCONV při dělení 8) + 1 DOUT = 255: neposkytovaná hodnota Limit horizontální výstrahy (HAL) Limit vertikální výstrahy (VAL) CRC úseku konečného přiblíţení 8 [ m] 0.2m DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = DIN * 5 8 [ m] 0.2m DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = Hodnota * 5 DOUT = 0 : vertikální odchylku nelze pouţít POSKYTOVANÉ NÁVRHOVÉ HODNOTY POSTUPU DIN = 105,00 m DIN = 284,86 m DIN = 40,0 m DIN = 50,0 m POUŢITÉ HODNOTY FAS DB DCONV = 105,00 m DOUT = 100 DCONV = 288 m DOUT = 36 DCONV = 40,0 m DOUT = 200 DCONV = 50,0 m DOUT = 250 BINÁRNÍ DEFINICE 32 [ ] DOUT = zbytek (P(x) / Q(x)) r32..r25 Poznámky: 1. Pravý krajní bit je LSB binární hodnoty parametru a je prvním bitem přeneseným na CRC kalkulátor. 2. Dva bity nejvyššího významu každého bytu jsou nastaveny na 0 (viz znaky tučně). 3. Způsob zaokrouhlování je uveden v dokumentu PANS-OPS (Doc 8168), Volume II. 4. Hodnota FAS CRC se zobrazuje v pořadí r25..r32, r17..r24, r9..r16, r1..r8, kde ri je i-tý koeficient zbytku R(x), definovaný v ust. 3.9 Doplňku B. 5. D IN: hrubá hodnota dat, D CONV: transformovaná hodnota dat podle pravidel kódování, D OUT: kódovaná hodnota dat. BINÁRNÍ ZNÁZORNĚNÍ (Pozn. 1) HEXADECIMÁLNÍ ZNÁZORNĚNÍ m264..m m272..m m280..m m288..m F r24..r17 r16..r9 r8..r C3 26 F1 (Note 4) DD - 15 Změna č. 89

16 PŘEDPIS L 10/I DODATEK D 7. Systém s pozemním rozšířením (GBAS) a systém s pozemním regionálním rozšířením (GRAS) Poznámka: V tomto oddílu, není-li výslovně uvedeno jinak, odkaz na přiblížení s vertikálním vedením (APV) znamená APV-I a APV-II. 7.1 Popis systému GBAS sestává z pozemních a letadlových prvků. Pozemní podsystém GBAS typicky zahrnuje jeden aktivní vysílač VDB a vysílací anténu, dále jen vysílací stanici, a několik referenčních přijímačů. Pozemní podsystém GBAS můţe obsahovat více vysílačů VDB a antén, které sdílí společnou identifikaci GBAS (GBAS ID) a kmitočet a vysílají stejná data. Jeden pozemní podsystém GBAS můţe v oblasti pokrytí podporovat všechny letadlové podsystémy. Pozemní podsystém poskytuje letadlovému podsystému data přiblíţení, korekce a informace o integritě druţic GNSS v zorném poli. Všechna mezinárodní letadla podporující APV by měla udrţovat data přiblíţení v databázi na palubě letadla. Kdyţ pozemní podsystém zabezpečuje přesná přiblíţení kategorie I, musí být vysílána zpráva typu 4. Zpráva typu 4 musí být také vysílána, kdyţ pozemní podsystém zabezpečuje přiblíţení APV, jestliţe není státem poţadováno, aby data přiblíţení byla uloţena v palubní databázi. Poznámka: Přiřazení požadavků na výkonnost mezi podsystémy GBAS a metodiky přiřazení lze nalézt v RTCA/DO-245, Minimum Aviation System Performance Standards for Global Positioning System/ Local Area Augmentation System (GPS/LAAS). Standardy minimální provozní výkonnosti palubních zařízení GRAS jsou vyvíjeny RTCA Pozemní podsystém GBAS poskytuje dvě sluţby: sluţbu přiblíţení a sluţbu určování polohy GBAS. Sluţba přiblíţení poskytuje navádění a odchylky pro FAS, v přesném přiblíţení kategorie I, APV a NPA v rámci oblasti provozního pokrytí. Sluţba určování polohy GBAS poskytuje informace o horizontální poloze pro zajištění operací RNAV v prostoru poskytování sluţeb. Tyto dvě sluţby se rovněţ odlišují různými poţadavky na výkonnost podle konkrétního zabezpečovaného provozu (viz tabulka ) včetně různých poţadavků na integritu, jak je diskutováno v ust Hlavním rozlišovacím rysem pro konfigurace pozemního podsystému GBAS je, zda jsou vysílány přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridy. Toto vysílání je povinné pro sluţby zpřesňování polohy, ale je pouze volitelné pro sluţby přiblíţení. Pokud přídavné parametry chyb způsobených efemeridy nejsou vysílány, je pozemní podsystém odpovědný za zajištění integrity dat o efemeridách zdrojů určování vzdálenosti bez toho, ţe by se spoléhal na to, ţe si letadlo vypočítá tyto hranice a pouţije je, jak je uvedeno v ust GBAS. Jsou moţné vícenásobné konfigurace pozemních podsystémů GBAS, které plně splňují standardy GNSS, jako je: a) konfigurace, která podporuje pouze přesné přiblíţení na přistání kategorie I; b) konfigurace, která podporuje přesné přiblíţení na přistání kategorie I a APV a také vysílá přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridami; c) konfigurace, která podporuje přesné přiblíţení kategorie I, APV a sluţbu určování polohy GBAS a kdy jsou vysílány parametry hranice chyb způsobených efemeridami, jak je uváděno v b); a d) konfigurace, která podporuje APV a sluţbu určování polohy GBAS a pouţívá se v rámci GRAS Konfigurace GRAS. Z hlediska uţivatele se pozemní podsystém GRAS skládá z jednoho nebo více pozemních podsystémů GBAS (jak je popsáno v ust aţ 7.1.4), kaţdý z nich má jedinečnou identifikaci GBAS, poskytuje sluţbu určování polohy a APV tam, kde je to potřeba. Pouţitím více vysílacích stanic GBAS a vysíláním zpráv typu 101 je GRAS schopen zabezpečovat traťový provoz prostřednictvím sluţby určování polohy GBAS při současném zabezpečování konečné fáze, odletu a provozu APV ve větší oblasti pokrytí, neţ které typicky poskytuje GBAS. V některých aplikacích GRAS mohou být korekce vysílané ve zprávě typu 101 vypočteny pomocí dat získaných ze sítě referenčních přijímačů rozmístěných v oblasti pokrytí. Toto umoţňuje detekci a zmírňování chyb měření a chyb přijímače Diverzita přenosové cesty VDB. Všechny vysílací stanice pozemního podsystému GBAS vysílají stejná data se stejnou identifikací GBAS na společném kmitočtu. Palubní přijímač nemusí a nemůţe rozlišovat mezi zprávami přijatými od různých vysílacích stanic stejného pozemního podsystému GBAS. Je-li v prostoru pokrytí dvou takových vysílacích stanic, přijímač bude přijímat a zpracovávat duplicitní kopie zpráv v různých časových slotech TDMA Vzájemná součinnost pozemních prvků GBAS a letadlových prvků kompatibilních s RTCA/DO- 253A je popsána v ust Doplňku B. GBAS přijímače splňující RTCA/DO-253A nebudou kompatibilní s vysíláním zpráv typu 101 pozemních podsystémů GRAS. Nicméně přijímače GRAS a GBAS shodné s RTCA GRAS MOPS budou kompatibilní s pozemními podsystémy GBAS. Přijímače GBAS splňující SARPs nemusí být schopny správně dekódovat FAS data pro APV vysílaná z pozemních podsystémů GBAS. Tyto přijímače budou pouţívat FASLAL a FASVAL tak, jako kdyby prováděly přesné přiblíţení kategorie I. Pro zajištění bezpečnosti provozu musí být přijata příslušná provozní omezení Distributivní vysílání dat GBAS na VHF s horizontální nebo eliptickou polarizací (GBAS/H nebo GBAS/E) umoţňuje poskytovateli sluţby přizpůsobit vysílání provozním poţadavkům a uţivateli Většina letadel bude vybavena horizontálně polarizovanou VDB přijímací anténou, která můţe být pouţita k příjmu VDB ze zařízení GBAS/H i GBAS/E. Podskupina letadel bude vybavena vertikálně polarizovanou anténou z důvodu omezení při instalaci nebo z ekonomických důvodů. Tato letadla nejsou Změna č. 89 DD - 16

17 DODATEK D PŘEDPIS L 10/I kompatibilní s vybavením GBAS/H, a jsou proto omezena na provoz GBAS podporovaný GBAS/E Poskytovatelé sluţby GBAS musí udat polarizaci signálu (GBAS/H nebo GBAS/E) u kaţdého z jejich prostředků. Typ zařízení bude publikován v letecké informační příručce (AIP). Provozovatelé letadel, která pouţívají vertikálně polarizovanou přijímací anténu, musí počítat s touto informací při plánování letového provozu, zahrnujícího přípravu letového plánu a postupy ve výjimečných situacích. 7.2 VF charakteristiky Koordinace kmitočtů Faktory výkonu Geografický odstup mezi uchazeči o provoz stanic GBAS, uchazeči o provoz VOR a existujícími instalacemi VOR nebo GBAS musí brát v úvahu následující faktory: a) rozsah pokrytí, minimální intenzita pole a efektivní vyzářený výkon (ERP) uchazečů o vysílání dat GBAS, včetně sluţeb zpřesňování polohy, pokud jsou poskytovány. Minimální poţadavky na pokrytí a intenzitu pole jsou uvedeny v ust a Hlavy 3. ERP je stanoveno z těchto poţadavků; b) rozsah pokrytí, minimální intenzita pole a ERP okolních stanic VOR a GBAS, včetně sluţeb zpřesňování polohy, pokud jsou poskytovány. Poţadavky na pokrytí a intenzitu pole pro VOR jsou uvedeny v ust. 3.3 Hlavy 3, respektive poradenský materiál v Dodatku C; c) výkonnost přijímačů VDB, včetně potlačení stejného a přilehlého kanálu a odolnost vůči sníţení citlivosti a intermodulačním produktům od signálů FM vysílačů. Tyto poţadavky jsou uvedeny v ust Doplňku B; d) výkonnost přijímačů VOR, včetně potlačení stejného a přilehlého kanálu VDB signálů. Protoţe existující přijímače VOR nebyly zvláště konstruovány pro potlačení vysílání VDB, byly poměry signálu ţádoucího k neţádoucímu signálu (D/U) pro stejný kanál a potlačení přilehlého kanálu VDB stanoveny empiricky. Tabulka D-2 shrnuje předpokládané poměry signálů zaloţené na empirické výkonnosti početné skupiny přijímačů VOR určených pro 50kHz kanálový odstup; e) pro oblasti kmitočtového nahromadění můţe být pouţitím vhodných kritérií poţadováno přesné určení separace; f) mezi zástavbami GBAS jsou na daném kmitočtu v rámci rádiového dosahu konkrétního pozemního podsystému GBAS čísla RPDS a RSDS přidělena pouze jednou. Poţadavek je uveden v ust Doplňku B; g) mezi zástavbami GBAS v rádiovém dosahu konkrétního pozemního podsystému GBAS je identifikátor referenční dráhy přidělen tak, aby byl jedinečný. Poţadavek je uveden v ust Doplňku B; a h) čtyřznakový identifikátor (ID) GBAS pro rozlišení mezi pozemními podsystémy GBAS. ID GBAS je normálně stejný jako indikátor polohy nejbliţšího letiště. Poţadavek je uveden v ust Doplňku B Nominální energetické rozvahy spoje pro VDB jsou znázorněny v tabulce D-3. První příklad v tabulce D-3 předpokládá výšku přijímače uţivatele m ( ft) (MSL) a vysílací anténu konstruovanou k potlačení ozáření země za účelem omezení ztrát úniky signálu na maximum 10 db na hranici pokrytí. V případě zařízení GBAS/E 10 db také zahrnuje jakékoli účinky ztráty signálu kvůli vzájemnému ovlivňování mezi horizontálními a vertikálními komponentami. Druhý příklad v tabulce D-3 uvádí energetickou rozvahu pro sluţbu určování delší vzdálenosti. Ta je určena pro přijímače uţivatelů, jejichţ výška je dostatečná pro udrţení přímé rádiové viditelnosti a s omezením vícecestného šíření. Rezerva na únik je nulová, protoţe se předpokládá, ţe přijímač pracuje s nízkými elevačními úhly vyzařování a povětšinou bez významných hluchých míst při vzdálenostech uvedených v tabulce (větších neţ 50 NM) Odolnost vůči FM Jakmile je určena vhodná frekvence, pro kterou je splněno kritérium separace GBAS a VOR, musí být určena kompatibilita s přenosem FM. Toho se můţe dosáhnout pouţitím metodiky aplikované při určení kompatibility FM s VOR. Pokud vysílání FM porušuje toto kritérium, je nutno zváţit jinou moţnou frekvenci Sníţení citlivosti není aplikováno na VKV s kmitočtem nosné vlny vyšším neţ 107,7 MHz a kanály VDB na kmitočtu 108,050 MHz, protoţe součást vnějších kanálů takového vysokoúrovňového vysílání z VKV vysílačů s kmitočtem vyšším neţ 107,7 MHz bude interferovat s výkonem GBAS VDB na kmitočtech 108,025 a 108,050 MHz, proto se tomuto přidělení musí zamezit s výjimkou speciálních přidělení v geografických oblastech, kde je v provozu nízký počet vysílacích stanic FM a je velice nepravděpodobné, ţe by přijímač VDB rušily Poţadavky na odolnost vůči intermodulačnímu zkreslení FM se netýkají kanálů VDB na kmitočtech niţších neţ 108,1 MHz, protoţe přidělení na kmitočty niţší neţ 108,1 MHz se provádí pouze ve speciálních případech v geografických oblastech, kde je počet vysílacích stanic FM nízký a je nepravděpodobné, ţe by tyto stanice byly příčinou intermodulačního zkreslení v přijímači VDB Metodika geografické separace Dále uvedené metodiky mohou být pouţity k určení poţadované geografické separace mezi GBAS navzájem a mezi GBAS a VOR. Počítají se zachováním minimálního poměru mezi ţádoucím a neţádoucím signálem. [D/U] required je definován jako poměr signálů určených k ochraně ţádoucího signálu před interferencí na stejném kanálu nebo přilehlém kanálu, kterou způsobilo neţádoucí vysílání. Hodnoty [D/U] required poţadované pro ochranu přijímače GBAS před neţádoucími signály GBAS nebo VOR jsou DD - 17 Změna č. 89

18 PŘEDPIS L 10/I DODATEK D definovány v ust a Doplňku B. Hodnoty [D/U] required určené na ochranu VOR přijímače před přenosem GBAS VDB, tak jak jsou uvedeny v tabulce D-2, nejsou definovány v SARPs a představují předpokládané hodnoty vycházející z výsledků zkoušek Geografická separace je zajištěna dodrţením tohoto vztahu na okraji poţadovaného pokrytí, kde je výkon poţadovaného signálu odvozen od poţadavků na minimální intenzitu pole uvedených v Hlavě 3. Tato poţadovaná úroveň signálu, převedená do dbm, je značena jako P D,min. Povolený výkon neţádoucího signálu P U,allowed je: P U,allowed (dbm) P D,min (dbm) D / U db required Výkon neţádoucího signálu P U převedeného na dbm je: P (dbm) U Tx (dbm) L db U Aby bylo zajištěno splnění D/U required, P u D U,allowed. Poţadavek pro přidělení kanálu pak je: L(dB) D/U (db) Tx dbm required U P D, min (dbm) Přenosová ztráta můţe být určena pomocí standardního modelu šíření publikovaného v doporučení ITU-R Recommendation P nebo z útlumu ve volném prostoru aţ do rádiového horizontu, a potom z konstantního činitele útlumu 0,5 db/nm. Výsledkem těchto dvou metodik je nepatrně odlišná geografická separace pro stejný kanál a první přilehlé kanály a identická separace, je-li uvaţován druhý přilehlý kanál. Aproximace šíření ve volném prostoru je uvedena ve výše uvedeném dokumentu Příklad kritéria geografické separace GBAS/GBAS Pro přenos GBAS VDB na stejném kanálu, přidělenému stejnému časovému slotu, jsou parametry pro horizontální polarizaci: kde: Tx U L je efektivní vyzářený výkon rušícího vysílače; a je tlumení přenosu pro neţádoucí vysílač, zahrnující tlumení ve volném prostoru, vliv atmosféry a země. Toto tlumení závisí na vzdálenosti mezi rušícím vysílačem a hranicí oblasti pokrytí poţadovaným signálem. D/U = 26 db (viz ust Doplňku B); P D,min = 72 dbm (ekvivalentní 215 μv/m, viz ust Hlavy 3); a Tx U tedy = 47 dbm (příklad energetické rozvahy spoje v tabulce D-3); db L. Tabulka D-2. Předpokládané poměry [D/U] requiered k ochraně zařízení VOR vůči vysílání dat GBAS VDB Kmitočtová odchylka Poměr [D/U] required (db) na ochranu přijímačů VOR Stejný kanál 26 f VOR f VDB = 25 khz 0 f VOR f VDB = 50 khz 34 f VOR f VDB = 75 khz 46 f VOR f VDB = 100 khz 65 ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO Změna č. 89 DD - 18

19 DODATEK D PŘEDPIS L 10/I Tabulka D-3. Nominální energetická rozvaha VDB Prvky VDB spoje Pro službu přiblížení Vertikální složka na hranici pokrytí Horizontální složka na hranici pokrytí Poţadovaná citlivost přijímače (dbm) Maximální ztráty způsobené zástavbou v letadle (db) Úroveň výkonu na anténě letadla (dbm) Provozní ochrana (db) 3 3 Rezerva na únik (db) Útlum na trase ve volném prostoru (db) na 43 km (23 NM) Nominální efektivní vyzářený výkon (ERP) (dbm) Pro delší vzdálenosti a nízký úhel vyzařování spojené se službou určování polohy Vertikální složka Horizontální složka Poţadovaná citlivost přijímače (dbm) Maximální ztráty způsobené zástavbou v letadle (db) Úroveň výkonu na anténě letadla (dbm) Provozní ochrana (db) 3 3 Rezerva na únik (db) 0 0 Nominální ERP (dbm) Vzdálenost (km (NM)) Útlum ve volném prostoru (db) ERP (dbm) ERP (W) ERP (dbm) ERP (W) 93 (50) , , (100) , , (150) , , (200) , ,9 389 Poznámka 1: V této tabulce je ERP vztažen k modelu isotropické antény. Poznámka 2: S vhodně umístěnou vysílací anténou VDB s omezením vícecestného šíření s ERP dostatečným pro splnění požadavků na intenzitu pole pro službu přiblížení a s uvážením místních topografických omezení je možné také splnit takové požadavky na intenzitu pole, že může být podporována služba určování vzdálenosti ve vzdálenostech uvedených v tabulce výše. Poznámka 3: Skutečné ztráty způsobené zástavbou v letadle (včetně zisku antény, ztrát nepřizpůsobením, ztrát kabelového vedení atd.) a skutečná citlivost přijímače mohou být vyváženy tak, aby bylo dosaženo předpokládané energetické rozvahy. Například pokud jsou ztráty způsobené zástavbou v letadle pro horizontální složku 19 db, musí pro splnění nominální energetické rozvahy citlivost přijímače překročit minimální požadavek a dosáhnout 91 dbm. ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO DD - 19 Změna č. 89

20 PŘEDPIS L 10/I DODATEK D Geografická separace pro společný kanál, přidělení stejného slotu GBAS VDB je stanovena určením vzdálenosti, ve které bude přenosový útlum roven 145 db pro nadmořskou výšku přijímače m ( ft) nad anténou vysílače GBAS VDB. Tato vzdálenost je 318 km (172 NM) při pouţití aproximace útlumu ve volném prostoru a za předpokladu, ţe výška antény vysílače je zanedbatelná. Minimální poţadovaná geografická separace můţe být potom určena připojením této vzdálenosti k nominální vzdálenosti 43 km (23 NM), mezi hranicí pokrytí a vysílačem GBAS. Výsledkem je pro stejný kanál a stejný slot vzdálenost 361 km (195 NM) Výklad ke kritériu geografické separace GBAS. Pouţitím metodiky popsané výše můţe být definováno typické kritérium geografické separace pro GBAS-GBAS a GBAS-VOR. Vyplývající minimální kritéria geografické separace GBAS/GBAS jsou shrnuta v tabulce D-4. Poznámka: Kritéria geografického odstupu mezi vysílači GBAS poskytujícími služby zpřesňování polohy se v současné době připravují. Je možné použít konzervativní hodnotu odpovídající rádiohorizontu jakožto prozatímní hodnotu pro separaci/odstup mezi vysílači sousedících časových slotů vysílajících na sousedním kmitočtu, a zabránit tak případnému přesahu časových slotů Minimální kritéria geografické separace GBAS/VOR, zaloţená na stejné metodice, jsou shrnuta v tabulce D-5 a nominální rozsahy pokrytí VOR v Dodatku C. Poznámka 1: Při určování geografické separace mezi VOR a GBAS je, jako požadovaný signál, omezujícím případem obecně vzato VOR, kvůli větší ochranné výšce oblasti pokrytí VOR. Poznámka 2: Redukované požadavky na geografickou separaci mohou být získány použitím standardních modelů šíření uvedených v doporučení ITU-R Recommendation P Tabulka D-4. Typická kritéria uspořádání frekvence GBAS/GBAS Kanál nežádoucího VDB ve stejných časových slotech Ztráta intenzity (db) Minimální požadovaná geografická separace pro Tx U=+47 dbm a P d,min = 72 dbm v km (NM) Společný kanál (195) 1. přilehlý kanál (25 khz) (36) 2. přilehlý kanál (50 khz) (24) 3. přilehlý kanál (75 khz) 73 Bez omezení 4. přilehlý kanál (100 khz) 73 Bez omezení Poznámka: Žádná geografická omezení přenosu se neočekávají mezi stejným kmitočtem a přilehlým časovým slotem. Nežádoucí přenosová anténa VDB by měla být alespoň 200 m od oblastí, kde je požadovaný signál na minimální intenzitě pole. Tabulka D-5. Minimální požadovaná geografická separace pokrytí VOR s horní hranicí m ( ft) Kanál nežádoucího VDB Ztráta intenzity (db) Poloměr pokrytí VOR 342 km (185 NM) 300 km (162 NM) 167 km (90 NM) Stejný kanál km (481 NM) 850 km (458 NM) 717 km (386 NM) f Ţádoucí f Neţádoucí = 25 khz km (418 NM) 732 km (395 NM) 599 km (323 NM) f Ţádoucí f Neţádoucí = 50 khz km (189 NM) 309 km (166 NM) 176 km (94 NM) f Ţádoucí f Neţádoucí = 75 khz km (186 NM) 302 km (163 NM) 169 km (91 NM) f Ţádoucí f Neţádoucí = 100 khz 61 Bez omezení Bez omezení Bez omezení Poznámka: Výpočty jsou založeny na referenčním kmitočtu 112 MHz a předpokládají, že GBAS Tx u = 47 dbm a VOR P D,min = 79 dbm. Změna č. 89 DD - 20