6.2.4 Pokusy vedoucí ke kvantové mechanice III
|
|
- Ladislava Čechová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 6 Pokusy vdoucí k kvatové caic III Přdpoklady: 63 Objv atoovéo jáda 9: Rutod ěkté adioaktiví pvky vyzařují částic α, jd o kladé částic s áboj a otostí čtyř vodíkovýc jad (bo 73 lktoů) tyto částic ůž použít k pozkouáí kladéo "pudiku", ktý by ěl tvořit většiu otosti a obju atou V své pokusu vypouštěl částic α poti vli tké zlaté ólii a gistoval, jak s zěí jjic dáa po půcodu zlat Př : aksli přdpokládaou další dáu částic α a obou obázcíc Vlvo vyplňuj kladá ota (aksla šdě) clý obj atou, vpavo j všká kladá ota atou soustřděa do alýc kousků a) b) a poikající α částic působí z obou sta přibližě stjé ožství kladéo áboj částic z příéo sěu vycylují j álo bo vůbc Částic α ltící dál od íst aoaděí kladéo áboj s vycylují álo, al částic α, kté s ocitou blízko íst aoaděí kladéo áboj s oou vycýlit o vlký úl, vzácě s oou odazit zpátky Výsldky pokusu: Částic s vycylovaly dalko víc ž přdpokládal "pudikový" odl, ěkté s odážly zpět jdié vysvětlí: všký kladý áboj a téěř všká otost atou jsou soustřděy v alé oblasti - jádř atou
2 5 Přsější atatická aalýza ukázala, ž jádo á ozěy řádově (což j přibližě pouá stotisícia ozěů cléo atou, kdyby ěl ato půě, půě jáda by byl pouz ) Př : Zkus ajít důvod, ktý vdl Rutoda k volbě zlata jako tč v jo pokusu Zlato j vli kujé (tváé) j sazší z ěj vytvořit vli tkou ólii Zlato á vlkou ustotu ůž přdpokládat, ž jo atoy budou vli těžké, půlt částic α j příliš ovliví a pokus bud pobíat, jako kdyby atoy byly pvé Rutodova toda ostřlováí tč vli yclýi částici s stala jpoužívaější xpitálí todou v yzic ikosvěta Fyzici s saží stavět co jvětší uyclovač, kté dokáží uyclit částic a co jvětší yclosti, aby s dařilo ozvíjt tč s co jvětší gií Platáí odl atou Hotost a kladý áboj j soustřdě v alé jádř (Sluci), kol ktéo obíají zápoé lktoy (platy) a oběžé dáz udžuj lktoy lktická síla Př 3: Vysvětli, poč platáí odl atou ůž být spávý lkto obíá kol jáda poybuj s po kuové dáz poybuj s zyclí usí vyzařovat lktoagtické září ztácí gii a postupě s přibližuj jádu až do ěj spad atoy jsou stabilí a zaikají 6 Podl zákoů klasické yziky by s lkto a jádo zoutil řádově za s ěly xistovat atoy by Spkta plyů isí spkta plyů jsou spojitá, obsaují pouz caaktistické isí čáy (ato ituj září pouz a učitýc kvcíc) záada, ktá zůstávala bz řší 5: J Bal (poso dívčío gyázia): po kvc ěktýc spktálíc ča vodíku platí jdoducý vzta: R ; { 3;;5; 5 = }, R = 3,9 Hz - Rydbgova kvc Čáy popsaé títo vzoc s azývají Balova séi Po další postupě objvé spktálí čáy s podařilo Balův vzoc zobcit ; > ;, Dodatk: ázvy séií: = Lyaova, = Balova, = 3 Pascova, = Backttova, = 5 Pudova
3 Př : Jak s ěí odoty kvc září v každé z séií po ostoucí odoty čísla? Vzoc po Balou séii: = R R = při dosazováí za získává postupě odoty: 9, 5, 36 od zloku odčítá postupě čí dál ší čísla kvc vyzařovaéo světla s zvyšuj a R postupě s blíží k odotě = Boův odl atou 93: Bo (dáský yzik), částčě vysvětluj stabilitu atoů, vysvětluj spktálí čáy vodíku a lktoy i a jádo s stál dívá jako a klasické částic Tři pavidla: Ato j stabilí soustava složá z kladéo jáda (soustřďuj téěř clou otost atou) a z lktoovéo obalu, v kté lktoy obíají okolo jáda Ato s ůž acázt pouz v učitýc (stacioáíc) stavc s daou odotou gi V takové stavu ato vydává ai přijíá gii a ěí s ai ozloží lktoů v obalu Při přcodu z stavu s gií do stavu s ižší gií s vyzáří oto o = aopak při polcí otou o kvci, ktá splňuj podíku kvci ato přjd z stavu s gií do stavu s vyšší gií Př 5: Z jakýc duů s bud skládat clková gi lktou obíajícío kol jáda? Dosaď do wtoova zákoa F = a po lkto obíají po kuové dáz Uvažuj ato vodíku a lkto působí kladý áboj jáda á lktostatickou potciálí gii lkto obíá okolo jáda á kitickou gii Clková gi = p + k k QQ a lkto působí lktická síla F = π = π lkto s poybuj po kuové dáz v = π = π v v a = ad = Získaá ovic = π v svazuj odoty yclosti a vzdálosti lktou od jáda, al ijak j ozuj (po libovolou odotu dopočítá odpovídající odotu v) lktoy oou obíat libovolě usí přidat ozující (kvatovací) podíku v = ; (staova tak, aby "to vyšlo") - kvatové číslo π p 3
4 Z získaé soustavy ovic = π v, v = ;, ůž vypočítat důlžité π vličiy: v =, =, p π = π (lkto j dž u jáda á ší ž ulovou gii v koču) vzta po gii lktou = Př 6: Poovj vztay =, ; > ;,, = Jak souvisí kvatové číslo odotai, v obcé Balově vzoci? Uči Rydbgovu kostatu poocí gi lktou v Boově odlu atou vodíku Do vztau = dosadí vztay po gii: = = = = + = Vyjádří : = 3, sová s ; > ;, Zřjě platí: R (,6 ) 9, 3 ( ) ( ) = = =,5 6,63 5 Hz 3, 9 Hz 3 Pdagogická pozáka: S výpočt a většiě kalkulačk v přdcozí i ásldující příkladě astává poblé Pokud zadávát v klasické pořadí, vypočítají kalkulačku jako odotu Zápoý xpot čitatl j totiž větší ž, kalkulačka vyodotí odotu jako ulovou a dělí vli alýi čísly v jovatli a to už ůž ic zěit Stjý poblé j po kalkulačku třtí ocia Plackovy kostaty Pokud pospícát, ct studty potápit, jd o ádou ukázku liitů, kté počítáí a stojíc á Situaci j ožé řšit ůzýi způsoby, jsáz poozí pořadí při zadáváí, apříklad 3 R = bo = Př 7: Uči ioizačí gii (gii, ktou usí atou dodat, aby s z ěj uvolil lkto) po ato vodíku v základí stavu (v stavu s jižší gií) Výsldk uvď v V Stav s jižší gií jší odota výazu 9 3 (,6 ) 9, 3 ( ) ( ) = = J, J 3,6V = = = =,5 6,63
5 Atou vodíku usí dodat gii 3,6 V, aby ěl jo lkto ulovou gii a ol opustit ato Př : Vypočti z vzoc = jší (Boův) poloě, a kté ůž π lkto obíat jádo jší odotu získá, když dosadí = ( ) ( ) 3,5 6,6 = = = 3 9 π π 9,,6 5,3 jbližší dáa, a kté ůž lkto obíat jádo á poloě 5,3 Pobléy: Poč oou lktoy obíat kol jáda libovolě, odkud s b kvatovací podíka? Co utí ato přcázt z jdoo stavu do duéo? Jak vzikají spkta složitějšíc pvků? Jaký způsob agují atoy a vější agtické pol? Jak vzikají vazby v olkulác? Sutí: Ato j tvoř těžký vli alý kladý jád a lktoy, kté vyplňují zbytk atou 5
ATOMOVÁ SPEKTRA DVOUELEKTRONOVÝCH SYSTÉMŮ: He, Hg
Úloa č. 0 ATOMOVÁ SPEKTRA DVOUELEKTRONOVÝCH SYSTÉMŮ: H, Hg ÚKOL MĚŘENÍ:. Staovt vlovou délku jitzivějšíc spktálíc liií lia.. Staovt vlovou délku jitzivějšíc spktálíc liií tuti.. TEORETICKÝ ÚVOD. Itfc světla
Více10 částic. 1,0079 1, kg 1, kg. 1, kg. 6, , kg 0, kg 1,079g
..7 oláí veličiy I Předpoklady: 0 Opakováí z iulé hodiy: Ato uhlíku A C C je přibližě x těžší ež ato H. Potřebujee,0 0 atoů uhlíku C abycho dohoady získali g látky. Pokud áe,0 0 částic látky, říkáe, že
Víceje daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme
DERIVACE FUNKCE Má zásadí výzam při vyštřováí fukčích závislostí j v matmatic, al také v aplikacích, apř v chmii, fyzic, koomii a jiých vědích oborch Pricip drivováí formulovali v 7 stoltí závisl a sobě
Více2.1.6 Relativní atomová a relativní molekulová hmotnost
.1. Relativní atoová a elativní oleklová hotnost Předpoklady: Pedagogická poznáka: Tato a následjící dvě hodiny jso pokse a toch jiné podání pobleatiky. Standadní přístp znaená několik ne zcela půhledných
Více4.KMITÁNÍ VOLNÉ. Rozlišujeme: 1. nepoddajné vazby - nedovolující pohyb 2. pružně poddajné vazby - dovolují pohyb
4.MITÁNÍ VOLNÉ 4. Lárí ktáí (harocký osclátor v fyzc) Vl časý pohy hotého odu j ktavý pohy. táí ud lárí, jstlž síla, ktrá př výchylc x vrací hotý od do rovovážé polohy, j úěrá výchylc F x (4..) kostata
Více6. Výpočty s využitím Faradayových zákonů elektrolýzy
6. Výpočty s využití Faradayových zákoů lktrolýzy Chické přěy probíhající při průchodu stjosěrého lktrického proudu kapalýi látkai obsahujícíi ioty, tj. taviai bo roztoky lktrolytů, s azývají lktrolýza.
VíceŠÍ Ů ČÍ č Ť č č č ň Í Í č č ň ň č Ť ň ť č Í č Ť č č Ť Í Í č ť Ť č č Ťč č Ě Ťč Ť ň č Ť ť Ť Ť Ť č Ť Ť č Ť Ť Ť č č Ť č č Ú č Ť Ď Ť ť č ň Ť Ť Í č č Ť Ď č č č č č ň Ť ň č Ť č Ť č Ý Ť ť ň č č č č č č ť Ť Ý č
Víceď Í č Í ť Í Í ÍŤ č Í č Í ÍÍ Ť Í č Í ď Í č ď č Í Í Í ď Í ť ď Í č Í č č Í ď ď Í Í ť Í ď č Í ň č Ť Ž ť Ť č č Ť Ť č č Ť č Í č Ť Í Ť č Ť Ť č Ť Ť Ť č č Ž č ň č čť Ť Ž č Ž Ť č Ť Ž Ť Ť č č Ť Ť ř č č č č č Ž Ž
VícePOKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II
POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů
Více8.1.3 Rekurentní zadání posloupnosti I
8.. Rekuretí zadáí poslouposti I Předpoklady: 80, 80 Pedagogická pozámka: Podle mých zkušeostí je pro studety pochopitelější zavádět rekuretí posloupost takto (sado kotrolovatelou ukázkou), ež dosazováím
VícePOKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE III
POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE III FOTOELEKTRICKÝ JEV OBJEV ATOMOVÉHO JÁDRA 1911 Rutherford některé radioaktivní prvky vyzařují částice α, jde o kladné částice s nábojem 2e a hmotností 4 vodíkových
Více. viz věty 1.7 a 1.2 (čísla m a M lze vybrat tak, aby nerovnost platila v R n i R m ). Máme m f x h f x l h f x h f x l h M f x h f x l h
MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášky M. Krupky Zií seestr 999/. Derivace prvío řádu V této základí kapitole pojedáváe o dierecovatelosti zobrazeí : U R R (podožia U je vždy otevřeá). Zavádíe ěkolik základíc
VíceAlgebraické výrazy. Mnohočleny 1) Sčítání (odčítání) mnohočlenů:
Algeicé ýz Výz = ždý zápis, eý je spáě oře podle zásd o zápisech čísel, poěých, ýsledů opecí, hodo fcí. Npř. π,,... Výz číselé s poěo Výzo spi oří loeé ýz s ezáo e jeoeli ( sí ý ede podí, ýz á ssl poze
VícePříklad 70 Vypočet konstanty šíření (fázová konstanta, měrný útlum)
Přílad 7 Vypočt onstanty šířní (fáová onstanta, ěný útlu) adání : Rovinná haonicá ltoagnticá vlna o itočtu : a) f 5 b) f 7 M c) f 9 G s šíří v postřdí s těito paaty:.[ S ], ε 8, µ. Vaianta a) Vaianta b)
VíceStavba atomu. 4πε 1. RUTHERFORDŮV MODEL ATOMU
Stavba atou. UTEFODŮV MODEL ATOMU Skutčnost, ž xistují subatoání částic - lktony - s záponý lktický náboj, ž hotnost lktonu j jn vli alý zlok clkové hotnosti atou, a ž pakticky všká hotnost atou j soustřděna
Více6. Kvantové řešení atomů vodíku a vodíkového typu
6. Kvatové řší atoů vodíku a vodíkového tyu V této kaitol ovi klasický latáí odl atou avdí ohových ostulátů, kté uožňují vysvětlit gtickou stuktuu lktoových hladi a ooovaá čáová skta atoů. ohův odl atou
Víceje konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n
8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Opakováí z miulé hodiy: 8 Hodoty poslouposti + se pro blížící se k ekoeču blíží k a to tak že mezi = posloupostí a číslem eexistuje žádá mezera říkáme že
VíceDidaktika výpočtů v chemii
Didaktika výpočtů v cheii RNDr. ila Šídl, Ph.D. 1 Didaktické zpracováí Pojy: olárí hotost (), hotostí zloek (w), látková ožství (), olárí obje ( ), Avogadrova kostata N A, látková a hotostí kocetrace (c,
Více3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE
3 DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Difereciálí rovice (dále je DR) jsou veli důležitou částí ateatické aalýz, protože uožňují řešit celou řadu úloh z fzik a techické prae Občejé difereciálí rovice: rovice, v íž se
VícePedagogická poznámka: Cílem hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejména nácvik základní práce se vzorci a jejich interpretace.
1.1.5 Hustota Předpoklady: 010104 Poůcky: voda, olej, váhy, dvojice kuliček, dvě stejné kádinky, dva oděrné válce. Pedagogická poznáka: Cíle hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejéna nácvik základní
Více8.2.1 Aritmetická posloupnost
8.. Aritmetická posloupost Předpoklady: 80, 80, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Př. : V továrě dokočí každou hodiu motáž
VíceKapitola 2. Bohrova teorie atomu vodíku
Kapitola - - Kapitola Bohrova tori atomu vodíku Obsah:. Klasické modly atomu. Spktrum atomu vodíku.3 Bohrův modl atomu vodíku. Frack-Hrtzův pokus Litratura: [] BEISER A. Úvod do modrí fyziky [] HORÁK Z.,
Víceč ň ň Ž Í č Í Ů Ó č Š Č č ň Š Ť Ó ň ň Ó Ť ť ň ď ň ň Ť Ť Ú č č č č ň Ť ň ň č ň ň č č ň č č č ň Ý ť ň č č ň ť Ž Č č ň ň ť Č ň ť č Ž č ň ň ň Ž Ť ň Š č č č Í č Ž ň ň ď ň ť č ť č č ň Ž Č ť Ó č ň ň ň Í č Ť č
VíceŠ Ý š ý š ší í š á Ž ů č š č í í í ě ý š á í íč í í Ž í í čí í ě ěž ů Ž í í á í Ž á ě á Ž á č ý ý ý Ž á ě č í í ě áš í ě ý ů á č ý ě ě í ě í č á í í ě š ě ší Ží í á ší í áší á Ž č á Ž š í Ž í ů ů š í ž
VíceÚ É Á Č ď Ú ž Ů ž Á Á ž Á Ř É š Ú Ě Ě Ť ž Ú Í Č Ů Ú ů ž Ý ú ú Č ž ú ž ď ž ů ů ú š š ž Ů ž š Á ť Á ú Ů ž ť šť šť ž š ž ů ž ž Ů ž ž š ž š ž Ů Á šť šť ž šť ž š šť ž ž Ů Í ž ž ž š ž ŠÍ ž Á Ý š ž ž Ů ž ů Ů
VíceKATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Palivová sm s PSM #4/14. Karel Páv
KAEDA VZIDEL A alivová ss #4/14 Kael áv Eegie volá oeí / 8 1. záko teoyaiky: Q U W V = kost. U U U eakí eegie [J] (zaéko ) U p = kost. (žíváo v ceické teoyaice) eakí etalpie [J] (zaéko ) eakí etalpie bývá
Více2.7.5 Racionální a polynomické funkce
75 Racioálí a poloické fukce Předpoklad: 704 Pedagogická pozáka: Při opisováí defiic racioálí a poloické fukce si ěkteří studeti stěžovali, že je to příliš těžké Ve skutečosti je ssté, který jsou fukce
Více7. Analytická geometrie
7. Aaltická geoetrie Studijí tet 7. Aaltická geoetrie A. Příka v roviě ϕ s A s ϕ s 2 s 1 B p s ϕ = (s1, s 2 ) sěrový vektor přík p orálový vektor přík p sěrový úhel přík p k = tgϕ = s 2 s 1 sěrice příkp
VíceObecne otazky. Jednotky velicin. α = E
Ob otazky. Po alka v oblast zky ktotu < 6 z s t vub ouzvaj agtk ataly,otoz v sova s oagtky ataly: aj zkou asyou ag. uk. ka zakazao asu u olovou j: Wg> V Jotky vl. Poyblvost osu a oz: /V.s qτ b b. oz olaza
Víceď í ů ů í í Í Í ť č í Í Í Ň Á Č Á í í ň ň Í íů í í í í ů č í íů í č í Í í ň í ň í č í í í č ň í í ň ň í í í í í í í í í č í ň í í č í í ň ú č í í ó ň čí í í ů ň í í í í í í í č ň ů í č ů ů í ň ú í í í
VíceÁ É Á Í ř é á á á č ý á í é í í á í č íř í á í ř í Úř á í á ě ý í é č ř ý á á ě í ě ší ř ů á á č ě í é á á í ř ý á ť í á á ě á í é ř é á ě í ť č é ě á ě ú ž é ě í ť íč é í ř é á í í ě é í í ř Úř á í á
Víceř á á ü č ů á ř ř á ě ř ý á á ě á á ř á Č á á á ě řč á Č á ě á ř ř á ě ý ů á ě ř á á Ř Ě Ě Ř É Á ř á á ř ř á á Ž ř ř ř ě ě ř á á ě ěá ě ř á á ě ě ě ěá ř ě ě ř á á čá ř ě ě ř á ý ů č ě šíř č Š á ř á á
VíceUžití binomické věty
9..9 Užití biomické věty Předpoklady: 98 Často ám z biomického rozvoje stačí pouze jede kokrétí čle. Př. : x Urči šestý čle biomického rozvoje xy + 4y. Získaý výraz uprav. Biomický rozvoj začíá: ( a +
Více9.3.5 Korelace. Předpoklady: 9304
935 Koelace Předpoklad: 9304 Zatím jsme se zabýval vžd pouze jedím zakem, ve statstckém výzkumu jsme však u každého jedotlvce (statstcké jedotk) sledoval zaků více Učtě spolu ěkteé zak souvsí (apříklad
Víceá ž č á ě ě Ž ě é é á Ť ě é ě Í é ě č ě Ť é ú ě Í čá é á ě Í ě č čá č Í š Í čá á éí ě Ů á š Í á é ěů ď ě é é á Í á č Íé ě é Í ú č á Ú é ě á ě ž á ě ě
Ů č č á á ť á é á ť š č ě é é á á š Í á ě ě é ú č é Ů č ž é á é á ť ž ě é á á ěť ě č ě ě č ú á á Í é ď ž č ě é č ž á ťď č ď ť á á ě é á ě ď ú ž č ž Ť ě á Ý Ť š ě Ó á á č ú ě č ě ž ď Í é ž é ť ě é á ě é
Více3.2.8 Oblouková míra. Předpoklady:
3..8 Oblouková mía Předpoklady: Pedagogická poznámka: Tato hodina zabee přibližně jednu a půl vyučovací hodiny. Na 45 minut je možné hodinu zkátit buď vynecháním někteých převodů na konci (vzhledem k tomu,
Více8.2.1 Aritmetická posloupnost I
8.2. Aritmetická posloupost I Předpoklady: 80, 802, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Čley posloupostí pak při kotrole vypíšu
Víceý č í č é ů ě ě é í č Č í í í í í í í í í ů č é ů ě í ý í č ů č ů í í ý í í í í č č í í čí í č í ů ě í í č í í č é ů ě ě é í í é í í í ý ěí ě č é ů í č ů í č ň ě í ů é č í ů í í í í é í ů é č č í í č í
VíceFyzika V. Rupert Leitner ÚČJF MFF UK 838A, l Doporučená literatura: W.S.C. Williams: Nuclear and Particle Physics
Fyza V urt tr urt.tr@ff.cu.cz ÚČJF FF UK 88 l. Dooručá ltratura: W.S.C. Wllas: Nuclar ad artcl hyscs. tr Fyza V řdáša řdáša..7. Jdoty. Kata -vtory ortzova trasforac a - částcové rozady rahy rací Ivaratí
Víceá ě ý š íú č á ř š í í á ř š í Ú ř é é č é ž í ř í ěí ý ě ý ří í ý é ý š éář é í Ž ě ř č á á Í é ý ěř Í ý Ž í á ě á ý é ří í é é é á é á íž á ě á í é ř š í ý ří ě ě á í ší Ž é í ň ý é í ý ě ř í ý č ý čá
Víceť í č ě ě í á Ž ňí Ž í ě á Ž í Ťí Ťí Ť é ž á ě Ž á ě ď í ž í Ž é ě Ť í í í í š í í š í í é íž ž é ž á ě í á ď Ž í í í ž ť í í Ť á ě í í é ě íš é ž ě ě
Ó č ě ě í á í á é á Č é ě Ť á í Ž Í áš é Ť š ž š í á í í č í í ž ě ěď Ť čí ž í é á á Ž íš ě í á č Ž á í ž čí ě í Ž á ĎŽ Ť š í ě č ě č é áš í Ž á ě é ě č á í á í á ě é á í č č ě ň š í Ž š ž á ž ě ž á č
VíceKmity a rotace molekul
Kity a otace oleul Svět oleul je eustále v poybu eletoy se poybují oolo jade jáda itají ole ovovážýc polo oleuly otují a přesouvají se Io H + podoběji Kity vibace oleul disociačí eegie vazby E D se liší
Více6.2.5 Pokusy vedoucí ke kvantové mechanice IV
65 Pokusy vedoucí ke kvantové echanice IV Předpoklady: 06004 94: J Franck, G Hertz: Frack-Hertzův pokus Př : Na obrázku je nakresleno schéa Franck-Hertzova pokusu Jaký způsobe se budou v baňce (pokud v
Víceč é í ĚŠŤ í é é Ť č č č é é í í í š é Í ší Ť í í í č é é š í í č é é Ž ň é č é í é ž Í í č ň Ý í č Ů č é í é é č é Č í é š ž Ž í í Á ší í í í č čí í é š é ší ž ň é Ž č í č šíť ž í Ž é Ž é í í íťí ší é
Víceá Ť ě é á é ě é čá í Ť í á č á á í Ť é š á Í á č ě á í á é í é é í Ť ě ě é Ť ě Ě š á ě ž č č é á š é Ž Ó ě Ť í č é ě í é č Ť é ž Ť í é í č Ď ě š ě ě š
čí Ž Á Ě Á Ý Á Í ĚŠŤ á í ě á í ň á č Ž á í č áť č áťěší ší č áň Í á í í í é Ž á í á íč áť ňí íš á í ž í í č ž ň é ž á č áť é ě é í í é č á ě í á í ž é š Ť éž ě Ž é ě ž é š ě Ž ě ší š í č áť íž í á á í
VícePřednáška 6: Lineární, polynomiální a nelineární regrese
Čské vsoké učí tchcké v Prz Fkult orčích tchologí Ktdr tortcké ortk Evropský socálí od Prh & EU: Ivstu do vší budoucost I-AD Algort dt gu (/ Přdášk 6: Lárí, poloálí lárí rgrs Pvl Kordík, FIT, Czch Tchcl
Víceje konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n
8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Pedagogická pozámka: Tuto a tři ásledující hodiy je možé probrat za dvě vyučovací hodiy. V této hodiě je možé vyechat dokazováí limit v příkladu 3. Opakováí
Víceř č á í š í á á Ě ě ě ě é ě ů ý ř č ý ě ý á ě í ří č é ř č é é č ří á á š Ž ý áč ý ů ř áč é š ě í ž í ř é ří áč í ř é ž ý ě é ů ě á í á č ý ě á í á í
č á í š í á á Ě ě ě ě é ě ů ý č ý ě ý á ě í í č é č é é č í á á š Ž ý áč ý ů áč é š ě í ž í é í áč í é ž ý ě é ů ě á í á č ý ě á í á í í ě á ů ž ě ší á í č í í ž á ž á á ě č í š é ě Ž á ň ú č č ž á ěí
VícePřijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia Učitelství fyziky pro 2. stupeň ZŠ a Učitelství fyziky pro SŠ pro akademický rok 2010/2011
Přijíací zkoušky do avazujícího agiseského sudia čiesví fyziky po supeň ZŠ a čiesví fyziky po SŠ po akadeický ok / ) Při akceeačích závodech sauje závodí auoobi z kidu a ěří se čas, za keý uazí dáhu 4
VíceElektron v izolovaném atomu Vazebná energie elektronu v atomu vodíku: E = FEKT VUT v Brně ESO / L1 / J.Boušek 1 FEKT VUT v Brně ESO / L1 / J.
UML KT VUT V BRNĚ J.Boušek / lektroické součástky / P Niels Bohr (93) : lektro v izolovaé atou Vazebá eergie elektrou v atou vodíku: lektro ůže trvale kroužit kole jádra je v ěkteré z určitých drah (kvatových
VíceSRÁŽECÍ REAKCE. Srážecí reakce. RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Cvičení z analytické chemie ZS 2014/
1.1.01 SRÁŽECÍ REACE RNDr. Mila Šídl, Ph.D. Cvičeí z aalytické cheie ZS 01/015 Srážecí reakce působeí srážedla a ějakou látku vziká obtížě rozpustá látka sražeia vzik takové sražeiy je popsá součie rozpustosti
Více1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn?
Kvantová a statistická fyzika (erodynaika a statistická fyzika) 1 Poznáka k terodynaice: Jednoatoový či dvouatoový plyn? Jeden ol jednoatoového plynu o teplotě zaujíá obje V. Plyn však ůže projít cheickou
Víceáž ě Ť á í ě Ť í á í ě šť Ťá á á í í č ě í íž á í á á Ď í í á ě á á ě Ť í ě í í á ě ě Ť ž í í á č š ě ě ží á í í Ťí ě í ž í Ťí á á ě ž á š Ť ď ě í š í
č É ě ší ž š Ťí á ž í Ť ě ě í í č ž á í í á Ť ší ž í ž Ť á á í ě á íš Ť í á í á Í á ě í á á č á í í á í ž á š áž íš ž í č ěč á ě ě Ť á Ťí á á ší Ž ě Ť á ž á á á č š á Í í Í á ě í ě ň í á Ťí í Ť ě á í č
Vícež í č í č í ě š í é í í ú č í é š í ž í áš í ů č í í á ížá í á í ížá í ž á í á á í ů É Ř í ů á í É ě á ň ž í ž í í é ú é ě é ť í í é ňčá č é áú č ž ě é é ž í á é é ď Ť ě í š í íž é ě é í Ý ú ž ď é ů í
VíceMATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER
MATICOVÉ HRY FORMULACE, KONCEPCE ŘEŠENÍ, SMÍŠENÉ ROZŠÍŘENÍ MATICOVÝCH HER, ZÁKLADNÍ VĚTA MATICOVÝCH HER CO JE TO TEORIE HER A ČÍM SE ZABÝVÁ? Teorie her je ekoomická vědí disciplía, která se zabývá studiem
Více3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie
3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se
VíceÁ Ž í é á ž é ří íší ě é ý á ě ý ž ů ý íší ě é ř ě ší ší ří ě ší é ě é ý ž á í ří ň ó ň ě ž ě ý á á ž á á é čá í í í í ší í čí íý é ř í á ř ž ž č ě ě ů é í í í á ě á é í é é ř á ý á í ý ů í ý í ů á é é
Víceě ý úř í ý úř í ěř ý í í í í í ó í ý č ě é é é ý č Í é ž í Č ž í Č ě é Č ř í Č ý ě í í Č é ěž Č é ě Č Č í ž í é ě é ýš č í ří š í ú í ýš č ě č č í é í ř í é Ž í í ž í š ž ě í ý ě ž í ž č ří ť š ž éč í
Víceů Í ď Í í Č ó š Í á ť ř ú í é á é á ááý á Í Ú í ý ý á á Í ť ď ď á á Í í ý á ě é é ď á řá Í ň á Í č íí Í ý í í í á ť í č í Í á á í ř ř á ě č á á í é ó
ů Í ď Í í Č ó š Í á ť ř ú í é á é á ááý á Í Ú í ý ý á á Í ť ď ď á á Í í ý á ě é é ď á řá Í ň á Í č íí Í ý í í í á ť í č í Í á á í ř ř á ě č á á í é ó ř í í í í á ř Ť ří Í č á ě á ť ř řá ý á í í á ď Í Ě
VíceŠ š ě ž ě č Ž ě ě š á ť Ž ň š č á č á á á Ž Ž Ť Š ě Č é ě é áť á Ú á á ě é Ž Ť č á é Ž č č é é ž é Š Č ť Ž é č ě ť Ť č á á Íé á Š ě é š š Íé ě á á Č é
Č Š Ó Ó č Š ť ě é č ě á Š á Č é é Ž ě ě Ž š ě é š Ť Ť áťě é á š ě é Ť ě č Ž Ť Ť ě é é ě Ť ě Ž č éž Ť š á Č é é č Š ě Ž Ť é š Ž ě Š á é ž Ť Š ě Ť ě é á ě áž é é Ž č Č é ě ž é ť č á é é č Ý Č Ž ě é šť é
Víceá Í á č á Ó é á é ě ší Ý á á é é á á é á Í É á á é é é č é á š é š ď ď é ě é č é č ě ňá č é č é č ň š ě š ě á š ě á č ě č é č č ď ď ď ť Í Í é é ňě á Í
á č é á Í á ď á ě ěž á é ď č č á ť ď áí ě á š á ě Í ě ě é ě ň á Ó á ě é ě č ť č ň č ťí ď é ú č ú Í ť á á á ě š á á č á ě é ě Í Í ě é ď š ě é á é é é á ď č á á ě Í á Ý á ť á č é č á é é Ý á Í áí ň á Í é
Víceá ž é á á á ž ý ě í š ě ší á ů ý ž ě ý č í ý ů ů í ě é ě ý ů ě í í á í š í ě í í í í é ě ě í í í ě í ý ě íč í é á ý í ý č í ž ž é Í ý á í č í í í í í
á é á ě é í é í á Ž é á ěž ý č á íš č íí á í ý š ě ý ý ů íž í é é é ž é á ě ě ý á í ě š ě í ý ě á ů é í á č í í í é í ž é íč ý ž ý í í á í ý á á ý ý ží ý é č í í é í é ě í á č ě éč ě í í é Í Í í ě í ý
Víceč ť č ň Í Ó š č š č Í Í ď š ď č ň č č š Ť č ď ť Í ň č Í š č š čů Í č č š š č č š š č č č š č š š ú Í š Ó ň š š ú š č Ó č Ó č Í č š š š č Ó č č č č č č č ď č č š Í Ů ť č č č Č Í Í č Ů š š Í Í ď Ť č Ý č
Víceť ť ž ž ž ž ž ž ž Ú ž ž ž ž ž ň ž ž ž ž ť ž ž ž ž ž ž ň ž ť ž ž ž ž ž Á Úž ó ť Ú ŠÍ Š Š ň ž ž ž ž ť ÁŘ Š Ř ž ž ž ž ž ž ň Ě Ř Š Í Ř ž Š ž Š ž ť ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž ž Ý Š ž ť Ů ž ž ž ž
Víceý á é é á ě é ř á ř é í í ě é čá ř í í í ů á í á é ý á í é á ž ý á ě á á Ř ý á é í é í í á á í í á é ú í ě á í í ě í ě é ý ý á ř á á ý ří ů č ý í ý á
á íč č í á í ář í í á á í á á í ů Ý Á ě é ý é ý é í Č í í Č á ř ó é ú č ý á é é á ě é ř á ř é í í ě é čá ř í í í ů á í á é ý á í é á ž ý á ě á á Ř ý á é í é í í á á í í á é ú í ě á í í ě í ě é ý ý á ř
Více1.7.4 Těžiště, rovnovážná poloha
74 ěžiště, rovovážá poloha Předpoklady: 00703 Př : Polož si sešit a jede prst tak, aby espadl Záleží a místě, pod kterým sešit podložíš? Proč? Musíme sešit podložit prstem přesě uprostřed, jiak spade Sešit
Více1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI
. Měřeí ve fyzice, soustava jedotek SI Fyzika: - je věda o hotě (ta eistuje ve dvou forách jako látka, ebo jako pole), o jejích ejobecějších vlastostech, stavech, zěách, iterakcích Rozděleí fyziky: a)
Vícečá í ř í č í ý á í Č Íí í ý ů č šť í ěř í í ž ůž ý á Ž ý šť ř í í á í á í ý á ů ěž ří š ě í ů ě č ě á ř ší ě ř á í ú á Č í á í ě ý í ř á Š ě Š Š ý ď ě
ř á í Č š š úč á á č ý ě í ň á š ó řá š á í á č á č ýú ří ž í ř í ř í á í ř í í á í í í í č ý ý ší í á í ú á í řá Ž čá í ž ří í ů Íí ž á á á í ý ěří ý ů á á ý ó í á í ý ů řá č ý ý á č ř í í íú ý ř š í
VícePřehled vztahů k problematice jednoduchého úročení a úrokové sazby
Přehled vztahů k poblematice jedoduchého úočeí a úokové sazby Pozámka: Veškeé úokové sazby /předlhůtí i polhůtí/, diskotí sazby, míy iflace a sazby daě z příjmů je do uvedeých vzoců uto dosazovat v jejich
VíceŽ š í í í í á é Ť á é Ž í Ží í é é á á é č é í ž é é Í é í í š á č á í á í í ž Ť č é í í í Ž á í á Ť íž č Ó ž í á í ž á ž Š č á á í á í í ž í Ť é í í
á č é í č é Ť č é ŠŤ Ý á č í á á í í á Ž á í Š í Ťč č é á á čí Š á í á é í í Ť í í á á í á Ž á í á č ší ší čá č á í Ď í á í í é í é Ž é í Ž áčá Ž í č á á á Š á í í á í í á č š ž Š é á í ž á á á á í š á
VíceŘ Č Ě Í Ď Ď č Ě Ť š Ž Ť š Ť š č š š Ť Ů Ď Ť Ž Ž Í Ť Ž ž Ž Ž č š Ťč č č Ť č ň č š ť Ž ž ř č Ť Ž ť č Ž š č Ž š ž Ť ž č šť č šť Ž Ť š č Ť Ž Ť č Ž Ž Ť š š Ť š Ť š Ž ď ú š ž Ž č č Ž Ť š Ž Ž ž Í ž š Ž š č č
VíceÍ ú Č ž ž é é ů é ž Ž ú Í Š ÍŘÁ Á ů é Ú Ť é Í ůž é é é ů Í é ú ž Ř ž ú ž ŠÍ ů ů é ů ů ň ú ů ů é ů ž ď é ú ů é Ž é é Í ů é ů ů ů é Ť Ť ů é é Íé ú ó é é é é é é ů Í Š é é é Ť é é é é é é é ž ů ů ů é é é
VíceSTUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6
Středoškolská techika 00 Setkáí a prezetace prací středoškolských studetů a ČVUT STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6 Pavel Husa Gymázium Jiřího z Poděbrad Studetská 66/II
Víceč ěř č í č ě ý č é ň á í ě ý š ů á í é Í í ří ě í ě é č é ě í ň ř ě ží ý é ě í ř á í é é č ě ž š ý ří é ř ř í á á ž í á í é á í ý á č é ž í č ř ář í í
Ú Č é í ř ý š ší čá í é ů čí í ší ů é ě í ú ř í á ě čí ž í č ý č ý ř ň á í í á í ž ž á á á ó é í ů ž ě ší á ů á é č é é á á ž ě ň ě í í ě í í á é ě ší á í š ě ší í ě č é ě í ř ý ý ů ř í á í ě ší í é ý
VíceGravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r
Newtonův avitační zákon: Gavitační pole ezi dvěa tělesy o hotnostech 1 a, kteé jsou od sebe vzdáleny o, působí stejně velké síly vzájené přitažlivosti, jejichž velikost je přío úěná součinu hotností 1
VíceKomplexní čísla. Definice komplexních čísel
Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují
Víceý í á á š ě é í š íž á á ě š š ě ě á ě é ř é ž čá é ž ř í ř í í á č í š á í š ř í é ě š ž í ý é ě í í í á ř é ě ě ší ž ů ý á ě š é číš ě á ú ě í á í ě
Í Á Í Ý Á Ú Ř Č Í Í č ř á ý š á ý í í č í í ě í ž ě í č í á í í í í č í í á í ěž ě á í č í ěř í é ýš ý á á ě í í š ů í á í ů č í ž í ž í áš ě ě á é ě á í é š í é ř é á é á í á ě ž áž í ý č á í ž ý ě ší
Víceé á á á Ž é í ě ý éší ý č éč é é é ř ř ů á ž ů ř ó ř á á í č é ě á ží ů č á š ě ří ě ě ý ř á á ý á á é š ř ř ěž í ý ř ů ří š ř í é ě ř é č č á í á á ě
č ó ř ó ý ů ó ží í í ú í é í ý í é ř é č é í á á í š ří í ě í á í ě říč ý á ř ě š č í í ů í ů í č í ů á š Ž á í š ě á í ý í í í í Ž č é ě ě ý á á č ší Ž ť á í ý ů í í á ř ů éý ř č ř ší č ó ěší é í í ě
Víceď Í óč á ě ú óí í ť ú í ý ý Ě Í ý ě í ě í ě í ě Í Í Í ó í Í í í É ó í í á ě í í ě í ó ří č ý Ýú í í í Í ě ú Ě ě Í í Í á ý ý í É í í Í Í óí Ó ě á í Í á
ď Í óč á ě ú óí ť ú ý ý Ě Í ý ě ě ě ě Í Í Í ó Í É ó á ě ě ó ř č ý Ýú Í ě ú Ě ě Í Í á ý ý É Í Í óí Ó ě á Í á é ě ó É Í á Ě ř é ů ř á ú č ř ě ý á ó ď ý Ú ř ř ú ř ó Ť ó ó Íě ě ú ý ě ý é Í ě Í ů ů é á ě á
Víceď
ď ň č Á í á Í í č č š č č ý á íž ý á á í č č í í á í ř ů ř í í ě ř á í š ý á č č úě ž á ž ý á ř ž í í í š í Ž š ý š ů íř š č á í í ý á ž š ší ě í á í ř ř á á š íč í š á á ří Ž ě í í ří ř ěí ř ší í ý ř
Víceá í í Č ť ó í íď ý í í íř ý ř ě Í č ť í á š á ý é ů á í ť č Í Í é ď ž é ž ť é éř ů í š ší ý í Í é á É í ě é ř í Í í é í ř ě á ó í í ě š ě ý á ř í á í
á Č ť ó ď ý ř ý ř ě Í č ť á š á ý é ů á ť č Í Í é ď ž é ž ť é éř ů š š ý Í é á É ě é ř Í é ř ě á ó ě š ě ý á ř á ě é Í Ž ý ť ó ř ý Í ů ů ů š Í ý é ý ý ů é ů š é ů ó Žá Í á Íř ě šř ó ř ě é ě é Ě š č á č
Víceě š ť ť ů ě ť č š é ě é é Ž š Ž š š š ě č š š ě š š ě šť é š Š é ě Í ú ě ě Í ě ů é ě ě ě ě š Í š Ž ě ť č ě ť Ž š é é é š ě ú ě Ž ě š š ě Ž ů úč Í é Í
Ě Ý Í Č ě Í ů Č č ě č ě č Í é é é ě é é ě Í é ě č ť ě č ť ů úč ť ÍČ é č Í é é č č ť ě Žň ě ň š č ě Íž š č č ě šú š Č é ě ť Ž č ň Ž č é úč š Í Š é é č Í Í é š ě ě é ě ť č š č ť Ž č é é č ť č ě Í Í é š ě
Víceš É á ě á š Í Í ě Í š áě í š í Ž í í Ží é ě á Í í á í ě á š í í ě ě Ž é Ž čá á á ě ě á á í á Ť á ě ňí ě ž á í Í á í Ž ě á á ň ě é á á í áč éí Úň í í Ž
áš Ó á Á Ý Í Í Ó š á ň í čí á é é áň č ň č á ě á é í č á Í č é Ž í á é č é Ó ě é í Ž ě č é é á Ž ňí ě Ď íž š í ě á á í á Ť á ě á ŽÍí Ž í Ó ě Ž í ě Ž á í é ě ší á ě Ď ě é é š Ó Ó á Ž ě í á í í Í í í ň Ž
VíceL A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATED RA F YZIKY L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y Jméo TUREČEK Daiel Datum měřeí 8.11.2006 Stud. rok 2006/2007 Ročík 2. Datum odevzdáí 15.11.2006 Stud.
VíceÓ ÝŽ É ň ť ě Í ž ž ě ď č ž ůž ó ž š č ě ů ž ž ě ě ě ě ě ů ž ě Ž ě š ě č č ž ě š ů š ž ěž č č ž ň ě č ž ů ž ž ě ě č š ň š č ě ž ů ě ž š ů Š ů ů Ž č š ů ě ě ž ó ž ň ě ě ě č ě š š š šš č š ě ž ň ň ů ň š ě
VíceÁŠ Í č ť é ž é č Ó Ž í Ť Ž č íč š é Č í Í ČÁ É É Ě É í Á š í ď í Ž í é Ž é č í ť í í ž í Ž Ťí ě í ěť í ě š ě č í Ž Ť í š ě í Ž Ž í ť é í Ží í Ží í é ě é í í í é í í ž ě é šíť Ťí é Ž í ě í Ó ť í ť č í ž
VíceÍ ÁŘ É Í ÁŘ É ť ň ť ť É ť ť ď ť ť ó ó ň Ř ť ť ť ó ó ň Ř ť Š ó ť Á ň ď Á ň ť ď Á Á ť Ť ď ť Á Č ď Č ť Ě ó Č Č Č ď ó ň Á ň ť ď Á Á ť Ť ď ť Á Č ď ť ň ó Č Č Č ť ď Č ť Š ť ď Č ť ň Š Š ď Ý Á ť Č Č Č Č ň ó ť
Vícea q provedeme toto nahrazení a dostane soustavu dvou rovnic o dvou neznámých: jsou nenulová čísla (jinak by na pravé straně rovnice byla 0)
..9 Úlohy geometickou poloupotí Předpokldy: 0, 0 Pedgogická pozámk: Při řešeí příkldů potupujeme tk, by Ti ejpomlejší počítli lepoň příkldy,,,. Souh vzoců pvidel po geometickou poloupot: + - pozávcí zmeí
VíceTržní ceny odrážejí a zahrnují veškeré informace předpokládá se efektivní trh, pro cenu c t tedy platí c t = c t + ε t.
Techická aalýza Techická aalýza z vývoje cey a obchodovaých objemů akcie odvozuje odhad budoucího vývoje cey. Dalšími metodami odhadu vývoje ce akcií jsou apř. fudametálí aalýza (zkoumá podrobě účetictví
VíceZjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru II
Zjdodušý ávrh lícího systéu řlňovaého vzětového otoru II Zadáí: P = 500 kw (ři = 000 /i) D = 35 Z = 60 Výočt: Plicí systé s dvoustuňový stlačováí oocí BD a chladiči licího vzduchu: v jovité ržiu otoru
VíceVLASTNOSTI PŘECHODU PN
VSTOSTI PŘECHO P a řchou P vzká gtcká baéa f ff l Poku j a oblast tyu řložo záoé aětí, gtcká baéa s síží a hootu (f ) V tyu P a P V tyu a P P () P ( () )( () ) P Po
Více5.4.6 Objemy a povrchy rotačních těles I
5.4.6 Objey a povchy otačních těle I Předpoklady: 050405 Pedagogická poznáka: Stejně jako u nohotěnů i u otačních těle e vzoce po objey a obahy e neodvozují, žáci ohou využívat tabulky a cíle hodin je,
Víceáž í í řá é áž Í á í á á ř í Č é í ř ě á á Ž Č Š ř ý á Í ě ší á á á é á í á í á í áš í ě é í á Ž ý í ů č á ř ě á í ří Š ý á é ůží í ě Ů Í š č á á ý á í ř í ú Š Č á é á í íž ý ř Č é Ž é í Ž ůž á ě á ř ě
Víceíž ě íž á ť ř ť í ž ě ě á í ň á í á í ů ů íž ď ř ť šíř é ě ě ě ř í ší íř ý ý ů éříš éš ěž ě á í á í ř é šíř ý ěží č ě š é í í ř í á í á í ž ž é ř é í
Í Ý ČÁ Ú ý ší é č ý ůž í š é á é í ř š ř ů ě í í áří ě ž í á é á ě é í ž ě á á ď ří ě č é í í í í ž ě ý á ý ů č í ý ř ě ž í í í í š í í č í ěž ž ž ř é í á ř í í ě í ž í č ě ží ř ž é ř ě š ě ž á í žší é
Více3.1.2 Harmonický pohyb
3.1.2 Haronický pohyb Předpoklady: 3101 Graf závislosti výchylky koštěte na čase: Poloha na čase 200 10 100 poloha [c] 0 0 0 10 20 30 40 0 60 70 80 90 100-0 -100-10 -200 čas [s] U některých periodických
Vícež č ňá Ť á áť š á ž é ž é ž ň Ť áť Ť š áť á é áť ň ž ž é č š é á é Ť á ň é á ž á á áť é č š á á á š Ů ž á č ž š š ž á á ž á é áň é š Ž š č ž č ň á ž á
ž ž é é á á š á Ť ž á á č Ť š Ťá Ť ž é Ť ž č á ž ž Ť Ť á é ň é ž ň á á Ť č ž ž ž ž ž Ť é ž é č é č é Ť ž á á ž č Ť š Ď ž é š š č á ž á č č á Ť á ž ř é á ž š é ž č Í ř ž ž áí š á š š á č ň ž ž á Í é á Ď
Víceě ž í ě ř ší é í í ý ě í ř ý Č íč ář ší ě ší ž ů ě á é é í č ý ů ž á íé ěř ó í í á ě á í é í ž ě š ž ů é ý ž ší ř Ú č Č Š ší ří é ří í á č é é á í ů ž
ě á í é á ý í č ú ž é í ě é ž ř í á í ž ůž ý í ý ě ů č éí í ý ů í í ý é ř ý Ž í á ž ž ř ě ěř áž ř á í á ý é í á ů ř ř ž ě ý ž é čá á í š ě ší ů ě ň é č č čí í í ě é Ž íá ý žší í ě é é é í ě é á é ěř ů
VíceKuželosečky jako algebraické křivky 2. stupně
Kuželosečk Pretrické iplicití vjádřeí kuželoseček P. Pech: Kuželosečk, JU České Budějovice 4, 59s Kuželosečk jko lgerické křivk. stupě Kuželosečk je oži odů v roviě, jejichž souřdice (, ) vhovují v ějké
VíceMatematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti
Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 2012 / 13 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti
Více