Seminární práce: Klimaxový biom sladkých vod - ekosystémy lentické
|
|
- Adéla Dostálová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Seminární práce: Klimaxový biom sladkých vod - ekosystémy lentické poznámka: biom nebo ekosystém??? díváte se přímo do magického složeného oka perloočky Leptodora kindtii JE DRAVÁ, buďte opatrní, až si někdy půjdete zaplavat do našich sladkých vod.. (že ji nepoznáte? na konci práce najdete její strnulý výraz) 1 Předmět: Ekologie II Zpracovala: Daniela Černá Datum: 20.dubna 2009
2 Sladkovodní prostředí zaujímají výrazně menší plochu než oceány, které představují přibližně 70 % zemského povrchu. Sladké vody hrají pro lidstvo a celou biocenózu stěžejní roli, jsou součástí hydrického cyklu, jenž ovlivňuje podnebí a vodní bilanci Země. Zásobárna pitné a užitkové vody se stále rostoucími nároky lidské populace ubývá. Povrchové sladkovodní ekosytémy - jezera, rybníky, řeky, toky.. vznikají na pevnině, kam jsou přinášeny srážky velkým hydrologickým cyklem. Podmínky života se značně liší podle toho, zda voda teče nebo je v klidu. (Duvigneaud, 1988) Klidné vody nebo-li stojaté vody se označují za lentická prostředí, které Lellák a Kubíček (1992) rozděluje na: velké přirozené i umělé nádrže trvalé, případně periodické např. jezera, stará říční ramena a tůně, rybníky, přehradní údolní nádrže; trvalé nebo periodické drobné vodní nádrže (dešťové louže, tůně ve sníženinách skal a v postřikové skalní zóně jezer a toků (litotelmy), tůňky ve stromech, dřevě (dendrotelmy), tůňky v bylinách (fytotelmy); saliny obsahující zvýšené množství solí; zazemňované a přechodné biotopy - močály, rašeliniště. Sladkovodní ekosystémy jsou charakteristické menší hloubkou, pestrými životními podmínkami (geografie, klima, čas - krátkodobé tůně stará jezera) vedoucími k bohatší druhové skladbě organismů. Současně dochází k sezónním periodickým dějům, jako je cirkulace vodní masy a teplotní, fyzikální, chemická, biologická stratifikace vody. Pro pochopení látky, je potřeba si připomenout zvláštní fyzikální a chemické vlastnosti vody : polární rozpouštědlo; schopnost tvorby vodíkových můstků > polymerace > led; adheze (přilnavost) a koheze (soudržnost); viskozita (100 více než vzduch); povrchové napětí (poskytuje stabilizační plochu pro mikroorganismy); velká měrná tepelná kapacita (schopnost vyrovnávat teploty) a zejména hustota. Hustota vody je závislá na tlaku, množství rozpuštěných látek a především na teplotě (nejvyšší hustoty 1000 kg.m -3 dosahuje při 4 C, se zvyšující a snižující se teplotou klesá hustota vody). Abiotické podmínky sladkovodních ekosystémů dle Duvigneaud (1988): Hlavními faktory prostředí jsou kromě světla, jehož pronikání závisí na průhlednosti vody, i teplota, obsah kyslíku, chemické složení vody a její ph. Hladina vystavená větru se může vlnit tak silně, že vlny omezují pobřežní vegetaci. Odum(1977) se zmiňuje ještě o C0 2 a v souvislosti s koncentrací biogenních solí popisuje ještě dva možné mezní faktory, a to geografickou izolaci sladkovodních stanovišť tvořenou souší nebo mořem (týká se ryb) a schopnost osmoregulace živočichů. 2
3 Dále je potřeba zmínit limitující prvky N a P, které ve sladkovodních ekosystémech limitují celou biocenózu (viz Liebigův zákon minima). obr.1: Prostorová struktura jezera dle Odum (1977). Na obr. 1 jsou znázorněna tři hlavní pásma jezera. Litorální pásmo (pobřežní) je oblastí, kam dopadá sluneční záření, proto se zde vyskytují makrofyta (makroskopicky velké vodní rostliny (viz obr. v příloze) a na nich přisedlé organismy (perifyton např. některé druhy fytoplanktonu). Limnetické pásmo (epipelagiál) je oblastí volné vody (pelagiál), kam dopadá sluneční záření a probíhají zde fotosyntetické děje. Najdeme zde plankton - zooplankton, bakterioplankton a zejména fytoplankton. Hladina světelné kompenzace představuje rozhraní, kde se vyrovnávají jak procesy fotosyntetické tak dýchání. V profundálním pásmu (zóna hlubinná, temná, pásmo dna) probíhají rozkladné procesy a hromadění detritu, kterým se živí např. larvy pakomárů (Chaoborus). Ty náleží ke skupině bentosu, živočichům dna. Prostorová struktura je dána morfologií nádrže a světelnou propustností vody (např. oligotrofní jezera mají hlubší litorál). Cirkulace vodní masy a teplotní stratifikace závisí na geografických a klimatických podmínkách. V mírném pásu se hovoří o tzv. dimiktických nádržích, ve kterých probíhá proudění vody dvakrát ročně (viz obr.2). Teplotní stratifikaci vodního tělesa ovlivňuje hustota a vizkozita různých vrstev vody, počasí (bezvětrné podmínky v létě nebo na jaře jsou nejvhodnější pro vznik stratifikace). Nejteplejší - nejlehčí vrstva vody je hned u hladiny, teplota vody klesá (hustota, tíže stoupá) s narůstající hloubkou nádrže. Večer, kdy dochází ke ztrátě tepla hladinových vrstev vody a naroste hustota, tíže vody a voda z této vrstvy 3
4 klesá do stejně husté vrstvy vody. Naopak teplejší, méně hustá ( lehčí ) vrstva vody je vytlačována výše až k vrstvě o shodné hustotě jako ona sama. Střídavým oteplováním a ochlazováním svrchních vrstev vody vzniká konvekční vertikální proudění, jímž se cirkadiánně promíchávají svrchní vrstvy vody. (Lellák a Kubíček, 1992) Také vítr se podílí na promíchávání horních vrstev vody, hovoří se o tzv. horizontálním (driftovém) proudu, který se u břehu stočí do hlubších poloh nádrže, kde žene vodu v protisměru než u hladiny (obr.2). Jarní a letní promíchávání svrchních vrstev vody zasahuje do takové hloubky, v níž konvekční ani driftové proudění již nemůže výrazně porušit stabilitu studené vrstvy vody. Na této hranici vznikne teplotní skočná vrstva termoklina, v níž lze na 1 m hloubky naměřit pokles teploty o několik stupňů. (Lellák a Kubíček, 1992) V létě dochází k letní stagnaci (viz obr. 2), kdy vlivem teplotní stratifikace vzniknou 3 vrstvy: svrchní teplá - epilimnion, přechodná vrstva s termoklinou - metalimnion, spodní studená hypolimnion. Podzimní cirkulace je charakteristická ochlazováním vody (při 4 C cirkulace veškeré vodní masy) a činností větru. Zimní stagnace má obrácený teplotní sled, nejchladnější voda u povrchu a u dna voda o 4 C. Oteplování vyvolá jarní cirkulaci. Obr.2: Znázornění sezónní cirkulace a teplotní zvrstvení vody v mírném pásmu (Duvigneaud, 1988). V dolní části obrázku, po pravé straně nádrže jsou zaznamenány teploty v různých hloubkách nádrže. Šipky ukazují pohyb cirkulace vody. 4
5 Přesun energie v potravě z jejího zdroje v rostlinách řadou organismů, které je požírají a samy jsou požírány, se nazývá potravní řetězec. Odum (1977) Rozlišují se dva typy potravních řetězců: pastevní řetězec (zelené rostliny > býložravci > masožravci) a detritový (mrtvá ústrojná hmota > mikroorganismy >detritofágové (=organismus konzumující detrit) >predátoři). Na počátku trofického řetězce (obr.3) stojí producenti - bakterioplankton a fytoplankton. Bakterioplankton představuje konzumenty a rozkladače (saprofyty) organických látek. Alochtonní látky jsou nejdůležitějším zdrojem potravy pro bakterioplankton. Další článek v potravní struktuře zaujímají býložraví konzumenti (filtrátoři)- filtrující živočichové a nedravé ryby. Patří sem ryby planktivorní (požírají fytoplankton) i bentivorní (živí se bentosem) a zooplankton (=živočišný plankton), jenž konzumuje bakterioplankton a fytoplankton. Další úroveň představují konzumenti, dravci - dravý zooplankton, larvy ryb, rybí potěr likvidující zoobentos a zooplankton (např.vířníky a nálevníky). Významná skupina ryb (dravé, nedravé) může být vyčleněna do samostatné trofické úrovně. Obr. 3: Trofická struktura (Duvigneaud, 1988). 5
6 Odum (1977) popisuje přenos energie potravním řetězcem následovně: Při každém přenosu energie se značná část potenciální energie (80-90%) ztrácí ve formě tepla. Počet stupňů čili článků řetězce je tedy obvykle omezen na 4-5. Čím je potravní řetězec kratší (nebo čím je organismus blíže počátku řetězce), tím je dostupné množství energie větší. S narůstající délkou potravního řetězce se ztrácí potenciální energie. Na obr. 4 je znázorněn princip trofických řetězců a platnost dvou termodynamických zákonů: 1. přítok energie = odtoku; 2. jakýkoli přesun energie je spojen s rozptylem energie ve formě nevyužitého tepla (respirace). Známe-li importy a exporty, je možno na základě modelu toku energie popsat energetické poměry na jakékoli ploše. Odum (1977) Obr. 4: Diagram toku energie společenstvem s velkým importem a menším exportem ústrojné hmoty, znázorňující postupné poutání a převod energie jeho složkami a velké ztráty respirací při každém převodu. P = hrubá primární produkce, P N = čistá primární produkce, P 2, P 3, a P A = sekundární produkce na dané úrovni. Odum (1977) 6
7 obr. 5: Diagram toku energie - jednosměrný tok energie a koloběh látek, biogeochemický cyklus vyznačen tečkovaně. Pg = hrubá produkce (brutto - všechna organ.hmota vytvořená producenty za nějaký čas); Pn = čistá primár. produkce (netto - hrubá produkce snížená o vlastní metabol. spotřebu producentů); P = sekund. produkce (druhotná vzniklá množstvím org. hmoty a energie vázané v tělech heterotrofů za určitý čas na nějaké ploše nebo objemu biotopu); R = respirace. Odum (1977) Stabilita ekosystému rybníka závisí na příkonu sluneční energie a především na přítoku vody a látek z povodí. Zvýšení eroze půdy nebo výrazný přínos ústrojných látek nahromaděných např. v rybníce může narušit jeho ekosystém. Pro označení ústrojného znečištění následkem lidské činnosti se začíná obecně používat výrazu kulturní eutrofisace ( = obohacení). Odum (1977) Eutrofní nádrže jsou bohaté na živiny N a hlavně P, které se sem dostaly třeba splachem některých hnojiv a pracích prášků s fosfáty. Dostatek P využije fytoplankton (řasy a sinice) pro svůj růst a vytvoří tzv. vegetační zákal nebo zdraví škodlivý sinicový květ (např. sinice Aphanizomenon flos-aquae, Anabaena, Microcystis). takto vypadá sinicový vodní květ - NEKOUPAT! 7
8 a pohled do mikroskopu - sinice Anabaena flos-aque tvořící vodní květ Příklady lentického ekosystému Velký a Malý bolevecký rybník na okraji Plzně. Malý bolevecký rybník je už od prvního pohledu více eutrofní než Velký bolevecký rybník, který je upravován v rámci biomanipulačního projektu Zlepšení jakosti vody Velkého boleveckého rybníka (Duras), díky tomu lze rybník mnohem lépe využívat k rekreaci. 8
9 Pár producentů stojatých vod makrofyta vynořené, vzplývající i ponořené vyšší rostliny litorální zóny. 1. orobinec, 2. skřípina, 3. šípatka, 4. leknín, 5. a 6. rdest, 7. parožnatka. Odum (1977) Asterionella formosa - tahle DOKONALÁ HVĚZDA je primární producent - zástupce fytoplanktonu rozsivka.. 9
10 Ceratium hirundinella (hnědá čtyřnožka) opět zástupce fytoplanktonu obrněnka je vážně obrněná jako obrněný transportér a vyvolává hnědý vegetační zákal vody především ke konci léta zástupce zooplanktonu perloočka Daphnia magna, planktonní organismy jsou tak průhlední, že před vámi nic neskryjí, vidíte jim pomalu až do žaludku... (ten zvlněný proužek je trávicí soustava) zjistíte, co měli k obědu.. na druhou stranu je predátor stěží postřehne 10
11 Tak to je ona.. raménka velká, naše největší perloočka, 1-2 mm Mikroskopický svět sladkých vod, zejména těch plzeňských, je plný nečekaných a nezapomenutelných setkání. Literatura: Duvigneaud, P. et al., Ekologická syntéza, Praha: Academia, 1988 Lellák, J. a Kubíček, F., Hydrobiologie, Praha: Karolinum, 1992 Odum, E.P. et al., Základy ekologie, Překlad z 3. vydání anglického orginálu z r.1971, Obrtel a kol., Praha: Academia, 1977 internetové zdroje: cs.wikipedia.org
molekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění
molekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění Proč se zabývat teplotou vody? řídí biologické děje (růst, přežívání, reprodukci, kompetici,...),
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
VíceSezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceS postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceVliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha Sándor T. Forczek #, Josef Holík #, Luděk Rederer &, Václav Koza & # Ústav experimantální botaniky AV ČR, v.v.i. & Povodí Labe
VíceProdukce organické hmoty
Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceBIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
VícePRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A
PRIMÁRNÍ PRODUKCE PP je závislá na biochemických procesech fotosyntézy autotrofních organizmů její množství je dáno množstvím dostupných živin v systému produktem je biomasa vytvořená za časovou jednotku
VíceVODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/28.0158. Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1
VODA EKO/EKŽO EKO/EKZSB Ivan H. Tuf Katedra ekologie a ŽP PřF UP v Olomouci Modifikace profilu absolventa : rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů Voda na Zemi Oceány
VícePozor na chybné definice!
Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceVyužití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceEkologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím
Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceVysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno
Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice
VíceOtázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
VícePotravní a produkční ekologie
Potravní a produkční ekologie Tomáš Zapletal zapletal.tomas@email.cz Autotrofie - heterotrofie autotrofie (fotosyntéza, chemosyntéza u bakterií a sinic) heterotrofie (živočichové, saprofágové houby) mixotrofie
VíceZákladní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita
Vodní prostředí O čem to bude Fyzikální vlastnosti vody Chemické vlastnosti vody Koloběhy látek ve vodě Ze široka Velký hydrologický cyklus v biosféře Světové oceány pokrývají 70,8% zemského povrchu Povrchové
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VíceJak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,
VíceVoda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 4: Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně voda jako životní prostředí : Fyzikální a chemické vlastnosti vody určují životní podmínky
VíceEkosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 10. Voda jako podmínka života Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceHYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
Vícea) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
VíceRybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013
VíceStudenti se naučí jednoduchou metodou změřit primární produkci vodní nádrže
Biomasa ve vodě měření produkce vodní nádrže Shrnutí Během této úlohy studenti sami odvodí způsob, jak měřit produkci vodní nádrže. Při plánování postupu je lektor pouze usměrňuje vhodnými otázkami a postupně
VíceŠablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_9IS Pořadové číslo: 07 Ověření ve výuce Třída: 7.A Datum: 11.10.2013 1 Sladkovodní ryby pásma, výživa Předmět: Ročník:
VíceRozdělení sladkých vod. Rybářská klasifikace (Antonín Frič) Oživení rybích pásem 11.11.2013. Biologická charakteristika vodního prostředí
Biologická charakteristika vodního prostředí Život vodních organismů úzký vztah k abiotickým faktorům vodního prostředí, vzájemné ovlivňování mezi jednotlivými složkami. Např: - hustota vodního prostředí
Více4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE
4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE JANA ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, BARBORA KOFROŇOVÁ VŠCHT ÚTVP TECHNICKÁ 5, PRAHA 6 UJEP FŽP KPV KRÁLOVA VÝŠINA 7, ÚSTÍ NAD LABEM V rámci řešeného projektu TA ČR č. TA 01020592,
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
VíceČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
ČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními přírodními podmínkami života. Člověk a příroda člověk je součástí přírody
Více+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)
Trend budování nových rybníků, tůněk a nádrží Sukcese společenstva jako předmět zájmu z pohledu rybářství i ochrany přírody Požadovány komplexní studie ekosystému Fyzikálně-chemické parametry + Fytoplankton
VíceŽivot ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 16: Život ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly Bentos a bentál : něco terminologie úvodem Jako bentál se označuje ta část vodního biotopu, kterou
VíceVoda jako životní prostředí - světlo
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
VíceZoologie, živočichové a prostředí
Šablona č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie, živočichové a prostředí Ekosystém Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro přiblížení pojmu ekosystém
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. skupenství koloběh vody srážky vodní obal
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 8.3.2013
VíceŠkola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník
Autor: Mgr. Simona Mrázová Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník VODA Obsah 1. SVĚTOVÝ DEN VODY... 2 2. VODA V PŘÍRODĚ... 3 3. TYPY VODY... 4 4. VLASTNOSTI A SKUPENSTVÍ VODY...
VíceOstrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.
Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí
VícePředmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ekosystémy V této kapitole se dozvíte: Z čeho se skládá ekosystém. Co je to biom a biosféra. Jaké
Více2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.1. EKOSYSTÉMY Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1) Ekosystém, zákl. pojmy 2) Ekologické faktory, nika, valence 3)
VíceNEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.
1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. Spoj čarami ŽIVOU přírodu a její složky: ŽIVÁ PŘÍRODA 2 3. Z nabídky vyber (podtrhni), které látky řadíme mezi LÁTKY ORGANICKÉ (ústrojné).
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ostatní abiotické
VícePéče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň
Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň Charakteristika jezer relativně hluboké nádrže s malým přítokem předpoklad velmi kvalitní vody a univerzální využitelnosti
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VíceSlaná voda pro fyzika?
Slaná voda pro fyzika? JINDŘIŠKA SVOBODOVÁ Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno V příspěvku se zabývám tzv. solárním jezírkem. Jde o zajímavý jev, který má i praktické využití, Uvádíme potřebné
VíceZtrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Světlo Světelné podmínky ve vodním sloupci Eufotická vrstva, epilimnion, kompenzační hloubka. Závislost fotosyntézy na hloubce
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,
VíceVodní ekosystémy Práce v ekosystému rybník
Vodní ekosystémy Práce v ekosystému rybník Úvodní poznámka Cílem práce v ekosystému rybník je pokusit se o rozbor abiotických a biotických složek rybníka Žďár. Vzhledem k času, který na zkoumání máme,
VíceMichal Šorf
Michal Šorf michal.sorf@mendelu.cz zimní semestr 2018/2019 Podmínky zápočtu: - účast na terénní exkurzi datum??? - vypracování seminární práce zadání proběhne příště Zkouška: - písemná, při opakovaném
VíceRealizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti
Tůně pro Arboretum Janovka Projekt: Tůně pro Arboretum Janovka Podpořil v r. 2013 Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti PLÁN Vybudování tůní a úprava potoka v lokalitě plánovaného Arboreta Janovka.
VíceATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.
ATMOSFÉRA Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. Atmosféra je to plynný obal Země společně s planetou Zemí se otáčí
VíceZkoumá: Obory ekologie:
Základy ekologie Ekologie se zabývá vzájemnými vztahy mezi organismy a prostředím. Zkoumá: - vliv organismu na prostředí a zpětný vliv prostředí na celkový stav a způsob života organismu - vztahy v prostředí,
VíceZákladní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383
Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:
VícePotravní řetězec a potravní nároky
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 7 Potravní řetězec a potravní nároky
Více14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)
DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,
VíceVodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)
Vodní ekosystém vstupy z povodí (přítok) vstupy z atmosféry odtok potravní vztahy (metabolismus, cykly živin) primární producenti konzumenti (zoobentos, zoobentos) vrcholoví predátoři (ptáci, ryby) Bentický
VíceZáklady hydrobiologie (limnologie, limnoekologie, limnobiologie) Jan Helešic (helesic&sci.muni.cz)
Základy hydrobiologie (limnologie, limnoekologie, limnobiologie) Jan Helešic (helesic&sci.muni.cz) Základní učebnice Základní učebnice Základní učebnice Základní učebnice Voda na Zemi Rozložení pevninské
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 15. Voda a její ohrožení Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.
ZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P. Jeden z autorů Vás vítá na prezentaci přímo z nádrže... Nová Říše pohled na povodí Základní
VíceZákladní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006
Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní
VíceVodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)
Vodní ekosystém vstupy z povodí (přítok) vstupy z atmosféry odtok potravní vztahy (metabolismus, cykly živin) primární producenti konzumenti (zoobentos, zoobentos) vrcholoví predátoři (ptáci, ryby) Bentický
VíceÚHYN ÚHOŘŮ NA VODNÍ NÁDRŽI ROZKOŠ
ÚHYN ÚHOŘŮ NA VODNÍ NÁDRŽI ROZKOŠ Informace Povodí Labe, státní podnik (Ing. L. Rederer, Ing. T. Zapletal) Vzhledem k pokračujícímu masivnímu úhynu úhoře říčního (Anguilla anguilla) na jižní části vodní
Více2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.
Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo
VíceTéma 3: Voda jako biotop mořské biotopy
KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceVyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2016
Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2016 Monitoring nádrží: V rámci monitoringu jakosti vody sledoval státní podnik Povodí Labe prostřednictvím
VíceVodní prostředí. O čem to bude. Velký hydrologický cyklus v biosféře. Ze široka. Fyzikální vlastnosti vody. Chemické vlastnosti vody
Vodní prostředí O čem to bude Fyzikální vlastnosti vody Chemické vlastnosti vody Koloběhy látek ve vodě Ze široka Velký hydrologický cyklus v biosféře Světové oceány pokrývají 70,8% zemského povrchu Povrchové
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, o. s. leden 2013 Definice drobné vodní plochy - velikost dm2 stovky m2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceSTŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková
VíceHLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
VíceNevstoupíš dvakrát do téhož rybníka
Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka aneb vývoj rybničních ekosystémů od Šusty k hypertrofii Jaroslav Vrba Z. Benedová, J. Jezberová, A. Matoušů, M. Musil, J. Nedoma, L. Pechar, J. Potužák, K. Řeháková,
Více