MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V EU

Transkript

1 MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V EU Václav Bašek Josef Kraus č. 98 Ústav zemědělské ekonomiky a informací

2 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Václav Bašek Josef Kraus MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V EU Postavení ČR v EU za období podle FADN (výzkumná studie) Praha, 29

3 Publikace je součástí řešení Výzkumného záměru č MZe Analýza a vyhodnocení možností trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova ČR v podmínkách EU a Evropského modelu. Oponenti: doc. Ing. G. Blaas, CSc. VÚPOP (Bratislava), ředitel VÚEPP v letech Ing. Z. Lukas Wiener Institut für internationale Wirtschaftsvergleiche (Vídeňský ústav pro mezinárodní srovnávání, Vídeň) Text neprošel jazykovou korekturou. Za obsah publikace odpovídají autoři: Ing. Václav Bašek, CSc Ing. Josef Kraus, CSc. Odborná spolupráce: Ing. Eva Dyková, CSc. Ing. Martina Harvilíková Ing. Zuzana Hloušková Technická spolupráce: Helena Šmejkalová Miluše Jurásková Ústav zemědělské ekonomiky a informací ISBN

4 OBSAH Abstrakt... 1 Abstract... 1 Executive Summary... 2 Úvod Metodické poznámky Vybrané ukazatele za průměrný standardizovaný podnik Průměrná standardní velikost zemědělského podniku ve vybraných státech EU Ukazatel hektarů zemědělské půdy na AWU Ukazatel celkové zemědělské produkce na ha z. p., resp. AWU Ukazatel podílu základních odvětví na celkové zemědělské produkci Ukazatel podílu provozních podpor na celkové zemědělské produkci Ukazatel objemu provozních podpor na ha z. p., resp. AWU Ukazatel celkových nákladů, resp. nákladů na ha z. p Ukazatel podílu celkových nákladů, resp. výrobní spotřeby na zemědělské produkci Ukazatel podílu provozních podpor na celkových nákladech produkce Ukazatel hrubé přidané hodnoty, resp. čisté přidané hodnoty na ha z. p., resp. AWU Ukazatel důchodu ze zemědělské činnosti na ha z. p., resp. AWU Vybrané naturální ukazatele Vybrané ukazatele za specializované podniky polní, smíšené a mléčné produkce Ukazatel rozsahu obhospodařované půdy na AWU Ukazatele celkové produkce na ha Ukazatele hrubé přidané hodnoty na ha Ukazatele čisté přidané hodnoty na ha Závěry Literatura... 89

5

6 ABSTRAKT Cílem předkládané prezentace je seznámit zainteresované s postavením, jež zaujímá české zemědělství v rámci unie za období Následující mezinárodní srovnání vybraných ukazatelů zemědělských podniků vychází z oficiálních výsledků šetření podniků zahrnutých do Zemědělské účetní datové sítě (FADN) a opírá se o tzv. standardní výstupy přepočtené na průměrný podnik v každém z členských států. Studie přejímá závazný koncept, jímž jsou definovány základní ukazatele sloužící k zobrazení tvorby a rozdělení důchodu ze zemědělství v systému FADN. Studie se skládá ze tří kapitol s tím, že v první kapitole jsou osvětleny metodické postupy mezinárodního srovnání. Prezentace se v rámci kap. 2 odvíjí od ukazatelů hodnocení celkové zemědělské produkce v členění na její základní složky. Sledované ukazatele jsou analyzovány obvykle v přepočtu na ha z. p., resp. AWU. Navazující kap. 3 detailněji rozvíjí kap. 2 v tom směru, že analyzuje výkonnostní ukazatele porovnávaných devíti členských zemí v rámci jednotně definovaných typů výrobního zaměření (polní, smíšené a mlékařící podniky v systému FADN). ABSTRACT The objective of the present study is to provide information about the position of Czech agriculture in the framework of the European Union in 24-7 to those who are interested in this topic. The following international comparison of selected farm indicators is based on the official results of surveys conducted on farms1 included in the Farm Accountancy Data Network (FADN) and relies on so called standard outputs recalculated per average farm in each of the member states. The study takes over the obligatory concept which defines basic indicators for the representation of the formation and distribution of income from agricultural production in the FADN system. The study consists of three chapters. Chapter 1 describes the methodology of an international comparison. The presentation in Chap. 2 is based on indicators of the evaluation of total agricultural output divided into its basic components. Monitored indicators are usually analyzed in recalculation per ha of farm land and/or per AWU. Chapter 3 is a detailed continuation of Chap. 2, when it analyzes the efficiency indicators of nine compared member countries in the framework of uniformly defined types of production orientation (field crop, mixed and dairy farms in the FADN system). 1 The basic source according to the European Commission, RICC, Standard Results (24-7) in the system of indicators SE 5-SE 53. 1

7 International Comparison of Selected Indicators of Farms in the EU (Position of the CR in the EU in according to FADN) EXECUTIVE SUMMARY The objective of the study is to provide information about the position of Czech agriculture in the framework of the European Union in 24-7 to those who are interested in this topic. The following international comparison of selected farm indicators is based on the official results of surveys conducted on farms 2 included in the Farm Accountancy Data Network (FADN) and relies on so called standard outputs recalculated per average farm in each of the member states. The study takes over the concept which defines basic indicators for the representation of the formation and distribution of income from agricultural production in the FADN system. In the briefest definition the FADN 3 system is based on a principle that its objective is to measure, describe and analyze in a uniform way those incomes from farming business that come from the results of participation of member countries in the single agricultural market. The study consists of three chapters. Chapter 1 describes the methodology of an international comparison. The presentation in Chap. 2 is based on indicators of the evaluation of total agricultural output divided into its basic components. Subsidies to farms are analyzed separately in a uniform way. Production consumption, divided into direct costs and other material costs, is also monitored. International comparisons of gross and net value added and the analysis of external factors follow. The presentation ends with the evaluation of incomes from farming business. Monitored indicators are usually analyzed in recalculation per ha of farm land and/or per AWU. Chapter 3 is a detailed continuation of Chap. 2, when it analyzes the efficiency indicators of nine compared member countries in the framework of uniformly defined types of production orientation (field crop, mixed and dairy farms in the FADN system). To ensure greater clarity the international comparison was made for nine member countries only and for the average of the EU 25 in total. If our goal is to evaluate the results of Czech agriculture compared to selected member countries, we should compare them mainly with the neighbouring countries of the CR where the soil and climatic conditions are similar and when the agriculture sector in the particular countries has developed in similar conditions in the historical context. The countries that were subjected to collectivization in the last forty 2 3 The basic source according to the European Commission, RICC, Standard Results (24-7) in the system of indicators SE 5-SE 53. Detailed information on the network concerned is presented in a research study The Application of the Farm Accountancy Data Network FADN) in the Czech Republic (VÚZE, 24, No. 78, 71 pp. + appendixes). 2

8 decades with its fundamental impacts on the business structure should also be considered. The comparison with Polish agriculture, and particularly with Hungarian and Slovak agriculture, demonstrates in a fundamental way the results of an adaptation process triggered by accession to EU and by the adoption of CAP principles. Austria and Germany, with the exception of the eastern part of Germany, are examples of countries with agriculture that has not been exposed to social shocks and that has developed continually without drastic interventions from the external environment. France and Germany are major representatives of production capacities as for their size on the European continent and important and/or irreplaceable co-authors of CAP tools. The Netherlands was also included in this comparison, i.e. the country of approximately similar size but with much more efficient and productive agriculture, which is appreciated also for its significant participation in the processes of international division of labour and which is an example of a country with active foreign trade balance in the segment of agricultural production. The United Kingdom is an example of a country where the size structure of a standardized agricultural holding approaches the parameters of Slovak and Czech agriculture and which derives its agricultural future from principles of pro-liberal policy to a great extent. The comparative analysis of economic results of selected member countries of the European Union is presented to the Czech economic community in such a comprehensive and detailed form for the first time; it is thanks to the Farm Accountancy Data Network which provides essential tools for such a comparison comparable data. In the present study these brief conclusions have been drawn: In spite of all potential objections to data acquired by this comparison it is to state that they provide up-to-date information on the position of Czech agriculture in the EU. All statements in this presentation are based on the initial data verified and published by the EC in the basic form (in the system of standardized indicators SE 5-SE 53). The diametrically different size structure of farms in some new member countries along with great dominance of agricultural holdings of artificial persons (HAP) brings about many problems for this comparison because these holdings basically use a double entry bookkeeping system while family farms use single entry book-keeping most frequently. It is to note that the legal form of a holding is not taken into account in the sampling plan of holdings included in the network. The extent to what the sampling plan of farms included in the FADN survey approved by the EC corresponds to the actual farm structure, i.e. to the existing size structure of agricultural holdings decisively participating in the formation of the economic result of the member country in question, underlies the resultant effect of the presented comparison. The unified system of weighting farms of different size entering the sampling survey that would result in the construction of single so called standard farm typical of the particular member 3

9 country is naturally subjected to some deficiencies diminishing the informative value of the international comparison. The analyzed indicators clearly document that neither Czech nor Slovak agriculture take advantage of economies of scale adequately; on the contrary, they belong to member countries characterized by the low production efficiency of inputs. Austrian agriculture has quite a privileged position as regards the amount of subsidies. Payments of subsidies in Austria cover more than a third of the output value (it is 17% in the Czech Republic) and the absolute values of these subsidies are also significantly higher than in the compared countries. The volume of subsidies per ha of farm land for the period 24-7 amounted to 6 4 Kč/ha on average in Czech agriculture compared to 18 7 Kč/ha in Austria, 12 8 Kč/ha in the Netherlands, 11 6 Kč/ha in Germany and 1 6 Kč/ha in France. As for the amount of subsidies the position of the new member countries (NMC) is considerably worse and it is also to a great extent in relation to their economic level. These countries will objectively have more difficult competitive conditions in the EU single market until this disproportion is removed. From the analyzed data a general conclusion can be drawn that is applicable to the majority of the listed indicators: compared to more advanced countries the position of Czech agriculture shows, among other things, the unsatisfactory efficiency of inputs into agriculture. The worse economic result is more clearly confirmed by the recalculation of the listed economic categories per ha of farm land while in relation to AWU the Czech Republic usually shifts toward more advanced countries among the compared countries. It is not to be omitted that in the conditions of Czech agriculture mainly in the largest agricultural holdings their worse economic results in recalculation per AWU are many times influenced by a higher share of non-agricultural production and by the employment of workers also for this activity that is not however reported in the standard output of these holdings. The obviously lower livestock numbers in NMC, with the exception of Poland, negatively influence their economic result compared to the old member countries. The loss of these outputs to our detriment is still increased by the fact that the economic result on family farms is largely influenced by the method of posting the labour cost. The analysis shows a close correlation between total agricultural output and expenditure. In the dimension of total expenditure per ha of farm land the Czech agriculture reaches approximately a half of the level in Germany (55%), 7% of the level in Austria and 74% of the level in France. Compared to the indicators of the output value a general conclusion is obviously confirmed that the high level of efficiently spent inputs is positively reflected in the resultant value of agricultural output. The analysis of cost items illustrates their different weights within total costs in the particular countries. There are large differences in overhead costs, used depreciation rates, 4

10 and in the setting of external factors (wage costs, ground rent, interest costs). In the general evaluation of costs the results for the Czech Republic, compared to countries with the overwhelming majority of family farms, are largely influenced by the fact that the FADN data for HAP and HPP (holdings of physical persons) differ in the method of their acquisition and in their absolute value. The indicator of the share of total costs in the value of agricultural output is not favourable for NMC with the exception of Poland when the economic result without the inclusion of subsidies is in the red for the studied period Among the monitored countries Polish, Dutch and Austrian farmers take the first positions. In general, at the given cost-benefit relations the EU agriculture, but the above-mentioned exceptions, is not able to expand reproduction if it is not supported from public sources. The indicator of gross value added (GVA) and/or net value added (NVA) in recalculation per ha of farm land documents the privileged position of the Netherlands among the compared countries and, in general, more efficient agriculture in the old member countries compared to NMC. In the indicator GVA/ha the Czech Republic takes the second worst position after Slovakia on average for the period Efficiency in this indicator is 3.2 times higher in Austria, 2.2 times higher in the EU 25 in total and 1.5 times higher in Poland compared to Czech agriculture. The international comparison also shows that the new member countries are lagging behind the advanced countries of the EU in economic results and, with the exception of Polish agriculture, their situation from the aspect of GVA and/or NVA did not improve for the studied period. The calculation of the share of external factors in NVA can give a preliminary idea how the EU farmers depend on subsidy payments. Compared to the old member countries external costs absorb a much higher share of NVA in NMC with the exception of Poland. In the old member countries, with the exception of Austria, this share ranges around 5%, in the Czech Republic it amounted to three quarters of NVA for the period In general, the higher the share of external costs in NVA, the lower the income from farming business while the dependence of the economic result in agriculture on external sources in the form of either subsidies or external factors is increasing. The majority of the studied analytical indicators can demonstrate an unrealistic statement that the competitive position of Czech agriculture would not be threatened if the payments of subsidies in the framework of CAP ended, but on the contrary, such a measure would afflict the other member countries more seriously. The system of the studied indicators suggests that the annulment of subsidies to agriculture would lead to the worsening of economic results that would fall into the red, i.e. to an economic loss, in the majority of the compared member countries. Among the compared countries only Dutch agriculture is an example of a country where the weight of subsidies is insignificant. 5

11 It is possible to draw a conclusion from the comparison of data for unspecialized standardized farms with farms of different production types that with small exceptions the efficiency order of the nine compared member countries does not basically change from the aspect of selected economic indicators. This statement leads to a conclusion that the international comparison of EU member countries on the basis of standard farm documents their economic efficiency and hence their competitiveness, with the exceptions and all objections presented in this study. In the framework of the three studied types of specialization field-crop farms do not differ from mixed farms in the majority of the monitored indicators very much while dairy farms are mostly more efficient in the monitored indicators and compared countries. If in the conditions of Czech agriculture farms with a higher share of LU/ha are economically less successful and make a profit on the production of field crops with lower labour consumption and higher intensity, the situation in agricultural holdings belonging to the EU 15 group can be described in a different way. In these countries, as a result of generally higher values of the output of both plant and animal produce better results are achieved in the category of crucial synthetic indicators such as GVA or NVA both in recalculation per AWU, where the differences of Czech agriculture from the advanced countries of the EU 15 group are less evident, and in recalculation per hectare. Based on the international comparison of indicators of total output, gross and net value added in recalculation per hectare a conclusion is drawn that with a reduction in the dimension of Czech agriculture there have been losses in the level of the indicators concerned. The existing marked difference in basic economic parameters between Czech agriculture and countries with advanced agriculture confirms the urgency of an elementary axiom to increase the efficiency of the Czech agricultural sector. The mixed operation with both crop and animal production is a dominant production orientation on the majority of Polish family farms. If e.g. in the indicator NVA/ha in the group of large farms Czech agriculture reaches only three quarters of the level of this indicator on Polish medium-sized farms, it is sure that Polish agriculture strongly competes with Czech farms even though its size structure is incomparably less advantageous. From the demonstrated differences in the efficiency parameters of Czech agriculture compared to the EU advanced countries an important conclusion is drawn that the results of the analysis done in this study confirm great reserves currently existing in Czech agriculture. These differences determine a potential area for increasing the competitiveness of Czech agriculture in the framework of the EU in the nearest future. 6

12 ÚVOD Cílem předkládané prezentace je seznámit zainteresované s postavením, jež zaujímá české zemědělství v rámci EU za období Následující mezinárodní srovnání ukazatelů efektivnosti zemědělských podniků vychází z oficiálních výsledků šetření podniků 4 zahrnutých do Zemědělské účetní datové sítě (FADN) a opírá se o tzv. standardní výstupy přepočtené na průměrný podnik v každém z členských států. Přejímá koncept, jímž jsou definovány základní ukazatele na podnikové úrovni sloužící k zobrazení tvorby a rozdělení důchodu ze zemědělství v systému FADN (viz schéma 1). V nejstručnějším definičním vymezení vychází systém FADN 5 z principu, že jeho cílem je změřit, popsat a analyzovat jednotným způsobem ty důchody ze zemědělské činnosti, které jsou dány výsledky účasti podniků členských zemí na jednotném agrárním trhu, což zároveň znamená, že z výběrového šetření jsou vyloučeny jednotky produkující pouze pro vlastní spotřebu. Nutno také připomenout, že nezemědělská produkce až na výjimky zatím není v systému FADN sledována. Pokud se jedná o vlastní obsah, studie více méně sleduje koncept tvorby a rozdělení důchodu podle schématu l. Mezinárodní komparace v prvé části osvětluje vlastní konstrukci tzv. standardního zemědělského podniku (pracovní označení uplatněné v rámci této studie), o kterou se výhradně opírá následující text, přičemž lze daný koncept zpochybňovat, nicméně jako takový byl schválen EK. Je důležité připomenout, že stanovení průměrné velikosti standardního podniku v té které členské zemi je v kompetenci odborných orgánů EK. Při jeho stanovení se vychází z unifikovaných podkladů zasílaných EK každoročně jednotlivými členskými státy v závazných termínech a předepsané struktuře. Prezentace se odvíjí od ukazatelů hodnocení celkové zemědělské produkce v členění na její základní složky. Samostatně a jednotným způsobem jsou analyzovány provozní podpory. Dále je sledována výrobní spotřeba v členění na přímé náklady a ostatní věcné náklady. Následují mezinárodní komparace hrubé a čisté přidané hodnoty, analýza externích faktorů celkem v členění na mzdové náklady, vyplacené pachtovné a nákladové úroky. Prezentaci uzavírá posouzení důchodů ze zemědělské činnosti. Sledované ukazatele jsou analyzovány obvykle v přepočtu na ha z. p., resp. AWU Základní pramen podle European Commission, RICC, Standard Results (24-7) v soustavě ukazatelů SE 5-SE 53. Detailnější informace k dané síti jsou podrobně popsány ve výzkumné studii Hanibal, J. a kol. Uplatnění Zemědělské účetní datové sítě (FADN-Farm Accountancy Data Network) v České republice. (VÚZE, 24, č. 78, 71 s. + přílohy). Pracovní účast v rámci zemědělského sektoru se podle standardizované metodiky EU vyjadřuje v tzv. ročních pracovních jednotkách (Annual Work Unit, zkratka AWU). Jedna AWU zahrnuje takový počet hodin, který odpovídá počtu skutečně odpracovaných hodin v rámci plného pracovního úvazku v zemědělství (v systému FADN 2 hodin). Daný ukazatel je nedílnou součástí výpočtu indikátoru důchodu. Následně 7

13 Navazující kap. 3 detailněji rozvíjí kap. 2 v tom směru, že analyzuje výkonnostní ukazatele porovnávaných devíti členských zemí v rámci jednotně definovaných typů výrobního zaměření (polní, smíšené a mlékařící podniky v systému FADN). Z důvodu lepší přehlednosti bylo mezinárodní srovnání omezeno na 9 členských zemí a průměr za EU 25 celkem. Jde-li v prvé řadě o to posoudit výsledky českého zemědělství ve srovnání s vybranými členskými státy, tak jde především o země: bezprostředně sousedící s ČR, jejichž půdní a klimatické podmínky jsou si blízké a i v historickém kontextu se zemědělství v jednotlivých zemích rozvíjelo za obdobných podmínek; které v posledním čtyřicetiletí byly silně vystaveny kolektivizačním tendencím se zásadním dopadem do podnikatelské struktury. Srovnání s polským zemědělstvím, ale zejména s maďarským a slovenským zemědělstvím zásadním způsobem charakterizuje výsledky adaptačního procesu vyvolaného vstupem do EU a přijetím principů SZP na jednotném trhu unie; jako jsou Rakousko a Německo, s výjimkou východní části Německa, jejichž zemědělství nebylo vystaveno tak výrazným sociálním otřesům a rozvíjelo se kontinuálně bez drastických zásahů přicházejících z vnějšího prostředí; jež jsou co do rozměru rozhodujícími nositeli produkčních kapacit na evropském kontinentě a důležitými, resp. nezastupitelnými spolutvůrci nástrojů SZP (Francie, Německo). Co do kapacit mezi největší členské státy lze dále zařadit Španělsko a Itálii, hospodařící však za dosti odlišných podmínek ve srovnání se zeměmi střední Evropy a s významným zastoupením produktů subtropického zemědělství; jakou je např. Nizozemsko, tj. země se zhruba srovnatelnou velikostí, ale nepoměrně výkonnějším a produktivnějším zemědělstvím, které je přínosné i z hlediska významné participace na procesech mezinárodní dělby práce a příkladem země s aktivní zahraničněobchodní bilancí za úsek agrární produkce; jakou je např. Velká Británie (v celé studii v pojetí Spojeného království), která se co do podnikové velikostní struktury přibližuje parametrům slovenského a českého zemědělství a odvozuje svoji agrární budoucnost do značné míry z uplatňování principů proliberální politiky. V. Británie je příkladem členského státu s poněkud odlišnými filozofickými východisky při koncipování reformních kroků připravovaných pro období od roku 213 ve srovnání s kontinentálním evropským zemědělstvím rodinného typu. pak přepočet čisté přidané hodnoty/awu je standardním ukazatelem důchodu ze zemědělské činnosti. Tímto ukazatelem jsou v rámci EU každoročně signalizovány hospodářské výsledky za jednotlivé země a uplynulý kalendářní rok. První oficiální předběžné výsledky (I. odhad Eurostatu) jsou publikovány počátkem ledna nastupujícího kalendářního roku. 8

14 Zvoleným výběrem zemí ze skupiny EU 15 byly výsledky českého zemědělství záměrně konfrontovány s náročným a konsolidovaným prostředím s vědomím, že jen v konkurenci s výkonnými ekonomikami lze posílit naše postavení v evropském prostoru. V takto komplexní podobě a do takové podrobnosti je srovnávací analýza hospodářských výsledků vybraných členských států unie předkládána české odborné veřejnosti poprvé, a to proto, že až Zemědělská účetní datová síť k tomuto srovnání vytvořila nezbytné předpoklady srovnatelná data. Nutno doplnit, že srovnatelnost dat za období 24/7 je ovlivněna začleněním nově přijatých zemí, tj. Bulharska a Rumunska do unie, takže průměr za období 24/6 prezentuje výsledky za EU 25, zatímco v roce 27 se průměr vztahuje na EU 27. Vzhledem k tomu, že za sledované období dochází ke změně kurzu CZK vůči euru (konkrétně ke zpevňování kurzu ze 31,9 CZK na 27,8 CZK za období 24/7), musel se tento vliv projevit v meziročním vývoji všech sledovaných ukazatelů. V této studii jsou data za všechny státy přepočtena v jednotlivých letech průměrným směnným kurzem, platným pro daný rok, takže tento vliv se projevoval na datech Česka a ostatních zemí stejnou měrou. Obecně platí, že zpevňováním kurzu dochází mj. ke zlevňování dovozů, ale zároveň také k hodnotovému poklesu objemu provozních podpor ze zdrojů EU přepočtených na CZK. Porovnání vycházející z rozdílů mezi kupní silou naší měny vůči euru nebylo ve studii zvažováno s cílem vyhnout se možným zkreslením, která daný propočet doprovázejí. Autoři této studie jsou si plně vědomi úskalí, jež porovnání ukazatelů FADN v takovémto horizontálním pohledu s sebou přinášejí. Komparace kladoucí si za cíl sledování meziročních změn vybraných ukazatelů vyvolaných uplatňováním konkrétních agrárně politických nástrojů jsou zcela legitimní, ale zároveň také platí, že ukazatele odvozené od hodnotového vyjádření produkce jsou ovlivňovány celou řadou faktorů dopadajících na vypovídací hodnotu obdobných komparací a vytvářejících přirozené rozdíly mezi zemědělstvím jednotlivých států. Nelze proto očekávat, že závěry ze studie, charakterizované řadou posuzovaných ukazatelů, postihnou všechny základní souvislosti analyzovaných jevů. Rozdílnosti v přírodních podmínkách, v rozdílné skladbě výrobních faktorů (v míře substituce, v nasazení kapitálu aj.), poloha, vzdálenost od rozhodujících trhů, úroveň koupěschopné poptávky, mzdové hladiny, výkony navazujících článků produkční vertikály, ale také předchozí historický vývoj ovlivňují různou měrou parametry zvolených ukazatelů. Komparace vycházející z dat standardních výstupů FADN jsou doprovázeny také metodickými úskalími, na které bylo v řadě případů upozorněno, nicméně nelze je zcela vyloučit. Zjevné diference mezi výsledky starých členských zemí (SČZ) a nových členských zemí (NČZ) jsou způsobovány systematickou odlišností hodnotových parametrů vstupujících zejména do vyjádření hodnoty produkce a přidané hodnoty (odlišné CZV, podpory, ceny práce, ceny půdy, resp. nájemného atd.). Ze zjevně odlišné struktury výrobních faktorů včetně 9

15 jejich cenového ocenění vyplývají i rozdíly v produktivitě půdy a pracovní síly poměřované v hodnotě produkce v přepočtu na AWU. Přes všechny uvedené výhrady lze očekávat, že zachycením základních souvislostí mezi výrobně ekonomickými a sociálně ekonomickými charakteristikami se podařilo na patřičné odborné úrovni představit některé z důležitých diskriminačních charakteristik aktuálně existujících na jednotném trhu. 1 METODICKÉ POZNÁMKY Hospodářské výsledky za průměrný podnik jednotlivých členských zemí jsou zřetelně ovlivněny jejich vnitřní strukturou, tj. převažujícím výrobním zaměřením ve standardní typologii definované jednotně pro všechny členské země (viz graf 1). Typologie zemědělských podniků platná v rámci FADN klasifikuje podniky v závislosti na výrobním zaměření a velikosti podniku na základě podílu jednotlivých výrobních odvětví podniku na tvorbě tzv. standardního příspěvku na úhradu (StPÚ). StPÚ vyjadřuje ekonomický přínos jednotky produkce jednotlivých odvětví rostlinné a živočišné výroby. Jeho hodnota odpovídá standardní hodnotě produkce z jednoho hektaru dané plodiny nebo jednoho kusu dané kategorie zvířat po odečtení variabilních (specifických) nákladů na jejich produkci. Standardní příspěvky na úhradu jsou stanoveny v jednotlivých zemích EU pro všechny plodiny a kategorie zvířat podle reálných podmínek dané země a jsou pravidelně aktualizovány. Standardní typy výrobního zaměření jsou v rámci FADN pro české podmínky definovány následujícím způsobem: Polní výroba ( ) Zahradnictví (2) Trvalé kultury (3) Produkce mléka (41) Chov skotu ( ) Chov prasat, drůbeže (5) Smíšená výroba ( ) StPÚ obilovin, brambor, cukrovky, olejnin a technických plodin tvoří více než 2/3 podnikového StPÚ, nebo se uvedené plodiny pohybují mezi 1/3 až 2/3 podnikového StPÚ a zahradnictví nebo trvalé kultury se pohybují mezi 1/3 až 2/3. StPÚ zeleniny, květin, pěstováni hub tvoří více než 2/3 podnikového StPÚ. StPÚ ovoce a bobuloviny, vinice, školky, ostatní trvalé kultury a trvalé kultury pod sklem tvoří více než 2/3 podnikového StPÚ. StPÚ mléčného skotu tvoří více než 2/3 podnikového StPÚ a dojnice tvoří více než 2/3 StPÚ mléčného skotu. StPÚ chovu a výkrmu skotu, ovcí, koz, koní tvoří více než 2/3 podnikového StPÚ. StPÚ prasat, drůbeže, ostatního drobného zvířectva tvoří více než 2/3 podnikového StPÚ. StPÚ je tvořen StPÚ různých plodin a kategorií zvířat, žádná z nich nepřevažuje Pramen: FADN CZ, Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků za rok 27, ÚZEI, 29 1

16 Na základě výpočtu výše podnikového standardního příspěvku na úhradu lze zařadit podnik do třídy ekonomické velikosti podniků. Ekonomická velikost podniků je vyjadřována v tzv. Evropských velikostních jednotkách (EVJ) 7. Hodnota podnikového StPÚ se převádí do měnové jednotky EUR přepočtem na EVJ podle následujícího schématu: l EVJ = 12 EUR. Tab. 1 - Třídy ekonomické velikosti podniku podle standardu FADN Třída ekonomické velikosti StPÚ podniku v EVJ Přepočet na Kč 1) I méně než 2 <67 Kč II nejméně 2, méně než Kč III nejméně 4, méně než Kč IV nejméně 6, méně než Kč V nejméně 8, méně než Kč VI nejméně 12, méně než Kč VII nejméně 16, méně než Kč VIII nejméně 4, méně než Kč IX nejméně 1, méně než Kč X 25 >8 328 Kč 1) Průměrný kurz 27,76 Kč/EUR v roce 27. Pramen: Rozhodnutí Komise ze (85/377/EHS). České zemědělství podle závazného plánu výběru zemědělských podniků do sítě vstupuje do mezinárodního srovnání v roce 27 s podniky (soubor FADN 27), přičemž takřka jedna polovina podniků spadá do skupiny charakterizované jako polní výroba (45 %) a necelá jedna třetina podniků náleží do skupiny smíšených podniků (28 %). Podniky specializované na produkci mléka se za daného definičního vymezení ve výběrovém souboru podílejí více než 7 % (celkem 99 podniků). Z grafu 1 zachycujícího podíly jednotlivých odvětví na celkové produkci (ve vyjádření StPÚ) plyne, že: pro průměrný podnik v nových členských zemích (NČZ), s výjimkou Polska je charakteristický vysoký podíl polní a smíšené výroby; obdobně vysoký podíl platí i pro Spojené království. Z existující velikostní struktury členských zemí je zřejmé, že velké zemědělské podniky v NČZ charakterizuje polní výroba a také vyšší zastoupení smíšené výroby. V těchto zemích je úzká specializace v daném definičním vymezení výjimkou. Za existující velikostní struktury ve starých členských zemích a při takto vymezené typologii lze očekávat větší zastoupení podniků určité specializace; členské země EU 15 charakterizuje podstatně větší zastoupení mlékařících farem, což zejména platí pro rakouské a německé zemědělství. V rámci EU15 je existující situace 7 EVJ = ESU (European Size Unit). 11

17 dána převahou rodinných forem hospodaření, a proto také pro polské zemědělství platí daný závěr; intenzivní nizozemské zemědělství je obtížně srovnatelné s ostatními zeměmi, neboť zahradnická výroba (skleníková zelenina, okrasné květiny aj.) zaujímá na celkové produkci typického podniku zhruba 36 %, zhruba jednou pětinou je zastoupena produkce mléka, ale polní výroba jen 1% podílem a smíšená výroba 6% podílem; typologie Slovenska, stejně jako v ČR, je v rámci 9 sledovaných zemí nejméně členitá a zemědělská produkce zde prakticky spočívá z více než tří čtvrtin na smíšené a polní výrobě; Slovensko vykazuje také největší průměrnou velikost standardního zemědělského podniku v rámci EU 27. Metodika standardního výstupu se v některých ukazatelích výrazně odlišuje od účetních standardů a ukazatelů ČR, a proto nelze tyto výsledky lineárně ztotožňovat s ukazateli účetních výkazů ČR. Oproti účetnímu výsledku hospodaření vykazuje metodika standardního výstupu EU mj. tyto hlavní odlišnosti: do ekonomických výsledků je zahrnuta pouze zemědělská činnost podniku, kam patří rostlinná, živočišná, lesní a pomocná výroba, agroturistika a zemědělská služba pro cizí. Nezemědělská produkce (přidružená výroba, obchodní činnost atp.) není započítána do hospodářského výsledku zemědělských podniků; do ukazatelů produkce i spotřeby se započítává vnitropodniková spotřeba vlastního meziproduktu; v odpisech dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejsou zahrnuty odpisy zvířat základního stáda; podpory investiční povahy jsou započteny do důchodu ze zemědělské činnosti; u podniků fyzických osob (PFO) obdobně jako u podniků právnických osob (PPO) hodnota produkce zahrnuje i změnu stavu výrobků a zvířat; u PFO obdobně jako u PPO jsou započteny fakturované tržby (v účetním výsledku hospodaření tržby přijaté); u PFO obdobně jako u PPO jsou do výpočtu zahrnuty podpory přiznané (v účetním výsledku pak podpory skutečně přijaté); u PFO nejsou ve standardním výstupu EU zahrnuty náklady sociálního a zdravotního pojištění podnikatele; účtování týkající se změny stavu nedokončené výroby, rezerv, účtování některých ostatních provozních výnosů a nákladů a mimořádných výnosů a nákladů a některé uzávěrkové operace nejsou v metodice zohledněny. V celé studii analyzované ukazatele vycházejí z následujícího závazného schématu 1, předepsaného Zemědělskou účetní datovou sítí : 12

18 Schéma 1 - Produkce rostlinná (Output crops & crop products) Koncept základních ukazatelů při zobrazování tvorby a rozdělení důchodu ze zemědělství v systému FADN CZ Celková zemědělská produkce (Total output) Produkce živočišná (Output livestock & livestock products) Ostatní hrubá produkce (Other output) Saldo provozních podpor a daní (Balance current subsidies & taxes) Výrobní spotřeba (Intermediate consumption) Přímé náklady (Specific costs) Ostatní věcné náklady, resp. režijní náklady celkem (Farming overheads) Odpisy (Depreciation) Hrubá přidaná hodnota (Gross Farm Income) Čistá přidaná hodnota (Farm Net Value Added) Externí faktory celkem (External factors) Mzdové náklady (Wages) Vyplacené pachtovné (Rent) Úroky (Interest) Saldo investičních podpor a daní (Balance subsidies & taxes on investment) Důchod ze zemědělské činnosti (Family Farm Income) Pramen: Farm Accountancy Data Network, Commission of the European Communities, 1984, s. 66. Zpracoval: J. Hanibal (ÚZEI) 2 VYBRANÉ UKAZATELE ZA PRŮMĚRNÝ STANDARDIZOVANÝ PODNIK 2.1 Průměrná standardní velikost zemědělského podniku ve vybraných státech EU 25 Mezinárodní srovnání za EU 25, resp. EU 27 se opírá o standardizovaný výstup, který je každoročně povinně předkládán jednotlivými členskými státy DG AGRI. Základní srovnávací jednotkou tohoto výběrového šetření je tzv. průměrný podnik, který reprezentuje každou jednotlivou členskou zemi obecně a v rozlišení např. podle výrobního zaměření, ekonomické velikosti apod. Při stanovení průměrných velikostních parametrů za všechny provozované velikostní skupiny podniků se využívá tzv. weighting systém. Tento systém se používá pro vyjádření vážených průměrů všech hodnot databáze FADN. Výsledky prezentované EK jsou přepočteny na průměrný podnik poměrně složitou procedurou vážení. Každý podnik souboru 13

19 FADN má přidělen tzv. nápočtový koeficient, který reprezentuje určitý počet podniků téhož regionu, výrobního zaměření a velikostní skupiny korespondující s celkovým počtem podniků obdobného zaměření příslušné země. Hodnoty šetření FADN u jednotlivých podniků jsou násobeny tímto koeficientem a tím jsou dosaženy hodnoty za celé zemědělství příslušného státu EU (tu část, která je pokryta sítí FADN tj. tržně orientované farmy). Vydělením těchto hodnot celkovým počtem všech podniků dané země, reprezentovaných sítí FADN, vznikne výsledek za průměrný podnik dané země. Jedná se v podstatě o vážený průměr na jeden podnik, kde jako váhy fungují počty podniků v jednotlivých kategoriích výrobního zaměření (specializace) a velikostní třídy zemědělského podniku, tak jak jsou zjištěny Zemědělským strukturálním šetřením (FSS). V ČR síť FADN reprezentuje všechny zemědělské podniky a farmy zachycené Zemědělským strukturálním šetřením, jejichž velikost přesahuje 4 ekonomické velikostní jednotky (EVJ) 8, to je 14 3 podniků v roce 26, které celkově obhospodařují cca 3 5 tis. ha z. p. Konečná srovnatelná data za všechny členské státy jsou vůči aktuálnímu stavu publikována s dvouletým zpožděním. Předkládaná analýza se opírá o konečná data za roky 24, 25 a 26 a předběžné údaje za rok 27. Na základě standardizovaného propočtu se pohybuje od vstupu ČR do EU průměrná velikost zemědělského podniku v rozpětí od 266 ha v roce 24 do 237 ha v roce 27 (viz graf 2). Vzhledem k zásadně odlišné podnikatelské struktuře v českém zemědělství ve srovnání se zeměmi s převahou rodinných forem hospodaření je nezbytné si ji blíže popsat. Rozhodující podíl na obhospodařované půdě připadá na podniky právnických osob (PPO), které za sledované období zaujímají zhruba 7% podíl na celkovém rozsahu obhospodařované zemědělské půdě. Tab. 2 - Vývoj podnikatelské struktury fyzických a právnických osob v zemědělství 1) (stav koncem roku) Počet podniků Rozsah obhospodařované z. p. v ha Průměrná výměra podniků v ha z. p. tis. ha % tis. ha % tis. ha % Fyzické osoby celkem , , ,8 24,9 24,6 23,6 Právnické osoby celkem , , ,2 942,3 921,4 88,8 Celkem , , , 8, 79,8 74,2 1) Zemědělsky aktivní subjekty s velikostními parametry odpovídajícími prahovým hodnotám podle strukturálního šetření. 2) V případě váženého aritmetického průměru, kde vahou by byla výměra obhospodařované z. p. jednotlivými velikostními skupinami, vychází průměr na 1 43 ha z. p. v roce 27. Pramen: Zpráva o stavu zemědělství za rok 27 (výchozí údaje ČSÚ - Zemědělský registr). Tab. 2 na základě aktualizovaného Zemědělského registru uvádí jak počty evidovaných podniků, tak i jejich podíly na obhospodařované zemědělské půdě v rozlišení na základní právní formy a dále průměrné výměry podniků (týká se podniků 8 Na Slovensku byla dolní hranice pro zařazení do šetření FADN stanovena na 8 EVJ. 14

20 obhospodařujících zemědělskou půdu s vyloučením podniků výhradně zaměřených na živočišnou produkci). Jak již bylo konstatováno, zásadní rozdíly ve vymezení průměrné velikosti podniků zahrnutých do šetření FADN jsou dány způsobem vážení, ale také různě stanovenými prahovými hodnotami minimální výměry obhospodařované z. p., jež jsou jednotlivými zeměmi povinně zahrnovány do strukturálních šetření v zemědělství. Z grafického vyjádření průměrné velikosti podniků zahrnutých do šetření FADN je zřejmé, že diametrálně odlišnou velikostní strukturou je charakterizováno slovenské zemědělství při průměrné velikosti podniku v rozsahu cca 55 ha. Je to dáno tím, že restituční, restrukturalizační a privatizační procesy nevedly k zásadním posunům ve prospěch PFO 9 (podíl PFO na celkové výměře z. p. nepřekročil hranici 1 %). Jestliže průměrná velikost zemědělského podniku v rámci šetření FADN se v průměru za EU 25 pohybuje za období 24/7 na úrovni 33 ha, pak Francie a Německo dosahují více než dvojnásobku průměrné velikosti. Nizozemské a rakouské zemědělství se co do velikosti se pohybuje kolem průměrných hodnot za EU 25 celkem (32 ha na standardizovaný podnik). Z uplatňovaného systému vážení pak vychází, že ve Velké Británii při průměrné velikosti 155 ha z. p. činí rozdíl ve srovnání s průměrnou standardní velikostí českého podniku pouhých 1 ha z. p. Na rozdíl od Slovenska a Česka zřetelně pokročila restrukturalizace velikostní struktury v Maďarsku, kde se dospělo za sledované tři roky k průměrné velikosti 5 ha z. p. V rámci 9 sledovaných zemí nejvíce rozdrobenou velikostní strukturou je charakterizováno polské zemědělství, které si jednak podrželo strukturu odpovídající malorolnickým formám hospodaření existujícím v Polsku před nástupem kolektivizace v ostatních zemích východní Evropy a jednak v západní části hospodaří podniky s výrazně vyšší koncentrací půdní držby. Z prezentované standardizované velikosti průměrného podniku zařazeného do výběrového šetření FADN plyne závěr, že dále uvedené ukazatele jsou silně ovlivněny užitým systémem vážení jednotlivých podnikatelských subjektů, resp. různých velikostních skupin a převažujícím výrobním zaměřením v té které členské zemi. Toto konstatování lze průkazně doložit následujícím grafem 1 s doplněním o jednoduché příklady, které potvrzují nezbytnost výsledky z mezinárodního porovnání interpretovat uvážlivě. Konkrétně, zatímco výsledky standardního průměrného podniku v Česku za rok 27 byly takřka ze čtyř pětin ovlivněny podniky se zaměřením na polní a smíšenou produkci (78 %), v Nizozemsku rozhodující váhu sehrávají podniky specializované na zahradnictví (cca 36 %), na produkci mléka (21 %) 9 Standardizovaná průměrná velikost zemědělského podniku na Slovensku, která v systému FADN vychází z cca 6 podniků, byla v roce 27 charakterizována průměrnou velikostí 1 3 ha za PPO a 17 ha za PFO. Daná velikostní struktura je zásadně odlišná od všech členských států EU 25, včetně nových členských států. 15

21 a chov prasat (cca 14 %). V sousedním Rakousku se na celkové produkci podílí produkce mléka 34,5 %, chov skotu 11 % a chov prasat spolu s drůbeží 12,3 %. 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Graf 1 - Typologické odlišení srovnávaných členských zemí, resp. podíl jednotlivých typů výrobních zaměření na celkové produkci standardního podniku (v %) 15,8 9,4 9,5 16,6 9,2 24,6 (Typological differentiation of compared member states) 38,9 7,9 2,4 4,6 8,9 1,7 1,4 4,1 6,1 39, 26,7 5,9 4,6 24,9 3, 2,7 4,9 11,1 13,7 4,2 17,6 7,1 4,8 25,1 26,3 17,5 15,8 13,7 1,4 7,9 3,5 6,1 5, 46,8 6,5 13,6 5,9 21, 7,2, 35,7 1,2 14, 12,3 11, 34,5 3,8 8,1, 16,4 32,3 17,1 8,8 5,5 5,8, 8,4 22,2 4,8, 6,5 9,4 4,6,, 7,6 EU 25 CZE DEU * FRA HUN NED OST POL SVK UKI 36,9 8,8 9, 12, 23,5 34,5 Polní výroba Zahradnictví Vinohradnictví Ostatní trvalé kultury Produkce mléka Chov skotu Chov prasat a drůbeže Smíšená výroba Poznámka: Pro zkratky názvů zemí jsou ve studii užity zkratky podle usance FADN: CZE (Česko), DEU (Německo), FRA (Francie), HUN (Maďarsko), NED (Nizozemsko), OST (Rakousko), POL (Polsko), SVK (Slovensko) a UKI (Spojené království). ha Graf 2-148, Průměrná velikost standardního podniku v ha (Total Utilised Agricultural Area - U.A.A. average) SVK CZE UKI DEU FRA HUN EU-25 OST NED POL

22 2.2 Ukazatel hektarů zemědělské půdy na AWU V přepočtu na průměrný zemědělský podnik toho kterého členského státu, konstruovaný podle metodických principů FADN vychází ukazatel rozsahu zemědělské půdy připadající na jednu AWU vysoce příznivě pro Velkou Británii, a to s velkým předstihem vůči ostatním sledovaným zemím (viz graf 3). Proti průměru za EU 25 vychází ukazatel pro Spojené království více než trojnásobně příznivěji a je nepochybně důležitým sdělením, že britské zemědělství dosahuje nesrovnatelně vyšších hodnot tímto způsobem poměřované produktivity práce. Na druhé a třetí pozici co do daného nepřímého ukazatele produktivity si stojí Francie se zhruba dvoutřetinovou úrovní produktivity práce a Německo se zhruba poloviční úrovní ve srovnání s britským zemědělstvím. Co do velikosti v ha vychází za sledované období průměrný zemědělský podnik v Německu na 78 ha z. p. a ve Francii na 75 ha z. p. Stojí za pozornost, že zatímco Německo zvýšilo podstatně stupeň koncentrace půdní držby v procesu slučování dvou německých států po roce 1989, Francie dospěla ke zhruba obdobné velikostní struktuře svého zemědělství bez uvedeného slučovacího procesu, přičemž obě produkčně rozhodující země unie stojí v popředí co do ukazatele výměry zemědělské půdy připadající na AWU. Lze také konstatovat, že přes zřejmé odlišnosti v zemědělství obě země dospěly v rámci cca 5letého integračního procesu do obdobné velikostní struktury a nalézají tak v rámci existujících problémů společná východiska jak je řešit. V tomto smyslu jsou si také mnohá stanoviska obou zemí k návrhům k reformě SZP často blízká, a často i určující pro jejich přijetí. V nejobecnější poloze od založení EU lze vysledovat existenci německo-francouzské aliance, kdy Francie podporuje Německo především v průmyslové politice a opačně, Německo pomáhá prosazovat francouzské zájmy v agrární oblasti. Následující pozici co do rozsahu ha zemědělské půdy připadající na AWU zaujímá Slovensko, Česko a Maďarsko při průměrné velikosti zemědělského podniku zahrnutého do šetření FADN (období 24/7) na úrovni 556 ha z. p. na Slovensku, 248 ha z. p. v Česku a 5 ha z. p v Maďarsku. Slovenské a české zemědělství dosahuje v ukazateli rozsahu obhospodařované půdy na AWU zhruba 46%, resp. 43% úrovně Spojeného království (graf 3). Obecně lze daný nepřímý ukazatel hodnotit pouze jako pomocný, protože nepostihuje celou řadu dalších důležitých okolností souvisejících s posuzováním produktivity zemědělského podnikání. Je ovlivňován existující velikostní strukturou včetně toho, jak se zemědělství historicky utvářelo v minulosti, výrobním zaměřením, přírodními podmínkami, členitostí území, technickou vyspělostí, úrovní vynakládaných vkladů a intenzity výroby, stupněm uplatňování vědecko-technických poznatků apod. 17

23 K orientační charakteristice přírodních podmínek v jednotlivých zemích (údaje za rok 25) lze využít ukazatele rozsahu znevýhodněných oblastí (LFA) v příslušném členění 1. Znevýhodňující ukazatel podíl horských oblastí na celkovém rozsahu z. p. je charakteristickým znakem pro Rakousko (59% zastoupení na celkové výměře z. p.), Slovensko (2 %) a se značným odstupem pro Česko a Francii (po zhruba 14 %). Nejpříhodnější přírodní podmínky charakterizované rozsahem z. p. mimo oblasti LFA existují v Nizozemsku (cca 9% podíl) a v Maďarsku (8 %). V rámci vybraných 9 zemí pro většinu platí, že na jejich celkové výměře z. p. zaujímají oblasti mimo LFA (tedy s příhodnými půdně klimatickými podmínkami) zhruba 5% podíl (v rozmezí od 47,6 % do 55 %), s výjimkou Rakouska, kde daný podíl dosahuje jen 25 %. Jestliže v rozsahu půdy na AWU polské zemědělství stojí ze sledovaných zemí na poslední příčce při nesrovnatelně vyšší agrární kvótě (podíl zemědělství na celkovém počtu pracovníků a na HDP) a prakticky neměnné agrární struktuře, je pozice Nizozemska v rámci dané komparace zcela odlišná. V konkrétním případě Nizozemska se jedná o vysoce intenzivní zemědělství specializované na celou řadu pracovně náročných činností (vyspělé a intenzivně provozované plemenářství, šlechtitelství, okrasné květinářství, skleníkové hospodářství), které svou komoditní skladbou směřuje co do kvality a rozměru produkce do pozice nesrovnatelné s ostatními členskými státy. 7 63,8 65, 65,8 67, Graf 3 - Hektary z. p. /AWU (U.A.A./AWU) 6 5 ha/awu ,2 38,8 39,1 4,5 33,8 35,3 34,7 36,7 27,1 28,8 28,3 28,8 26,7 29,7 3,9 34,4 26,3 26,3 26,6 28,9 2 2,7 21,1 21,7 17,6 16,8 2,9 2,5 21,1 1 12,9 13,3 12,9 11,8 9, 9,6 9,6 9,9 UKI FRA DEU CZE SVK HUN EU-25 OST NED POL Dax, T., Machold, I. Benachteiligte Gebiete in den Neuen Mitgliedsstaten. Facts&Features 35, Bundesanstalt f. Bergbauernfragen,

24 2.3 Ukazatel celkové zemědělské produkce na ha z. p., resp. AWU Z grafu 4, obdobně jako z grafu 5 vyplývá zcela dominantní pozice Nizozemska ve srovnání s ostatními státy. Průměr za EU 25 celkem překračuje nizozemské zemědělství více než pětinásobně při pozoruhodné stabilitě daného ukazatele za sledované období 24 až 27. Produkční výkonnost nizozemského zemědělství je mj. zřetelně ovlivněna mimořádně vysokými stavy hospodářských zvířat, kdy v ukazateli počtu DJ/ha překračuje např. hustotu zvířat v českém zemědělství více než 2,5krát. Výsledky jsou zřetelně ovlivněny i vnitřní strukturou produkce, kdy např. v rámci odvětví rostlinné výroby vycházejí hodnoty ve prospěch intenzivních odvětví, jakými jsou pěstování ovoce a zeleniny či vinné révy. Německo (graf 4) si stojí na druhé nejvyšší příčce, což při daném rozměru německého zemědělství potvrzuje jeho významnou produkční pozici na jednotném trhu. Pokud např. v relaci k českému zemědělství je celková zemědělská produkce Německa na hektar dvojnásobně vyšší, pak daný ukazatel mj. zřetelně vypovídá o produkční účinnosti vynaložených faktorů a zřetelně výhodnější konkurenční pozici německého zemědělství. Za sledované čtyřleté období našeho členství v unii, při zcela odlišné velikostní struktuře českého a německého zemědělství, dosáhla průměrná zemědělská produkce za období 24-7 z hektaru z. p. v Česku 33,3 tis. Kč proti 68, tis. Kč v Německu. Za zdůraznění stojí produkční účinnost rakouského zemědělství v daných přírodních podmínkách odpovídající zhruba průměrným hodnotám za EU 25. Z analýzy vnitřní struktury zřetelně plyne, že v Rakousku obdobně jako v Německu zaujímají živočišné produkty více než poloviční podíl na celkové zemědělské produkci. Nesrovnatelně vyšší v obou zemích, ve srovnání se všemi novými členskými státy jsou rovněž stavy hospodářských zvířat v přepočtu na ha z. p. (viz graf 28). Obdobně v obou zemích nelze opominout podíl ostatní produkce na zemědělské produkci, kde konkrétně v Rakousku ostatní produkce, resp. aktivity zaujímají stabilizovaný a více než pětinový podíl na celkové produkci (viz graf 6). Převážně malovýrobní struktura polského zemědělství staví toto zemědělství zhruba do stejné výkonnostní pozice jako britské zemědělství při diametrálně odlišné struktuře, zejména výrazně vyšších stavech hospodářských zvířat v Polsku. Pořadí srovnávaných zemí uzavírá maďarské, české a slovenské zemědělství, kde při zachování stejného pořadí zaujímá maďarské a české zemědělství necelý dvoutřetinový podíl na průměrné zemědělské produkci EU 25 a v případě slovenského zemědělství dokonce jen dvoupětinový podíl. 19