O roz ífiení nûkter ch cévnat ch rostlin na nejjiïnûj í Moravû II

Transkript

1 Pfiíroda, Praha, 21: , 2004 O roz ífiení nûkter ch cévnat ch rostlin na nejjiïnûj í Moravû II On the distribution of some vascular plants in southernmost Moravia (Czech Republic) II JI Í DANIHELKA 1, 2 & KATE INA UMBEROVÁ 1, 3 1 Katedra botaniky Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity v Brnû, Kotláfiská 2, Brno 2 Správa chránûné krajinné oblasti Pálava, Námûstí 32, Mikulov 3 Botanick ústav AV âr, oddûlení ekologie, Pofiíãí 3b, Brno Abstrakt: V roce 1992 bylo zahájeno síèové floristické mapování nejjiïnûj í Moravy zahrnující chránûnou krajinnou oblast Pálava a území, které k ní mûlo b t pfiipojeno, tj. nivu Dyje aï k soutoku s Moravou a Valtickou pahorkatinu. Zahrnuje fytogeografické podokresy (17b) Pavlovské kopce, (17c) Milovicko-valtická pahorkatina a ãást fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck úval. PouÏitá síè je odvozena od stfiedoevropské mapovací sítû, jejíï základní pole jsou rozdûlena na 100 elementárních polí. Pfiíspûvek pfiiná í nálezy 290 druhû a poddruhû cévnat ch rostlin, z toho 18 kfiíïencû, pfieváïnû z let V 63 pfiípadech jde o nové nálezy nebo opomíjené v skyty v nûkterém z dotãen ch fytochorionû. Z rostlin, jejichï lokality jsou v pfiíspûvku obsaïeny, je ãerveném seznamu ãeské kvûteny Chenopodium chenopodioides klasifikováno jako nezvûstné, 40 druhû a poddruhû jako kriticky ohroïené a 44 jako silnû ohroïené; 41 druhû je zákonem chránûno. Mimo jiné jsou prezentovány nálezy druhû Adonis flammea, Bupleurum rotundifolium, Carex stenophylla, Cerastium tenoreanum, Cuscuta lupuliformis, Cyperus michelianus, Eryngium planum, Heleochloa schoenoides, Nigella arvensis, Orobanche picridis, Phyllitis scolopendrium, Samolus valerandi, Senecio erucifolius, Thesium dollineri, Trigonella monspeliaca a Viola elatior. Klíãová slova: síèové mapování, ohroïené druhy, ãerven seznam, âeská republika, Chenopodium chenopodioides Keywords: endangered species, Red List, plant records, grid mapping, Chenopodium chenopodioides Taxonomické pojetí a nomenklatura: KUBÁT 2002 Úvod Projekt síèového mapování kvûteny chránûné krajinné oblasti Pálava se zrodil poãátkem devadesát ch let spolu s plánem jejího roz ífiení o Lednicko, Valticko a území nad soutokem Moravy a Dyje. K tomu zejména pro odpor LesÛ âeské republiky a ministerstva zemûdûlství nakonec nedo lo, ale práce na mapování, zahájené zjara roku 1992, s men í ãi vût í intenzitou pokraãují. První v sledky mapování byly shrnuty v roce 1995 ve sborníku pro úãastníky 34. floristického kursu âeské botanické spoleãnosti v Bfieclavi (DANIHELKA et al. 1995). Zmínûn kurs, jehoï mnohé exkurze vedly také do území dotãeného síèov m mapováním, v znamn m zpûsobem pfiispûl k poznání kvûteny a pfiinesl mnoïství zajímav ch nálezû, které byly uvefiejnûny o rok pozdûji (DANIHELKA & GRULICH 1996). 11

2 V letech 1994 aï 1996 vûnovala K. umberová velkou pozornost území nad soutokem Moravy a Dyje, jehoï kvûtenu a travinobylinnou vegetaci podrobnû popsala v diplomové práci ( UMBEROVÁ 1997). Údaje o v skytu zajímav ch vodních rostlin byly uvefiejnûny v podrobné nálezové zprávû ( UMBEROVÁ 1999), celková charakteristika kvûteny, doplnûná kartogramy roz- ífiení vybran ch cévnat ch rostlin, byla podána v botanické monografii území na soutoku Moravy a Dyje ( UMBEROVÁ et al. 2000). Souãasnû s velkoryse pojat m síèov m mapováním kvûteny probíhaly nûkteré men í projekty, napfi. mapování luk nad soutokem Moravy a Dyje (DANIHELKA & UMBEROVÁ 1997), inventarizace nûkolika maloplo n ch chránûn ch území (DANIHELKA 1999b, c, d), zámeck ch parkû v Lednici a ve Valticích (DANIHELKA 1998, 2000) a jin ch lokalit (DANIHELKA 1999a), a koneãnû v letech 2001 a 2002 i mapování Natura 2000, které pfiinesly mnoïství floristick ch údajû, jeï bylo moïné vyuïít také k celkovému poznání kvûteny. V roce 2001 zapoãal tfiílet postdoktorandsk projekt Cévnaté rostliny biosférické rezervace UNESCO Pálava, financovan Grantovou agenturou âeské republiky. Jeho cílem je (1) dokonãit terénní mapování flóry cévnat ch rostlin roz ífiené biosférické rezervace UNESCO Pálava síèovou metodou, (2) získané údaje uloïit do databáze, která bude vyuïita pro srovnání biodiversity v krajinném mûfiítku i pro praktické potfieby ochrany pfiírody, (3) zpracovat komentovan katalog kvûteny zájmového území a (4) vyhodnotit zmûny kvûteny nejjiïnûj í Moravy od poãátku botanického v zkumu aï do souãasnosti. Studované území Vymezeno je na jihu státní hranicí s Rakouskem od Mikulova po soutok Moravy a Dyje a odtud státní hranicí se Slovenskem po silniãní most LanÏhot Kúty. Jeho severní hranice dále vede po silnici pfies LanÏhot k Bfieclavi, odtud k Ladné, Podivínu a b val m inundaãním územím v katastrech Rakvic, Pfiítluk a Zajeãí k Nov m Ml nûm. Odtud aï k Pavlovu tvofií severní hranici mapovaného území pravobfieïní hráz dolní zdrïe novoml nské soustavy, od Pavlova pak pfiibliïnû silnice Pavlov Dolní Vûstonice Horní Vûstonice Spálená hospoda. Smûrem k západu mezi Spálenou hospodou a západním okrajem Mikulova je studované území omezeno rychlostní silnicí Brno Mikulov, západním okrajem Mikulova, odkud pak vede jeho hranice po b valé cestû do dolnorakouské vsi Ottenthal, shodnû s hranicí chránûné krajinné oblasti (viz obr. 1). Ve vztahu k regionálnû fytogeografickému ãlenûní âeské republiky (V. Skalick in HEJN & SLAVÍK 1988: ), zaujímá takto vymezené území vût inu fytogeografického podokresu (17b) Pavlovské vrchy (s v jimkou polní krajiny podél jihozápadní hranice fytochorionu), cel podokres (17c) Milovicko-valtická pahorkatina a ãást podokresu (18a) Dyjsko-svrateck úval (ãást nivy Dyje a Moravy, povodí Vãelínku s Lednick mi rybníky smûrem od Sedlce k v chodu a Bofií les). Na rozdíl od první ãásti pfiíspûvku (DANIHELKA et al. 1995) jsou v této zprávû zahrnuty téï údaje z hfiebene Pavlovsk ch kopcû, tj. z jádrové ãásti fytogeografického podokresu 17b. Metodika Mapování probíhá v síti, která je odvozena od sítû stfiedoevropského mapování (SLAVÍK 1986). KaÏdé základní pole o velikosti 10 6 (napfi. 7165) je rozdûleno na ãtyfii 1 Dále v textu jako pole podrobné mapovací sítû. 2

3 kvadranty o velikosti 5 3, oznaãené mal mi písmeny a d (napfi. 7165a, 7165b...). KoneãnûkaÏd kvadrant je dále rozdûlen na 25 elementárních polí 1 o stranách 1 0,6 (o stranû pfiibliïnû 1,1 1,25 km, tj. pfiibliïnû 1,37 km2), oznaãovan ch ãísly 1 25 v rovnobûïkov ch fiadách (napfi. 7165b01, 7165b b25). Obr. 1. NejjiÏnûj í Morava; dotãená elementární pole mapovací sítû jsou po obvodu ohraniãena edou teãkovanou ãarou. Mûfiítko asi 1 : Fig. 1. Southernmost Moravia; the elementary fields of the mapping grid covered by recording are marked with a gray dotted line. Scale about 1 : Mapované území zasahuje celkem do 266 polí podrobné mapovací sítû, která jsou pokryta zcela nebo ãásteãnû. Ke kaïdému je zaloïen terénní zápisník v podobû krtacího seznamu. Pokud se v tomto poli nachází napfi. zvlá tû chránûné území nebo jiná pozoruhodná lokalita, byl pro ni zaloïen zvlá tní zápisník tak, aby bylo moïné údaje vztáhnout k této dílãí plo e. Terénní záznamy byly hned od zaãátku ukládány do databáze: nejprve do jednoduché databáze

4 v programu FoxPro 2, pozdûji do tabulky v tabulkovém editoru Microsoft Excel. V roce 2002 byly v echny tyto záznamy z velké ãásti znovu ovûfieny podle terénních zápisníkû, doplnûny informací o autorech pozorování a datu nálezu, upraveny podle taxonomického pojetí pouïitého v Klíãi ke kvûtenû âeské republiky (KUBÁT 2002) a nakonec pfievedeny do databáze v programu SurveyPro, kter je souãástí programového balíku Janitor 2. Poãátkem bfiezna 2003 bylo v databázi 117 tis. záznamû, z nichï velká vût ina je lokalizována pomocí polí podrobné mapovací sítû. Databáze obsahuje zejména terénní nálezy J. Danihelky, V. Grulicha a K. umberové; dal í kolegové, jmenovitû J. W. Jongepier, R. Hlaváãek,. Husák, M. Chytr, Z. Kaplan, L. Hrouda, J. KoblíÏek, B. Mandák, P. Mártonfi, V. Pluhafi, P. Py ek, J. Rydlo, V. ehofiek, R. epka, J. Sádlo, M. tech, J. tûpánková a B. Trávníãek pfiispûli vedením exkurzí floristického kursu v Bfieclavi. Struktura a cíle nálezové zprávy Taxony, jejichï lokality jsou uvedeny níïe v textu, jsou uspofiádány abecednû. Lokality zji - tûné od poãátku síèového mapování v roce 1992, pfieváïnû v ak od roku 1995 vãetnû, jsou fiazeny podle polí podrobné mapovací sítû. KaÏd údaj je dále lokalizován obvykl m zpûsobem pomocí místních názvû a vzdáleností, které se vztahují k jednoznaãnû identifikovatelnému místu nûjakého sídla, napfi. ke kostelu nebo Ïelezniãní stanici, pouze u nûkter ch star ích nálezû byla vzdálenost mûfiena od okraje sídla. K velké ãásti uveden ch nálezû existují herbáfiové doklady, které jsou uloïeny v herbáfiích Regionálního muzea v Mikulovû (MMI), katedry botaniky Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity v Brnû (BRNU), Moravského zemského muzea v Brnû (BRNM) nebo katedry lesnické botaniky, dendrologie a typologie Lesnické a dfievafiské fakulty Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity v Brnû (BRNL). Pokud není uvedeno místo uloïení herbáfiového dokladu, je dosud rostlina v herbáfii autorû, popfi. není místo uloïení herbáfiového dokladu (obvykle BRNU nebo MMI) zaneseno v databázi. Pouhá pozorování jsou od doloïen ch nálezû odli ena formou zápisu: nejdfiíve následuje rok nebo léta pozorování, za ním autor (napfi K. umberová). U nûkolika málo druhû, kde to povaïujeme za úãelné, je uveden v ãet star ích herbáfiov ch dokladû ze sbírky MMI. Jména nálezcû a sbûratelû jsou zkrácena takto: JD J. Danihelka; VG V. Grulich; K K. umberová. Ke kaïdému taxonu je pfiipojen komentáfi, jehoï cílem je zasadit uvedené nálezy do prostorové a historické souvislosti, a to formou odkazû na nedávné souhrnné práce (zejména DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, UMBEROVÁ 1999, UMBEROVÁ et al. 2000), nûkteré novûj í dílãí pfiíspûvky, souborné taxonomicko-fytogeografické studie i historické zprávy od poãátkû moderních botanick ch bádání. V posledním pfiípadû jde vût inou pouze o kritick v bûr, neboè ve keré zatím excerpované údaje jsou pfiístupné na internetu (DANIHELKA 2003). Souãástí komentáfie je v nûkolika pfiípadech informace o zniãení nalezi tû nebo o nebezpeãí, aè uï existujícím nebo potenciálním, které konkrétní populaci ohroïuje. Jde-li o nové nebo zapomenuté nálezy v nûkterém fytochorionu, jak je tomu v mnoha pfiípadech, je tato skuteãnost v komentáfii explicitnû zmínûna. Za v ãtem nálezû jsou v tabulkách shrnuty nové nálezy pro fytogeografické okresy a podokresy a jsou uvedeny v ãty rostlin klasifikovan ch v ãerveném seznamu (PROCHÁZKA 2001) jako nezvûstné, kriticky ohroïené a silnû ohroïené, jakoï i seznam rostlin zvlá tû chránûn ch, jejichï lokality jsou obsaïeny v této nálezové zprávû. Cílem tohoto floristického pfiíspûvku je zpfiístupnit iroké botanické obci na jednom místû informace o aktuálních nálezech chránûn ch a ohroïen ch druhû, neofytû, fytogeograficky v znamn ch nebo jinak zajímav ch taxonû cévnat ch rostlin na nejjiïnûj í Moravû tak, aby

5 mohly b t vyuïity napfi. pfii praktické ochranû pfiírody i k dal ím bádáním. Zejména vyuïití pfii praktické ochranû pfiírody je Ïádoucí, protoïe podle aktuálních zku eností úfiady ochrany pfiírody buì nemají tyto informace k dispozici, anebo aspoà ve správních fiízeních rozhodují tak, jako by tyto informace nemûly. V na ich silách je v ak pouze pfiispût k odstranûní pfiedstíraného nebo skuteãného informaãního deficitu. V neposlední fiadû pfiispûl k vzniku této nálezové zprávy i subjektivní pocit, Ïe velká ãást v sledkû na eho dlouhodobého projektu leïí nevyuïita v terénních zápisnících a na pevn ch discích poãítaãû, a s kaïd m uplynul m rokem beznadûjnû zastarává. K jiï uvefiejnûn m síèov m kartogramûm a struãn m komentáfiûm (v na em pfiípadû viz napfi. UMBEROVÁ et al. 2000) scházejí i u velmi vzácn ch a ohroïen ch rostlin konkrétní údaje o nalezi tích, coï zmen uje informaãní hodnotu této syntézy. Je totiï zfiejmé, Ïe lokalizace pomocí elementárních polí mapovací sítû (tj. s maximální nepfiesností asi 830 m) je pro praktické vyuïití málo vhodná. Pfiehled nálezû Acorus calamus 7166c04, Milovice: rezervace Kfiivé jezero, bfieh tûnû na louce u Panenského ml na 2,35 km VJV od kostela a severnû od Panenského ml na; 1995 JD; JD 2001 MMI. 7166d06, Bulhary: západní cíp Mahenova jezera (Panvastr) severozápadnû od hájenky, ca 1 km V od kostela; 2002 JD. 7166d24, Lednice: Podzámeck (RÛÏov ) rybník v zámeckém parku ca 200 m SV od zámecké kaple; 1995, 1998 JD. 7267a17, Bfieclav-Po torná: mokfiina u silnice na okraji louky mezi severním okrajem vsi a Charvátskou Novou Vsí; 2000 JD. Pu kvorec je ve studované oblasti vzácn : od zaãátku mapovaní byl registrován v esti polích podrobné mapovací sítû; kromû v e uveden ch lokalit téï na dvou místech nad soutokem Moravy a Dyje (cf. UMBEROVÁ et al. 2000). Historické údaje jsou z nivy Dyje jiïnû od Pfiítluk (LAUS & SCHIERL 1900), od Podivína (SCHIERL 1902), z Hlohoveckého rybníka (ZIMMERMANN 1916), od Nesytu (FRÖHLICH & VESTKA 1956) a ze v ech ãtyfi velk ch rybníkû lednické soustavy (HACHLER 1963). PY EK & MANDÁK (1998) citují pût dokladû z mapovaného území; k populaci v Podzámeckém rybníce (srovnej v e) se nejspí vztahuje nález lokalizovan Zámeck rybník (pod zámkem) z roku 1979 (M. rûtek in PY EK & MANDÁK o. c.). Adonis flammea 7266a17, Sedlec: severní úpatí Pavího kopce 1,7 km J JJZ od kostela; M. Lep í 2001 CB. 7166d11, Bulhary: okraj pole podél vûtrolamu 1,5 km JJV od kostela; JD 1995 MMI. Hlaváãek plamenn je ve studované oblasti vzácn (DANIHELKA 1993, DANIHELKA et al. 1995). V roce 2001 se podafiilo ovûfiit v skyt na Pavím kopci u Sedlce (srov. J. Danihelka in DANIHELKA & GRULICH 1996). Staré literární údaje jsou od Mikulova (Domas in MAKOWSKY 1863), Pavlova (G. Niessl in OBORNY 1879), Klentnice a Milovic (FORMÁNEK 1886), jakoï i z ibeniãníku u Mikulova (PODPùRA 1927). Agrostis capillaris 7166c01, Klentnice: obora Klentnice, pastevní plocha asi 2,7 km V od kostela; JD 2002 MMI, rev. R. epka. Psineãek obecn je velmi hojn v mapované ãásti fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck úval (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996, UMBEROVÁ et al. 2000). Naopak zcela schází nebo je velmi vzácn v Pavlovsk ch kopcích (17b), odkud existuje jeden nedoloïen záznam z území jiïnû od Mikulova. V Milovicko-valtické pahorkatinû (17c) byl nalezen asi na ãtyfiech místech v Milovickém lese severov chodnû od Mikulova a v pískovnû pod Mu lovem, z ãehoï pouze jedin v skyt je doloïen. Spolehlivé literární údaje neexistují. Agrostis vinealis 7166c05, Bulhary: lev bfieh Dyje, hrúd v okolí studní severnû od dyjské navigace 1,3 1,5 km SSZ S od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. epka. 7266b15, Bfieclav-Charvátská Nová Ves: písãina u cesty 2,5 km SZ od kaple v obci; JD 1995 MMI, rev. R. epka. 7267c10, Bfieclav: Pohansko, hrúd u archeologické základny 3,3 km JJV od námûstí; K 1997 BRNU. 7367d02, LanÏhot: stfiední ãást Ko arsk ch luk

6 ca 2,7 km S od soutoku Moravy a Dyje; JD 1999 MMI. Ze studované oblasti je psineãek tuh znám z dyjské nivy mezi obcemi Rakvice a Pfiítluky a nad soutokem Moravy a Dyje, jakoï i z nûkolika míst v Bofiím lese (DANIHELKA & GRULICH 1996, FRYâKOVÁ 1996, UMBEROVÁ et al. 2000). Od roku 1992 byl registrován v 10 polích podrobné mapovací sítû; v echny lokality leïí ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck úval. Ajuga chamaepitys 7165b24, Klentnice: rezervace Dûvín, pole mezi silnicí Klentnice Pavlov a lesem ca 1,55 km S od kostela; JD 2001 MMI. 7166c22, Mikulov: jihov chodní okraj pole mezi Mu lovsk m potokem a západním úpatím Kienbergu ca 3,3 km V od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. 7266a15, Hlohovec: Stará hora (Kamenice) mezi vsí a rybníkem Nesyt; JD 1999 MMI. 7266c01, Úvaly: strni tû podél cesty od západního okraje vsi ke státní hranici ca 1,65 km Z od kostela; JD 1998 MMI. Zbûhovec trojklan roste ve studovaném území roztrou enû na vápnit ch pûdách hlavnû v Pavlovsk ch vr ích (17b) a Milovicko-valtické pahorkatinû (17c; DANIHELKA & GRULICH 1996, LOSOSOVÁ & OT PKOVÁ 2001). Do mapované ãást Dyjsko-svrateckého úvalu (18a) zasahuje jen na Staré hofie u Hlohovce (cf. ZAPLETÁLEK 1933). Vãetnû lokalit uveden ch v e byl tento druh v letech zaznamenán ve 24 polích podrobné mapovací sítû. Star ích literárních údajû je pomûrnû málo, a to od Podivína a Pavlova (R. Uechtritz in OBORNY 1879), z Pavlovsk ch a Mikulovsk ch vrchû (OBORNY 1886b) a z okolí Sedlce (FRÖHLICH 1935, FRÖHLICH & VESTKA 1956). SMEJKAL (1961b) cituje ãtyfii herbáfiové doklady ze studovaného území. Alisma gramineum 7266a02, Mikulov: Dolní mu lovsk rybník, 3,65 km VJV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI, rev. Z. Hroudová. 7266a08, Sedlec: u severozápadního bfiehu Nesytu v blízkosti zemûdûlského druïstva; JD 1996 MMI. 7266b10, Lednice: Ml nsk rybník (Apollo); VG sine anno MMI. 7266b13, Hlohovec: dno témûfi prázdného rybníãku Alloch V, 2,45 km V VJV od kostela; JD 2001 MMI; K 2001 BRNU. 7266b17, Hlohovec: obnaïené dno témûfi prázdného rybníãku Alloch III, 2,5 km VJV od kostela; JD 2001 MMI. V Dolním mu lovském rybníce je Ïabník trávolist znám nejpozdûji od roku 1974 (. Husák in DANIHELKA et al. 1995), v skyt na Nesytu zaznamenal uï ZAPLETÁLEK (1939) pfied rokem Srovnej téï DUCHÁâEK & DANIHELKA (2002). Allium angulosum 7165b19, Horní Vûstonice: rezervace Dûvín, západní svah Kotle, neseãen svefiepov trávník pod skalami TrÛnu 1,3 km JJV od kostela; JD 2001 MMI, rev. F. Krahulec. 7165d04, Perná: rezervace Tabulová, Stolová hora, such trávník u severního okraje vûtrolamu 1,3 km V VJV od kostela; JD 2001 MMI, rev. F. Krahulec. 7166c04, Milovice: bfieh nad silnicí 1,2 km VJV od kostela; JD 1995 MMI. 7166c08, Bulhary: obora Bulhary, okraj svûtlé spra ové doubravy ca 2,9 km Z od kostela; JD 2002 MMI. 7166c13, Bulhary: obora Bulhary, ipáková doubrava na horní hranû svahu 2,9 km ZJZ Z od kostela a ca 100 m SSZ od lovecké chaty Fialka; JD 2002 MMI. 7266a02, Sedlec: západní svah Li ãího vrchu; 2002 JD. âesnek hranat je dosud relativnû hojn na zbytcích nivních luk v nivû Dyje a pfiedev ím nad soutokem Moravy a Dyje. Vyskytuje se i v povodí Vãelínku jiïnû od Mikulova, v okolí Nesytu a u Úval (DANIHELKA et al. 1995, UMBEROVÁ et al. 2000). Pfiekvapivé jsou nálezy nepoãetn ch populací pfiímo v centrální ãásti Pavlovsk ch vrchû (17b) a v Milovickém lese (17c). Allium rotundum 7165b24, Klentnice: podél cesty od kfiíïku k vinohradûm na severním okraji vsi; JD 1995 MMI. 7166c02, Milovice: m tinka po pajasanech u cesty vedoucí podél okraje lesa od obce k vodojemu ca 1,2 km J JJZ od kostela; JD 2001 MMI. 7166c11, Mikulov: obora Bulhary, paseka podél cesty v údolíãku ca 3,5 km SV VSV od kostela u námûstí; JD 2002 BRNU, MMI. 7166c15, Bulhary: prûsek lesa mezi oborním plotem a polem ca 1,25 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. Vût í poãet údajû o v skytu ãesneku kulovitého uvádûjí UK (1956) a DANIHELKA & GRULICH (1996). Zatím bylo nalezeno víc neï 10 lokalit (uvedeny jen doloïené), ale ve skuteãnosti je druh nejspí mnohem hojnûj í, neboè ve sterilním stavu obvykle uniká pozornosti. Pfiímo z nivy Dyje a Moravy nálezy scházejí.

7 Allium sativum 7165b15, Dolní Vûstonice: svah mezi terasovitû upraven mi pozemky ca 1,15 km JJV J od kostela, ruderalizovan such trávník; JD 2001 MMI. 7266a02, Sedlec: Li ãí vrch, 1,2 1,55 km SSZ S od kostela; JD 1997 MMI. âesnek kuchyàsk vytváfií stabilní, ãasto bohaté populace v opu tûn ch vinohradech a na svazích neobdûlávan ch agrárních teras (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996). Allium sphaerocephalon 7166c02, Milovice: Milovická stráà, západní svahy vrchu piãák (293,3), svûtlina na jiïnû orientovaném svahu postranního hfiebínku 1,1 km J od kostela; JD 2002 MMI. 7166c12, Mikulov: svûtlina na jiïnû orientovaném svahu nad Pískovou cestou 4,5 4,7 km VSV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. O v skytu ãesneku kulatohlavého v Milovickém lese existují literární zprávy (FRÖHLICH 1940), pfiesto byl nález tohoto druhu, kter je obvykle vázán na tvrdé horniny, pfiekvapiv. V skyt na ibeniãníku (FRÖHLICH 1940, UK 1956) se zatím ovûfiit nepodafiilo. Alnus incana 7265b10, Mikulov: lesík mezi Ïelezniãní tratí a jiïním okrajem louky na západním bfiehu Nového rybníka 3,1 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. Aãkoliv se ol e edá na lokalitû dobfie zmlazuje, jde skoro jistû o pozûstatek v sadby (cf. FRÖHLICH 1940, 1943). Amaranthus albus 7165b19, Klentnice: rezervace Dûvín, prostranství pfied poïáfii tûm lovecké chaty v Soutûsce, 2 km S( SSV) od kostela; JD 2002 MMI. Na rozdíl od pastevních ploch v oborách Milovického lesa (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996) jde pravdûpodobnû o pfiechodn v skyt. Amaranthus blitoides 7166c01, Milovice: obora Klentnice, velká pastevní plocha 2,2 km ZJZ Z od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. 7166c06, Klentnice: obora Klentnice, v chodní okraj paseky 200 m JJV od kóty 326,5, ca 2,85 km V VJV od kostela; JD 2001 MMI. 7166c09, Bulhary: pole podél okraje lesa ca 1,6 km (ZSZ )Z od kostela; JD 2002 MMI. 7166c19, Bulhary: obora Bulhary, zaplevelené pole západnû od myslivny, ca 2,9 km JZ od kostela; R. Hédl 2002 BRNU, MMI. Na pastevních plochách v oborách Milovického lesa vytváfií místy velmi bohaté porosty. V ãet nálezû uvádí napfi. HEJN et al. (1973), DANIHELKA & GRULICH (1996) a JEHLÍK (1998). Amaranthus blitum 7165b13, Horní Vûstonice: hfibitov v jihov chodní ãásti vsi ca 0,5 km JV od kostela; JD 2002 MMI. 7165d24, Mikulov: zahrádka domu na kfiiïovatce VídeÀské a Valtické ulice ca 0,75 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. 7266b04, Lednice: pfied tzv. zámeãkem (nyní vysoko kolskou kolejí) a v ulici vedoucí na námûstí, ca 300 m S od Ïelezniãního nádraïí; JD 2002 MMI. 7266d06, Valtice: jiïní ãást zámeckého parku; JD 1999 MMI. Laskavec hrubozel se vyskytuje v mapovaném území pomûrnû vzácnû, hlavnû v sídlech (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996, UMBEROVÁ et al. 2000, DANIHELKA 2001). Ambrosia artemisiifolia 7165d03, Perná: okraj pole u vûtrolamu poblíï kóty 225,4, ca 0,75 km JJZ od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. 7266a08, Milovice: areál zemûdûlského druïstva, ca 350 m SV od kostela; JD 2002 MMI. Ambrózie pefienolistá nebyla dosud ve studovaném území pravdûpodobnû zaznamenána (cf. JEHLÍK 1998). Obû poãetnû slabé populace nejspí pfiedstavují ãerstv v sadek. Androsace elongata 7166d08, Pfiítluky: bfieh zatopené pískovny 2,7 km JJV od kostela; JD 2002 MMI. 7267c02, Bfieclav- -Po torná: poblíï areálu zemûdûlského druïstva ca 0,5 km SZ od Ïelezniãní zastávky Bofií les; 1997 K. V souãasnosti je pochybek prodlouïen v mapovaném území velmi vzácn. K nálezu z hrúdu na louce

8 severnû od Bulhar (DANIHELKA et al. 1995) a z Dûvína (O. ída in ANONYMUS 1998; cf. A. Schierl in OBORNY 1891, SCHIERL 1902, SMEJKAL 1963) pfiibyly dva dal í, a to z fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck úval. Na základû ãetn ch literárních údajû (SCHLOSSER 1843, PODPùRA 1928, ZAPLETÁLEK 1933, FRÖHLICH 1940) se dá usuzovat, Ïe druh byl dfiíve podstatnû hojnûj í. Anemone sylvestris 7165b10, Pavlov: opu tûn sad v pfiírodním amfiteátru Rajny 1 km SZ od kostela; 2001 JD. 7165d09, Klentnice: rezervace Tabulová, trávník pod cestou na jiïním úpatí Stolové hory 1,2 km JZ od kostela; 1997 JD. 7165d09, Bavory: Koãiãí kámen, 1,15 km ZJZ od kostela; 1995, 1997 JD. 7265d13, Bavory: Anensk vrch, 2,45 km SZ od kostela u námûstí v Mikulovû; 1994 JD. 7165d13, Mikulov: RÛÏov kopec, 1,75 km SSZ od kostela u námûstí; 1994 JD. 7165d14, Mikulov: severní ãást vrchu Turold, 1,5 km S od kostela u námûstí; JD a11, Pavlov: trávník pfied opu tûn m lomem na svahu Dûvína 0,4 km SZ od kostela ve vsi; 1998, 2001 JD. 7166c19, Bulhary: obora Bulhary, rozvolnûn les na jiïnû orientovaném svahu západnû od bulharské hájenky 2,8 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. 7266a04, Sedlec: Studánkov vrch, 2,4 km SV od kostela; 1995 JD. 7266a10, Lednice: vûtrolam asi 200 m Z od kfiiïovatky, 1,1 km S od Rybárny na v chodním bfiehu Nesytu; 1997 JD. 7266d06, Valtice: suchá louka v jihozápadní ãásti zámeckého parku ca 0,7 km JJZ od kostela u námûstí; JD 1999 MMI. Sasanka lesní, která vyïaduje hlub í pûdy, je zejména v Pavlovsk ch kopcích (17b) vzácná: je odtud známo jen sedm populací ( UK 1956, HORÁK 1960). Údaje z Milovicko-valtické pahorkatiny (17c) doplàují star í nálezy (cf. DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Anthemis arvensis 7165d19, Mikulov: pfiedzahrádka domu v ulici 1. kvûtna, 0,7 km SV od kostela u námûstí; JD 1998 MMI. 7166c18, Mikulov: obora Bulhary, severní okraj jeteli tû v chodnû od hfiebenové cesty, ca 4,7 km VSV V od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. 7367d12, LanÏhot: rozoraná plocha (dfiíve paseka) mezi hrází a Moravou 0,8 km SV od soutoku Moravy a Dyje; K 1996 BRNU. Lokality rmenu rolního jsou skoro rovnomûrnû roztrou eny po celém mapovaném území, z fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce v ak existuje jen jedin nález, a to pfiímo z Mikulova. Celkovû je tento druh mnohem vzácnûj í neï rmen rakousk : od roku 1992 byl zaznamenán v 16 polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, UMBEROVÁ et al. 2000). Revize herbáfiového dokladu ukázala, Ïe dfiíve uvefiejnûn údaj o v skytu u Sedlce (J. Danihelka in DANIHELKA & GRULICH 1996) je myln a vznikl zámûnou se rmenem rakousk m. Je tû poãátkem tfiicát ch let byl rmen rolní hojn na Lednicku (ZAPLETÁLEK 1933), pfied druhou svûtovou válkou jej v okolí Mikulova a v Milovickém lese pozoroval FRÖHLICH (1935, 1940). Anthemis cotula 7166a18, Milovice: na poli u kanálu pod hrází dolní zdrïe vodního díla Nové Ml ny ca 1,5 km SSV aï 1,8 km S SSV od kostela; JD 2002 MMI. 7166c02, Milovice: okraj pole podél cesty vedoucí podél okraje lesa od obce k vodojemu, ca 1,2 km J JJZ od kostela; JD 2001 MMI. 7166c06, Mikulov: obora Bulhary, severní okraj pastevní plochy 4 km SV od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. 7166c07, Mikulov: prûsek podél oborního plotu ca 4,5 km SV od kostela; JD 1997 MMI. 7166c07, Milovice: obora Bulhary, paseka na místû spra ové doubravy 2,2 km J od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. 7166c11, Mikulov: obora Bulhary, okolí krmelce v jihov chodním cípu pole ca 3,8 km SV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. 7266a12, Sedlec: smeti tû u západní strany fotbalového hfii tû 0,35 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. 7266a12, Sedlec: u kostela; JD 1995 MMI. 7266b12, Hlohovec: severní okraj obce u jiïního bfiehu Hlohoveckého rybníka ca 0,2 km V od kostela; JD c03, Úvaly: slatinná louãka mezi severov chodním okrajem vsi a Úvalsk m rybníkem; 1998, 1999 JD. Od roku 1995 (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996) pfiibyl vût í poãet nálezû. Rmen smrdut se pfiekvapivû vyskytuje nejen v obcích, ale také na políãkách, pastevních plochách a pasekách Milovického lesa. Celkem byl zaznamenán ve 14 polích podrobné mapovací sítû. Anthemis ruthenica 7166c02, Klentnice: obora Klentnice, u cesty severov chodnû od velké pastevní plochy 1,3 km JZ od kostela v Milovicích; JD 2002 MMI. 7266b12, Hlohovec: písãitá cesta nad hfii tûm na v chodním okraji vsi; JD 1995 MMI. 7367b07, LanÏhot: hrúd Dúbravka 4,6 km JJZ od kostela; K 1995 BRNU.

9 Na nejjiïnûj í Moravû se rmen rusínsk v souãasnosti vyskytuje v okolí Hlohovce na severozápadním a na jihov chodním okraji Bofiího lesa (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996) a v okolí hrúdu Dúbravka nad soutokem Moravy a Dyje ( UMBEROVÁ et al. 2000), tj. ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck úval. Z tûchto míst také pocházejí star í nálezy (OBORNY 1891, LAUS 1908, FRÖHLICH 1939, 1940). V skyt na Staré hofie u Hlohovce (ZAPLETÁLEK 1933) se ovûfiit nepodafiilo. Nález z Milovického lesa (17c) je ojedinûl ; snad jde o pfiechodné zavleãení. Druh je recentnû znám ze 16 polí podrobné mapovací sítû. Anthriscus caucalis 7165b09, Dolní Vûstonice: ruderalizovan trávník mezi ãervenû znaãenou turistickou cestou a hfibitovní zdí 0,3 km JV od kostela; JD 2001 MMI. 7165d13, Bavory: kfioviny nad cestou v údolí severov chodnû od Anenského vrchu ca 1 km J od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. 7166a11, Pavlov: mezi cestou a hfibitovní zdí u v chodního okraje vsi ca 0,25 km Z od kostela; JD 1997 MMI. 7166a17, Pavlov: kfioviny na mezi 1,5 km JV od kostela, asi 200 m J od BoÏích muk v poli u kfiiïovatky polních cest; JD 2002 MMI. 7166c09, Bulhary: kfioviny podél cesty z obory Bulhary do vsi 1,4 km Z od kostela; JD 2002 MMI. 7265b02, Mikulov: u cesty do dolnorakouské vsi Ottenthal ca 1,5 km JZ od Ïelezniãního nádraïí; JD 2002 MMI. 7265b03, Mikulov: kfioviny mezi cestou a západní stranou oploceného pozemku ãistírny odpadních vod, ca 1,3 km JZ od kostela u námûstí; JD 1997 BRNM, MMI. 7265b05, Mikulov: zemûdûlsk areál jiïnû od silnice Mikulov Sedlec, 1,5 1,9 km JV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI. 7266b01, Hlohovec: vûtrolam podél asfaltové polní cesty poblíï kóty 215,5, ca 1,8 2,2 km SSZ od kostela; JD 1997 MMI. 7266b19, Valtice: okolí kfiiïovatky (u kóty 186,8) ãervenû (Ladenská alej) a Ïlutû znaãené turistické cesty ca 3,4 km VSV od Ïelezniãní zastávky Valtice-mûsto; JD 1997 MMI. 7266c03, Úvaly: severov chodní okraj vsi; JD 2001 MMI. 7266c10, Valtice: akátinka na pfiíkrém bfiehu asi 1,1 km ZJZ od kostela na námûstí; JD 2000 MMI. 7266d13, Valtice: mez podél asfaltové silniãky od jihov chodního okraje mûsta k Bofiímu dvoru, 3 km JV od kostela na námûstí; JD 1997 MMI. 7266d24, Valtice: Kaãi dorfsk hájek, kfioviny podél hranice s Rakouskem ca 1,5 km J od usedlosti Bofií dvûr; JD 1997 MMI. 7267c07, Bfieclav-Po torná: okraj akátiny u Ïelezniãního pfiejezdu západnû od Ïelezniãní zastávky Bofií les; JD 1996 MMI. V mapované oblasti se kerblík obecn vyskytuje roztrou enû a nevyh bá se ani vápnit m pûdám Pavlovsk ch vrchû. Roste zejména ve vûtrolamech a na okrajích akátin. NálezÛ od poãátku mapování znaãnû pfiibylo (cf. DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma 7166c20, Bulhary: vûtrolam u polního hnoji tû ca 1,6 km J od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. 7266d06, Valtice: v chodní ãást zámeckého parku; JD 1999 MMI. Kerblík tfiebule tûtinoplod byl od roku 1992 registrován ve 22 polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996). Nejãastûj í je v Pavlovsk ch vr ích (17b), jinde je vzácn. Z Pavlovsk ch vrchû existuje také vût í poãet literárních údajû a herbáfiov ch dokladû (REISSEK 1841A, WIESNER 1855, MAKOWSKY 1863, PODPùRA 1928, FRÖHLICH 1940, HORÁK 1960, B. Slavík in SLAVÍK 1997b: ). Z rûzn ch míst Milovicko-valtické pahorkatiny (17c), odkud B. Slavík (l. c.) v skyt nezmiàuje, pocházejí ãtyfii nálezy, z toho dva doloïené. Z dotãené ãásti Dyjsko-svrateckého úvalu (18a) mûl t Ï autor k dispozici údaj od Lednice z roku 1964; v nedávné dobû byl druh pozorován na tfiech místech v Bofiím lese. Arabis nemorensis 7166d13, Nejdek: uprostfied cesty lesním prûsekem 1,65 km SV od kostela, 1 rostlina; 1995 JD. 7166d15, Podivín: v lese podél cesty okrajem paseky 1,7 km ZJZ Z od kostela; JD 1995 MMI. 7166d20, Podivín: okraj lesa 1,7 km ZJZ od kostela; 2002 JD. V prvním pfiípadû jde o nález nové lokality, ve druhém byla na dfiíve známé lokalitû nalezena nová populace a ve tfietím byl ovûfien v skyt znám od roku 1982 (cf. DANIHELKA et al. 1995). Mezi Bfieclaví a soutokem Moravy a Dyje roste huseník hajní asi na ãtyfiech místech ( UMBEROVÁ et al. 2000). Arctium nemorosum 7166c02, Milovice: rezervace Milovická stráà, dubohabfiina ve vlhãím Ïlebu mezi 3. a 4. stepní enklávou ca 1,2 km J JJZ od kostela; JD 1997 MMI. 7166c03, Milovice: okraj cesty ve spra ové doubravû asi 100 m S od kóty 276,9, ca 1,4 km J od kostela; JD 1997 MMI. 7166c07, Milovice: otevfien okraj dubohabfiiny a dolní okraj paseky v údolí pod silnicí Mikulov Milovice 1,9 2 km JJZ od kostela; JD 2002 MMI.

10 7166c09, Milovice: u oborních vrat ca 2,65 km JV od kostela; JD 2002 BRNU, MMI. 7266a02, Sedlec: podrost akátiny v chodnû od silnice 1,8 km (SSZ )S od kostela; 2002 JD. Lopuch hajní dosud ucházel pozornosti. Údaj v rukopisné Kvûtenû Lednicka ( v území roz ífien ; ZAPLETÁLEK 1933) je nejspí myln. Artemisia dracunculus 7165b20, Pavlov: sad uprostfied pole pod silnicí Klentnice Pavlov 1,5 km JZ od kostela; JD 2001 BRNU, MMI; 2002 JD. Pelynûk estragon zde pfiedstavuje zbytek kultury. Artemisia pontica 7165b17, Perná: mez mezi vinicemi 100 m JV od BoÏích muk u silnice od Spálené hospody do Horních Vûstonic, ca 1,55 km SSZ od kostela v Perné; JD 2002 BRNU, MMI. 7165b18, Perná: mez mezi vinohrady ca 0,5 km V od Spálené hospody; JD 1999 BRNU, MMI. 7165d04, Klentnice: rezervace Tabulová, dolní ãást svahu Stolové hory nad západním okrajem vsi ca 0,9 km JZ od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. 7165d19, Mikulov: mez pod zahrádkami na západním svahu Turoldu 350 m ZJZ Z od kóty 385,2, ca 1,3 km SSZ S od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. 7166c02, Milovice: Milovická stráà, svûtlina v ipákové doubravû asi 1,1 km J od kostela; 1995, 2002 JD. 7266a04, Sedlec: Studánkov vrch, 2,45 km SV od kostela; Danihelka 1993 MMI. 7266a20, Hlohovec: louka na jiïním bfiehu rybníãku V topa 2 2,35 km JZ od kostela; 1995 JD, JD 1997 MMI. Pelynûk pontick je jako rostlina hlub ích pûd vzácn v Pavlovsk ch vr ích, odkud je v souãasné dobû známo pût populací (cf. PODPùRA 1928). V roce 1995 se podafiilo potvrdit i star nález na v chodním svahu Svatého kopeãku (cf. PODPùRA 1926). Pozoruhodn je jiï déle znám v skyt u rybníka V topa u Valtic (DANIHELKA & GRULICH 2001) a na vy ím hrúdu jiïnû od Rakvic (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996). Astragalus danicus 7266a20, Hlohovec: louka na severním bfiehu rybníãku V topa ca 2 2,35 km JZ od kostela; JD 1997 MMI. Na zarûstající louãce na severním bfiehu V topy pfieïívá nûkolik posledních rostlin, aãkoli je tû v roce 1926 byla na jiïním bfiehu Nesytu sebrána centurie pro brnûnskou exsikátovou sbírku (PODPùRA 1934). V skyt na Lánsk ch loukách u LanÏhota se nepodafiilo od roku 1995 ovûfiit (cf. DANIHELKA et al. 1995, UMBEROVÁ 1997, UMBEROVÁ et al. 2000). Barbarea stricta 7165b19, Pavlov: rezervace Dûvín, okraj ãervenû znaãené turistické cesty ze Soutûsky na temeno Dûvína asi 50 m S od studánky v Soutûsce, ca 2,4 km JZ od kostela; JD 1997 MMI. 7166c06, Mikulov: banket silnice Mikulov Milovice 3,8 km SV od kostela u námûstí; JD 1998 MMI. 7265b03, Mikulov: zavod- Àovací kanál v polích ca 1,9 km JZ od kostela u námûstí; 2002 JD. V skyt barborky pfiitisklé ve fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina nebyl dosud spolehlivû doloïen (cf. DVO ÁK & DADÁKOVÁ 1984b, F. Dvofiák in HEJN & SLAVÍK 1992: 72 76). Batrachium circinatum 7266a02, Mikulov: Dolní mu lovsk rybník, 3,65 km VJV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI, rev. Z. Kaplan. Podafiilo se ovûfiit v skyt zaznamenan v letech (DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996). Batrachium peltatum 7166d18, Lednice: západní okraj rezervace Pastvisko, ca 1,5 km SSZ zámecké kaple; Z. Piro 1997 MMI, rev. Z. Kaplan. Laku ník títnat nebyl donedávna odli ován od laku níku vodního. Je moïné, Ïe se k tomuto taxonu vztahují téï údaje o v skytu u Podivína (cf. ZAPLETÁLEK 1933 [ut Batrachium trichophyllum var. radians], SMEJKAL 1961a). Batrachium rionii 7266a02, Mikulov: Horní mu lovsk rybník, 3,8 km V VJV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI, rev. Z. Kaplan. 7266a02, Mikulov: Dolní mu lovsk rybník, 3,65 km VJV od kostela u námûstí; JD 2002,

11 rev. Z. Kaplan. 7266b11, Hlohovec: poslední ze fiady mal ch rybníãkû pod hrází Nesytu, 0,7 km Z ZSZ od kostela; JD 1998 MMI, rev. K. 7266b13, Hlohovec: jihov chodní ãást Hlohoveckého rybníka ca 1 km ZSZ od chrámu Tfií Grácií, na obnaïeném dnû; 1997 K. 7266b13, Hlohovec: dno témûfi prázdného rybníãku Alloch V, 2,45 km V VJV od kostela; JD 2001 BRNU, MMI, rev. Z. Kaplan. S v jimkou tfietí a ãtvrté lokality pfiedstavují uvádûné nálezy potvrzení dfiíve znám ch v skytû (cf. DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, DUCHÁâEK & DANIHELKA 2002). Dyjské nivû se laku ník RionÛv asi zcela vyh bá. Batrachium trichophyllum 7166c04, Milovice: rezervace Kfiivé jezero, tûà na louce u Panenského ml na 2,35 km VJV od kostela; JD 2001 BRNU, MMI, rev. Z. Kaplan. Vût í poãet doloïen ch nálezû z území nad soutokem Moravy a Dyje uvádí UMBEROVÁ (1999) a UMBEROVÁ et al. (2000). Existují i star í údaje (naposledy asi 1964) z nivy fieky Dyje nad Nov mi Ml ny na místû dne ních nádrïí (FIALA 1966). Berula erecta 7266a01, Mikulov: jáma u polní cesty vedoucí od silnice k severu, ca 2,9 km VJV od kostela u námûstí; 1993 JD. 7265b10, Mikulov: strouha tekoucí z Rakouska do rákosin u Nového rybníka, 3,45 km JV od kostela u námûstí; 2002 JD. 7266b06, Hlohovec: strouha mezi tzv. V taïníky 0,2 km Z od Hraniãního zámeãku; JD 1995 MMI. 7266b10, Lednice: kemp u Apolla v chodnû od hráze Ml nského rybníka, ca 2,4 km JV od zámecké kaple; JD 1997 MMI. 7266c03, Úvaly: v Úvalském potoce ve vsi; 1992 JD. 7266c03, Úvaly: Úvalsk rybník, 1 km VSV od kostela; 1998 JD. Údaj o nepfiítomnosti druhu v Mikulovské pahorkatinû (17) je myln (cf. L. Hrouda in SLAVÍK 1997b: ). V skyt v pfiíkopech jiïnû od Mikulova pozoroval jiï FRÖHLICH (1943). Novûj í nálezy z fyt. podo. (17a) Dunajovické kopce a (17c) Milovicko-valtická pahorkatina shrnují DANIHELKA & GRULICH (1996). Nivû fieky Dyje se potoãník vzpfiímen vyh bá. Bidens cernua 7166d25, Lednice: dno ãerstvû vyschlého kanálu na západním okraji zámeckého parku 1,2 km SV od zámecké kaple; JD 1995 MMI. 7266c03, Úvaly: Úvalsk rybník, 1 km VSV od kostela; 1998 JD. Dvouzubec nicí se v mapovaném území vyskytuje vzácnû: od roku 1992 byl registrován v devíti polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA et al. 1995, UMBEROVÁ 1999), vesmûs ve fyt. podo. (18a) Dyjsko- -svrateck úval. Pouze nalezi tû u Úval leïí v Milovicko-valtické pahorkatinû (17c). Star í údaje jsou z dyjské nivy mezi Nov mi Ml ny, Pfiítluky a Podivínem (LAUS & SCHIERL 1900), z Nesytu (ZAPLETÁLEK 1933, FRÖHLICH 1940, FRÖHLICH & VESTKA 1956) a od Staré Bfieclavi (FRÖHLICH o. c.). Bothriochloa ischaemum 7266b04, Lednice: su í louka v parku poblíï budovy zahradnické fakulty 0,7 km JJZ od zámecké kaple; JD 1998 MMI. 7266d06, Valtice: zámeck park; 1999 JD. V pahorkatinné ãásti mapovaného území se vousatka prstnatá vyskytuje hojnû aï roztrou enû. Roste téï v Bofiím lese (jiï FRÖHLICH 1939, 1940) a v okolí Lednick ch rybníkû. Pozoruhodn je v skyt v zámeck ch parcích (cf. DANIHELKA 2001). Bromus carinatus 7165b18, Perná: mezifiadí vinohradu ca 1,25 km S od kostela a 1 km VSV od Spálené hospody, asi z v sevu; JD 1997 BRNM, MMI. Svefiep k lnat byl pravdûpodobnû pouïit k zatravnûní mezifiádkû vinohradu. Poprvé v skyt tohoto druhu v mapované oblasti zaznamenal v roce 1996 J. Unar (cf. UNAR et al. 2001), a to na levém bfiehu Dyje severov chodnû od Bulhar v poli 7166d06 podrobné mapovací sítû. Bunias orientalis 7165b09, Dolní Vûstonice: bfieh nad silnicí podél severozápadní strany areálu zemûdûlského druïstva u západního okraje vsi; 1997, 2002 JD. 7165d04, Klentnice: RÛÏov vrch, trávník u cesty na severním svahu 0,5 km SZ od kostela; 1996 JD. 7165d09, Klentnice: mez nad silnicí ca 0,5 km J od kostela; JD 2002 MMI. 7166a23, Milovice: u zemûdûlského druïstva v severov chodní ãásti vsi 200 m VSV od

12 kostela; 2002 JD. 7166c22, Mikulov: vrch Kienberg, 3,7 km V od kostela u námûstí; 1995 JD. Asi nejstar í nález z Pavlovsk ch vrchû uvádí FRÖHLICH (1940), a to z úpatí Stolové hory nad Bavory. Pozdûji zaznamenal v skyt u silnice Klentnice Mikulov (FRÖHLICH 1943). U Milovic druh pozoroval v roce 1956 B. Slavík (in HEJN et al. 1971). V souãasném dobû se rukevník v chodní vyskytuje v mapovaném území vzácnû aï roztrou enû: byl zaznamenán celkem v devíti polích podrobné mapovací sítû (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996). Zdá se, Ïe se zatím nijak v raznû ne ífií. Bupleurum rotundifolium 7165b20, Pavlov: jiïní svah Dûvína, okraj pole pod silnicí Klentnice Pavlov 1,5 km JZ od kostela; JD 2001 BRNU, MMI. 7165b20, Pavlov: okraj pole pod silnicí Klentnice Pavlov 1,25 km JZ od kostela; JD 2002 MMI. 7165d13, Mikulov: záfiez silnice Mikulov Brno ca 2 km SZ od kostela u námûstí; JD 1994 MMI. 7165d18, Mikulov: svahy teras nad vinohrady ca 1,5 km SZ od námûstí; JD 1994 BRNL, MMI. 7166c21, Mikulov: okraj pole podél cesty 50 m J od vûtrolamu, ca 2,8 km V VJV od kostela u námûstí; JD 1997 BRNM, MMI. Jiné recentní v skyty nejsou z mapovaného území známy. Nálezy z okolí Mikulova byly uvefiejnûny jiï dfiíve (J. Danihelka in âe OVSK et al. 1999: 63). Historické literární údaje jsou jen od Mikulova (OBORNY 1886b) a z polí mezi Valticemi a Sedlcem (ZAPLETÁLEK 1933). Calamagrostis canescens 7166d12, Nejdek: zamokfiená ladem leïící louka podél Dlouhého jezera 1,25 km SSV od kostela; JD 2001 MMI, rev. R. epka. 7166d18, Lednice: lesní louka severozápadnû od Pastviska, 1,8 1,9 km SSZ od zámecké kaple; JD 1997 MMI, rev. R. epka. Tfitina edavá je v mapované oblasti velmi vzácná a vyskytuje se jen ve fyt. podo. (18a) Dyjsko-svrateck úval. V prvním pfiípadû jde o potvrzení dfiíve známého v skytu, v druhém pfiípadû nález doplàuje jiï znám obraz roz ífiení (cf. DANIHELKA et al. 1995, UMBEROVÁ et al. 2000). Zatím je tato tfitina v mapovaném území známa ze tfií polí podrobné mapovací sítû. Callitriche hamulata 7266b05, Lednice: strouha u mûstku v aleji vedoucí od v chodního okraje vsi do Kanãí obory, 1,35 km V( VJV) od zámecké kaple; JD 2002 MMI, rev. Z. Kaplan. Spolehlivû byl v skyt hvûzdo e háãkatého zatím doloïen hlavnû v území nad soutokem Moravy a Dyje (cf. UMBEROVÁ et al. 2000). Campanula bononiensis 7166c09, Bulhary: obora Bulhary, u cesty poblíï oborního plotu ca 1,7 km Z od kostela; JD 2002 MMI. 7166c12, Mikulov: svûtlina v teplomilné doubravû na jiïnû orientovaném svahu 4,8 km VSV od kostela u námûstí; 2002 JD. 7166c22, Mikulov: stepní stráàka nad vojenskou stfielnicí 4,2 km V od kostela u námûstí; 1996 JD. V skyt zvonku boloàského v Milovickém lese objevil ve tfiicát ch letech F. Weber (cf. JAVORSKÁ 1993) a pozdûji FRÖHLICH (1940). Pfiímo na Pavlovsk ch vr ích je zvonek boloàsk pomûrnû hojn a k dispozici je i dostatek literárních údajû (cf. MAKOWSKY 1863, OBORNY 1879, LAUS & SCHIERL 1900, PETRAK 1910, PODPùRA 1928). V ãet revidovan ch dokladû, téï ze studovaného území, pfiiná í JAVORSKÁ (1993), novûj í nálezy sdûlují DANIHELKA & GRULICH (1996) a UMBEROVÁ et al. (2000). Zatím se nepodafiilo ovûfiit v skyt ani v lednickém zámeckém parku (NIESSL 1866a), ani v Bofiím lese (ZAPLETÁLEK 1933). Od roku 1992 byl tento druh zaznamenán v 17 polích podrobné mapovací sítû. Campanula glomerata 7166d19, Lednice: zámeck park, severov chodní bfieh Zámeckého rybníka ca 100 m VJV od minaretu, 1,5 km S SSV od zámecké kaple; JD 1998 BRNU, MMI. V skyt v zámeckém parku je pfiekvapiv. V minulosti byl zaznamenán zvonek klubkat také v Bofiím lese (FRÖHLICH 1939) a v okolí Bfieclavi (FORMÁNEK 1886); tyto údaje se zatím nepodafiilo ovûfiit. Cardamine hirsuta 7165d24, Mikulov: západní svah Zámeckého vrchu (ve mûstû), novû zaloïené v sadby na zámeck ch terasách nad Husovou ulicí; JD 2002 MMI.

13 efie nice srstnatá dosud nebyla ve fyt. o. (17) Mikulovská pahorkatina zaznamenána (cf. L. Hrouda & P. Tom ovic in HEJN & SLAVÍK 1992: ). Na místo byla zavleãena pravdûpodobnû ze zahradnického nebo kolkafiského závodu. Cardamine parviflora 7166d20, Lednice: severní okraj (Pavelkovy) louky mezi Minaretem a dyjskou hrází 1,8 km SV od zámecké kaple; JD 1995 MMI. 7267a01, Lednice: severozápadní ãást Kanãí obory 2 3,2 km V VJV od zámecké kaple; 1997 K. Zatímco nad soutokem Moravy a Dyje je fiefii nice malokvûtá pomûrnû hojná (DANIHELKA et al. 1995, UMBEROVÁ et al. 2000), v e proti proudu Dyje známe jenom tfii lokality (cf. DANIHELKA & GRULICH 1996). U Janohradu poblíï Lednice byl druh sbírán je tû v roce 1975 (MARHOLD 1995b). Carduus leptocephalus (C. acanthoides C. crispus) 7165b25, Klentnice: polní cesta podél Klentnického potoka 1,6 km SV od kostela; JD 1995 MMI. Je to pravdûpodobnû první nález tohoto kfiíïence ve studovaném území. Na lokalitû rostl spolu s obûma rodiãi. Carex acutiformis 7165d13, Mikulov: podél strouhy v údolíãku pod b valou skládkou 2,1 km SSZ od kostela u námûstí; 2002 JD. 7166c05, Bulhary: hrúd v okolí studní severnû od hráze na levém bfiehu Dyje 1,3 1,5 km SSZ S od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. epka. 7166d24, Lednice: jihozápadní cíp louky Hubertka mezi zámeck m parkem a Kanãí oborou ca 0,5 km Z od zámecké kaple; JD 1998 MMI, rev. R. epka. 7265b07, Mikulov: okraj cesty smûfiující ke hranici s Rakouskem 3,3 km JZ od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, rev. R. epka. 7265b08, Mikulov: bfieh strouhy vedoucí podél hranice jiïnû od rybníka ibeniãníku 3,1 km J JJZ od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. 7265b10, Mikulov: ostfiicové porosty mezi Ïelezniãní tratí a Vãelínkem ca 2,9 km JJV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, rev. R. epka. 7265b10, Mikulov: mezi státní hranicí a západní ãástí Nového rybníka jiïnû od strouhy Niklasgraben 3,4 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. 7266a06, Mikulov: vlhké louãky na severozápadním bfiehu Nového rybníka 3,2 km JV od kostela u námûstí; JD 1998 MMI, rev. R. epka. 7266a13, Sedlec: v chodní ãást rezervace Slanisko u Nesytu, okraj rákosiny severov chodnû od Ïelezniãní zastávky; JD 2000 MMI, rev. R. epka. 7266a24, Valtice: mokfiina na bfiehu rybníãku severnû od Ïelezniãní trati asi 0,2 km S od samoty Úvalsk ml n, ca 1,6 km ZSZ od Ïelezniãní stanice Valtice; JD 1997 MMI, rev. R. epka. 7266b13, Hlohovec: v lese podél vyschlého potûãku nedaleko cesty mezi rybníãky Alloch VII a Alloch V ca 2,15 km V od kostela; JD 2001 MMI, rev. R. epka. 7266b18, Valtice: vlhká louka u západního okraje rybníãku Alloch I ca 2,35 km SV od Ïelezniãní zastávky Valtice-mûsto; JD 1997 MMI, rev. R. epka. 7267d16, LanÏhot: Lánské louky, hrúd ca 0,5 km S od zámeãku Lány; JD 1998 MMI, rev. R. epka. V nivû Dyje se ostfiice ostrá vyskytuje vzácnû aï roztrou enû, ãastûji na hrúdech. Hojnûj í je mezi Mikulovem a rakouskou hranicí, v ir ím okolí Lednick ch rybníkû, zejména na zasolen ch místech, a v Bofiím lese (cf. ZAPLETÁLEK 1939, FRÖHLICH 1940, 1943, FRÖHLICH & VESTKA 1956, DANIHELKA & HANU OVÁ 1995). S jedinou v jimkou jsou uvedeny jen doloïené nálezy, z toho dva z fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce. Carex bohemica 7266b13, Hlohovec: jihov chodní ãást Hlohoveckého rybníka ca 1 km ZSZ od chrámu Tfií Grácií, na obna- Ïeném dnû; 1997 K. 7266b13, Hlohovec: dno rybníãku Alloch V, ca 2,4 km V( VJV) od kostela; 2001 JD; 2001 K. 7266b, Hlohovec: dno témûfi prázdného rybníãku Alloch IV, 2,6 km V VJV od kostela; 1997 K ; JD 2001 MMI, rev. R. epka. 7266b18, Hlohovec: dno rybníãku Alloch III, 2,5 km VJV od kostela; 2001 JD; 2001 K. 7267a17, Bfieclav-Po torná: prostfiední a severní rybníãek na pozemku âsop Bfieclav (tzv. biocentrum) na levém bfiehu Vãelínku, ca 1 km SSZ od kostela; 1996 K. V skyt ostfiice áchorovité na rybníãcích v Bofiím lese je znám od tfiicát ch let (cf. ZAPLETÁLEK 1939, FRÖHLICH 1940), v skyt na lednick ch rybnících zmiàuje MARDA (1953); novûj í nálezy uvádí DANIHELKA et al. (1995). V roce 2001 se podafiilo druh nalézt hned na tfiech místech, ale populace byly velmi chudoãlenné (DUCHÁâEK & DANIHELKA 2002).

14 Carex buekii 7166d01, Bulhary: lev bfieh Dyje, v chodní okraj hrúdu s pískovnou ca 1,4 km S SSV od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. epka. V mapovaném území je ostfiice Buekova vzácná. Nad soutokem Moravy a Dyje je známa ze ãtyfi míst (DANIHELKA et al. 1995, UMBEROVÁ et al. 2000). Dále se vyskytuje mezi Lednicí, Podivínem a Rakvicemi (ZAPLETÁLEK 1939, DANIHELKA et al. 1995) a koneãnû u Bulhar (P. Lustyk in DANIHELKA & GRULICH 1996). V e uveden nález pochází z blízkosti poslednû jmenované lokality. Carex curvata 7166c06, Mikulov: obora Klentnice, svûtliny ve spra ové doubravû zniãené zvûfií 3,5 km SV od kostela u námûstí; JD 2001 MMI, rev. R. epka. 7166c07, Milovice: suchá doubrava na okraji plo iny jiïnû od cesty 2,3 km J od kostela; JD 2002 MMI, rev. R. epka. V rozvolnûn ch spra ov ch doubravách Milovického lesa je ostfiice kfiivoklasá dosti hojná; uvedené nálezy doplàují jiï dfiíve uvefiejnûné lokality (DANIHELKA et al. 1995). V mapovaném území roste tato ostfiice dále v Bofiím lese a nad soutokem Moravy a Dyje (SK IVÁNEK 1952, DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, UMBEROVÁ et al. 2000). Carex digitata 7165b10, Dolní Vûstonice: fragment prvosenkové dubohabfiiny pod cestou v horní ãásti pfiírodního amfiteátru Rajny na severním svahu Dûvína, 1,55 km JV VJV od kostela; JD 2001 MMI, rev. R. epka. 7266d06, Valtice: jiïní ãást zámeckého parku 0,7 km JJZ od kostela u námûstí; JD 1999 MMI, rev. R. epka. Ostfiice prstnatá se v mapovaném území vyskytuje roztrou enû aï vzácnû, a to zejména v masivu Dûvína, v Milovickém lese a v Bofiím lese (DANIHELKA et al. 1995). Byla zaznamenána i na Rajsnû u Valtic (NEUHÄUSL & NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ ) asi 2 km západnû od zámeckého parku. Carex distans 7165d13, Bavory: pfiírodní památka Anensk vrch (267,6), ca 1 km JJZ od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. epka. O v skytu ostfiice oddálené v ir ím okolí Nesytu existuje velké mnoïství údajû. Novûj í nálezy shrnují DANIHELKA et al. (1995) a DANIHELKA & GRULICH (1996). Nález ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce je neoãekávan. Carex disticha 7165b20, Pavlov: jiïní svah Dûvína, vlhké místo v sadu uprostfied pole pod silnicí Klentnice Pavlov 1,5 km JZ od kostela; JD 2001 MMI, rev. R. epka. V nivû Dyje od Nov ch Ml nû k soutoku s Moravou se ostfiice dvoufiadá vyskytuje roztrou enû aï hojnû (DANIHELKA & GRULICH 1996, UMBEROVÁ et al. 2000), v skyt v okolí Nesytu (PODPùRA 1930, FRÖHLICH & VESTKA 1956) se zatím ovûfiit nepodafiilo. Nález na úboãí Pavlovsk ch kopcû (17b) je pfiekvapiv ; druh je zde vázán na málo vydatné svahové prameni tû. Carex flacca 7265b10, Mikulov: ostfiicové porosty mezi Ïelezniãní tratí a Vãelínkem ca 2,9 km JJV od kostela u námûstí; JD 1997 MMI, rev. R. epka. 7265b10, Mikulov: mezi státní hranicí a západní ãástí Nového rybníka jiïnû od strouhy Niklasgraben, 3,4 km JV od kostela u námûstí; JD 2002 MMI. 7266a14, Sedlec: vrbovna na jiïním bfiehu Nesytu ca 1,7 km VJV od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. epka. 7266a15, Hlohovec: Stará hora, 1,25 1,55 km ZJZ Z od kostela; JD 1997 MMI, rev. R. epka. 7266d06, Valtice: jihozápadní ãást zámeckého parku ca 0,7 km JJZ od kostela u námûstí; JD 1999 MMI. Uvedené lokality ostfiice chabé doplàují jiï dfiíve znám obraz roz ífiení (HORÁK 1960, DANIHELKA et al. 1995, DANIHELKA & GRULICH 1996, UMBEROVÁ et al. 2000). Podle dosavadních v sledkû mapování se zdá, Ïe druh schází ve fyt. podo. (17b) Pavlovské kopce. Carex leporina 7166c01, Klentnice: obora Klentnice, travnatá plocha u cesty v údolí 1,65 km V VJV od kostela; JD 2002 BRNU, MMI.