Volnočasové aktivity seniorů žijících v domácím prostředí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Volnočasové aktivity seniorů žijících v domácím prostředí"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky Volnočasové aktivity seniorů žijících v domácím prostředí Bakalářská diplomová práce Libuše Jelínková Vedoucí práce: Mgr. Andrea Brožová Doubková Mladá Boleslav 2012

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Mladé Boleslavi dne

3 OBSAH: ÚVOD Teoretické vymezení problematiky Senior Stáří a stárnutí Kalendářní stáří Biologické stáří Sociální stáří Příprava na stárnutí Institucionální zabezpečení přípravy na stárnutí Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až Projekt Zdravé stárnutí Volnočasové aktivity Přínos volnočasových aktivit pro seniory Druhy volnočasových aktivit Pohybové aktivity Psychické neboli duševní aktivity Sociální aktivity Postup mapování Vymezení oblasti sběru dat Město Mladá Boleslav Město Frýdek - Místek Vytipování organizací Hypotézy Analýza získaných údajů Průběh dotazníkového šetření Dotazníkové šetření Ověřování hypotéz ZÁVĚR ANOTACE ANNOTATION SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: Příloha:

4 ÚVOD Dostali jsme se do situace, kdy stáří zaskočilo nejen nepřipravené jedince, ale celou společnost, bohužel nepřipravenou společnost. Už nejde jen o prosté prodloužení věku jedince, ale o to, aby tyto získané roky byly prožité kvalitně, ve zdraví fyzickém i psychickém. Zdá se, že to je základ řešení daného problému. Domy seniorů, domy s pečovatelskou službou a další podobná zařízení už kapacitně nestačí, roste potřeba udržet seniory co nejdéle v dobré kondici v domácím prostředí. Většina literatury zabývající se problematikou seniorů se však zaměřuje na seniory více či méně závislé na cizí pomoci. Zdá se, že jen malá pozornost je věnována aktuální potřebě využívání volného času seniorů žijících v domácím prostředí, kteří jsou již v důchodu. Pozornost se nevěnuje ani přípravě na období odchodu do důchodu seniorů budoucích. Zájem společnosti se soustřeďuje především na seniory v péči sociálních zařízení, jak tráví svůj život nezávislí senioři v domácím prostředí, je dosud stále na okraji její pozornosti. Každý člověk, tedy i stárnoucí, má být aktivní a programově pečovat o osobní aktivitu. Je to nejlepší prevence, a zároveň náplň stáří. Je žádoucí udělat vše pro to, aby stárnoucí a starý člověk mohl co nejdéle a aktivně žít ve svém domově. Redukovat problém zabezpečení starých lidí na resort zdravotních a sociálních služeb je nesprávné. Tyto resorty mají svá specifická poslání. 1 Tento citát do jisté míry vystihuje hlavní myšlenku práce. Práce se zabývá zmapováním nabídky volnočasových aktivit pro nezávislé seniory žijící v domácím prostředí. Široká a finančně dostupná nabídka volnočasových aktivit pro tyto seniory jim umožní smysluplně vyplnit volný čas, který jim vzniká po odchodu do důchodu. Aktivity napomáhají udržení jejich fyzické a psychické kondice a umožňují tak posouvat jejich potřebu cizí pomoci směrem k vyššímu věku. 1 Haškovcová 1990, s

5 Znalost nabídky volnočasových aktivit je pro seniory stejně důležitá jako jejich rozsah, kvalita a cena. Zmapování a vyhodnocení stavu nabídky volnočasových aktivit pro seniory ve dvou městech s rozdílným přístupem k jejich organizování může být přínosem pro organizace, které se zabývají, nebo chtějí zabývat organizováním těchto aktivit. V teoretické části jsou definovány základní pojmy vztahující se k tématu práce (stáří, zdravé stárnutí, volnočasové aktivity atd.). Je zde vymezen také teoretický rámec dané problematiky a popsána opatření, která již byla v rámci Evropy a České republiky učiněna. Praktická část BP se zabývá nabídkou volnočasových aktivit pro seniory ve dvou městech. Ta je zjišťována formou dotazníku, který byl rozeslán organizacím v těchto městech, nabízejícím volnočasové aktivity pro seniory. Současně je předmětem zkoumání i způsob organizování těchto aktivit. Rostoucí počet seniorů vyvolává situaci, která v historii Evropy ani České republiky nemá obdoby. Současná společnost nemá od koho převzít zkušenosti s řešením, musíme si pomoci sami. Řešení hledá celá Evropa. Lidí, kteří se v současné době dožili poměrně vysokého věku, je dnes skutečně tolik, jako v minulosti ještě nikdy, a to absolutně i relativně. 2 Proto je nutné, aby se do řešení této problematiky zapojila celá společnost. Cílem této práce je tedy ukázat alespoň na malém vzorku naší společnosti, kudy vede cesta ke zkvalitnění života seniorů a kde a v čem jsou určité překážky a nedostatky. 2 Wolf 1982, s. 21 5

6 1 Teoretické vymezení problematiky Stárnutí obyvatelstva je v dnešní době často diskutované téma. Patří k němu rovněž kvalita života seniorů. Touto situací se začíná zabývat nejen odborná, ale i laická veřejnost. Ke kvalitnímu životu seniorů patří jeho aktivní prožívání. Už nestačí pečovat pouze o zdraví seniorů, pozornost se obrací také k možnostem aktivního prožívání života a smysluplného využití volného času v důchodu. Tomu by měla napomoci nabídka volnočasových aktivit, ze které by si senioři mohli vybrat a která by je zaujala. V poslední době se nabídkou volnočasových aktivit začínají zabývat nejen města a obce v rámci svého komunitního plánování, ale i další organizace. Chceme-li se tématem volnočasových aktivit pro seniory zabývat, je potřeba si přiblížit pojmy, které jsou s tímto tématem spojeny. 1.1 Senior Obsahové vymezení pojmu "senior" je v zásadě dvojího druhu. Užívá se v návaznosti na národní důchodové systémy k označení osob, které jsou ve věku stanovené věkové hranice odchodu do starobního důchodu a starší, nebo podle definice OSN, která uznává ve svých materiálech věkovou hranici 65 let jako hranici stáří. 3 Další varianta rozděluje lidi starší 65 let na kategorie třetího věku a čtvrtého věku. Třetí věk označuje aktivní a nezávislý život ve stáří, zatímco čtvrtý věk znamená období, kdy je člověk při zajišťování základních potřeb odkázán na druhé. 4 Většina veřejnosti, internet a média používají pojem senior pro ty, kterým vzhledem ke kalendářnímu věku vznikl nárok na starobní důchod. Pro účely této práce budeme vycházet z významu slova senior jedinec, který je ve starobním důchodu a je aktivní a nezávislý, tedy senior třetího věku. Společnost tyto jedince považuje za staré, přitom člověk odcházející 3 Usnesení vlády ČR, část III. Důvodová zpráva. MPSV. 4 Hamilton 1999, s. 20 6

7 do důchodu se ještě cítí plný sil. Společnost očekává, že lidé po šedesátce, se budou chovat v zásadě klidně a usedle. Není proto překvapením, že odchod do důchodu se považuje za znak počátku stáří. 5 Historicky bylo pravidlem, že když se člověk dočkal důchodu, už byl starý. Jenže doba se změnila, prodloužila se střední délka života, lidé se dožívají vyššího věku a dá se říct, že většina seniorů se dožívá důchodu ve zdraví. Staří lidé jsou funkčně stále schopnější tělesně i duševně. Tato plasticita se historicky projevuje nejen stále se prodlužující průměrnou délkou života, ale i tím, že dnešní mladší staří jsou na tom celkově mnohem lépe než stejně staří lidé v minulé generaci. Dnešní sedmdesátníci jsou například tělesně a duševně stejně zdatní jako pětašedesátníci, nebo dokonce jako šedesátníci před 30 lety. 6 Společnost se zaměřila na to jak prodloužit život, ale pozapomněla na to, jak tyto získané roky smysluplně naplnit. Při adaptaci na nový způsob života v důchodu hraje významnou roli vztah seniorů k druhým lidem, k partnerovi, k vlastním dětem, vnoučatům a jejich rodinám, k přátelům, vrstevníkům. Tyto vztahy odchodem do důchodu mění svoji kvalitu, ale nezanikají, naopak nabývají na významu. Pro seniora je důležité, když se má s kým podělit o své problémy. Základní strategií seniorů je být aktivní jako dříve, dělat to co normálně, to znamená starat se o domácnost, rozvíjet kontakty a vztahy se svými blízkými, angažovat se v životě dětí, být užiteční druhým, věnovat se zájmům a koníčkům, sledovat dění ve společnosti, eventuálně chodit do práce či se vzdělávat. 7 Cítí-li senioři, že se na ně okolí nedívá s úctou, ale spíše s odporem a pohrdáním, vidí-li, že s nimi společnost nepočítá, nic od nich neočekává, ztrácí pro ně život smysl. Jestliže senioři přestanou mít pro co a pro koho 5 Hamilton 1999, s Gruss 2009, s Sýkorová 2007, s

8 žít, ztrácejí i motivaci a propadají depresím. Nevidí žádnou budoucnost, uzavírají se do sebe a tráví prodloužený čas života pasivně na pohovce nebo v křesle koukáním do stropu a čekáním na smrt. Takto pak rychle zestárnou a ze zdravých a aktivních seniorů se stávají nemocní, na cizí pomoci závislí lidé. Naprostá většina seniorů je schopna se sama o sebe postarat. S rostoucím věkem přibývá fyzických i duševních omezení z důvodů fyziologického stárnutí, ale i vlivem společenských stereotypů. To se odráží na pasivitě starých a stárnoucích lidí, kteří se bojí učení nových dovedností i zapojování do nových aktivit. Například fyzická aktivita snižuje pravděpodobnost úrazů. Trénink paměti a další duševní aktivity dokážou zabránit rozvoji demence nebo ho zpomalit. Sociální kontakty a pocit potřebnosti a užitečnosti snižují výskyt deprese a psychiatrických onemocnění. 8 Pojem senior je tedy velmi úzce spjat s pojmem stáří je tedy důležité vysvětlit též význam tohoto pojmu. 1.2 Stáří a stárnutí Stáří není nemoc ani zásluha, stáří je logický a zákonitý stav, stejně jako mládí. Není ničím jiným než kusem života. Má snad jedinou vlastnost, že se v něm koncentrují dobré životní zkušenosti, ale i chyby, které se jakoby zhmotní, vydestilují. Zdravotní stav a fyzická kondice se snižují, takže i psychická složka se tvaruje jiným způsobem. Je to stadium, kdy je člověk relativně už oslabený, protože ne všechny životní zkušenosti jsou těmi, které ho posilují. 9 Protože většina lidí ve vyspělých společnostech dnes vystupuje ze zaměstnanecké role v šedesátém až šedesátém pátém roce svého chronologického věku, je nejčastější hranice odchodu do důchodu, tj. chronologický věk šedesát pět, obecně přijímána za dolní hranici stáří. (Jako první stanovil věk šedesát pět let jako hranici odchodu do důchodu 8 Zdravé stárnutí. SZÚ 9 Motejl, Stáří není nemoc ani zásluha 8

9 Bismarck v roce 1822.) Je přijímána za tuto hranici bez ohledu na to, že někteří šedesátipětiletí a starší plní i nadále své zaměstnanecké role, že se žení a pečují o své závislé děti. Je přijímána, přestože se mnozí příslušníci této sociální kategorie starými vůbec necítí a jako staří se také nechovají. Věk šedesát až šedesát pět let je chápán jako hranice stáří nikoli individuálního, ale stáří jako jevu sociálního. 10 Člověk v produktivním věku na stáří moc nemyslí. Nemá na to čas, nemá potřebu na stáří myslet a dá se říci, že se dokonce myšlence na stáří vyhýbá. Je to dáno taky tím, že současná společnost má spíše negativní postoj ke stáří. A člověk označovaný společností jako starý se s tímto musí vyrovnat. Na tom, jak to udělá, závisí jeho další budoucnost. Všechno živé stárne, avšak jenom člověk si svoje stárnutí uvědomuje. Průběh lidského stárnutí závisí do značné míry na tom, s jakými pocity je člověk očekává, jak reaguje na nastalé změny a jak se s nimi dovede vnitřně vyrovnat. Jsou doklady o tom, že strach ze stárnutí nebo nepřiměřená subjektivní reakce na změny, které jsou normální a nevyhnutelné, může způsobit větší škody na duševní i tělesné kondici než vlastní proces stárnutí. 11 O stárnutí lze tedy hovořit jako o postupně nastupujících nezvratných změnách, které nastávají v živém organismu, postupně jej omezují a oslabují jeho funkce. Tento proces je dán geneticky a je ovlivňován životním prostředím jedince a jeho životní cestou. Proto také lidé nestárnou stejně, život každého jedince probíhal jinak a v jiných podmínkách. Dá se tedy říci, že každý má i svůj odlišný program stárnutí. Nástup stáří je tedy individuální záležitostí. Stárnutí přináší zhoršení tělesného i duševního stavu. Tento proces bývá individuálně variabilní z hlediska času, rozsahu i závažnosti projevů. Proces stárnutí závisí na interakci dědičných předpokladů a důsledků různých vlivů 10 Wolf 1982, s Wolf 1982, s

10 prostředí, které se v organismu stárnoucího člověka postupně nahromadily. 12 Nástup stáří není pro jedince lehkou záležitostí a není jednoduché vyrovnat se s myšlenkou, že je člověk starý. Smířit se s tím, že se člověk stává pro společnost nepotřebnou zátěží, přijmout tento, ve společnosti často převažující názor, je pro jedince zvlášť obtížné. Záporný pohled společnosti na stáří a stárnutí se jen těžko překonává a mění. Zlepšit nástup a průběh stárnutí by mělo v poslední době prosazované doporučení, začínat s přípravou na stáří dlouho před tím, než se přihlásí jeho první příznaky. Stárnutí a stáří je jevem celospolečenským i individuálním. Stáří je nejen kategorií biologickou a medicínskou, ale především kategorií politickoekonomickou a společenskou. Je třeba uznat a respektovat stárnutí a stáří, a to nikoliv jako nežádoucí a mnohdy obávaný fenomén, ale jako normální součást života a jako období, kdy stále pokračuje rozvoj lidské osobnosti. Zajištění stárnutí a stáří představuje celý komplex opatření k zajištění adekvátní úrovně potřeb stárnoucí populace, počínaje zdravotní péčí, podporou rodiny, sociálním zajištěním, bytovou politikou, školstvím, kulturou, společenským životem aj. Ta se odvíjejí zejména v těchto rovinách: státní, veřejnoprávní, obecní, soukromé a individuální. Tyto roviny zabezpečení stárnutí a stáří musí být vhodně kombinovány tak, aby působily ve vzájemných souvislostech. Dosavadní poznatky o problematice stárnutí a stáří a přípravy na ně umožňují formulovat některé principy pojetí přípravy na stáří. Proto je potřebné přijmout a rozvinout ucelený program přípravy na stáří, orientovat celospolečenský zájem na problematiku stárnutí a věnovat zvýšenou pozornost státních orgánů, společenských organizací, sdělovacích prostředků, obcí, komunit i jednotlivců otázkám stárnutí, problémům a potřebám seniorů a vytváření podmínek pro aktivní stárnutí Vágnerová 2000, s Usnesení vlády ČR, část III. Důvodová zpráva. MPSV. 10

11 K tomu, abychom mohli hovořit o potřebě aktivit seniorů, tedy stárnoucích jedinců, si potřebujeme stanovit kritéria, na jejichž základě budeme jedince považovat za starého, a co je pro kvalitní stárnutí důležité. Jednou ze základních charakteristik člověka je kalendářní věk, který se všeobecně považuje za jeden z ukazatelů stárnutí. Kalendářní věk jednotlivce ale nekoresponduje se skutečnými počátky stárnutí jednotlivce. Ty lze lépe stanovit věkem biologickým a sociálním stářím Kalendářní stáří Kalendářní, neboli chronologické stáří je dáno datem narození. Z kalendářního věku vycházejí společenské konvence, opírají se o něj právní normy, podle kalendářního věku začínáme školní docházku, nastupujeme do zaměstnání, odcházíme do důchodu. Výhodou kalendářního vymezení stáří je jednoduchost a možnost srovnávání a statistického vyhodnocování. Snaha o využití kalendářního věku k dělení délky života člověka podle jednotlivých fází je stará desítky let. Starověká věda rozdělila lidský věk na čtyři období: podle Galena to bylo jaro- dětství, léto- mládí, podzim- plodný život, a zima- stáří. Ve středověku a na počátku novověku byla v oblibě zejména čísla a pro lidský život se užívalo nejčastěji magického čísla sedm. Jako ukázku si uveďme Komenského dělení lidského živobytí podle sedmiletých období: nemluvně (0), dítě (7), pachole-děvčátko (14), mládenec-děvče (21), jinoch-panna (28), muž-žena (35) atd. Nakonec je stařec-stařena (70). Z antropologického hlediska se jeví jako nejoptimálnější dělení života jedince na dětství a mládí, dospělost a stáří. Probíhají totiž podle biologických zákonitostí, jsou více nebo méně měřitelné a lze je objektivně stanovit v jejich souhrnu a působení. Pouze stáří nemá přesnější hranice, a to zejména proto, 11

12 že prochází v současném období velkými proměnami, způsobenými prodlužováním lidského věku a růstem dlouhověkosti. 14 Existuje několik známých a používaných způsobů jak lze dělit lidský život podle kalendářního věku. Na jeho základě dělíme lidský život například na období dětství, dospívání, dospělost a stáří. Stáří pak dále dělíme na: Období raného stáří: let (fáze postvývojová) Období pravého stáří: 75 a více let Dovršením 80 let dosáhne senior tzv. čtvrtého věku 15 Konkrétní okamžik, ve kterém člověk zestárne, nelze určit a chronologický (kalendářní) věk je ve všech případech pouze arbitrární a nepříliš přesnou mírou. Nicméně v jistém okamžiku tohoto plovoucího prahu mezi šedesáti a šedesáti pěti lety začne vykazovat příznaky stárnutí Biologické stáří Pro počátky skutečného stárnutí je rozhodující biologický věk člověka, označovaný také jako somatický věk, který odpovídá celkovému stavu růstu a vývoje jedince. Různí se i podle pohlaví. 17 Biologické stáří člověka na rozdíl od stáří chronologického, nenastupuje u všech lidí stejně. Je tudíž problematické stanovit biologický věk člověka. Organismus člověka, jeho funkce a systémy stárnou nerovnoměrně taky podle toho, jak byly využívány a zatěžovány. Stárnutí postupně zasahuje všechny orgány, ovlivňuje celé tělo a projevuje se v rychlosti a způsobu pohybu, v držení těla, chůzi, vzhledu člověka a jeho postavě. Svalstvo ochabuje, ztrácí se síla, je postižen zrak i sluch. Právě biologické projevy stárnutí často určují, že člověka začne jeho okolí považovat za starého. Biologický věk poukazuje na objektivní stav fyzického vývoje či 14 Wolf 1982, s Vágnerová Hamilton 1999, s Wolf 1982, s

13 degenerace. Obecně je tento pojem užíván poměrně volně k vyjádření celkového stavu lidského organismu. 18 Různé biologické změny provázející stárnutí vedou mimo jiné k tomu, že organismus má k dispozici stále menší množství energie potřebné k vyvíjení jakékoli činnosti. 19 Pro stárnutí je charakteristický úbytek řady duševních funkcí, podmíněný přirozenými změnami na úrovni biologické. Úbytek nastává pozvolna, v některých složkách už ve středním věku dospělosti. Je důsledkem změn v ústřední nervové soustavě, ale také ve smyslových orgánech, v pohybovém ústrojí, v činnosti žláz a v látkové přeměně. 20 Psychologické aspekty stáří se stávají předmětem odborného zájmu prakticky až ve 20. století. Přestože mezi fyzickými změnami a psychikou existuje vztah vzájemného ovlivňování, mnoho autorů upozorňuje na relativní autonomii psychických funkcí. Psychologické aspekty stárnutí jsou metodicky obtížně přístupné. Důvody jsou mnohé: stárnutí organismu, tedy i duše, začíná pozvolna a je otázkou, kdy vlastně přichází ten kvalitativní zvrat Sociální stáří Sociální stáří vyjadřuje kvalitu sociálního života a je ovlivněno nejenom sociálním stavem, ale také ekonomickou situací člověka a dalšími faktory. Je to sociální role, kterou stárnoucí člověk převezme v závislosti na pohledu společnosti na staré lidi. Sociální věk se vztahuje ke společenskému očekávání chování přiměřeného určitému biologickému věku. 22 Odchod do důchodu je významným sociálním mezníkem uzavírajícím jeden dlouhý úsek lidského života. Skupinu starších lidí v důchodu lze považovat za určitou sociální minoritu, která je v majoritní společnosti chápána jako 18 Hamilton 1999, s Wolf 1982, s Wolf 1982, s Haškovcová 1990, s Hamilton 1999, s

14 nevýznamná, neproduktivní a méně užitečná. Je definována ekonomickou závislostí na společnosti a omezenou možností do jejího dění nějak zasahovat. Člověk v důchodu symbolicky odchází ze společnosti, zůstávají mu jen soukromé role. V závislosti na změně role dochází rovněž ke změně hodnot a postojů. Období důchodu může být chápáno jako doba, která nemá jasně vymezený obsah a obecně platný smysl. Senior má právo rozhodovat o svém životě podle svého přání. Tato svoboda se může stát zátěží, protože ji lidé neumějí využít. Dosud byl jejich život organizován nutností chodit do práce. Problém pocitu prázdnoty života v důchodu často spočívá v tom, že si lidé zvykli akceptovat nějaký program a řídit se jím. Na dobu důchodu však společnost žádný závazný program neurčuje. Člověk si jej musí vytvořit sám, a to mnozí lidé nedovedou. 23 K sociálnímu vyloučení může docházet rovněž v důsledku zmenšujících se komunikačních schopností seniorů. Zhoršující se sluch, zrak, slovní zásoba a pomalejší reakce seniorů, mohou vést k vyřazení ze společnosti, nebo se jedinec za svá omezení stydí a z toho důvodu se sám ze společnosti vyřadí. Průběh stárnutí a stáří je ovlivňován nejenom biologickými faktory, ale také vztahem mezi jedincem a společností. Především v době, kdy jedinec odchází do důchodu, se závislost na společnosti projevuje zvlášť silně. Odchází z pracovního kolektivu, ztrácí většinu svých sociálních kontaktů a má potřebu navazovat kontakty nové, které by mu pomohly překonat vzniklé vakuum a poskytly pocit, že není v této situaci sám, bez pomoci. V tomto období výrazně klesá jeho sebevědomí, zvlášť u mužů, a hrozí, že se stárnoucí člověk izoluje, ztratí zájem o to, co se kolem něj děje, a propadne lhostejnosti. Výhodou je, když má senior možnost pobývat v rodinném prostředí. Necítí se tak izolovaný, má pocit, že někam patří, že je potřebný, což přispívá k jeho spokojenosti a kvalitě života. U většiny mužů se náhle a výrazně mění životní situace odchodem ze zaměstnání se všemi jeho důsledky (pokles sociální prestiže, změna životního stereotypu, ztráta významného zdroje uspokojení, náhlý úbytek 23 Vágnerová 2007, s

15 sociálních kontaktů apod.). Nároky na přizpůsobení (readaptaci) jsou obvykle značné. Naproti tomu u žen nastávají změny v sociálních rolích a v celkové životní situaci pozvolna, je tedy více času na přizpůsobení. 24 Strach ze stárnutí může vyvolat více potíží, než vlastní proces stárnutí. Mnoho záleží na tom, jaký postoj ke starým lidem zaujímá společnost, jaké klima pro ně vytváří, jak respektuje jejich právo na spokojený život, třebaže už nejsou produktivní, a jaká konkrétní opatření v tomto směru činí. 25 Negativní postoj společnosti se projevuje na psychice stárnoucího člověka a má vliv na jeho postoj k vlastnímu životu. Ten se uzavírá do sebe a tím může dojít ke vzniku různých psychických poruch. Skutečnost, že více lidí má šanci se dožít vyššího věku, nevnímá naše společnost zcela pozitivně. K všeobecně negativnímu pohledu na stáří se připojuje obava společnosti, že více důchodců bude potřebovat na důchody více peněz, které pak budou ve státní pokladně chybět. V poslední době diskutovaná otázka penzijní reformy oblibě seniorů ve společnosti nenapomáhá. To vše ovlivňuje negativně psychiku seniora, který přejímá všeobecně platný názor ve společnosti a svým chováním se mu podřizuje. Postoj současné společnosti ke stáří a starým lidem je spíše negativní. Stáří je chápáno jako období, kdy může člověk pouze chátrat, v nejlepším případě si zachovávat část toho, co získal dříve. Jeho zkušenosti i kompetence ztrácejí svůj význam, pro společnost není takový člověk ničím přínosný. Hodnotový systém této společnosti, který zdůrazňuje zachování všech především biologicky podmíněných kompetencí mládí (mladistvého vzhledu, výkonu atd.), staré lidi silně znevýhodňuje. Tuto tendenci podporují i média, která různým způsobem potvrzují značný význam vnějšího vzhledu a proklamované svěžesti jako současnou normu. To 24 Wolf 1982, s Wolf 1982, s

16 zároveň znamená, že cokoliv, co takové není, je považováno za podřadné. 26 Společnost by měla podporovat vytváření vzdělávacích, informačních a aktivizačních programů pro seniory ve sdělovacích prostředcích, které by jim pomohly lépe se orientovat v roli seniora a eliminovaly tak častý pocit vyloučení ze společnosti. Současná konzumní společnost oslavuje mládí s jeho fyzickou krásou, zdatností a výkonnosti. Nehovoří se a nepíše o přednostech stáří, jeho vyrovnanosti, zkušenostech a moudrosti, jak to dříve bylo běžné. 26 Vágnerová 2000, s

17 2 Příprava na stárnutí Aktivizace seniorů je součástí programů v rámci přípravy a řešení problematiky stárnutí populace. Aktivity a programy v ČR vycházejí z doporučení a programů EU a OSN v rámci řešení této problematiky v evropském a celosvětovém měřítku. Historie přípravy na stárnutí v České republice je nedílnou součástí historie přípravy na stárnutí v Evropě a koresponduje s celosvětovými projekty. Na začátku byly výsledky statistických údajů ve vyspělých zemích, které vyvolaly potřebu řešit situaci, kterou prognózovaly. Statistické údaje dál slouží k upřesňování zvolených postupů a řešení a staly se nedílnou součástí přípravy na stárnutí. Sociální rozvoj, lepší životní a pracovní podmínky, pokroky v medicíně a prosazování sociálních práv vedou k tomu, že méně lidí dnes umírá předčasně v dětství nebo během pracovního života. Získané roky života jsou hodnotou samy o sobě. Více lidí má možnost prožít delší život než v minulosti, a starší lidé tak tvoří významnější část populace než kdykoliv v minulosti. Stáří se stává přímou zkušeností většího počtu lidí. Současně máme méně dětí než v minulosti. 27 Česká republika drží evropský primát spolu s Finskem má nejpočetnější skupinu lidí ve věku let. Znamená to, že za deset let tato skupina bude patřit k seniorům a bude pravděpodobně do značné míry ekonomicky neaktivní a zároveň bude nejvíce čerpat zdravotní a sociální služby. 28 Nástup těchto silných ročníků do důchodu již v příštích letech značně zvýší míru závažnosti problematiky rostoucího počtu seniorů ČR. Totéž potvrzují i statistické prognózy. 27 Příprava na stárnutí v ČR. MPSV 28 Janatová, Zdravé stárnutí - výzva pro Evropu s. 7 17

18 Podíly osob v % ve věku 60 a více let (muži, ženy a celkem) v ČR, Rok Populace 60+ (z mužů) 60+ (z žen) Celkem * ,1 13,7 12,5 1961* ,6 16,9 14,9 1970* ,6 20,8 18,4 1980* ,9 19,4 16,9 1991* ,6 20,8 17,8 1995# ,8 21,0 18, ,3 21,4 18, ,2 23,2 20, ,4 26,4 23, ,2 29,1 26, ,7 30,6 27, ,3 32,0 29, ,7 33,3 30,6 * data ze sčítání lidu; # z bilancí k Výsledky z posledního sčítání lidu z , jak uvádí Český statistický úřad, ukazují přesněji současnou strukturu obyvatelstva. 29 Usnesení vlády ČR, část III. Důvodová zpráva. MPSV 18

19 Struktura obyvatelstva ČR k v % ČR, (struktura v %) Obyva- telstvo celkem 0-14 let let 65 a více let celkem celkem celkem muži ženy Celkem kraje 100,0 14,5 69,7 15,9 6,4 9,4 Hlavní město Praha 100,0 12,7 70,6 16,7 6,8 9,9 Středočeský kraj 100,0 15,6 69,5 14,9 6,2 8,8 Jihočeský kraj 100,0 14,6 69,5 15,8 6,5 9,3 Plzeňský kraj 100,0 14,2 69,6 16,3 6,8 9,5 Karlovarský kraj 100,0 14,4 70,2 15,4 6,3 9,1 Ústecký kraj 100,0 15,3 70,2 14,5 5,9 8,6 Liberecký kraj 100,0 15,1 69,9 15,0 6,1 8,9 Královéhradecký kraj 100,0 14,6 68,6 16,8 6,9 9,9 Pardubický kraj 100,0 14,7 69,2 16,1 6,6 9,5 Kraj Vysočina 100,0 14,6 69,1 16,3 6,7 9,6 Jihomoravský kraj 100,0 14,2 69,5 16,4 6,6 9,8 Olomoucký kraj 100,0 14,5 69,5 16,1 6,5 9,6 Zlínský kraj 100,0 14,2 69,4 16,5 6,5 10,0 Moravskoslezský kraj 100,0 14,5 70,0 15,5 6,2 9,3 30 Situace je vážná nejen v České republice, ale ve všech vyspělých státech světa. Vlády si závažnost situace uvědomují a již řadu let se snaží na základě získaných prognóz připravit se na tuto situaci a hledat cestu k jejímu řešení. Stejně tak přistupuje k řešení problému i Česká republika. Fakt, že se senioři dožívají vyššího věku, než tomu bylo v minulosti, si vyžaduje řešení. Prodlužující se délka života seniorů po odchodu do 30 Tab. 2.2 Obyvatelstvo podle věku podle krajů. ČSÚ 19

20 důchodu klade důraz na to, aby se kvalitou těchto získaných let začala společnost vážně zabývat. Je důležité změnit pohled společnosti na seniory a na způsob jejich života. Ve většině případů to už nejsou stařenky a stařečkové, o které se společnost stará v domovech důchodců a podobných zařízeních. O rostoucí počet seniorů by se ani postarat nedokázala. U stávajících důchodců je proto důležité zavést takové preventivní programy, které by seniory udržely co nejdéle zdravé, funkční a samostatné. Na budoucí seniory je pak potřeba osvětou působit tak, aby se na svůj život v důchodu předem připravovali, především budováním si zájmů a koníčků, které by v důchodu mohli pěstovat a rozvíjet. Pro současné seniory platí potřeba aktivního využití volného času s využitím nabídky volnočasových aktivit, které by jim měla společnost být schopná v dostatečné míře nabídnout. Potřebami seniorů a řešením otázky jejich rostoucího počtu se již zabývá vláda České republiky a řada dalších organizací. 2.1 Institucionální zabezpečení přípravy na stárnutí Historie a počátky řešení problematiky stárnutí populace u nás i na mezinárodní úrovni sahají do minulého století. Nejlépe situaci ozřejmí přehled nejdůležitějších aktivit a citace některých významných dokumentů týkajících se dané problematiky. V roce 1982 přijalo Světové shromáždění pro problematiku stárnutí ve Vídni Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí. Byl to první mezinárodní dokument v této oblasti. V roce1991 přijalo Valné shromáždění OSN Zásady OSN pro seniory. Celkem 18 zásad je seskupeno do 5 oblastí zaměřených na postavení seniorů: nezávislost, zapojení do společnosti, péče, seberealizace, důstojnost. V září 1999 se konala v Montrealu IV. Světová konference Mezinárodní federace stárnutí, kde bylo konstatováno, že zásady a doporučení zakotvené v těchto dvou dokumentech nejsou všeobecně uznávány ani dodržovány. Dále bylo OSN doporučeno navrhnout všem členským státům přijetí národních plánů přípravy na stáří a spolupracovat s národními vládami, nevládními organizacemi, družstevním, soukromým a dobrovolným sektorem při řešení 20

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Příprava na stárnutí z pohledu vzdělávání seniorů Ivo Rašín Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Demografická tichá revoluce, se může stát trestem za nevšímavost Příprava na vlastní stáří a život

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Preventivní programy zaměřené na stárnoucí populaci

Preventivní programy zaměřené na stárnoucí populaci Preventivní programy zaměřené na stárnoucí populaci aneb Nikdy není pozdě na podporu zdraví Hana Janatová Státní zdravotní ústav, Praha 1 Zdraví Nikdy není pozdě na podporu zdravého stárnutí Není nepřítomnost

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Název balíčku Jméno autora/autorů Mgr. Alexandra Tomášová Raškovice, březen 2013 Ostravská

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech "MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví.

Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Milan Šveřepa Centrum podpory transformace, o.p.s. Konference sociální psychiatrie, Přerov,

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Rovné příležitosti pro všechny generace @ IBM

Rovné příležitosti pro všechny generace @ IBM Petr Šebek IBM Česká republika Rovné příležitosti pro všechny generace @ IBM Podpora hodnot napříč generacemi E-mail: petr_sebek@cz.ibm.com Svět stárne = generační dopad na IBM populaci IBM populace rozdělená

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Závazek, spolupráce a kompromis

Závazek, spolupráce a kompromis Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Závazek, spolupráce a kompromis Aneb jak vznikla úmluva o právech osob se zdravotním postižením Camille Latimier Praha, 17.3.2012

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Školský management v perspektivě tří časových rovin

Školský management v perspektivě tří časových rovin Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Školský management v perspektivě tří časových rovin PhDr. Václav TROJAN, Ph.D. vedoucí katedry 07.06.2012 1 2 Přivítání na konferenci

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC 31. 3. 2015 1 PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZMĚNU KLUBU NKC vznik leden 2015 68 členek a členů pro koho lidé, kteří chtějí změnu a chtějí

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Aktualizovaná opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže

Aktualizovaná opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže Aktualizovaná opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže 1 Příloha k usnesení vlády ze dne... 2012 č.... Úkol: Ukazatel plnění: Odpovídají: Termín plnění: 1.

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno. Etický kodex sociálních pracovníků. 1.

Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno. Etický kodex sociálních pracovníků. 1. Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady 1.1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Dotazník pro osoby starší 50 let

Dotazník pro osoby starší 50 let Dotazník pro osoby starší 50 let Aktivní stárnutí můžeme charakterizovat jako zdravý a aktivní životní styl, který má pozitivní dopad na celkovou životní spokojenost osob starších 50 let. Důležitou součástí

Více

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD DEMOGRAFIE SENIORŮ Mgr. Michaela Němečková Stavební fórum, 22. 1. 215, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz Populace stárne.. je třeba seniorského bydlení? kde se tu vzali?

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 3. dubna 2008 Hlavní problém Ochrana dětí včr nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských

Více

Podporovat v udržení v soběstačnosti klienta v základních úkonech sebeobsluhy.

Podporovat v udržení v soběstačnosti klienta v základních úkonech sebeobsluhy. Poslání: "Podporujeme seniory zachovávat důstojný život a soběstačnost." Domov pro seniory Posláním Domova pro seniory je odborně poskytovat pomoc, podporu a péči lidem se sníženou soběstačností zejména

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

EU a rovnost žen a mužů ve sportu. Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC

EU a rovnost žen a mužů ve sportu. Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC EU a rovnost žen a mužů ve sportu Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC 1. Rovnost žen a mužů v EU Rovnost žen a mužů je: základním právem a hodnotou EU součástí zakládajících smluv Evropských

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Jak si stanovit osobní vizi

Jak si stanovit osobní vizi Action Academy Jak si stanovit osobní vizi ebook Blanka 2014 Jak si stanovit osobní vizi Osobní vize je jasná, konkrétní, působivá a aktivující představa budoucího stavu dosažených výsledků, postavení

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko)

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) A3 HnutíNezávislý život Elena Pečarič YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) 2 3 4 5 6 7 8 9 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 1 5 1 6 1 7 1 8 1 9 2 0 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 2 8 2 9 3 0 3 1 3 2

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více