Zpráva o postupu stanovení základních parametrů regulačního vzorce a stanovení cen pro II. regulační období v odvětví elektroenergetiky

Transkript

1 Zpráva o postupu stanovení základních parametrů regulačního vzorce a stanovení cen pro II. regulační období v odvětví elektroenergetky 1

2 1. Úvod I. regulační období Obecný přístup regulátora k nastavení II. regulačního období Pops konečných parametrů pro jednotlvé regulované čnnost ve II. regulační období Přenos elektřny Povolené náklady Odpsy Zsk Dstrbuce elektřny Povolené náklady Odpsy Zsk Koefcenty upravující základní parametry regulačního vzorce Eskalační faktor Faktor efektvty X Korekční faktor K Způsob výpočtu míry výnosnost - WACC Metodka stanovení cen v odvětví Přenos elektřny Cena za rezervac kapacty Cena za použtí přenosových sítí Systémové služby Dstrbuce elektřny Ceny za rezervac kapacty Cena za použtí sítí Ceny za dstrbuc na dstrbuční úrovn NN Čnnost Operátora trhu s elektřnou, a. s Výroba elektřny ze zdrojů nepřpojených do přenosové soustavy (decentrální výroba) Výroba elektřny z obnovtelných zdrojů a kogenerace Podpora výroby elektřny z obnovtelných zdrojů Podpora výroby elektřny z kogenerace Dodávka elektřny chráněnému zákazníkov

3 1. Úvod V roce 2004, který byl posledním rokem I. regulačního období, měl Energetcký regulační úřad (dále jen Úřad ) za úkol přpravt metodku regulace pro následující regulační období a metodkou stanovení cen I. regulační období. Úřad po svém vznku v roce 2001 zvoll metodu regulace obdobnou metodce využívané řadou evropských regulátorů RPI-X, která je založena na výkonnost společností. Základním prncpem metody je, že jednotlvým společnostem jsou stanoveny povolené výnosy (Revenue-cap) pro určté předem dané období, tzv. regulační období. Druhým prncpem je, že metoda regulace a předem stanovené povolené výnosy jsou po dobu trvání regulačního období neměnné, kromě eskalace faktorem RPI, upraveným o faktor efektvty X. V podmínkách České republky se ovšem jednalo o zcela nový přístup, protože zde byl do té doby užíván prncp nákladové regulace, př kterém byly každý rok posuzovány náklady společnost a na jejch základě byla stanovena výsledná cena. Podle zkušeností zahrančních regulátorů je doporučovaná doba trvání regulačního období v rozmezí tří až pět let. Vzhledem k tomu, že se jednalo o zcela odlšný přístup k metodce regulace, rozhodl se Úřad pro tříleté regulační období, a to od do Pro I. regulační období byly jednotlvým společnostem stanoveny povolené výnosy podle jednoduchého základního vzorce: PV N O Z který má pro regulac v energetce konkrétní tvar: PV PV kde: 0 N 0 O0 ROA PA0 PV 1 PV PV 0 N 0 O 0 ROA PA 0 PPI X PPI X povolené výnosy v příslušném regulovaném roce výchozí hodnota povolených výnosů výchozí hodnota provozních nákladů výchozí hodnota odpsů rentablta provozních aktv (míra zsku) výchozí hodnota provozních aktv ndex cen průmyslových výrobců v příslušném regulovaném roce faktor efektvty v příslušném regulovaném roce Tímto způsobem byla zajštěna po dobu trvání regulačního období stablta energetckých odvětí, a to jak pro konečné zákazníky, tak pro nvestory. Zároveň získal regulátor určtý nadhled nad regulací, protože neprováděl každoroční propočty jednotlvých parametrů regulačního vzorce. Je nutné ovšem přpustt negatva vzorce, a to že se skutečné hodnoty jednotlvých parametrů dosahované společnostm vyvíjely odlšným způsobem než parametry vzorce upravované eskalací regulátorem. 1

4 Výhody 1. vzorec byl jednoduchý a měl výhodu v určtém nadhledu nad problematkou 2. vzorec zaručoval regulátorov jstotu vývoje a stabltu cen v odvětví 3. motvoval společnost k úsporám Nevýhody č chyby 1. vývoj skutečných nákladů, odpsů a majetku nekorespondoval s regulátorem stanoveným hodnotam těchto parametrů (skutečný vývoj byl rozdílný především v majetku) 2. krátká doba trvání regulačního období 3. umělá alokace mez obchod a dstrbuc umožňovala vznk nepřesností v regulac Na základě uvedených zkušeností a analýz přínosů a nedostatků se regulátor rozhodl zachovat základní prncp regulace, ale přstoupl k několka úpravám Obecný přístup regulátora k nastavení II. regulačního období Cíle II. regulačního období Př přípravě II. regulačního období byly stanoveny základní cíle: př přechodu regulačních období zachovat stabltu odvětví, tzn. cenovou stabltu pro konečného zákazníka př zachování kvalty dodávky a zároveň zachovat zskovost pro nvestora, přpravt metodu, která bude založena na všeobecně akceptovaných prncpech, motvačním způsobem vést v průběhu regulačního období společnost ke zvyšování efektvnost, více pracovat s nvestcem v průběhu regulačního období. Regulační období Výrazná změna je, že druhé regulační období bude trvat pět let, tzn. od do Během I. regulačního období se prokázalo, že v průběhu tří let není dostatek časového prostoru k zobrazení efektu motvační regulace, protože v souladu s teorí regulace jsou data za druhý rok regulačního období základním podkladem pro nastavení dalšího regulačního období. Regulační vzorec Další, a pravděpodobně zásadnější, je změna regulačního vzorce. Rozdílem v přístupu je, že v regulačním vzorc bude k jednotlvým složkám přstupováno odděleně. Zároveň bylo nutné pro jednotlvé regulované čnnost použít vzorce, které se v některých detalech lší, tím byly zohledněny specfka těchto čnností. 2

5 Přenos elektřny ( pmi MI (1 pmi ) PPI) PV N0 (1 X ) O0 O WACCNHBT RAB0 100 Dstrbuce elektřny ( pmi MI (1 pmi ) PPI) PPI PV N0 (1 X ) O0 WACCNHBT RAB ZHA ZHA Výhody 1. vzorce zaručují regulátorov jstotu vývoje, stabltu v odvětví z 90%, (regulátor ovlvňuje náklady, odpsy a zakotvuje nomnální výnos na pět let) 2. vzorce zohledňují postupné přznání zsku na majetek v průběhu reg. období a zamezují razantnímu nárůstu na počátku příštího regulačního období; dozor nad nvestcem v odvětví 3. výnosnost je stanovena metodou WACC, 4. metodka zachovává zskovost odvětví z I. regulačního období tzv. metodou roku 0 5. metoda roku 0 přeceňuje společnost a dává možnost toto přecenění použít v případě rozdílného přecenění př unbundlngu Nevýhody č chyby 1. vzorce jsou složtější 2. na základě jednání jsou vzorce pro jednotlvé čnnost rozdílné 3. změna majetku vyžaduje specální metodku pro přznávání změn majetku a změnu výkaznctví, (nutno upravt vyhláškou) 4. nárůst majetku bude vyžadovat přznání vyššího zsku v průběhu regulačního období, což může vést k růstu ceny Přístup regulátora ke stanovení jednotlvých vzorců a jejch parametrů pro čnnost přenos elektřny, dstrbuce elektřny, je popsán v následujících kaptolách zprávy. Komunkace s regulovaným subjekty Před zahájením II. regulačního období byl regulátor povnen vyhlást parametry pro jednotlvé regulované čnnost v dostatečném časovém předsthu. Přesné termíny stanovení jednotlvých parametrů jsou uvedeny ve vyhlášce č. 438/2001 Sb. ve znění pozdějších předpsů, kterou se stanoví obsah ekonomckých údajů a postupy pro regulac cen v energetce a jsou následující: pro držtele lcence na přenos elektřny 7 měsíců před zahájením regulačního období, pro držtele lcence na dstrbuc elektřny 5 měsíců před zahájením regulačního období, V souladu s prncpy transparentního a otevřeného přístupu př tvorbě metodky regulace a konkrétních regulačních nástrojů a s cílem přpravt všeobecně akceptovanou metodu přpravl Úřad prezentac svých stanovsek ke způsobu defnování parametrů, se kterým seznáml zástupce jednotlvých regulovaných společností jž počátkem měsíce dubna Zástupc společností měl možnost se k prezentovaným stanovskům regulátora vyjádřt a předložt přpomínky. V návaznost na zahájení komunkace na téma nastavení II. regulačního období s regulovaným subjekty byl Úřad osloven ze strany vlastníků těchto regulovaných společností, kteří byl zplnomocněn k zastupování držtelů lcence v dalším jednání s Úřadem. 3

6 2. Pops konečných parametrů pro jednotlvé regulované čnnost ve II. regulačním období 2.1. Přenos elektřny Přenos elektřny je specfcká čnnost, a také postavení provozovatele přenosové soustavy v České republce ČEPS, a. s., je v porovnání s dstrbučním společnostm odlšné. Pro čnnost přenosu byl stanoven konečný vzorec pro stanovení povolených výnosů: ( pmi MI (1 pmi ) PPI) PV N0 (1 X) O0 O WACCNHBT RAB0 100 PV N 0 O 0 RAB 0 WACC NHBT X MI PPI p MI ΔO ΔZHA povolené výnosy v příslušném regulovaném roce pořadové číslo v příslušného regulovaného roku výchozí hodnota provozních nákladů výchozí hodnota odpsů výchozí hodnota provozních aktv míra výnosnost faktor efektvty mzdový eskalační faktor průmyslový eskalační faktor (ndex cen průmyslových výrobců) koefcent mzdového eskalačního faktoru změna hodnoty odpsů v příslušném regulovaném roce změna hodnoty regulační báze aktv v příslušném regulovaném roce Jednotlvé parametry vzorce jsou popsány v následujících odstavcích Povolené náklady ZHA Povolené náklady držtele lcence na přenos elektřny pro II. regulační období jsou defnovány následujícím způsobem: Povoleným náklady jsou: provozní náklady k zajštění lcencované čnnost, pojštění majetku a odpovědnost za škody, bankovní poplatky. Do povolených nákladů se nezahrnují: daňově neuznatelné náklady, úroky z úvěrů a leasngová marže, náklady na tvorbu a zúčtování rezerv, leasngové splátky, ostatní fnanční a mmořádné náklady. V případě společnost ČEPS, a. s., se regulátor rozhodl stanovt vstupní hodnoty povolených nákladů pro II. regulační období na základě výsledných hodnot z posledního účetně ukončeného roku, tzn. skutečných nákladů roku Důvodem pro rozhodnutí použtí skutečných nákladů bylo, že se společnost v průběhu I. regulačního období chovala efektvně a dodržela hodnoty předepsané regulátorem. 4

7 Tato hodnota byla upravena o eskalační faktor složený z ndexu cen průmyslových výrobců a mzdového ndexu roku 2004, a plošný faktor efektvty na vstupní hodnotu pro první rok regulačního období N Odpsy Odpsy zařazené do regulačního vzorce vycházejí z účetní hodnoty provozních aktv společnost, a pro stanovení jejch výše se používají sazby účetních odpsů. Jako vstupní hodnota pro II. regulační období byly použty účetní odpsy v roce Podle ekonomcké teore mají odpsy pokrývat společnost náklady na prostou reprodukc provozních aktv, tak aby neklesala jejch zůstatková účetní hodnota. Ovšem v konkrétním případě společnost ČEPS, a. s., docházelo v posledním období k nvestcím nžším, než jsou účetní odpsy, a je jsté rzko, trvání tohoto trendu. Proto se regulátor rozhodl, že nebude odpsy upravovat v průběhu II. regulačního období o eskalační faktor, ale o změnu hodnoty odpsů, čímž bude ve vzorc zahrnuta vždy jejch skutečná hodnota. Společnost bude tímto způsobem motvována k renvestcím ve výš účetních odpsů, tak aby udržela hodnotu provozních aktv (tím zsku), což bude mít pro konečného zákazníka efekt zajštění kvalty a spolehlvost poskytované služby Zsk Pro II. regulační období byl parametr zsk defnován jako součn míry výnosnost a hodnoty regulační báze aktv. Míra výnosnost Míra výnosnost byla pro II. regulační období stanovena na základě všeobecně akceptované metodky vypočtu vážených průměrných nákladů kaptálu - WACC. Pops metodky výpočtu je uveden v kaptole č. 4 zprávy. 5

8 Pro společnost ČEPS, a. s., byly stanoveny následující hodnoty: Parametr vzorce Hodnota r f = bezrzková míra výnosu 4,18% ß unlevered = koefcent beta nevážený 0,250 ß levered = koefcent beta vážený 0,296 ERP (příp. r M - r f ) = tržní rzková přrážka 6,32% D = objem czího kaptálu 20% E = objem vlastního kaptálu 80% T = daňová sazba 26,0% r d = náklady czího kaptálu 4,68% r e = náklady vlastního kaptálu 6,05% WACC NHAT - nomnální hodnota (po zdanění) 5,534% Daň z příjmu právnckých osob 26,0% WACC NHBT - nomnální hodnota upravená o vlv daně (před zdaněním) 7,479% Regulační báze aktv Regulační báze aktv je základnou, na kterou je uplatňována míra výnosnost. Základním podkladem pro stanovení její hodnoty jsou provozní aktva, jejchž defnce je stanovena v 4 vyhlášky č. 439/2001 Sb., ve znění pozdějších předpsů. V případě společnost ČEPS, a. s., bylo př jejím vznku (vyčleněním do nově vznklé dceřnné společnost ve vlastnctví společnost ČEZ, a. s.) v roce 1998 provedeno přecenění účetní hodnoty majetku. Proto se Úřad rozhodl zůstatkovou hodnotu provozních aktv, sloužících k zajštění lcencované čnnost, použít ke stanovení RAB. Jako vstupní hodnotu pro II. regulační období bylo rozhodnuto použít hodnotu provozních aktv z posledního účetně uzavřeného roku předcházejícího regulačnímu období, tzn. roku V souvslost s problematkou renvestc se jedná o dentcký problém jako v případě odpsů, tzn. že je zde určtý předpoklad, že v účetnctví společnost bude vlvem nedostatečných nvestc hodnota provozních aktv klesat. Hodnota RAB bude každoročně upravena o změnu účetních zůstatkových hodnot provozních aktv. Tímto krokem bude společnost ČEPS, a. s., motvována k renvestcím udržujícím výš hodnoty RAB, tak aby jí neklesal v průběhu regulačního období zsk. 6

9 2.2. Dstrbuce elektřny Pro čnnost dstrbuce elektřny byl stanoven konečný vzorec pro stanovení povolených výnosů: ( pmi MI (1 pmi ) PPI) PPI PV N0 (1 X ) O0 WACCNHBT RAB ZHA PV N 0 O 0 RAB 0 WACC NHBT X MI PPI p MI ΔZHA povolené výnosy v příslušném regulovaném roce pořadové číslo příslušného regulovaného roku výchozí hodnota provozních nákladů výchozí hodnota odpsů výchozí hodnota provozních aktv míra výnosnost faktor efektvty mzdový eskalační faktor průmyslový eskalační faktor (ndex cen průmyslových výrobců) koefcent mzdového eskalačního faktoru změna hodnoty regulační báze aktv v příslušném regulovaném roce Povolené náklady Povolené náklady držtele lcence na dstrbuc elektřny pro II. regulační období jsou defnovány následujícím způsobem: Povoleným náklady jsou: provozní náklady k zajštění lcencované čnnost, pojštění majetku a odpovědnost za škody, bankovní poplatky. Do povolených nákladů se nezahrnují: daňově neuznatelné náklady, úroky z úvěrů a leasngová marže, náklady na tvorbu a zúčtování rezerv, leasngové splátky, ostatní fnanční a mmořádné náklady. Všeobecně používaná teore regulace předpokládá, že se náklady vstupující do následujícího regulačního období stanovují na základě analýzy skutečně dosažených hodnot v období předcházejícím. Tato teore ovšem vychází z předpokladu, že společnost v průběhu regulačního období tlakem na efektvtu své náklady snžují, čímž dosahují vyšších zsků, než jm stanovl regulátor. Ve skutečnost ovšem většna dstrbučních společností nejen že v rozporu s popsanou teorí náklady nesnžovala, ale dokonce stanovenou hodnotu překročla. Překročením regulovaných nákladů ze strany společností se regulátor dostal do pozce, kdy musel zvolt jnou metodku resp. rozhodnout, v jaké výš náklady pro II. regulační období stanoví. Volbou varanty, př které by vycházel ze skutečně dosažených hodnot za poslední ukončený rok předcházející II. regulačnímu období, by došlo ke skokovému nárůstu ceny pro konečné zákazníky. Další varantou, kterou mohl regulátor použít, bylo na základě analýzy náklady I. regulačního období upravt konkrétní vybrané položky nákladů. Provést tak 7

10 podrobnou analýzu jednotlvých nákladů u všech společností a následně obhájt její výstupy nebylo v možnostech Úřadu. Proto regulátor zvoll metodku popsanou v následujícím odstavc. Základní prncp byl, že společnost nastavenou úroveň znaly předem a měly své náklady přzpůsobt. Proto regulátor vycházel právě z této známé hodnoty, kterou podle pravdel I. regulačního období eskaloval ndexem cen průmyslových výrobců a faktorem efektvty za roky ; pro rok 2003, kdy byla deflace, se v souladu s pravdly pro II. regulační období použla hodnota eskalačního faktoru 100; a nakonec byl uplatněn eskalační faktor složený z ndexu cen průmyslových výrobců a mzdového ndexu roku 2004, a plošný faktor efektvty. Takto byla stanovena vstupní hodnota pro první rok II. regulačního období N Odpsy Pro jednotlvé čnnost jsou vyhláškou č. 439/2001 Sb., ve znění pozdějších předpsů, určeny odpsové sazby pro vybrané druhy provozních aktv. Odpsové sazby provozních aktv pro čnnost dstrbuce elektřny jsou stanoveny v příloze č. 2 vyhlášky č. 439/2001 Sb., ve znění pozdějších předpsů. Jako podklad pro stanovení parametru byly použty účetní odpsy za poslední účetně uzavřený rok předcházející regulačnímu období, tzn. rok Důvodem je, že se jedná o odpsy exstujících provozních aktv společnost, které vytváří prostředky na jejch nutnou obnovu formou renvestc. Tato hodnota byla upravena průmyslovým eskalačním faktorem PPI z roku 2004 na hodnotu O 0, přčemž v následujících letech regulačního období bude upravována shodným způsobem, tzn. bez zařazení faktoru efektvty Zsk Pro druhé regulační období byl parametr zsk pro čnnost dstrbuce elektřny defnován shodně jako pro čnnost přenos elektřny, tzn. jako součn míry výnosnost a hodnoty regulační báze aktv. Míra výnosnost V I. regulačním období stanovl Úřad míru výnosnost jako rentabltu provozních aktv. Pro II. regulační období bylo rozhodnuto určt míru výnosnost na základě všeobecně akceptované metodky vypočtu vážených průměrných nákladů kaptálu - WACC. Pops metody je uveden v kaptole č. 4 této zprávy. 8

11 Pro čnnost dstrbuce elektřny byly stanoveny následující hodnoty: Parametr vzorce Hodnota Regulační báze aktv r f = bezrzková míra výnosu 4,18% ß unlevered = koefcent beta nevážený 0,350 ß levered = koefcent beta vážený 0,461 ERP (příp. r M - r f ) = tržní rzková přrážka 6,32% D = objem czího kaptálu 30% E = objem vlastního kaptálu 70% T = daňová sazba 26,0% r d = náklady czího kaptálu 4,68% r e = náklady vlastního kaptálu 7,09% WACC NHAT - nomnální hodnota (po zdanění) 6,004% Daň z příjmu právnckých osob 26,0% WACC NHBT - nomnální hodnota upravená o vlv daně (před zdaněním) 8,114% Regulační báze aktv je základnou, na kterou je uplatňována míra výnosnost. Základním podkladem pro stanovení její hodnoty jsou provozní aktva, jejchž defnce je dána v 4 vyhlášky č. 439/2001 Sb., ve znění pozdějších předpsů. Vzhledem k tomu, že jedním ze základních cílů Úřadu pro II. regulační období bylo zachování zskovost odvětví jako celku, tzn. zachování podmínek pro nvestora, který vstupoval do odvětví v předcházejícím období, bylo nutné stanovt způsob přecenění provozních aktv. Jeho nezbytnost vyplývala ze změny metodky a tím výše uplatněné míry výnosnost v porovnání s I. regulačním období. Exstuje řada způsobů, jak provést ocenění aktv s rozdílnou časovou a fnanční náročností. Regulátor zvoll metodu, která spočívá právě na prncpu zachování zskovost odvětví. Stanovení hodnoty regulační báze aktv vychází z hstorcké hodnoty přměřeného zsku. Výchozí hodnota RAB pro čnnost dstrbuce elektřny pro II. regulační období byla stanovena následujícím způsobem: zsk RAB WACC NHBT 2005 RAB2005 RAB2000 ZHA

12 2005 Zařazením ZHA byly do hodnoty regulační báze aktv za roky přčteny 2001 skutečné hodnoty změn zůstatkových hodnot provozních aktv a za roky ZHA Pro další následující roky regulačního období bude přpravena metodka pro uznávání ΔZHA. Rozdíl mez započítanou hodnotou a skutečnou hodnotou aktvovaného majetku v regulovaném roce bude Úřad upravovat prostřednctvím korekčního faktoru. 3. Koefcenty upravující základní parametry regulačního vzorce Pro čnnost v odvětví elektroenergetky zvoll Úřad ke koefcentům upravujícím jednotlvé parametry shodný přístup a způsob uplatnění v regulačním vzorc Eskalační faktor Průmyslový eskalační faktor byl defnován jako ndex cen průmyslových výrobců a je uplatňován jak na náklady, tak v případě dstrbuce elektřny na odpsy. Bylo stanoveno, že v případě deflace (PPI100) nebude průmyslový eskalační faktor použt, resp. bude roven 100. Průmyslový eskalační faktor se podílí na celkovém eskalačním faktoru uplatňovaném na náklady pro čnnost přenos elektřny 85 % a pro čnnost dstrbuce elektřny 65 % (1- koefcent mzdového eskalačního faktoru). Na odpsy pro čnnost dstrbuce elektřny je uplatňován 100% váhou. Další zásadní změnou, kterou zavedl Úřad pro II. regulační období, je mzdový eskalační faktor, který odráží odlšný vývoj mezd, které jsou součástí povolených nákladů, než je vývoj průmyslového eskalačního faktoru. Je uplatňován pouze na náklady, a do regulačního vzorce je zařazený váhou koefcentu mzdového eskalačního faktoru. Mzdový eskalační faktor se podílí na celkovém eskalačním faktoru pro čnnost přenos elektřny 15 % a pro čnnost dstrbuce elektřny 35 % (koefcent mzdového eskalačního faktoru) Faktor efektvty X Jedná se o koefcent, který omezuje vlv eskalačních faktorů na náklady. Tím jsou společnost nuceny k efektvnějšímu chování spojenému se snžováním nákladů, které působením faktoru X nekopírují růst cen. Pro celé pětleté II. regulační období stanovl Úřad pro společnost podnkající v odvětví elektroenergetky plošný faktor efektvty, který ukládá celkové snížení nákladů o 10 %. To znamená, že roční hodnota se stanoví následujícím způsobem: X 1 5 0,9 2,085% 3.3. Korekční faktor K Prncp uplatnění korekčního faktoru lze zjednodušeně popsat, jako úpravu skutečných výnosů poskytovatele určté služby na hodnotu povolených výnosů stanovenou regulátorem. Rozdíl mez skutečným výnosy za regulovaný rok, které jsou výsledkem ceny (stanovené jako poměru povelených výnosů a plánu technckých jednotek) a skutečných technckých jednotek, a povoleným výnosy je korekční faktor za příslušný rok. 10

13 O něj jsou upraveny povolené výnosy pro následující regulovaný rok. Protože je korekční faktor zařazen do povolených výnosů až s dvouletým zpožděním, je př jeho uplatnění zohledněna časová hodnota peněz. Korekce může nabývat kladných nebo záporných hodnot a pro oba případy je časová hodnota peněz jednotná. Zabrání se tak možnému spekulatvnímu přístupu př zadávání plánovaných hodnot. Pozn. Přesná metodka pro stanovení korekčního faktoru je uvedena pro elektroenergetku v příloze č. 9 vyhlášky č. 438/2001 Sb., ve znění pozdějších předpsů. 4. Způsob výpočtu míry výnosnost - WACC 1. WACC NHBT WACC 1 T NHAT E E D 2. WACC r r 1 T NHAT 3. r r ERP e 4. r r CS d f f L 5. L unl 1 1 T e D E d D E D Nomnální WACC NHBT který se používá ve vzorc pro výpočet povolených výnosů, se vypočítá z WACC NHAT navýšením o daň z příjmu, aby skutečný zsk, který společnostem po zdanění zůstane, byl na úrovn, kterou stanovl regulátor Nomnální WACC NHAT byl vypočítáván jako vážený průměr ceny vlastního a czího kaptálu, přčemž váhy jsou tvořeny objemem těchto složek kaptálu. Cena czích zdrojů byla navíc snížena o míru zdanění, jelkož úroky z czího kaptálu jsou zahrnovány do daňově uznatelných nákladů, a působí zde proto jako daňový štít. Náklady vlastního kaptálu r e Náklady vlastního kaptálu byly vyjádřeny součtem bezrzkové míry r f a část tržní rzkové přrážky ERP, která je determnovaná hodnotou koefcentu β L. Náklady czího kaptálu r d Náklady czího kaptálu byly vyjádřeny součtem bezrzkové míry výnosu (r f ) ve výš 4,18 % a kredtního rozpětí (CS) ve výš 0,5 %. Kredtní rozpětí vyjadřuje úrokovou přrážku, která zohledňuje míru rzka nvestce. Poměr vlastních a czích zdrojů E / D Poměr czího a vlastního kaptálu byl stanoven rozhodnutím Úřadu za účelem většího využtí czích zdrojů, jejchž cena byla v porovnání s vlastním kaptálem nžší. S ohledem na současnou kaptálovou strukturu regulovaných subjektů byla míra fnancování z czích zdrojů stanovena v porovnání se zahrančím poměrně nízko. Daňová sazba T Bylo rozhodnuto, že hodnota WACC bude v průběhu regulačního období neměnná, jedným případem kdy bude provedena její úprava, je změna sazby daně z příjmu. 11

14 Bezrzková výnosová míra r f Bezrzková výnosová míra byla stanovena na základě pětletých dluhopsů ( ); vzhledem k použtí nomnální hodnoty WACC v rámc pětletého regulačního období. Z této úvahy vyplývá pro nvestory větší jstota pro plánování návratnost nvestc na celé regulační období fxace na 5 let. Hodnota bezrzkové výnosové míry byla vypočtena na základě výnosu státního dluhopsu CZ ; číslo emse 42, číslo tranše 4. Jedná se o pětletý státní dluhops, který dobou splatnost ( ) nejvíce odpovídá délce II. regulačního období. Koefcent β unl Jeho hodnota byla odvozena od průměru β koefcentů evropských dstrbučních společností obchodovaných na burze a plně koresponduje z hodnotam, které se pro regulační účely rozhodly použít národní regulační orgány ve Velké Brtán, Nzozemí a Rakousku. Koefcent β L Pro použtí do výpočtu ceny vlastního kaptálu bylo nutné hodnotu koefcentu β unl upravt (tzv. vážt) podle míry zadlužení konkrétní společnost a podle míry zdanění, které daná společnost podléhá. Tržní rzková přrážka ERP Kvantfkace tržní rzkové přrážky byla provedena na základě hodnot dosažených na kaptálových trzích USA za období od r Tržní rzková přrážka USA byla následně zvýšena o rzkovou přrážku země, která byla odvozena od ratngového stupně dosaženého Českou republkou. 12

15 5. Metodka stanovení cen Od 1. ledna 2005 jsou Úřadem regulovány ceny těchto čnností: a) přenos elektřny prostřednctvím přenosové soustavy, b) poskytování systémových služeb, c) dstrbuce elektřny oprávněným zákazníkům na jednotlvých napěťových úrovních, d) čnnost operátora trhu v členění podle zvláštního právního předpsu (vyhláška č. 373/2001 Sb., ve znění pozdějších předpsů, kterou se stanoví pravdla pro organzování trhu s elektřno a zásady tvorby cena za čnnost operátora trhu) e) výroba elektřny ze zdrojů nepřpojených do přenosové soustavy, f) výroba elektřny z obnovtelných zdrojů, g) výroba elektřny z kombnované výroby elektřny a tepla, h) dodávka elektřny chráněným zákazníkům na dstrbuční úrovn nízkého napětí, ) dodávka elektřny od dodavatele poslední nstance. Forma regulace výše uvedených čnností je následující: čnnost ad a) e) - ceny jsou ndvduální pro jednotlvé držtele lcence, - jsou regulovány formou úředně stanovených cen jako ceny pevné, čnnost ad f) g) - jsou regulovány formou úředně stanovených cen jako ceny mnmální resp. jako ceny pevné, - podpora obnovtelných zdrojů energe a kombnované výroby elektřny a tepla (dále jen kogenerace ) je řešena jednak formou pevného příspěvku ke smluvní (neregulované) ceně, jednak formou povnného výkupu elektřny za ceny mnmální, čnnost ad h ) - je regulována formou úředně stanovené ceny jako cena maxmální. Výsledná cena dodávky elektřny pro konečného zákazníka se skládá z komponent uvedených v bodech a - g, dále je její součástí neregulovaná cena za slovou elektřnu. Cena slové elektřny je v případě oprávněných zákazníků zcela předmětem smluvních vztahů mez odběratelem a dodavatelem bez vlvu ze strany Úřadu. V případě chráněných zákazníků vstupuje do tarfů jako průměrná nákupní cena stanovená Úřadem Přenos elektřny V případě regulace cen za přenos elektřny došlo ve II. regulačním období ke změně rozsahu regulovaných čnností, kdy jž všechny lcencované čnnost společnost ČEPS, a. s., jsou regulovány. Způsob regulace cen přenosového systému významně ovlvnlo Nařízení 1228/2003 EC a to tím, že neumožňuje zpoplatnt export žádným platbam. Současně umožňuje regulovat čnnost a výnosy z procesu přdělování kapact na přeshrančních proflech, v důsledku čehož je část příjmů z aukcí použta ke snížení povolených výnosů provozovatele přenosové soustavy, které se projevlo snížením ceny za rezervac kapacty. 13

16 Této možnost Úřad využl a výnosy z čnnost organzování aukcí na přeshranční přenosové kapacty, která nebyla v I. regulačním období regulována, jsou ve II. regulačním období zahrnuty do regulace a to následujícím způsobem: a) část výnosů z aukcí je zahrnuta do povolených výnosů společnost za čnnost přenosu za účelem jejch celkového snížení a tedy snížení výsledné ceny za přenos, b) část výnosů z aukcí je určena k úhradě nákladů provozovatele přenosové soustavy souvsejících s úhradou ITC mechansmu (ITC = Inter-TSO Compensaton), v rámc kterého jsou vyrovnávány platby mez provozovatel přenosových soustav v členských státech Evropské une v důsledku využívání část přenosového systému ostatním provozovatel přenosových soustav, c) část výnosů slouží jednak jako rezerva ke krytí případných záporných sald výsledků ostatních regulovaných čnností společnost ČEPS, a. s., jednak k posílení a rozvoj přeshrančních proflů provozovatele přenosové soustavy. Předmětem regulace jsou povolené výnosy provozovatele přenosové soustavy, které jsou dány součtem povolených nákladů, odpsů a zsku. Povolené výnosy jsou sníženy o část příjmů z aukcí (vz výše), jejíž hodnotu stanovl Úřad konstantní po celé druhé regulační období Cena za rezervac kapacty Z povolených výnosů a roční rezervované kapacty odběratelů z přenosové soustavy se stanovuje cena za rezervac kapacty. Základním klíčem pro rozdělení povolených výnosů na jednotku rezervované kapacty jsou maxma zatížení odběratelů přpojených do přenosové soustavy (dstrbučních společností konečných zákazníků), přčemž do výpočtů vstupuje průměr blančních sald hodnových maxm odběru z přenosové soustavy ve 4 zmních měsících (lstopad až únor) za 3 předcházející období. Př výpočtu se zohledňují zpětné toky do přenosové soustavy Cena za použtí přenosových sítí Cena za použtí přenosových sítí se stanovuje z proměnných nákladů provozovatele přenosové soustavy a plánovaného přeneseného množství elektřny (bez exportu a tranztu). Proměnné náklady provozovatele přenosové soustavy jsou stanoveny na základě povoleného množství ztrát v přenosové soustavě a průměrné nákupní ceny elektřny na krytí těchto ztrát. Podrobný postup stanovení cen za přenos elektřny (ceny za rezervac kapacty, ceny za použtí sítí) je uveden v příloze č. 1 vyhlášky č. 438/2001 Sb., ve znění pozdějších předpsů. Za příslušný účetně ukončený kalendářní rok provádí Úřad vyhodnocení výsledků regulace a na jeho základě příslušné korekce, které se následně promítají do cen za přenosové služby v následujícím regulovaném roce se zohledněním časové hodnoty peněz. V případě čnnost přenosu se provádí korekce u proměnné složky ceny v tomto případě se korguje dosažená míra ztrát v přenosové soustavě a ekonomcké výsledky plynoucí ze skutečné cenové úrovně elektřny nakupované na ztráty v soustavě. Výnosy z cen za rezervac kapacty přenosových sítí nepodléhají korekc. 14

17 5.2. Systémové služby Systémové služby jsou nezbytné k zajštění vyrovnané výkonové blance mez výrobou elektřny a její spotřebou a tedy stablty elektroenergetckého systému. Provozovatel přenosové soustavy je schopen tyto služby zajšťovat na základě nákupu podpůrných služeb. Prncp výpočtu ceny za systémové služby vychází z objemu nákladů na podpůrné služby, kterým společnost ČEPS, a. s., zajšťuje stabltu elektrzační soustavy. Celkové náklady na podpůrné služby v regulovaném roce však mohou být značně ovlvněny celou řadou faktorů, jako např.: - cenou slové elektřny, od níž se odvíjí ceny nabízených podpůrných služeb, - předpokládanou výstavbou větrných elektráren na území České republky, které vyvolávají zvýšení nároků na zajštění stablty elektroenergetckého systému a tedy zvýšení nákladů na nákup podpůrných služeb, - výše exportu a mportu elektřny. Naprot tomu exstují různé nástroje pro provozovatele přenosové soustavy, kterým může dosahovat Úřadem defnovaných úspor v oblast nákladů na nákup podpůrných služeb. Z těchto nástrojů lze uvést např. formu dlouhodobých (víceletých) kontraktů na nákup těchto služeb a tedy jstá garance určté úrovně nákladů na podpůrné služby v dlouhodobějším horzontu. Z celkových nákladů se dělením plánovaným množstvím přenesené elektřny stanovuje cena za systémové služby. Podrobný postup stanovení ceny za systémové služby je uveden v příloze č. 2 vyhlášky č. 438/2001 Sb., ve znění pozdějších předpsů. Obdobně jako u čnnost přenosu elektřny za čnnost poskytování systémových služeb provádí Úřad vyhodnocení výsledků regulace a na jeho základě příslušné korekce, které se promítají do cen za systémové služby v následujícím regulovaném roce se zohledněním časové hodnoty peněz 5.3. Dstrbuce elektřny Pro účely regulace cen dstrbuce elektřny resp. výnosů z této čnnost je dstrbuční systém rozčleněn na následující část: - dstrbuční síť velm vysokého napětí (VVN), - dstrbuční síť vysokého napětí (VN), - dstrbuční síť nízkého napětí (NN). Obdobně jako u čnnost přenosu u čnnost dstrbuce na VVN a VN jsou stanoveny dvě složky ceny za dstrbuc elektřny, a to cena za rezervac kapacty a cena za použtí sítí Ceny za rezervac kapacty Ceny za rezervac kapacty na jednotlvých dstrbučních úrovních jsou stanoveny z povolených výnosů dstrbuční společnost na příslušných napěťových úrovních dělením technckým jednotkam (tj. celkové kapacty v MW rezervované odběratel konečným zákazníky lokálním dstrbučním soustavam pro příslušný regulovaný rok). Př stanovení cen na nžších napěťových hladnách (tj. VN a NN) se navíc zohledňují transformace na nžší napěťové hladny (VVN/VN, VN/NN). Tímto způsobem je stanovena cena za rezervac kapacty dstrbučních úrovních VVN a VN, v případě hladny NN je postup nepatrně odlšný (prncp tvorby cen za dstrbuc na hladně NN bude uveden dále). 15

18 Cena za použtí sítí Cena za použtí sítí pokrývá proměnné náklady provozovatele dstrbuční soustavy vyvolané dopravou elektřny dstrbučním systémem. Pro II. regulační období byla Úřadem zvolena regulace proměnných nákladů prostřednctvím stanovení povolené míry ztrát příslušné napěťové hladny dstrbučního systému, která zahrnuje povolenou míru technckých ztrát konstantní po celé regulační období a povolenou míru obchodních ztrát s defnovaným degresvním charakterem ve stejném období. Povolená míra technckých ztrát povolená míra obchodních ztrát je pro jednotlvé provozovatele dstrbučních soustav stanovena ndvduálně, míra snžování obchodních ztrát v průběhu druhého regulačního období platí plošně pro všechny provozovatele dstrbučních soustav a ční 2,085 % ročně (tj. 10 % za celé regulační období). Z povolené míry celkových ztrát a průměrné nákupní ceny slové elektřny na krytí ztrát v soustavě, kterou stanoví Úřad a která je dále použta jako podklad pro stanovení cen dodávky elektřny pro chráněné zákazníky, se určí proměnné náklady provozovatele dstrbuční soustavy na příslušné napěťové hladně. Tyto náklady se následně dělí celkovým plánovaným množstvím elektrcké energe, která by měla být dstrbuována příslušnou napěťovou hladnou, a výsledkem je cena za použtí sítí dané dstrbuční úrovně. Vzhledem k tomu, že elektřna je odběratel dopravována různým úrovněm elektroenergetckého dopravního systému (přenosový systém, jednotlvé napěťové úrovně dstrbučního systému), ceny za použtí sítí na nžších napěťových úrovních proto kryjí proměnné náklady na vyšších napěťových hladnách dstrbučního systému a přenosového systému. Podrobný postup stanovení cen za dstrbuční služby je uveden v přílohách č. 3 a č. 4 vyhlášky č. 438/2001 Sb., ve znění pozdějších předpsů. Pro II. regulační období Úřad nově zavedl jednosložkovou cenu za použtí sítí provozovatelů regonálních dstrbučních soustav na hladně VN pro nepravdelné krátkodobé odběry. Cena je stanovena tak, že její použtí je výhodné pro oprávněné zákazníky na hladně VN s dobou využtí maxma zatížení menším než 300 hodn za rok. Pro vyšší doby využtí maxma zatížení je pro konečného zákazníka vhodnější platba dvousložkové ceny za dstrbuc (za rezervac kapacty a za použtí sítí) Ceny za dstrbuc na dstrbuční úrovn NN S postupující lberalzací trhu s elektřnou, kdy se od stávají oprávněným zákazníky všchn koneční zákazníc kromě domácností, musela být řešena otázka dstrbučních sazeb na hladně nízkého napětí. Možné řešení dstrbučních sazeb na hladně NN spočívalo buď ve volbě stejného prncpu tvorby cen jako na dstrbučních úrovních VVN a VN (tj. jedna dvousložková známka pro danou hladnu systém ceny za rezervac kapacty a ceny za použtí sítí), nebo v dferencac cen za dstrbuční služby na hladně NN v závslost na charakteru odběru a zachovat podobnou strukturu tarfů jako doposud. V prvním regulačním období, kdy všchn koneční zákazníc přpojení na hladnu NN byl chránění, vstupovala do výpočtů výsledných tarfů pro chráněné zákazníky kumulatvní jednosložková cena za dstrbuc elektřny. Vzhledem k tomu, že př systému jedné dvousložkové ceny by zankla motvace pro zákazníky umožnt provozovatel dstrbučního systému operatvní řízení spotřeby pro účely vyrovnávání stablty dstrbučního systému a že by současně došlo k vytvoření zcela odlšných relací ve srovnání se stávajícím tarfním cenam na hladně NN, přstoupl Úřad ke stanovení cen za dstrbuční služby rozlšené dle nároků odběrů na využtí sítí. 16

19 Tvorba cen za dstrbuc na hladně NN ve II. regulačním období spočívá v postupné alokac celkových nákladů na dstrbuc (jak stálé složky povolených výnosů, tak proměnné složky proměnných nákladů), které musí být pokryty prostřednctvím dstrbučních sazeb. Prncp alokace je uveden na obr. 1. Obr. 1 Prncp rozdělení výnosů dstrbuční společnost do jednotlvých dstrbučních tarfů Stálá část Povolené výnosy NN + Výnosový efekt z K + stálá část nákladů na vyšší napěťové hladny DISTRIBUCE - NN Proměnná část Náklady na ztráty v NN + náklady na ztráty vyšších napěťových hladn k k MOP MOO k k k k k k C01 C25 C46 D01 D25 D46 k k k k k k k k k k Stálý VT Stálý VT NT Σ A kwh VT Σ A kwh VT kwh NT Stálý VT Stálý VT NT Σ A kwh VT Σ A kwh VT kwh NT Pro alokac celkových nákladů na segment MOP a MOO je použt prncp zachování současných relací cen obou kategorí. Rozdělení nákladů, přřazených jž na jednotlvé kategore zákazníků na hladně NN, do jednotlvých dstrbučních sazeb se provádí podle hrančních bodů spotřeby 1), přčemž se př alokac zohledňují současné relace mez tarfním sazbam. Dále bylo provedeno rozdělení nákladů, přřazených na příslušnou dstrbuční sazbu, na stálou složku (platba za jstč) a proměnnou složku (platba za dstrbuované množství elektřny) a z nch jsou dělením souhrnem odpovídajících technckých jednotek (A, MWh) stanoveny jednotkové ceny za příkon a jednotkové ceny za dstrbuované množství (u dvoutarfů rozdělené na vysoký tarf VT a nízký tarf VT). Základním výchozím podkladem pro postupné rozdělování celkových nákladů dle schématu na obr. 1 jsou tarfní statstky za poslední účetně ukončený kalendářní rok 2). Výsledné ceny pro regulovaný rok jsou pak tvořeny na základě upravených tarfních statstk úměrně přepočtených na předpokládanou spotřebu konečných zákazníků v regulovaném roce (tj. v roce, pro nějž jsou ceny stanovovány). Za účetně ukončený kalendářní rok provádí Úřad vyhodnocení výsledků regulace a na jeho základě příslušné korekce. V případě čnnost dstrbuce elektřny se provádí korekce u stálé složky ceny v tomto případě se korgují celkové dosažené výnosy dstrbuční společnost nad rámec povolených výnosů stanovený Úřadem pro daný kalendářní rok a tento rozdíl je započítáván do povolených výnosů v následujícím regulovaném roce se zohledněním časové hodnoty peněz. Proměnné náklady provozovatele dstrbuční soustavy (resp. výnosy z cen za 1) Hrančním body se rozumí hodnoty roční spotřeby, př níž je pro spotřebtele ekonomcky výhodné přejít z jedné dstrbuční sazby do nejblžší navazující dstrbuční sazby. 2) Tarfní statstkou se rozumí přehled (statstka) spotřeby elektřny konečných zákazníků v příslušné tarfní sazbě s rozlšením na nízký, vysoký případně špčkový tarf; tarfní statstky dále obsahují nformace o počtu odběrných míst a o fakturovaných tržbách v příslušné tarfní sazbě. Tarfní statstky jsou sledovány v členění podle velkost jstícího prvku. 17

20 použtí sítí) nejsou předmětem regulačních korekcí, neboť povolená míra ztrát je defnována jako normatv. Případné odchylky od tohoto normatvu jdou na vrub č ve prospěch provozovatele dstrbuční soustavy Čnnost Operátora trhu s elektřnou, a. s. Výchozí cena za čnnost operátora trhu pro rok 2005 byla stanovena na základě povolených výnosů (sestávajících z povolených nákladů, odpsů a zsku) a spotřeby elektrcké energe konečných zákazníků v České republce, včetně lokální spotřeby výrobců. Takto stanovená cena bude v jednotlvých letech druhého regulačního období měněna v závslost na vývoj ndexu cen průmyslových výrobců. Kromě ceny za zúčtování (v Kč/MWh) dále patří mez regulované ceny za čnnost operátora trhu: - cena za regstrac subjektu zúčtování, - roční cena za čnnost zúčtování, - cena za poskytování skutečných hodnot účastníkům trhu s elektřnou, - cena za zobchodované množství elektřny na denním trhu organzovaném operátorem trhu. Pro II. regulační období byla zrušena cena za vstupní regstrac účastníka trhu pro držtele lcence na výrobu, dstrbucí a obchod s elektřnou Výroba elektřny ze zdrojů nepřpojených do přenosové soustavy (decentrální výroba) Výrobní zdroje, které nejsou přpojeny do přenosové soustavy, ale do některé z úrovní dstrbučního systému (tzv. decentrální zdroje ), šetří proměnné náklady provozovatele přenosové soustavy příp. proměnné náklady provozovatele dstrbuční soustavy na vyšších napěťových hladnách, dané dopravou elektřny příslušnou částí elektroenergetckého systému (přenosového, č určtou napěťovou úrovní dstrbučního systému). Pevné ceny, které byly stanoveny pro decentrální zdroje jako forma příspěvku k tržní ceně elektřny sjednávané mez výrobcem a odběratelem resp. obchodníkem, byly vyčísleny na základě flozofe úspory nákladů na vyšších napěťových hladnách v důsledku dodávky elektřny do nžší dstrbuční úrovně. Tyto ceny hradí výrobcům příslušní provozovatelé regonálních dstrbučních soustav, k jejchž zařízení jsou výrobní zdroje přpojeny. Platby za decentrální výrobu vyvolávají u provozovatelů dstrbučních soustav vícenáklady. Tyto vícenáklady jsou promítány do cen konečných zákazníků formou příspěvku pro decentrální zdroje, který se stanoví tak, že celkové vícenáklady provozovatele dstrbuční soustavy jsou děleny celkovou spotřebou odběratelů přpojených k této dstrbuční soustavě. Příspěvek pro decentrální zdroje je regonální (stanoven Úřadem ndvduálně pro jednotlvé provozovatele regonálních dstrbučních soustav). Na rozdíl od I. regulačního období, kdy byl příspěvek pro decentrální zdroje dferencován podle dstrbuční úrovně, ve II. regulačním období je příspěvek stanoven jednotně bez rozlšení napěťové úrovně. Příspěvek je hrazen konečným zákazníky jako součást ceny za dstrbuc elektřny. Výsledky podpory decentrální výroby podléhají regulační korekc za skutečnost dosaženou v posledním účetně ukončeném kalendářním roce, přčemž se zohledňuje časová hodnota peněz. 18

21 5.6. Výroba elektřny z obnovtelných zdrojů a kogenerace Podpora výroby elektřny z obnovtelných zdrojů Česká republka se zavázala v přístupové smlouvě o vstupu do Evropské une dosáhnout ndkatvního cíle podílu výroby elektřny z obnovtelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřny ve výš 8 % v roce K dosažení tohoto cíle je vzhledem k nžší konkurenceschopnost těchto zdrojů ve srovnání s uhelným č plynovým zdroj nezbytná jejch ekonomcká podpora. Schéma podpory je zakotveno v návrhu zákona o podpoře obnovtelných zdrojů energe. Výrobce bude mít možnost zvolt systém povnného výkupu elektřny vyrobené z obnovtelných zdrojů energe za mnmální výkupní ceny (výkup zajšťují provozovatelé dstrbučních soustav a provozovatel přenosové soustavy), nebo systém zelených bonusů (příspěvků k tržní ceně). Do doby úplného otevření trhu s elektřnou (tj. do ) zůstává zachována podpora obnovtelných zdrojů energe formou mnmálních výkupních cen, vyjma výroby elektřny vyrobené společným spalováním palvových směsí bílé, hnědé a cíleně pěstované bomasy a foslních palv. Pro tyto zdroje jsou v souladu s návrhem zákona o podpoře obnovtelných zdrojů energe stanoveny pevné výkupní ceny elektřny (v Kč/MWh) jako forma příspěvku k tržní ceně, kterou s příslušný výrobce sjednává s odběratelem resp. obchodníkem. Mnmální výkupní ceny elektřny z jednotlvých druhů obnovtelných zdrojů jsou stanoveny v závslost na výš nvestčních a provozních nákladů jednotlvých kategorí zdrojů. Př výpočtu byla použta metodka čsté současné hodnoty generovaných hotovostních toků projektů (NPV CF) za dobu žvotnost dané technologe rovné nule př dskontní sazbě 7 %. Př tvorbě cen je ze strany Úřadu zachovávána výnosnost jednotlvých kategorí zdrojů, projevující se v dferencac cen v závslost na uvedení zdroje do provozu. Dferencace cen je důsledkem změn úrovně nvestčních provozních nákladů v důsledku rozvoje používaných technologí. Podpora obnovtelných zdrojů energe vyvolává u dstrbučních společností vícenáklady, které vznkají v důsledku rozdílu mez cenou elektřny pro tyto zdroje a cenou elektřny pro ostatní neobnovtelné (nepodporované) technologe. Tyto vícenáklady se promítají do cen pro konečné zákazníky ve formě příspěvku na výrobu elektřny z obnovtelných zdrojů. Výsledný příspěvek je ovlvněn množstvím a strukturou výroby elektřny z obnovtelných zdrojů, výší podpory těchto zdrojů (výkupním cenam, cenam příspěvků) a cenou slové elektřny na trhu s elektřnou, které v souhrnu defnují celkové vícenáklady na tyto zdroje, a dále celkovou spotřebou elektřny všech zákazníků (včetně lokální spotřeby výrobců), na kterou se celkové vícenáklady rozdělují. Příspěvek je celostátně jednotný. Skutečná výše tržeb z příspěvku na krytí vícenákladů spojených s výkupem elektřny z obnovtelných zdrojů je za účetně ukončený kalendářní rok ověřována se skutečným náklady spojeným s výkupem elektřny z uvedených zdrojů a následně korgována. Korekce se promítá do cen v následujícím regulovaném roce se zohledněním časové hodnoty peněz Podpora výroby elektřny z kogenerace Kombnovaná výroba elektřny a tepla je důležtou součástí ochrany žvotního prostředí. Př využívání tepla prmárně určeného pro výrobu elektrcké energe dochází k významné úspoře palva v porovnání s čstě elektrárenským a teplárenským provozovny. Proto je důležté tuto oblast ochrany žvotního prostředí také ekonomcky zvýhodnt. 19

22 V oblast kogenerace byla v prvním regulačním období zavedena podpora jak formou mnmálních výkupních cen, tak formou pevných příspěvků k tržní ceně, kterou s výrobce sjednává s odběratelem. V obou případech má provozovatel dstrbuční soustavy povnnost vykoupt elektřnu vyrobenou z kogeneračních zdrojů. Pro první rok druhého regulačního období byly podporované zdroje rozděleny do tří kategorí: - zdroje do 1 MW e včetně u těchto zdrojů se uplatňují mnmální výkupní ceny, případně pevné ceny, - zdroje od 1 MW e do 5 MW e včetně provozovatelé těchto zdrojů mohou uplatnt buď mnmální výkupní ceny, nebo pevné příspěvky k tržní ceně, - zdroje nad 5 MW e u těchto zdrojů je zavedena podpora formou pevných příspěvků. Obdobně jako v případě výroby elektřny z obnovtelných zdrojů výroba elektřny z kogenerace vyvolává u dstrbučních společností vícenáklady, které se následně promítají do cen konečných zákazníků formou příspěvku na krytí vícenákladů z kogeneračních zdrojů. Příspěvek je celostátně jednotný. Ekonomcké výsledky z této čnnost jsou každoročně ověřovány a korgovány a promítána do regulovaných cen v následujícím regulovaném roce se zohledněním časové hodnoty peněz Dodávka elektřny chráněnému zákazníkov Cena dodávky elektřny pro chráněného zákazníka v Kč/MWh se skládá z: - ceny za systémové služby, - ceny za přenos elektřny, - ceny za dstrbuc, zahrnující příspěvek na decentrální výrobu a cenu provozovatele dstrbuční soustavy za zprostředkování plateb; - ceny příspěvku na krytí vícenákladů souvsejících s povnným výkupem elektřny z obnovtelných zdrojů a kogenerace, - celostátně jednotné pevné ceny za čnnost zúčtování OTE vztažené k odběru konečných zákazníků, - ceny obchodu s elektřnou pro chráněné zákazníky zahrnující rovněž zskovou marž pro čnnost dodávky elektřny chráněným zákazníkům, - nákupní ceny slové elektřny stanovené Úřadem ndvduálně pro jednotlvé držtele lcence. Nákupní cena slové elektřny byla vždy do výpočtu tarfů pro chráněné zákazníky uplatňována jako průměrná cena stanovená ndvduálně pro jednotlvé provozovatele regonálních dstrbučních soustav na základě ocenění odběrového dagramu chráněných zákazníků. Př tvorbě cen pro chráněné zákazníky pro rok 2005 byly stanovené průměrné ceny slové elektřny rozděleny na proměnné složky ve vysokém tarfu VT a nízkém tarfu NT se zohledněním charakteru odběru. K takto stanoveným cenám slové elektřny byly přpočteny ceny za dstrbuc (v členění na stálý plat a proměnnou složku, případně na proměnnou složku ve VT a v NT) a všechny ostatní výše uvedené složky ceny. Podíl jednotlvých složek ceny dodávky elektřny pro chráněné zákazníky v roce 2005 je uveden v grafu 1. 20

23 Graf 1 Podíl jednotlvých složek ceny dodávky elektřny pro chráněné zákazníky v roce 2005 Podíl jednotlvých složek ceny za dodávku elektřny pro domácnost v roce 2005 Cena obchodu 1,50% DPH 15,97% Elektřna 36,82% Operátor trhu 0,17% Systémové služby ČEPS 6,13% Dstrbuce elektřny 33,11% Přenos elektřny 4,64% Decentrální výroba 0,27% Obnovtelné zdroje a kogenerace 1,41% 21