Energetický regulační úřad

Transkript

1 Energetcký regulační úřad Aktualzovaná zpráva Energetckého regulačního úřadu o metodce regulace III. regulačního období včetně základních parametrů regulačního vzorce a stanovení cen v odvětví elektroenergetky a plynárenství

2 Energetcký regulační úřad OBSAH 1 Úvod Důvod předložení a vymezení strategckého rámce regulace Implementace a vynucování Dotčené subjekty Konzultační proces Regulatorní rámec Současný stav Možné změny Analýza současného stavu I. regulační období II. regulační období Podnkové přeměny v energetce Mnmální náklady na unbundlng Ocenění aktv a odpsů u nově vznklých společností Aktva Odpsy Zavedení regulační evdence Východska a další faktory ovlvňující metodku III. regulačního období Prce-cap vs. revenue-cap lberalzační balíček Odkupy a pronájmy Cena dopravy zemního plynu do paroplynových elektráren Operátor trhu s plynem Pops parametrů regulace Pops parametrů náklady, odpsy, zsk Společné parametry Eskalační faktor Faktor efektvty X Časová hodnota peněz Míra výnosnost vážené průměrné náklady na kaptál (WACC) Stanovení parametrů pro III. regulační období Ukazatel kvalty v elektroenergetce Čnnost přenos elektřny Nastavení parametrů náklady, odpsy a zsk pro čnnost přenos elektřny Nastavení parametru výnosy z aukcí provozovatele přenosové soustavy Nastavení parametru ostatní výnosy provozovatele přenosové soustavy Povolené výnosy pro čnnost přenos elektřny (vzorec) Metodka stanovení cen za přenos elektřny - cena za rezervovanou kapactu Metodka stanovení cen za přenos elektřny - cena za použtí přenosové sítě Čnnost poskytování systémových služeb Nastavení parametrů náklady, odpsy a zsk pro čnnost poskytování systémových služeb Povolené výnosy pro čnnost poskytování systémových služeb (vzorec) Metodka stanovení ceny za systémové služby - stanovení ceny za systémové služby Čnnost dstrbuce elektřny Nastavení parametrů náklady, odpsy a zsk pro čnnost dstrbuce elektřny Nastavení parametru výnosy z ostatních čnností provozovatele dstrbuční soustavy

3 Energetcký regulační úřad Povolené výnosy pro čnnost dstrbuce elektřny (vzorec) Metodka stanovení cen za dstrbuc elektřny cena za rezervac kapacty Metodka stanovení cen za dstrbuc elektřny plátc ceny za rezervac kapacty dstrbuční sítě Metodka stanovení cen za dstrbuc elektřny cena za použtí sítě Regulace lokálních dstrbučních soustav Čnnost operátora trhu s elektřnou Pops jednotlvých parametrů Dodávka poslední nstance Výroba elektřny z obnovtelných zdrojů, kombnované výroby elektřny a tepla a druhotných zdrojů Výroba elektřny z obnovtelných zdrojů Výroba elektřny z kombnované výroby elektřny a tepla Výroba elektřny z druhotných zdrojů Kompenzace vícenákladů souvsejících s podporou výroby elektřny z OZE, KVET a DZ Podpora decentrálních zdrojů Čnnost přeprava plynu Nastavení parametrů náklady, odpsy a zsk pro čnnost přeprava plynu Povolené výnosy pro čnnost přeprava plynu (vzorec) Povolená nákupní cena energe plynu pro krytí ztrát a pro ocenění povoleného množství energe plynu pro pohon kompresních stanc Povolené množství ztrát v přepravní soustavě Povolené množství energe plynu pro pohon kompresních stanc Plánovaná spotřební daň Plánované náklady na službu poskytování flexblty Metodka stanovení cen za přepravu Čnnost dstrbuce plynu Nastavení parametrů náklady, odpsy a zsk pro čnnost dstrbuce plynu Povolené výnosy pro čnnost dstrbuce plynu (vzorec) Cena plynu na pokrytí ztrát v dstrbuční soustavě Nastavení parametru povolené množství ztrát v dstrbuční soustavě Program ke snžování technckých ztrát Náklady na nákup dstrbuce od jných provozovatelů regonálních dstrbučních soustav Metodka stanovení cen za dstrbuc Dodávka poslední nstance Regulace cen dstrbuce v lokálních dstrbučních soustavách Příloha č Bezrzková výnosová míra (r f ) Doba splatnost státních dluhopsů Aktuální výnosnost nebo dlouhodobé průměry Koefcent beta nevážený (β unl) Stanovení koefcentu na základě údajů z akcových trhů Stanovení koefcentu podle regulační praxe Tržní rzková přrážka (ERP) Odhad na základě budoucích dat Odhad na základě hstorckých dat Poměr czího a vlastního majetku Dluhová préme (D p ) Daňová sazba T Příloha č Bezrzková výnosová míra (r f ) Tržní rzková přrážka (ERP) Dluhová préme (Dp)

4 Energetcký regulační úřad 1 Úvod Předkládáme aktualzovaný materál popsující strateg Energetckého regulačního úřadu (ERÚ, Úřad) pro III. regulační období včetně stanovení prncpů regulace na III. regulační období, po konzultačním procesu, který byl zahájen v červenc Původní zpráva byla zpracována ve varantních řešeních jednotlvých parametrů tak, aby mohla zároveň sloužt jako podklad pro zpracování souvsející sekundární legslatvy podle obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA Regulatory Impact Assesment). Zavedení RIA souvsí s programovým prohlášením vlády, která konstatovala, že cesta k posílení konkurenceschopnost ČR v meznárodním prostředí je neodmysltelně spjata se zvýšením efektvty výkonu veřejné správy. Proto se vláda v tomto svém zásadním dokumentu zavázala podnknout kroky směrem ke zlepšení veřejné správy akvalty jí poskytovaných služeb, tzn. nastavt jednoznačné podmínky k tomu, aby veřejná správa byla nejen chápána, ale skutečně fungovala jako služba občanům. Snahou Úřadu bylo pomocí veřejného konzultačního procesu a př využtí zásad metody RIA zlepšt komunkac s okolím a zpřístupnt svoj prác šrší veřejnost. Veřejným konzultačním procesem byla zaručena transparentnost v rozhodování Úřadu a teoretcky se vyloučly případné snahy o korupční jednání. Předkládaná Aktualzovaná zpráva jž obsahuje zdůvodnění rozhodnutí Energetckého regulačního úřadu k nastavení jednotlvých parametrů. Uplatněné metodky u jednotlvých parametrů vychází z přpomínek, které byly Úřadu zaslány v průběhu konzultačního procesu, z jednání s regulovaným subjekty a z analýz nezávslých poradenských frem tak, aby naplňovaly cíle, které s Úřad zvoll pro strateg III. regulačního období. Aktualzovaná zpráva taktéž vyhodnocuje průběh konzultačního procesu (kap. 3) a aktualzuje kaptoly, které se zabývaly regulatorním rámcem (kap. 4) a analýzou současného stavu (kap. 5). Vývoj nejnovějších událostí je zapracován v kap. 6 (Východska a další faktory ovlvňující metodku III. regulačního období). Celá kaptola 7 (Pops parametrů regulace) je zaměřena jž na konkrétní rozhodnutí o stanovení parametrů pro III. regulační období, včetně zdůvodnění rozhodnutí, které Úřad musel udělat. Předkládaná aktualzovaná verze zprávy Energetckého regulačního úřadu o metodce regulace III. regulačního období je výchozím strategckým dokumentem, na základě kterého bude přpravena vyhláška o způsobu regulace cen v energetckých odvětvích. V rámc procesu přípravy zprávy se postupovalo v souladu s procesem RIA a Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA) k uvedené regulační vyhlášce bude zpracována a zveřejněna v souladu s Legslatvním pravdly vlády. 1.1 Důvod předložení a vymezení strategckého rámce regulace Čnnost dstrbuce elektřny a plynu, přenos elektřny a přeprava plynu patří do odvětví tzv. přrozených monopolů, jejchž fungování je zabezpečeno pouze jednou sítí, protože budování paralelní nfrastruktury není ekonomcky efektvní. Aby nedocházelo k tomu, že monopoly budou nekontrolovatelně určovat ceny, musí být regulovány státem. V případě regulace je k tomuto účelu zpravdla zmocněn regulační orgán. 4

5 Energetcký regulační úřad V České republce byl k výkonu regulace v energetce zřízen Energetcký regulační úřad zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnkání a o výkonu státní správy v energetckých odvětvích a o změně některých zákonů (energetcký zákon) 1. Na základě energetckého zákona je Úřad povnen stanovt prováděcím právním předpsem způsob regulace v energetckých odvětvích a postupy pro regulac cen. K tomuto účelu byla vydána vyhláška č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetckých odvětvích, jejíž účnnost je vztažena pouze na II. regulační období, což znamená konec její platnost k Vzhledem k tomu, že podle současně platné národní a evropské legslatvy není možné ukončení regulace uvedených čnností, spočívá rzko nečnnost Úřadu v porušení zákonných požadavků v oblast regulace. Z tohoto důvodu přpravl Úřad návrh stratege pro III. regulační období včetně stanovení prncpů a metodky regulace, která bude uplatňována v období od 1. ledna 2010 do 31. prosnce Cílem navržené metodky je určt přměřenou úroveň zsku pro společnost během následujících pět let regulačního období, zajstt dostatečnou kvaltu poskytovaných služeb zákazníkům př efektvně vynaložených nákladech, podpořt budoucí nvestce, zajstt zdroje pro obnovu sítí a nadále zvyšovat efektvtu, ze které budou proftovat také zákazníc. Regulace cen v elektroenergetce Výsledná cena dodávky elektřny pro všechny kategore konečných zákazníků je složena z pět základních složek. První složku ceny tvoří neregulovaná cena komodty, tj. elektrcké energe označované také jako slová elektřna, jejíž cena je tvořena na tržních prncpech a v souladu s obchodním strategem jednotlvých dodavatelů elektřny. Ostatní složky ceny zahrnují regulované čnnost monopolního charakteru, mez něž patří doprava elektřny od výrobního zdroje prostřednctvím přenosového a dstrbučního systému ke konečnému zákazníkov, a dále čnnost spojené se zajštěním stablního energetckého systému z technckého hledska (tzv. zajšťování systémových služeb) obchodního hledska (především čnnost operátora trhu s elektřnou v oblast zúčtování odchylek). Poslední složkou výsledné ceny dodávky elektřny je pak příspěvek na podporu elektřny z obnovtelných zdrojů, kombnované výroby elektřny a tepla a druhotných zdrojů. Tímto způsobem je cena dodávky elektřny tvořena pro všechny kategore zákazníků s účnností od 1. ledna 2006, kdy byl český trh s elektřnou zcela lberalzován. Regulace cen v plynárenství Cena dodávky zemního plynu pro konečné zákazníky se skládá ze čtyř základních složek. První složkou je platba za komodtu, tj. za samotný zemní plyn, jehož cena je dána dovozní cenou plynu, marží a náklady dodavatele, dále jde o platbu za přepravu plynu z hrančního předávacího bodu do domácí zóny jednotlvých dstrbutorů přepravní soustavou a platbu za navazující čnnost dstrbuce plynu do odběrného místa. Čtvrtou složkou je cena za uskladňování plynu. Od 1. ledna 2007 je trh se zemním plynem plně otevřen, což znamená, že každý konečný zákazník má právo vybrat s svého dodavatele a ceny obchodu a uskladňování jsou dány tržním prostředím. Trh se zemním plynem se postupně začínal otevírat od roku Energetcký zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství (směrnce Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES a směrnce Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES) podmínky podnkání, výkon státní správy a nedskrmnační regulac v energetckých odvětvích. 5

6 Energetcký regulační úřad Z důvodu jeho nefunkčnost však zavedl ERÚ od 1. ledna 2006 opět pro oprávněné zákazníky regulac formou maxmálních cen. K ukončení regulace došlo dnem 31. března Od 1. dubna 2007 je tedy český trh s plynem jž plně lberalzovaný a ceny obchodu a uskladňování jsou v rež jednotlvých obchodníků na trhu. 1.2 Implementace a vynucování Energetcký regulační úřad je povnen oznámt stanovené parametry regulačního vzorce pro jednotlvé regulované čnnost v dostatečném časovém předsthu, což podle vyhlášky č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetckých odvětvích, znamenalo konkrétně: provozovatel přenosové soustavy nejpozděj sedm měsíců před začátkem regulačního období, provozovatel elektroenergetcké dstrbuční soustavy nejpozděj pět měsíců před začátkem regulačního období, operátorov trhu s elektřnou nejpozděj pět měsíců před začátkem regulačního období, provozovatel přepravní soustavy nejpozděj pět měsíců před začátkem regulačního období, provozovatel plynárenské dstrbuční soustavy nejpozděj pět měsíců před začátkem regulačního období. V rámc zkušeností, které Úřad získal v průběhu dvou regulačních období, se výše uvedené termíny pro oznámení parametrů regulovaným subjektům osvědčly a budou navrženy také pro III. regulační období. Vzhledem k omezené účnnost vyhlášky č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetckých odvětvích pouze na II. regulační období bude nutné zahájt práce na vydání nové regulační vyhlášky pro III. regulační období. Další harmonogram vztahující se k vydání nové regulační vyhlášky je uveden v kaptole 3. 6

7 Energetcký regulační úřad 2 Dotčené subjekty Postavení regulačního orgánu z hledska nastavení regulace a stanovení metod je specfcké v tom smyslu, že hlavním úkolem Úřadu je zaujímat nezávslé a objektvní postavení. Úřad vystupuje v rol tzv. arbtra, nebol soudce určujícího transparentní podmínky pro podnkání regulovaných subjektů za rozumnou cenu pro konečného spotřebtele. Podle názoru ERÚ jsou všechny nejdůležtější zanteresované strany, které mohou ovlvnt proces regulace, zachyceny v následujícím obrázku: Obrázek 1 Postavení Energetckého regulačního úřadu Pozce regulovaných společností je velce slná. Přímá nepřímá rozhodnutí Úřadu mohou ovlvnt hospodářské výsledky frem, proto má většna společností specálního pracovníka č tým pracovníků určených pro vyjednávání s Úřadem. Taktéž se regulované subjekty sdružují do svazů a uní jako je např. ČSRES (Sdružení regonálních dstrbučních společností v elektroenergetce), ČPU (Česká plynárenská une), jejchž aktvta je zaměřena na sjednocení stanovsek subjektů a vyjednávání s Úřadem ohledně prosazení společných dohod. Na energetckém trhu ČR se můžeme setkat také se skupnou velkých zákazníků (velkoodběratelů), kteří se sdružují do asocací a organzací např. Sdružení velkých spotřebtelů energe (SVSE), Svaz měst a obcí (SMO), Hospodářská komora (HK), Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP). Asocace malých zákazníků např. Sdružení obrany spotřebtelů ČR (SOS), č přímo samotní maloodběratelé jsou nejpočetnější skupnou, ale jejch aktvta je mnmální až 7

8 Energetcký regulační úřad mzvá. Hlavním důvody jsou především náročnost sledování dění v oboru, přehled o metodkách regulace, znalost hstore atd. Závěrem je možné označt čnnost Úřadu př nastavení III. regulačního období za potřebnou a v zájmu všech účastníků. V současné stuac jsou regulované subjekty důležtou skupnou, která může ovlvnt přípravu III. regulačního období. Částečnou protvahou k pozc regulovaných společností může být skupna velkých zákazníků sdružených do asocací. Snahou Úřadu je zapojt do dskuze o metodce regulace co nejšrší veřejnost. 8

9 Energetcký regulační úřad 3 Konzultační proces V souladu s prncpy transparentního a otevřeného přístupu př tvorbě metodky regulace a konkrétních regulačních nástrojů a s cílem přpravt všeobecně akceptovatelnou metodku předložl Úřad dne 18. července 2008 své návrhy kveřejné dskuz, do které se mohly prostřednctvím nternetových stránek Úřadu ( zapojt všechny zanteresované strany. Obrázek 2 Náhled na webové stránky ERÚ Energetcký regulační úřad obdržel přpomínky od 23 subjektů z řad regulovaných a lcencovaných subjektů, zákazníků, asocací, ústředních orgánů státní správy a ostatních účastníků trhu. Vzhledem k rozdílnost, nepřesnost a nejednoznačnost došlých přpomínek se Úřad rozhodl prodloužt konzultační proces z 31. října 2008 do 12. prosnce Úřad deklaroval snahu o zapojení šroké veřejnost do dskuzí nad metodkou III. regulačního období. Svoje naděje vkládal především do akademcké půdy, kde se domníval, že takto odborně pojatá problematka najde odezvu. Z níže uvedené tabulky je však patrné, že především reagovaly regulované subjekty, částečně asocace (především zastupující regulované subjekty) a zanedbatelně veřejnost, která s zprávu našla na webových stránkách ERÚ. Zástupc odborné veřejnost však nereagoval. Můžeme se pouze domnívat, že prázdnnový termín k vyhlášení konzultačního procesu nebyl zrovna příznvý. Snahou Úřadu bylo prověření a zapracování všech došlých přpomínek v rámc konzultačního procesu do předkládané Aktualzované zprávy. I když některé přpomínky nebyly se subjekty projednány, Úřad se je př zpracování zprávy snažl vzít v úvahu. Veřejnost má možnost se k Aktualzované zprávě vyjádřt do 20. února

10 Energetcký regulační úřad Tabulka 1 Konzultační proces ke III. regulačnímu období Konzultační proces - III. regulační období počet dopsů s výzvou k přpomínkování 7/2008 odpověď / reakce/ přpomínky od subjektů do 8/2008 uskutečněné jednání v období 9-12/2008 Regulované subjekty, jejch svazy a une Asocace a sdružení na straně spotřebtelů Odborná veřejnost, akademcká půda Ústřední orgány státní správy Ostatní účastníc trhu, zákazníc Celkem Zdroj: Spsová služba ERÚ Konzultace v průběhu podzmu se především týkaly přpomínek regulovaných subjektů a nesly se v duchu jejch upřesnění, předkládání analýz, zdůvodňování stanovsek subjektů, ale obhajoby rozhodnutí Úřadu. První kolo konzultací proběhlo v elektroenergetce v ntervalu 15. září 25. září 2008 a aktualzované přpomínky byly zveřejněny 24. října Druhé kolo konzultací následovalo v ntervalu 5. lstopadu 24. lstopadu V plynárenství proběhlo první kolo konzultací v ntervalu 18. září 3. října 2008 a aktualzované přpomínky byly zveřejněny 6. lstopadu Druhé kolo konzultací proběhlo v ntervalu 7. lstopadu 12. lstopadu Ze všech jednání jsou sepsány zápsy, které jsou vzájemně podepsány zástupc stran. Pro veřejnost nebudou zápsy k dspozc. Závěry z jednání byly ERÚ zapracovány do návrhu metodky stanovení parametrů pro III. regulační období, která byla představena formou prezentací dne 11. a 12. prosnce 2008 regulovaným subjektům. Po představení metodky byly regulované subjekty vyzvány ke vznesení námtek k metodce předsedov ERÚ. Předseda ERÚ na základě námtek vznesených od regulovaných společností uspořádal setkání s těmto společnostm. Společnost mohly znovu vést přímou argumentac k metodce III. regulačního období. Závěry z těchto jednání jsou zapracovány do aktualzované zprávy. Jedná se především o postoj k propočtu parametrů WACC, vstupní hodnotě regulované báze aktv a korekčních faktorů z ttulu změny metodky audtovaných hodnot na metodku plánované hodnoty apod. Prezentace byly zveřejněny dne 9. ledna 2009 na nternetových stránkách Úřadu k vyjádření veřejnost. K uvedeným prezentacím se vyjádřlo sdružení SVSE, jehož přpomínky byly vypořádány a objasněn postoj a důvody pro přjaté řešení ze strany Úřadu. Dokončení konzultačního procesu včetně následného zapracování metodky do regulační vyhlášky se bude řídt následujícím harmonogramem. Energetcký regulační úřad s však vyhrazuje právo upravt následující termíny v závslost na průběhu legslatvního projednávání. 10

11 Energetcký regulační úřad Tabulka 2 Orentační harmonogram vydání regulační vyhlášky a stanovení parametrů 3. února 2009 Zveřejnění aktualzované metodky na nternetu. 20. února 2009 Přpomínky k Aktualzované zprávě od veřejnost. 27. února 2009 Kompletace regulační vyhlášky. 10. března 2009 Odeslání vyhlášky do MPŘ dubna 2009 Odeslání vyhlášky do LRV května 2009 Ukončení konzultačního procesu po obdržení stanovska LRV. 29. května 2009 Vydání regulační vyhlášky ve Sbírce zákonů. 15. června 2009 Vyhlášení parametrů pro regulované subjekty. 2 Mezrezortní přpomínkové řízení 3 Legslatvní rada vlády 11

12 Energetcký regulační úřad 4 Regulatorní rámec Pojem regulace je často spojován pouze s regulací cen určtého druhu zboží č služeb, je potřeba vnímat tento pojem v šrším slova smyslu jako cílené zásahy státu do svobody podnkání, mající za cíl usměrňovat podnkání v odvětví energetky žádoucím způsobem. V tomto kontextu tedy neexstuje pouze jedna autorta, Energetcký regulační úřad, ale jedná se rovněž o další ústřední orgány státní správy a mnsterstva, z nchž v odvětví energetky hraje přrozeně klíčovou rol Mnsterstvo průmyslu a obchodu ČR. Mnsterstvo průmyslu a obchodu ČR je prmární nsttucí pro formování energetcké koncepce státu. 4.1 Současný stav Regulatorní rámec pro odvětví elektroenergetky a plynárenství je prmárně zakotven v energetckém zákoně, následně rozveden na úrovn sekundární legslatvy. Je třeba zdůraznt, že zde exstuje řada vyhlášek, které, kromě jž zmíněné vyhlášky č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetckých odvětvích, ovlvňují jak regulované subjekty, tak užvatele sítí. Z tohoto pohledu mez nejdůležtější patří: Vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách přpojení k elektrzační soustavě Tato vyhláška upravuje podmínky přpojení výroben elektřny, dstrbučních soustav a odběrných míst konečných zákazníků k elektrzační soustavě, způsob výpočtu podílu nákladů spojených s přpojením a se zajštěním požadovaného příkonu, podmínky dodávek elektřny a způsob výpočtu náhrady škody př neoprávněném odběru elektřny. Přímý vlv na metodku cenové regulace pro čnnost přenosu a dstrbuce elektřny má především uplatňování výběru podílu nákladů spojených s přpojením a se zajštěním požadovaného příkonu. Jedná se o skutečnost, že přpojující se užvatelé sítě hradí určté fnanční prostředky, jež vytváří pro regulované subjekty zdroj fnancování, v rámc regulace však dochází k akceptac celkové nvestce a odpsů do cen. Přístupy v obou vyhláškách musí být vzájemně harmonzovány, aby nedocházelo k dvojímu zpoplatnění ze strany užvatelů sítí, zároveň však musí exstovat přrozená ekonomcká stmulace ke kvaltnímu výkonu agendy spojené s přpojováním na straně regulovaných subjektů. Přestože se podíl odběratele na nákladech na přpojení (přpojovací poplatky) jeví jako velm nepopulární záležtost a je vytvářen tlak na jeho odstranění, jedná se o účnný způsob, jak udržet v raconálních mezích požadavky žadatelů o přpojení, a proto musí být zachován. Pokud by byl k dspozc lbovolný příkon zdarma, jak někteří požadují, vyvolávalo by to zbytečné nvestce, které by musely být následně promítnuty do cen přenosu a dstrbuce. Vyhláška č. 541/2005 Sb., o Pravdlech trhu s elektřnou, zásadách tvorby cen za čnnost operátora trhu s elektřnou a provedení některých dalších ustanovení energetckého zákona ve znění pozdějších předpsů Tato vyhláška stanoví Pravdla trhu s elektřnou, zásady tvorby cen za čnnost operátora trhu s elektřnou (operátor trhu, OTE), způsoby jejch účtování a úhrad jednotlvým účastníky trhu s elektřnou, pravdla tvorby, přřazení a užtí typových dagramů dodávek elektřny a podmínky dodávek elektřny dodavatelem poslední nstance. 12

13 Energetcký regulační úřad Náplní vyhlášky souvsející s řešenou problematkou je pops, jak se stanovené ceny uplatňují v prax, které subjekty hradí jednotlvé regulované ceny, jaké exstují výjmky a jak se platby od konečných zákazníků č jných subjektů přerozdělují ve prospěch vykonavatelů příslušných regulovaných čnností (ČEPS, OTE, ), přestože tto nemají s plátc žádné přímé smluvní vztahy. Vymezení plátců v rámc tohoto právního předpsu zjednodušeně řečeno determnuje jmenovatele zlomku pro výpočet příslušné ceny. Vyhláška č. 540/2005 Sb., o kvaltě dodávek elektřny a souvsejících služeb v elektroenergetce Tato vyhláška stanoví požadovanou kvaltu dodávek a služeb souvsejících s regulovaným čnnostm v elektroenergetce, včetně výše náhrad za její nedodržení, lhůt pro uplatnění nároku na náhrady, a postupy pro vykazování dodržování kvalty dodávek a služeb. Exstuje zde opět přímá vazba mez úrovní kvalty poskytovaných služeb a přznaným povoleným výnosy, které zohledňují náklady na provoz a údržbu pro zajštění potřebné úrovně kvalty a musí zahrnovat ekonomckou stmulac k nvestcím prostřednctvím přměřené výnosnost. Tato vyhláška vytváří jakous pojstku př použtí pobídkového způsobu regulace typu RPI-X, kdy jsou společnost motvovány k úsporám. Nastavení parametrů (příslušných standardů) tohoto předpsu tvoří meze pro analýzu rzk př nákladové optmalzac příslušných provozovatelů. Vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvaltě dodávek plynu a souvsejících služeb v plynárenství Tato vyhláška stanoví požadovanou kvaltu dodávek a služeb souvsejících s regulovaným čnnostm v plynárenství, včetně výše náhrad za nedodržení stanovených parametrů, lhůt pro uplatnění nároku na náhrady, a postupy pro vykazování dodržování kvalty dodávek a služeb. Role této vyhlášky je shodná jako v elektroenergetce, pouze k jejímu naplnění exstuje omezenější rozsah nástrojů. Tato vyhláška, na rozdíl od vyhlášky pro elektroenergetku, pracuje pouze s tzv. garantovaným standardy. Vzhledem k přrozené povaze kontnuální dopravy plynu podzemním produktovody zde nejsou defnovány cílové obecné parametry plynulost (poruchovost). Vyhláška č. 524/2006 Sb., o pravdlech pro organzování trhu s plynem a tvorbě, přřazení a užtí typových dagramů dodávek plynu ve znění pozdějších předpsů Tato vyhláška v návaznost na přímo použtelný předps Evropských společenství (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1775/2005 ze dne 28. září 2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám) upravuje pravdla pro organzování trhu s plynem, podmínky dodávek plynu pro konečné zákazníky a pravdla tvorby, přřazení a užtí typových dagramů dodávek plynu. Obdobně jako v elektroenergetce zde exstuje velm úzká vazba mez způsobem přdělování přepravní a dstrbučních kapact a zvolenou metodkou cenové regulace. V odvětví plynárenství, které se v místních podmínkách vyznačuje slnou domnancí meznárodní (tranztní) přepravy plynu nad domácí spotřebou s téměř nulovou domácí produkcí, hrají klíčovou rol regulatorní požadavky evropské legslatvy, kterým se musí domácí regulatorní rámec postupně přzpůsobt. S ohledem na přpravované změny nařízení č. 1775/2005 je třeba počítat s tím, že bude tlak na meznárodní harmonzac regulace přepravy plynu sílt. 13

14 Energetcký regulační úřad 4.2 Možné změny Novela energetckého zákona Přpravovaná novela energetckého zákona klade na jedné straně dodatečné požadavky na zvýšení transparentnost a poskytnutí jstot nvestorům, na druhé straně poskytuje regulátorov některé doplňující kompetence pro kvaltní výkon regulace. Tento trend ukazuje nově navržený 19a - Regulace cen, ve kterém se mmo jné uvádí, že př regulac cen přenosu elektřny, přepravy plynu, dstrbuce elektřny a dstrbuce plynu postupuje Energetcký regulační úřad tak, aby stanovené ceny pokrývaly náklady na zajštění efektvního výkonu lcencované čnnost, dále odpsy a přměřený zsk zajšťující návratnost realzovaných nvestc do zařízení sloužících k výkonu lcencované čnnost. To neplatí v případě cen za meznárodní přepravu plynu, pokud Energetcký regulační úřad rozhodne o odlšném postupu tvorby těchto cen založeném na tržním způsobu. V případě elektroenergetky Energetcký regulační úřad zohlední předvídatelnou budoucí poptávku a požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy a dstrbučních soustav. Ceny dodavatele poslední nstance reguluje Energetcký regulační úřad formou věcně usměrňovaných cen. V případě, že o to dodavatel poslední nstance požádá, Energetcký regulační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední nstance jako o cenách maxmálních. Př regulac ostatních cen postupuje Úřad tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové. Př stanovení příspěvku k ceně elektřny postupuje Energetcký regulační úřad tak, aby příspěvek umožnl uplatnění elektřny na trhu s ohledem na efektvní využívání prmárních energetckých zdrojů, ochranu žvotního prostředí a zájem na rozvoj výroby elektřny z vysokoúčnné kombnované výroby elektřny a tepla a výroby elektřny z druhotných energetckých zdrojů. Energetcký regulační úřad mezročně upravuje příspěvky k ceně elektřny z vysokoúčnné kombnované výroby elektřny a tepla v závslost na změnách cen elektřny na trhu, cen tepelné energe, cen prmárních energetckých zdrojů, efektvtě výroby a době využtí výrobny elektřny. Na žádost držtele lcence na dstrbuc elektřny nebo dstrbuc plynu, jehož dstrbuční soustava není přímo přpojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, může Úřad rozhodnout o odlšném stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energe nebo stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů provozovatele dstrbuční soustavy. Energetcký regulační úřad žádost zcela nebo zčást vyhoví, prokáže-l žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje alespoň pokrytí oprávněných nákladů. Po právní moc rozhodnutí, kterým žádost zcela nebo zčást vyhoví, Úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlvé podmínky nebo upraví cenu dstrbuce elektřny nebo plynu. 14

15 Energetcký regulační úřad 5 Analýza současného stavu 5.1 I. regulační období V I. regulačním období ( ) použl Úřad k regulac povolených výnosů metodu prce-cap, tzv. RPI-X, využívanou řadou evropských regulátorů, která je založena na výkonnost společností. Základním prncpem metody je, že jednotlvým společnostem jsou stanoveny povolené výnosy pro určté předem dané období, tzv. regulační období. Druhým prncpem je, že metoda regulace a předem stanovené povolené výnosy jsou po dobu trvání regulačního období neměnné, kromě eskalace faktorem RPI upraveným o faktor efektvty X. Zvolená metoda prce-cap navíc zohledňovala plánovanou spotřebu a uplatňovala vyrovnávací korekční mechansmus. Pro I. regulační období byly jednotlvým společnostem stanoveny povolené výnosy podle jednoduchého základního vzorce: kde: PV N O Z, který měl pro regulac v energetce konkrétní tvar: PV PV 0 N 0 O0 ROA PA0 PV PV 0 N 0 O 0 ROA PA 0 PPI X PV 1 PPI X povolené výnosy v příslušném regulovaném roce, výchozí hodnota povolených výnosů, výchozí hodnota provozních nákladů, výchozí hodnota odpsů, rentablta provozních aktv (míra zsku), výchozí hodnota provozních aktv, ndex cen průmyslových výrobců v příslušném regulovaném roce, faktor efektvty v příslušném regulovaném roce. Tímto způsobem byla zajštěna po dobu trvání regulačního období stablta energetckých odvětí, a to jak pro konečné zákazníky, tak pro nvestory. Zároveň Úřad získal určtý nadhled nad regulací, protože neprováděl každoroční propočty jednotlvých parametrů regulačního vzorce. Je nutné ovšem přpustt negatva vzorce, tedy to, že se skutečné hodnoty jednotlvých parametrů dosahované společnostm vyvíjely odlšným způsobem než parametry vzorce upravované eskalací. 5.2 II. regulační období Ve II. regulačním období ( ) použl Úřad motvační způsob regulace revenue-cap, který byl založen na regulac jednotlvých parametrů regulačního vzorce. K této metodě regulace vedl ERÚ předpoklad nestablního prostředí způsobeného změnam na trhu souvsejícím s unbundlngem a postupným otevíráním trhů. 15

16 Energetcký regulační úřad Př přípravě II. regulačního období byly stanoveny základní cíle: př přechodu regulačních období zachovat stabltu odvětví, tzn. cenovou stabltu pro konečného zákazníka př zachování kvalty dodávky a zároveň zachovat zskovost pro nvestora, přpravt metodu, která bude založena na všeobecně akceptovaných prncpech, motvačním způsobem vést v průběhu regulačního období společnost ke zvyšování efektvnost, více pracovat s nvestcem v průběhu regulačního období. Pro regulované čnnost byly stanoveny následující vzorce pro určení povolených výnosů: Přenos elektřny p MI MI 1 pmi PPI PV N0 (1 X ) O0 O WACCNHBT RAB0 100 Dstrbuce elektřny p MI MI 1 pmi PPI PPI PV N0 (1 X) O0 WACCNHBT RAB Přeprava plynu p MI MI 1 pmi PPI PV N0 (1 X ) O0 O WACCNHBT RAB0 100 Dstrbuce plynu ZHAt ZHA t ZHA t p MI MI 1 pmi PPI PPI PV N0 (1 X) 1 pr 1 O pr 1 WACCNHBT RAB ZHAt 100 kde: PV l N 0 O 0 RAB 0 WACC NHBT X MI PPI p MI ΔZHA p r povolené výnosy v příslušném regulovaném roce, pořadové číslo příslušného regulovaného roku, letopočet roku přecházejícího prvnímu regulovanému roku regulačního období, výchozí hodnota provozních nákladů, výchozí hodnota odpsů, výchozí hodnota regulační báze aktv, míra výnosnost, faktor efektvty, mzdový eskalační faktor, průmyslový eskalační faktor (ndex cen průmyslových výrobců), koefcent mzdového eskalačního faktoru, změna hodnoty regulační báze aktv v příslušném regulovaném roce, koefcent faktoru odběrných míst, faktor odběrných míst v příslušném regulovaném roce. 16

17 Energetcký regulační úřad Metodka roku 0 Vzhledem k tomu, že jedním ze základních cílů Úřadu pro II. regulační období bylo zachování zskovost odvětví jako celku, tzn. zachování podmínek pro nvestora, který vstupoval do odvětví vpředcházejícím období, bylo nutné stanovt způsob přecenění provozních aktv. Jeho nezbytnost vyplývala ze změny metodky, a tím výše uplatněné míry výnosnost v porovnání s I. regulačním obdobím. Exstuje řada způsobů, jak provést ocenění aktv s rozdílnou časovou a fnanční náročností. Regulátor zvoll metodu, která spočívá právě na prncpu zachování zskovost odvětví, kterou nazval tzv. metodkou roku 0. Stanovení hodnoty regulační báze aktv vycházelo z hstorcké hodnoty přměřeného zsku. Přenos elektřny Pro čnnost přenosu elektřny nebyla metodka roku 0 aplkována. Dstrbuce elektřny Výchozí hodnota RAB pro čnnost dstrbuce elektřny na II. regulační období byla stanovena následujícím způsobem: 2005 zsk 2000 RAB2000 RAB RAB2000 WACC NHBT 2005 ZHA Zařazením ZHA byly do hodnoty regulační báze aktv za roky přčteny skutečné hodnoty změn zůstatkových hodnot provozních aktv a za roky ZHA Pro následující roky regulačního období byl vždy přdán nový plán změny zůstatkové hodnoty aktv vycházející ze skutečných hodnot předchozích tří let a rozdíl mez započítanou a skutečnou hodnotou aktvovaného majetku v regulovaném roce byl upravován prostřednctvím korekčního faktoru. Přeprava plynu Výchozí hodnota RAB pro čnnost přeprava plynu na II. regulační období byla stanovena následujícím způsobem: zsk 2003 RAB 2003 RAB 2005 RAB 2003 WACC NHBT V průběhu regulačního období byla hodnota RAB 0 upravována o změnu regulační báze aktv. Tím byla společnost motvována k nvestcím udržujícím hodnotu RAB tak, aby jí neklesal v průběhu regulačního období zsk. Dstrbuce plynu Výchozí hodnota RAB pro čnnost dstrbuce plynu na II. regulační období byla stanovena následujícím způsobem: 17

18 Energetcký regulační úřad zsk RAB 2000 RAB 2005 RAB 2000 ZHA I O WACC NHBT Zařazením ZHA byly do hodnoty regulační báze aktv za roky přčteny 2001 skutečné hodnoty změn zůstatkových hodnot provozních aktv a za roky plán nvestc po odečtení plánovaných odpsů I O Pro následující roky regulačního období byl vždy přdán nový plán změny zůstatkové hodnoty aktv vycházející z plánované hodnoty nvestc po odečtení odpsů a rozdíl mez plánem nvestc a skutečnou hodnotou aktvovaného majetku v regulovaném roce byl upravován prostřednctvím korekčního faktoru. Původní předpoklad Úřadu před zahájením II. regulačního období týkající se budoucího nestablního prostředí způsobeného unbundlngem a otevíráním trhu se potvrdl a je popsán v následujících kaptolách Podnkové přeměny v energetce Unbundlng představuje prvek lberalzace trhu, jehož cílem je vytvoření struktur umožňujících podnkatelskou soutěž a odstranění monopolu v oblast energetckého průmyslu. Jeho cílem je trvalé rozdělení a osamostatnění takových úrovní vertkálně ntegrovaných podnků, kde dochází k tvorbě přdané hodnoty. Evropská une požaduje formy unbundlngu, které mají přspět ke zvýšení konkurenceschopnost. Těmto formam jsou účetní, nformační, manažerský a právní unbundlng. V průběhu II. regulačního období byl postupně dokončován proces lberalzace trhu. Bývalé vertkálně ntegrované podnky byly postupně transformovány tak, aby byla dstrbuční část společností oddělena od čnností, ve kterých je možné zavést konkurenc. Díky tomuto oddělení (unbundlngu) byla regulace zachována pouze na část energetckého sektoru, tzn. přenos elektřny, dstrbuc elektřny, přepravu plynu a dstrbuc plynu. V odvětví elektroenergetky spojly některé společnost proces unbundlngu také s reorganzací a transformací vlastncké struktury. V roce 2005 se změnla akconářská struktura ve dvou regonálních dstrbučních společnostech (Jhočeská energetka, a. s., a Jhomoravská energetka, a. s.), jejchž majortním vlastníkem se stala společnost E.ON., a. s. Následně se změnla akconářská struktura v dalších pět společnostech (Středočeská energetcká a. s., Západočeská energetka, a. s., Severočeská energetka, a. s., Východočeská energetka, a. s., Severomoravská energetka, a. s.), ve kterých získala majortní podíl společnost ČEZ, a. s. Od 1. ledna 2006 tedy působly na našem území namísto původních osm pouze tř regonální dstrbuční společnost (ČEZ Dstrbuce, a. s., E.ON Dstrbuce, a. s., a PREdstrbuce, a. s.). U přenosové společnost nedošlo k žádným změnám, neboť plně splňovala podmínky unbundlngu. V oblast plynárenství jako první realzovala k 1. lednu 2006 unbundlng přepravní společnost RWE Transgas Net. Od 1. ledna 2007 vznklo osm regonálních dstrbučních společností, jejchž majetek byl převeden z původních vertkálně ntegrovaných podnků formou vkladu část podnku. V sedm případech se jedná o společnost s ručením omezeným (JČP Dstrbuce, s. r. o., JMP Net, s. r. o., SČP Net, s. r. o., SMP Net, s. r. o., STP Net, s. r. o., VČP Net, s. r. o., ZČP Net, s. r. o.), pouze Pražská plynárenská Dstrbuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s., má formu akcové společnost. Jedným vlastníkem 18

19 Energetcký regulační úřad uvedených společností je vždy akcová společnost, ze které byl majetek do konkrétní dstrbuční společnost převeden. Unbundlng a transformace společností výrazně změnly fungování dstrbučních společností, ať jž šlo o organzační změny v nově založených společnostech nebo o outsourcng čnností. Ve svém důsledku představovaly změnu nákladových toků, kdy s předcházející dstrbuční společnost většnu čnností zabezpečovaly ve vlastní rež, zatímco nově vznklé společnost mají převážnou většnu čnností založenou na smluvních vztazích. Uvedené skutečnost znamenají nejen změnu charakteru vykazovaných dat pro regulační účely, tedy přerušení veškerých časových řad a návazností, ale mají také dopad na celkový přístup k regulac. Vzhledem ke skutečnost, že 1. července 2008 došlo ke splynutí fúzí společností E.ON Dstrbuce, a.s. a JČP Dstrbuce, s.r.o. a vznku nové společnost E.ON Dstrbuce, a.s., s novým IČO, se Úřad ntenzvně zabývá nastavením pravdel pro oddělené účtování držtele dvou lcencí (dstrbuce elektřny a dstrbuce plyn). V rámc mplementace mechansmu odděleného účtování budou vedena jednání se společností E.ON Dstrbuce, a.s., na kterých bude využto vyjádření zástupců Evropské komse a přístupů používaných v zahranční. Př odděleném účtování bude využto alokačních klíčů, pro rozdělení nepřímo přřadtelných položek k jedné z lcencovaných čnností společnost. Alokační klíče budou dohodnuty a odsouhlaseny Energetckým regulačním úřadem a společností E.ON Dstrbuce, a.s Mnmální náklady na unbundlng V souladu s energetckým zákonem byl provozovatelé dstrbučních soustav s více než 100 tsíc odběratel povnn oddělt čnnost dstrbuce od ostatních lcencovaných čnností. Vzhledem k tomu, že v rámc procesu unbundlngu byly regulované subjekty nuceny vynaložt určté mmořádné náklady, dsponoval Úřad, v souladu s energetckým zákonem, možností rozhodnout o zahrnutí oprávněných prokazatelných mnmálních nákladů na unbundlng do cen regulovaných čnností. Metodka výpočtu a kvantfkace mnmálních nákladů byla stanovena ex ante. V průběhu zpracování detalních analýz, které pomohly vyloučt neoprávněné náklady a stanovt mnmální hranc oprávněných nákladů, byly určeny následující kategore nákladů: a) provozní jednorázové náklady unbundlngu - byly vynaloženy během období bezprostředně zahrnujícího vlastní realzac právního unbundlngu; b) nvestční náklady unbundlngu - za nvestční náklady byly považovány jednorázové výdaje, které souvsely s pořízením aktv nezbytných pro zajštění realzace unbundlngu; c) provozní průběžné náklady unbundlngu - byly pravdelně vynakládány počínaje rokem realzace unbundlngu a v následujících letech z ttulu nového charakteru fungování oddělených společností. Uznané náklady na unbundlng byly zahrnuty do regulace ve II. regulačním období a kromě provozních průběžných nákladů na unbundlng, které jsou jž součástí provozních nákladů regulovaných společností, jž ve III. regulačním období nebudou zahrnuty do regulačního vzorce. Pouze u dstrbučních společností vplynárenství v prvním roce III. regulačního období doběhne režm uznání nákladů na unbundlng. 19

20 Energetcký regulační úřad Ocenění aktv a odpsů u nově vznklých společností Př rozdělení, prodej a vkladu podnku je vyžadováno ocenění znalce, které je následně promítnuto do ocenění jednotlvých složek majetku v účetnctví nabývající společnost Aktva Ocenění aktv v rámc procesu unbundlngu Energetcká legslatva ČR nastavuje pravdla a podmínky chování účastníků trhu v procesu jeho lberalzace. Mez tato pravdla patří právní, organzační a funkční oddělení provozovatele přenosové, přepravní a dstrbuční soustavy od ostatních čnností vertkálně ntegrovaného podnkatele. V návaznost na požadavky energetckého zákona zvolly elektroenergetcké dstrbuční společnost, přepravní společnost a plynárenské dstrbuční společnost postup vyčlenění držtele lcence na přepravu a dstrbuc formou vkladu část podnku. Během jednání na počátku roku 2005 ERÚ požadoval, aby byl znalec pro přecenění určen soudem, a také usloval, aby byl pro celý sektor jeden. Následně vzal Úřad na vědomí, že znalcem pro ocenění vkladu dstrbučních částí velektroenergetce plynárenství byla společnost HZ Praha spol. s r.o., čímž byl zaručen jednotný přístup k ocenění majetku od jednoho znalce a byla zajštěna transparentnost použtí metod ocenění. Vzhledem k tomu, že přepravce plynu byl jž v roce 2005 v procesu vyčleňování přepravní soustavy a měl jž vybraného znalce společnost B.S.O. spol. s r.o., vzal regulátor tuto skutečnost na vědomí. Metoda ocenění, která byla využta u regulovaných společností, byla založena na nákladové metodě DORC, jejíž podstatou je určení reprodukční hodnoty jednotlvých aktv snížené o patřčné opotřebení. Náklady na znovupořízení aktv byly zjšťovány několka způsoby, a to ndexovou metodou, přímým zjšťováním cen, oceňováním podle zvolené jednotky. Ocenění vycházelo z tržní hodnoty zařízení a současně z účetní doby žvotnost. Náročnost metody byla vysoká vzhledem k tomu, že aktva byla posuzována po jednotlvých komponentech. Přecenění aktv v návaznost na přměřenost zsku v regulac Přecenění majetku nedává společnostem automatcky nárok na jeho promítnutí do základny RAB, která se používá pro stanovení regulovaného zsku. Takovýto krok, který by znamenal razantní navýšení zsku společností, také Úřad trvale odmítal př dskuzích o metodce pro III. regulační období. Regulované společnost ve svých přpomínkách ke strateg III. regulačního období stanovsko Úřadu důrazně odmítly a trvaly na uznání hodnoty přecenění majetku do regulační báze aktv. V průběhu konzultačního procesu se Úřad snažl hledat varantní řešení vznklé stuace a vyzval subjekty, aby se pokusly navrhnout kompromsní řešení, které nebude mít jednorázový a výrazný dopad do cen pro konečné zákazníky a bude naplňovat cíl, který s Úřad předsevzal př tvorbě stratege III. regulačního období v podpoře budoucích nvestc a zajštění zdrojů pro obnovu sítí. Společnost následně představly kompromsní návrh, který je založen na prncpu uznání nvestční aktvty progresvnějším způsobem do regulační báze aktv, než v původním návrhu předpokládal Úřad. Data pro stanovení regulační báze aktv budou vycházet z účetnctví společností, kde v prvním roce III. regulačního období bude zachována zskovost 20

21 Energetcký regulační úřad odvětví vnávaznost na II. regulační období s mnmálním dopadem do cen pro konečného zákazníka. V následujících letech III. regulačního období jž bude do regulační báze aktv vstupovat zůstatková hodnota aktv př respektování koefcentu přecenění, který bude výrazně odvslý od nvestční aktvty jednotlvých regulovaných subjektů Odpsy Ocenění odpsů v rámc procesu unbundlngu Př projednávání problematky přecenění majetku společností byl ze strany ERÚ zdůrazněn požadavek změny odpsových sazeb a prodloužení doby odepsování jednotlvých skupn majetku. Jedním z hlavních důvodů, který vedl ERÚ k záměru prodloužt dobu odepsování, bylo nastavení reálných odpsových sazeb, které skutečně zobrazují technckou žvotnost dstrbučních majetků. Vyhláška č. 404/2005 Sb., která defnovala odpsové sazby, však vešla v platnost až v období, kdy jž dstrbuční společnost ČEZ Dstrbuce, a. s., a E.ON Dstrbuce, a. s., provedly ocenění aktv a závazků s uplatněním odpsových sazeb, které vycházely z platné vyhlášky č. 439/2001 Sb., ve znění pozdějších předpsů. Společnost E.ON Dstrbuce, a. s., následně aplkovala prodloužené žvotnost požadované Úřadem př přecenění nové společnost E.ON Dstrbuce, a. s., která vznkla dne 1. července 2008 fúzí se společností JČP Dstrbuce, s.r.o. V plynárenství tento problém nenastal, protože proces lberalzace a souvsejícího přecenění byl v tomto odvětví o rok opožděn a společnost zaúčtovaly přeceněné hodnoty aktv s respektováním odpsových sazeb podle jž platné vyhlášky č. 404/2005 Sb Zavedení regulační evdence Dosavadní regulační praxe vycházela vždy z účetní evdence společností, která byla defncem ERÚ, tzv. můstky, překlápěna do regulačního výkaznctví. Nkdy neexstovala specální regulační evdence, která by vykazovala např. rozdílné zůstatkové hodnoty pro regulátora a pro management nebo nvestora a ostatní účastníky trhu. V současné chvíl se problematka uznávání regulační evdence pro účely regulace týká pouze společnost ČEZ, která jako jedná doposud nezaúčtovala požadované odpsové sazby podle nové vyhlášky č. 404/2005 Sb. Společnost ČEZ proto navrhla vést specální regulační evdenc pro účely regulačního výkaznctví. Energetcký regulační úřad s je vědom možných komplkací př uznávání hodnot podle jné evdence než hodnot vedených v účetnctví regulovaných subjektů, a proto souhlasl podmínečně s uznáváním regulační evdence v případě, že společnost ČEZ představí harmonogram kroků a návrh řešení, podle kterého budou zaneseny do účetnctví prodloužené odpsové sazby v souladu s vyhláškou č. 404/2005 Sb. Tento proces by měl být realzován nejpozděj v roce 2011 tak, aby společnost mohla v roce 2013 předložt data pro ERÚ za rok Dočasné uznání regulační evdence je podmíněno dodržením přesného harmonogram kroků. 21

22 Energetcký regulační úřad 6 Východska a další faktory ovlvňující metodku III. regulačního období 6.1 Prce-cap vs. revenue-cap Před rozvíjením dalších návrhů konkrétních parametrů regulace musel Úřad rozhodnout, jakou metodu regulace v dalším regulačním období použje. Aktuálně používané regulační metody se v Evropské Un (EU) významně lší, jak je patrné z obrázku níže. Motvační metody regulace jsou prmárně podporované Evropskou komsí a postupně nahrazují zastaralé metody (Cost Plus a Rate of Return), které nenutly společnost zvyšovat provozní efektvtu. Motvační regulace vede společnost ke zlepšení jejch nvestční a provozní efektvty a má zajstt, aby z této efektvty proftoval také spotřebtelé. Obrázek 3 Metody regulace používané v Evropě Z obrázku je patrné, že mnoho zemí uplatňuje metodu regulace prce-cap. Metodu regulace revenue-cap používají regulátoř ze Španělska, Německa, Norska a Irska, avšak samotná aplkace této metody je v uvedených zemích rozdílná. Obě metody mají společný základ vzorce (RPI-X), ve kterém RPI zohledňuje nflac a faktor X vyjadřuje požadavek regulátora na zvýšení efektvty provozovatelů sítě. 22

23 Energetcký regulační úřad Metodou prce-cap stanovuje regulátor cenovou hladnu za jednotku na delší časové období. Tímto dává příležtost dstrbučním společnostem, aby s navíc ponechaly zsk, kterého dosáhnou, pokud se budou chovat efektvně a zredukují svoje náklady. Exstují dva způsoby regulace prce-cap. První způsob regulace bere v úvahu změnu cenové hladny pouze prostřednctvím nflačního koefcentu a faktoru efektvty. Společnost se pod tímto způsobem regulace snaží prodat co největší množství energe za stablní ceny a tím s zvyšovat tržby a možná neefektvně zvyšovat spotřebu. Druhý způsob metody prce-cap navíc oprot předchozímu upravuje nflačně povolené výnosy v závslost na spotřebě. Metoda prce-cap motvuje regulační společnost ke snžování nákladů a efektvnímu chování, ale je možné j použít pouze v prostředí, ve kterém se předpokládá, že se parametry regulačního vzorce během regulačního období nebudou výrazně měnt. Metoda revenue-cap je rozdílná v přístupu k jednotlvým parametrům regulačního vzorce v průběhu regulačního období. Regulátor stanovuje na začátku regulačního období jednotlvé parametry, které každoročně revduje, a z těchto parametrů vypočítá maxmální povolené výnosy pro energetcké společnost. Z těchto povolených výnosů se následně stanovuje cenový strop na základě spotřeby. Využít tuto metodu regulace je vhodné, pokud nejsou jednotlvé parametry regulačního vzorce stablzované a očekává se, že se budou upravovat v průběhu regulačního období. Pokud se jedná o výběr mez metodam prce-cap a revenue-cap, je třeba vycházet z konkrétních podmínek a stavu prostředí, přčemž vhodnost jedné č druhé varanty se může střednědobě měnt. Př současném stavu regulačního prostředí není možné použít metodu prce-cap do té doby, než bude konkrétně dořešen vývoj jednotlvých parametrů, např. u odpsů způsob zahrnutí přeceněných odpsů do regulace. Základní podmínkou pro aplkac metody prce-cap je totž prvotní nastavení výchozích podmínek regulace a jednotlvých parametrů analytckým metodam, které budou platt až do konce regulačního období. V celkovém porovnání aplkovaných metod používaných v uvedených zemích se k regulac uplatňované dosud Úřadem nejvíce přblžují regulátoř zirska a Německa. Rozdílné, a pro účely ERÚ těžko použtelné, jsou metody používané ve Španělsku, které používá referenční model sítě, nebo v Norsku, které používá revenue-cap pouze na 40 % nákladů a na 60 % nákladů uplatňuje metodu yardstck. V porovnání s regulačním vzorc používaným v Irsku a Německu je současný vzorec ERÚ zastaralý a nezahrnuje kromě tradční formulky RPI-X žádné další motvační parametry. Právě motvace společností orentovaná na kvaltu dodávky elektřny je v obou zemích vysoce využívaná. V Irsku jsou společnost, které nedosáhnou požadované kvalty dodávky, penalzovány odebráním část povolených výnosů až do výše 4 % ročně. V případě Německa jsou stanoveny čtyř dmenze kontroly kvalty a kromě penalzací v podobě odebrání povolených výnosů zde platí také standardy kvalty a pokud jsou porušeny, tak je dstrbuční společnost povnna uhradt zákazníkům předem stanovenou pokutu. 23