Tisková zpráva V stava: Pofiádá: Sponzofii: Místo: âas: Zahájení: Setkání se sdûlovacími prostfiedky Art Canada 5 na Novomûstské radnici v Praze

Transkript

1 Tisková zpráva V stava: Art Canada 5 Pofiádá: Ministerstvo kultury âr Sponzofii: Kanadské velvyslanectví v Praze, âsa, Euro RSCG Prague, Satellite Místo: V stavní síà Novomûstské radnice, Karlovo nám. 23 (vchod z Vodiãkovy ulice - 2. patro), Praha 2. âas: 9. ãervna ãervence 2005, otevfieno dennû mimo pondûlí od 10 do 18 hodin. Zahájení: 8. ãervna 2005 v 17:00 hod. Setkání se sdûlovacími prostfiedky: 8. ãervna 2005 v 16 hod. Art Canada 5 na Novomûstské radnici v Praze Pfied rokem 1989 kulturní spolupráce mezi âeskoslovenskem a Kanadou se vût inou odehrávala na úrovni velk ch celosvûtov ch v stav EXP0 67 v Montrealu ãi EXPO 86 ve Vancouveru. Z Kanady do âr zavítal pouze nûkter z populárních zpûvákû jako Paul Anka, Bryan Adams a pianista Oscar Peterson. Byli zde známi i dal í hudebníci jako Leonard Cohen ãi Joni Mitchell. PfiestoÏe se prolomily bariéry a po listopadu 1989 do Kanady pfiijela fiada ãesk ch hercû, hudebníkû, operních pûvcû a také nûkolik divadelních souborû, v oblasti v tvarného umûní zûstává práce kanadsk ch v tvarníkû, v tomto pfiípadû v tvarnic, pro ãeskou vefiejnost nûãím neznám m. My lenka uspofiádat v stavu v Praze vznikla pfii loàské náv tûvû ministra kultury Pavla Dostála v Torontû. Bûhem setkání s v tvarnicemi Marií Gabánkovou a Vladyanou Krykorkovou do lo k pfiíslibu pomoci Ministerstva kultury pfii organizování v stavy v Praze. V dal ím stádiu bylo nutné se rozhodnout pro koncepci v stavy. Pojítkem pro zúãastnûné v tvarnice jsou ãeské kulturní kofieny a v tvarné vzdûlání na jedné stranû a kanadská realita, v které se ocitly se specifick m ãesk m pohledem na ní, na stranû druhé. Ilustrátorka dûtsk ch knih Vladyana Krykorková velice ãasto vystavovala v minulosti s dal í ilustrátorkou Jifiinou Martonovou. Zatímco Maria Gabánková uãí na prestiïní Ontario College of Art and Design v Torontu a zab vá se hlavnû figurální kresbou a malbou, Vladyana Krykorková ilustruje dûtské kníïky z eskymáckého prostfiedí a ãesk ch pohádek. Jifiina Martonová nejen kníïky ilustruje, ale i pro dûti pí e. Její tvorba je známa nejen v Kanadû, ale i v Japonsku, Francii a panûlsku. Dal í ãlenkou skupiny je Helena Wilsonová, která se naopak dlouhá léta zab vala fotografováním domorod ch kanadsk ch indiánsk ch umûlcû a její ãernobílé fotografie vypovídají o jejím setkání s nimi. Pátou ãlenkou skupiny Art Canada 5 je Alena Foustková, která na této v stavû prezentuje to, jak ji pfii v tvarné tvorbû ovlivnila severoamerická abstrakce a tamní Ïivot. Skupina Art Canada 5 je tedy v stava pûti v tvarnic, které Ïily v osmdesát ch letech v Torontu, jejichï cesty se roze ly, tfii Ïijí v Kanadû a dvû v âeské republice a pfii této v stavû se pokou ejí znovu nalézt spoleãnou fieã a vypovûdût nûco nejen o své kanadské minulosti, ale i o pfiítomnosti. VernisáÏe v stavy, která se konala tuto stfiedu na Novomûstské radnici se zúãastnil kanadsk velvyslanec v Praze Bruce Jutzi, pracovníci velvyslanectví jejichï jménem promluvil kulturní ataché pan Olivier Nicoloff, zástupci ministerstva kultury se podíleli na prûbûhu veãera, v tvarnice pfiedstavil japonolog Martin Vaãkáfi. Ten pozdravil mimo jiné v japon tinû hosty z Japonska. Na vernisáï pfii lo pfies tfii sta lidí a podle vyjádfiení paní Polákové z Ministerstva kultury se jednalo o jednu z nejúspû nûj ích akcí v této galerii. abe ***

2 Maria Gabánková se narodila v rodinû v tvarníkû Antonie Laníkové- Gabánkové a Jozefa Gabánka v Ostravû, kde strávila své dûtství. Po invazi vojsk Var avské smlouvy v roce 1968, emigrovala s rodiãi a bratrem pfies Rakousko do Kanady. V souãasnosti Ïije s manïelem Ale em Bfiezinou v Torontu. Kromû v tvarného vzdûlání, které se jí dostalo od rodiãû, studovala kresbu, malbu, sochafiství a grafiku na University of British Columbia, Vancouver School of Art, Montreal School of Art and Design a na Art Students League v New Yorku. Od roku 1978 vystavovala v Kanadû, v USA, JiÏní Koreji a v Evropû, naposledy v roce 2001 v Galerii Michalsk dvor v Bratislavû pod názvem 6981 km od Toronta. V Kanadû pak v torontské Loop Gallery v roce 2003, na téma knihy Zjevení, v roce 2004 a v roce 2005 mûla dvû retrospektivní v stavy na Redeemer University College v Ancasteru a v Institute for Christian Studies v Torontu pod názvy The Body Redeemed (Tûlo vykoupené) a The Body Broken (Tûlo, které se láme). Maria Gabánková dostala nûkolik ocenûní a její práce jsou zastoupeny v soukrom ch a vefiejn ch sbírkách v severní Americe a v Evropû. Realistické figurální provedení spolu s konceptuálním zamûfiením na spirituální a biblická témata jsou stfiedem její umûlecké tvorby. Portrétovala fiadu v znamn ch kanadsk ch a americk ch osobností jakoï i mnohé pfiedstavitele ãeského a slovenského exilu mezi jin mi také spisovatele Josefa kvoreckého, jeho manïelku Zdenu Salivarovou, básníka a zpûváka Karla Kryla, skladatele Oskara Morawtze, klavíristu Antonína Kubálka, hokejistu Miroslava Fryãera a dvojitou mistryni svûta v krasobruslení Áju VrzáÀovou. PÛsobí jako pedagog na Ontario College of Art and Design v Torontu a je ãlenem nûkolika umûleck ch spoleãností. Nûkolikrát byla vybrána jako ãlenka porot, panelov ch diskusí a konferencí. Také spolupracovala na nûkolika celoveãerních filmech (Warner Brothers) a s Nov m divadlem v Torontû. gabankova@paintinggallery.net Tel.: Fax:

3 Alena Foustková absolvovala Akademii v tvarn ch umûní (AVU) v Praze v roce 1982, obor grafika v atelieru prof. âepeláka. Vûnovala se volné tvorbû do roku 1984, kdy se rozhodla s manïelem opustit âeskoslovensko. PÛl roku spoleãnû strávili v Rakousku, poblíï Vídnû, a po té se poãátkem roku 1985 pfiesunuli do kanadského Toronta. VyuÏila nabídky kanadské vlády na roãní studium komerãního umûní na torontské George Brown College, kde získala certifikát a mohla tak vyzkou et novû nabyté vûdomosti v praxi. Získala místo v malé reklamní agentufie a bûhem následujících let získávala více znalostí v reklamním oboru. Pracovala jako designér a art director. Brzy se zaãala více soustfieìovat na konceptuální fie ení potfieb klientû. Dûlala projekty pro národní i nadnárodní klienty jako Royal Bank of Canada, American Express, pomáhala také vytváfiet podpûrné komunikaãní programy pro vzdûlávání pro kanadskou federální vládu. Po tfiech letech pfiijala kanadské obãanství a po ãtyfiech letech se jí narodil syn Jan. Od poãátku reklamní kariéry se snaïila Alena paralelnû vystavovat a malovat. Uspofiádala samostatnou v stavu v Torontu v roce 1989 a zúãastnila se nûkolika spoleãn ch v stav. Inspirací se jí stali kanad tí Indiáni, vytvofiila grafiky a malby s pouïitím symbolû teepee. V souãasné dobû pracuje jako Creative Leader pro mezinárodní agenturu EURO RSCG s poboãkou v Praze. Získala ãeská i mezinárodní ocenûní za reklamní tvorbu. Graficky upravila a ilustrovala knihu W. Saroyana Bláznivost v rodinû pro nakladatelství Argo a vytvofiila obálku pro knihu básní své pfiítelkynû K. Räber Infusion gegen die Traurigkeit ve v carsku. Vytvofiila suché jehly k bibliofilskému vydání básnû Jar. Seiferta, které na sklonku Ïivota drïitel Nobelovy ceny za literaturu podepsal. SoubûÏnû se vûnuje umûlecké tvorbû a inspiruje se sv m nejbliï ím okolím. Námûty abstrahuje do geometrick ch rytmick ch forem. alena.foustkova@eurorscg.cz Mobil:

4 Vladyana Krykorka se narodila a vyrostla v Praze. Od maliãka mûla ráda umûní a pfiipravovala se v soukrom ch hodinách u profesora Antonína Landy na pozdûj í studia na Stfiední umûleckoprûmyslové kole v Praze, kde potom studovala u profesora Richarda Pípala v oddûlení uïité grafiky. Po maturitû pfie la na âvut, obor architektura, ale v roce 1968 ode la do Kanady. Od té doby Ïije a pracuje v Torontu. Dfiíve neï se zaãala zab vat ilustrací dûtsk ch knih, Vladyana nav tûvovala prestiïní Ontario College of Art. Poté pracovala nûkolik let jako art director pro publikaci Benefits Canada. Posléze zaãala ilustrovat texty knih pro v uku a vzdûlávání, coï vedlo k vydávání jejich vlastních knih. Pfii ilustraci první dûtské knihy v roce 1988 A Promise is a Promise (Slib je slib) si zamilovala inuitskou kulturu. Zaãalo tím období esti náv tûv kanadského severu, za úãelem poznávání, malování a fotografování místních obyvatel a jejich zemû. Udûlala si mnoho pfiátel a získala mnohé zku enosti. Od té doby ilustrovala sedm knih inuitského spisovatele Michaela Kusugaka, mezi nimi i Northern Lights (Polární záfie), která byla mnohokrát ocenûna v znamn mi cenami jako napfiíklad The Ruth Schwartz Award (Cena Ruth Schwartzové), Canadian Library Association Notable Book (Cenou kanadské asociace pozoruhodn ch knih) a byla zafiazena do uï í nominace pro Amelia Frances Howard-Gibson Award for Book Illustration (Cena za kniïní ilustraci Amelie Frances Howard-Gibsonové) a AESOP Accolade List (Seznam AESOP Accolade). Jejich dal í spoleãná kniha Baseball Bats for Christmas (Vánoãní baseballové pálky) byla vyhodnocena Torontskou vefiejnou knihovnou jako jedna ze sta nejlep ích kanadsk ch dûtsk ch knih v ech dob. Vyhrála ceny také za knihy The Twelve Months (Dvanáct mûsíãkû) a The Polar Bear s Gift (Dárek polárního medvûda). Obû dostaly stfiíbrnou medaili od The Mr. Christie s Book Award (KniÏní odmûna Mr. Christie). Jedním z ocenûní, kter ch si nejvíce váïí, je zarámovaná fotografie královny AlÏbûty II. drïící knihu Northern Lights bûhem náv tûvy Kanady v roce V roce 1997 nav tívila s Michaelem Kusugakem âr a pfii této pfiíleïitosti o nich natoãila TV - Vision film. Vladyana Krykorka-Johnson Shaftesbury Ave. Toronto, ON M4T 3B4 Canada

5 Jifiina Marton - D Agostino vystudovala tvorbu soch ze dfieva na UmûleckoprÛmyslové kole v Praze, kde se narodila. Její nejstar í vzpomínky jsou jak inkoustovou tuïkou pomalovala ãerstvû vymalovanou kuchyà. V prask, kter následoval ji v ak neodradil od dal í umûlecké tvorby. Pozdûji chtûla b t zpûvaãkou v opefie jako její maminka, ãi baletkou, jak to chtûla pro zmûnu její babiãka. ZÛstala v ak vûrná tuïce, tûtci a v tvarnému umûní. Maturovala v roce 1964 a pozdûji pracovala v rûzn ch zamûstnáních: jako prodavaãka kvûtin, uklízeãka, tovární dûlnice, grafická designérka, vadlena, malífika, rámafika, prûvodkynû v galerii apod. V roce 1978 se odstûhovala do PafiíÏe, kde zaãala pracovat jako grafiãka pro nakladatelství Larousse. Jednoho dne se jí nûkdo zeptal: Proã neilustruje dûtské knihy? A její Ïivotní poslání se zaãalo naplàovat. Po nûkolika letech byla publikována její první kniha. V roce 1985 se pfiestûhovala do Kanady a rok poté se narodila její dcera Michelle. Ve stejnou dobu byla také publikována její první kanadská kniha nakladatelstvím Annick Press. Od té doby pracuje jako nezávislá ilustrátorka. Dûtské vzpomínky a pozorování dospívající dcery jsou inspirací pro její mnohé knihy. K ilustracím pouïívá olejov pastel, akryly a akvarely. V roce 1996 spolupracovala jako malífika a designérka na produkci dûtské opery torontského Leah Posluns Theatre Brundibár. Její práce byly vystaveny v Itálii, Japonsku, Francii, panûlsku a Kanadû. V souãasnosti Ïije v Torontu se svou dcerou a manïelem. 319 St. Clarens Ave. Toronto, ON M6H 3W2 Kanada Tel.: Fax: j.marton@sympatico.ca

6 Helena Wilson - Pospí ilová se narodila v severních âechách. V padesát ch letech studovala fotografii na PrÛmyslové kole grafické v Praze. Nejdfiíve pracovala jako fotografka pro Archeologick ústav âeskoslovenské akademie vûd v Praze a potom jako redakãní fotografka pro umûleck ãasopis Umûní a fiemesla - ÚLUV (Ústfiedí lidové umûlecké v roby). Od roku 1967 do roku 1976 vyuãovala fotografii na PrÛmyslové kole grafické a také pracovala jako nezávisl fotograf. Na základû pfiedloïené práce se v roce 1969 stala kandidátkou Fotografické sekce Svazu ãeskoslovensk ch umûlcû. V sedmdesát ch letech dokumentovala undergroundovou hudební a umûleckou scénu, která proïívala tvûrãí rozmach. Helena se stala ãlenkou umûlecké skupiny KfiíÏovnická kola ãistého humoru bez vtipu, která Ïila intenzivním tvofiiv m duchem. Její fotografie byly vystaveny na první vefiejné v stavû skupiny v prosinci 1991 v Praze. V roce 1977 opustila âeskoslovensko, poté co její manïel Paul Wilson, kanadsk obãan, pfiekladatel a publicista, ãlen rockové kapely The Plastic People of the Universe, byl vyho tûn ze zemû. Bûhem jejich krátkého pobytu v Lond nû Paul zaloïil hudební spoleãnost BoÏí ml n a vydal desky ãeské undergroundové hudby a dokumentární knihu Merry Ghetto (Veselé gheto) o ãeské undergroundové kultufie s Helenin mi fotografiemi z tohoto prostfiedí. Usadili se v Torontu, narodil se jim syn a Helena zaãala nezávisle pracovat na umûleckém dokumentu pro tisk, portréty, kniïní obálky, reklamy a architekturu. Její práce se objevily v mnoha znám ch kanadsk ch umûleck ch ãasopisech a publikacích. Dokumentace domorodého umûní ji pfiivedla k hlub ímu zájmu o domorodou indiánskou kulturu. Nav tûvovala domorodé obyvatelstvo, rezervace, hlavnû v Ontariu, fotografovala umûlce, jejich prostfiedí, rodiny, pfiátele, slavnosti pow-wows a trhy indiánského umûní. V roce 1982 obdrïela Helena Canada Council Grant pro studium domorod ch umûlcû pfii práci. V stava mûla velmi pozitivní ohlas v jejich komunitû a vedla k podpofie nûkolika vefiejn ch v stav. Chtûla jsem nûjak zachytit duch jejich kulturního a politického obrození, kter m pûvodní obyvatelé Kanady v osmdesát ch letech procházeli. Pfiála jsem si ukázat kanadské vefiejnosti, která k tomu byla lhostejná, tváfie a charaktery indiánsk ch umûlcû, které jsem vidûla jako hnací sílu v jejich snaze se dostat z izolace a otevfiít svûtu jejich tradiãní duchovní Ïivot spojen s cykly pfiírody, pln legend a bájí.