Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie"

Transkript

1 Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie 1. Fungování trhu a konkurence (nabídka a poptávka na trhu zboží a služeb, rovnovážná a tržní cena, formování rovnováhy na trhu, vliv změny nabídky a poptávky na rovnováhu, formy konkurence, dokonalá a nedokonalá konkurence) Nabídka je to množství peněz, které jsou prodávající ochotni vyrobit za určitou cenu. Vztah mezi množstvím a cenou se nazývá nabídková funkce a je to přímý vztah. Na trhu se nabídka řídí zákonem rostoucí nabídky (čím je vyšší cena, tím výrobci vyrábějí a nabízejí množství zboží). cena S množství faktory ovlivňující nabídku: 1, cena zboží 2, výrobní náklady dominující faktor, jde o techniku a ceny vstupů 3, ceny výrobních substitutů 4, organizace trhu 5, specifické faktory cena S2 S S1 množství Posun křivky nabídky způsobují faktory Obecná rovnice nabídky: Ps= c + d c-kladná konstanta d kladná konstanta vyjadřuje pozitivní sklon nabídkové křivky Individuální nabídka-nabídka jednoho výrobce Celková agregátní nabídka souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh. Je daná objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí výrobci výrobky prodat. Dílčí tržní nabídka grafickým znázorněním je bod na křivce nabídky (objem nabídky při konkrétní ceně). Zákon rostoucí nabídky růst ceny vyvolá růst nabídky, pokles ceny vyvolá pokles nabídky. Za další a možná hlavní příčinu rostoucí nabídky bává považován zákon klesajících výnosů. Poptávka je množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu existuje určitý vztah mezi tržní cenou a množstvím, tj. poptávková funkce. Je to vztah nepřímý. Řídí se zákonem klesající poptávky. Hlavní důvody tendence klesání: a, substituční efekt: tzn. cena určitého statku roste, dochází k nahrazování za jiný statek (příbuzný) B, důchodový efekt: pokud roste cena, spotřebitel je o něco chudší. cena D

2 Množství Hlavní faktory ovlivňující poptávku: 1, cena zboží 2, průměrný důchod obyvatelstva 3, počet obyvatel 4, ceny příbuzných statků 5, vkus 6, specifické faktory Posun křivky poptávky způsobují faktory, u posunu dochází ke změně jedné ze dvou proměnných. cena D1 D2 D Množství Obecná rovnice poptávky: Pd=a-b A kladná konstanta (průsečík s osou y) B záporná konstanta vyjadřuje negativní sklon poptávkové křivky Celková agregátní poptávka souhrn všech zamýšlených koupí na trhu. Je určena objemem poptávaných výrobků a jejich cenami. Individuální poptávka poptávka jediného kupujícího (poptávka po produkci jediného výrobce) Dílčí tržní poptávka poptávka po jednom výrobku Ekonomickou teorii zajímá právě jen poptávka v rámci rozpočtového omezení efektivní koupěschopná poptávka. Rovnovážná a tržní cena Trh je v rovnováze, jestliže se nabídka rovná poptávce. Rovnovážní cena je cena za kterou se obchoduje v případě rovnosti nabídky a poptávky. Stav rovnováhy je velmi vzácný a výjimečný dochází k neustálému střetávání nabídky a poptávky. Tržní cena je cena, která vzniká na trhu při aktuálním vztahu nabídky a poptávky. cena S přebytek rovnováha E nedostatek D Množství Strana nabídky a poptávky se setkávají na trhu, aby si vyměnili dohodnuté množství zboží za dohodnutou cenu. Funkce trhu: A, zprostředkování směny zboží B, zajišťuje alokaci zdrojů tím nejefektivnějším způsobem Přebytek: nabízející nabízejí větší množství zboží, než jsou kupující ochotni koupit, trh se snaží dostat do E = snížení ceny statků, tudíž snížení nabídky a zvýšení poptávky Nedostatek: poptávající by kupovali větší množství zboží,, než nabízející vyrábějí, trh nesnaží dostat do E = zvýšení ceny statků, tudíž zvýšení nabídky a snížení poptávky. E bod rovnováhy, je to průsečík křivky poptávky a nabídky, to je tržní rovnováha. Pro E platí: e=d=s

3 Formování trhu Člověk nevyrábí sám a tak dochází k dělbě práce. Dělba práce: specializace účastníků výroby na jednotlivé pracovní činnosti nebo pracovní operace Přirozená dělba práce: spočívá v rozdělování pracovní činnosti podle osobních přirozených dispozic Společenská dělba práce: znamená specializaci různých lidí na výrobu různých statků Dělba práce v pracovních operacích: je řízena stejnými principy jako jakákoli územní specializace (vznikala v manufakturách) Mezinárodní dělba práce: řízena stejnými principy jako kterákoli územní specializace. Z důvodů různých přírodních a klimatických podmínek v jednotlivých obdobích. Typy trhu: 1, Podle území: a, místní b, národní c, světový 2, Podle počtu zboží a, dílčí trh určitého statku b, agregátní trh veškerého koše 3, Podle předmětu koupě: a, trh výrobních faktorů b, trh peněz c, trh výrobků a služeb Tržní kategorie a, nabídka b, poptávka c, cena d, konkurence Trh je doposud nejdokonalejší poznaný regulátor a stimulátor ekonomického rozvoje Peníze jsou zvláštním statkem, který zprostředkovává výměnu ostatních statků Tržní subjekty domácnost, stát, firmy Konkurence je to proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých ekonomických subjektů. Střetávání poptávky a nabídky nazývám konkurencí mezi nabídkou a poptávkou. A, na straně poptávky při nedostatku zboží na trhu b, na straně nabídky každý výrobce chce maximální zisk, snaží se oslabit pozice svých konkurentů. Nabídka převyšuje poptávku. c, cenová konkurence dochází ke snižování cen výrobců pro přilákání co nejvíce spotřebitelů. d, necenová konkurence jejím cílem je přilákat spotřebitelé jiným metodami než cenou. Dokonalá konkurence abstrakce ekonomické teorie (tržní cena se změní, když se změní i cena všech ostatních výrobků na tomto trhu). Jedinou metodou jak maximalizovat zisk v dokonalé konkurenci při nezměněném rozsahu produkce je odstraňování zbytečných nákladů ve výrobě. Bezprostředně zainteresování výrobce na vyhledávání úspor dokonalost Nedokonalá konkurence v reálném světě se můžeme setkat s různými formami nedokonalé konkurence Monopolistická konkurence trh jednoho výrobku s mnoha výrobci, produkt je diferencovaný Oligopol několik výrobců se značnou ekonomickou silou, nutí spotřebitele kupovat za vyšší ceny Monopol jediný výrobce určitého produktu na trhu = absolutní moc nad spotřebitelem, likvidace konkurence

4 2. Chování spotřebitele a formování poptávky (celkový a mezní užitek, zákon klesajícího mezního užitku, variabilní náklady, fixní náklady, explicitní a implicitní náklady, průměrné a mezní náklady, příjmy a rovnováha firmy, zisk celkový, čistý a účetní) Užitek - je subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků. Celkový užitek (TU) vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby. Je závislý na objemu spotřebovaného zboží, vlastnostech a kvalitě zboží, míře s jakou je schopno potřeby uspokojovat. Je dán maximální peněžní částkou, kterou je za ně spotřebitel ochoten zaplatit. Je také ovlivněn subjektivním vztahem spotřebitele ke zboží preference. Mezní užitek (MU)- vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, jestli se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku. (TU = součet MU). Je určen částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další jednotky zboží. Závisí na: významu a intenzitě potřeby naléhavost, disponibilním množstvím vzácnost. Zákon klesajícího mezního užitku mezní užitek s růstem objemu spotřebovávaného zboží má tendenci klesat Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první spotřebovávaná jednotek zboží, každá další má pro spotřebitele menší význam. Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji Chce-li spotřebitel udržovat svoji rovnováhu musí na zvýšení ceny reagovat snížením poptávaného množství. To samé platí i při snížení ceny. Křivka poptávky je proto totožná s křivkou mezního užitku (peněžní jednotky). TU P TU d MU MU Optimální množství tedy spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně: MU=P Podmínkou rovnováhy rovnost MU všech spotřebovávaných zboží ve vztahu k jejich cenám Poptávka spotřebitele při neměřitelnosti užitku Indiferenční soubor je soubor spotřebitelských kombinací, z nichž každá přináší stejný užitek, a žádný prvek souboru proto není preferován před ostatními.

5 Indiferenční křivka graficky znázorňuje indiferenční soubor, Soubor indiferenčních křivek dvou zboží nazýváme indiferenční mapou. Jednotlivé indiferenční křivky se od sebe liší tím, že kombinace statků, které představují, přinášejí spotřebiteli jiný užitek. Indiferenční křivka indiferenční mapa Linie příjmu Linie příjmu zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží Zákon substituce zboží, které se stává vzácnějším má větší relativní hodnotu substituce. Jeho mezní užitek roste ve vztahu k meznímu užitku zboží, které se stává hojnějším. Mezní míra substituce MRS poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat statek X a Y, aniž se mění užitek. V grafickém vyjádření určuje sklon indiferenční křivky. MRS = Rovnováha spotřebitele se nachází v bodě E, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky. Substituční efekt jedná se o změnu relativních cen, jenž nemůže být spojována se změnou reálného důchodu (spotřebitel omezí nákup zboží a zvýší nákup ostatních statků jsou relativně levnější). Důchodový efekt jedná se o část změny poptávaného zboží vyvolanou změnou reálného důchodu spotřebitele v důsledku cenové změny. Vliv změn cen ostatních zboží na poptávku Nezávislé statky pokud nemá změna jednoho zboží zvláštní vliv na poptávku po jiném zboží Substituty růst ceny jednoho zboží vyvolá růst poptávky po druhém zboží. Efekt poklesu ceny je opačný (káva-čaj, chléb-houska) Komplementární zboží růst ceny jednoho z nich vyvolá nejen pokles poptávaného množství tohoto zboží, ale i pokles poptávky po komplementárním zboží Poptávku po zboží ovlivňují také: necenová konkurence, změna preferencí, očekávání změn cen Elasticita poptávky Cenová elasticita poptávky (price elasticity of demand) vyjadřuje se jako poměr procentních změn v objemu poptávaného zboží k procentním změnám cen: Elasticita poptávky= Koeficient cenové elasticity poptávky (EDP) udává, o kolik procent se zvýší (sníží) poptávané množství, když se cena sníží (zvýší) o jedno procento. Neelastická poptávka: EDP<1 Procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu poptávaného množství zboží

6 Elastická poptávka: EDP>1 Procentní změna ceny vyvolá větší procentní změnu poptávaného množství Jednotkově elastická: EDP=1 Procentní změna ceny vyvolá stejnou procentní změnu poptávaného zboží Dokonale elastická: EDP= Změny jsou vyvolány jinými faktory než cenou Dokonale neelastická: EDP=0 P Dokonale elastická poptávka Dokonale neelastická poptávka P d Neelastická Elastická poptávka P 1 d d P 2 d P 1 d P 2 P 3 P Důchodová elasticita poptávky vyjadřuje závislost změn poptávaného množství zboží na změnách důchodu spotřebitele Faktory ovlivňující elasticitu poptávky: Povaha potřeb, které uspokojuje. Podíl výdajů na určité zboží v rozpočtu spotřebitele. Existence a dostupnost substitutů. Elasticita poptávky se rovněž mění v čase. Tržní poptávka je součtem poptávky jednotlivých spotřebitelů. Na tržní poptávku působí stejné vlivy jako na individuální poptávku, především: vliv změn v důchodech spotřebitelů, změny cen ostatních zboží = posun křivky poptávky. Posun po křivce poptávky : změna individuální poptávky jednotlivých spotřebitelů, změna počtu spotřebitelů. Křivka tržní poptávky součet individuálních poptávkových křivek (horizontální součet). Tržní poptávka v grafu: P d1 d2 D=d1+d2

7 3. Chování firmy a formování nabídky (celkový, průměrný a mezní fyzický produkt, náklady celkové, variabilní náklady, fixní náklady, explicitní náklady, implicitní náklady, průměrné a mezní náklady, příjmy a rovnováha firmy, zisk celkový, čistý a účetní) Produkční funkce -Výše nákladů je ovlivněná množstvím a cenou používaných vstupů. -Objem vyrobené produkce je výsledkem kombinace používaných výrobních faktorů. = f ( F1, F2,, Fn ) -> -> Produkční funkce vyjadřuje maximální objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací výrobních Celkový produkt faktorů při dané úrovni technologie. - Objem vyrobené produkce se mění se změnami množství vstupu. - Celkový fyzický produkt (Total Physical Product TPP) celkový objem produkce vyrobený určitým množstvím inputu (měříme ve fyzických jednotkách). - Růst celkového fyzického produktu se s růstem množství inputu zpomaluje. zákon klesajících výnosů Průměrný a mezní produkt Průměrný fyzický produkt (Avarage Physical Product APP) objem produkce připadající na jednotku inputu (výrobního faktoru). APP = TPP / F Mezní fyzický produkt (Marginal Physical Product MPP) změna objemu vyrobené produkce vyvolaná změnou množství vstupu o jednotku. MPP = TPP / F TPP A B C TPP Kč TC A APP L MPP L A B L VC C APP L L FC MPP L A

8 Celkové náklady (Total Costs TC) mají dvě složky: - Variabilní náklady (Variable Costs VC) náklady, které s růstem objemu výroby rostou. - Fixní náklady (Fixed Costs FC) náklady, které se s objemem výroby nemění. Firma je musí hradit, i když je objem výroby nulový (nájemné,..). Explicitní náklady náklady, které musí firma reálně vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů. Můžeme je tedy zjistit v účetních výkazech. Implicitní náklady náklady, které firma reálně neplatí. Jedná se o ušlý příjem z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví firmy. Takovéto náklady nazýváme alternativní náklady, resp. Náklady obětované příležitosti.implicitní náklady jsou alternativní náklady výrobních faktorů ve vlastnictví majitele firmy Kč/ MC AC Průměrné náklady (AC) náklady na jednotku produkce ( AC = TC / ) Průměrné náklady můžeme dále rozdělit na: (AC = AFC + AVC ) AVC AFC Mezní náklady (MC) náklady potřebné k rozšíření objemu výroby o jednotku. ( MC = TC / ) MC nejdříve klesají a od určitého množství produkce rostou. -> zákon klesajících výnosů MC začínají růst dříve než AC. To proto, že MC nejsou ovlivněny fixními náklady. MFC jsou nulové, protože fixní náklady se s objemem výroby nemění. MC se proto vždy rovnají mezním variabilním nákladům. Z grafu můžeme pozorovat, že křivka MC protíná křivku AC v jejím minimu. MC = ACmin Je-li MC<AC vyžaduje každá další jednotka produkce náklady nižší než jednotky předcházející. Je-li MC>AC je další jednotku produkce možno vyrobit pouze s náklady vyššími než jednotky předcházející. Pouze MC=AC jsou průměrné náklady minimální (stejně tak průměrné variabilní náklady - AVC) Křivka TC v dlouhém období vychází z počátku => v dlouhém období firma může měnit rozsah všech výrobních faktorů.tzn. že jak práce, tak kapitál jsou v dlouhém období variabilními výr. faktory a neexistují zde fixní náklady Kč TC C3 C2 C1 A B C 1 2 3

9 Optimum (rovnováha) firmy (optimální výše výstupu firmy) Je-li MR = MC, zisk je maximální, protože změnou objemu produkce není možno zisk zvýšit. Objem výroby je v této oblasti optimální, firma je v optimu. Je-li MR > MC, potom při zvýšení výroby o jednotku vzrostou TR více než TC a vzroste tedy i zisk. Je-li MR < MC, zvýšení objemu výroby o jednotku způsobí větší růst TC než TR a zisk tedy klesne. Objem produkce je vyšší než optimální. Celkový příjem (Total Revenue TR) je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. TR = P. Zvolení objemu produkce a ceny mohou nastat : Cena je konstantou nezávislou na firmě firma může prodat všechnu vyrobenou produkci, bez ohledu na výši ceny, poptávka je dokonale elastická. Rozhoduje jen o objemu výroby. - dokonalá konkurence Cena závisí na objemu produkce cena s růstem objemu klesá, firma musí snížit cenu, aby prodala větší množství produkce. poptávka není dokonale elastická. - nedokonalá konkurence Průměrný příjem (Average Revenue AR) je příjem na jednotku produkce AR = TR / -> AR = (P.) / -> AR = P Křivka AR je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy. Mezní příjem (Marginal Revenue MR) je změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku. MR = TR / ZISK Zisk (z) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Z = TR - TC Zisk na jednotku produkce Z / = AR - AC Z/=TR/-TC/ Celkový zisk můžeme vyjádřit následujícím způsobem Z = (AR AC).

10 Zisk (účetní a ekonomický) čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady účetní zisk = TR - explicitní náklady čistý ekonomický zisk = účetní zisk - implicitní náklady Čistý ekonomický zisk dosahuje firma jen tehdy když je zisk větší než tzv. normální zisk. normální zisk = implicitní náklady

11 4. Firma v podmínkách dokonalé konkurence a tržní rovnováha (křivka poptávky, příjmy v dokonalé konkurenci, podmínka rovnováhy, křivka nabídky a bod uzavření firmy, bod vyrovnání nákladů s výnosy, vliv změn necenových faktorů na nabídku, cenová elasticita nabídky, tržní nabídka, tržní rovnováha v dokonalé konkurenci) Nejdůležitějším rysem dokonalé konkurence je nezávislost ceny na objemu produkce firmy a tedy dokonale elastická poptávka po jejích výrobcích. P Křivka poptávky po produkci firmy P Tržní křivka poptávky d P 1 P 1 D Optimum (rovnováha) dokonale konkurenční firmy Pokud je cena konstantou, jsou celkové příjmy závislé pouze na objemu vyrobené produkce a jsou mu přímo úměrné. V dokonalé konkurenci je konstantní cena a tedy i průměrné příjmy. A protože průměrné příjmy jsou konstantní, mezní příjmy se jim rovnají. Křivka MR je proto totožná s křivou AR. Celkové příjmy Průměrné a mezní příjmy Kč TR P MR = AR = P Podmínkou optima firmy MR = MC můžeme tedy pro dokonalou konkurenci napsat i takto : MC = P Bod v němž se mezní příjmy rovnají mezním nákladům představuje situaci, v níž firma dosahuje maximálního zisku. P P E Tehdy je nejvyšší rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Odvození křivky nabídky firmy MC E P =MR = AR P MR3=AR3 P 3 P 1 P 2 MR1=AR1 MR2=AR2 E 2 E 1 MC E 3 Odvození křivky nabídky firmy P P E 3 3 P E 1 P E E

12 Křivka nabídky Pro každou úroveň ceny existuje rovnovážný objem produkce daný průsečíkem křivek MR a MC. Křivka mezních nákladů (resp. její rostoucí část od určitého bodu) je tedy současně křivkou nabídky firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Jestli tvar křivky MC je určen působením zákona klesajících výnosů, rostoucí křivka nabídky tedy rovněž plyne ze zákona klesajících výnosů. Bod uzavření firmy Krátkodobě bude firma i při situaci kdy TC > TR pokračovat ve výrobě, a to až do bodu, kdy : TR = VC Jsou-li TR >VC je ztráta menší, pokud firma vyrábí, než když výrobu zastaví. Pokud však TR<VC je ztráta menší, pokud firma zastaví výrobu, než když bude vyrábět objem výroby, pro nějž platí MR=MC. P P ZTRÁTA 1 P M M s MC AC AVC TR = VC potom platí : P = AVC -> AVC = MC = P Bod, v němž tato podmínka vyhovuje nazýváme bodem uzavření firmy. M Křivka nabídky firmy je totožná s křivkou mezních nákladů od bodu, kdy se mezní náklady (a tedy i cena) rovnají průměrným variabilním nákladům Bod zvratu Podmínka rovnováhy firmy i odvětví v podmínkách dokonalé konkurence v dlouhém období je: MR = MC = AC = AR P = MC = AC Bod, který představuje rovnovážnou situaci, se nazývá bod zvratu (Breakeven Point), resp. Bod vyrovnání nákladů a výnosů. P = AC P>AC P P MC MC P E ZISK E AC MR = AR P A A MR = AR AC A E

13 Cenová elasticita nabídky Elasticita nabídky = % změna nabízeného množství / % změna ceny Hlavní faktory, které ovlivňují elasticitu nabídky : Možnosti a náklady skladování čím je skladování nesnadnější a nákladnější, tím je elasticita nižší. Charakter technologie a výrobního procesu čím obtížnější je vyrábět s daným výrobním zařízením (technologií), tím je nabídka méně elastická. Elasticita se prodlužuje s prodlužováním časového horizontu. Velmi krátké období neelastická. S prodlužováním časového horizontu se elasticita nabídky zvyšuje. Tržní rovnováha Rovnováha spotřebitele: P = MU Rovnováha firmy: P = MC Tržní rovnováha nastává tehdy, když se mezní užitek zboží rovná mezním nákladům na jeho výrobu MU = MC Graf tržní rovnováhy P optimum spotřebitele optimum firmy tržní rovnováha P P MC S P E E P E E MR=AR P E E MU D E E E Efektivnost Efektivní rozdělení výrobních faktorů je takové, kdy není možno zvýšit výrobu jednoho zboží, aniž se sníží výroba jiného zboží. Současně žádný ekonomický subjekt nemůže zlepšit svou situaci, aniž se zhorší situace jiných subjektů. Rovnováha

14 Pokud je MU nějakého statku vyšší než MC, znamená to, že tohoto zboží je vyrobeno málo. Jeho MU je vyšší než náklady na jeho získání. Efektivnost se zvýší přesunem části výrobních faktorů na výrobu tohoto statku. MU = P > MC, firmy nejsou v rovnováze. Zvýšení výroby zvýší zisk firem, aniž se to projeví na užitku spotřebitelů. MU > P = MC, spotřebitelé nejsou v rovnováze. Poptávané množství je vyšší než nabízené. V důsledku toho vzroste cena a objem vyrobené produkce, zvýší se užitek spotřebitelů, aniž se sníží zisk firem. V případě, že MU je nižší než MC, je ho vyrobeno více, než odpovídá optimu. Efektivnost je možno zvýšit snížením výroby tohoto zboží a zvýšením výroby ostatních statků. V rovnovážné situaci platí, že příjem jednoho ekonomického subjektu je roven výdajům jiného ekonomického subjektu. Cena, jako výdaj, je rovna ceně jako příjmu výrobce MU, jako efekt pro spotřebitele, je roven MC jako výdajům firmy Rovnováha z hlediska různých období Podmínky rovnováhy se v jednotlivých časových obdobích liší Velmi krátké období nabídka je zcela neelastická, růst poptávky vyvolá pouze růst ceny. Krátké období elasticita nabídky je vyšší, růst ceny je nižší než ve velmi krátkém období. Dlouhé období je elasticita nabídky opět vyšší než v předcházejících případech, pohyb ceny je ještě nižší. Velmi dlouhé období růst poptávky vede ke zvýšení objemu prodávaného zboží.změna ceny různá Teorém pavučiny Zatím jsme předpokládali, že nabídka a poptávka reagují na změnu ceny okamžitě. Ve skutečnosti tomu tak není. Lidé potřebují určitý čas, aby přizpůsobili objem svých nákupů změněným cenám. Také výrobci jsou schopni přizpůsobit objem nabídky až po určité době. Větší časové zpoždění mají výrobci. Na změnu cenu bude nejdřív reagovat poptávka a teprve po určité době nabídka. Zda se trh bude automaticky vracet do stavu rovnováhy závisí na sklonu křivky poptávky a nabídky.

15 5. Firma v nedokonalé konkurenci (příčiny vzniku nedokonalé konkurence, rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci, monopol a jeho rovnováha, monopolní síla, neefektivnost monopolu, monopson, oligopol smluvní, oligopol s dominantní firmou, monopolistická konkurence) Nedokonalá konkurence má tři formy: monopol, oligopol, monopolní konkurence Zaměříme se na charakteristické rysy nedokonalé konkurence, které jsou společné pro všechny tři formy: Hlavním rysem nedokonalé konkurence - firma vyrábí diferencovaný produkt (případně má výrazný podíl na trhu). => firma může ovlivnit tržní cenu (míra ovlivňování ceny firmou závisí na konkrétní formě konkurence). Protože se výrobek dané firmy liší od výrobků jiných firem, může daná firma stanovit jeho cenu. Nedokonalá konkurence - trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající (firma), který může ovlivnit tržní cenu. Rozhodování nedokonale konkurenční firmy - volba optimálního objemu produkce, stanovit výši ceny, Schopnost firmy ovlivňovat cenu tržní cenu své produkce je označována jako monopolní síla P V dokonalé konkurenci P V nedokonalé konkurenci d d Hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence 1.Nákladové podmínky - v podobě tzv. úspor z rozsahu výroby. Při výrobě velkého objemu produkce se náklady rozpočítávají na větší počet výrobků = průměrné náklady s růstem produkce klesají. 2.Bariéry konkurence : - Právní restrikce - ochranná známka, patenty, copyright,... Dává majitelům výsadní právo vyrábět daný produkt. - Diferenciace produktu - každý výrobce přichází na trh s produkcí, která se liší od produkce konkurence 3. Dále pak : Nedostatečná informovanost tržních subjektů Vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jedné firmy Zásahy státu do tržního mechanismu (regulace cen) Politické okolnosti (vznik OPEC - Organisation of Petrol Exporting Countries) Optimum firmy v nedokonalé konkurenci

16 Firma je tedy v rovnováze, vyrábí-li objem produkce, při němž maximalizuje svůj zisk - - rovnovážný objem produkce tedy odvozuje ze vztahu MR = MC. Náklady jsou ovlivněny výrobou a charakter konkurence je neovlivňuje. Charakter příjmů je avšak charakterem konkurence ovlivněn zásadně. Výrobci můžou ovlivnit ceny a víme, že s růstem objemu produkce tuto cenu snižují. Pokles ceny bude tedy mít vliv na příjmy firmy (otázka je, jaký vliv?). Celkový objem produkce získáme ze vztahu TR = P. ed > 1 ed = 1 Celkový příjem ed < 1 TR Kč/ ed > 1 Mezní a průměrný příjem ed = 1 AR=d ed < 1 Celkové příjmy mohou růst nebo klesat (závisí to na elasticitě poptávky po produkci firmy). Poptávka je elastická - procentní růst objemu prodané produkce je větší než procentní pokles ceny, takže přestože cena klesá, celkový příjem roste. Poptávka je neelastická - procentní růst objemu prodané produkce je menší než procentní pokles ceny, takže snižuje-li firma cenu, její celkový příjem klesá. MR Protože v případě nedokonalé konkurence poptávková křivka klesá, mezní příjem (MR) klesá s růstem výroby a musí být nižší než ceny, za které se prodává poslední jednotka ( MR < P ). MR je podobně jako TR ovlivněn elasticitou poptávky : MR > 0 - když je poptávka elastická MR = 0 - když je poptávka jednotkově elastická MR < 0 - když je poptávka neelastická Monopol je protipólem dokonalé konkurence. Základní předpoklady pro existenci monopolu : Existence jediného výrobce (firmy) na trhu Diferenciace produktu Bariéry vstupu jiných firem do odvětví Protože je monopol jediný výrobce daného zboží, jeho produkce je produkce celého odvětví. individuální poptávky = tržní poptávka Existence monopolu je úzce spojena s vymezením daného trhu. Rovnováha monopolu Na rozdíl od dokonalé konkurence individuální křivka klesá. Křivka mezních příjmů klesá rychleji než křivka poptávky. MR = MC P > MC Podstatná odlišnost od dokonalé konkurence je v tom, že monopol sám stanoví cenu své produkce. Protože je jediným výrobcem na trhu prodává za cenu, která maximalizuje jeho zisk. Kupující však musí být ochotní ji akceptovat. Kč/ MC PM G AC Z I S K F M E MR D = AR = d

17 Křivka nabídky v podmínkách monopolu V podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje jediný vztah mezi cenou a množstvím. Firma v dokonalé konkurenci může nabízet různá množství při různých cenách. U monopolu firma může nabízet různá množství při stejné ceně nebo stejné množství při různých cenách. Proto nemůžeme jednoznačně nakreslit jeho nabídkovou křivku. Monopolní síla Monopolní síla je schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady. Stupeň monopolní síly je možno vyjádřit pomocí Lernerova indexu (L). L = P MC / P Pro vyjádření monopolní síly se používá: Míra koncentrace - % podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci odvětví Zisk diskutabilní kritérium Neefektivnost monopolu Monopolní síla, která vede k stanovování ceny nad úroveň mezních nákladů je z hlediska společnosti neefektivní (neefektivní výroba). Monopol není veden tržním mechanismem (monopol stanovuje ceny ne trh) k optimálnímu využití společenských zdrojů. Regulace monopolu V podmínkách monopolu nejsou plně využity zdroje, které má společnost k dispozici a ty, které jsou využívány, jsou využívány málo efektivně. Nejdůležitější usměrňovací nástroje: Antitrustové zákony zakazují určité chování firmy na trhu a omezují různými způsoby sílu monopolu. Daňová politika Možnost převést monopol do státního vlastnictví Cenová regulace - dovoluje monopolistovi stanovit cenu jen tak vysokou, aby pokryla AC - Při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk Monopson je v ekonomii stav, kdy existuje pouze jeden subjekt na straně poptávky a zpravidla více subjektů na straně nabídky. Je to jedna z forem nedokonalé konkurence, souměrná s monopolem. Monopson Monopson - monopolní síla na straně poptávky po práci Monopson jediný kupující určitého vstupu (jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti) Firma má monopsonní sílu ve všech případech, kdy se setkává s rostoucí křivkou nabídky práce. Monopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců. Mzdová sazba tedy není monopsonistovi dána trhem.

18 Jestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. MC firmy, spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnají w tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdám již najmutých pracovníků. Proto jsou MC práce vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste : MFC L > w Firma maximalizující zisk převyšuje zaměstnanost práce tak dlouho, dokud dodatečný příjem ze zaměstnané dodatečné jednotky (příjem z mezního produktu práce) převyšuje dodatečné náklady na práci (mezní náklady na práci). V této firmě nebude dána zaměstnanost vyrovnáním křivky poptávky a nabídky práce, jako je tomu v dokonalé konkurenci. Mezní příjem z produktu práce převyšuje v rovnováze mzdovou sazbu. Pracovníci v této situaci rozhodují pouze o tom zda pracovat, či nepracovat pro danou firmu (monopson). Oligopol je tržní struktura, která v praxi převažuje. Charakteristické rysy oligopolu : Existence několika firem v odvětví Zpravidla diferencovaný produkt Bariéry vstupu znemožňující příchod nových firem Chování firem v oligopolu je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí (každá firma vyrábí část odvětví). Existuje několik modelů oligopolů: Smluvní (koluzivní) oligopol vzniká v situaci, kde několik firem prodávajících stejné nebo podobné výrobky zjistí, že jejich ceny jsou přibližně stejné a že vzájemná cenová válka by je oslabila. Výhodnější pro ně je zvyšovat společný zisk zvyšováním cen na trhu nebo rozdělením trhu. Uzavřou tajnou dohodu a stanoví monopolní ceny pro jednotlivé firmy, případně výrobní kvóty každá firma v oligopolu se pak chová jako monopol. Kartel dohoda o výhodné spolupráci (OPEC). Oligopol s dominantní firmou Oligopol s dominantní firmou vzniká tam, kde je pro silnou firmu, která dominuje trhu, výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům. V rámci větší části trhu se pak dominantní firma chová jako monopol. Cenové vůdcovství znamená, že menší firmy v odvětví respektují ceny dominantní firmy. Kdyby menší firmy zvýšili cenu, ztratili by zákazníky.

19 Snížení ceny si menší firmy nemůžou dovolit nákladové podmínky (malá firma). Kč/ G Smluvní oligopol MC AC Kč/ MC D Oligopol s dominantní firmou PO F P D B C E d1 A d D D T O MR D T monopolistická konkurence Monopolistická konkurence se nejvíce blíží dokonalé konkurenci. Základní předpoklady monopolistické konkurence: Velký počet firem v odvětví Diferencovaný produkt Neexistence bariér vstupu firem do odvětví Každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že si stanovuje vlastní cenu. To znamená, že se v rámci svého produktu chová jako monopol. Firma má monopol nad svou produkcí sama si stanoví ceny. Poptávková křivka po produkci firmy je vysoce elastická, protože další firmy nabízejí substituty. V krátkodobém období firma může realizovat monopolní zisk sklon poptávkové křivky Kč/ V krátkém období SMC Kč/ v dlouhém období LMC V dlouhém období je ale tento monopolní zisk stlačen na nulu v důsledku pohybu mezi odvětvími. Monopolní zisk přiláká konkurenci a poptávka po produkci firmy klesne. Nové firmy přicházejí do odvětví do doby, kdy není monopolní zisk nulový. P SR AC ZISK SR SAC MR AR=d P LR P DK LR DK LAC AR=d MR

20 6. Formování cen na trzích výrobních faktorů (poptávka a nabídka výrobních faktorů, cena výrobních faktorů, příjem z mezního produktu, mezní náklady na výrobní faktor, formy cen výrobních faktorů, pozemková renta, čistá ekonomická renta) Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Opak trhu výrobků a služeb domácnosti nabízejí a firmy poptávají výrobní faktory. Trh výrobků a služeb domácnosti poptávají zboží za účelem maximalizace užitku. Trh výrobních faktorů firmy poptávají takovou kombinaci vstupů, která jim umožňuje maximalizovat zisk. Odlišnost trhu vstupů od trhu výrobků a služeb Poptávka po výrobních faktorech : Poptávka je závislá odvozená od poptávky po zboží, na jehož výrobu se daný faktor používá. Firmy je poptávají jen z toho důvodu, že s nimi chtějí vyrobit zboží. Nabídka výrobních faktorů : Vlastníkem výrobních faktorů jsou spotřebitelé (snaží se maximalizovat užitek). V případe práce(l) užitek podmiňují jak příjmové, tak nepeněžní aspekty zaměstnání. Je třeba rozlišovat nabídku výrobních faktorů celé ekonomice a nabídku faktorů jednotlivé firmě. Cena výrobního faktoru Je cena spojená se službou tohoto faktoru, tzn. s jeho pronájmem. Práce za její službu se platí mzda a cenou této služby je mzdová sazba. Půda za tuto službu se platí pachtovné a cenou je sazba pozemkové renty. Kapitál za tuto službu se platí úrok a cenou je úroková míra. Na trzích výrobních faktorů ovlivňuje zásadním způsobem vývoj rovnováhy časový horizont (délka období) a podmínky konkurence (dokonalá, nedokonalá). Transferový výdělek Transferový výdělek výše výdělku, kterou by daný vstup mohl získat při svém nejlepším alternativním využití. Je to tedy částka, kterou musí získat, aby přemístil svou službu do daného způsobu použití. Ekonomická renta část výdělku daného vstupu, která převyšuje transferový výdělek. Představuje přebytek nad transferovým výdělkem. Čistá ekonomická renta je ekonomická renta, která vzniká v případě vstupu s dokonale neelastickou nabídkou (výjimečné schopnosti, talent, pozemková renta). P F P P F F Ekonomická renta Trh výrobního faktoru S S P F S E E S E Ekonomick Transferov D á ý D renta výdělek F F F D P F* E F* D F Pozemková renta (R) cena za pronájem půdy. Určitý způsob využívaní půdy přináší pozemkovou rentu tehdy, když je celková nabídka půdy fixní (dokonale neelastická) a neexistuje jiná možnost jejího použití. Výši pozemkové renty určuje výše sazby pozemkové renty a množství pronajaté půdy.

21 Pozemková renta může vznikat při: Pěstování určité plodiny, Těžba surovin, Stavební pozemek Poptávka firmy po výrobním faktoru Firma se na trhu výrobních faktorů rozhoduje, jaké vstupy a v jakém množství poptávat. Toto rozhodování firmy je určováno cílem firmy maximalizovat zisk = vyrábět s co nejvyššími výnosy a současně s co nejnižšími náklady. Poptávka firmy po výrobních faktorech závisí na tom : jaký je výnos z výrobního faktoru (produktivita výrobního faktoru a cena produktu tímto faktorem vytvořená) jak vysoký je náklad na daný faktor Změna poptávky firmy po výrobním faktoru Změnu poptávky, která se projeví posunem křivky poptávky, mohou způsobit zejména následující faktory : Změna poptávky po finální produkci Množství jiných vstupů Změny v technologii Poptávka po výrobním faktoru Cena za faktor v dokonalé konkurenci nezávisí na chování jedné firmy, může se však měnit v závislosti na podmínkách trhu (změna tržní poptávky). Protože MFC = PF, změna ceny způsobí posun přímky MFC a v důsledku toho se posune bod rovnováhy průsečík této přímky s křivkou MRP. Pro různé úrovně ceny vstupu existují rovnovážná množství daného faktoru daná průsečíkem MRP a MFC, křivka MRP je tedy od určitého bodu (výše ceny) současně křivkou poptávky firmy po faktoru. Poptávka firmy po vstupu v nedokonalé konkurenci Stejně jako v podmínkách dokonalé konkurence, tak i v nedokonalé konkurenci, určuje poptávku firmy po výrobním faktoru MRP. Velikost MRP vstupu je však na podmínkách konkurence závislá. MRP výrobního faktoru je v případě nedokonalé konkurence na trhu výrobků a služeb násobkem MPP a MR, získaného prodejem dodatečné jednotky zboží MRP = MPP. MR Příjem z mezního produktu Každá dodatečná jednotka vstupu přináší firmě dodatečný příjem. Výši tohoto příjmu určuje: Přírůstek produktu, který dodatečná jednotka vytvoří. Přírůstek příjmu, který firmy získá z prodeje tohoto produktu. V podmínkách dokonalé konkurence na trhu výrobků a služeb se tento přírůstek příjmu, tedy - - mezní příjem shoduje s cenou.

22 To znamená, že každá dodatečná jednotka vstupu přináší firmě dodatečný příjem, jehož výši určuje : Mezní fyzický produkt Cena výrobku Tento přírůstek se nazývá příjem z mezního produktu. Příjem z mezního produktu (Marginal Revenue Product - MRP) je dodatečný příjem, který firma získává prodejem produktu, vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby, přičemž ostatní vstupy zůstávají konstantní Jinými slovy vyjadřuje změnu celkového příjmu při zaměstnaní dodatečné jednotky vstupu. MRP = MPP. P Při změně množství jednoho vstupu a při fixním množství ostatních vstupů produkt roste, přičemž se od určitého okamžiku jeho přírůstek snižuje. Od tohoto okamžiku produktivita vstupu klesá. V podmínkách dokonalé konkurence na trhu výrobků a služeb firma nemůže ovlivnit tržní cenu svého výrobku, cena, za níž své zboží prodává se při změně výše výstupu nemění. Příjem z mezního produktu se mění pouze v závislosti na změně mezního fyzického produktu. Mezní náklady na faktor Množství výrobního faktoru, které firma najímá, závisí nejen na výnosech, ale také na nákladech. Mezní náklady na výrobní faktor (Marginal Factor Costs MFC) jsou dodatečné náklady, které firmě vznikají při najmutí dodatečné jednotky výrobního faktoru. Jde o změnu v celkových nákladech firmy v důsledku zaměstnání dodatečné jednotky výrobního faktoru. MFC = TC / F Při dokonalé konkurenci na trhu výrobních faktorů firma najímá vstupy za ceny určené trhem firma přijímá tržní cenu. Firma totiž najímá tak malý podíl daného vstupu, že její činnost nemůže ovlivnit jeho cenu. Přírůstek nákladů na faktor je proto určen výší jeho ceny MFC = P F

23 7. Trh kapitálu a trh práce (kapitál, investice, nabídka na trhu kapitálu, úrok a úroková míra, poptávka na trhu kapitálu, současná hodnota toku očekávaných budoucích výnosů, trh práce v podmínkách dokonalé konkurence, poptávka po práci, nabídka práce, rovnováha na trhu práce) Definice kapitálu a trhu kapitálu Hned na začátku ztotožníme kapitál a kapitálové statky. K tomu, aby bylo možno vyrábět kapitálové statky, je třeba aby se uvolnila část činitelů z výroby spotřebních statků. Výroba kapitálových statků je spojena s omezováním přítomné spotřeby. Zapojování kapitálu do výroby má však za následek růst objemu výroby větší spotřeba v následujících obdobích. Tato situace je označována jako nepřímé metody výroby používající kapitálové statky. Spotřeba (na obyvatele) Nepřímé metody výroby používající kapitálové statky země B země A t t + x čas (logický) Kapitálové statky se v procesu výroby nespotřebovávají najednou = pouze se opotřebovávají, takže se jejich hodnota nepřenáší do nových výrobků najednou, ale postupně formou odpisů, neboli amortizace. Kapitálové statky ztrácejí svou funkčnost na základě : Doby, po kterou jsou využívány Rozvoje vědy a techniky = vyšší produktivita nových kapitálových statků Nelze přesně zjistit, jaká část původní ceny kapitálového statku byla skutečně přenesena do vyrobeného produktu proto se amortizace stanovuje na základě účetního předpisu. Odpisy představují významnou součást výrobních nákladů a tudíž i významným způsobem ovlivňují velikost zisku. Odpisy ale taktéž představují významný zdroj prostředků na nákup nových kapitálových statků, které mají nahradit již opotřebené kapitálové statky. Tento zdroj prostředků nazýváme obnovovací (restituční) investice (I R ). Jestli lze z částky, kterou jsme získali amortizací koupit nový kapitálový statek s vyšší produktivitou, potom mohou být obnovovací investice současně i zdrojem rozšiřování výroby. Hlavní podmínkou rozšiřování výroby je rozšiřování výroby na základě zvětšování existující zásoby kapitálových statků, tzv. čistých (netto) investic (I N ). Celkový vklad nových kapitálových statků do výroby, neboli tzv. hrubé (brutto) investice (I B ) se tedy

24 dělí na dvě složky: obnovovací a čisté investice. I B = I R + I N Kapitál je významným výrobním faktorem, ovlivňujícím růst celkové produktivity a společenského bohatství. Dále budeme vycházet z klasické teorie kapitálu, která využívá nabídku a poptávku jako hlavní nástroje Pokud se firma rozhodne pořizovat nové kapitálové statky, musí mít k dispozici dostatečné množství finančních prostředků. Ty může získat z : Vlastních zdrojů (amortizace, nerozdělené zisky u akciových společností) Cizích zdrojů (půjčky) Nabídka na trhu kapitálu nabídku tvoří úspory ekonomických subjektů. Na trhu kapitálu dostávají úspory domácností (běžné i terminované vklady, pojistné, atd.) podobu kapitálu nabízeného podnikům. Poptávka po kapitálu je daná potřebou financovat nákup investičních statků. Formy získávaní prostředků : výpůjčky u bank, příjem z prodeje vlastníc cenných papírů. Na trhu kapitálu se tedy střetává nabídka úspor (domácnosti) s poptávkou po těchto úsporách (firmy). Cena, která se stanovuje na trhu kapitálu je úroková míra (i r ), která plní funkci tzv. vyčišťující ceny, tj. uvádí do souladu nabídku s poptávkou. Rovnováha na trhu kapitálu Krátkodobé hledisko : Průsečík křivky poptávky po kapitálu a křivky nabídky po kapitálu (krátkodobé hledisko) představuje bod krátkodobé rovnováhy, ve kterém je při dané nabídce kapitálu a při dané funkci poptávky po kapitálu určena krátkodobá rovnovážná úroková míra ire(sr), která vyrovná nabídku s poptávkou a vytvoří krátkodobou rovnováhu na trhu kapitálu. Dlouhodobé hledisko: Z dlouhodobého hlediska se předpokládá, že se mohou domácnosti rozhodnout, že budou nabízet větší úspory, když úroková míra vzroste. Nabídka na trhu kapitálu je tedy rostoucí funkcí úrokové míry. Křivka nabídky po kapitálu (dlouhodobé hledisko) má kladnou směrnici, protože s růstem úrokové míry roste ochota domácností vytvářet úspory. Průsečík křivek D a dlouhodobé křivky S LR určuje výši dlouhodobé rovnovážné úrokové míry i re(lr) a rovnovážnou úroveň zásoby kapitálu K E(LR) i r i re(sr) Krátkodobé hledisko: S SR E Poptávka po kapitálu je klesající funkcí úrokové míry a je determinována na základě příjmu z mezního produktu kapitálu. i r i re(lr) Dlouhodobé hledisko: E S LR D D K E(SR) zásoba K K E(LR) zásoba K

25 Rovnovážná úroková míra ire(lr) vyrovnává úspory a investice. Při dané technologii podněcuje takovou poptávku po kapitálu, která odpovídá zásobě kapitálu vytvořené v předcházejícím období z krátkodobého hlediska, resp. vyčerpá všechny úspory, ke kterým tato úroková míra podnítila domácnosti v dlouhém období. Přebytek úspor pokles úrokové míry pokles úspor a růst poptávky po kapitálu Nedostatek úspor opačný efekt Z toho vyplývá, že úroková míra plní funkci tržní ceny, která vyrovnává nabídku a poptávku a její pohyby vedou k nastolování rovnováhy na trhu kapitálu. Úroková míra tedy plní dvě významné funkce: Vede domácnosti k tomu, aby obětovali současnou spotřebu a zvyšovali zásobu kapitálu. Podněcuje firmy k vyhledávaní co nejefektivnějších investičních příležitostí. Z toho vyplývá, že úroková míra plní funkci tržní ceny, která vyrovnává nabídku a poptávku a její pohyby vedou k nastolování rovnováhy na trhu kapitálu. Úroková míra tedy plní dvě významné funkce: Vede domácnosti k tomu, aby obětovali současnou spotřebu a zvyšovali zásobu kapitálu. Podněcuje firmy k vyhledávaní co nejefektivnějších investičních příležitostí. Výnosy z kapitálu Při rozhodování o tom, zda vůbec investovat, či kam nejlépe investovat firmy potřebují nějaké měřítko výnosu z kapitálu. Míra výnosu z kapitálu udává čistý výnos v peněžních jednotkách za 1 rok z každé peněžní jednotky investovaného kapitálu (v % za rok). Odhad potencionálních měr výnosu z investičního projektu = vypočítají se náklady spojené s nákupem kapitálových statků, pak firma odhadne roční čisté výnosy a vydělí je vypočtenými náklady. V hospodářství, kde neexistuje riziko ani monopoly (náš výchozí předpoklad) platí, že se míra výnosu z kapitálu rovná tržní úrokové míře. Výnosy z kapitálu můžou mít různé formy : Nájemné vlastní kapitál statky, ale nevyrábějí Zisk nejčastější forma výnosu z kapitálu Míra čistého zisku může převyšovat úrokovou míru. Důvody: Existence monopolu, Zavádění technických inovací, Riziko Problematika výpočtu míry výnosu z kapitálu je komplikovaná výrobním procesu po delší časový období. statky setrvávají ve Výnos ve stávajícím roce má pro firmu větší význam než výnosy očekávané v pozdějších letech. Proto je důležité zjistit, jaká je současná hodnota celého toku budoucích výnosů z daného kapitálového statku

26 Firma zvolí tu příležitost pro investování, která je spojena s nejvyšší současnou hodnotou očekávaného toku budoucích výnosů. nominální a reálná úroková míra Nominální úroková míra Nominální úroková míra značí přírůstek uložené částky v procentech, vyskytuje se v úvěrových smlouvách. Při jejím stanovování bereme v úvahu mnoho faktorů, mezi které patří např. míra inflace, minimální úroková sazba výpůjček, úroková sazba plynoucí z bezrizikových investic, aj. Reálná úroková míra Reálná úroková míra nám udává, o kolik procent zboží můžeme koupit více, pokud toto zboží na začátku období prodáme, takto získané peníze uložíme a na konci období je i s úrokem vyzvedneme a dané zboží opět zakoupíme. Reálná úroková míra tedy v sobě zahrnuje už i míru inflace. nominální úroková míra = reálná úroková míra + očekávaná míra inflace kapitál a investice, úrok a míra časové preference Nabídka na trhu kapitálu tvorba úspor Úspory představují tu část disponibilního důchodu domácnost, která nebyla vydána na spotřebu; byla přeměněna na nabídku úvěrových prostředků na trhu kapitálu. Předpokládáme, že domácnosti dávají přednost spotřebě a odmítají čekat = vlastnost netrpělivost (Impatience). Domácností jsou ochotny se vzdát přítomné spotřeby a vytvářet úspory jen za předpokladu, že jim to zajistí zvýšení jejich budoucí spotřeby Odměnou za čekání a vzdání se přítomné spotřeby je pro domácnosti vložená částka (S 0 ), která se jim v budoucnosti vrátí zvýšená o určitý přírůstek. Tento přírůstek označujeme jako výnos z uspořené částky. Nejčastější podoba tohoto výnosu je úrok z vkladu, či obligace, resp. kapitálového výnosu vyplývajícího z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou cenného papíru. Domácnosti však nezajímá absolutní výše úroku z uspořené částky. Zajímá je tzv. úroková míra. Úroková míra (i r )- je daná poměrem čistého úroku z uspořené částky za určité časové období (zpravidla 1 rok) k této uspořené částce. i r = ( S / S 0 ). 100 Obě položky jsou měřeny v peněžních jednotkách dané měny. Úroková míra se zpravidla vyjadřuje v procentech p. a. (za jeden rok). Při dané úrokové míře se budoucí hodnota (S 1 ) dnešní částky (S 0 ) po uplynutí jednoho roku bude rovnat : S 1 = ( 1 + i r ). S 0 Obecně je možné budoucí hodnotu dnešní částky po uplynutí n let (Sn) za předpokladu, že se úroková míra nezmění vyjádřit následovně : S n = ( 1 + i r ) n. S 0 Kde (1 + i) n je tzv. úročitel, který nám říká, kolikrát se zvýší počáteční vklad za n let při dané úrokové míře

27 Za předpokladu, že neexistuje riziko, rozhodují se domácnosti o úsporách při daných časových preferencích na základě úrokové míry. Z krátkodobého hlediska je velikost úspor daná. Z dlouhodobého hlediska vede růst úrokové míry k růstu úspor. To znamená, že úspory jsou rostoucí funkcí úrokové míry a jsou určeny na základě časové preference. Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk. Z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí zejména na vývoj nabídky po práci na tomto trhu. Při rozhodování firmy na trhu práce budeme nejprve vycházet z předpokladu existence dokonalé konkurence velký počet nabízejících i poptávajících a žádný nemůže ovlivnit mzdovou sazbu. Poptávka po práci Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (při různých mzdových sazbách). Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává mezní příjem z produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdou. MRPl= MFCl = w Už víme, že příjem z mezního produktu práce (MRPl) je násobkem mezního fyzického produktu (MPPl) a ceny produktu (P). Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že přírůstky produktu se s každou dodatečnou jednotkou práce snižují. Protože mezní náklady na faktor určuje tržní výše mzdy, je klesající část křivky mezního produktu práce základem pro určení křivky poptávky po práci. Odvození křivky po práci spočívá v nalezení optimální výše zaměstnanosti pro jednotlivé výše mzdy, resp. MFCl. Křivka poptávky po práci w Wa A MFCl La MRPl=D L Nabídka práce Člověk jakožto spotřebitel poptává na trhu zboží takové množství výrobků a služeb, jaké mu umožňuje jeho příjem a ceny zboží. Nadále budeme předpokládat, že jediným zdrojem příjmu je pro něj jeho pracovní činnost. Podoba pracovní činnosti: - Práce ve firmě pronájem práce na trhu práce za účelem získání peněz. - Domácí práce umožňuje vytvářet výrobky či služby, pro přímou spotřebu nebo zvyšovat znalosti a dovednosti, které mohou vést ke zvýšení spotřeby v budoucnosti. Práce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je volným časem. Pro určení tržní nabídky je účelné předpokládat pouze dvě možnosti využití času: - Práci která je pronajímána za mzdu - Volný čas

28 Cílem spotřebitele je maximalizace užitku = jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas. Člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času. Tedy maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný. Substituční a důchodový efekt Změna mzdové sazby má na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek: - Substituční efekt při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času (vede k zvyšování nabízeného množství práce) - Důchodový efekt vyšší mzda zvyšuje reálný příjem (za předpokladu, že ceny výrobků a služeb se nemění) a vede tak k tendenci mít více volného času (vede k snižování nabízeného množství práce). - Substituční a důchodový efekt působí protichůdně. - Dopad na změny mzdy na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje: - Substituční >důchodový= s růstem mzdy nabízené množství práce roste - Substituční <důchodový = s růstem mzdy nabízené množství práce klesá Zpět zakřivená křivka nabídky po práci - Tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů změny mzdy převládá - Při nižší mzdové sazbě převládá substituční efekt a množství nabízené práce roste: křivka individuální nabídky práce má pozitivní směrnici. - Při vyšší mzdové sazbě převládá důchodový efekt a množství nabízené práce klesá: křivka individuální nabídky práce má zápornou směrnici. - Jedná se o tzv. zpět zakřivenou individuální křivku nabídky práce. Rovnováha na trhu práce - Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou = rovnovážná zda - Tržní křivka poptávky je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu - Tržní křivka nabídky je taktéž horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce, ale přesto není zpět zakřivená - Důvody proč není zpětně zakřivená: a, různí lidé mají rozdílné alternativní náklady a různý vztah k práci b, rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s vyššími transferovými výdělky - Při vychýlení mzdy (mzdové sazby) z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek nebo přebytek práce.

Formování cen na trzích výrobních faktorů

Formování cen na trzích výrobních faktorů Formování cen na trzích výrobních faktorů Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Na trzích výrobků a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející

Více

Nedokonalá konkurence

Nedokonalá konkurence Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠTK, h.d. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nedokonalá konkurence Schéma konkurence Nedokonalá konkurence Monopolistická Oligopol Monopol Rekapitulace Dokonalá konkurence Optimum

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Dokonale konkurenční odvětví

Dokonale konkurenční odvětví Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně řijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie Správná odpověď je označena tučně 1. řebytek spotřebitele je rozdíl mezi a... a) cenou, mezními náklady b) cenou, celkovými

Více

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad

Více

Bod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy

Bod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy Důležité FC, VC, TC (graf) Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Náklady firmy - důležité Průběh funkcí nákladů - grafy TC = FC + VC AC = AFC + AVC AFC = FC/Q AVC = VC/Q MC =

Více

STC = w.l + r.k fix = VC + FC

STC = w.l + r.k fix = VC + FC Náklady a příjmy firmy definice nákladů náklady v krátkém období: - celkové, průměrné, mezní - fixní a variabilní náklady náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR: - obalová křivka příjmy

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

TRH PRÁCE.

TRH PRÁCE. TRH PRÁCE POPTÁVKA PO PRÁCI Předpoklad! Dokonalá konkurenci na trhu práce Existuje velký počet nabízejících i poptávajících Žádny z nich nemůže ovlivnit cenu Poptávka po práci je určena množstvím práce,

Více

NEDOKONALÁ KONKURENCE

NEDOKONALÁ KONKURENCE NEDOKONALÁ KONKURENCE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA NEDOKONALÉ KONKURENCE Trh, na kterém alespoň jeden prodávající (kupující) je schopen ovlivnit tržní cenu Cenový tvůrce Diferencovaný produkt-kvalita, vzhled,

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ

TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ Přehled jednotlivých tržních struktur - rekapitulace Mikroekonomie kriterium počet firem v odvětví okonalá konkurence monopol Nedokonalá konkurence oligopol monopolistická konkurence velmi mnoho jedna

Více

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20 OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá

Více

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L 10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Monopol a monopolistická konkurence

Monopol a monopolistická konkurence Monopol a monopolistická konkurence Vznik nedokonalé konkurence Příčiny vzniku Nákladové podmínky vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě úspor z rozsahu. Průměrné náklady s růstem výroby klesají

Více

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Přednáška 3. Křivka nabídky (S) Poptávka substituční a důchodový

Více

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1 PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1. Základní pojmy ekonomie 2. Trh 3. Konkurence 4. Teorie chování spotřebitele 5. Teorie firmy: základní pojmy 6. Výrobní rozhodnutí firmy 7. Firma na trzích výrobních

Více

DOKONALÁ KONKURENCE.

DOKONALÁ KONKURENCE. DOKONALÁ KONKURENCE www.ekofun.cz ZÁKLADNÍ POJMY PLATNÉ PRO DOKONALOU I NEDOKONALOU KONKURENCI Cíl firmy je maximalizace zisku -největší(kladné) rozpětí mezi TR a TC Maximalizujeme zisk s ohlédnutím na

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace

Více

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele

Více

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti 11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý

Více

Trhy výrobních faktorů

Trhy výrobních faktorů Trhy výrobních faktorů Výrobní faktory Výrobními faktory (VF) je obecně vše, co slouží k produkci statků. Tedy jsou to vstupy, které používáme k produkci výstupu. Standardní hrubé dělení: práce, kapitál

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

FORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ.

FORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ. ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ www.ekoun.cz www.ekoun.cz ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ Výrobní faktory: práce + kapitál (pro nás) Na trzích výrobních faktorů: - poptávku vytvářejí firmy

Více

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:

Více

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza zadání y k opakování náklady firmy Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 X X X X X X X 1 5 5 X X X

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

MONOPOL.

MONOPOL. MONOPOL Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu V nedokonalé konkurenci na straně nabídky rozlišujeme -monopolní

Více

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci

Více

POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE

POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE Firma maximalizuje zisk když platí Dokonalý trh práce-firma přicházející na tento trh je jednou z velkého počtu cenu práce nemůže ovlivnit Křivku nabídky práce

Více

DK cena odvozená z trhu

DK cena odvozená z trhu Dokonalá konkurence DK cena odvozená z trhu π (Kč) TR STC ZISK ZTRÁTA Q 1 Q 2 Q (ks) MR, MC (Kč/ks) MC MR Q 1 Q 2 Q (ks) ZiskfirmyvDK Nulový zisk v DK normální zisk Ztráta firmy v DK Křivka nabídky firmy

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Trh výrobků a služeb teorie firmy

Trh výrobků a služeb teorie firmy Trh výrobků a služeb teorie firmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Typy firem Vlastnická forma podíl na počtu podíl firem na obratu Individuální firmy 76% 6% Partnerské firmy 10% 4% Korporace 14% 90% 1

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Mikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Mikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Opakování - příklad Mikroekonomie Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí spotřebované množství statku). Určete interval spotřeby (množství statku X) v kterém TU bude mít

Více

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Opakování Mikroekonomie Dokonalá konkurence Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU U firmy v rámci dokonalé konkurence jsou výrobní náklady dány vztahem: TC = 20000 + 2 a) Jestliže tržní cena

Více

Literatura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str

Literatura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str Struktura specifika trhu výrobních faktorů příjmové a nákladové veličiny podmínky maximalizace zisku dokonale konkurenční trh práce poptávka po práci firma prodávající výstup na DoKo. trhu poptávka po

Více

Užitek. Obsah. Kardinalistický přístup. Užitek. Kardinalistická teorie. Ordinalistická teorie

Užitek. Obsah. Kardinalistický přístup. Užitek. Kardinalistická teorie. Ordinalistická teorie Obsah Užitek Kardinalistická teorie Ordinalistická teorie Užitek Trh výr a služeb. -dva subjekty firmy a dom Při rozhodování je spotřebitel omezen svým příjmem (důchodem) Cílem spotřebitele je maximalizace..

Více

TRH KAPITÁLU. Mikroekonomie I. Téma přednášky. Výrobní faktor kapitál. Definice kapitálu a trhu kapitálu. Definice kapitálu a trhu kapitálu

TRH KAPITÁLU. Mikroekonomie I. Téma přednášky. Výrobní faktor kapitál. Definice kapitálu a trhu kapitálu. Definice kapitálu a trhu kapitálu Téma přednášky Mikroekonomie I. Dokončení trhu výrobních faktorů Rozdělování důchodů 12. přednáška Trh kapitálu Rozdělování důchodů Výrobní faktor kapitál Hned na začátku ztotožníme kapitál a kapitálové

Více

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Mikroekonomie Nabídka, poptávka Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní

Více

Optimalizace spotřebitele a poptávka

Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimum (rovnováha) spotřebitele spojení indiferenční mapy a linie příjmů standardní situace Optimem spotřebitele se nazývá situace, kdy spotřebitel volí optimální

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích

8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích 8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005 Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. zimní semestr 2005/06 bakalářské prezenční studium, středisko Most obor Řízení podniku a podnikové finance (RP) M I K R O E K O N O M I E orientační program cvičení

Více

Úvod. Kapitál (kapitálový statek) vstup. Q=f(L,K)

Úvod. Kapitál (kapitálový statek) vstup. Q=f(L,K) TRH KAPITÁLU Úvod Kapitál (kapitálový statek) vstup Q=f(L,K) Není primární výrobní faktor Vznik výrobou výrobek Není určen ke spotřebě, ale k další výrobě Spotřeba není najednou, ale postupná amortizace

Více

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí

Více

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní. 7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v

Více

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele. Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD

Více

Trh výrobních faktorů

Trh výrobních faktorů Trh výrobních faktorů Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Trh primárních výrobních faktorů Základní pojmy: Celkový fyzický produkt (Total Physical Product,TPP); Mezní fyzický produkt (MPP); Příjem z mezního

Více

Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence

Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence 8. Monopolistická konkurence Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence Literatura Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 10, str. 291

Více

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb.

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. ZS 2007/08 Mikroekonomie (Bc.) CVIČENÍ doc. Helísek Úvod do ekonomie 1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. 2. Vysvětlete náklady

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

Poptávka. Zákon klesající poptávky

Poptávka. Zákon klesající poptávky Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)

Více

Charakteristika monopolu

Charakteristika monopolu Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku volba rovnovážného výstupu stanovení ceny monopolem křivka nabídky monopolu cenová diskriminace alokační a výrobní efektivnost monopolu regulace monopolu

Více

Studijní opora. Téma Trhy výrobních faktorů je přednášeno ve dvou na sobě navazujících přednáškách.

Studijní opora. Téma Trhy výrobních faktorů je přednášeno ve dvou na sobě navazujících přednáškách. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Trhy výrobních faktorů. Vzdělávací cíl: Téma Trhy výrobních faktorů je přednášeno ve dvou na sobě navazujících přednáškách.

Více

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Otázka: Bankovní soustava Předmět: Ekonomie Přidal(a): Petra93 V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Potřeba je vnitřní požadavek lidí, který vyplývá z vědomí nedostatky, který

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový

Více

NABÍDKA.

NABÍDKA. NABÍDKA www.ekofun.cz Agregátní nabídka -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh Individuální nabídka -nabídka jednoho výrobce Dílčí (tržní) nabídka (S) -nabídka jediného

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě

Více

RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol

RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol CHARAKTERISTIKA DK Jak byste charakterizovali DK z hlediska (ceny, vstupu do odvětví, informací, produktu, počet prodávajících

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé

Více

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního

Více

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014 Kombinované studium 1. cv. Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat

Více

MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL

MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL DOKONALÁ KONKURENCE Trh dokonalé konkurence je charakterizován velkým počtem prodávajících, kteří vyrábějí homogenní produkt a nemohou ovlivnit tržní

Více

Poptávka po kapitálu (kapitálových statcích) kapitál je najímán firma kapitál nekupuje, ale najímá výrobní zařízení od jiné firmy, která ho vlastní

Poptávka po kapitálu (kapitálových statcích) kapitál je najímán firma kapitál nekupuje, ale najímá výrobní zařízení od jiné firmy, která ho vlastní Trh kapitálu a půdy formování poptávky po kapitálu (kapitálových statcích) odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Kapitálový trh, investiční prostředky a příležitosti, investice a úspory

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky Přednáška 3. Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Podstatné z minulé

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5 FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU LZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 5 5. CHOVÁNÍ SOTŘEBITELE A FORMOVÁ- NÍ OTÁVKY ŘÍKLAD Č. 1 V rámci kardinalistické teorie užitku definujte pojmy: užitek, celkový

Více

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Podstata trhu a Nabídka a poptávka VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence Rozdíl DK a NK v cenové tvorbě.

Více

Charakteristika oligopolu

Charakteristika oligopolu Oligopol Charakteristika oligopolu Oligopol v ekonomice převažuje - základní rysy: malý počet firem - činnost několika firem v odvětví vyráběný produkt může být homogenní (čistý oligopol) nebo heterogenní

Více

Úvod. Kapitálové statky výrobek není určen ke spotřebě, ale k další výrobě (postupná spotřeba) amortizace Finanční kapitál cenné papíry

Úvod. Kapitálové statky výrobek není určen ke spotřebě, ale k další výrobě (postupná spotřeba) amortizace Finanční kapitál cenné papíry TRH KAPITÁLU Úvod Kapitálové statky výrobek není určen ke spotřebě, ale k další výrobě (postupná spotřeba) amortizace Finanční kapitál cenné papíry Vznik díky odložené spotřebě Nutná kompenzace možnost

Více

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Svět trhu Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Trh Definice trhu Uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity (oblast

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období Produkční analýza firmy základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy z rozsahu

Více

3. PRODUKČNÍ ANALÝZA FIRMY

3. PRODUKČNÍ ANALÝZA FIRMY 3. PRODUKČNÍ ANAÝZA FIRMY OBSAH základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy

Více

Varianta A3 Strana 1. 2. Pro případ cenově elastické poptávky platí:

Varianta A3 Strana 1. 2. Pro případ cenově elastické poptávky platí: Varianta A3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2010 Zkouška z ekonomie (varianta A3) Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte vyplněním

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Rovnováha firmy Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Dokonalá konkurence jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku nemůže ovlivnit

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 8

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 8 FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 8 8. FIRMA V DOKONALÉ A NEDOKONALÉ KONKURENCI PŘÍKLAD Č. 1 Definujte rovnováhu spotřebitele, rovnováhu firmy a tržní rovnováhu

Více

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Makroekonomie I cvičení

Makroekonomie I cvičení Téma Makroekonomie I cvičení 25. 3. 015 Dvousektorový model ekonomiky Spotřební funkce Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Model 45 - jak je dosaženo rovnovážného HDP Východiska - graf: Osa x.

Více

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model 2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model Teoretická východiska Jednoduchý keynesiánský model zachycuje vzájemný vztah mezi výdaji a výstupem resp. důchodem, názorně

Více